Školní poradenství Mgr. Alice Vašáková O čem dnes bude řeč —O kontextu-proč téma žáků se SVP? —O legislativě, která se vztahuje k žákům se SVP —O jednotlivých kategoriích žáků se SVP —O projevech postižení ve škole (i jinde) —O diagnostice —O speciálních vzdělávacích potřebách —O tom jak si s nimi ve škole umíme (?) poradit Kontext dnešního tématu —Školní poradenství (a celý propojený poradenský systém) je vytvořen především kolem dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami —Systém podporuje tyto děti, jejich rodiče a jejich učitele —Stále ale pamatujeme na to, že některé z činností, které vykonávají poradenští pracovníci ve škole, s těmito dětmi přímo nesouvisí (např. práce s klimatem třídy, kariérové poradenství…) Vnější rámec systému-legislativa —Oblast péče o žáky se SVP ošetřují: —Školský zákon v paragrafu 16: —specifikuje, kdo je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami —pojmenovává kategorie zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění —určuje, kdo zjišťuje speciální vzdělávací potřeby žáků —vymezuje PRÁVO žáků se SVP na vzdělávání, jehož obsah, metody a formy odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem — —dává právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní —také právo na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení —stanovuje podmínky pro přijímání ke vzdělávání a k jeho ukončování tak, aby odpovídaly potřebám žáků —říká, že při hodnocení žáků a studentů se SVP se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění —dává řediteli školy možnost prodloužit žákům se zdravotním postižením délku středního nebo vyššího odborného vzdělávání •určuje, že děti, žáci a studenti se SVP mají právo užívat speciální učebnice a didaktické pomůcky poskytované školou •umožňuje pro žáky se zdravotním postižením zřizovat školy, třídy, oddělení, studijní skupiny s upraveným vzdělávacím programem •stanovuje, že ředitel může ve třídě zřídit funkci asistenta pedagoga • —Školský zákon v paragrafu 17: —ošetřuje vzdělávání nadaných žáků a studentů • —Školský zákon v paragrafu 18: —ošetřuje pro žáky a studenty se SVP možnost pracovat podle Individuálního vzdělávacího plánu • Prováděcí předpisy-vyhlášky —Vyhláška č. 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných (novelizace na 147/2011 ) •Vzdělávání prostřednictvím vyrovnávacích a podpůrných opatření •Vymezuje kategorie žáků se zdravotním postižením •Popisuje zásady, cíle, formy a organizaci speciálního vzdělávání •Konkretizuje podobu IVP — — —Rámuje vzdělávání mimořádně nadaných —Vymezuje podmínky pro zřízení funkce asistenta pedagoga —Velmi přesně popisuje, kteří žáci se mohou vzdělávat ve školách speciálních a s upraveným vzdělávacím programem a za jakých podmínek —V novelizaci rozpracovává kategorii žáků se sociálním znevýhodněním —Upravuje tzv. diagnostické pobyty — Prováděcí předpisy-vyhlášky —Vyhláška č. 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, novelizace na 116/2011 —Vymezuje, komu jsou poskytovány poradenské služby —Vyjmenovává standartní (= bezplatné) poradenské služby —Vymezuje obsah a účel poradenských služeb a podmínky jejich poskytování —Popisuje, které subjekty mohou poskytovat poradenské služby žákům se SVP a jak spolupracují s dalšími odborníky — — Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami —Co říká o těchto žácích školský zákon? —Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. —Zdravotním postižením je…mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči , souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. —Zdravotním znevýhodněním je…zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. —Sociálním znevýhodněním je… •Rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy •Nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova •Postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR — —Mimořádně nadaným žákem je… —takový jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. — — Skupinová práce —Společně zopakujeme-pojmenujeme jednotlivé skupiny žáků se SVP —Ve skupinách zpracujete informace o jedné ze skupin, pracujte ve třech krocích: -Co už o těchto dětech víme -Co si myslíme (říká se to…asi to bude tak…) -Co se potřebujeme dozvědět — —Do tohoto schematu