TIM 2015 TRENAŽÉR KONFERENCE Anotace: Lenka Rišková Kultúra v[DEL: :DEL] [INS: :INS] sieti[INS: :INS] [DEL: . :DEL] Nezávislé iniciatívy v umení a kultúre nových médií v Bratislave po roku 2000[DEL: . :DEL] V magisterskej diplomovej práci s názvom Kultúra v sieti. Nezávislé iniciatívy v umení a kultúre nových médií v Bratislave po roku 2000[DEL: . :DEL] sa zaoberám[DEL: e :DEL] občianskymi aktivitami na poli prezentácie novomediálneho umenia a kultúry v Bratislave po roku 2000. Tieto iniciatívy sú často[DEL: :DEL] krát dôležité aj v medzinárodnom význame. Za cieľ sme si stanovili zmapovať scénu nezávislých kultúrnych centier a iniciatív v hlavnom meste Slovenska po roku 2000[JH1] . V práci vychádzame z predpokladu, že nezávislá kultúrna scéna v Bratislave je založená na vzájomnej previazanosti a spolupráci jej členov, či už ide o jednotlivcov alebo celé organizácie a iniciatívy. Túto previazanosť môžeme znázorniť ako sieť, čo nám poskytuje metaforu neurónových alebo tiež počítačových sietí, pričom vychádzame z teoretických koncepcií sociálnych sietí. Rok 2000 sme si zvolili [JH2] ako východiskový bod, kedy sme zaznamenali vznik viacerých organizácií [DEL: a najmä ich rastúci :DEL] [DEL: z :DEL] [DEL: á :DEL] [DEL: ujem :DEL] [INS: so záujmom :INS] o umenie a kultúru nových médií. Naším cieľom je teda preskúmať a zmapovať štruktúru siete nezávislej kultúrnej scény venujúcej sa novomediálnemu umeniu v Bratislave vo vymedzenom časovom období a vytvoriť tým možno aj priestor pre podobný výskum v celoslovenskom rozmere. Veľkým zdrojom informácií nám je online databáza monoskop.org ako aj webové stránky jednotlivých organizácií (Atrakt art, Multiplace, A4 – priestor pre súčasnú kultúru, Anténa, Tranzit a pod.). Zbyněk Tomášek Tomáš Ruller – Ruční práce [DEL: Předmětem :DEL] [INS: Cílem :INS] prezentace bude popsat a analyzovat konkrétní projekt z tvorby 90. let českého akčního umělce Tomáše Rullera. Roku 1996 představil autor v rámci výstavy Orbis Fictus instalaci [DEL: pod názvem :DEL] [INS: nazvanou :INS] Ruční práce, která se zaměřuje na médium televize a manipulace s obrazem. Tomáš Ruller [DEL: byl :DEL] [INS: je :INS] jednou z významných postav české rané videoartové scény. Z[DEL: :DEL] [INS: :INS] toho[INS: :INS] [DEL: :DEL] důvodu se ve svém příspěvku pokusím tento projekt [DEL: analyzovat, pomocí komparace zhodnotit :DEL] [INS: komparovat s :INS] [INS: :INS] [INS: televizními :INS] [INS: díly :INS] [DEL: :DEL] [DEL: s dalšími :DEL] světový[DEL: mi :DEL] [INS: ch :INS] [INS: video :INS] umělc[DEL: i :DEL] [INS: ů :INS] (Paik či Vostell) a zasadit [INS: je :INS] do teoretického rámce nových médií. Ondřej Honel Hudba a prostor, hudba v prostoru a prostor v hudbě Příspěvek se věnuje [DEL: problematice :DEL] hudební[DEL: ho :DEL] [INS: mu :INS] prostoru, jak se proměňoval, jak byl vnímán a jak s ním bylo (a je) pracováno. [DEL: Důležitou otázkou je řešení :DEL] [INS: Zaměřím se především na :INS] problematik[DEL: y :DEL] [INS: u :INS] kompozice zvukového prostoru [INS: z hlediska :INS] [DEL: a :DEL] [INS: možných :INS] přesah[INS: ů :INS] k [DEL: zapojení :DEL] [DEL: [DEL: [JH3] :DEL] :DEL] [DEL: :DEL] [INS: participaci návštěvníků :INS] [INS: . :INS] [DEL: a možnostem interaktivity :DEL] . Pozornost bude věnována historickému exkurzu[INS: , konkrétně :INS] [DEL: k :DEL] archeologii ambientu a příbuzných uměleckých (hudebních a zvukových) směrů, definicím aurálního prostoru v konceptech hudebních, výtvarných a novomediálních. [DEL: