Dějiny archivnictví 2 Archiv města Brna Archiv města Brna, AMB, Brno 2002, 24 s. Kol.archivářů: 80 let Archivu města Brna. AMB, Brno 2009, 77 s. 1. Od počátku do roku 1844 Od počátku pozornost, 13. a 14. pouhé chronologické uspořádání. 1208 – listina olomouckého biskupa Roberta – nejstarší listina Jan z Gelnhausenu, 1379-1381, Archivum civitatis Brunensis dělí listiny do čtyř řad (1. zeměpanská privilegia obsahující konkrétní výsady ve prospěch města, 2 zeměpanské listiny – obecné potvrzení svobod, 3. ustanovení městské rady, 4. pojištění menších práv a soukromých práv občanů), jsou uloženy s městskými knihami – uzamykatelná truhlice na radnici, pečuje o ně z pověření purkmistra městský písař. Stará radnice. Nárůst aktového materiálu – zpočátku ukládáno do 3. a 4. skupiny listin, ale od 15. století vytvářena oddělení věcí berních, finančních, hospodářských, politických, soudních, špitálských a zádušních; krátké indorsáty o obsahu. 40. léta 17. stol. – Švédové - stěhování dokumentů - truhlic do sklepa radnice; porušení pořádku, poškození dokumentů. 1647 – Šebastián Sutor – městský syndik - revize archivu, 2 zásadní změny 1. oddělení listiny a akta – vytváří jen 2 řady listin – A. zeměpanská privilegia a jiné výsady pro město; indorsáty, - členění do 41 věcných skupin – v jejich rámci chronologické řazení B. listiny k městským statkům – indorsáty + průběžné číslování arabskými číslicemi, Méně důležité listiny, mandát, stará akta před 1647 bez dalšího označení do krabic 2. oddělení staré registratury – archiv, od nové aktuální registratury – nová akta třídil chronologicky podle funkčních období purkmistrů = Akta purkmistrovská – ukládány všechny písemnosti politické správy a podstatná část agendy hospodářské – do r 1725. Spisy soudní registratury – zachován jen zlomek – tzv. Zbytky registratur 1514-1851 Archiv ve starých prostorách, Akta purkmistrovská, soudní spisovna a městské knihy přesunuty do místnosti vedle městské kanceláře. Řehoř Ignác Košinský – nový archiv ve druhém poschodí radniční věže, archiv a registraturu spravoval místosyndik = registrátor, městský písař jen vrchní dohled - založení samostatné spisovny hospodářského direktoria spravujícího od roku 1725 obecní jmění - uzavřena Akta purkmistrovská 1741 zřízení nové registratury politické správy – označovaná jako Stará registratura 1742-1784 zřízení nové soudní spisovny 1746 z nařízení vlády ustanoveni 4 radní pro dohled nad archivem a spisovnou, pověřeni sestavit repertář městských privilegií, úkol nestačili splnit přizvali externistu 1759 Bonaventura Piter – rajhradský benediktin, probošt – uspořádal 458 listin, mandátů, listů – opatřil je signaturami a pořídil latinský katalog. Dále sestavil diplomatář města Brna, kostela sv. Jakuba a klášterů 1769 Alexius Habrich – rajhradský probošt, katalog 54 úředních knih, 19 inkunábulí a tisků uložených v registratuře 1772-1773 nahrazena spisovna hospodářského direktoria – Spisovnou hospodářské správy Zavedena kniha výpůjček spisů – při úmrtí písaře či radního se zjišťovalo, zda vše řádně vráceno Dohled – dva volení radní 1784 – zřízen magistrát- 9 magistrátních radů a 24 výborů, zaniká úřad královského