TRENAŽÉR KONFERENCE T.I.M. IMNK05b Marta Cvrčková: učo 264002 VIDEOMAPPING: Významné instituce a umělecké skupiny v zemích středoevropského regionu z oblasti audiovizuální scény. [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Prosím, zkuste se zamyslet nad definicí výzkumného úkolu a výsledků tohoto výzkumu, které v :INS] [INS: :INS] [INS: referátu :INS] [INS: představíte. :INS] Komunita umělců zabývajících se videomappingem v Maďarsku, Polsku, na Slovensku a v Rakousku není homogenní skupinou se stejnými kořeny, co se týká vzdělanosti a profesionálního zaměření. Někteří z tvůrců vystudovali či stále studují umělecké vysoké školy. Další část výtvarníků zabývajících se videomappingem pochází z mediální sféry. Lze mezi nimi najít kromě umělců zabývajících se videoartem též tvůrce reklam, počítačových her i kreativce z reklamních agentur. [DEL: Stať :DEL] [DEL: :DEL] [INS: V příspěvklu :INS] představí[INS: m :INS] ve sledovaných zemích instituce, umělecké skupiny a vzdělávací zařízení, ke kterým mají vztah umělci zabývající se videomappingem. Zároveň upozorní[INS: m :INS] i na další zajímavé instituce, které se zabývají audiovizuálním uměním. Na Slovensku se například jedná o Fakultu výtvarných umení Akadémie umení v Banské Bystrici a trenčínské Občanské sdružení TRAKT. V Maďarsku má dlouholetou tradici Moholy-Nagy University of Art and Design (maďarsky Moholy-Nagy Művészeti Egyetem, zkratka MOME). V Polsku vzniká početná videomappingová komunita díky existenci Polsko-japonského institutu informačních technologií ve Varšavě (Polsko-Japońska Akademia Technik Komputorowych). V Rakousku umělecký ředitel vlivné skupiny Lime Art Group zabývající se videomappingem Alexander Kujawa založil první mezinárodní galerii umění videoartu a nových médií [J1] s názvem AV Galerie am Roten Hof. [INS: :INS] [INS: :INS] Graffiti jako nástroj digitálního marketingu[INS: :INS] Eva Jášková [INS: Prosím, napište anotaci referátu na konferenci (tj. 10 minut prezentace). Žlutě jsem vyznačila pasáže, které by byly zajímavé: :INS] [INS: Graffiti v digitálním marketingu: transformace subverzní taktiky ve strategii PR :INS] [INS: (viz Guy Debord a jeho definice integrovaného spektáklu nebo koncept zlých médií) :INS] Magisterská práce zkoumá proces intervence fenoménu graffiti do oblasti digitální marketingové komunikace. Teoretická část předloží definici pojmu graffiti v kontextu značně inerciálního a závislého pojmu umění. Graffiti, z pohledu dějin umění marginální a autonomní forma sdělení, získává v novomediálním prostředí nové formy a rysy, jež představují principiální diferenci v jeho vnímání, vztahu k recipientům a autorovi, i v marketingové strategii. Jakožto duálně kódovaný prostředek komunikace rozvíjí kritické myšlení a zároveň vytváří prostor pro kreativní tvorbu. Současné tendence k modifikaci graffiti v komerční a měřitelnou komoditu budou demonstrovány na teorii guerilla marketingu, charakteristické pro provokativní a razantní formou sdělení obsahu. Praktická část práce kriticky zanalyzuje graffiti v digitálním marketingu optikou nových médií, marketingu a uměnověd. Cílem bude prostřednictvím studia odborných textů poukázat na míru využití novomediálního uměnovědného [J2] potenciálu graffiti a na konkrétních případech z praxe syntetizovat jednotlivé aspekty kampaní k nalezení společných zákonitostí, dle kterých graffiti v digitálním marketingu funguje. Metoda srovnání vybraných marketingových kampaní poté poslouží jako dílčí nástroj k objektivizaci a evaluaci kampaní. Výsledkem práce bude komplexní diferenciace digitálních kampaní využívajících graffiti od analogových kampaní tradičního marketingu, s akcentem na ambivalenci jejich pojetí a potenciál tohoto řešení. Odkazy na realizované projekty vhodné k analýze. https://www.youtube.com/watch?v=xovW8tUat5E https://vimeo.com/54432141 https://www.youtube.com/watch?v=AyA1YgVwCgQ https://www.youtube.com/watch?v=etYegjXTF5U http://www.tangibleinteraction.com/projects/digital-graffiti-wall-for-chanel http://www.airgraffitidallas.com/#!air-graffiti-advanced-uses/c1uof Festival: http://www.digitalgraffiti.com/ Literatura: Lefebvre, Baudrillard, Patalas, Kesner, Foucault, Benjamin, Mitchell, Bolter, Armstrong, Kotler, Levinson, Lewisohn, Dickie, Danto, Weitz, Mukařovský, Kulka, Overstreet