Úvod do kurzu Co je didaktika? Dialogické vyučování Jaké  na  vás  máme  požadavky?   n  Povinná  docházka  (2/3)   n  Písemný  test    z  povinné  literatury  (66  %)   n  Kalhous,  Z.,  Obst,  O.  (2002).  Školní  didak+ka.   Praha:  Portál.  13  kapitol.     Jaké  na  vás  máme  požadavky?   Kapitoly z povinné literatury (13) 1. Didaktika jako věda a jako nástroj učitele 7. Pedagogickopsychologická diagnostika a evaluace 9. Didaktické zásady 10. Výukové cíle a jejich taxonomie 11. Organizační formy výuky 12. Výukové metody 13. Učební úlohy ve výuce 14. Materiální didaktické prostředky 15. Význam jednotlivých faktorů ve výuce 16. Projektování výuky 17. Realizace výuky 18. Kázeň ve výuce 19. Hodnocení výsledků výuky Co  je  didakOka?   Mezi  zdmi  (2008)   Představte  si  sebe  v  roli  učitele   n  Co  se  vám  na  ukázce  líbilo?   n  Co  se  vám  na  ukázce  nelíbilo?   Axiom  č.  1   Chcete-li, aby se žáci více naučili, musíte zvýšit jejich angažovanost. Co  je  didakOka?   Metoda?  A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z   Různé  náhledy  na  didakOku   n  teorii  vyučování  a  umění  vyučovat   n  teorii  vzdělávání  (19.  stol.)   n  teorii  učení,  která  napomáhá  rozvoji  člověka   n  teorie  vyučování  a  vzdělávání  (Skalková)   n  věda,  která  po  teoreOcké  i  prakOcké  stránce   studuje  procesy  vzdělávání  (Kalhous,  Obst,   1998)   Co to je výchova? Dualistické pojetí výchovy A)    Rozvoj  přirozených  vloh   §  Rousseau:  „Vše  vychází  dobré  z  rukou  stvořitelových,   vše  se  kazí  v  rukou  člověka.“   §  Výchova  rozvíjí  potence  jedince,  Nové  školy   B)    Překonávání  přirozených  sklonů  a  jejich   nahrazování  návyky   §  Durkheim:  vše,  co  člověka  dělá  člověkem,  je   společenského  původu   §  Výchova  je  konverze  lidské  přirozenosO   Co to je vzdělávání? Co to je vzdělávání? §  Předávání  hotových  poznatků   §  Konstruování  významu   §  Uvádění  do  světa  kultury   §  Rozvíjení  dovednosn  a  schopnosn   §  Utváření  klíčových  kompetencí   Axiom č. 2 Specifičnost pedagogiky   Účelový  vztah  (cíl  →  metoda)     Plánování  nejlepší  výchovy   Která  teorie  vyučování   je  nejlepší?   Jak vyučovat? Axiom  č.  3   Neexistuje jedna univerzální metoda vyučování. Axiom  č.  3   Neexistuje jedna univerzální metoda vyučování. Přesto budeme hledat základní parametry dobré výuky. Jean Piaget: prekoncepty n  Rovnováhy je dosaženo skrze n  Asimilaci n  Akomodaci n  Příklad: nestálost objektů n  Konstrukce poznání Vygotskij: 1. Zvnitřnění sociálních interakcí „každá psychická funkce se v kulturním vývoji dítěte objevuje na scéně dvakrát, ve dvou plánech – nejprve v sociálním, potom v psychologickém, nejprve mezi lidmi jako kategorie interpsychická, potom uvnitř dítěte jako kategorie intrapsychická“ (1978, s. 121) Vygotskij: 2. Zóna nejbližšího vývoje Co dítě umí Co dítě nebude umět ZNV Co se dítě naučí Definice zóny nejbližšího vývoje vzdálenost mezi aktuálním stupněm rozvoje (založeném na samostatném vývoji) a potenciálním stupněm rozvoje, který je podmíněn vedením dospělého nebo spoluprací se schopnějšími vrstevníky Koncepce lešení (scaffolding)  Proces,  který  umožní  dítěO   nebo  začátečníkovi  řešit   problém,  splnit  úlohu  nebo   dosáhnout  konkrétního  cíle,   který  přesahuje  hranice   neasistovaného  úsilí.   (Bruner)   Ž Matěj: Naše soustava se skládá z osmi planet a z toho jedna je Země. Planety obíhají kolem osy, středem Sluneční soustavy je Slunce. Planety jsou v tomto pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter Saturn, Uran, Neptun. U: No, není to zlé, ale vadí mi, že se otáčí kolem osy, jo. Ale tam, představ si, že máš planetu a máš osu tady. (kreslí na tabuli planetu a mimo ni kreslí osu) Myslíš, že se ta planeta otáčí takhle dokola? (ukazuje, jak by se planeta mohla otáčet) Ž Matěj: Ne. U: Takže kolem jaké osy? Ž Matěj: Kolem své. U: Tam musí být kolem své osy, jo? Takže … kolem osy, točí se kolem osy … musí to být tedy naprosto přesné.     Jaké nástroje má učitel? §  Otázky §  Zpětná vazba §  Participace žáků Jaká  komunikace  ve  škole  je?     otázka:  na  zapamatování       odpověď:  krátká,  správná     zpětná  vazba:  nerozvinutá   Definice: Prostřednictvím komunikace a práce s jazykem stimuluje aktivitu žáků, podněcuje jejich myšlení a prohlubuje jejich porozumění (Alexander, 2006) §  Dominují vyšší kognitivní procesy. §  Žáci jsou angažovaní. §  Scénář hodiny je otevřený. Co to je dialog a dialogičnost? Co  to  znamená  dialogické  vyučování?     n   Dialog  mezi  učitelem  a  žáky     n   Žáci  jsou  akOvní  a  angažovaní     n   Dominují  vyšší  myšlenkové  procesy     Klíčové  rysy  dialogického  vyučování   n  Otevřené  a  myšlenkově  náročné  otázky   učitelů   n  Rozvité  odpovědi  žáků   n  Rozvinutá  zpětná  vazba   n  Kladení  otázek  žáky   n  Diskuse     Klíčové  rysy  dialogického  vyučování   n  Učitelé  kladou  otevřené  a  myšlenkově  náročné   otázky.   n  Žáci  odpovídají  rozvitě.  Zdůvodňují,  co  a  proč  si   myslí.   n  Učitelé  jejich  odpovědi  dále  rozvíjejí.  Vyvozují  z   nich  další  otázky.   n  Sami  žáci  kladou  učiteli  a  sobě  navzájem   otázky.   n  Dochází  k  diskusi  –  žáci  se  obracejí  nejen  na   učitele,  ale  i  na  sebe  navzájem.   n  Jednotlivé  příspěvky  na  sebe  navazují,  dochází   k  postupnému  propracovávání  myšlenek.   Principy  dialogického  vyučování   n  Princip  podpůrnosO:  žáci  se  bez  obav  zapojují  do   komunikace,  ve  třídě  je  dobré  sociální  klima   n  Princip  kolekOvity:  v  ideálním  případě  se  zapojují   všichni  žáci   n  Princip  reciprocity:  učitel  a  žáci  si  vzájemně   naslouchají,  komentují  své  myšlenky,  reagují  na   své  názory   n  Princip  účelnosO:  dialogické  vyučování  je   realizováno  s  ohledem  na  vzdělávací  cíle     Dialogické  vyučování?   Učitel: Sebevražední teroristé. Tak jak chcete bojovat s terorismem? (5) Dá se s tím bojovat nějak? (2) Petr: Hodíme na ně atomovku ((smích)). U: Na koho? Hana: Na všechny. U: ((zvedá se od stolu)) Dobře, tak na kterej stát hodíme atomovku? Jedem. Milan: Afganistán. …   K čemu je to dobré?   n  Zahraniční  výzkumy:       n  zvýšení  porozumění  vyučované  látce   n  rozvoji  argumentačních  schopnosn   n  rozvoj  kreaOvity     n  rozvoj  schopnost  učit  se     Otázky Zpětná vazba Otázky a zpětná vazba Co  jsou  otázky?   