rychtáře, městského rychtáře i městského písaře; systemizováno městské úřednictvo. Uzavřeny staré spisovny, zavedeny nové 1785 spisovna policejního úřadu – agenda policejní správy 1790 –P – Publico-politica - spisy poltické správy Soudní spisovna – písemnosti civilního soudnictví, Pozůstalosti města Brna Spisovna směnečného soudu Vrchní dohled registrátor, nedostatek místa řešil přesunem písemností na půdu Staré radnice a některé písemnosti skartoval (z Akt purmistrovských, se Staré spisovny i městské knihy). Listiny bez újmy, ale i bez péče v. 2 patře radniční věže, pod dozorem politického senátu – dohled 2 členi magistrátu 3. Od roku 1844 do roku 1929 (s.13-21) 1844 – Jan Fejfalik – nechává snést archiválie z půdy, iniciuje zvláštní archivní komisi – 2 magistrátní radové + aktuár. Nové předpisy: přijímání a vydávání písemností jen se souhlasem magistrátu, vede se protokol přijatých listin, + 2 hlavní knihy – jedna pro listiny města Brna a druhá pro panství Kuřim. Archivní komise i evidovala výpůjčky a vracení archiválií 1844 – 1869 aktuárem archivní komise Polykarp Koller (z podnětu Fejfalika) – absolvent práv na UNI Olomouc, aktivně pracuje – sestavuje 4 katalogy s předmluvami 1. katalog listin do 1770 2. katalog rukopisů 3. katalog listin od 1770 4. katalog listin kuřimského velkostatku 1018, 600 úředních knih, staré tisky, prvotisky, protokoly o zasedání městské rady, magistrátu – vše označoval signaturami. Shromáždil 134 fascikl Akt purkmistrovských 1647-1741; 197 fasciklů Staré registratury 1742-1784; Zbytky registratur 1514-1851. Vyvíjel i horlivou sběratelskou činnost. Přívětivý člověk, pomoc badatelům. 1851 – klade základy nové spisovny (po zániku magistrátu a archivní komise - obecního výboru) 1869 – nové listiny neukládány do archivu ale do registratury, volný přístup úředníků, špatná péče o písemnosti, nic na tom nemění ani historik ve funkci starosty: Christian d´ Elvert 1885 z podnětu profesora Františka Helda se Historicko-statistická sekce Společnosti pro povznesení orby a přírodovědy obrací na starostu Gustava Winterhollera s požadvkem-návrhem na ustanovení odborného archiváře, který se buse starat i o městské muzeum – starosta proti 1894 – změna starosty – August Wiesner – Alfred Fischel přichází opakovaně s požadavkem zlepšení péče o archiválie – 2 hodinový úvazek denně pro 1895 Bertholda Bretholze – 7 jazyků, pro archiv velký pokrok, přestěhování archiválií z radniční věže na novou radnici – adaptovány 4 místnosti, 184 plošných m. Po přenesení nově roztřídil rukopisy, listiny a akta; 800 listin do roku 1500 vložil do obalů a pořizoval regesty ve formě kartotéky; následně pak řadil a popisoval rukopisy – revidoval soupis Kollerův, doplnil o nově přijaté – celkem 618, pořídil jejich inventář; průběžně pořádal fond Zbytky registratur, ukládal přiznávací listy moravských stavů z let 1582-1603, třídil rukopisy knihovny Mitrovského. Nové akvizice – koupě knihovny Antonína Bedřicha Mitrovského s obsáhlou sbírkou tisků (11 000 svazků) a rukopisů (270 kusů – opis Kosmovy kroniky z pol. 15. st., kodex s německým překladem horního zákoníku Jana z Gelnhausenu). Schramova sbírka portrétů, kniha