Siet viery
Ale aby ti, kteříž by čtli tyto věci, mohli tomu rozuměti, proč se to vše vypisuje o těch rotách erbových a jich přetvrdé odpornosti Jezukristu a jeho bolestnému kříži.
135 A najviece proto, aby v nich znám byl Antikrist, | jenž jest uvedl všeliké odpornosti 158v proti Kristu. A tu jest najtěžší odpornost uvedl, místo u vieře těm dav, ješto viery v nich nenie aniž muože býti s těmi zvláštnostmi, kteréž na nich sú. A zřiedil je věru skrze svuoj duch, odporný Kristu, a postavil je na cestě spasenie skrze svú lež a při-četl je Bohu, najtvrdšie nepřátely kříže jeho, jemu nemilé. V tom stojí slova s. Pavla,
140 jenž die, mluvě o Antikristu, nazievá jeho člověkem hřiecha, synem zatracenie, jenž jest přišel ve všelikém svodu nepravosti podlé činuov satanových.
Tuť všeliké svedení muož známo býti, že poběhlé pohanstvie zmaloval jest věru, aby se zdálo křesťanstvie, a tak celý svět odešlý od Boha posvětil Bohu skrze svuoj duch lživý, Kristu odporný, aby tiem odstrčil Jezukrista, aby on nemohl spasenie
145 v lidech dělati. Nebo Antikrist všecky jest osáhl a dělá spasenie všemu světu skrze svú lež pokrytú a smrtedlnú; snadně, jakž ten svět sám chce, tak má spasenie z jeho rukú. Protož svět neuvěří o spasení tak, jakož jeho Kristus podává těm, kteříž na úzké cestě stojie. Protož pak Antikrist proti němu všecky přestupníky tohoto světa, ješto jsú na široké cestě, zřiedil jim spasenie skrze svú lež, oděnu svatostí lstivú, a tiem
150 jest odvrhl Jezukrista a odjal jemu lid, aby v něm nemohl dělati spasenie skrze svú pravdu a skrze svú moc, kterouž muož spasiti ty, kteříž jemu povolé. Protož i ty roty erbové, z kořen svedené skrze Antikrista, přilepeny sú k vieře se všemi odpornostmi pohanskými, aby v | nich velmi známo bylo dielo Antikristovo, že jinak podlé jich 159r běhu odporného Kristu najmenší stránka viery k nim nepříleží, aniž jí mohu požiti
155 čím dobrým, tak bydléce.
A podlé toho rozumu puojde řeč i o jiných šibalstvích, která jest Antikrist zřiedil skrze Boha v bludích tohoto světa a oslavil jest pohanstvie a svá mnohá kacieřství jako víru a jako službu boží.
Kapitola pátá
Již tuto puojde řeč o šibalstvích městských, jenž sú moc Antikristova proti Kristu, zlé spřeženie, plné smělosti k dokonání zlých věcí, sobě spomocné silně bojova-ti proti pravdě a utískati ji lstivě pod pokrytstvím, mluvíce poctivě o ní pohostinu
136 najtěžší ] naytiežílie — 151 kterouž ] kterauž — 151 povolé ] powolie — 154 nepříleží ] neprzieležij — 155 čím ] cžiem
139 Srov.Fp 3,18. -140 Srov.2Te2,3.-140-141 Srov.2Te2,9-10.-147-148 Srov. Mt7,14. -149 Srov. Mt7,13.
239
Petr Cheläáý
v zbořiech pokolenie zlého a smělého šibalstva na cestě Jidášově. A protož ta šibal- 5 stva městská příliš těžce ztrhala sú siet viery, když přičtena vieře s svými zvláštnostmi městskými, podobná panování pohanskému a utvrzená tiem panováním, podobná rotám erby korunovaným (a spolu mnohé věci v jednom jhu táhnu). A přieliš sú rozmnožena šibalství městská a sú silné založení světa a síla Antikristova; onť skrze ně prospieva proti Kristu. Protož viera jako siet nemohla jest okročiti těch šibalství mno- 10 hých a celá ostati. Zedrali suji svými odpornostmi pravdě Kristově,jediné znamenie viery lživá a mrtvá ostala sú na nich a jméno křivé křesťanské.