n  Otázka  ve  výuce  vs.  běžná  otázka   n  Otázka  je  dána  komunikačním  záměrem   mluvčího  (učitele),  nikoli  svou  formulací   n  Ve  výuce  humanitních  předmětů  zazní                   v  průměru  43  otázek  za  jednu  vyučovací   hodinu  (2.  stupeň  ZŠ)   Jaké  používá  učitelka  otázky?   Vyšší   kogniOvní   procesy   Nižší  kogniOvní  procesy   TVOŘIT   HODNOTIT   ANALYZOVAT   APLIKOVAT   POROZUMĚT   ZAPAMATOVAT   Typy  otázek   n  Uzavřené  otázky   n  Otevřené  otázky   n  Otázky  nižší  kogniOvní  náročnosO   n  Otázky  vyšší  kogniOvní  náročnosO   U: Tak a poslední informace bude podle mě (ukazuje na tabuli, na pojem) a to byl Antonín Koniáš? Co dělal? Já jsem vám k tomu četla článek. Co dělal? (Kouká do třídy.) Ž Jana: (Něco si šeptá.) U: (Kouká na ni.) No, řekla bys to Jani? Ž Jana: ReU: No, reJana: Rekatolizace. U: Rekatolizace náboženství, takže znovu se obnovovalo jaké náboženství? (Gestikuluje rukama.) (2 s) Jaké jediné náboženství? (Matěj se hlásí.) Jaké? Jediné, Matěji? (I Dan se hlásí.) Ž Matěj: Křesťanství. U: No, (plácne rukama k tělu, hlava na stranu) katolickou víru. (Pomalu.) Uzavřené  otázky  nižší  kogniOvní   náročnosO   n  Otázky  zaměřené  na  doslovném   vybavení  si  faktu,  jenž  byl  už  aspoň   jednou  v  nějaké  podobě  učitelem   prezentován.   Uzavřené  otázky  nižší  kogniOvní   náročnosO   Příklad  z  výzkumu,  hodina  dějepisu,  AR  Jiří,  9.  tř.  ZŠ     Opakování  na  začátku  hodiny.     U:  Vzpomenete  si,  kdo  před  nmto  dnem  jednal  v  Berlíně,  ohledně  obsazení   Československa?  Kdo  se  účastnil  jednání  v  Berlíně  15.  a  16.  března  roku  39?   ŽŽ:  Hácha.   U:  Emil  Hácha,  což  byl  náš  kdo?  Davide  (ukáže  na  žáka)   Ž  David:  Prezident.   U:  A  jednal  s  kým,  ze  strany  Německa?   Ž:  S  Hitlerem.   U:  S  Hitlerem.  S  kým  ještě,  kdo  tam  byl?   Ž:  Göring.   U:  Göring  byl  kdo?   ŽŽ:  (nesrozumitelné)   Ž:  Šéf  Lu•waffe.     U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to děti, dejme tomu v dnešní době, ve světě, tady u nás, mají lehké. ŽŽ: Ne. U: Jestli to mají snadné. A v porovnání třeba s dospělými. ŽŽ: Ne. ŽŽ: Nemají. Otevřené  otázky  nižší  kogniOvní   náročnosO   n  Otázky  na  osobní  život  žáků,  jehož   reálie  je  v  dané  chvíli  možné  propojit  s   vyučovanou  látkou.   n  Vyjmenování  položek  z  množiny   předmětů.   Žáci se dívali na kousek animovaného seriálu Dějiny udatného českého národa o Oldřichu a Boženě, poté se vrací na svá místa, kde mají nakopírovaný úryvek z Dalimilovy kroniky. U: Kde nám končí ten příběh, tady v tom textu? Filip: Já si myslím, že tady ten devátý verš, o té kněžně Boře-, Boženě. U: Hmm. Zkusíš nám ho zase převést do češtiny, dnešní?   Uzavřené  otázky     vyšší  kogniOvní  náročnosO   §  Otázky  směřující  k  tomu,  aby  žák   prostřednictvím  vyšších  myšlenkových   operací  dospěl  k  jednomu  správnému   řešení   §  Často  se  používají  ve  výuce  mluvnice,  v   přírodovědných  předmětech  při  výpočtech   atd.     