Umelecké řemeslo
baroka
Keramika - fajáns Kamenina Porcelán Sklo
Keramika:
majolika —► fajáns —► delftská fajáns —► habánská fajáns
Porcelán:
Míšeň —> Vídeň —► Berlín —> Nymphenburg Slavkov —> Březová
Kamenina:
wedgwood: Anglie —> Vranov nad Dyjí Sklo:
benátské (a jeho nápodoba) —► české a slezské řezané a ryté
Fajáns
* Italská fajáns = majolika: od 1466 ve Faenze
—> druh hrnčířských výrobků s neprůhlednou glazurou —► vytáčeny na hrnčířském kruhu, vypalovány při 1100°C —> po ochlazení glazovány a znovu vypáleny při asi 900°C —> malba: —> před glazováním = barvy vysokého žáru
—► na vypálené kusy = muflované barvy (+ vypálení)
• Rozšíření italsko majoliky od konce 16. stol. na sever:
—► výroba ve Francii, Nizozemí, Švýcarsku, Nemecku i v českých zemích
—► v mimoitalských zemích název fajáns (podle Faenzy)
-> náhrada drahých kovových předmětů
—► hygiena
• Výroba manufakturní    Holansko, Francie, Německo
Fajáns
Francie:
-> od 17. stol. v Rouenu - pro panovníka a dvůr, podporována ministrem Colbertem; rozkvět za Ludvíka XIV.
r
—► modrobílá fajáns, jemné chinoiserie, „krajková" ornamentika na okrajích mis a dutých nádob
—► rozšířeno do mnoha míst Francie
Nemecko:
—► fajáns od pozdního středověku - díky Holanďanům
Hanau (1661), Frankfurt (1666), Berlín (1678), dále Hamburk, Beyreuth
—> nejednotný styl: čínské předlohy, nápodoba italské majoliky, kameninové džbánky na pivo s reliéfy a cínovým víčkem
Od 19. století vytlačuje fajáns porcelán a anglická kamenina
Delftská fajáns
Delftská fajáns:
—► keramika z bílé hlíny s bílou glazurou a | kobaltovým dekorem
—► dekor figurální, rostlinný
—> ložiska jílu, napodobení čínského porcelánu pozdního období dynastie Ming
—► stolní soupravy, vázy, vysoké tulipánové vázy, rukojeti příborů, svícny, figurky, obkladačky i podlahové dlaždice
Vrchol: 2. pol. 17. století, 30 výroben Úpadek: po napoleonských válkách
Habánská fajáns, Holíč
• Habánská fajáns: novokřtěnci (habáni -> Haushaben): jihovýchodní Morava a jižní Slovensko
-►140 let: od konce 16. do 30. let 18. století
—► nádobí, džbány, prolamované mísy na noze (šály)
—> dekor: střídmý —► rostlinné motivy, letopočty
—> barevnost: modrá, žlutá, zelená, manganová -> po polovine století modrobílá
• Holíc: císařská manufaktura založená F. Lotrinským:
—> jídelní servisy, čajové a kávové soubory a soubory na čokoládu, užitkové předměty - džbány na pivo, víno, sanitární nádoby; nádoby tvaru zvířat a rostlin, figurální práce
—> purpurová růže, chinoiserie, pestré květy
Habánská fajáns
Podnosy, fajáns, Morava a Slovensko, 1607, 1634 džbánek, Morava, 1618; láhev, Slovensko, 1675
Holičská fajáns
Kamenina
* Materiál pro výrobu užitkové keramiky i pro venkovní použití
—► vlastnosti: trvanlivost, pevnost, malá nasákavost; vysoká teplota vypalování (proces slinování)
—> složení: jíl, živec (základem tvrdé kameniny - 1300°C; vápenec (tzv. vápencová kamenina - 1100°C); kaolín
• Josiah Wedgwood (1730-1795)
—► hrnčíř, výrobce keramiky a majitel továrny
—► vysoká kvalita, unikátní glazury, inovace
—> dodávky pro Kateřinu II. Velikou, královnu Charlottu
—> kamenina bez polevy, s jemným reliéfem
—> Queen s ware —> ze žlutavé hmoty
—► černé kameninové předměty —► Jasperware (jaspisová keramika) s bílými reliéfy na modrém podkladě
Porcelán
• Míšeň: 1709, J. B. Bôttger