Dále :DEL] [INS: Následně se zaměří :INS] [INS: m :INS] [INS: na příklady :INS] uplatnění hudebního/zvukového prostoru v soudobých uměleckých přístupech a jejich intepretaci. Zuzana Kovácová Fenomén 4DX Zameriam sa na demonštráciu, pomocou obrazových materiálov, technickej stránky 4DX kina, predstavím efekty, ktoré v kinosálach momentálne sprevádzajú samotný film. Pokúsim sa na konkrétnych príkladoch vyčleniť dva možné druhy filmov premietaných v 4DX formáte a to: hraný a animovaný film. Nájsť rozdiely pomocou komparácie a vysvetliť to skrz imerzivitu v oboch prípadoch. [JH4] [INS: :INS] [INS: Představím technické aspekty :INS] [INS: zvláštních efektů, které se uplatňují v :INS] [INS: 4DX kině. :INS] [INS: .... :INS] [INS: Srovnám způsoby, jakými :INS] [INS: je dosahováno imerze v případě :INS] [INS: hraných a :INS] [INS: :INS] [INS: animovaných :INS] [INS: 4DX filmů. :INS] [INS: :INS] Dominik Oslej Izomorfné tónové rozvrhnutie u hudobných rozhraní[INS: – název diplomky :INS] Hudobný izoformizmus sa najčastejšie spomína v spojitosti s konceptom hudobného nástroja a jeho systému rozpoloženia tónov na základe ich harmonických vzťahov. Ide o sústavu, kedy sa pri hre na takom nástroji využívajú tie isté gestové prevedenia pre tie isté hrané sekvencie alebo intervaly, bez ohľadu na tóninu. Izomorfné rozpoloženie tónov si môžeme predstaviť ako mozaiku s pevne stanovenou štruktúrou tónov (existuje niekoľko variánt), ktorá sa symetricky objavuje po celej ploche (na ktorej hráč zadáva tóny) a hráč je tak schopný aplikovať jednotné gesto pre daný zvukový výsledok, napríklad hrať ten istý akord s tou istou polohou prstov len na iných základných tónoch. Takéto izomorfné rozpoloženie tónov odhaľuje nové možnosti harmonických vzťahov, a hráča tak môže viesť k neobvyklým hudobným prevedeniam.[INS: . :INS] [INS: + ukázka na konkrétních nástrojích :INS] [INS: (....) :INS] Natalia Lajciakova Snowboardové video v kontexte št[INS: ú :INS] [DEL: u :DEL] dií nových médií Magisterská diplomová práca spracúva tématiku snowboardového videa ako súčasti diskurzu nových médií. Cieľom práce je vytvoriť na základe syntézy a analýzy poznatkov z viacerých rozličných diskurzov vhodný teoretický aparát, na ktorého základe bude možné definovať snowboardové video. Na jednej strane sa práca venuje analýze jazyka snowboardových videií, ich samotnému ukotveniu v rámci spomínaného diskurzu nových médií. Vychádzajúc [INS: při tom :INS] z konkrétnych textov z prostredia herných či filmových štúdií, textov zaoberajúcich sa znakmi nových médií (Manovich), videoklipom (Oborník), atď. Na druhej strane, zohľadňuje potrebu analyzovať snowboardové video zo stránky obsahovej. Jedná sa o [DEL: výsledný :DEL] prejav špecifickej subkultúry, ktorej odborný opis vychádza z oblasti sociológie (Borden, Sekot) [INS: a bude :INS] doplnený postrehmi samotných jazdcov – členov subkultúry. K ucelenému obrazu prispieva rovnako interpretácia videí, ich historický[JH5] [DEL: prehľad :DEL] [INS: vývoj :INS] a samozrejeme opis práce pri ich realizácii. [INS: :INS] [INS: Představím výzkumné metody / přístupy, které využívám k teoretickému uchopení fenoménu snow-videa. :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] Tereza Žáčková Tomáš Ruller [INS: – :INS] [DEL: - :DEL] tvorba 70. let: Body Art, Happening [INS: – :INS] [DEL: - :DEL] Návraty k přírodě/ Foto-dokumentace Prostřednictvím svého příspěvku seznámím posluchače s tématem mé magisterské diplomové práce[INS: . :INS] [DEL: , jejíž název zní Tomáš Ruller :DEL] [INS: [DEL: :DEL] :INS] [DEL: - :DEL] [DEL: tvorba 70. let: Body Art, Happening :DEL] [DEL: - :DEL] [DEL: Návraty k přírodě/ Foto-dokumentace :DEL] . Jak samotný název napovídá, cílem této práce je analýza tvorby etablovaného českého akčního umělce – Tomáše Rullera[INS: . :INS] [DEL: , který je zároveň mým vedoucím :DEL] . V rámci příspěvku představím [DEL: některé :DEL] [INS: vybrané :INS] umělcovy akce z oblasti Body Artu[INS: , :INS] [DEL: a :DEL] Happeningu[DEL: , :DEL] [INS: :INS] [INS: a :INS] [DEL: přičemž se zaměřím také na projekty, při nichž došlo k :DEL] [INS: :INS] [DEL: propojení :DEL] [INS: :INS] [INS: akce spjaté s přírodou :INS] [DEL: :DEL] [JH6] [DEL: s přírodou :DEL] . [DEL: Vybrané přitom budou :DEL] [INS: Zaměřím se :INS] pouze [INS: na :INS] akce z období 70. let, kterými je moje práce [DEL: rámcově :DEL] ohraničena[JH7] . U akcí, u nichž se dochovala příslušná fotodokumentace, nabídnu posluchačům názorné ukázky umělcových počinů. Veronika Marková Našiel postmoderný tulák svoje vzdelávacie pastviny v MOOCs? Marshall Mc[INS: L :INS] [DEL: l :DEL] uhan, Nam June Paik a Pierre Lévy [DEL: sú autormi textov :DEL] [INS: sa vo svých textoch :INS] zaoberajú[DEL: cich sa :DEL] [INS: aj :INS] podobou vzdelávania v budúcnosti. Pochopiteľne, všetci ho spojili s novými médiami a vymenovali niekoľko kľúčových vlastností a konkrétnych špecifík, ktoré by malo mať učenie a jeho subjekty. Ich myšlienky vytvárajú obraz postmoderného tuláka, ktorého edukácia prebieha prostredníctvom online vzdelávacích projektov. Konferenčný príspevok predstaví tohto tuláka [DEL: spoločne s jeho kritériami a nárokmi :DEL] [INS: a jeho požadavky a očekávání spojená s učením :INS] , ktoré sú vystavané na vlastnostiach nových médií od Martina Listera a základných pedagogických definíciach. Tieto kritériá budú kľúčové pre analýzu Masívnych otvorených online kurzov, ktoré sú mnohými považované za naplnenie predpovedí uvedených troch autorov. Sú naozaj MOOCs naplnením prvotných očakávaní? Sú realizáciou naplno využívajúcou ponúkané možnosti nových médií a vytvárajúcou vhodnú krajinu pre tuláka? Príspevok bude svojím obsahom hľadať odpovede nielen na tieto otázky. Barbara Herucová (362429) (nebudem sa môcť zúčastniť seminára 9.4.2015) Hry vo verejnom priestore a ich inštitucionalizácia v podobe „play festivalov“ Hry (digitálne aj nedigitálne) vstupujú do verejného priestoru – fyzického i diskurzívneho – a postupne si budujú svoje postavenie v kultúre súčasnej spoločnosti. Odvetvie videohier (počítačových / digitálnych hier) je v dnešnej dobe etablovanou súčasťou každodenna a je bežne považované za jeden z kreatívnych priemyslov[DEL: vo svete, aj v Českej republike :DEL] . Rovnako si svoje miesto v spoločnosti buduje a upevňuje i koncept hravosti (playfulness), či gamifikácia (= využívanie herných prvkov v reálnom kontexte, či už v business sektore, reklame, či vzdelávaní). Kde sa však v tomto spektre nachádzajú hry vo verejnom priestore? Aké je ich postavenie v prostredí súčasnej kultúrnej praxe (zahŕňajúcej spomínané videohry, hravosť, či gamifikáciu), kreatívnych priemyslov a každodenného života? A čo to vlastne sú hry vo verejnom priestore? To sú otázky, ktorých zodpovedanie je cieľom mojej magisterskej diplomovej práce. Na naplnenie tohto cieľa v práci využívam koncept play festivalov ako zastrešujúci nástroj ukazujúci možnú inštitucionalizáciu nesúrodej zmesi aktivít ukrývajúcich sa pod pojmom