Pokyny pro vypracování kazuistiky do předmětu Praxe z psychodiagnostiky/k 
státní závěrečné zkoušce 
 
 
1. Základní organizační pokyny a informace: 
 
1.1. Účel případové studie k státní závěrečné zkoušce/praxi z psychodiagnostiky 
Cílem této stáže je prokázat dovednost pracovat pomocí psychodiagnostických metod a                     
písemně prezentovat individuální „případ“ („případem“ se zde myslí především jednotlivec,                   
klient či pacient). Kazuistika by měla zachycovat současné i minulé psychopatologické                     
fenomény pacienta, ale i „nepatologické“ projevy pacienta, které student může zjistit                     
prostřednictvím pozorování, rozhovoru (se samotným pacientem, ošetřujícím lékařem či                 
psychologem, rodinnými příslušníky a osobami blízkými) a na základě studia spisů a odborné                         
dokumentace (nelze však zpracovat studii jen na základě zprostředkovaných informací,                   
povinností je alespoň jeden rozhovor „face to face“ s pacientem). Důležité je rovněž propojení                           
diagnostických výsledků s teoretickými poznatky získanými v rámci studia předmětů                   
psychodiagnostika dospělých a psychodiagnostika dětí a dospívajících a schopnost správně                   
používat odborné termíny a rozumět jejich významu.  
 
1.2. Volba pracoviště a délka stáže 
Povinná praxe z psychodiagnostiky je stanovena na 5 dní a můžete ji absolvovat kdykoliv                           
během semestru nebo ve zkouškovém období. Cílem praxe je, kromě získání zkušeností v                         
oblasti psychologické diagnostiky, vypracování kompletního klinického nálezu. Z tohoto                 
důvodu je nutno praxi absolvovat na takovém pracovišti, které Vám vypracovaní nálezu                       
umožní. Toto kritérium splňují zdravotnická zařízení (např. psychiatrickou kliniku či léčebnu,                     
ambulanci klinického psychologa atp., přičemž student musí pracovat pod supervizí klinického                     
psychologa či psychiatra a musí jím mít kazuistiku také potvrzenou). K vyšetření si můžete                           
zvolit i dětského klienta/pacienta, praxe se však nesmí překrývat s jinými praxemi (např. z                           
poradenské psychologie). 
 
1.2.1 FN Brno ­ podmínky 
V případě, že se rozhodnete sbírat data ve FN Brno věnujte prosím pozornost                         
následujícímu postupu: 
 
1. Kontaktujte Oddělení organizace a řízení a domluvíte se na formálních podmínkách                     
Vaší praxe (hlavně co se týká sběr dat). 
odkaz: ​http://www.fnbrno.cz/poskytnuti­informaci­pro­studijni­ucely/t3617 
2. Následně kontaktujete vedoucího psychologa Mgr. Jana Dufka (​jdufek@fnbrno.cz​) a                 
domluvíte si​ osobním pohovor. 
3. Vedoucí pracovník (FN Brno) určí garanta z řad klinických psychologů FN Brno. 
4. Po skončení a dopsání práce, jste povinni předložit rukopis práce, ve které uvede                         
poděkování FN Brno.  
 
FN Brno si vyhrazuje právo na: 
● schválení publikace v odborném tisku ­ je tedy nutné předložit ještě nepublikovanou                       
publikaci k náhledu FN Brno Bohunice, která zhodnotí, jestli byly splněny stanovené                       
podmínky;  
● nepřijetí uchazeče o studentskou práci v případě, že budeme mít pochybnost o                       
korektním přístupu studenta či jeho školitele; 
 
1.3. Volba klienta/pacienta 
Student absolvuje praktickou část praxe s pacientem, kterého mu vybere klinický psycholog                       
nebo psychiatr, který má tohoto pacienta ve své péči. Pacient by měl podstoupit rozhovor i                             
diagnostické vyšetření dobrovolně s informovaným souhlasem.  
 
1.4. Odborná supervize 
V případě absolvování stáží z psychodiagnostiky je nezbytná supervize klinického psychologa                     
nebo psychiatra, který má dotyčnou osobu ve své péči. Realizaci této supervize potvrdí                         
dotyčný odborník (supervizor) svým podpisem a razítkem pod závěrem (shrnutím) případové                     
studie.  
 
1.5. Etické zásady 
Student je povinen dodržovat etické zásady dle Evropského metakodexu etiky a etického                       
kodexu ČMPS (http://cmps.ecn.cz/dl/ekefpa95.pdf). Především jde o tyto zásady: 
● dodržování anonymity pacienta (neuvádět identifikační údaje, které by mohly vést k                     
identifikování osoby pacienta, jakými jsou jméno, plné datum narození, přesné názvy                     
obcí nebo firem, kde pacient působil – pokud to není naprosto nevyhnutné vzhledem k                           
porozumění případu, atd.); prosíme, abyste neuváděli ani falešné/vymyšlené údaje ­                   
postačí prosté označení "pacient"/"klient"; budete­li poskytovat přílohový materiál               
(kresby, protokoly), ubezpečte se, že též neobsahují žádné identifikační údaje; 
● zásadu mlčenlivosti; 
● citlivé zacházení se získanými informacemi při respektování osobních práv a                   
důstojnosti jednotlivce; 
 
