Hodnocení   Definice Lze definovat jako interpretační a komunikační proces, který poskytuje diagnostické informace o porovnatelných kvalitách učebních výkonů a chování žáků Funkce hodnocení 1.  Zpětná vazba o prospěchu žáků pro učitele 2.  Zpětná vazba o pokroku pro žáky 3.  Motivační faktor 4.  Podklad pro vedení záznamů o prospěchu žáka 5.  Hodnocení jako zdroj pro vnější posuzování (akontabilita) Úskalí hodnocení §  Riziko  demo.vace  žáka     §  Význam  vnitřní  mo.vace  žáků   §  Velká  časová  náročnost  hodno=cích   postupů.   §  Výuka  pro  testy   §  Dobré  známky  neznamenají  dobré   pochopení   Současný trend §  Odklon od písemek pro známky §  Příklon ke zpětné vazbě „Feedback“ a „feedforward“ §  Autentické učení - portfolio Druhy  hodnocení  I.   Finální Formální Normativní Formativní Neformální Kriteriální 1.  Finální  hodnocení   (suma.vní,  shrnující)   Hodnocení, které stanovuje úroveň dosažených znalostí v určeném časovém okamžiku; obvykle se provádí na konci určitého vyučovacího období (například na konci pololetí, na konci určitého počtu témat). 2.  Forma.vní  hodnocení   §  Hodnocení zaměřené na podporu dalšího efektivního učení žáků. Dosahuje toho tím, že žákům poskytuje užitečnou zpětnou vazbu. §  Také učiteli slouží jako zpětná vazba a zdroj informací, které mu v budoucnu pomohou lépe vycházet vstříc potřebám žáků. §  Smyslem tohoto hodnocení je říci jedinci, na jakém stupni učení stojí. 3.  Norma.vní  hodnocení  (dle  ECTS)   0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% A B C D E 3.  Norma.vní  hodnocení   0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 5 4 3 2-2,5 1,5 1 x 100 A = počet studentů se správnou odpovědí N = počet všech studentů A N 20 % a méně úspěšných 66 % 80 % a více úspěšných obtížné průměr jednoduché Ob=žnost  položky  testu   4.  Kriteriální  hodnocení   §  Všichni mohou dostat 1 §  Příklad: řidičský průkaz §  Kompenzace chyby? §  Motivace a demotivace Zvládající  učení     (mastery  learning)   §  Benjamin S. Bloom §  Neexistují dobří nebo špatní žáci, jen žáci kteří potřebují více času. §  90 % žáků si může osvojit 90 % učiva §  Tři fáze učení Zvládající  učení   NADANÝ PRŮMĚRNÝ POMALÝ čas Úroveň nezbytná pro složení testu výsledky Zvládající  učení   NADANÝ PRŮMĚRNÝ POMALÝ čas Úroveň nezbytná pro složení testu výsledky 50% žáků NADANÝ PRŮMĚRNÝ POMALÝ čas Úroveň nezbytná pro složení testu výsledky 50% žáků 90% žáků Zvládající  učení   Zvládající  učení   1.fáze:  Stanovení  výkonových  cílů   §  definovány tak, aby jich mohla dosáhnout celá třída během několika hodin §  vytvořit testy pro testování minimálních standardů §  žákům by mělo být umožněno pracovat vlastním tempem §  vedle stanoveného standardu by měl být učitel připraven na nadstandard žáků §  strukturovat materiál podle obtížnosti §  zpětná vazba žákům Zvládající  učení   2.  fáze:  Diagnos.cké  testy   §  diagnostické testy žáků: bývají zadávány každou šestou hodinu a trvají asi 20 minut §  skládají se ze stejných úkolů, které žáci probírali §  test je určen žákům, aby věděli, jestli jsou připraveni na zkoušku, může si je tedy opravit žák sám §  žáci zažívají úspěch ze svého učení se §  může dojít k tomu, že žák zjistí nedostatek a může si jej opravit §  díky poznání vlastních chyb se žáci mohou dobře učit §  žáci musí dobře znát smysl těchto testů Zvládající  učení     3.  fáze:  Práce  s  chybou   §  žáci, kteří objevili své chyby, tak si je opravují §  zde záleží na učiteli, jak se rozhodne, jak půjde dál… §  učitel by měl vyžadovat, aby si žáci svoje chyby opravili §  zpravidla stačí dva testy Formální  a  neformální  hodnocení   Neformální hodnocení Hodnocení založené na pozorování výkonů, které žáci podávají jako součást běžných činností ve třídě. Formální hodnocení Hodnocení, které následuje po předchozím upozornění žákům, že bude prováděno. Žák tak má příležitost učivo si zopakovat a na hodnocení se připravit. Druhy  hodnocení  II.   