Společenská struktura a elity Velké Moravy

Teze:

J. Macháček (2012):

Pro politické elity neznamenal dálkový obchod zdroj finančního profitu, ale spíše možnost jak získat vzácné zboží určené pro okázalou spotřebu, která zdůrazňovala jejich sociální status …Dle mého názoru jsme schopni tyto podstatné znaky náčelnictví doložit na základě archeologických pramenů i na Velké Moravě. Nacházíme zde mimořádné bohatství, které v rámci redistribuce mizelo z rukou panovníka do hrobů velkomoravských elit, koncentrovaných především v centrech, a tedy v blízkosti vládce.

… proces „mobilizace“ bohatství, s jehož pomocí náčelník prosazuje svůj status a napomáhá vzniku vládnoucích elit, je podle Hodgese typický pro cyklické náčelnictví.

 

Antiteze:

I. Štefan (2014):

šlo pravděpodobně o „Bauernkrieger“, kteří odpovídají vrstv svobodných merovejského období na území francké říše, s nimiž jsou obvykle spojovány hroby se zbraněmi na řadových pohřebištích . 2008). Je pravděpodobné, že větší část velkomoravských elit usídlených v aglomeracích tvořili lidé místního původu, kteří dosud neztratili vazby ke svým příbuzenským jednotkám ve venkovském prostředí, což mohlo zachovávat alternativní sítě vztahů, které přímo nesouvisely s mocenskou hierarchií. linie. Druhou část obyvatel hradů nepochybně tvořili lidé cizího původu – váleční zajatci či přesídlenci, na opačném pólu pak příslušníci družiny, písemně doložení političtí exulanti a představitelé církve. Vyjádření poměru mezi domácími a cizinci, které má zásadní vliv pro pochopení celku, je v rukou přírodních věd.

 

Literatura:

Havlík, L. 1978: Morava v 9.-10. století. K problematice politického postavení, sociální a vládní struktury a organizace. Studie ČSAV č. 7, Praha.

Třeštík, D. 1997: Počátky Přemyslovců, Praha. (str. 287-296)

Danielisová, A. 2013: Počátky moderního světa. Státa a říše starověku (1000-0 př. Kr.). In: M. Bárta - M. Kovář edd., Civilizace a dějiny. Historie světa pohledem dvaceti českých vědců, Praha, 145-190.

STEUER, H. 2004: Adelsgräber, Hofgrablegen und Grabraub um 700 im östlichen Merowingerreich — Widerspiegelung eines gesellschaftlichen Umbruchs. In. Ulrich Nuber (Hrsg.): Der Südwesten im 8. Jahrhundert aus historischer und archäologischer Sicht. Ostfildern: Thorbecke, , S. [193]-217 

STEUER, H. 1989,: Archaeology and History: Proposals on the Social Structure of the Merovingian Kingdom. In: Klavs Randsborg (Hrsg.): The birth of Europe : archaeology and social development in the first millennium A.D. Roma: L’Erma di Bretschneider, 1989, S. [100] - 122.