tovačovská, výpisky k brněnské topografii Aloise Gödela, písemnosti z pozůstalosti Christiana d´Elverta 1919-1910, 1912-1913 – Josef Kunzfeld – fotograf a člen obecní rady a pořídil sérii snímků města před velkou asanací budov. BB- Geschichte der Stadt Brünn I – bis 1411. Chtěl pokračovat vydáváním edicí – nešlo realizovat, konec monarchie, (Bretholz zpočátku proti sesazení bojoval) Listopad 1918 přebírá správu archivu Bohumil Navrátil, moravský zemský archivář, bral jako dočasné a žádal ustanovení síly na plný úvazek, dosáhl oddělení archiv x muzeum, revidoval katalog listin, podílel se na úpravě názvů brněnských ulic. 1.4. 1919 – kancelářský úředník Jindřich Sova, 1. 3. 1923 jej střídá František Pospěch 4. Od roku 1929 do roku 1975 (str. 21-29) 29. 11. 1929 jmenován archivářem PhDr. Jaroslav Dřímal, Navrátil si ponechává dohled až do roku 1935, nové přebírky, materiálu, zakládány sbírky vyhlášek, fotografií, negativů, plakátů, plánů, pro základní orientaci po fondech JD Archiv zemského hlavního města Brna. 1935 rekonstrukce nové radnice nové prostory – kovové regály Květen (5.) 1933 knihař Antonín Čech, 1. 5. 1935 nový archivář PhDr. Vladimír Burian, 27. 5. 1935 knihovník PhDr. Karel Uhl (přešel do odděleného muzea 22. 3. 1939) Archiv od 1. 7. 1933 samostatný referát (1898-1933 součást referátu prezidiálního) 16. 3. 1939 dosazen německý komisařský vedoucí JUDr. Kurt Erich Krampf 1. 6. 1939 Josef Dosoudil – 4. 9. 1939 převzal komisařské vedení 7. 9. 1939 musí odejít Dřímal, listopad 1942 Burian 2. 11. 1939 nastupuje Ně – August Franz Josef Pazelt – od 1. 7. 1942 AMB vede Práce se zastavily, přírůstky minimální, důležité fondy před frontou ukryty - Kuřim, Deblín, Vohančice Po válce propuštění zaměstnanci se vrací zpět, připojuje se i muzeum (do 12. 5. 1948) Oprava depotů, návrat archiválií, přebírka ústřední městské spisovny, a fondy německých institucí, které po odsunu Ně přestávají existovat – přebírka spisovny německého i českého školního výboru, katalogy zrušených německých škol, presidiální spisovna z let 1889-1932, všeobecná spisovna 1850-1896 a torza všeobecné spisovny z let 1897-1943 7. 6. 1945 Antonín Ševčík – 27. 9. 1951 musí do výroby Od 1. 1. 1951 archiv padá do resortu MV Přebírají se fondy – panství Královo Pole, Zábrdovice, Líšeň, rozsáhlá líšeňská knihovna rodu Belcredi 1952-2004 – uloženy brněnské matriky a matriční doklady – matriky 2004 do MZA 1954 naopa z MZA převzaty gruntovní knihy a výtahy z gruntovních knih soudních okresů Brno-město a Brno-okolí Vládní nařízení o archivnictví 29/1954 Sb. = AMB = zařízení Městského NV 1.7. 1957 nastoupil PhDr. Jaroslav Vodička (do 1986), Jarmila Bednářová 1967-1969 archivní kurz UK, (v archivu 1956-1984) 1974-1976 i Ludmila Dvořáková (1970-2001) 1. 2. 1969 PhDr. Jiří Adámek (1969-1989) 1. 4. 1974 Jitka Stránská – odborný pracovník pro knihovnu (1974-1979) Od 1958 přebírky písemností zrušených živnostenských společenstev, komunálních podniků, Sokol 1 Brno, české základní a střední školy do roku 1953, Nedostatek úložných prostor – depozitáře – sklepy Veselá 37, na Baštách 6, Křenová 3, ad. Pořádání: Dřímal – nejstarší písemnosti, rukopisy a listiny; Burian + Vodička ad. – školy, městské spisovny, farní úřady 30. 