hry vo verejnom priestore. [INS: :INS] [DEL: Play festivaly :DEL] [JH8] [DEL: sú v práci vnímané nielen ako prostriedok rozšírenia a popularizácie hier vo verejnom priestore medzi širokú verejnosť, ale zároveň ako možnosť budovania (medzinárodnej) komunity ľudí, ktorí sa okolo týchto hier pohybujú (herných vývojárov, akademikov, producentov a ďalších), ktorí svojou činnosťou toto pole definujú a redefinujú. :DEL] [DEL: Hry vo verejnom priestore, ktoré vznikajú pre, či na, play festivaloch sú novým žánrom „hrania sa“ v priestore miest, ktorý do určitej miery redefinuje hru vo verejnom priestore, ako aj verejný priestor samotný. Hry, o ktorých hovorím sú prienikom, či akýmsi hybridom mnohých žánrov a rôznorodých aktivít ako napríklad umenia, performance, (pouličného) divadla, kreatívneho využitia nových technológií, metód neformálneho vzdelávania, divadelnej improvizácie, storytellingu, pouličnej zábavy, urbanizmu, stolových hier prenesených do „reality“ a podobne. Spájaním rôznorodých vplyvov a ich inováciou a transformáciou vytvárajú teda tieto hry neustále sa posúvajúci žáner hry vo verejnom priestore. Práve fakt, že sú prezentované a hrané vo verejnom priestore, spôsobuje ich prirodzený presah do každodenna, do spoločenského diania, a tým pádom i do kultúry dnešnej doby. Inštitucionalizácia týchto hier v podobe play festivalov je snahou ich organizátorov, ktorí sú sami často zároveň tvorcami mestských hier, o dve veci – za prvé o stmelenie a vytvorenie (lokálnej i medzinárodnej) komunity ľudí, ktorí tieto hry vymýšľajú, tvoria, a realizujú, i reflektujú, a za druhé o prezentáciu hier vo verejnom priestore smerom k širokej verejnosti – k obyvateľom miest a tým pádom užívateľom verejného priestoru. :DEL] Barbora Lagová Kyberfeminismus jako f[INS: ú :INS] [DEL: ů :DEL] ze kyberprostoru a feminismu [DEL: Prostřednictvím konferenčního :DEL] [INS: V :INS] příspěvku se budu zabývat [DEL: pojetím :DEL] kyberfeminism[INS: em :INS] [DEL: u v prostředí kyberprostoru :DEL] . Zaměřím se na genderové rozdíly, které stojí [DEL: stále :DEL] v centru zájmu[INS: všech feminismů :INS] , avšak základní otázka dualismu [DEL: mezi mužem a ženou :DEL] [INS: muž vs. žena :INS] se [INS: v :INS] [INS: :INS] [INS: případě :INS] [INS: kyberfeminismu :INS] posouvá k [DEL: protichůdnosti :DEL] [DEL: [DEL: [H9] :DEL] :DEL] [INS: dualismu :INS] [DEL: mezi :DEL] člověk[DEL: em :DEL] [INS: vs. :INS] [DEL: a :DEL] stroj[DEL: em :DEL] , přirozen[INS: é :INS] [DEL: ým :DEL] [INS: vs. :INS] [DEL: a :DEL] uměl[INS: é :INS] [DEL: ým :DEL] , [DEL: ne :DEL] původním a neautentickým, dodatečně vytvořeným, což je pro kyberfeminismus základ všech ostatních rozdělení, která řídí společnost. Teoretické ukotvení příspěvku poskytnou texty Cornelie Sollfrank, Rosi Braidotti, Sadie Plant, Donny Haraway a dalších. Hlavním cílem je prozkoumat nové [DEL: projevy a :DEL] způsoby, jak lze přemýšlet o identitě, a to díky možnostem, které se ženám [INS: v kyberprostoru :INS] otevírají. Soňa Borodáčová Parametrický design: procesy a realizácie[DEL: . :DEL] Pre architektúru bolo implementovanie digitálnych technológií do procesu navrhovania veľmi prirodzené. Prečo má však význam hovoriť vrámci interaktívnych médií o architektúre a o tom, ako významne ju ovplyvnili digitálne procesy? Skutočný paradigmatický obrat súvisiaci s príchodom médií nespočíval iba v zdigitalizovaní a následnom editovaní daného designu, ale vo výpočte a navrhnutí algoritmov, ktoré generujú emergentnú [DEL: architektúru :DEL] [INS: architekturu :INS] . Tieto zmeny so sebou priniesili množstvo noviniek a experimentov vo formálnom i priestorovom jazyku architektúry a vnášajú do teórie a praxe úplne nové možnosti, pohľady a postupy, novú filozofiu. Architekti, ktorí pracujú s digitálne riadenou [DEL: architektúrou :DEL] [INS: architekturou (tzv. parametrickou architekturou) :INS] , vytvárajú flexibilné, interaktívne, adaptabilné formy[INS: . :INS] [DEL: a s :DEL] [INS: S :INS] oftware je hnacou silou vo všetkých etapách plánovania štruktúry a vzniku [INS: takejto :INS] stavby.[1] [H10] Vo svojom príspevku chcem predstaviť princípy parametrického navrhovania architektúry na konkrétnych príkladoch a projektoch. Chcem hlavne poukázať na to, že sa nejedná len o utopické, u nás nerealizovateľné projekty, ale že sa tento spôsob navrhovania ujíma aj tu. Studio FLO(W)[DEL: :DEL] , ktoré vedie architekt a pedagóg ČVUT Miloš Florián[INS: , :INS] je jedným z takýchto príkladov. Kateřina Ferklová, Rodinný film – uvádění a recepce rodinného filmu ve veřejném prostoru Rodinné filmy natočené primárně pro soukromé promítání, se v posledních letech přemístily, neboli „relokovaly“ do nového prostředí, a to zejména do veřejného kina, televizního vysílání a na internet, kde se setkávají s odlišným typem diváka. Cílem diplomové práce je [DEL: tak :DEL] zkoumání současné pozice „veřejného“ rodinného filmu v českém kontextu, a jaký vliv má na pojetí diváka jako autora-umělce. Budu se snažit ukázat, jak se z takových snímků za pomoci dalších médií (hudby, komentáře atd.) stává spíše jakýsi hybridní multimediální počin, který mění svůj původní účel tím, že láká k jeho sledování na veřejnosti velmi široké publikum. Svůj výzkum podkládám především odbornými články, dobovými publikacemi, webovými stránkami konkrétních případů současných podob rodinného filmu a také rozhovory s Jiřím Horníčkem a Janem Šiklem. Mária Tkáčiková Slovinské politické novomediálne umenie po roku 1991 Diplomová práca sa zameriava na umenie nových médií vo Slovinsku od roku 1991 zaoberajúce sa kritickou reflexiou zmien tamojších sociálnych a politických pomerov. Cieľom práce je priblížiť politické tendencie v umení nových médií slovinských autorov po odlúčení Slovinska od bývalej Juhoslávie a [DEL: zan :DEL] alyzovať ich rôznorodé prístupy. Úvod práce je zameraný na predstavenie špecifického historického kontextu Slovinska po roku 1989, keď padol komunistický režim a liberálna demokracia a do východnej Európy vstúpil kapitalizmus. Hlavný fókus v úvodných kapitolách je zmena ideológie bývalej socialistickej krajiny a prijatie nových hodnôt a myšlienok expandujúcej západnej kultúry kapitalizmu. Za cieľ si kladiem[DEL: e :DEL] nájsť a popísať súvislosti vzťahov medzi umením a politikou a zviditeľniť dopad politických činov na umenie. Po teoretickom úvode sa pozornosť presunie na predstavenie a analýzu konkrétnych mien a inštitúcii, ktoré položili základné kamene novomediálneho umenia vo Slovinsku a spája ich kritický postoj voči politickej a spoločenskej situácii. Práca mapuje priekopnícku fázu tohto druhu umenia a ponúka tak stručný prehľad mien, ktoré inklinujú k novomediálnemu umeniu na tomto území. Zameriavame sa aj na samo-vyhlásené umelecké kolektívy, ktoré stáli pri vývine umenia nových médií vo Slovinsku. Časť práce popisuje rozdiely medzi umeleckými skupinami z východnej a západnej Európy, na ktoré poukázal [DEL: :DEL] slovinský[H11] mediálny teoretik, umelecký kritik a