Dopis císaře Josefa II. reagující na situaci kolem evangelických věřících na Valašsku (v mém
překladu):


„Milovaná matko!

Moje povinnost a nezranitelná náklonnost, kterou věnuji Vaší službě a Vaší slávě mě nutí, Vám co
nejpoddaněji nastínit, že nařízení, vyšlá před několika dny a zde právě došlá, ohledně kalvinistů
nacházejících se na Moravě, jejichž kopii si Vám dovoluji zaslat, protiřečí všemu, co vyžadují
principy naší víry a dobré správy, myslím dokonce zdravému rozumu, že nemám žádné pochybnosti
Vašeho bystrého úsudku, že Vy, jakmile to uvidíte, budete vědět stejně tak nutnou jako rychlou
nápravu. Je možno si představit něco protismyslnějšího než to, co obsahují tato nařízení? Jak je
možné obracet lidi na víru tím, že jsou posíláni do vojska, do dolů nebo na veřejné práce? To zde
nikdy nebylo od dob náboženského pronásledování Lutheránství. (…) Cítím se zavázán, velmi důrazně
objasnit, a já podám také důkaz, že kdo toto nařízení vymyslel, je nejnehodnější z Vašich
služebníků a tím mužem, který nezasluhuje nic jiného než mé opovržení, protože je právě tak
bláznivý jako zlý. Ať tomu je jakkoliv, prosím naléhavě Vaše Veličenstvo, aby si vzalo v této
důležité věci jiné osoby na poradu než ty, kteří si takové věci vymysleli, a doufaje, že ráčíte
zjednat rychlou nápravu zrušením těchto nařízení, musím současně co nejponíženěji dosvědčit, že
jestliže by k podobným věcem mělo docházet během mého spoluregentsví – učiním s Vaším dovolením
vytoužený závěr a odloučím se od veškerých státních záležitostí, abych dal celému světu najevo, že
se na tom v žádném způsobu nepodílím; to mi poroučí mé svědomí, moje povinnost a to, co jsem dlužen
své dobré pověsti.“[1]

Turas (Tuřany u Brna), 23. září 1777.

________________________________

[1] Vlastnoruční dopis Josefa II. Marii Terezii z 23. září 1777, Alfred VON ARNETH, Geschichte
Maria Theresias, Wien 1878, sv. 2, s. 160an; srov. též KLUETING, Der Josephinismus, s. 209.