STUDNĚ A VODNÍ ZDROJE DOBY ŘÍMSKÉ A DSN Anna Nováčková OBSAH  Přehrady  Vodovody  Kanalizace  Studně  Konkrétní nálezy  Použitá literatura PŘEHRADY  sloužily k odklonu řek, aby se předešlo záplavám  pomáhaly v obdobích sucha a celkově měly dopomoci k celoroční zásobě vody  Existují dva typy přehrad, které se vzájemně liší svou konstrukcí: jedná se o přehrady tížné a přehrady klenbové  Tížné přehrady  odolávají tlaku zadržené vody masivností své stavby  mají širokou základnu,svahové strany a přepadové kanály na koncích hráze  přehrady: Alcantarilla, Proserpina,Cornalvo (Španělsko)  Klenbové přehrady  mají obloukový půdorys s konvexní stranou proti proudu  přehrada z Darasu (Sýrie) Alcantarilla Proserpina Cornalvo VODOVODY  skládá se ze tří částí: zdroje, vodního vedení a koncového zásobníku  zdrojem mohou být prameny, vodní toky nebo jezera, ale pokud nebyl k dispozici žádný povrchový zdroj, bylo třeba hledat spodní vodu pomocí metody tzv. hydrologie  V antice se z pravidla vodovodní potrubí pokládala pod zem, ale když nebylo možné umístit ho pod zem, stavěly se vodovodní mosty, tunely a arkády  vodovodní kanály byly obecně vyzděné kameny či cihlami Pont du Gard nad řekou Gardon Vodovod Aqua Claudia (Cech, 2013) průřez římským vodovodním kanálem (Cech, 2013)  castellum divisorium  rozvodná nádrž na okraji města  k pokrytí spotřeby vody maximálně na dva dny castella v Nîmes (Cech, 2013) KANALIZACE  Odpadní voda z lázně, kuchyně a latríny se ve venkovských domech a v těch městských domech, které nebyly napojené na síť veřejné kanalizace, odváděla domácí stružkou do vsakující jímky  sítě podzemních nebo otevřených odpadních kanálů převážně ústily buď do řeky, nebo do blízkých močálů, případně do moře STUDNY  obecně se většinou jednalo o hlubší jámy čtvercového nebo obdélníkového půdorysu  hloubka by měla být dostatečná, aby dosáhla na hranici spodní vody  pokud studna dosahuje hloubky do 2 m, označujeme jí jako studniční jámu, pokud je hloubka větší, jedná se o studniční šachtu  Dělení studní (dle J. Tribuly):  bedněná  roubená  kadlubová  vyplétaná  zděná  bez vnitřní konstrukce 1. Srubová 2. Bedněná 3. Kadlubová 4. Vyplétaná 5. Vyzděná z nasucho kladených kamenu (Tribula, 1966) Sudová studna (Maixnerová, 2015) vahadlo kladka HOSTIVICE - PALOUKY  v roce 2002 byla objevena skupina soudobých studní s dřevěnou konstrukcí  Nález 4 studní (1 nejistá)  Samotné datování studní bylo velice obtížné, ale předpokládá se, že studny mohly pocházet z období mladšího stěhování národů Hostivice-Palouky, studna 1 Hostivice-Palouky (Maixnerová, 2015) DRÁŽKOVICE  nalezena studna se zachovalou výdřevou, jejíž konstrukce byla popsána jako srubová  datovaná byla podle keramiky z výplně, která byla určena do období 2. – 4. století n. l. což později potvrdila i dendrochronologie Drážkovice (Maixnerová, 2015) MUŠOV  Nedokopaná 8,5 metru hluboká studna s půdorysem 2,6 x 2,6 metru, mohla mít původně až 16 metrů, ale bohužel to není možné s jistotou prokázat  byla nejspíše součástí zástavby římského tábora STUDNA Z KANIE  výzkum v polské vesnici Kanie v roce 2013 odhalil pozůstatky studny z doby římské  Od ostatních nalezených studní ji odlišují prvky, typické spíše pro obytné budovy  zachovalá Studna z Kanie POUŽITÁ LITERATURA  Cech, B. 2013: Technika v antice. 1. vyd. Praha: Grada  Droberjar, E. 2002: Encyklopedie římské a germánské archeologie v Čechách a na Moravě. Praha  Maixnerová, M. 2015: Studny na sídlištích doby římské a doby stěhování národů. Brno. Rukopis bakalářské diplomové práce, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, ÚAM.  Pleinerová, I. 2005: Studny z doby stěhování národů v HostiviciPaloukách (okr. Praha-západ). Památky archeologické XCVI, 105-126  Tribula, J. 1966: Raně středověké slovanské studny. Sborník prací filosofické fakulty brněnské university E 11, 59-78.  Wereda, R. 2013: Odkrycie studni z okresu wpływów rzymskich. Příspěvek na internetových stránkách Muzea na Walizkach. zdroj:http://muzeumnawalizkach.archeolog.pl/?p=2040