filozof Boris Groys vo svojej práci Back from the Future. Vybraní novomediálni umelci budú podrobení analytickým komentárom ich umeleckého prístupu a tematického zamerania ich diel. Ekaterina Gorshkova Koncepce [DEL: média[INS: mediální :INS] :DEL] filozofie[INS: médií :INS] v Rusku [DEL: Konec :DEL] [INS: Přelom :INS] [INS: 20. a :INS] [DEL: XX - :DEL] [DEL: začátek :DEL] [INS: 21. :INS] [DEL: XXI :DEL] století se vyznačoval aktivním projednáváním [DEL: filozofickou komunitou :DEL] problematiky [DEL: m[INS: ediální :INS] :DEL] [DEL: édia :DEL] filozofie[INS: médií :INS] . Zatímco v Německu se o [DEL: m[INS: e :INS] édi[INS: ální :INS] :DEL] [DEL: a :DEL] filozofii [INS: médií :INS] začalo mluvit již v 90. letech (J. Habermas, R. Fietz[INS: , [DEL: F. Kittler :DEL] :INS] [DEL: :DEL] a další), a [DEL: k :DEL] [DEL: e :DEL] [DEL: dnešnímu dni :DEL] [INS: v současnosti je tento :INS] [DEL: byl :DEL] fenomén [INS: již :INS] konceptuálně vymezen, institucionalizován a systematizován, v Rusku se pojem objevil teprve v roce 2007 během konference „Média jako předmět filozofie“. Právě teď jsme [INS: tedy :INS] svědky zrození nové disciplíny v ruské vědě[INS: . :INS] [DEL: , a tak můžeme :DEL] [DEL: pro :DEL] [DEL: zkoumat, jak se [INS: ve své počáteční etapě :INS] :DEL] [DEL: rozvije :DEL] [INS: . :INS] [DEL: nová oblast vědění na její počátečné etapě ve zkoumané oblasti? :DEL] Během naši práce odpovíme na otázky[INS: : Jaká :INS] [DEL: – jaké je :DEL] specifik[INS: a :INS] [DEL: um :DEL] [INS: má :INS] rusk[INS: ý :INS] [DEL: ého :DEL] přístup[DEL: u :DEL] k[DEL: :DEL] [INS: :INS] [INS: :INS] [DEL: médi[INS: ální :INS] a :DEL] filozofii[INS: médií :INS] [INS: ? A :INS] [DEL: , :DEL] existuje[INS: :INS] [DEL: -li :DEL] vůbec? Dozvíme[INS: se :INS] ,[INS: kdo z :INS] [DEL: jaké :DEL] rusk[INS: ých :INS] [DEL: é :DEL] vědc[DEL: i :DEL] [INS: ů :INS] se zabýv[INS: á :INS] [DEL: ají :DEL] [DEL: zkoumaným tématem :DEL] [INS: mediální filozofií a v :INS] [INS: :INS] [INS: čem :INS] [INS: spočívá hlavní pří :INS] [INS: n :INS] [INS: os jednotlivých vědců k rozvoji této oblasti. Ale také, :INS] [DEL: , jaký přinos mají pro nově vznikající disciplínu a :DEL] jakou roli [DEL: mají :DEL] [INS: hrají :INS] zahraniční výzkumy [DEL: pro stanovení :DEL] [INS: při etablování :INS] ruského přístupu k[DEL: :DEL] [INS: :INS] [DEL: média :DEL] [INS: mediální :INS] filozofii. Radek Návrat [INS: Umělá inteligence a umění. :INS] Možnosti uplatnění poznatků disciplíny umělá inteligence v teorii a praxi novomediálního umění Umělá inteligence již [DEL: nadále :DEL] [INS: dávno :INS] není vědecko[INS: - :INS] [DEL: – :DEL] fantastickou fikcí[INS: , ale reálným problémem, kterému se věnují vědecké týmy po celém světe :INS] [DEL: . :DEL] [DEL: Je realitou a dalším krokem ve vývoji informačních technologií. :DEL] [INS: :INS] [INS: Rozvoj AI je neoddělitelný od rozvoje ICT, proto je logické, že celá řada novomediálních :INS] [INS: uměleckých :INS] [INS: děl je t :INS] [INS: o :INS] [INS: uto disciplínou inspirována. :INS] [DEL: A stejně t :DEL] [DEL: ak jako ostatní nová média 20. století, i ona má, věřím, možnost stát se matérií umění :DEL] . Ve své diplomové práci [INS: se :INS] [INS: [DEL: proto :DEL] :INS] chci [INS: zaměřit na soubor uměleckých děl představených v rámci :INS] [INS: VIDA Awards :INS] [INS: tematizujících nebo využívajících AI :INS] [INS: . Tato díla budu klasifikovat z hlediska uplatnění nebo tematizace zá :INS] [INS: k :INS] [INS: ladních