Diplomové práce: https://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/34587/tho%C5%99_2015_dp.pdf?sequence=1&isAllowed=y file:///C:/Users/Doma2014/Downloads/Diplomova_prace-Bc_Jakub_Maralik-2014.pdf Realizované práce analyzují větší množství kampaní, analýza je pak povrchní, nepoukazuje na konkrétní nedostatky/přednosti kampaní, argumenty vůbec neusazuje do teoretického kontextu. V diplomové práci budou na vybrané digitální graffiti kampaně aplikovány teorie umění (Dickie, Danto, Weitz, Mukařovský, Kulka) a bude hodnoceno naplnění jejich potenciálu. Podrobně budeme zkoumat, zda realizované kampaně plně využily možností nových média a principů guerilla marketingu. Ačkoliv jsou v současnosti inovace na poli marketingu vnímány převážně optimisticky, diplomová práce předloží i kritický postoj optikou „zlých médií – pohlédne na věc z různých perspektiv, bude hledat stratagemata a manipulativní významy pro které je zrovna marketing výživnou půdou. [INS: :INS] Fax jako médium umělecké tvorby Kateřina Vlková [INS: P :INS] [DEL: Tento p :DEL] říspěvek se zaměří na [INS: dnes :INS] již příliš nevyužívané komunikační médium fax[INS: :INS] [DEL: , které představí v nové, ne tolik známé perspektivě - :DEL] jako nástroj umělecké tvorby. [INS: Fax art bude představen jako jeden z :INS] [INS: :INS] [INS: druhů :INS] [INS: mediálního umění (definice a genealogie), z :INS] [INS: :INS] [INS: hlediska :INS] [INS: vývoje této umělecké disciplíny od doby, kdy byl fax novým médiem :INS] [INS: , :INS] [INS: až po současnou retro-vlnu. :INS] [INS: :INS] Zmíněny budou [INS: nejvýznamnější umělecké projekty :INS] [INS: vybrané :INS] [INS: s ohledem na prezentaci :INS] [INS: spektra možností využití faxu v :INS] [INS: :INS] [INS: umění. :INS] [INS: :INS] [DEL: aktivity umělců, příklady způsobu jejich práce se zmiňovaným médiem i nejvýznamnější projekty z historie i současnosti. :DEL] Historie videoartu[J3] Jana Vráželová, učo: 363051[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Prosím, jasněji definujte obsah referátu. Budete analyzovat texty Vasulky a umělců z :INS] [INS: :INS] [INS: The :INS] [INS: Kitchen a představíte význam pojmu videoart, jak se formovat v :INS] [INS: :INS] [INS: teoretické :INS] [INS: reflexi :INS] [INS: z hlediska jeho pionýrů? :INS] [DEL: V diplomové práci budou definovány proudy :DEL] [DEL: [DEL: [J4] :DEL] :DEL] [DEL: , komunity a skupiny, které svou tvorbou ovlivnily formování videoartu v průběhu jeho vývoje až do dnešní podoby. Budou popsány nejen vlivy na samotný videoart, ale také vzájemné ovlivňování chápání a charakteru tvorby jednotlivých tvůrčích subjektů. :DEL] [DEL: Anotace konferenčního příspěvku: :DEL] V[INS: e svém příspěvklu :INS] [DEL: anotaci ke konferenčnímu tématu :DEL] se budu zabývat historií videoartu a také vymezením tohoto pojmu, který vytváří a zpracovává video zcela novým způsobem. Dále zmíním nejvýznamnější umělce, kteří pojem videoart pomohli vybudovat např. Vasulkovi a the Kitchen. Co je akceleracionismus Martin Vrba Jedním ze současných směrů [DEL: v :DEL] uvažování v oblasti politiky, ekonomiky, humanitních věd, filosofie a výtvarného umění[DEL: , :DEL] je akceleracionismus. Trend[DEL: , který :DEL] vznikl v devadesátých letech [INS: minulého století :INS] především díky pracím Nicka Landa[INS: a :INS] [DEL: , který :DEL] čerpal z děl francouzských filosofů Gillese Deleuze a Felixe Guattariho[INS: . :INS] , [DEL: se p :DEL] [INS: P :INS] ůvodně moc neuchytil, ale posledních několik let zažívá intenzivní revival. Nový život mu vdechli především Nick Srnicek a Alex Williams svým Akceleracionistickým manifestem a nově také knihou Inventing the Future. [DEL: Mezitím se ale :DEL] [INS: Postupně se :INS] [DEL: kolem myšlenek :DEL] [INS: :INS] [INS: myšlenkou :INS] akcelerace začaly [DEL: pohybovat :DEL] [INS: zabývat a inspirovat :INS] bezmála dvě desítky dalších [DEL: postav :DEL] [INS: myslitelů :INS] , [DEL: včetně :DEL] [INS: ale i :INS] umělců a kurátorů. Můj příspěvek [INS: nabídne odpověď na otázku :INS] [DEL: se tak bude týkat :DEL] , co znamená technologický optimismus akcelerace pro výtvarné umění a umění nových médií. [INS: :INS] Dvě pojetí technického obrazu u Viléma Flussera Jiří Rys[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Doporučuji, abyste se zaměřil nejen na