1.6. Potřebná dokumentace k udělení zápočtu:  
● protokol o absolvované praxi potvrzený supervizorem 
● kazuistiku ­ min 10 ns  
● dokument se zhodnocením praxe ­ min. ½ ns  
 
Protokol:​ prázdný protokol je k dispozici na stránkách PsÚ 
http://www.phil.muni.cz/wups/home/studium/informace/praxe/protokoly/psy_diag_ok.doc/view 
 
Kazuistika: ​podrobné informace k vypracování kasuistiky najdete v tomto dokumentu (viz                     
níže) 
 
Reflexe (zhodnocení praxe): ​student provede písemné zhodnocení praxe, v němž shrne                     
konkrétní přínos z praxe pro vlastní osobní rozvoj, zhodnotí získané poznatky ve vztahu k                           
teorii a provede celkovou reflexi praxe.  
 
Poznámka:  
PsÚ má povinnost archivovat tyto dokumenty pouze po dobu jednoho měsíce od ukončení                         
předmětu, pokud předpokládáte, že dokumenty budete ještě potřebovat (často vyžadují např.                     
při práci/studiu v zahraničí), tak si nechejte vyhotovit více výtisků.  
 
1.7. Odevzdávání dokumentů k předmětu Praxe z psychodiagnostiky 
Kompletní dokumenty ze stáže prosím odevzdávejte průběžně na sekretariát                 
Psychologického ústavu osobně, či do k tomuto účelu zřízené přihrádky na dveřích                       
sekretariátu. Protokoly si na ústavu vyzvedáváme obvykle hromadně v určitých časových                     
intervalech, proto není možné počítat s tím, že vám bude zápočet udělen bezprostředně po                           
odevzdání dokumentů. Pokud chcete, aby vám byla praxe zapsána v aktuálním semestru,                       
pak je nutné protokoly a kazuistiku odevzdat NEJMÉNĚ dva týdny před koncem zkouškového                         
období. Je také nutné počítat s tím, že váš výstup nemusí splňovat určené požadavky a                             
budete nuceni jej přepracovat ­ ponechejte si proto dostatečnou časovou rezervu. 
Pro udělení zápočtu je nezbytné odevzdat dokumenty nejen v originální podobě na ústav, ale                           
také je v elektronické podobě vložit do ​Odevzdávány předmětu v ISu​. Naskenujte prosím                         
dokumenty jako jeden pdf soubor (kazuistiku s přílohami + zhodnocení praxe + protokol).  
Pokud ale budete kazuistiku odevzdávat ve zvlášť pozdním termínu, budeme rádi, když nám 
to s předstihem sdělíte. 
 
1.8. Odevzdávání dokumentů k státní závěrečné zkoušce 
Kazuistika ke státní závěrečné zkoušce se odevzdává nejpozději týden před ústní částí státní                         
závěrečné zkoušky na sekretariát Psychologického ústavu. Pokud chcete použít stejnou                   
kazuistiku jakou jste zpracovali do předmětu Praxe z psychodiagnostiky, pak si udělejte 2                         
výtisky a oba si nechejte podepsat vedoucím praxe, neboť kazuistiky nám odevzdané již vám                           
nebudou vráceny. Tyto kazuistiky nemají obsahovat protokol ani reflexi. Při odevzdání                     
prosíme o jasné rozlišení mezi dokumentací k SZZ a k zápočtu z praxe – předejdete tak                               
zbytečným nedorozuměním a ztrátám dokumentace. 
 
 
2. Doporučená osnova kazuistiky 
 
1) Titulní strana ­ tiráž  
● název školy  
● studijní rok  
● nadpis: Případová studie k souborné zkoušce  
● jméno studenta, UČO  
● místo a datum vypracování  
 
2) Obsah (osnova)  
● před tiskem se ujistěte, že názvy kapitol a odkazy na stránky v osnově sedí s                             
číslováním stránek v práci; 
 
3) Samotná práce/kazuistika 
 
a) popis pracoviště ­ min ½ ns 
 
b) zdůvodnění výběru pacienta, okolnosti vyšetření  
 
c) základní „tvrdá“ data (pohlaví, věk, profese atd.)  
 
d) použité metody: 
 
● klinické metody: 
○ pozorování (mimika, pantomimika, gestika, řeč, projevy emocí, sociální               
chování, vztah k objektům, vztah k sobě)  
○ rozhovor (s pacientem, sdělení druhých osob ­ zaměstnanců, rodinných                 
příslušníků) 
○ anamnéza a její rozbor (zdroj informací: dokumentace, rozhovor s pacientem,                   
rozhovor s rodinnými příslušníky ­ pokud je to možné): nukleární rodina,                     
emocionální a intelektuální vývoj, vývoj sociálních vztahů, eroticko­sexuální               
vývoj, pracovní vývoj, vývoj postojůk hodnotám, vývoj abnormních, hraničních a                   
patických jevů (pozn.: cenné je zde zachycení přímé řeči pacienta)  
○ viz doporučená literatura 
 