—► zpočátku tajemství výroby —► luxusní zboží, pro běžnou výrobu fsyáns - napodobuje porcelán tvary i malbou
—> technika dekorování muflovými barvami: Štrasburk, před 1750 - možnost použít bohatou barevnou paletu
• 1. obdobbí:
—► tzv. Bôttgerova kamenina (tmavě červená) a Bottgerův porcelán
—► plastický dekor dle čínských vzorů
• Hôroldt: 1720-1740
—> jemně malované chinoserie
• J. J. Kändler: 1731-1775
—> typ porcelánovém plastiky - kopírována v celé Evropě i v 19. stol. - i monumentální plastika
• Nejvíce manufaktur ve Francii a Německu
Porcelán
* Zřizovány kabinety porcelánu - od saskóho kurfiřta Augusta Silného
* Vídeň: 1718
—> I. C. Paquier
—► chinoiserie černě a zlatě malované —► 1744 zestátněna - figurální plastika
* Nemecko: Nymfenburk —> Berlín —► Frankenthal -> Ludwigsburg
* Francie: Vincennes (1745) —> Sevres (měkký porcelán)
* Anglie: Chelsia -> Derby —► Worcester (tzv. kostní porcelán)
* Rusko: Petrohrad (1744, carevna Alžběta) - i figurky mužíků)
* Konec 18. stol. - výroba levnější, vytlačil fajáns
Konvička, porcelán, mosaz, Míšeň, 1725-1735, období J. Horoldta; talíř, porcelán, Míšeň, kol. 1735
Soubor na kávu a čokoládu, porcelán, Vídeň, 1780-1788; talíř, porcelán, Vídeň, 1750-1755
OHIU
Sklo malované emailem:
—► z renesance - válcové číše ke slavnostním účelům !
—► výzdoba: erby, orel, výjevy historické, lovecké aj.
—► Čechy, německá oblast (severní a severovýchodní Čechy, šumavské a jihočeské sklárny)
Sklo malované černým emailem tzv. Schwarzlotem:
—► Jan Schapor, Norimberk
Sklo řezané:
—> Kašper Lehmann - vůdčí osobnost první generace řezačů skla na dvoře Rudolfa II.
—► žáci - pokračování v Norimberku —> norimber. poháry s víkem a vysokou nohou s prstencem (pohledy na města, figurální a květinové kompozice)
„Český křišťál" (k nerozeznání od horského křišťálu):
—► dokonalejší silnostěnné draselnatovápenaté či křídové sklo - přelom 70. a 80. let
—► dekor zprvu v ploché matné řezbě
Sklo
• České sklo:
—► precizní práce, dokonalost zejména po 1700
—► srovnatelné jen nejlepší sklo z Durynska, Saska a Braniborska (podíl českých sklářů)
—► tvar: poháry na nízké fasetové nožce se zatavenou rubínovou, avanturinovou či kobaltovou spirálou
—► nový tvar - loďka ve tvaru lastur, karafy na likéry
—► okolo 1700 plná řezba s motivy ornamentálními i
figurálními podle grafických předloh (pohledy na města, galantní, lovecké scény, biblické, mytologické výjevy)
• Slezsko:
—► do 1742 součástí koruny české, specifický druh řezby -jemné fialové zbarvení, řezba do hloubky nebo do výšky
—► střediska: hraběcí schaffgotská huť v Peterdorfu („těžká" řezba), lobkovická huť ve Wiesau (hladké tvary)
Sklo
• Dvojstěnné sklo:
-> kolem 1725
—► mezi dvěma skleněnými stěnami rytý zlatý nebo stříbrný plátek, často barevně lazurovaný
• Sklo malované černou a zlatou barvou:
—► Ignác Preissler, 1710 -1740 v Kunštátu - souvislost s dekorací porcelánu
• Mléčné sklo:
—► kolem poloviny století
—► výzdoba emailovou barvou
—► konkurence porcelánu - číše, mísy, láhve, koflíky s miskami, kalamáře, konvice, cukřenky
• Většina českého skla -> vývoz (i lustry a rámy zrcadel)
• Křišťálové sklo —> přizpůsobení tvarů klasicistním formám -1799 ještě 79 sklářských hutí
Číše s víkem, řezané sklo, severní Čechy, kol. 1700; pohár s víkem, Slezsko, 1700; číška, dvojstěnné sklo, české země, kol. 1730; konvička, broušený horský křišťál, Milán nebo střední Evropa, po 1600