popis dvou typů „obrazů“ v myšlení V. :INS] [INS: :INS] [INS: F., ale více pozornosti věnujte srovnání těchto dvou konceptů. Správně naznačujete, že VF kolísá mezi techno :INS] [INS: - :INS] [INS: optimismem a techno :INS] [INS: - :INS] [INS: pesimismem. :INS] Ve Flusserových esejích Za filosofii fotografie [INS: (rok) :INS] a Do univerza technických obrazů [INS: (rok) :INS] lze rozlišit dva náhledy na technický obraz. Zaprvé Flusser hovoří o technickém obraze v kritickém duchu; hovoří o něm jako o „věcné konfiguraci“, ve které [DEL: je :DEL] zmagičtělé vědomí participující na technickém obraze [INS: je :INS] „věčným návratem téhož“, přičemž za ním stojí aparát pojatý jako dominantní automatizovaný producent technických obrazů. Subjekt-funkcionář je funkcí aparátu a jako takový produkuje pouhou zvěcnělou odcizenost. Zadruhé je technický obraz pojat v rámci Flusserovy vize telematické společnosti. Zde technický obraz představuje produkt, „čistou informaci“ vytvářenou maximálně odtělesněnými subjekty. Telematická společnost je charakterizována symbiotickým vztahem mezi subjekty a aparátem, kde mezi subjekty probíhá dialogické sdílení informací. Aparát v tomto případě funguje jako selektor, který odstraňuje redundantní informace. Subjektové [J5] jsou uspořádáni v nehierarchické komunikační struktuře postrádající autority a všichni mají možnost být zahrnuti v participačním procesu sdílení „čistých informací“; mohou tak dosahovat „cerebrálního orgasmu“. Přibližná struktura (prezentace) konferenčního příspěvku: 1) definice technického obrazu 2) kritické pojetí technického obrazu 3) charakteristika telematické společnosti dle Flussera - formy šíření informace ve společnosti (dialogické vs. diskurzivní upořádání) 4) telematický technický obraz 5) telematický obraz a současnost: Žijeme v telematické společnosti?[J6] [INS: :INS] Nové trendy a kreativní přístup k webovým prezentacím Gabriela Mičková, 403[DEL: :DEL] [INS: :INS] 109[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: Milá Gabrielo, popište prosím, o čem budete na našem trenažéru konference referovat. :INS] [INS: :) :INS] Tato část práce se zaměří na aktuální trendy a novinky v online světě. Primárně se budu soustředit na webové prezentace, které se neustále vyvíjí a otevírají nám nové možnosti komunikace se zákazníkem. Budu se soustředit na trendy webových prezentací celkově. Ne tedy na nějaké konkrétní odvětví, ale na weby různě tematicky zaměřené. Cílem bude určit základní prvky, které se objevují u webů, které jsou velice dobře hodnocené. Zároveň se budu snažit jednotlivé prvky a trendy ohodnotit a určit, jestli jsou pro web spíše užitečné nebo zbytečné. Některé trendy budou určitě vytvořeny primárně za cílem estetického uspokojení uživatele a některé budou podporovat funkčnost webového rozhraní.[J7] [INS: :INS] [INS: :INS] Počátek moderního ambientu[DEL: :DEL] [DEL: :DEL] Martina Tkadlčíková - 402346 [DEL: Jelikož píši monografickou práci o hudebníkovi Brianovi Enovi, předpokládám, že většina kolegů autora nezná. Proto jsem se rozhodla představit hlavní ideu jeho práce v konkrétním hesle, které může být právě pro většinu studentů neznámé. Heslo zní: :DEL] [DEL: Cílem je představit :DEL] [INS: :INS] [INS: V příspěvku představím :INS] pojem ambient/ambientní hudba a [DEL: popsat :DEL] [INS: popíši :INS] jeho moderní vývoj [DEL: pomocí :DEL] [INS: prostřednictvím tvorby :INS] [DEL: díla :DEL] Briana Ena. Tento umělec je popisován jako „otec ambientní hudby“, která má být [INS: dle definice :INS] jen jednou ze součástí reality, jakýsi „soundtrack všedního dne“. [INS: Příspěvek budu ilustrovat ukázkami :INS] [INS: raných :INS] [INS: ambientních skladeb :INS] [DEL: Jako příklad pro pochopení tohoto hesla si představíme rané dílo :DEL] Briana Ena, a to: Discreet Music, Ambient 1: Music for airports a Music for film.[INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] Evoluce webdesignu[JH8] Kateřina Zemanová Učo: 382818 C[JH9] ílem této práce je pohled na evoluci webového designu. Jedná se o rekonstrukci situace kolem prvních snah tvorby internetových stránek od počátku, kdy se v 90. letech objevily první tendence, až po současnost. Zaměřuje se na změny, kterými konkrétní webové prezentace prošly, tyto změny generalizuje a analyzuje jejich vývoj. Též se tato práce zaobírá proměnami obsahovosti a účelovosti ve spojitosti s vývojem. [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] Umění nových médií v ČR po roce 2000 Zuzana Gellnerová UČO: 415281 Magisterská práce se zabývá situací na poli Media Art po roce 2000 v České republice[JH10] . Pokusí se nejen vymezit základní pojmy této oblasti, definovat klíčové vlastnosti nových médií dle několika nejvýznamnějších teoretiků, ale především se bude věnovat jednotlivým novomediálním umělcům, jimiž jsou například Jakub Nepraš, Tomáš Svoboda, David Možný, Jan Šrámek aka VJ Kolouch, Anetta Mona Chisa, Tomáš Dvořák aka Floex, Markéta Baňková, Silver (virtuální identita[INS: ? :INS] ) či Petra Vargová aka Cytoen, kteří za pomoci nejmodernějších technologií a softwaru vytváří kreativní a vysoce promyšlené 3D instalace s hlubokým významem[JH11] . Umí pracovat s prostorem, světlem, energií a využívají potenciálu mnoha vlastností nových médií. [INS: :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] IMN05b Neomaterialita Petra Mačingová Keďže moja diplomová práca sa zaoberá podmienkami novej objektovosti a prístupom k nej v súčasnej umeleckej produkcii v rámci tradičních médií, ktoré sú ovplyvnené technologickými změnami a to konkrétne internetom, rozhodla som sa predstaviť koncept kurátorky a teoretičky nových médií Christiane Paul – koncept neomateriality. Tá zahŕňa nové estetické paradigmy [DEL: a popisuje koncept materiality, :DEL] ktorá zahŕňa sieťové digitálne technológie a zároveň využíva a reflektuje naše používanie alebo odkrýva „kódovanú materialitu“ a spôsob akým digitálne procesy vnímajú náš svet. K!ilustrácii!použijem [DEL: konkrétne :DEL] príklady umeleckej objektovo orientovanej tvorby (napr.!Clement!Valla,!Sterling! Crispin,!Ashley!Zilisnkie), ktoré spĺňajú podmienky neomateriality, aby tak bolo možné ich Porovnať s inými prístupmi k objektovej tvorbe ovplyvnenej internetom a digitálními technológiami.[JH12] [INS: :INS] [INS: :INS] Svět je malý, pokud ho nemusíte uklízet Ondřej Soldán 391935 Sociální kritika v[DEL: e :DEL] tvorbě Barbary Kruger[DEL: . :DEL] Prezentace[DEL: , která :DEL] se pokusí na průřezu tvorb[INS: ou :INS] [DEL: y :DEL] americké umělkyně Barbary Kruger ukázat různé formy sociální, gen[INS: d :INS] erové a politické kritiky[INS: s využitím uměleckých prostředků, zejména textu :INS] . Jak si [DEL: uchovat :DEL] [INS: udržet :INS] pozornost diváka, jak se stát nezaměnitelným[JH13] či jak používat umění jako uměleck[INS: ý :INS] [DEL: á :DEL] komentář aktuální situace? To jsou otázky, na které se budu snažit odpovídat prizmatem novomediálních děl[INS: této umělkyně :INS] [INS: [JH14] :INS] , které pracují s textem jako výrazovým prostředkem. [INS: :INS] [INS: :INS] Ako sa srbské novomediálne umenie asimilovalo do väčšinovej kultúry národných mýtov? Romana Dériková 33629 Krajina, ktorej kultúra sa točí v trojuholníku politika - história - mýtus[JH15] , má málokedy dostatok miesta pre inakosť a voľnosť, [JH16] ktoré sú tak zreteľné v novomediálnej tvorbe. Srbsko bolo dlhodobo jednou z týchto krajín. Vo svojom [DEL: konferenčnom :DEL] príspevku sa zameriam na markantné rozdiely srbskej tradicionalistickej kultúry a špecifík novomediálneho umenia, ktoré so sebou nesie, okrem iného, i typické kultúrne hodnoty modernej Európy[JH17] . Ako vyzerá styk zmytologizovaných tradícií s porozumením inému a kreatívnou výmenou? Ako sa prejavuje tento rozdiel v štátnej podpore tradicionalitickej kultúry a alternatívnej kultúry? Rozšířená realita a jej[INS: í :INS] [DEL: ich :DEL] využití ve vzdělávání Ondřej Stejskal Cílem prezentace je ukázat, jak se v současné době využívá rozšířená realita ve vzdělání, jaké jsou její možnosti a v jaké pozici [DEL: si :DEL] tato technologie v oboru vzdělávání stojí. Zaměřím se také na výhody a nevýhody využívání rozšířené reality v[INS: e výuce :INS] [DEL: oboru :DEL] . Objasním důvody jejího zatím slabého využívání a nabídnu možnosti, jak tento fakt změnit. Kategorizácia moderných performatívnych[JH18] diel Miloš Miko Příspevok sa bude zaoberať problematikov logického prerozdelenia [JH19] moderných akčných performatívných[JH20] diel Tomáša Rullera do zmysluplných kategórií. [INS: Při :INS] [DEL: P :DEL] [INS: p :INS] orovnávaní[DEL: m :DEL] rozných diel [INS: z hlediska :INS] [DEL: a :DEL] ich multimediáln[INS: eho :INS] [DEL: y :DEL] charakter[INS: u :INS] [DEL: :DEL] [DEL: poukázal :DEL] [INS: jsem dospěl k závěru, že :INS] [DEL: na :DEL] neaktuálnosť delenia akčnej tvorby, podľa rozných autorov, ktoré by potenciálne mohli byť využité pri tvorbe mojej práce. Tieto delenia [JH21] ale neodpovedajú charakteru prác prof. Rullera. Danú problematiku komplikuje aj fakt prezentace a re-prezentace archivačných[JH22] materiálov, ktoré nadobúdajú svoj vlastný význam a hodnotu. Preto sa pokusím triedenie diel vyextrahovať [JH23] z mnou usporiadaného súpisu jeho tvorby v danom období. Takéto delenie vychádzajúce z priameho prieskumu dokumentárneho materiálu [JH24] sa následne pokúsim obhájiť.[INS: :INS] [INS: To znamená, že rozdělíte tvrbu TR podle kritérií, které sám stanovíte? Vs. Využití :INS] [INS: standardních kategorií aplikovaných na akční a performanční umění? :INS] [INS: Text působí hodně nesrozumitelně.... :INS] [INS: :INS] Vplyv interaktívnych médií na akčné umenie na Slovensku Karolína Čižmárová Prezentácia [DEL: k DP s názvom :DEL] [DEL: Vplyv interaktívnych médií na akčné umenie na :DEL] [DEL: Slovensku :DEL] [DEL: :DEL] sa [INS: bude :INS] zaoberá akčným umením a jeho vývojom na Slovensku v časovom rozpätí od 60. rokov minulého storočia po dnešné dni. Popíšem v nej okolnosti vzniku akčného umenia na Slovensku, umelecké tendencie v slovenskej akčnej tvorbe v danom období, a poukážem na to, ako naň vplývajú nové, tzv. interaktívne médiá. Poslucháčom priblížim niekoľko umelcov aj s ich dielami. [JH25] Využitie umelej intelgiencie v Japonsku Zuzana Kováčová [DEL: Vo svojej diplomovej práci :DEL] [INS: V příspěvku :INS] sa budem venovať súčasnému stavu využívania robotov[JH26] v Japonsku, konkrétne ich stále častejšiemu využívaniu v bežnom živote. V prezentácii na začiatok naznačím históriu a vývoj robota v Japonsku a vysvetlím základné princípy ich chápania robota. Keďže na fenomén robota budem nahliadať z kontextu Device art, objasním tento pojem a vysvetlím jeho základné princípy a prepojenie s robotom. Nakoniec predstavím niekoľko konkrétnych súčasných robotov s prípadnými video ukážkami a poslucháčov oboznámim s aktuálnym stavom bádania.[JH27] [DEL: :DEL] Aplikace teorie postdigitální doby [JH28] Floriana Cramera na práci Gijse Gieskese. Petr Lukáš [DEL: Text :DEL] [INS: Příspěvek :INS] [INS: aplikuje :INS] [DEL: se zabývá spojením :DEL] [DEL: teori :DEL] [INS: charakteristiku postdigitální doby :INS] [DEL: e :DEL] [INS: od :INS] Floriana Cramera [DEL: o definici postdigitální doby s :DEL] [INS: :INS] [DEL: prací :DEL] [INS: na uměleckou tvorbu :INS] [DEL: umělce :DEL] Gijse Gieskese. Florian Cramer [INS: popisuje postdigitální dobu jako dobu … (technologické nostalgie – vypsat …) :INS] definuje podobu dnešní doby v rámci umění nových médií a přístupy umělců, při výběru médií, se kterými pracují. Gijs Gieskes pak vytváří svá umělecká díla v podobě hudebních nástrojů, především analogových modulárních syntezátorů. [INS: Je tvorba tak může sloužit jako příklad uplatnění postdigitální poetiky. :INS] [DEL: Právě tyto dvě odvětví, ač jsou na první pohled odlišná, mají spolu dost co do činění. :DEL] [INS: :INS] [DEL: :DEL] Projekce a performance. Možnosti práce s projekcemi v reálném čase Tomáš Hůsek[INS: , :INS] [DEL: :DEL] 361193 Referát se zaobírá druhy projekcí, které se užívají při divadelních představení[INS: ch :INS] , a popisuje jejich odlišnosti a specifika. [INS: Osvětluje :INS] [INS: [JH29] :INS] [INS: historii a vývoj jednotlivých typů projekcí, stejně jako jejich počátky a způsob užití. :INS] Zaměřuje se převážně na projekce digitální a na možnosti jejich modifikace v reálném čase, během živého výstupu. Zároveň zkoumá [JH30] software a hardware, který tyto modifikace umožňuje. [DEL: Osvětluje :DEL] [DEL: [JH31] :DEL] [DEL: historii a vývoj jednotlivých typů projekcí, stejně jako jejich počátky a způsob užití. :DEL] Hlavním zdrojem pro referát je článek Michaela Lewa Live Cinema: Designing an Instrument for[INS: ??? – Prosím, doplňte, v čem je jeho pohled na věc tak zásadní :INS] [INS: … :INS] [INS: :INS] [INS: :INS] Performance art z East Village v Pekingu v[DEL: :DEL] [INS: :INS] 90[INS: . :INS] [DEL: tych :DEL] rokoch Zuzana Halkovičová Okolo roku 1993 sa čínski umelci začali koncentrovať