Muslimové na východě Chalífové z Bagdádu (Umajjovci) •Poslední z volených Chalífů: Uthmán •Vydání vulgáty koránu (příčinou spory o správné čtení některých míst mezi muslimy ze Sýrie a Iráku •Poprvé obsadil úřady svými příbuznými •Vojenské velení bylo nadále v rukou kmenových náčelníků •Nespokojenost obyvatel krajů kolem Basry, Kúfy a v Egyptě – zavražděn v Mekce. Alí •Po jeho zavraždění r. 656 nastupuje Muhammadův bratranec a zeť •Z Medíny přesouvá sídlo do Kúfy •Uthmánův rod Umajjovců proti němu •Bitva u Siifínu na Eufratu, žádost Umajjovců o arbitráž •Nesouhlasící založili sektu cháridžovců (chalífa bez ohledu na rodový původ) • Šíité a sunnité •Šíité: Dědičné Boží světlo. První imám Adam. Dědí se v Prorokově rodině. •765 rozdělení šíi za sporů o nástupnictví po imámu Džafarovi. •Sunnité: v čele ummy smí být kterýkoli pravověrný muslim • Nástup Umajjovců •Arbitráž byla neúčinná •Občanská válka (Byzanc získává zpět Arménii, Sýrii si Arabové udržují jen vysokým tributem) •661 Alí zavražděn cháridžovci •Mu‘áwia zpočátku neuznán v Iráku (Alího syn Husajn). Zavražděn 680. Správa státu •Prosazení dynastického principu (Mu‘áwija ibn Abú Sufján (syna Jazída I.) •Damašek •Snahy o zvětšování rodového majetku •Vojenská vládnoucí vrstva •Opory správy: domorodé instituce •Kmenová rada starších •Významné úřady místodržících (nař. V Iráku, v Sýrii) •Rozdělování dávek: díwán al-džajš •Šíří se usedlý způsob života, urbanizace Arabů • Role rodových struktur •Známa z doby Marwána I. (683-685), z dohody s náčelníkem Hasanem ibn-Malikem (velké oddíly vojska, kmenová samospráva, dědičná náčelnická funkce, místa ve státní radě) •Snahy prvního Umajjovce o zúrodnění Hidžázu •Jazíd I. •Soupeře v Mekce – za bojů mezi nimi vyhořela Ka‘ba Reformy •685-715, za Abd al-Malika a al-Walída I. •Centralizace státu •Jednotná měna (dínáry, dirhamy, falsy) •Šíří se arabština jako jednotící úřední jazyk, řečtina přestává být úředním jazykem •Konvertité se musejí stát klienty •Zavedení dvorského ceremoniálu podle perských a byzantských vzorů Státní úřady •1) centrální •Vezír •Úřady pera: (úřad korespondence, dekretů, přidělování půdy, úřad pro správu státních příjmů a výdajů, vojenská kancelář) •Úřady meče: (velitel válečných operací, policie --až za Abbásovců), náčelník poštovní a výzvědné služby) •Válečné loďstvo •2) teritoriální •Emírové a ámilové •Wáliové •kadíové Hospodaření s půdou •Největší část v rukou státu •Příděly do soukr. vlastnictví (milk) •Půda, udělovaná za služby jednotlivcům (katíja) •Celým kmenům (himá) • Budování •Nové správní středisko Wásit •Skalní dóm v Jeruzalémě •Velká mešita a nemocnice v Damašku •Prorokova mešita v Medíně • D:\Users\827\Pictures\skalní dóm.jpg • D:\Users\827\Pictures\Irák.jpg Výboje •Hedvábná cesta (Samarkand) •Sogdiana •Na Západě celá severní Afrika (músá ibn-Nusajr) a vizigótský stát • D:\Users\827\Pictures\Samarkand.8.gif D:\Users\827\Pictures\samarkand3.jpg • D:\Users\827\Pictures\Sogdiana-300BCE.png • D:\Users\827\Desktop\SN mapy\mapa 10 001.tif Jinověrci •Za Umara II. zvýšení daní, zákaz výstavby nových chrámů, nošení zbraní •Nutnost odlišení od muslimů (křesťané tmavě modré pásy, židé žluté) Další významní chalífové •Hišám (724-743) •Pozvedl zemědělství a chod ovcí, rozšířil výrobu látek a koberců •Budoval paláce, silnice, vodovody, zakládal zahrady •Reforma daní Poslední Umajjovci •Vzpoury a povstání •Růst přepychu •Napodobování perských velkokrálů •R. 747 začala vzpoura v Chorásánu (v čele Peršan Abú Muslim) •750 vítězství Abbásovců (černé vlajky) •R. 756 se Umajjobvci ujali vlády ve Španělsku • D:\Users\827\Pictures\Chorásán.png Chalífové z Bagdádu •Abú –l-Abbás Abdalláh as- Saffáh •Pokládají se za zástupce Alláhovy •Jednotu říše však udržovali jen velmi obtížně, hned na počátku vlády povstání v Sýrii. Postupně se objevovaly další dynastie •Založení nového centra u vesnice Bagdádu Nové dynastie •788 Idrísovci v Maroku •800 Aghlabovci •872 Túlúnovci v Egyptě •874 stát karmatů (v podstatě Írán) •821 Stát Táhirovců •Později i další, např. turečtí Ghaznovci •Sociální hnutí Vrcholy •Sociální diferenciace •Rodově náboženská šlechta (šaríf, šarífa) •Další úředníci a vojáci •Obchodníci a bohatí vlastníci půdy, finančníci, •nájemci půdy •Otroci (mamlúci, zandžové) • •Střet s Čínou na řece Talass •Seznámení se s výrobou papíru Doba vzestupu i pádu •Řada