pak budete zapracovávat nové informace, se kterými budeme dále pracovat — - Poruchy učení —Správný název: specifické vývojové poruchy učení —Nejčastější jsou -Dyslexie -Dysortografie -Dysgrafie —Procento v populaci-oficiální a neoficiální, rozmezí 2-20% —Co o nich víme? — Základní informace —Obvykle se popisují jako „neschopnost“ zvládnout čtení, psaní, počítání běžnými metodami na úrovni, která je očekávatelná vzhledem k intelektu, motivaci, podnětnosti prostředí. Projevují se specifickými obtížemi v dané oblasti —Příčina vzniku je nejasná, pravděpodobně se jedná o kombinaci faktorů (dědičnost, pre a perinatální komplikace, specifické změny ve fungování nervového systému) —Nejde jen o prostou neschopnost naučit se číst, psát a počítat (intelekt, zanedbanost, lenost) — — — —Podkladem poruch učení bývá zejména oslabení percepce (zrakové, sluchové), motoriky, problematická lateralita apod. —Proto se děti s rizikem rozvoje SPU dají teoreticky identifikovat již v předškolním věku —Poruchy učení se často kombinují s jinými obtížemi (poruchy pozornosti, řeči) a projevují se i mimo samotné čtení, psaní a počítání (sebeorganizace, práceschopnost, časoprostorová orientace…) —Největším rizikem je (mimo ta výuková) stálepřítomný pocit selhávání, pokles motivace a nízké sebehodnocení Jak je? —Pojďme si napsat diktát jako dysortografik -zaměňujeme tvarově podobná písmena M – N A – O R - Z -před každým i-y poctivě odůvodňujeme, co a proč ve slově napíšeme —A ještě pár vět jako dysgrafik Krátký vhled do diagnostiky —Ve školském poradenském zařízení se zaměřujeme na: —Pečlivý popis aktuálních obtíží ve škole i doma —Anamnezu osobní i rodinnou —Vyšetření intelektu —Vyšetření percepčních funkcí, motoriky, řeči, laterality —Vyšetření čtení a psaní —Sledujeme další související projevy-pozornost, práceschopnost, aktivizaci, motivaci… —Z vyšetření vzejde informace pro zákonné zástupce, ti ji předávají ve škole (zpráva z vyšetření) — - Co s tím ve škole —Co potřebuje žák s poruchami učení ve škole? -V oblasti výukové -V oblasti vztahové -Jak to udělat, aby nepřestal mít chuť pracovat? — Jak se žáky systémově pracovat —Respekt osobního tempa (porucha brzdí, pokud má žák vyrovnávat hendikep, pracuje se mu obtížněji) —Omezený rozsah úkolů (dle potřeby-smyslem je prokázat znalost nebo procvičit látku) —Přizpůsobení formy práce žákovi (respektovat jeho omezení-ulevovat tam, kde je to smysluplné) —Dopomoc při zadávání úkolů (dopomoc prvního kroku) —Změny v kriteriích hodnocení, uzpůsobení podmínek pro hodnocení (dle povahy poruchy) —Práce s chybou (chyba jako příležitost) —Reedukace a doučování —Pomůcky (individualizované) — Poruchy chování —Typický příklad poruchy, na které se odborníci neshodnou J —Rozlišujeme dva základní typy: poruchy pozornosti ADD/ADHD a samotné poruchy chování —Procento dětí v populaci stoupá… —Dráždivé děti, které dráždí své učitele (a často i své rodiče) Základní informace o ADD/ADHD —Příčiny obdobné jako u poruch učení —Obtíže se projeví již v raném věku (dráždivost, poruchy biorytmu, obtíže s příjmem potravy) —Děti jsou výrazně citlivé (nízký práh vzrušivosti, silné impulzivní reakce) —Narušená pozornost v mnoha kvalitách —Přebíhání, neschopnost vydržet u jedné aktivity —Dezorganizovaná, neregulovaná nadměrná aktivita —Impulzivita v projevech —Problémy v sociálním kontaktu (odbržděnost, problémy s respektem k ostatním) —Časté jsou i problémy v kontaktu s vrstevníky (konflikty v důsledku impulzivity a nízké seberegulace) —Častá je kombinace s poruchami učení —Děti s poruchou pozornosti „nemohou odpočívat“, mozková aktivita je dezorganizovaná —S poruchou pozornosti se pojí mnoho dalších obtíží, které dětem znepříjemňují život ve všech prostředích (např. problémy s jakýmikoliv změnami, strachy, specifické fobie mnohé další) —Dítě s poruchou pozornosti lze odlišit od dítěte nevychovaného hlavně podle problémů v oblasti práceschopnosti!!! Jak je? —Opravíme si napsaný diktát-předejte si ho se sousedem/sousedkou —Pustťe si do sluchátek nebo potichu hudbu nebo film —Opravte diktát-chyby v záměnách dejte do kroužku, chyby v i-y opravte klasicky, ty ostatní podtrhněte —V průběhu opravy na papír zapište alespoň 5 postřehů o lidech kolem — —Co s tím ve škole??? Jak