na východnom predmestí Pekingu[INS: , :INS] a to v oblasti nazvanej East Village. Ich tvorba bola špecifická v použití svojho tela nie len ako objektu, ale zároveň aj subjektu[INS: (co to znamená? Umělci většinou užívají svoje těla jako subjekt, myslím…) :INS] . Umelci využívali svoje nahé telá ako formu jazyka,[JH32] ktorou predstavili publiku vnútorné pocity. Počas akcií sa vystavovali extrémnym podmienkam a fyzickej bolesti. Ich performancie často končili zákrokom polície, zatknutím a čelili obvineniam, ako napríklad [INS: obvineniu z :INS] tvorb[INS: y :INS] [DEL: a :DEL] pornografie. Najdôležitejšími umelcami, ktorých tvorba bude bližšie rozobraná a patrili do tohoto zoskupenia[INS: , :INS] sú Ma Liuming, Zhang Huan a Zhu Ming. [INS: :INS] [INS: :INS] Integrovaný spektákl – forma současné společnosti [DEL: / :DEL] [JH33] Vendula Kopřivová Prezentace představuje koncept dokonalé formy [JH34] společnosti, kterou představil Guy Debord ve svém díle Komentáře ke společnosti spektáklu vydané[INS: m :INS] roku 1988, kterou nazval integrovaný spektákl. Ten se stal kombinací úspěšných[JH35] prvků předchozích dvou forem společnosti – koncentrované a rozptýlené spektakularity, které Debord definoval ve svém dřívějším a slavnějším díle Společnost spektáklu (1967). Sám autor charakterizuje pět rysů společnosti integrovaného spektáklu: neustálá a vynucená technologická inovace, proces splývání státu a ekonomiky, všudypřítomné utajení, nediskutovatelná falsa a věčná přítomnost. Příspěvek interpretuje tyto rysy, jak je vidí sám autor, ale také vyhledává příbuzenské vztahy s důsledky nových médií současné společnosti. [JH36] [INS: Nová média a televize? :INS] Funkce oddělení nových médií v České televizi Aleš Winkler [INS: Televize byla několik desetiletí nejmocnějším masmédiem, kterému nová média nemohla :INS] [INS: svým dosahem a popularitou :INS] [INS: dlouho konkurovat :INS] [INS: . Přibližně od 90. let se však nová média stala významným aktérem na mediální scéně, s :INS] [INS: e kterým se televizní produkce musela vyrovnat a vlastě se vyrovnává dosud. :INS] V tomto příspěvku se dozvíte, jaká je organizační struktura oddělení Nových médií v České televizi, funkce jeho suboddělení a náplň jejich práce. Poodkryjeme [DEL: si :DEL] jeho význam v rámci koncepce České televize v kontextu tvorby obsahu a jeho následného šíření. Po tomto příspěvku by mělo být více jasné, jakým směrem se Česká televize ubírá v rámci používání nových technologií a jaké cíle tím směřuje.[INS: – Aneb remediace České televize novými médii? :INS] Transgenické umění Lilianna Škorpíková [DEL: Na konferenci :DEL] [INS: V příspěvku :INS] [INS: představím :INS] [INS: :INS] [DEL: bych se ráda věnovala tématu své diplomové práce, kde se zaobírám mimo jiné také právě :DEL] transgenick[INS: é :INS] [DEL: ým :DEL] umění[INS: . :INS] [DEL: m :DEL] [DEL: a :DEL] [INS: Nejdříve z :INS] [DEL: :DEL] mapuji jeho počátky, od [DEL: jeho :DEL] průkopníků, kterým[INS: i :INS] j[INS: sou :INS] [DEL: e :DEL] například Eduardo Kac či Joe Davis, až po současnos[INS: né umělce (příklady :INS] [INS: – :INS] [INS: 2 :INS] [INS: jména). Transgenické umění zasadím do širšího :INS] [DEL: t :DEL] [DEL: a jeho vymezení v :DEL] kontextu genetického umění, bioartu a [DEL: celkové :DEL] [INS: kolaborativních projektů založených na :INS] spoluprác[INS: i :INS] [DEL: e :DEL] mezi umělcem a vědcem. Analyzuji konkrétní příklady uměleckých děl z pohledu nových médií a kladu si otázku, jak je genetika využívána v umění. Co je to transgenické umění a jak jej vymezujeme? Kdy jsou datovány jeho počátky a jak vypadala první průkopnická díla? Kteří současní umělci využívají transgenické umění ve své tvorbě? [JH37] Teoretický koncept [JH38] mediální výchovy M. Sedláková Ve svém konferenčním příspěvku se budu zabývat teoretickým konceptem [JH39] mediální výchovy[INS: . Představím :INS] [DEL: , tudí :DEL] ž definici pojmu „mediální výchova“, dosavadní[DEL: mu :DEL] stav[DEL: u :DEL] výzkumu v této oblasti, vhodné metodi[INS: ky :INS] [DEL: ce :DEL] výzkumu[JH40] , dále typologi[INS: i :INS] [DEL: ím :DEL] rodičovské mediální výchovy a výchovný[DEL: m :DEL] [INS: ch :INS] strategií[DEL: m :DEL] . Promluvím tedy v této souvislosti i o otázce rodiny[JH41] , která je s mediální výchovou nevyhnutelně spojená. Propojení