6. 1975 penzionován Vladimír Burian 31. 7. 1975 Jaroslav Dřímal (+ 11. 8. 1975) 5. Od roku 1975 do roku 1994 15. 7. 1975 ředitelem jmenován PhDr. František Zřídkaveselý (1975-1994) Podle zákona 97/1974 Sb. – ústav NV města Brna, dále okresní archiv pro území Brna Prostorové vybavení - nouze, radnice plno, úvahy o přístavbu nerealizovány, depozitáře – Přadlácká ulice, Kounicova ulice, nové místnosti na Nové radnici, ztráta depotů na Špilberku, snaha získat prostory v Komárově, na Husově ulici – neúspěšně – 14 objektů po Brně. Restituce městského majetku – nové depozitní prostory * Rekonstrukce objektu sýpy v Kuřimi - 23 milionů * Budova- Černovice, Přední 2 – (1912-1913 transformovna – zásobování Brna elektrickou energií, – sklad Domácích potřeb, 1993 předěleno archivu – přestavba až 2001 (52 milionů) – možnost přístavby depotu * Generální rekonstrukce nové radnice Přebírané materiály: zápisy ze zasedání NVmBrna, ONV, brněnská JZD, písemnosti zrušených peněžních ústavů v Brně (delimitováno ze SOkA Brno-venkov), Po 1989 písemnosti KSČ, stranických organizací, politických organizací, zrušených komunálních podniků, brněnské školy, Pořádání: Schrammova sbírka portrétů (archiv získal 1914), malé fondy spolky, školy, Knihařská dílna se rozrostla na knihařskou a restaurátorskou dílnu – Karel Nesvadba, Miloš Tajovský (1977-2002); fotografka Jitka Kučerová (1969-1994), Marie Schmerková (1994-dosud) Knihovna: - Jitka Stránská, Zdeněk Cibulka, Miloslav Vozdek, Brigita Pýrková, Irena Miholová, Jiřina Pilná (sekretářka + knihovnice 1982-1997) Prezentace archivu prostřednictvím výstav: * 1979 – Brno v šesti stoletích * 1980 – 35. výročí osvobození ČSR * 1982 – Umělecká knižní malba * 1984 – Podoby města v historických kresbách a soudobých kresbách Zdeňka Bláhy; Vývoj města na pohlednicích * 1991 – My purkmistr a rada města Brna * 1993 - Brno – město uprostřed Evropy, Vítejte v královském městě Brně (spolu s Muzeem mB) * Prezentace archivu prostřednictvím konferencí: * 1993 - Brno mezi městy střední Evropy; Brno před rokem 1943; Brno, významné centrum průmyslu a obchodu 1243-1993 * Archiváři: Jiří Hanzal (1976-1980), Ilona Pavlíková, PhDr. Jarmila Zatloukalová (1979-), PhDr. Hana Jordánková (1981-), PhDr. Ludmila Sulitková, CS. (1981-1991), PhDr. Jan Flodr (1985-1995), PhDr. Alice Urbánková, Květuše Veselá, PhDr. František Gregor, PhDr. Marie Cafourková (1989-1991, 1996-1998), PhDr. Jana Škopová, Mgr. Lenka Likavčanová (1991-2002, 2006-), Mgr. Kateřina Kalvodová (1991-), Mgr. Jana Folková (1991-), Mgr. Petr Hlaváček (1993-1995) 6. Od roku 1994 po současnost PhDr. František Novák (1992, ředitelem 1994-20 Dokončení rekonstrukce Kuřimi i Černovic – 12. 9. 