“Aktivně žít znamená žít s přiměřenými informacemi” Norbert Wiener Úvod do Informačního managementu IM 21. 2. 2014, KISK – VIKMA07 Základní literatura: ´BUREŠ, V. Znalostní management a proces jeho zavádění. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 216 s. ISBN 978-80-247-1978-8. ´TRUNEČEK, J. Znalostní podnik ve znalostní společnosti. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-67-3. ´COLLISON, C.; PARCEL, G. Knowledge management. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. 234 s. ISBN 80‐251‐0760‐4. ´ČASTORÁL, Z. Strategický znalostní management a učící se organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 144 s. ISBN 978‐80‐86754‐99‐4. ´BARTÁK, J. Od znalostí k inovacím: tvorba, rozvíjení a využívání znalostí v organizacích.. 1.vyd. Praha: Alfa nakladatelství, 190 s., 2008. ISBN 978-80-87197-03-5. ´VYMĚTAL, J.; DIAČIKOVÁ, A.; VÁCHOVÁ, M. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2005. 381 s. ´DOUCEK, P. Řízení projektů informačních systémů. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 180 s. ISBN 80-86946-17-7. ´ KM Vývoj pojetí informačního managementu ´Označení „informační management“ je relativně nový pojem. ´ ´Nejednoznačnost pojmu je způsobena: -vymezením „managementu“ -vymezením „informace“ -změny chápání pojmu v průběhu období od jeho vzniku - I. etapa „engineering efficiency“ ´pojem IM poprvé užit v r. 1966 – ´ R. S. Taylor a kol. – Konference pod záhlavím IM k otázkám systémového pojetí a zpracování inženýrských informací a výuky. ´Chápání IM orientováno na hospodárné řešení převážně „tvrdých“ technických úloh, resp. hospodárnost práce s technickými informacemi. ´IM spojován s aplikací ICT při hromadném evidenčním zpracování údajů. II. etapa „IM jako výrazový prostředek odborníků v oblasti ICT“ ´konec 70. a 80. léta 20. stol. ´pozornost zaměřena na postupy ekonomicky hospodárné realizace projektů tvorby a fungování informačních systémů, založených na prostředcích moderní ICT resp. IS. ´slovo „management“ reprezentuje akcent na zajištění hospodárného přístupu práce v oblasti informatiky. II. etapa (pokračování) ´v průběhu 80. let vznikla celá řada definic IM např.: ´M. J. Earl: „IM - management pro aplikaci informační technologie, který vyžaduje vzájemně sladěné plánovací metody, kontrolní procedury a organizační zajištění.“ ´ II. etapa (pokračování) ´dochází k transdisciplinárnímu propojení informačních procesů s manažerskými pohledy (oproti předchozím etapám). ´charakteristický rys I. a II. etapy – dochází k poměrně malé bezprostřední účasti budoucích uživatelů na projektových pracích aplikace IS/ICT. ´sílící důraz na postavení a úlohu řídících pracovníků, kteří se na IS/ICT podílí à vznik funkce tzv. „informačních managerů“. II. etapa (pokračování) ´zkušenosti z praxe prokázaly, že akcent IM jen na hospodárné zajišťování informačních procesů může sklouznout i k „dokonalému provádění nesprávně koncipovaných záměrů“. ´v II. etapě dochází k značné popularizaci a rozšíření pojmu IM – odborné časopisy: Ø Information management journal (GB) Ø Information Management (Německo) ´Vznik organizací: ´ Association for Information Managent (Německo) ´The Association for Information Managent (Anglie) ´ ´ III. etapa ´počátek 90. let 20. století ´akcentuje se využití prostředků ICT k zabezpečení KVALITNÍ MANAŽERSKÉ PRÁCE, tj. efektivní dosažení poslání a cílů organizace. ´D. P. Best: „IM se rozumí efektivní tvorba, uchování, třídění a rozšiřování libovolného formátu a na libovolných přenosových prostředcích, které pomáhají zajistit podnikové cíle“. ´W. J. Martin: „Management informačních zdrojů organizace k zajištění jejich záměrů a cílů“, mj. upozorňuje že současné definice jsou z praktického hlediska identická s pojmem „information resources management“. Současné chápání IM ´dnešní pojetí IM by mělo respektovat jak primární potřeby manažerského pohledu, tak i návazné hospodárné zajištění tomu odpovídajících informačních procesů. ´ ´ primárně „dělat správné věci“ (effectiveness) à „umět tyto věci dělat hospodárně“ (efficiency). Současné chápání IM (pokračování) ´Pro manažery nejsou samy aplikace IS/ICT cílem. Jsou efektivním prostředkem, který jim pomáhá umožnit, usnadnit, zhospodárnit a především zkvalitnit jejich jednání, zejména pak uspokojit jejich individuálně založené informační potřeby. ´Syntézou nároků na informační zajištění manažerské práce by měl být IM koncipován jako transdisciplinární odbornost. ´Jde o propojení poznatků moderního managementu, informatiky a systémových přístupů. Definice a vymezení IM ´IM lze definovat jako: transdisciplinárně pojatý soubor poznatků, metod a doporučení systémových přístupů a informatiky, které pomáhají vhodně realizovat