A že město všeliké tak mnohé odpornosti vieře v svém základu a v svém spojení
159v má, že ono nemuož pravé viery při(jíti ani pokojně snésti. Jako aby kázána byla v slovech upřímnosti, tohoť nestrpí město, nebo v základu svém jest odporné pravdě Kris- 15 tově a tak i vieře. Takéž netrpí těch v sobě, kteříž by se upřiemo viery chytili, chtiece jie následovati v skutku. Nebo ten musil by podlé viery ihned se děliti od množství městského následováním, srovnáním, pomocí i povolením. A že jich dobré jest podlé toho, jakož žádají, pokojně přebývati, aby mezi nimi svornost městská byla, aby všickni spolu svorně v jednom jhu táhli. Protož všeliká rozdelenie a zrocenie v městě 20 sú proti té jednotě městské, pro niž by brzo sami se zkazili anebo by město ztratili. Protož jich všecka opatrnost, pilnost i rady jich na tom založeny sú, aby města neztratili skrze svú domácí nesvornost a skrze jiné nepřiezně cizie.
Tu pomysl rozumný, kdeť ta zmítka padá. Protož kdyby to myslenie jich viera byla od Boha jim daná, v tom jediné pokoje městského ostřiehati, jakž by koli mohli, 25 tehdy by snadně u vieře ostali. Ale položiece vieru zpětně, že ona neostřiehá takové svornosti městské, žádá plnění své vuole a ještě ani pokoje života vždy neostřiehá viera, protož tehdy s věru jiti do města mezi jich svornost - jako by jim chtěl příkopy zasúti a zdi položití a o hrdla je připraviti, takť by míle vieru přijali. Nebo viera Kristova upřiemo jest proti těm zvláštnostem městským. Protož kazatele viery Kristovy 30 město nepřijme, než kazatele doktoruov a kazatele papežuo. Přijme kazatele, kteříž
160r se | káží a příkopy městské a zdi; tyť ono přijme, jenž řkú: „Neohradíte-li města druhú zdí, jáť s vámi neostanu." Takovéť kazatele přijme město místo následovníka viery. A to město jiného nestrpí, leč slepé báby a chromé dědy, ješto u kostela sedíce žebří, ješto nemají domuo v městě ani dědin okolo města. Ale s takými statky jsa následov- 35 nik viery, jda upřímo, aby chtěl s nimi jho roztrhnuti a řieci, že oni zle pokoje požívají skrze hriechy, nezsedíť se mezi nimi; leč nějakým placením nezřetedlným muožť ně-kto méně zlý než oni s nimi trvati.
13 spojení ] Ipogenie — 14 ono ] ona — 27 plnění ] kuplňeni — 29 míle ] miele — 32 káží ] kažie — 33 následovníka ] naíledownieka — 35-36 následovník ] naíledowniek - 36 požívají ] požiewagi — 37 nezsedíť ] nezlediet
240
Siet viery
Protož mistrové bazilejští staré cierkve, dobře přeběhše neb rozsúdivše zvlášt-
40 nosti městské a zvláštnosti zákona božieho, ihned nelekajíce se zavrhli sú zákon boží od mnozstvie městského a toliko je ostavili na zákoniech lidských řkúce, že množství městskému má ustavovati zákony ten, ktož jimi vládne, podobné, jenž množství městské snadně je muož zachovati, aby nic odporného nebylo v těch zákoních k zamručení obecného dobrého; a že obecné dobré jest upokojení mnozstvie městského;
45 a kterýž zákon zarmútil by obec a roztrhal její pokoj a obtížil by ji břemenem, jehož obec nedokonalá nemůž přijití, více by zlého učinil. Protož zákon boží sú zavrhli od mnozstvie městského jako víno nové od lahvic starých, jenž by se od vína zpukaly.
A to jest pravé, založiece to, že mnostvie městské nepotřebuje Boha, jediné má dosti na obecném dobrém, a k tomu jediné svornosti a upokojenie dosti bude. A jestli
50 ta řeč křesťanům | dosti marná jest, aby zavříni byli na obecném dobrém u pokoji 160 tělesném, dosti jest pohanům taková zpráva, ješto naděje nemají v Bohu ani věřie zákonu božiemu, aby jej měli z potřeby držeti. Ale křesťanům ta zpráva nemůž mluvena býti, než toliko k jich oklamání.
Ale jakož na ty příleží, ješto podlé těla stojí, městsky ostřiehajíce obecného dob-
55 rého, ti sú na těch zákoniech tak zavříni, že ničehož z viery nepřijmu mimo radu bazilejskú, aby toliko pod zákony rychtářskými řídili mnostvie městcké v obecném dobrém, pokojiece mnoství, aby se nezpukali od zákona božího jako lahvice staré od vína silného. Protož viera v nich stojí jako kostnice s mrtvými kostmi, ješto na ně péče nemají, vidúce, že se na ně v odění nepřipravie v noci. A protož tak u nich
60 smíšeně jde viera pod jménem zákonuov papežových, aby jim čtenie a epištoly zpívány byly, aby po nich neplakali ani kterých nesnází měli a tím aby zjevno bylo, že čtenie u piesních, pokojně s nimi stoje, neruší jim příkopův, zdí s ulicemi a puškami nehýbá, k šturmu zvoniti nezapovídá, tučných stoluo nepřevracie a jiných trávenin jedem neohlašuje; jakýmiž koli notami v kostele zpíváno bývá, nepopúzie k hněvům
65 mužuov rathúzních.
