Zemřel nositel Nobelovy ceny za literaturu Günter Grass
Laureát Nobelovy ceny za literaturu za rok 1999 Günter Grass zemřel 13.4.2015
v Lübecku ve věku 87 let.
Grass, označovaný za nejvýznamnějšího německého spisovatele současnosti , byl
známý hlavně díky románu Plechový bubínek, v němž líčí nacismus a válku
v maloměšťáckém prostředí.
Grass se narodil 16.října 1927 v nyní polském Gdaňsku a patřil ke skupině autorů,
kteří popisovali období nacismu, obtížná léta poválečné obnovy, společenské hnutí
v 60.letech a znovusjednocení Německa. Literární kritika ho považovala společně
s Heinrichem Böllem za nejvýznamnějšího německého poválečného autora.
Světovou proslulost zajistila Grassovi jeho románová prvotina z roku 1959
Plechový bubínek. Místy surrealistické dílo s existenciálním přesahem sleduje
hrůzy nacismu a druhé světové války v tehdy německém baltském přístavu
Gdaňsku.
Nobelův výbor v roce 1999 označil Plechová bubínek za znovuzrození německého
románu ve 20.století.
V Plechovém bubínku, podobně jako v novele Kočka a myš (1961) a románu Psí
roky (1963), které tvoří dohromady takzvanou Gdaňskou trilogii, ožívají pod
Grassovou taktovkou jeho nezměnitelné postavy a postavičky, kteří čelí velkým
světovým dějinám.
Grass za druhé světové války pracoval v Gdaňsku jako výpomoc pro německou
armádu. V roce 2006 se přiznal, že po angažmá ve Wehrmachtu byl jako
sedmnáctiletý krátce členem nacistických jednotek SS a působil v tankové divizi
Waffen-SS.
V dubnu 1945 byl zraněn a převezen na rekonvalescensi do Mariánských Lázní ,
kde ho o měsíc později zajala americká armáda. Ve válečném zajetí zůstal do
roku 1946.
Po svém propuštění se Grass živil jako dělník a horník, pracoval také v kamenictví.
V letech 1948 až 1956 studoval sochařství v Düsseldorfu a v Berlíně. Na konci
50.let žil i v Paříži, léta šedesátá strávil v Berlíně. Do úspěchu Plechového
bubínku vydal spíše básně a drobné prózy, vystavoval plastiky a grafiky.
Od poloviny 60.let se Grass výrazně politicky angažoval, zapojil se do aktivit
německé sociální demokracii ( SPD) a ostře kritizoval poměry za železnou oponou.
Po pádu Berlínské zdi se Grass kritizoval jako jeden z mála sjednotitelskou
politiku kancléře Helmuta Kohla a dokonce i varoval, že jednotné Německo bude
pro svět „noční múrou“. Tyto výhrady zazněly i v jeho rozporuplném románu Širé
pole z roku 1995.Kontorverze Grass vytvořil v díle Jako rak(2002), ale největší
poprask však bezpochyby způsobila jeho autobiografie Při loupání cibule z roku
2006,kde se Grass veřejně přiznal ke členství ve Waffen-SS.
V posledních letech se Grass svými nonkonformními názory opakovaně dostal do
centra středu nejenom německých medií: na jaře 2012 vzbudil kontroverzi svou
básní „Co musí být řečeno“, ve které Izrael a jeho údajný jaderný arzenál za
hrozbu pro světový mír .Izraelská vláda zakázala Grassovi vstup do země a od
spisovatele se distancovali i němečtí sociální demokraté.