● diagnostické metody: 
Kromě povinného pozorování a rozhovoru je během vyšetření nutno použít minimálně                     
3 standardní psychodiagnostické metody, přičemž minimálně jedna by měla být                   
osobnostní, jedna ​výkonová a pokud možno, jedna ​diferenciálně diagnostická​. Výběr                   
metod by se ale měl řídit především typem klienta/pacienta a účelem vyšetření tak,                         
aby Vám metody umožnily co nejlépe porozumět případu (např. pokud je některá z                         
uvedených kategorií u daného vyšetření skutečně nadbytečná, není nutno pacienta                   
zatěžovat administrací, ale spíše je vhodné komplexněji se zaměřit na zbývající                     
oblasti). Výběr a administrace metod se v zásadě řídí doporučením a pokyny                       
vedoucího praxe (klinického psychologa) na daném pracovišti. Jinak doporučujeme                 
použít tolik metod, kolik je optimální vzhledem k případu. Pokuste se z metod vždy                           
vytěžit, co nejvíc (neuspokojte se např. s prostým kvantitativním shrnutím skórů) a                       
nezapomeňte na pozorování pacienta během administrace. 
 
g) status praesens psychicus (současný psychický stav)  
 
h) diagnostická a prognostická rozvaha, doporučení dalšího postupu  
 
i) formulace závěrů, shrnutí celého případu  
 
j) razítko a podpis klinického psychologa nebo psychiatra (vedoucího praxe na daném                       
pracovišti), který práci praktikanta supervidoval  
 
4) Použitá literatura ​(Odkazy na literaturu uvádějte v kazuistice pouze tehdy, pokud z ní                           
přímo čerpáte, citujete)  
 
5) Přílohy​ (nepovinné, pokud jsou však materiály k dispozici, je dobré uvést)  
 
● výtvory pacienta (např. obrázky, texty), administrované dg. metody  
● písemný či audiozáznam rozhovoru s pacientem  
● videozáznam (se souhlasem pacienta), doslovný přepis rozhovoru  
 
 
3. Možné důvody k vrácení kazuistiky k přepracování: 
 
● Chybí razítka ­ razítko s podpisem je nutné mít jak na protokolu o absolvované praxi,                             
tak na poslední straně přiložené kasuistiky.  
● Práce není vložena v ISu ­ dokumenty je nutné vložit do Odevzdávány předmětu v                           
ISu  
● Špatná formální úroveň ​­ časté gramatické a stylistické chyby, text není přehledný a                         
rozčleněný na jednotlivé oddíly, není zarovnaný do bloku atp. Klaďte prosím zvýšený                       
důraz také na tuto formální stránku práce – práce s nízkou formální úrovní vám bude                             
vrácena k přepracování.  
● Špatná obsahová úroveň ​­ chybí podstatné informace, data, vlastní úvahy,                   
doporučení dalšího postupu, zhodnocení praxe a popis pracoviště, jsou zaměňována                   
tzv. tvrdá a měkká data, nejsou odděleny subjektivní úvahy od přímých výpovědí                       
pacienta/klienta atp. Práce s nízkou obsahovou úrovní vám bude vrácena k                     
přepracování.  
 
4. Doporučená literatura 
 
● Svoboda,M. (Ed.), Češková, E., Kučerová, H. ( 2006). Psychopatologie a psychiatrie 
pro psychology. Praha: Portál. 
● Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (2002). Psychiatrie. Praha: Tigis.  
● Raboch, J., Zvolský, P. et al. (2001). Psychiatrie. Praha: Galén.  
● Dörner, K., Plog, U. (1999). Bláznit je lidské. Praha: Grada.  
● Hanzlíček, L. (1977 – 1984). Psychiatrická encyklopedie. Část jmenná a část věcná. 
Praha: Zprávy VÚPs č. 28.  
● Dušek, K., Chromý, K., Janík, K., Kalvach, Z. (1975). První pomoc v psychiatrii. Praha: 
Avicenum. 
● Smolík, P. (2002). Duševní a behaviorální poruchy: průvodce klasifikací, nástin 
nozologie, diagnostika. 2. revid. vyd. Praha: Maxdorf. 
● Svoboda, M. (1999). Psychologická diagnostika dospělých. Praha: Portál. 
● Vašina, L. (2002). Klinická psychologie a somatická psychoterapie. I. díl. Brno: 
Neptun. 
● Kondáš, O. a kol. (1992). Psychodiagnostika dospelých. OSVETA:  Martin. 
● Říčan, P., Ženatý, J. (1988). K teorii a praxi projektivních technik. Psychodiagnostické 
a didaktické testy: Bratislava.   
● Stančák, A. (1996). Klinická psychodiagnostika dospelých.. Psychoprof: Nové Zámky. 
● Šípek, J. (1996). Projekce a projektivní metody v psychodiagnostice. Propsy: Praha. 
● Svoboda,M.(Ed.), Krejčířová, D., Vágnerová, M. (2001). Psychodiagnostika dětí a 
dospívajících. Praha: Portál.