tezí a tropů disciplíny AI. :INS] [DEL: tedy tuto eventualitu :DEL] [DEL: prověřit a na základě analýzy vědeckých narací obklopujících AI určit, které z jejích tropů se nabízejí k přetavení v konkrétní uměleckou praxi. Svou diplomovou práci rovněž doplním kvantitativní analýzou šestnácti ročníků VIDA Awards, ze které vyvodím :DEL] [INS: :INS] [INS: Na základě této :INS] [INS: sond :INS] [INS: y :INS] [INS: do :INS] [INS: vztahu AI a :INS] [INS: současného mediálního umění chci zhodnotit :INS] současný stav partnerství AI s uměním a identifik[INS: ovat :INS] [DEL: uji :DEL] trendy[INS: , :INS] se kterými by se mělo počítat do budoucna. Monika Szucsová Softwarové umenie ako forma základného výskumu programovateľných médií [DEL: :DEL] Softwarové štúdiá nadväzujú na dve oblasti výskumu a praxe: na výskum komputingu z historickej perspektívy (archeológia médií, teória vedy) a na diskurz obklopujúci free software a open source software. Ďaľším doležitým zdrojom vedenia softwarových štúdií je umelecká tvorba v prostredí programovateľných médií, ktorá je považovaná nielen za vhodný predmet výskumu širokého spektra praxí obklopujúcich počítače, ale môžeme ju považovať tiež za metodologický nástroj, v zmysle kreatívneho výskumu potenciálu a limitov [DEL: programovateľných :DEL] [INS: programovatelných :INS] [DEL: :DEL] médií. Cieľom diplomovej práce je overenie hypotézy formulovanej poprednými teoretikmi softwarových štúdií, Florianom Cramerom a Matthewom Fullerom, že softwarové štúdiá ako akademická disciplína využívajú softwarové umenie nielen ako jednu z oblastí výskumu špekulatívneho užívania softwaru, ale tiež ako istú formu základného výskumu programovateľných médií, ktorá bezprostredne ovplyvňuje akademický diskurz. Hana Bělohradská Jasia Reichardt – Cybernetic Serendipity Příspěvek bude věnován kurátorské práci britské kritičky umění a kurátorky Jasie Reichardtové, zejména pak představení jejího významného výstavního projektu Cybernetic Serendipity z roku 1968. Cybernetic Serendipity byla první ucelenou výstavou kybernetického umění, která se pokusila ukázat všechny aspekty počítačově podporované tvůrčí činnosti[DEL: jako je hudba, sochařství, malířství, tanec, animace apod :DEL] . V této průkopnické expozici byla prezentována všechna dostupná, v té době aktuální [H12] kybernetická díla vytvořená umělci společně s odborníky představujícími špičky v oblasti výpočetní techniky v 60. letech. Součástí výstavy byly ukázky počítačem vytvořené hudby, počítačové grafiky, poezie, kinetických skulptur, robotů a dalších druhů umělecké tvorby, jejichž podstatnou složku tvořil prvek [INS: (řízené) :INS] náhody. [INS: Cybernetic Serendipity je :INS] [DEL: D :DEL] [INS: d :INS] osud [DEL: je :DEL] považována za jednu z nejvýznamnějších výstav [INS: historie :INS] [DEL: pro :DEL] umění[DEL: tzv. :DEL] nových médií. Michal Kučerák Hranice galérie To čo definuje nielen galériu sú jej hranice. Je možné rozlíšiť hranice jej vlastného fyzického priestoru, samotné architektonické limity, ktoré určujú priestor[INS: , :INS] v ktorom sa realizujú výstavy[INS: , :INS] a kurátorské limity, ktoré určujú program (hranice toho čo bude vystavené a čo nie). Okrem konkrétneho fyzického priestoru, v ktorom galéria realizuje svoj program, operuje galéria vo virtuálnom priestore. Primárne ho využíva na marketingové účely – prezentáciu vlastnej činnosti (napr. www stránky) alebo vytváranie priestoru na moderovaný dialóg s divákmi (napr. sociálne siete). Zároveň