informační procesy manažerského myšlení a jednání k dosažení cílů uvažované organizace. ´Při tvůrčí syntéze poznatků moderního managementu, informatiky a systémových přístupů, popř. dalších, vznikají předpoklady vzniku synergického efektu jejich tvůrčí integrace. Podstatný je pozitivní vliv na manažerské činnosti. Projevuje se v nové kvalitě znalostí, u aplikátorů přináší aktivaci vazeb mezi poznatky jednotlivých disciplín“. ´Taktéž se používá termín „cross-fertilization of ideas“ tzv. vzájemné oplodnění poznatků z různých disciplín. Informační strategie organizace ´- určuje základní směry budování toku informací tak, aby zpracované informace sloužily řídícím pracovníkům k efektivnímu a úspěšnému rozhodování a snižovaly riziko této činnosti. ´Informační strategie organizace zahrnuje: 1.SPECIFIKACI KLÍČOVÝCH INFORMACÍ ´ - pro hodnocení stavu trhu, ´ - vyhodnocování trendů vývoje trhu, ´ - postavení organizace na trhu s ohledem na konkurenci ´ - pro vyhodnocení aktuálního interního stavu organizace (a dosavadního průběhu všech procesů v organizaci) Informační strategie organizace ´Informační strategie organizace zahrnuje (pokračování): 2.přehled standardů, které chce organizace uplatňovat při budování IS 3.objem finančních prostředků vyčleněných na realizaci informační strategie 4.program rozvoje IS (i v dlouhodobém horizontu) 5.zásady pro vyhodnocování účinnosti informační strategie a IS. Informační strategie organizace Předpoklady pro úspěšnou Informační strategii organizace ´přímá návaznost na Podnikatelskou strategii a komplexní strategii řízení jakosti (TQM), návaznost na ekonomický management, bezpečnost práce, sociální aspekty a zdraví zaměstnanců, ´zahrnutí všech interních činností a funkcí organizace (od předvýrobních etap až po prodej, včetně obslužných činností), ´optimální využívání ICT, ´specifikace oblastí vyšší konkurenceschopnosti, ´explicitní formulaci informační strategie ve zvláštním dokumentu, schváleném vrcholovým managementem, ´prosazování strategie vedením organizace Legislativní a organizační aspekty Informačních strategií Doporučení pro úspěšné naplnění Informační strategie organizace 1)všichni členové vrcholového vedení musí ve své činnosti akceptovat skutečnost, že v konkurenčním prostředí tržní ekonomiky jsou informace, s nimiž organizace disponuje, jedním z rozhodujících zdrojů její dlouhodobé prosperity. 2)všichni členové vedení musí být seznámeni s principy současných informačních technologií, s postupy zavádění těchto technologií do praxe (včetně průběžného doplňování vědomostí a zkušeností) a musí rutinně ve své práci technologie využívat. Doporučení pro úspěšné naplnění Informační strategie organizace 3)Přijetí rozhodnutí o zpracování Informační strategie firmy 4)Získání široké podpory Informační strategie organizace na všech liniích řízení (střední management). 5)Důsledné naplňování Informační strategie tak, jak byla naplánována s dodržováním jednotné strategie a dosahování jasně definovaných cílů. Podnikatelská (globální) strategie firmy (GST) ´GST dává ve středně a dlouhodobém časovém horizontu smysl a cíl veškerým aktivitám organizace a zamezuje jejímu živelnému a chaotickému vývoji. ´ ´GST je dlouhodobý rámec, který: -sjednocuje ve společnosti její hlavní cíle, priority, dílčí kroky a úkoly do soudržného celku, -přizpůsobuje zdroje společnosti měnícímu se prostředí, trhu a zejména zákazníkům, -uspokojuje očekávání zainteresovaných skupin Základní části Podnikatelské strategie firmy ´SWOT analýzy ´vize organizace ´poslání (mise) organizace ´cíle organizace Příklad tvorby Informační strategie Průvodní znaky nevyjasněné firemní strategie ´způsob rozhodování jednotlivých manažerů je nekonzistentní a nekoncepční, je podceňován a opomíjen význam analyzování, plánování a tvorby strategie, ´vázne komunikace, existuje nedůsledná, neřízená až špatná interní a externí komunikace, něco jiného se říká, něco jiného se dělá, ´organizace plýtvá zdroji, aktivity organizace jsou často zaměřeny na tzv. krátké peníze, ´vedení organizace má pouze zbožná přání, nikoliv reálné cíle, nechává se ukolébat momentálními úspěchy. Průvodní znaky nevyjasněné firemní strategie ´management je v neustálém časovém stresu, podceňuje se pravidelné monitorování zpětné vazby u všech procesů a následných náprav změn, ´organizace se potřebuje rozhodnout a nemá informace, existuje opomíjení a přehlížení nových trendů a přílišný konzervatismus. ´ Průvodní znaky nevyjasněné firemní strategie ´organizace ztrácí intelektuální kapitál, opouští ji schopní a znalí lidé, chybí cílené a trvalé vzdělávání, je postrádáno kvalitní personální řízení, ´přetrvává představa, že řízení organizace vyřeší IT, nedůslednost při implementaci.