Protož viera čtenie Kristova jest mrtva u nich a nečitedlna, jíž se ani lekají, ani radují, aniž jí poznati mohu ti mužie břichatí, ješto pivem smrdie. Poněvadž těmi běhy mítežnými a smíšenými u nich se obracie v písniech a znameniech lživých a mrtvých a v zna|meních posvátných, pod nimiž všecka lež poctivěji projde nežli pod 161
70 zjevnú modlu, to jedno lúpi je z viery - mylnosti duchovní a posvátné, v nichž se jim lež stkvie jako cesta spasenie. A druhé proto viera v nich místa nemuož mieti, poněvadž v nich takové ostříhanie obecného dobrého stojí, aby všeliký přebyvač města
39 bazilejští ] Bazileýíltie - 40 boží ] Božie — 41 množství ] mnozítwie — 53 oklamání ] oklamanie — 62 piesních ] pieímich — 62 neruší ] neruílie — 70 mylnosti duchovní ] mylnoftij dnchownij
47 Srov. Mt 9,17; Mk 2,22; L 5,37.
241
Petr Cheläcký
měl tu věrnost spoluměšťanům držeti, mysle s nimi toliko jich obecného dobrého ostřiehati a s nimi též jho táhnuti. Nebo Pán Ježíš dí: „Nepřišel sem pustiti pokoje na zemi, ale meč, abych rozdělil člověka proti otci jeho a dceru proti mateři jejie." 75
Protož jest-li jeden aneb mnoho takových, kteréž Pán Ježíš dělí od přátel i od světa, takovíť musie opustiti v městě obecné dobré, kteréž toliko pokoje tělesného ostřiehá, kterak koli muož, dobře neb zle. Nebo když nic nepřekážie ani ruší pokoje, vděčni sú jeho, ač jeho zle požívají, prospievajíce v zlých věcech za tiem pokojem. Pakli se vzdvihne zlé, chtě jim pokoj rušiti, tehdy rovnú zlostí chtí se obrániti tomu 80 nepokoji, a kto najhorší pomohl by jim zahnati toho nepokoje, s tiem se spojí. Protož kteréž by Pán Ježíš oddělil od jich pokoje tak škodného, kterak by se s nimi sjednali aneb jim věrnost v také dobrotě drželi? Protož když by vieru právě někteří přijali, tak rozdělení v obci bude. Protož mnostvie zlých ihned na Kristovu čeleď sáhne, a nezmordují-li jich, ale zlúpíce je vymecí je z sebe. 85
Protož když v městě nižádné odpornosti viera nekazí jich svornosti, tehdy jest 161v duovod, že viery pravé v ni|žádném nenie, než ta zpráchnivělá jako dřevo od červuov snědené, ješto v něm moci ani užitku nenie, kterážto viera, tak marná, jest škodná pravé vieře Kristově, jako tma světlo zastěňujíci a osidla mnohá jie roděci a ji utiskající a již ven ji vymietajíci, jako bludem postrkující jí. Nebo ta viera z bludu skovaná, 90 ješto mnozstvie hřiešníkuo pěstuje, pěstuje toliko domácí nepřátely kříže Kristova a jeho všech zvolených, domácie zrádce jako psy slédné po zvěři, umějíce je po sledu čenichati, pokryté lidi a lsti plné, oděné múdrostí zemskú, najškodlivejší vieře Kristově a jeho sprostnosti.