umění a mediálního aktivismu v časopise Radical Software v 70. letech[INS: 20. století :INS] Lucie Ondráková Časopis Radical Software vznik[DEL: á :DEL] [INS: l :INS] na počátku 70. let [INS: minulého století a :INS] [INS: byl vydáván do :INS] [INS: roku :INS] [INS: 1974 :INS] [INS: ???. :INS] [DEL: v důsledku vývoje nových technologií, především pak uvedení první přenosné videokamery, a vyhroceného společenského klimatu 60. let ve Spojených státech. :DEL] Ve svém příspěvku se budu zabývat[INS: tím, :INS] [DEL: , :DEL] jak[INS: :INS] [DEL: ým způsobem :DEL] se v obsahovém zaměření časopisu [DEL: Radical Software :DEL] prolínaly oblasti umění a mediálního aktivismu. [INS: Umělci i političtí aktivisté totiž využívali :INS] [DEL: Obě tyto oblasti si pro svou činnost osvojovaly práci s novou technologií :DEL] analogové[DEL: ho :DEL] vide[INS: o :INS] [DEL: a :DEL] , avšak každá z[DEL: :DEL] [INS: těchto skupin :INS] [DEL: nich :DEL] za jiným účelem. Na[INS: stránkách časopisu můžeme sledovat, jak :INS] [DEL: příč tomu však :DEL] dochází k prolínání [DEL: tehdejších :DEL] [INS: těchto :INS] kulturních a společenských praxí formujících se okolo technologie videa. [DEL: Prostřednictvím práce s archivem se nejprve na obě oblasti podíváme odděleně a následně si představíme, jakým způsobem se prolínají, jak na sebe odkazují a jaké teoretické či praktické principy sdílejí. :DEL] [INS: V příspěvku ukážu, jak se toto umění a aktivismu projevovalo v :INS] [INS: :INS] [INS: konkrétních :INS] [INS: textech/článcích. :INS] Československá televize od 70. let po sametovou revoluci Marcela Vykydalová Ve své prezentaci se zabývám vývojem Československé televize a zejména pak programové složky brněnského studia. Rozebírám zde situaci 70. let, kdy stále probíhala tzv. normalizace, a sílil vliv stranického aparátu na vysílání veřejnoprávního média. Tento politický jev popíšu na televizních pořadech, které se v té době začaly vyrábět nebo se dočkaly nepříliš šťastných změn. Nic se na tom nezměnilo ani v 80. letech, které ovšem vyvrcholily sametovou revolucí. Nedílnou složkou prezentace jsou dokumentární filmy a jejich tvorba. Dalším důležitým aspektem vývoje programů byly ideově tematické plány. Přestože se jich nedochovalo mnoho, objasním, k čemu sloužily, kdo je vydával a co bylo jejich obsahem.[JH42] Audiovizuální tvorba skladatele Miroslava Ponce Magdaléna Řiháková Prezentace se zaměří na [INS: brněnského :INS] umělce Miroslava Ponce[INS: (datum narození a úmrtí) :INS] , který představuje nepříliš dobře zmapovanou osobnost české avantgardní tvorby meziválečného a potažmo i poválečného období. [DEL: Ponc byl mimo jiné členem brněnské odnože :DEL] [DEL: Devětsilu, čím může být pro brněnské publikum, zaměřené na novomediální umění, ještě zajímavější. :DEL] [DEL: Tento umělec v nadneseném smyslu slova vedl při své tvorbě dvojí život. Konformní a velmi výkonný skladatel, byl obdařen synestetickým vnímáním, což jako u mnohých dalších, vedlo k pokusům o vymanění se z oblasti hudby jako jednolité a neprostupné disciplíny. Jeho koncepty spojují :DEL] [INS: Ve své tvorbě :INS] [INS: spojuje :INS] hudbu, obraz, světelné instalace a kinetické [DEL: pojetí :DEL] ztvárnění, dále pak ve své vizuální tvorbě využívá generovací[DEL: ch :DEL] [JH43] početních úkonů, čímž intuitivně předchází mnohem pozdějšímu počítačovému umění. Umělec však nesměřuje jen do budoucnosti umění, nevědomky cituje i umělce předcházející, svým komplexním pojetím výtvarného díla například proslulý Wagnerův gesamtkunstwerk, čímž se smyčkou opět vrací k mediálnímu umění, které samo o sobě Wagnera často cituje[JH44] . Věnoval se také pro Evropu stále ještě těžko přijatelné čtvrttónové hudbě. Tvorba tohoto umělce, spojujícího konstruktivismus, geometrickou abstrakci s prvky expresivními, bude tedy tématem mé prezentace.