Al-Andalus Původ názvu Dobývání Ifrikíje •Po porážce Vandalů zde vláda Byzance •Za sto let poté vláda muslimů •Porážka u Konstantinopole a vnitřní nepokoje (667-693) – větší část Ifrikíje se ocitá zpátky pod byzantskou mocí •Spojenci Byzance Berbeři •697-8 opětné dobytí Karthaga, porážka byzantského místodržícího Jóanna, smlouva s Berbery •Berbeři se stávají muslimy •Mnoho příznivců hnutí cháridžovců (ibádité) •Zachování jazyka •Nejdelší odpor Berbeři na západě Afriky •Správa území: •Místodržící •2. z nich, Músá ibn-Nusajr, dospěl k Atlantiku •711 jeho maulá Tarík přeplouvá do Hispánie •Ibn Chaldún: že zde po tisíce let vládla gótská dynastie Rychlý postup •711 bitva u jezera Janda, král Roderich •713 dobytí Córdoby a Toleda •720 u Pyrenejí Příčiny •Literární (legendární): •Legenda o Florindě •Roderich v Šalomounově Domě moudrosti •Skutečné: •Boje královskou moc (Achila, Agila), úpadek této moci, nespokojenost židů •Mezi straníky krále Agily a Witizy i biskupové (Oppas) Država Vizigótů •Asturie •Pelayo (Pelago) •718: Picos de Europa • • Tažení proti Frankům •717 nebo 718 Samh •732 emír ar-Rahmán: bitva u Poitiers •Poslední útok 739: Martell ve spojení s Langobardy •777 využil rozbrojů v al-Andalus Karel Veliký. Očekávaná velká vzpoura proti ar- Rahmánovi nepropukla •Epos o Rollandovi (Baskové) Správa území •Emír v Seville, později v Córdobě •Samospráva měst •Civilní územní správa často v rukou židů •Vojsko na kmenovém principu •Časté nepokoje, vzpoury (Berbeři, křesťané, mawáliové, atd.) •Po skončení vlády Ummajovců do čela al-Andalus: Abd-ar-Rahmán ibn Mu‘áwija- •755 porazil tehdejšího správce území Júsufa •Zavádí vojenskou despocii •Podobně vládli i Hišám I. (788-796) a al- Hakam Společnost •Starší muslimové z Arabského poloostrova •Z Jemenu •Mawáliové •Mozárabové •Křesťané, kteří se nepoarabštili •Arabština, latina Abd ar-Rahmán II. (822-852) •Velmi zadobře s ulamá a fukahá •Náboženské a soudní pravomoci emíra do rukou těchto kruhů •Córdoba se za něj stává centrem vzdělanosti •Neustávají vzpoury (rozbroje mezi kmeny, vzpoury křesťanů v Méridě a Toledu) Velké změny •Abd ar-Rahmán III. (912-961) •Přijal r. 929 titul chalífa, kníže věřících •S výjimkou Leónu a části Katalánska sjednotil pod svou vládou celé Španělsko •Spojoval se i s křesťanskými vládci proti egyptským Fátimovcům •Oslaboval pozice muslimské šlechty (úřady svěřoval otrokům z různých zemí) Rozvoj vzdělanosti •Za jeho nástupce al-Hakama II. čítala knihovna v Córdobě asi 400 tisíc svazků •Córdobskou univerzitu navštěvovali studenti z celé Evropy •Byla centrem překladů z řečtiny •Hišám II. vládl do r. 976 •Začal službu státu jako úředník kádího v Córdobě, stal se 1. ministrem (hádžibem), posléze chalífou •Reforma armády (zrušení členění podle kmenů) •Po tažení proti Leónu al-Mansúr Bilah • • Jeho vítězství •dobytí Barcelony, Leonu, Santiaga de Compostella v Gallaecii •Na chalífovi z Bagdádu si vymohl oficiální uznání své faktické moci • • Konec zdejšího chalífátu •Poslední: Hišám III. (do r. 1031) •Poté se vytvořilo množství malých států, vedených Araby, Berbery, ale i příslušníky slovanských gard •Rekonquista •1492 – pád Granady El Cid •Kastilec Rodrígo Díaz de Bivar •Střídal vojenskou službu u muslimů i křesťanů •Vyostření náboženských protikladů, které předčily i sociální Ekonomika •V zemědělství nové plodiny: pomeranče, rýže, baklažány, chřest, moruše, cukrová třtina, bavlna •Závlahová zařízení •Vodní mlýny •Okrasné zahrady Těžba •Doly na zlato i stříbro Řemesla •Zpracování vlny, hedvábí, výroba keramiky, bronzových nádob, kožených výrobků (kordován), vojenské výzbroje a výstroje, papíru, voňavek, specializovaným řemeslem bylo např. i vyšívání Obchod •Běžně s Afrikou, Byzancí, Sýrií, křesťany na severu, také až s Indií a Střední Asií. • D:\Users\827\Pictures\Alcazar1.jpg • D:\Users\827\Pictures\Alc.2.jpg • D:\Users\827\Pictures\mešita