týmto spôsobom generuje a ukladá archív svojej minulej činnosti. Na konkrétnych príkladoch umeleckých diel ukážem ako môžu nielen samotní umelci a nadšenci, ale zároveň široká verejnosť, intervenovať do virtuálního galerijného priestoru mimo akékoľvek jej dramaturgické vedenie. Takéto „hackovanie“ virtuálneho priestoru, ktoré primárne môže viesť napr. ku kritickému prístupu k samotnej inštitúcii (inštitucionálna kritika) musíme odlíšiť od „hackovania“, ktoré môže využívať prostriedky galérie napr. k snahe o nelegálne získanie finančných prostriedkov alebo šírenie poplašnej správy (rozlíšenie na „white hat“ a „black hat“ hackerov). Cieľom príspevku je tak poukázať na dôležitosť, akú by mali galerijné inštitúcie prikladať možnostiam virtuálního prostredia[INS: , :INS] a zároveň poukázať na meniace sa typy diváckeho prístupu (od konzumentov k produserom). [DEL: Heslá: galéria, kurátor, inštitucionálne kritika, virtuálny priestor, hackovanie, produsage :DEL] Michal Hubík Gamifikace [INS: – :INS] [DEL: - :DEL] [INS: jen :INS] [DEL: pouhý :DEL] „buzzword“ či revoluční pojem? Ve svém příspěvku se pokusím o objektivní zhodnocení stavu, ve kterém se aktuálně metoda[H13] gamifikace nachází[INS: . :INS] [DEL: , z :DEL] [INS: Z :INS] dali je, či není akademickou o[INS: b :INS] [DEL: p :DEL] cí považována[H14] za hodnou relevantního výzkumu. Uvedu pohledy na metodu z [DEL: odborných :DEL] řad odpůrců i příznivců. Postupně také rozeberu historii pojmu, původ, vývoj a pokusím se vysvětlit dle mého uvážení aktuálně nejpřesnější definice gamifikace znázorněné na praktických příkladech. Cecílie Antůšková Bioart v tvorbě Louise Beca V referátu bych ráda představila hlavní téma své diplomové práce – bioartovou tvorbu současného teoretika, konceptualisty a umělce Louise Beca. V úvodu nastíním, co je bioart a jaké oblasti umění jsou [DEL: charakterizovány jako bioartová tvorba :DEL] [INS: takto označovány :INS] , aby bylo jasně patrné, jakého směru je v rámci bioartu Louis Bec představitelem. [DEL: Louis :DEL] Bec[INS: se :INS] [DEL: je totiž :DEL] [INS: se věnuje :INS] [DEL: zaměř :DEL] [DEL: en :DEL] [DEL: na :DEL] uměleck[DEL: ý :DEL] [INS: ému :INS] výzkum[INS: u :INS] , [DEL: kdy :DEL] [INS: ve kterém :INS] se zabývá vztahy mezi přístupy vědeckými, uměleckými a technologickými. [DEL: Becova :DEL] [INS: Jeho :INS] vědecko-umělecká aktivita má podobu spisů, komunikací s přáteli, vědci a umělci, konferencí, různých skic, obrázků, konceptů, syntéz, kreseb či instalací. Nejznámějším Becovým počinem je spolupráce s Vilémem Flusserem, filo[INS: z :INS] [DEL: s :DEL] ofem českého původu, která vyústila ve společně vytvořenou knihu Vampyroteuthis Infernalis, o které se taktéž v referátu zmíním. ________________________________ ^^[1] MACHÁČEK, Julius. S Milošem Floriánem o digitálně řízené architektuře. Architekt: Nezávislý měsíčník architektů. Praha: Redakce Architekt, 2013, č. 3, s. 82-86. Dostupné z: http://www.studioflorian.com/publikace-files/digitalne_rizena_architektura_architekt_3_2013.pdf ________________________________ [JH1]Tady opakujete větu… [JH2]Používala bych singulár [JH3]Co to znamená? Jako participace posluchačů/diváků? [JH4]Celé je přeformulovat… [JH5]V jakém smyslu? [JH6]??? [JH7]??? [JH8]Je to příliš dlouhé. [H9]Nějaké lepší slovo? [H10]V anotaci nemůžete používat citace pod čarou, jen stručný odkaz – jméno autora … [H11]??? [H12]Tomu nerozumím. V jakém smyslu? [H13]To je metoda nebo spíš praxe? [H14]Jak to budete dělat?