Přístup[1] vyznačující se zposvátněním určitých jazyků a jistých textů, jakými jsou texty presokratické, řečtina obecně s výjimkou pro němčinu, nebo spíš pro němčinu[P1] která prošla řeckým etymologickým výzkumem[P2] tak jak se dozvídáme [P3] ve spisech od Heideggera, touží[2] po tom, aby se postavil jako ochranitelské tabu proti překladatelskému zneuctění takových textů. Heidegger sám řečtinu [P4] praktikoval a je jakýmsi veleknězem kultu původního Logos. V podobných případech, kterých je v uzavřených[P5] skupinách více než by se mohlo zdát, bychom se mohli setkat se způsoby, které jakoby samy chtěly [P6] působit dojmem nepřeložitelného nebo nepřeložitelnost zajistit. Toto již hraničí s výplody fantazie soukromého jazyka, s kódovanou tajuplnou hermeneutikou, která pochází ze všeho možného[P7] jen ne ze záhadných vztahů vznikajících mezi slovy, věcmi a myšlenkami. Tato touha je regresivní a pochází často z toho, že jsme zmateni. [P8] Nevíme, zda se jedná o filozofickou hloubku, o[P9] dojem nepopsatelnosti, a nebo zda se toužíme ponořit do něčeho nepopsatelného, namísto do autentického poetického slova[P10] . Někdy se zdá, že téma nepřeložitelnosti se používá jako polemická zbraň vůči překladům jiných autorů, abychom si zajistili monopol k přístupu k dílu, po kterém toužíme. Mezitím[P11] bude přínosné, abychom si zapamatovali [P12] tuto polemickou a často taky přeceňovanou roli domnělé nepřeložitelnosti. Třetím způsobem jak zlehčit[P13] a rozebrat [P14] náš problém, je přístup následující. Můžeme souhlasit s G. Genettem[P15] že nejsou ani tak překlady[P16] které není možné uskutečnit, ale spíše překlady poškozující[P17] . „Bylo by lepší, píše, [P18] kdybychom nerozlišovali texty přeložitelné (ty nejsou) a texty nepřeložitelné, ale texty, kterým nevyhnutelné nedostatky překladu škodí (literární texty[P19] ) a pak ty, pro které jsou tyto chyby zanedbatelné, to znamená všechny ostatní. Možná tak ještě nějaký omyl v diplomatické depeši nebo v usnesení mezinárodního formátu může mít nepříjemné následky.“ Vcelku vzato by šlo o to, nahradit praktickou variantu [P20] (překlad škodící/překlad přijatelný) variantou teoretickou (překlad neproveditelný/překlad proveditelný). Přesně tuto cestu zdravého rozumu předkládá Paul Ricoeur, nedychtí [P21] po tom, aby se ztratil v něčem, co definuje jako „teoretickou slepou uličku“, jako neřešitelný rozpor, do kterého den co den mnohé překlady odmítají vstoupit. [P22] Přesto [P23] se ne všechny končí neúspěchem[3]. Měli bychom směnit [4]„zhoubnou variantu“ (buď se jazyky naprosto liší a nemůžeme překládat, nebo překládat můžeme[P24] a tím pádem se všechny jazyky vrací k jednomu jedinému) za hádanku (Činnost, která je „teoreticky nepochopitelná“ ale dá se „skutečně vykonávat“, co je to[P25] ?). Mohli bychom se taky odvolat na dvě další úvahy schopné zpochybnit problém, o kterém diskutujeme (musí být náročný, abychom[P26] v tuto chvíli zvýšili počáteční obezřetnost!). Tyto úvahy vychází z naší předběžné[P27] práce, kdy jsme objasňovali, co vlastně sloveso „překládat“ znamená. V prvé řadě se budeme zabývat možností, kdy překlad znamená[5] pohyb, souvislý proces[P28] a ne jen statický produkt. Nepřeložitelnost