Ukrajinské národní hnutí Rok 1848 a rakouská Ukrajina Rok 1848 – „jaro národů“ •Rok 1848 se v Evropě nesl ve znamení revolucí, které prosazovaly politické a sociálně-ekonomické reformy a práva rodících se moderních národů. •V habsburské monarchii se březnovou revolucí projevila dlouhodobá nespokojenost s metternichovským absolutismem, s poddanským systémem a národnostní otázkou. Politická aktivizace v Haliči •V reakci na vídeňské události byla ve Lvově vytvořena polská Rada Narodowa. •Jejím rusínským protějškem se stala Holovna Ruska Rada •Politickou situaci v Haliči významně ovlivňoval guvernér Franz Stadion (1806–1853), který podporoval rusínské hnutí jako protiváhu Poláků. • Zrušení roboty v Haliči •Robotní povinnost byla hlavní příčinou nespokojenosti mezi haličskými rolníky. Revoluční události roku 1848 vytvořily podmínky pro zrušení poddanství a robotní povinnosti. •Guvernér Stadion přiměl Vídeň, aby se sama ujala osvobození rolníků v Haliči a tím jednak oslabila tamní Poláky a jednak si zajistila vděčnost a loajalitu rolníků. •V dubnu 1848 byla oficiálně císařem Ferdinandem I. zrušena robota v Haliči. Rusínská národnostní otázka •Na popud Stadiona byla sepsána petice lvovských řeckokatolických kněží s nesmělými národnostními požadavky. •Holovna Ruska Rada vs. propolský Ruskyj Sobor •Dílčí úspěchy rusínského hnutí: založena Matice halyčsko-ruská, stavba Lidového domu ve Lvově, vytvořena katedra ukrajinského jazyka a literatury na lvovské univerzitě. Slovanský sjezd v Praze •Své delegáty poslala do Prahy jak Holovna Ruska Rada, tak polská Rada Narodowa a Ruskyj Sobor. Okamžitě mezi nimi vznikl spor o to, kdo má právo reprezentovat Halič a o podobě polsko-rusínských vztahů. •trvalou součástí rusínské politiky let 48-49 se stala orientace na spolupráci s rakouskými Slovany, zejména s Čechy. •Češi přispěli ke zmírnění polsko-rusínského napětí. Svého dlouhodobého zastánce měli Rusíni v osobě K. H. Borovského Rusíni v říšském sněmu •ze 100 míst v říšském sněmu určených pro Halič získali Rusíni jen 25, z nichž 15 připadlo rolníkům. •Rusíni se soustředili na dvě otázky: kompenzace pozemkovým vlastníkům za zrušenou robotu a administrativní rozdělení Haliče. Literatura •HIMKA, John-Paul. Galician Villagers and the Ukrainian National Movement in the Nineteenth Century [online]. nedatováno [vid. 1. duben 2014]. Dostupné z: http://www.academia.edu/497020/Galician_Villagers_and_the_Ukrainian_National_Movement_in_the_Ninete enth_Century •HOSTIČKA, Vladimír. Spolupráce Čechů a haličských Ukrajinců v letech 1848-1849. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1965. Rozpravy ČSAV. Řada společenských věd, roč. 75/1965, seš. 12. •HRYCAK, Jaroslav. Narys istoriï Ukraïny: formuvannja modernoï ukraïns’koï naciï XIX - XX stolittja. Kyïv: Vydavn. Heneza, 2000. ISBN 9665041509 9789665041504. •SUBTEL’NYJ, O. Ukrajina: Istorija. 3., pererob. i dop. vyd. Kyjiv: Lybid’, 1993. • • •