Círoba.jpg • D:\Users\827\Pictures\maurský, Portugal..jpg • D:\Users\827\Pictures\maurský oblouk.jpg Města •Samosprávné jednotky •Bohaté zásobování vodou •Veřejné lázně •Školy •Knihovny •Nemocnice •Útulky pro chudé a pocestné •Z paláců nejslavnější córdobský Alcazar • Soudnictví •Veškeré obyvatelstvo al-Andalus podléhalo trestní pravomoci arabských soudců •V samosprávě a občanských věcech: Forum iudicum (iudiciarum) – Fuero juzgo Osobnosti •Ibn Bádža (filozofie, lékařství, matematika, astronomie, hudba) •Ibn Tufajl – Hajj •Ibn Rušd, aristotelik a novoplatonik (1126-1198), polemika s al-Ghazzálím; podnítil nové myšlenkové proudy na evropských univerzitách (Sorbonna); vycházeli z něj učenci renesance i osobnosti reformace •Ibn Chaldún –historik (Mukkadima) – sociologie, kulturní antropologie, atd. Itálie a středomořské ostrovy •Útoky na Sicílii už ve 2. pol. 7. stol. Dobyta ještě nebyla. • •R. 740 Syrakúsy donuceny k poplatkům • Oddech •Ve 2. polovině 8. stol. •Nová situace a zmatky v Africe (nový vládce uzurpoval moc v Tunisu (r. 745), na západě Afriky vznikaly berberské dynastie, v Maroku r. 788 založen šíitský stát dynastie Idrísovců s hl. m. Fez. Po nich šíitští Fátimovci. •Koncem 8. stol. ovládla Tunis a část Alžírska dynastie Aghlabovců Rozvoj loďstva •827 dobývají Aghlabovci Sicíii. Vládce má titul emír. •Vláda 150 let •Palermo centrem vzdělanosti •1061 začínají nájezdy Normanů • Itálie a její vnitřní rozpory •Mezi vévodstvím Benevento a svobodným městem Neapolí •Žádost o pomoc k Ludvíkovi Pobožnému •Neapolští se obracení na muslimy ze Sicílie •Za tuto pomoc jim pomohli při dobývání Messiny •R. 840 pronikli Aghlabovci do jižní Itálie a zmocnili se Tarentu. •Prošli až k Jadranu a postupovali podél jeho pobřeží •Angažováni ve sporu mezi salernskou a beneventskou vládou Ohrožení Říma •R. 846 jejich loďstvo v Ostii •Plenili římské čtvrti mimo hradby, také baziliku Petra a Pavla, otevřeli i hroby těchto mučedníků •847 na to konečně intervencí reaguje Ludvík •Porazil je, ale r. 849 nový útok na Řím, Zmařila jej bouře •Raffaelovy pokoje •Muslimové se udrželi v Bari a Tarentu. Odsud byli v 70. letech vypuzeni spojenými silami Ludvika a Byzance •Vyhnáni i ze Syrakús Nové italské spory •Opět angažování muslimů •Plenění ve střední Itálii •Poplatky papež Jan VIII. •Zničení Monte Cassina •V jižní Itálii muslimové spojenci Byzance (poražen Ota II) •Zároveň od 9. stol na jihu Normani – muslimské obyvatelstvo zotročovali. (Robert Wiskard) Francie •R. 838 vypleněna Marseiille Egypt •Dobýván od r. 639/640 •Fustát •Největší rozkvět za dynastie Fátimovců (909-1171) •Káhira •Jejich knihovna 200 tis. Svazků •Konec vlády: kmeny Banú Hilál, které se stěhovaly v 11. a 12. stol. •Částečná ztráta úrodnosti Hérakleiovy reformy •611-641 •Themata •Spojen vojenských a civilních pravomocí •Vznik rolníků s vojenskou povinností Konstantinopol v ohrožení •653 první útok Mu‘áwía jako syrský emír •Přípravy: Plenění na Kóu, Krétě, Rhodu •Spojení syrské a egyptské flotily •Zničeno kolem 500 byzantských lodí •Záchrana: spory Mu‘áwii s Alím •Malá Asie byla od r. 661 napadána téměř každoročně • •669 nový útok na Konst., který zmařil mor a nedostatek potravin •Jako chalífa chtěl mu‘áwia dobýt Konstantinopol a přičlenit celé zbylé území byzantské říše •Mezi lety 674-678 řada bitev mezi ním a Konstantinem IV. •Pýr thalassion •Chalífát donucen platit ročně 3 tisíce lb. Zlata, 50 otroků a 50 koní •Za Abd al-Malika klid, soustředění na vnitřní reformy •Iustinianus II. a mince chalífátu •Válka, kterou prohrál Sulajmánův útok •717 překročil Héllespont •Konstantinopol obkličována z moře i pevniny •Pomoc Bulharů •Bitva v r. 718 – přikládán stejný význam, jako Catalaunským polím •Útoky na ostatní M. Asii však neustaly •R. 806 osobně bojoval Harún ar-Rašíd •Rozvracení zemědělství za těchto útoků •Byzanc se chrání placením tributů