7. tematický okruh:  Předfrankonská notace



7.1  Základní charakteristika a inovační přínos

        (grafické odlišení longy a brevis, zavedení semibrevis, zavedení ligatur sine proprietate –

          sine perfectione a cum opposita proprietate, brevis se stává jednotkou měření času

          v hudbě (=tempus), užití pomlk různých délek na místě diviso modi, nový způsob

          zápisu hlasů


7.2            Zápis tenoru

(pomlky – typy ligatur – convenientia  modorum - slučitelnost modů)


7.3            Zápis vrchních hlasů

(imperfekce – alterace – charakter a funkce semibrevis – plica)


7.4            Prameny hudební

  Codex Montpellier H 196 – 354 kompozic –  8 svazků

Edmond de Coussemaker: L´art harmonique aus XII^me^  et XIII^me^ siecles, Paris 1865

  Codex Bamberg – 100  motet

Paul Aubry: Cent Motets du XIII^me^  siecle, Paris 1908


7.5            Prameny  teoretické

Johannes de Garlandia: De musica mensurabilis positio (Couss I/97)

  Anonymus VII: De musica libellus (Couss I/378)

[Hieronymus de Moravia]: Discantus positio vulgaris (Couss I/94)


7.6            Terminologie

(ligatura sine proprietate, ligatura sine perfectione,tempus, Codex Montpelier H 196,

  Edmond de Cousemaker, Codex Bamberg, duplex longa, convenientia modorum,

  simile ante similem perfecta, plica, plica longa, plica brevis)


7.7            Literatura


 Apel, Willy: Die Notation der polyphonen Musik 900-1600, VEB Breitkopf & Härtel

                     Musikverlag, Leipzig 1962 ( též v anglické verzi)

 Rybarič, Richard: Vývoj európskeho notopisu, Opus, Bratislava 1982