Objektivní Hodnocení žákem Autentické Subjektivní Sebehodnocení žáka Neautentické Objek.vní  a  subjek.vní  hodnocení   Objektivní hodnocení §  Hodnotící činnosti a s nimi spojené metody známkování, které vykazuje velmi vysokou shodu udělovaných známek mezi různými zkoušejícími. Příkladem jsou testy, ve kterých zkoušený pouze vybírá z nabízených odpovědí, z nichž pouze jedna je správná. Objek.vní  a  subjek.vní  hodnocení   Subjektivní hodnocení §  Důležité u tohoto typu hodnocení je, že má v prvé řadě sloužit žákovi k tomu, aby mu pomáhalo při jeho práci ve škole. Na základě učitelova subjektivního hodnocení se žáci učí hodnotit, a to jak sebe samého, tak i své okolí. Hodnocení  žáka  žákem   §  Někdy označováno také jako vrstevnické hodnocení, kdy žáci hodnotí v hodinách sami sebe, či skupiny. §  Rozvíjí se zde nejen soudržnost žáků mezi sebou, ale také schopnost argumentace, debaty, může to být činnost velmi emotivní. Sebehodnocení  žáka   §  pochopí aktuální stav úrovně znalostí, dovedností, vědomostí §  je vnitřně motivován pro vlastní jednání, k výkonu §  analyzuje vlastní chování, navrhuje opatření §  pracuje s chybou, přičemž se učí nepovažovat chybu za fatální Autentické hodnocení Real-Life Learning Škola ignoruje reálný svět! Hodnocení znalostí a dovedností v situacích, které se blíží co nejvíce reálným situacím (výrobky, exponáty, modely, deníky, experimenty). Hodno=cí  činnos.   Hodno=cí  činnos.   §  sledování běžné práce ve třídě §  hodnocení odpovědi žáka §  zvláštní úkoly, které slouží hodnocení začleněnému do běžné práce ve třídě §  domácí úkoly §  testy (písemky) navržené učitelem §  standardizované testy §  formální zkoušky Domácí  úkol   Úlohy pro domácí přípravu by měly splňovat: §  Úlohy musí mít svou funkci v celém výukovém procesu §  Slouží na procvičení §  Musí být splnitelné (žáci musí rozumět zadání i učivu, na které je úloha zaměřena) §  Musí klást přiměřené časové nároky na zpracování §  Pravidelné Domácí  úkol  II.   §  Žádná splněná úloha by neměla zůstat bez učitelova vyjádření o správnosti. §  Včas dávat zpětnou vazbu žákům. §  Ve shodě s politikou školy. §  Vztahují se k probírané látce. Ústní  zkoušení   §  Časová náročnost §  Možná tréma §  Co dělají ostatní žáci? §  Kolik zabere zkoušení celé třídy u tabule? §  Referát §  Aktivita Slovní  hodnocení   §  Je často považováno za kvalitní, formativní, diagnostické, intervenující §  Má funkci informační a diagnostickou §  Hledá příčiny, prognostikuje, naznačuje řešení §  Umožňuje komplexní posouzení celku osobnosti žáka §  Prostor pro využití motivační a výchovné funkce hodnocení Slovní  hodnocení  II.   Co by mělo slovní hodnocení obsahovat? 1. vymezení obsahu (významu) kritéria 2. stanovení míry dosažení kritéria 3. popis kontextu 4. vysvětlení důvodu hodnocení 5. prognóza budoucího vývoje žákova výkonu 6. preskripce co a jak napravovat, rozvíjet, udržovat SLAVÍK, J. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 2009. Por^olio   Soubor prací žáků, který ukazuje plnění úkolů v dlouhodobém horizontu, a který může ukazovat nejlepší práce studenta. Význam portfolia §  Pomáhá žákům hodnotit sama sebe §  Ukazuje zlepšení v čase §  Zahrnuje myšlení vyššího řádu, sebereflexi a učení §  Podporuje studenty k přemýšlení o tom, v čem jsou nejlepší a jak podat co nejlepší výkon §  Rozvíjí motivaci studentů Ob=že  při  práci  s  por^oliem   §  Rozhodněte se, jestli bude portfolio obsahovat nejlepší nebo typickou práci studentů (nemusí být nejlepší) §  Nekalé praktiky studentů – stahování z internetu (jak tomu zabránit?) §  Čas (portfolia vyžadují na učiteli poměrně hodně času k jejich ohodnocení) §  Úschova portfolií (soukromí) §  Hodnocení portfolií Principy  hodnocení   §  Klást větší důraz na formativní hodnocení – spojte hodnocení a radu §  Zahrnout do hodnocení širší okruh výkonů §  Přesněji vymezit výukové cíle §  Více přizpůsobovat postup výuky potřebám jednotlivců §  Zapojit žáka do procesu hodnocení §  Buďte individuálně zaměření na jednotlivé studenty, vyhněte se porovnávání studentů mezi sebou Principy  hodnocení  II.   §  Pozor na příliš negativní hodnocení §  Buďte jednotní ve svém systému hodnocení §  Vysvětlete systém hodnocení také rodičům §  Uvědomte si, co je velká a zásadní chyba a co jsou podružné chyby §  Poskytujte studentům konstruktivní kritiku §  Nabízejte žákům způsoby, jak si zlepšit známky Principy  hodnocení  III.   §  Existuje nějaká politika hodnocení ve škole? §  Jednejte také vy podle výsledků testů. Jestliže polovina třídy dostane 3, zamyslete se, čím to může být. Testem? Náročností látky? §  Veďte si evidenci Testy   §  Účel testu §  Typ testu §  Cíl testu §  Obsah testu §  Konstrukce testu §  Formát, přehlednost a čtivost testu §  Validita a reliabilita testu §  Zadávání testu Testy   §  Schindler,  R.  a  kol.  Rukověť  autora   testových  úloh.  Online.     §  Chráska,  M.  Didak:cké  testy:   příručka  pro  učitele  a  studenty   učitelství.  Brno:  Paido,  1999.  91  s.