pracovat se žáky s ADD/ADHD —Respekt k výkonnostním výkyvům a kolísání pozornosti (dáno fungováním NS-vůlí neovlivnitelné) —Zkrácený rozsah úkolů (v závislosti na kolísání pozornosti a její výdrži) —Tolerance impulzivity v chování (odlišit, kdy má smysl zasahovat) —Strukturace vyuč. hodiny (děti s ADD/ADHD obvykle neumí dobře reagovat na změny) —Prohloubená komunikace (o úkolech i chování) —Průběžná zpětná vazba (okamžitá reakce je jediná efektivní) —Klasifikace chování (promyslet a sjednotit !!!) — Lehké mentální postižení —Výskyt v populaci kolem 3%, IQ 50-69 —V současné době se stále více těchto dětí vzdělává v běžných ZŠ, pracují podle upraveného vzdělávacího programu —Nejedná se jen o postižení v oblasti intelektu Jak je to s nadáním v populaci Základní informace o LMP —„Vývojová duševní porucha se sníženou inteligencí demonstrující se především snížením kognitivních, řečových, pohybových a sociálních schopností s prenatální, perinatální a postnatální etiologií“ (Valenta a Müller, 2003) —Jde tedy o postižení ve všech složkách osobnosti —Jde o trvalý stav, který je vrozený nebo získaný (do 2 let života) — — — Děti s LMP ve škole —Problémy při zvládání školních nároků (rozsah i tempo) —Základní cíle: rozvoj schopností a kompenzace nedostatků —Obtíže se objevují v oblasti vnímání, myšlení, paměti, pozornosti —Vzdělávací proces a adaptaci komplikují také obtíže v oblasti sociální a emoční (nezralost, neadekvátní reakce, nízká sebekontrola, snadná ovlivnitelnost) —LMP se často pojí s jinými obtížemi (poruchy učení, PAS, poruchy chování…) —Vzdělávání dětí s LMP je realizováno dle upraveného školního vzdělávacího programu (všechny školy si vytvářejí svůj vlastní program pro tyto žáky) — Jak se žáky pracovat —Respekt k reálným možnostem (přijmout daná omezení+pracovat se zónou proximálního vývoje) —Pravidelná pedagogická diagnostika —Změny v organizaci vyučování-využít všech možností pro maximální efekt —Odlišné „osnovy“- dopomoc a inspirace ve ŠPZ, nutno konzultovat —Sledování klimatu třídy, respekt k potřebám všech —Odlišné hodnocení a klasifikace —Práce s motivací-fungují spíše „materiální“ odměny — Poruchy autistického spektra —V běžných školách nejčastěji děti s Aspergerovým syndromem-takzvaně vysoce funkční autisté —Zdá se, že počet diagnostikovaných dětí v populaci již několik let plynule roste…čím to je? —Autismus je nazýván „sociální dyslexií“ Základní informace o PAS —Pervazivní poruchy=prostupují, ovlivňují celou osobnost —Příznaky jsou rozloženy do tří skupin: —1. Kvalitativní narušení sociální interakce (nepřiměřené hodnocení společenských a emočních situací, dítě neodpovídá na emoce, nerozumí soc. kontextu, má problém s vnímáním a porozuměním sociálním signálům, chybí reciprocita) —2. Kvantitativní narušení soc. komunikace (nedostatečné sociální užití řeči, i když slovní zásoba může být dobrá. —Porucha imaginace v myšlení i hře, narušená reciprocita v konverzaci, chybí tvořivost a fantazie v myšlení, bez emočních reakcí na blízkost druhých, ochuzená gesta, mimika…) —3. Omezené, opakující se stereotypní způsoby chování, zájmy a aktivity (rigidita a rutinní chování, rituály, stereotypní zájmy, pohybové stereotypy, odpor ke změnám) — —Další projevy: strachy, fobie, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, vztek a agrese v nepohodě, při narušení rituálů, při změnách… — Aspergerův syndrom (vysoce funkční autismus) —U dětí s AS není zásadně narušen vývoj řeči, slovní zásoba může být velmi dobrá —Intelekt těchto dětí je průměrný (často i nadprůměrný v některých složkách) —Nebývá narušen kognitivní vývoj ( a tím ani obecná „schopnost učit se“) —Převažují spíše obtíže v oblasti sociální (neporozumění obvyklým pravidlům, problémy v orientaci v běžných soc. situacích…) a komunikační (omezená schopnost „číst“ neverbální signály a adekvátně reagovat) Některé zvláštnosti dětí s AS —Obtíže s porozuměním-osvojením sociálních pravidel —„sebestřednost“ ve smyslu změněné potřeby začlenění do skupiny (nízká míra konformity, uspokojování vlastních potřeb) —Obtížné hledání přátel mezi vrstevníky —Atypický vývoj řeči (mechanická, „okopírovaná“ řeč), projev často není v souladu s kontextem —Děti většinou zpracovávají lépe vizuální (stálé) informace než