2002 – slavnostní otevření – ombudsman Motejl, archivní obec, zástupci města. Hlavní budova 3 podlaží, depoty v přízemí a 1. patře, 1. p. – badatelna – 24 míst, knihařská a restaurátorská dílna, Stěhování materiálu: (Listiny, úřední knihy, Svatojakubská knihovna, Knihovna A. B. Mitrovského – trezor Nové radnice) 2005 – rozsáhlý depozitář – 3 podlaží, uloženy, fary, spolky, obce, velkostatky, NV, sbírky fotografií, plánů 2008 se archiv stává jedním z odborů MMB – ředitel = vedoucí odboru Noví archiváři: PhDr- Libor Blažek (1995-), Mgr. Hana Křenková (1996-2005), Mgr. Jana Čermáková (1997-), Mgr. Radana Červená (1998-), Monika Kadlčíková (1999-), Mgr. Veronika Wihodová (2002-), Mgr. Šárka Juračková (2008-) Knihovna: Dana Jarolímová (1997-) Konzervátorská dílna: Robert Žďárský (1999-), Dis. Jakub Pohanka (2008-), Prezentace archivu prostřednictvím výstav: 1994 - Znaky a prapory měst, obcí a městských částí 1995 – Když Švédové obléhali Brno‚(s MMB) Tři století divadelní architektury v Čechách – Nár. tech. M Praha Znaky moravských města a obcí – s MZA ZAO Hrdelní soudnictví 770 let města Kuřimi Archiválie a insignie brněnských vysokých škol 2008 – Proměnlivá tvář Brna Paměť města – město a jeho obyvatelé Prezentace archivu prostřednictvím konferencí: 1999 – Archivy na prahu tisíciletí (160 MZA 70 AMB) 2009 – Městské archivy a městští archiváři včera, dnes a zítra (80 let AMB) 7. Seznam zaměstnanců AMB, 43-47 – osoby v abecedním pořádku s datem nástupu a odchodu 8. Badatelna a využívání fondů AMB, 49-56. Nejčastěji využívané fondy: Různé typy evidence obyvatel – osobní údaje, rodinné vazby – knihy měšťanů, seznamy majitelů domů, zápisy o úmrtích, knihy branců, evidence vydávání pracovních knížek, kartotéka domovského práva založená kol 1900 se zpětnou platností až k r. 1850-1948, policejní pobytová evidence 1918-1953. Sbírky – fotografií, pohlednic, grafik, vyhlášky, plakáty. Zápisy orgánů městské správy Požadavky na vyhotovení opisů, kopií. Badatelské rešerše Služby knihovny – 63 000 svazků, periodika, encyklopedie ad. 9. Publikační činnost, 57-64. Vědomí potřebnosti publikační činnosti záhy. Od 1938 plán vydávat řadu: Publikace archivu zemského hlavního města Brna- ve dvou řadách: 1. výpravné práce, 2. řada inventáře a katalogy; ještě plán třetí řady – edice. 1947 Jaroslav Dřímal: Zemský dům v Brně. 1948 Vladimír Burian: Vývoj náboženských poměrů v Brně 1570-1618. 1955 - Dřímal-Burian: Katalog k výstavě Moravská knižní malba XI.-XV. století 1956 Jaroslav Dřímal: Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách 1959 – Katalog výstavy Brno od pravěku k dnešku 1958 – vytvořena komise pro výzkum dějin Brna, snaha posílit každoročním vydáváním sborníku – MěNV na rok 1959 zařadil peněžní částku na sborník Brno v minulosti a dnes–1. sv., grafická podoba Věra Fridrichová 1959 Brno v minulosti a dnes–1. (2 - 1960; 3 - 1961; 4 - 1962; 5- 1963; 6 - 1964; 7 - 1965; 8 - 1966; 9 - 1970; 10 – 1988; 11 – 1993; 12 – 1994; 13 – 1995; 14 – 2000; 15 – 2001; 20 – 2007; 26 – 2013; 1969 Jaroslav Dřímal-Václav Peša: Dějiny města Brna, 1. 1970 Brno v minulosti a dnes – 9 1973 Jaroslav Dřímal-Václav Peša: Dějiny města Brna, 2 1975 Vladislav Dokoupil: Počátky brněnského knihtisku. Prvotisky. Bibliografie města Brna 1; 1977 Jaromír Kubíček-Zdeněk Šimeček: Brněnské noviny a časopisy. Bibliografie měs Brna 2. 1979 Vladislav Dokoupil: Soupis brněnských tisků. Staré tisky do roku 1800. Bibliografie města Brna 3 1981 Jaromír Kubíček a kol: Literatura o Brně z let 1801-1979. Soupis publikací a článků. Bibliografie města Brna sv. 4. František Zřídkaveselý-Jiří Adámek-Milan Kroutil: Brněnští občané v boji proti fašismu. 