může být chápána ne jako definitivní odsouzení[P29] ale spíš jako výslovný příkaz, který bychom měli neustále sledovat[P30] po celou dobu překladatelské práce, což empiricky dokazuje řada „ překladů překladu[P31] “, z nichž se každý opírá o překlady předchozí (dokonce a hlavně i v případě, kdy se od něj chtějí vzdálit). Dále se budeme zamýšlet nad otázkou, jestli[P32] je vnitřní překlad stejně dobrý[P33] jako vnější překlad. Jestliže překlad charakterizuje jazykové výměny už ve stejném jazyce jako [P34] „non possumus“ (nemůžeme – pozn. překl.), tak má zde toto slovní spojení velice zobecněný a zrelativizovaný význam. Kdyby to bylo totiž opravdu natolik radikální, nemohli bychom měnit slova [P35] tak aby to bylo vůbec vhodné, [P36] a to ani ve francouzštině. Teze o nepřeložitelnosti by mohla stejně tak jako spousta přemrštěných tezí samu sebe vyvrátit. To co doopravdy v hloubce odhalila[P37] je to, že jazyk obecně je opravdu náročný[P38] a ne pouze hypotézy v interlingvistice[P39] . „Co tím myslíte?“ Tato[P40] otázka podněcuje jen tu nejmenší adresnost, a ne jen pro cizince. synonyma zdokumentována a přeložena správně celkové porozumění textu dobré, větší posuny významu P2, 3, 14, 20, 22, 23, 30, 31, 32, 35 některá místa velmi dobrá ________________________________ [1] Sujet [2] Verbe § [3] Se solder par - Avoir quelque chose pour résultat final : Les négociations se sont soldées par un échec. (Larousse) Aboutir à, avoir pour résultat. Exemple : Ce match s'est soldé par un échec. Traduction anglais : to end in – končit nějak, něčím, v něčem. Tzn skončit neúspěchem. [4] Troquer qqc. (contre qqc.). Donner en troc, échanger. - CNRTL [5] http://forum.wordreference.com/threads/sentendre-de.1505473/ - discussion sur la locutuion s´entendre de, réponse: cela veut dire – veut dire. ________________________________ [P1]čárka [P2]ne, „vlivem“ [P3]je použita [P4]není zcela přesné, on praktikoval tu výjimku pro němčinu založenou na řečtině [P5]lépe: „všech možných skupinách/ uskupeních“ [P6]možné jednodušeji, např.: s jakousi snahou“ [P7]čárka [P8]ne tak docela, spíše „ze zaměňování...“ [P9]nebo o [P10]ano, dobře [P11]lépe: přitom [P12]na konec souvětí a příp. „měli na mysli/ nezapomínali“ [P13]výborně [P14]musíme nechat: „zbavit onologického příznaku/ zabarvení/ souvislosti..“ [P15]čárka [P16]čárka [P17]kurzíva [P18]česky dáváme u přímých řečí uvozovky i na konci [P19]čárka [P20]ne, to nahrazení je naopak [P21]nijak zvlášť..../ nestojí o to/ nechce [P22]ne, „který... vyvracejí“ [P23], vždyť/ protože [P24]čárka [P25]větší adaptace souvětí, ale zdařilá [P26]když jsme natolik museli.... [P27]předchozí [P28]čárka [P29]čárka a možná lépe „odsudek/ rozsudek“ [P30]ne, abychom pokračovali [P31]ne to ne, „nových/ dalších/ opětovných“ [P32]ne, to je konstatování, že Když existuje vnitřní i ... [P33]není tu hodnocení [P34]čárka, „jako“ vynechat, „slovní spojení... má...“ [P35]myslí se vyměňovat, tedy např. „komunikovat/ bavit se...“ [P36]více či méně vhodně/ náležitě [P37]čárka [P38]čárka [P39]při interlingvistické/ mezijazykové.. – tedy nejen mezi jazyky [P40]ne, „tuto otázku vyvolává menší chápavost/ porozumění, a to nejen u cizince“