Příklad praktické části písemné zkoušky V tomto materiálu můžete vidět ukázku toho, jak by měla být zpracována praktická (aplikační) část písemné zkoušky. Pro ilustraci jsem využila případ, který ještě nebyl řešen nikým v rámci povinnosti prezentace na cvičení. TENTO PŘÍPADĚ JIŽ NENÍ MOŽNÉ NA CVIČENÍ ŘEŠIT. Zadání Z hlediska současného znění zákonů posuďte, zda bylo vše v pořádku, jaké zákony mohly být v souvislosti s tímto případem jmenovány a jak se jejich klíčové části ve vztahu k tomuto případu vyjadřují (tj. proč to je nebo není dle zákona v pořádku). Spor K. m. P. vs. ÚOOÚ – Knihovna shromažďovala o svých dětských uživatelích osobní údaje, mezi nimiž bylo také rodné číslo a údaje o škole, včetně třídy, což bylo zdůvodněno potřebou informací pro případné vymáhání škody při poškození majetku, resp. nevrácení půjčených knih s pomocí školy, aby byla jejich snaha úspěšnější a majetek ČR byl tedy lépe zachován. Řešení 1. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.10. 2003 [PK1] je zpracování rodného čísla v pořádku, ale zpracování údajů o škole je neodpovídá principu proporcionality, proto z hlediska zákona není v pořádku. 2. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění[PK2] Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, v platném znění 3. Vysvětlení aplikace zákonné úpravy: Oproti stanovisku Úřadu pro ochranu osobních údajů č. 2/2002: Zpracování osobních údajů v souvislosti s činností knihovny, byť v revidované verzi z roku 2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.10. 2003 vyjádřil názor, že rodné číslo může být knihovnou zpracováváno. Rodné číslo díky specifičnosti a zásadnosti z hlediska využití v kontaktu se státem má zvláštní úpravu v zákoně č. 133/2000 Sb., která zohledňuje nutnost tento údaj zvláštně chránit. Úřad pro ochranu osobních údajů ve sporu zopakoval svůj názor, že právě s ohledem na zvláštní úpravu knihovna nemůže rodné číslo shromažďovat, může pracovat jen se jménem, příjmením, datem narození a adresou, protože to k identifikaci stačí. Rodné číslo podle něj může knihovna shromažďovat se souhlasem zákazníka a s tím, že tento bude informován o dobrovolnosti poskytnutí tohoto údaje. Proti tomu podle Nejvyššího správního soudu knihovna má možnost rodné číslo shromažďovat, protože oproti ostatním údajům je neměnné, takže v případě problému jen ono může opravdu vést k přiřazení případného právního problému ke správné osobě, např. vymáhání knih či náhrady škody při jejich nevrácení. Rodné číslo je tedy podle zde řešeného rozhodnutí možné shromažďovat knihovnou, spadá ještě do minima osobních údajů nezbytných pro účel daný v souvislosti s realizací služeb knihovny. Něco jiného je ale druhý typ informací, ke kterým se Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku vyjadřoval. Knihovna argumentovala, že potřebuje u dětí údaje o škole, včetně třídy, s ohledem na ochranu majetku, protože pouze kontaktem přes školu je úspěšné vymáhání pohledávek k žákům. Soud ale dospěl k názoru, že knihovna si tímto jen usnadňuje práci, ale z hlediska zákona pro to není odůvodnění, proto shromažďovat tyto údaje s dodržením zákona o ochraně osobních údajů nesmí. ________________________________ [PK1]Není nutné v písemné zkoušce uvádět, zde slouží pro možnost dohledání materiálu, který nebyl řešen ve cvičení [PK2]Zákony lze uvést v libovolné z povolených citačních forem (ne podle vlastního rozhodnutí, ale pravidel)