povstání (hned na počátku abbásovské vlády v Sýrii) •Některá přinesla plody (zákaz ukládat rolníkům vedle běžných daní ještě další, snížení výše daní v naturáliích) •Mísení kultur •Ztráta prvenství arabských elit, ale velký ekonomický a kulturní prospěch •Rozvoj školství •Abú al-Abbas: bitva s Číňany, poznání papíru • Reakcí na přepych rozvoj súfismu Další Abbásovci •Dža‘far al-Mansúr •Ekonomicky vzestup •Založení Bagdádu na Tigridu •Podpora historie, práva, gramatiky a přírodních věd •Mukaffa mu radí čerpat z perské, indické i antické vzdělanosti Harún ar-Rašíd •Jeho otec al-Mahdí, vystupující proti heretikům (manicheismus) •Doba vláda Rašída: 786-809 •Vezírát svěřen perskému rodu Barmakovců •Značné využívání al-barídu •Budování: vodní nádrže, studny, karavanseraje, nová opevnění, v Bagdádu Dům moudrosti (astronomie, astrologie, medicína, filozofie) •Doba nazývána Dny svatby: hostiny, hry, budování stadionů a dostihových drah, závodníci bohatli •Sportovní lovy •Vzpomínky na bagdádský přepych i ve sbírce: Alf lajla wa lajla (F. Tauer, J. Paulíny) Zahraničí politika •Potlail vzpoury v Jemenu a Egyptě •Boj s Chazary a Byzancí •Diplomatické styky s Karlem Velikým Po Rašídově smrti •Boj o moc mezi jeho syny •Al-Mamúun za pomoc proti bratrovi nucen darovat obrovské majetky perské šlechtě •Chorásán přeměněn v dědičné místodržitelství perského rodu Táhirovců •Bábakovo povstání (Ázerbajdžán a rozšíření). Bábak -- vtělení Boha. Společenství majetku a žen. •Mamún však miloval vzdělání, zvelebil Dům moudrosti, překlady řeckých děl platil zlatem •Stoupenec tzv. mu‘tazily Al-Mu‘tasim •(833-842) •Ekonomický rozvoj, trhy ve městech •Odvrat od mu‘tasily •Byzanc za něho dobývá některá muslimy hustě osídlená území •Za Mamúna také vznik dynastie Saffárovců v Sistánu a perské dynastie Sámánovců. •Bábakovo povstání (vypuklo v Ázerbajdžánu) •Ve 2. polovině 9. stol. se chalífát stává mocí, udržovanou hlavně vojensky. •Střídají se vládci, podporující vědecké myšlení s ortodoxními, opětný zákaz pití vína. •Nezletilí •Velké povstání zandžů v Iráku, zmocnili se i Basry •Povstání karmatů: na východě Arabského poloostrova, hlásání sociální rovnosti. Vytvořili na poloostrově stát, který vytrval 200 let Popis státního zřízení karmatů •Násir ibn-Chusrau (11. stol.) •6 vladařů se šesti vezíry •Svobodní neplatí daně •Stát vlastní otoky, které pronajímá Definitivní rozdělení chalífátu •909 Fátomovci v Egyptě •929 ar-Rahmán ve Španělsku Moc nad chalífy •Za al-Muttakího vládl turecký vojevůdce, a také jej sesadil •946 doazují na trůn svého chráněnce šíitští Bújovci, posílení novoperských zvyklostí •Chalífát ještě frmálně existuje, ale na značně zmenšeném území •1055 podlehli Bújovci islamizovaným seldžuckým Turkům • Definitivní konec •1258 – dobytí Bagdádu Mongoly Pokrok •Multietnická společnost, diferencovaná majetkově •Zúrodňování krajiny (irácké bažiny), zdi kolem oáz, závlahová zařízení •Technické novinky v ekonomice (vodní a větrné mlýny, čerpací stroje) Rozvoj obchodu •Súky, karavanseraje •Indické číslice, papír •Ovládnutí obchodu ve Středomoří i cest až do Skandinávie, Ruska, Pobaltí •Ovládnutí Hedvábné cesty Vysoká kultura •Teorie vládnutí •Peršan al-Mukaffa (720-756)- vzory perské a byzantské •Kalíla a Dimna •Posléze (na západě) ibn-Chaldún, Mukkadima Antická tradice •Překlady: 8. stol., Ibn-Ishak a jeho syn (Hippokratés, Galénos, Aristoteles) •Vznik arabské verze St. zákona Překonání této tradice •Matematika, geometrie, fyzika, astronomie, lékařství, farmacie, chemie, dějepisectví •Zprávy o našem státě v 10. stol. ibn-Jakúb, al-Mas‘údí). Stát a právo •Korán, sunna, idžtihád, analogie •Hadd • Vraždy a zabití •Krevní msta (kisás, tha‘r) •Kompozice (dija) – 100 velbloudů (400 krav) •Vstup státu •Loupežná vražda •Pokání a skutky milosrdenství •Ridda: u mužů smrt, u žen vězení •Krádeže: podle hodnoty věci (např. useknutí pravé ruky v zápěstí za první krádež) •Opilství: 80 ran Ženy •Zákaz zabíjení dívek •Žena: polovinu kompozice muže •Cizoložství: u svobodných: 100 ran bičem pro oba •U vdaných žen: podle některých právních škol i ukamenování Práva žen •Možnost vystupovat na soudech •Dědit •Povinnost muže hmotně zabezpečit zapuzenou manželku •Možnost požádat o rozvod •Dívky-sirotci nesměly být půjčovány jako souložnice •Otázka závojů Lidé knihy •Křesťané a židé: 1/3 kompozice •Zaratschuštrovci: 1/15