U: Já bych se vás chtěla zeptat, jestli si myslíte, že to děti, dejme tomu v dnešní době, ve světě, tady u nás, mají lehké. ŽŽ: Ne. U: Jestli to mají snadné. A v porovnání třeba s dospělými. ŽŽ: Ne. ŽŽ: Nemají. U: Proč říkáte všichni ne? Proč si to myslíte? ŽŽ: sdělují si odpovědi mezi sebou, šum ve třídě, někteří se začínají hlásit U: Tak moment. Všichni se ztišíme. A bude odpovídat a bude mluvit jenom ten, kdo se bude hlásit. Nikdo si tady nebude zase pošuškávat. Tak, Terezko (vyvolává hlásící se žačku). Ž Terezka: My děti to máme jasný, že třeba nějakých devět let budeme chodit na školu a budeme se muset učit. Že sice máme taky nějaký povinnosti, ale máme to přece jenom lehčí než rodiče, protože rodiče nikdy neví, kdy dostanou vyhazov z té práce, nebo nikdy neví, jestli budou mít práci… Otevřené  otázky     vyšší  kogniOvní  náročnosO   n  ProdukOvní  otázky   n  Žáci  mohou  za  pomoci  vyšších   myšlenkových  postupů  libovolně   odpovědět   n  Otázky,  které  žáky  často  vedou  k   argumentaci  a  vysvětlování  svého   stanoviska   Výhody  otevřených  otázek     vyšší  kogniOvní  náročnosO      §  Žáci  si  zapamatují  více,  než  když  učitel   klade  pouze  otázky  na  zapamatování   faktů.   §  Vedou  k  rozvoji  myšlení  žáků  -­‐  žáci  si   osvojují  další  myšlenkové  postupy  jako   je  hodnocení,  analýza,  syntéza,  či   tvořivost.   Typy  otázek  v  běžné  výuce       52% 9% 25% 14% Uzavřené nižší kognitivní náročnosti Otevřené nižší kognitivní náročnosti Uzavřené vyšší kognitivní náročnosti Otevřené vyšší kognitivní náročnosti Zpětná  vazba   Zpětná  vazba   §   Reakce  učitele  na  žákovskou  repliku  nebo   výkon.     § Je  pevně  zabudovaná  do  struktury   výukové  komunikace.   §   Může  nést  informaci  určenou  žákovi  o   tom,  jak  zvládl  daný  úkol  a  vodítka  pro   další  učení.   U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o hypotéku? Mít smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou? Ž: Neurčitou. U: No, neurčitou, samozřejmě.   Zpětná  vazba  verifikační   U: Jaká je lepší pozice, pro žadatele o hypotéku? Mít smlouvu na dobu určitou, nebo neurčitou? Ž: Neurčitou. U: No, neurčitou, samozřejmě. Zpětná  vazba  verifikační     §  Obsahuje  prosté  potvrzení  či  vyvrácení   správnosO  odpovědi.   §  Je  rychlá.   U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem této spisovatelky? Terezko, zkus. (vyvolává hlásící se žákyni) Ž Terezka: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě prvních tří let prožila v Praze, v roce 1983 emigrovala s rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy, především pro děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a scénáristka. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z politických důvodů studovat. U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to, když teď mluvíš o současnosti, tak to gymnázium ona určitě studovala před lety. Takže je potřeba ty informace pěkně seřadit chronologicky, jak jdou za sebou.   