118
119
* Wik MASO ŽIVE MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ M A Si- MAS0 ŽIVÉ MAS0 ŽIVÉ MAS0 ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO
OTČÍM VLKU
VE ZNAMENÍ VLKŮ
Na saních naložených Solí a pašeráky
Můj praděd Ilija Luka Morun Letí Peském
Vlci vyjí a dorážejí Na koně a lidi
Praděd hrozí
Ze na místě zabije každého Kdo by sáhl po zbrani
Zvedne se a zavyje příšerněji Než ocasatí loupežníci
Vlci vyjí stále smutněji
A stále víc se opožďují za koňmi
Kterým jako by narostla křídla
Čím méně zim a sněhů
Dělí mě od praděda
Tím jasněji slyším jeho vlčí hlas
Nedaleko posledních městských domů Našli na silnici zadávené koně Zapřáhnuté do prázdného vozu
A na moruši u silnice
Trhovce proměněného v bílou ovci
Celou noc vlci tančili kolo
Kolem stromu s pachem lidského masa
Ty bys lehko zapadl Mezi ocasaté tanečníky Povídá mi babička
Dívám se upřeně na její vlčí zuby A přemýšlím jak si vyložit její smích
Běžím do zahrady za domem Lezu na zavátou hrušku A cvičím se ve vlčím vytí
121
120
,V-V'É MASO ŽIVÉ MASO ZSVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO
VLČÍ NĚHA
ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ Mft!jÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO ŽIVÉ MASO
VLČÍ STÍN
Ležíme v trávě
Na Vlčí louce nad Vršcem
Vypráví se
Že tu byli pobiti
Všichni vlci do jednoho
Živé zůstalo Jen jejich jméno
Jakási dravci něha k nám vzlíná Zpod zježené trávy A uvádí v pohyb naše rty A údy a krev
Milujeme se beze slova Moje mladá vlčice a já
Moje prabába
Čarodějnice Sultána Uroševicová Měla prý stín vlčice
Za měsíčního svitu nikdy Nevycházela z domu
Aby jí lidé nepřekročili stín Nezbavili ji tajné síly A tak ji na místě nezabili
Po prabábě Zdědil jsem prý Tyhle oči a tenhle jazyk
Zda i vlčí stín to nevím
Za měsíčního svitu vždy Často však i za slunka Chodím pozpátku
Pro jistotu
130
131
OHNIVÁ VLČICE
Vlčice leží Na úpatí nebe
Tělo z řeřavého uhlí
Obrostlo jí trávou
A pokrylo se slunečním prachem
Hory v její hrudi
Hrozíce se vztyčují
A odpouštějíce spouštějí
Jejími žilami burácejí řeky
V očích jezera jí blýskají
V jejím bezměrném srdci Rudy se láskou taví
V sedmerém ohni
Vlci si hrají na jejím hřbetě A žijí v jejím křišťálovém lůně Před prvním a po posledním zavytí
Vlčici zavírají
Do podzemního ohně
Nutí ji tam stavět Věže z kouře
A zadělávat na chleby z uhlí
Krmí ji jenom řeřavými uhlíky A dávají jí pít Vařící mléko rtuti
Nutí ji pářit se
S rozžhavenými pohrabáči
A zrezivělými nebozezy
Vlčice se zuby chytá Za plavovlasou hvězdu A vrací se na úpatí nebe
Vlčici chytají do ocelových pastí Nastražených od obzoru k obzoru
Sundávají jí z čenichu zlatou škrabošku A škubají tajnou trávu Mezi stehny
Štvou na ni uvázanou Psy slídiče opeslé Aby j i zneuctili
132
133
rv&íjij^í SŮL vlčf sůl vlč[ sůl vlčí sůl vlč1 sůl vlčí sůl vlči súl vlčí sůl vlči sůl vl^' sůl vlčí sůl vlčí sůl vlči sůl vlčí sůl vlčí sůl vlčí sůl vlčí
Sekají ji na kusy
A nechávají napospas
Mrchožroutským kleštím
Vlčice useknutým jazykem lapá Živou vodu z čelistí oblaků A znovu se skládá dohromady
Vlčice se koupá v modři A psí popel z těla smývá
Na dně přívalů
Jež jí stékají po nehybné tváři
Třou se blesky
V jejích rozevřených čelistech Měsíc ukrývá přes den sekyru Slunce přes noc nože
Bušení jejího měděného srdce Umlčuje štěkající dálky A uspává cvrkotavý vzduch
V propastech
Pod jejími lesnatými obočími Hromy na vše jsou připraveny
sůl vlčí
Vlčice se zvedá na zadní tlapy Na úpatí nebe
Zvedá se spolu s vlky Zkamenělými v jejím lůně
Zvedá se pomalu
Mezi polednem a půlnocí
Mezi dvěma vlčími jámami
Zvedá se s námahou Vyprošťujíc z jedné jámy čenich Z druhé ocas
Zvedá se se slaným vytím Zadrhlým ve zprahlém hrdle
Zvedá se mrtvá žízní
K jasnému bodu na vrcholu nebe
K napajedlu ocasatých hvězd