Ukrajinské národní hnutí Změny politické mapy Ukrajiny na konci 18. a počátkem 19. století Nové uspořádání ukrajinských zemí •konec 18. a začátek 19. století byl dobou velkých politických změn a sociálních proměn •Zanikly státy, které po staletí ovlivňovaly osudy Ukrajiny (Rzeczpospolita, krymský chanát) a ukrajinské země se nově staly součástí státních celků Ruska a Rakouska •Habsburkové získali Halič, část Volyně, část Podolí a Bukovinu •Rusko získalo pravobřežní Ukrajinu, černomořské stepi a Krym • Ukrajinské země v rámci Ruska •V ruské říši se ocitlo asi 80% ukrajinského etnického území •Levobřežní Ukrajina měla největší podíl Ukrajinců v obyvatelstvu (95%) •Nová teritoria na jihu, kolonizace, růst počtu obyvatel (z 8,7 mil. obyvatel v roce 1811 na 22,4 mil. v roce 1897) •Ukrajinci byli v drtivé většině rolníci, vesměs znevolnění (procento nevolníků bylo nejvyšší na Pravobřeží, méně jich bylo na Levobřeží a Slobidské Ukrajině) •Náboženství Ukrajinců: pravoslaví •Vyšší sociální vrstvy měly ruský charakter (hl. ve městech a na jihu Ukrajiny) •Největší etnickou pestrost nabízel jih Ukrajiny (Novorosija) •Na Pravobřeží početná polská a židovská menšina • Ukrajinské země v rámci Rakouska •Podobně jako v ruské části Ukrajiny se i zde kryly etnické rozdíly se sociálními. Ukrajinským rolníkům, tvořícím většinu obyvatelstva, vládla v Haliči polská šlechta, v Bukovině rumunští bojaři a v Zakarpatí uherští páni. •Na rozdíl od ruské části se zde začíná vytvářet úzká vrstva domácí („rusínské“) inteligence (především duchovní, později i světské) •Etnické složení Haliče: 40% Poláci, 40% Ukrajinci, 10% Židé •Náboženství Ukrajinců: řeckokatolické (v Bukovině převažovalo pravoslaví) integrace ukrajinských území do ruské a habsburské říše: •Levobřežní Ukrajina – někdejší Hetmanščyna – postupně ke konci 18. století ztrácela svou autonomii, byla rozdělena na tři části, podléhající tzv. maloruské generální gubernii a nakonec ve 30. letech na jejím území vznikly gubernie Poltavská a Černigovská. •Podobně přišla o autonomii i Slobidská Ukrajina, nahradila ji gubernie Slobidsko-Ukrajinská, od 30. let Charkovská. •Integrace pravobřežní Ukrajiny do ruské říše byla dlouho velmi slabá. Udržel se tu polský politický a kulturní vliv. Teprve po porážce polského povstání se integrace urychlila - vznik „jihozápadního kraje“. integrace ukrajinských území do ruské a habsburské říše: •Zatímco ukrajinské země v ruské říši podléhaly mocenskému centru v Petrohradě, západoukrajinská území spadala do různých administrativních jednotek. •Zakarpatí (Podkarpatská Rus) se fakticky spravovala z Budapešti, Halič se chápala jako část zemí habsburského dědictví, takže spadala přímo pod Vídeň, Bukovina byla střídavě samostatná či součástí Haliče. Nakonec se od roku 1849 stala samostatnou provincií. • Literatura: •HRYCAK, Jaroslav. Narys istoriï Ukraïny: formuvannja modernoï ukraïns’koï naciï XIX - XX stolittja. Kyïv: Vydavn. Heneza, 2000. ISBN 9665041509 9789665041504. •Encyklopedìja ìstorìji Ukrajiny: [u desjaty tomach]. Kyjiv: Naukova dumka, 2003. ISBN 966-00-0632-2. • •