Přehled dějin sociologie umění Sociologie umění Opakování Imanentní analýza Funkcionální analýza Jak uchopit vztah umění a společnosti sociální filosofie umění (Platón, Adorno) sociologická či sociologizující estetika (Taine) 2 sociologická či sociologizující estetika (Taine) sociální dějiny umění (Hauser) sociologie umění (Bek, Trávníček) Otázky sociální funkčnost umění sociální struktury uměleckého života (s afinitou na umění) konstrukce sociálního významu umění Prehistorie Antika Platón – Ústava, Zákony Aristoteles Církevní otcovéCírkevní otcové Pojem vkusu v 17. a 18. století 3 Hippolyt Taine 1828-1893 umělecký naturalismus a sociologický positivismus, vliv Émile Zoly Histoire de la littérature anglaise (1864) 5 vol. Philosophie de l’art (1865 et 1882) 4 teorie tří faktorů vlivu na literaturu: Race – Rasa Le millieu – Prostředí Le moment – Doba Umělecké dílo je dokumentem doby Reprezentující osobnosti doby Materialistické pojetí Karel Marx 1818 – 1883 Teorie odrazu Kauzalita Kognitivní hodnota Arnold Hauser 5 Arnold Hauser 1892 – 1978 The Socioal History of Arts (1951) Ne „estetický pohled“ Georgy Lukács Teorie románu (1920) Sociální determinace forem a žánrů Max Weber (1864 – 1920) Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik (1921, 1925) Racionální a sociologické základy hudby fragment – poznámky z let 1912-13 6 Součást Weberovy sociologie kultury a náboženství Nehodnotící sociologie Proti redukci na hospodářské příčiny Otázka pokroku v umění Psychologizující tendence Beneditto Croce Henry Bergson Herbert Read – Výchova uměním Ernst Hans Gombrich 1909–2001 Art and Illusion (1960) - psychologie obrazového 7 Art and Illusion (1960) - psychologie obrazového znázorňování Studies in the Art of the Renaissance (1966) Příběh umění (1950, 1. vyd.) Dějiny vidění Zlom v tradici 6 základních přístupů ve 20. století Humanistický historický přístup v kunsthistorii raného 20. století (Dilthey, Panofsky, Cassirer) Marxistická sociální historie umění (Hauser, Antal, Francastel, Duvignaud, Goldmann, Lukács, Benjamin, franfurtská škola, J. Berger, T. J. Clark, F. Jameson) Kulturální studia, kulturní materialismus a postmodernismus (new art 8 history, Borzello a Rees, Greenblatt, Eagleton, R.Krauss, Hal Foster) Institucionální teorie umění v analytické filozofii (Danto, Dickie) Antropologická studia domorodého umění (Boaz, Kroeber, LévyStrauss, Geertz, Gell) Empirická studia institucí současného umění (Becker, Bourdieu, Peterson, Blau, Crane, DiMaggio, Heinich, Zolberg) Harrington (2004:15) Mezi 1. a 2. světovou válkou Sociálně filozofická reflexe současného umění György Lukács Anatolij Vasiljevič Lunačarskij Walter Benjamin Theodor Wiesengrund Adorno 9 Sociologie jednotlivých uměleckých druhů Levin Ludwig Schücking: Soziologie der literarischen Geschmacksbildung (1923) Empirická hudební sociologie – výzkumy rozhlasového publika Paul Lazarsfeld (Rakousko) a Karel Vetterl Frankfurtská škola sociálněvědná Institut für Sozialforschung ve Frankfurtu nad Mohanem Založen z iniciativy Felixe Weila. Zřízení povoleno 1923, slavnostně otevřen 1924. První ředitel Carl Grünberg. Od roku 1930 jej vystřídal Max Horkheimer. 10 Členové a spolupracovníci Institutu pro sociální výzkum: Max Horkheimer, Erich Fromm, Friedrich Pollock, Leo Löwenthal, Herbert Marcuse Theodor Wiesengrund-Adorno – ovlivněn zejména: Siegfried Kracauer György Lukács Walter Benjamin Frankfurtská škola sociálněvědná Theodor Adorno a Max Horkheimer Dialektik der Aufklärung (1944, 1947) T. W. Adorno Philosophie der neuen Musik (1949) Einleitung in die Musiksoziologie (1962) Ästhetische Theorie (1970, česky 1997) 11 Ästhetische Theorie (1970, česky 1997) Vztah umělce a publika Fetišový charakter umění Standardizace produkce Leo Löwenthal Literature and the Image of Man (1957) Literature, Popular Culture, and Society (1961, Literatur und Gesellschaft 1964) Sociologie umění v Německu Alphons Silbermann (1909 – 2000) v 60. letech oponent Adornův z pozic empirismu, „spor o pozitivismus“ Empirische Kunstsoziologie. Eine Einführung mit kommentierter Bibliographie (1973) 12 Niklas Luhman (1927 – 1998) Die Kunst der Gesellschaft (1995) sociální teorie Komunikační struktura Autoreference Funkční systémy Francouzská sociologie umění Pierre Francastel Peinture et société (1951, česky Malířství a společnost 2003) Robert Escarpit – směřování k empirické sociologii a kvantitativnímu výzkumu Sociologie de la littérature (1958) s kolektivem La littéraire et le social. Élements pour une sociologie de la littérature (1970) 13 littérature (1970) Lucien Goldmann –hlásil se k marxismu, hovoří o „genetickém strukturalismu“ Pour une sociologie du roman (1964) Pierre Bourdieu (1930-2002) La distinction. Critique sociale du jugement (1979) Les règles de ľart. Genèse et structure du champ littéraire (1992) Sociologie umění v českém prostředí Otakar Hostinský (1947-1910) O socialisaci umění (1903) a Umění a společnost (soubor přednášek z roku 1900 vydaný roku 1907) Zdeněk Nejedlý (1878-1962) kulturně historický přístup – monografie Bedřich Smetana, T. G. Masaryk 14 Masaryk Otakar Zich (1879-1934) Estetické vnímání hudby (1910) – metoda empirického zkoumání hudebních preferencí Vladimír Helfert (1886-1945) výzkum barokního zámku jako hudební instituce Sociologie umění v českém prostředí Jan Mukařovský (1891-1975) Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (1936) Felix Vodička (1909-1974) výzkum recepce jako součásti historie literatury 15 výzkum recepce jako součásti historie literatury Karel Krejčí (1904-1979) Sociologie literatury (1944) výzkum rozhlasového publika – od 60. let Vladimír Karbusický a Jaroslav Kasan Sociologie umění v českém prostředí Mikuláš Bek Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně – Koniasch Latin Press, 16 Brně – Koniasch Latin Press, Praha 2003 Jiří Trávníček Čteme? Obyvatelé české republiky a jejich vztah ke knize. Host, Brno 2008