slova Jak se žáky pracovat —Nároky na přijetí odlišností žáka, „víra v diagnozu“ —Přijmout neobvyklý sociální kontakt-naše potřeba vztahu, porozumění, reciprocita —Připravit se na obtíže v komunikaci-odlišnosti zejména v oblasti neverbální K, vyjasňování významů a konotací —Přijmout neobvyklé projevy chování-rituály —Strukturování výukové situace, klíčový je pocit bezpečí, nutnost si se žákem mnoho věcí dojednávat (abychom jim rozuměli stejně) —Respekt kognitivního stylu (příp. dopomoc s jeho hledáním) —Vizualizace, alternativní komunikační systém —Sledování klimatu třídy (respekt a vyvážená zpětná vazba) — — Žáci se sociálním znevýhodněním —Problematická „diagnostika“ – riziko neetického přístupu (jak identifikovat rodiny s nízkou sociokulturní úrovní a nevystavit se riziku etickému i osobnímu) —Možností je spolupráce s OSPOD (případové konference, konzultace) —Dobře funguje spolupráce s neziskovými organizacemi —Role školy v životě těchto dětí může být klíčová (jiný model, nácvik společensky žádoucích způsobů chování, vstřebání kulturního kontextu, přirozený systém pravidel…) — Jak se žáky pracovat —Pozornost spolupráci s rodinou, kde často hrozí riziko menší podpory ze strany rodičů (nemohou nebo nechtějí?) —Riziko celkové nezralosti nebo nepřipravenosti dítěte (důsledek vývoje v méně podnětném nebo zcela jiném sociokulturním prostředí) —Motivační systém, který skutečně motivuje, respekt k aktuálním možnostem žáka —Nutná dlouhodobá intenzivní dopomoc školy (možnosti asistenta, neziskové organizace, OSPOD) —Sledování klimatu třídy — — Mimořádně nadaný žák —Zpět ke Gaussově křivce-nadaných dětí je méně než se říká, mnohé z nich jsou „jen“ vycvičené (což se časem pozná) —Mimořádné nadání může být pro praktický život stejným problémem, jako nadání nízké… Žáci mimořádně nadaní —Nadání různého typu (sportovní, umělecké, kognitivní) —Vývoj těchto dětí bývá často dysharmonický, nevyvážený. Může se objevit nezralost nebo deficit v oblasti sociální a emoční —MN je často překryto jinými obtížemi, mluvíme pak o „dvojí výjimečnosti“ —Dítě s MN: zvídavost, paměť, pozornost, představivost, schopnost učit se rychle nové věci, pohled od povrchu věci k její podstatě. —Co potřebují ve škole? — — Jak se žáky pracovat —Respekt k osobnostním zvláštnostem, důležitost vyvážené zpětné vazby —Riziko vývojových dysharmonií (kognitivní x sociální, emoční vývoj)- nepočítat s celkovou vyzrálostí a vyrovnanými výkony —Základní postupy: obohacování, prohlubování učiva —Možnost akcelerace-přeskakování ročníků (i v jedn. předmětech) —Průběžné ověřování znalostí, pedagog. diagnostika —Pozor na riziko přetěžování a protěžování —Sledování klimatu třídy — Tělesné, zrakové, sluchové postižení —Jedná se většinou o vrozené vady —Kvalitní systém rané diagnostiky a péče (v posledních letech destruovaný) —Většina těchto dětí se vzdělává ve speciálních školách, často internátních —U některých dětí je toto postižení kombinováno s jiným (zejména s MR a poruchami chování) —Pokud je dítě vzděláváno v běžné ZŠ, jde za ním podpora odborníků ze speciálních pedagogických center Žáci s NKS (narušená komunikační schopnost) —Dyslalie (vadná výslovnost jedné nebo více hlásek) —Vývojová dysfázie (specificky narušený vývoj řeči-snížená schopnost nebo až neschopnost komunikovat) —Mutismus (získaná, psychogenní nemluvnost) —Balbuties (koktavost) —Tumultus sermonis (breptavost-narušení plynulosti řeči) — —Jak s dětmi s NKS pracovat ve škole? — — — Žáci se zdravotním znevýhodněním-oslabením —Často opomíjená kategorie dětí, jejichž obtíže nemusí být vůbec učitelům známy —Zdravotní problémy dlouhodobého charakteru „napříč diagnozami“ – např. poruchy imunity, astma, diabetes, psychiatrické poruchy, epilepsie apod. —Společným znakem je vliv na školní výkon a potřeba úpravy podmínek pro vzdělávání —U mnoha dětí se zdravotním znevýhodněním se při hledání optimálního přístupu a podmínek pohybujeme na velmi citlivé etické hranici — — Zdroje —Pokorná,V.: Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál 2001 —Bendová, P., Zikal, P.: Dítě s mentálním postižením ve škole. Praha: Grada Publishing 2011 —Bendová, P.: Dítě s narušenou komunikační schopností ve škole. Praha: Grada Publishing 2011 — —Zdroj obrázků: Google