Zpětná  vazba  formaOvní  hodnoOcí   U: Takže můžu někoho poprosit, aby nás seznámil se životem této spisovatelky? Terezko, zkus. (vyvolává hlásící se žákyni) Ž Terezka: Narodila se roku 1953 v Olomouci, dětství kromě prvních tří let prožila v Praze, v roce 1983 emigrovala s rodinou do Rakouska. Psala divadelní hry a knihy, především pro děti a mládež. V roce 1995 se vrátila zpátky do Česka, dnes pracuje jako spisovatelka a scénáristka. Po maturitě na gymnáziu Jana Nerudy nemohla dále z politických důvodů studovat. U: Výborně. Já myslím, že to bylo úplně úžasné. Jenom jde o to, když teď mluvíš o současnosti, tak to gymnázium ona určitě studovala před lety. Takže je potřeba ty informace pěkně seřadit chronologicky, jak jdou za sebou.   Zpětná  vazba  formaOvní  hodnoOcí   §  Má  silnou  hodnoOcí  složku.   §  Obsahuje  informace  o  tom,  jaké  změny   provést,  aby  byl  výkon  žáka  lepší. Zpětná  vazba  formaOvní  s  lešením   Př.  Otáčení  kolem  (své)  osy.     §  Učitel  na  žákovskou  odpověď  reaguje  novou   otázkou.   §  Poskytuje  nové  vodítko  k  přemýšlení.   §  Cílem  je  přimět  žáka  k  přesnější  nebo   promyšlenější  odpovědi.  Cílem  je  přimět   žáka  argumentovat.   Variace v matematice: žáci sestavují ze tří barev různé šály tak, že barvy kladou v různém pořadí za sebe. Aleš vytvořil čtvrtou šálu. U: Děkuji, super. Mohu se tě zeptat, jak jsi postupoval, abys věděl, že ta šála už tu nebyla použitá? Ž Aleš: Tak zvolím si nějakou barvu. (Ukazuje do prvního sloupce barev, že před ním byly v prvním sloupci použité již všechny barvy.) A pak se podívám, ta druhá, jestli už se tam vyskytovala. A tak to promíchám.   Zpětná  vazba     formaOvní  metakogniOvní   Variace v matematice: žáci sestavují ze tří barev různé šály tak, že barvy kladou v různém pořadí za sebe. Aleš vytvořil čtvrtou šálu. U: Děkuji, super. Mohu se tě zeptat, jak jsi postupoval, abys věděl, že ta šála už tu nebyla použitá? Ž Aleš: Tak zvolím si nějakou barvu. (Ukazuje do prvního sloupce barev, že před ním byly v prvním sloupci použité již všechny barvy.) A pak se podívám, ta druhá, jestli už se tam vyskytovala. A tak to promíchám.   Zpětná  vazba  formaOvní  metakogniOvní     §  Vede  k  přemýšlení  o  tom,  jak  myslíme  a   jak  se  učíme.   §  Zviditelňuje  proces  myšlení.   §  Umožňuje  učit  se  od  ostatních.   Výhody  formaOvní  zpětné  vazby   §  SOmuluje  žáky.   §  Učitel  může  lépe  ovlivňovat  a  řídit   žákovské  učení.   §  Žáci  ve  třídě  mohou  vzájemně  sledovat     svůj  postup  a  inspirovat  se.   Zpětná  vazba  v  běžném  vyučování   94  %           77  %           6  %   23  %   NegaOvní  zpětná  vazba   PoziOvní  zpětná  vazba   Verifikační   FormaOvní   Bermudský  trojúhelník     zpětné  vazby   Otázka Reiniciace otázky Nesprávná odpověď Dobrá zpětná vazba I. 1. Udělejte si na zpětnou vazbu čas. 2. Můžete začít echem a navázat jiným typem zpětné vazby. Než zopakujete repliku žáka, získáte čas promyslet si svou reakci. 3. Zpětná vazba by měla být explicitní a vnášet do komunikace nějakou novou informaci. 4. Mějte trpělivost s napravováním chybných odpovědí. Dobrá zpětná vazba 5. Nesoustřeďujte se na spisovnost a jiná formální kritéria, ale na myšlenku, kterou se žák snaží sdělit. 6. Zpětná vazba k momentálnímu výkonu. 7. Pokud žáky chválíte, dělejte to důrazně a specifikujte, co na jejich výkonech chcete vyzdvihnout. 8. Nebojte se kritiky.