1989 Vladislav Bartoš-Václav Peša: Z minulosti Brna-Soběšic. 1991 Miroslav Flodr: Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. 1. Úvod a edice. 1992 Miroslav Flodr: Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. 2. Komentář. 1993 Miroslav Flodr: Právní kniha města Brna z poloviny 14. století. 3. Rejstříky a přehledy. Katalog výstavy archivních dokumentů. K 750 výročí udělení městských práv 1243-1993. František Pokorný: Hudební obraz Brna do počátku 15. století. 1. Chorální zpěv pod správou kostela Jakubského. František Pokorný: Hudební obraz Brna do počátku 15. století. 2 Cisterciácký chorál na Starém Brně. František Pokorný: Hudební obraz Brna do počátku 15. století. 3 Kuriální chorál u sv. Tomáše. 1996 Milada Wurmová: Repertoár brněnského divadla v letech 1777-1848. 1998 Ludmila Sulitková: Městské úřední knihy z Archivu města Brna 1342-1619. Katalog. Úvodní svazek. 1996 Josef Podsedník, Z mého života. Od 2000 Sborníku Brno v minulosti a dnes (BMD)obnoven a od 2005 – jako supplementa monografická díla Suppl 1: historie počasí v Brně Suppl 3 – činnost Obrany národa Suppl 2, 5, 7 – brněnské městské právo Suppl. 4 - život a dílo houslového virtuóza a skladatele Heinricha Wilhelma Ernsta 2008 BMD 2 Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal Tomáš Borovský. Suppl 6 Bibliografie sborníku Brno v minulosti a dnes, č. 1-20 z let 1959-2007. Miroslav Flodr: Nálezy brněnského práva. Svazek I - (-1389) Stanislav Petr: Soupis rukopisů knihovny při farním kostele svatého Jakuba v Brně. Studie o rukopisech. Monographia, sv. XII. Morava v boji proti fašismu. K vydání připravili Jiří Mitáček a Libor Vykoupil. 2009 BMD 22/2009 Tomáš Sterneck: Mezi měšťany a šlechtou. Dějiny rodu Daudlebských ze Sternecku, Supp 8 Mojmír Krejčiřík: Kleinové. Historie moravské podnikatelské rodiny – Suppl 9 Campana codex civitas Miloslao Flodr Octogenario 2010 Jana Čermáková, Radana Červená, Hana Jordánková, Irena Loskotová, Jitka Šibíčková eds.: A vůbec … Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám. AMB 2010, 583. 2011 2012 2013 2014 2015 Filip Vrána: Ledování v Brně. Příběh zaniklého oboru na podkladě historie jundrovských ledáren. Jindřich Chatrný, Martin Halata (eds.): Moderní žena. Osa Praha – Brno. MMB+AMB 2015, 130 s. Jiří Kroupa red.sv.: dějiny brna 7. Uměleckohistorické památky. Historické jádro. AMB 2015, 885 s. Milena Šubrtová: Krb neporušitelného přátelství. Korespondence Arna Nováka a Marie Veselíkové. AMB 2015, 320 s. BMD 28/2015 Lukáš Führer, Ivana Musilová, Josef Voborný, Radana Červená eds.: Datum per manus. Přátelé, kolegové a žáci Zbyňku Svitákovi k 60. narozeninám. AMB 2015, 451 s. Radana Červená ed.: Archivum amicus historici est. Sborník k životnímu jubileu Hany Jordánkové. AMB 2015, 604 s. 10. Archivní fondy AMB, 65-77. * Privilegium českého krále Václava I. z ledna 1243 pro město Brno- Iura originalia civitatis Brunensis (fond A1/1) inspirováno privilegii Leopolda VI. pro Vídeň (18.10.1221) a privilegia pro Enži (22.4.1212) Václav I. tak vyjímá město z pravomoci zemských hradských úředníků a řadí je mezi města královská - 24 konšelů, MR se obnovuje každý rok, * Právní kniha písaře Jana neboli Kniha výpovědí brněnských kmetů písaře Jana (fond A 1/3-rkp 2) – 1350 – povýšeno na odvolací soud, Brno – odvolání se jím řídila do 1697 * Brněnská právní sbírka z 1. poloviny 14. st. (A 1/3 – rkp. 1) – vznik po r. 1333 * Svatojakubská knihovna 1349-1790 – (V 2) – z činnosti kněží a laiků při faře a kostele sv. Jakuba * Listina císaře Ferdinanda III. Z 3. února neboli tzv. polepšení městského znaku od Ferdinanda III. Za úspěšnou obranu proti Švédům neboli tzv. Švédské privilegium [LINK] Původní černovická transformovna Původní černovická transformovna Johann Feifalik - Jan Fejfalík (1789-1856), (syn literární historik Julius Fejfalík) Moravský a rakouský úředník a politik německé národnosti, poslanec Moravského zemského sněmu a rakouského Říšského sněmu (1848-1849) i Frankfurtského parlamentu. Působil jako magistrátní úředník ve Znojmě a Brně, jako člen brněnské městské rady se zasadil o profesionalizaci správy městského archivu – podnítil ustanovení Polykarpa Kollera pro archiv. V revolučním varu se politicky angažoval – zemské volby – zvolen do zemského sněmu za městskou kurii – obvod Brno. Zvolen do ústavodárného říšského sněmu – za obvod Šternberk-venkov, zvolen do 30 členného ústavodárného výboru sněmu – zpočátku i předsedou výboru. 2. 3. 1849 na plénu sněmu říká: „Jsem šťasten, že mohu vysokému ústavnímu sněmu ohlásit, že ústavní návrh je hotov.“ Následuje rozpuštění sněmu. PhDr. František Zřídkaveselý (1932-) 1952-1957 FF UNI Brno – archivnictví – dějepis 1957-1964 Státní archiv Brno (60-64) vedoucí oddělení a zástupce ředitele 1970-1975 vedoucí archivu Jihomoravských energetických závodů 1975-1994 ředitel AMB 1980-1989 člen vědecké archivní rady MV 1981-1991 člen zkušební komise pro státní a rigorózní zkoušky na katedře archivnictví FF MU PhDr. František Novák (2. 9. 1949 Zlín - ) 1967-1972 FF UNI Brno historie-archivnictví 1976 PhDr. 1971-1980 SOA Brno – odborný archivář 1980-1991 PA GŘ Čs. cihlářských závodů – vedoucí archivu 1991-1992 Archiv MV ČR – Kanice - archivář 1992- Archiv města Brna (od r. 1994 ředitel) PhDr. Libor Blažek (19. 2. 1960 Pacov, Pelhřimov - ) 1979-1983 FF MU archivnictví 1983-1995 – Moravský zemský archiv, od 1992 vedoucí oddělní, velkostatky, metod řízení PA 1995 - AMB zástupce ředitele, ředitel – městská registratura, Jaroslav Dřímal 9. 7. 1905 Bezměrov (Kroměříž) + 11. 8. 1975 Nové Město na Moravě Studium: 1924-1928 FF UNI Brno – dějepis-zeměpis Ecole des Chartes Zaměstnání: 1928-1929 asistent Historického semináře 1929-1939 AMB – ředitel 1939-1940 Česká městská knihovna Brno 1940-1941 MZA – zemský vrchní komisař archivní služby 1941-1945 Archiv ministerstva vnitra – vrchní ministerský komisař 1945-1975 – AMB – ředitel 1935-1939 – 1945-1948 ředitel Muzea města Brna Zakladatel Archivu města Brna, pořádání, redaktor Sborníku BMD, SAPu od 1970 Předseda Komise pro dějiny města Brna od 1956 Člen pracovní skupiny pro přípravu archivního zákona a vyhlášek MV ČR od 1968 Pozůstalost v AMB Jaroslav Dřímal - archivář města Brna. AMB foto, XVIIIa 1023. Jaroslav Dřímal - archivář města Brna. AMB foto, XVIIIa 1023.