Protož množství městské tu vieru můž držeti a z ní se roditi v odpornost Kristo- 95 vu jakožto najhoršie šibalstvie srovnané v jeden svazek odporností nerozdielne, aby mohli silně pomocní sobě býti proti Kristu i proti všeliké upřiemnosti jeho všelikými odpornostmi, jichžto jest naplněno mnozstvie. A ktož zámysle najhorší v tom množství, toho musí pomoci i najlepší, aneb množství zlému v ruce upadnuti. Protož běh svazku jich všechen zpuosob i byt šibalský má, jenžto svorně a pomocně zlé věci 100 jednají s mnohú smělostí zlú. A ti vždy na útisk a na potupu viery sú; jelikož znají ji, tak šibalskú svorností na ni tisknú a ji porážejí a úrazy jí kladú a v ohyzdu ji podávají svými zvláštnostmi, pohanům podobnými, všem nepřátelům viery, jenž kromě viery sú, pohanům i židům. Pod přikrytím té viery bludné a mrtvé všecko dělají jako otevření pohané. 105
75 otci ] ntcy — 77 takovíť ] Takowiet — 78 muož ] množ — 79 požívají ] požiewagij — 81 najhorší ] nayhorífie — 91 pěstuje toliko ] toliko — 99 najlepší ] naylepílie - 99 množství] mnozítwie —102 porážejí ] poražegie — 104 i ] n
74-75 Mt 10,34-35. - 91 Srov. Fp 3,18. - 92 Srov. Mt 10,36.
242
Siet viery
A že založení | svého šibalstvie mají na zlém základě, na Kainovi. Tak jakož zle 162r stojie a zle jdú, to jim musí od základu ruosti. Ale by byli kromě viery jako zjevní pohané, že by nelezli pod bolesti Kristovy, činíce se jich účastni stránkami a sobiece sobě spolek s Kristem, bez toho pohany byli, nic by to div nebyl, že by to šibalstvie
110 sobě pomocné k užitku těla a světa vedli, když by jediné za dobré měli zemský a časný život, jakož pohané nevědomí mají ty věci za dobré. I kto by je mohl pohaněti z toho, jakž by koli mohli provésti dobré věci těla podlé svého nevědomie, buďto mocí aneb takým šibalstvem a nevědomím? Za nevědomé já bych je měl, Boha v to neuměšuje, kterak on súditi bude nevědomie pohanská podlé své upřiemnosti.
115 Protož jáť tuto vážím za škodu viery umiesené pohanstvie k vieře, ješto chce spolčiti aneb účastno býti viery i ďábluo, aby podlé tovarystva, kteréž s ďábly mají, utiskali to, což z viery nazievají za dobré, aby vždy viera menšila se a hynula a bezprávím utiskána byla od těch, ješto s ďábly držie a viery lstivě pozdravují jako Jidášové. Zakrývajíce svá šeredstvie znameními viery a ústním vyznáním, vždy tak vieru moří
120 a hasí v sobě i v jiných a v zapomenutí ji dávají. Skrze lež sejí přičítajíce, sú domácí a smrtedlní nepřietelé viery.
Kapitola šestá
Ale mistr Protiva, mluvě o základu měst, toto praví, že Kain pro vraždu bratra svého udělaljest město. Jehožto vzdělání příčina jest byla, že | lúpežem a násilím zbo- 162v ží shromáždil jest. Protož svých zlodějství jest požíval a sprostnost života lidského 5 nalezením cíle země, vah a mír v chytrost nebo ve lstivost proměnil jest a v porušenie přivedl. Cíle země první položil jest a města zdmi ohrazoval jest, a boje se těch, kteréž jest urazil a zlúpil s svú rotu, v svých městech jest shromažďoval. Tak písmo i mistrové základ první měst oznamují.
113 neuměšuje ] neumieíTugie — 116 mají ] magie — 117 utiskali ] vtiefkagi — 118 utiskána ] vtieíkana
— 119 Zakrývajíce ] zakrywagiece — 1 šestá ] Síieíta — 3 příčina ] prziecžina — 4 zlodějství ] zloďegílwie
— 4 požíval ] požiewal — 6 první ] prwnie
108-109 Srov.Ř8,17;2Kl,5.7.-108-109 Srov. 1K 1,9;Žd3,14; 1J 1,3.-116 Srov. 1K 10,21.-116 Srov. 1K 10,20. - 2-7 Iohannis Wycliffe Tractatus de civili dominio, 1,21,152: „...Cayn post fratricidium civi-tatem construxit, cuius causa secundum Iosephum fuit quod ,rapinis et violencia opes congregans suos ad latrocinia invitabat et simplicitatem vite hominum, quam ad invencionem mensurarum et ponderum permutavit, ad caliditatem et corrupcionem perduxit; terminos terre primus posuit, civitates muravit, et timens quos ledebat, suos in suis urbibus collegiť." Viz též Josephus Flavius, Antiquitatum Iudaicarum libri viginti, 1, 2, 2. Tato Josefova pasáž se objevuje i ve starších líčeních starozákonních událostí, odkud ji Wyclif zřejmě převzal (srov. například Petra Comestora História scholastica, 1, 38).
243