[JH45] Případová studie: současné výstavní strategie Komparace čtyř muzejních expozic za pomocí aplikačního rámce M-dimension Eva Šebestíková Tento referát vychází z mé magisterské práce s názvem „Nároky interaktivity: současné výstavní strategie Vlastivědného muzea v Šumperku “. V této práci se prolínají dvě linie, vertikální a horizontální. Vertikální linie analyzuje trend interaktivity a její spektakulárnost z obecného hlediska historicko-srovnávacího. V horizontální linii, je uplatněna metoda komparační. Na základě konkrétní analýzy je předložena případová studie několika interaktivních výstav. Tato komparace bude předmětem mého konferenčního příspěvku. Budou [DEL: předloženy :DEL] [INS: představeny :INS] celkem čtyři expozice[JH46] interaktivní[DEL: ch :DEL] výstav[INS: y (?) :INS] , a to z Vlastivědného muzea v Olomouci, Moravského zemského muzea v Brně, Národního muzea v Praze a Vlastivědného muzea v Šumperku. Cílem tohoto příspěvku bude [DEL: ohodnotit a :DEL] porovnat [INS: a ohodnotit :INS] dané muzejní expozice, zejména jejich interaktivní část[INS: , :INS] a to za pomocí aplikačního rámce M-Dimension. Dokumentární cyklus Český žurnál a jeho interdisciplinarita[JH47] Prokop Stejskal Tato přednáška chce svým posluchačům přiblížit okruh filmařů a jejich metod, kteří se podílejí na televizním cyklu autorských dokumentů Český žurnál. Jejich metody jsou ojedinělé především ve snaze pronikat hlouběji do struktur filmované události či situace[INS: , :INS] a to takovým způsobem, že se někdy sami tvůrci snímků ocitnou před kamerou a v konfrontaci se sebou samými či ostatními subjekty. Především dvojice Vít Klusák a Filip Remunda nejsilněji zastupují tuto kategorii dokumentů, jež mnohdy plní funkci spíše investigativní žurnalistiky, která je ale proložená subjektivním zabarvením plynoucím z názorového spektra obou tvůrců. [INS: Klusák a Remunda :INS] [DEL: Oba autoři :DEL] svá stanoviska ve [DEL: svých :DEL] filmech nikterak neskrývají[INS: , :INS] a jejich díla tak spadají do kategorie toho, co Klusák s Remundou označují za „autorský film“. V historii se této oblasti nejvíce přibližoval takzvaný Originální videojournal z přelomu osmdesátých a devadesátých let, [INS: ke :INS] kter[INS: ému :INS] [DEL: ým :DEL] se Český žurnál inspiroval [INS: odkazuje nejen svám jménem, ale :INS] [DEL: nejenom v rámci jména, ale :DEL] i co do metod používaných ve vytváření filmových obsahů. [DEL: :DEL] [DEL: Přednáška :DEL] [INS: Výklad :INS] [INS: bude doplněn několika ukázkami. :INS] [DEL: obsahuje i pár krátkých ukázek :DEL] . Mediálny obraz pádu letu MH17 Tomáš Kohút, UČO 362391 Príspevok je prípadovou štúdiou kontrastného mediálneho vyobrazenia zostreleného komerčného letu MH17 v polovici Júla 2014 nad územím Ukrajiny ovládanom proruskými separatistami. Jedná sa o vzorový príklad rozdielneho prístupu konvenčných médií a internetovej blogosféry a taktiež diametrálne odlišných správ a tvrdení šírených ruskými a zahraničnými[JH48] médiami. Ruská strana pritom vytrvale odmieta výsledky vyšetrovaní, vedených holandskými expertmi a snaží sa ich rôznymi spôsobmi spochybniť.[DEL: :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: :DEL] ________________________________ [J1]Jak se vztahuje k videomappingu. [J2]??? Myslíte estetického nebo uměleckého? [J3]Název upřesněte [J4]? [J5]? [J6]Anotace by měla obsahovat tyto body, ale rozepsané do navazujících vět. [J7]?Nesrozumitelná anotace [JH8]Upřesněte název: Web design v ČR? Celkově? Co je předmětem Vašeho výzkumu? [JH9]Zdá se mi, že je to spíš anotace diplomové práce, i když dost nepřesná. V 10 minutách to nemůže odprezentovat… [JH10]Jedná se asi o anotaci diplomové práce. Prosím o dodání anotace referátu na cca 10 minut… [JH11]Ty ostatní vynecháte? J [JH12]K čemu chcete touto komparací dospět? K upřesnění vztahu mezi termíny *nová objektovost* a *neomaterialita*? [JH13]Tyto otázky myslím nesouvisejí s pohledem na tvorbu BK jako na nástroj kritiky. [JH14]Tady opakujete větu 1. Prosím, trochu to rozveďte: Co řeknete na úvod, v čem je těžiště Vašeho příspěvku, o co Vám jde. [JH15]Není to každá *krajina?* [JH16]? Skutečně? [JH17]??? A co USA? Je Srbsko v tomto skutečně tak jiné? [JH18]Performančních? [JH19]? Podle jaké logiky? [JH20]K jaké terminologii odkazujete [JH21]Jaká dělení? [JH22]??? [JH23]Myslíte metodu nebo *logiku*? [JH24]Není to protimluv? [JH25]Toto nemůžete za 10 minut odpřednášet. Prosím, upřesněte téma příspěvku. [JH26]Je třeba upřesnit – UI a roboti, není to to stejné… [JH27]To je jen přepsaná anotace DP. Zaměřte se na jeden příklad robota v každodenním životě v Japonsku a zarámujte jej historickým kontextem a device art terií [JH28]Teorie postdigitality? [JH29]To je pěkná metafora v této souvislosti… [JH30]Skutečně? [JH31]To je pěkná metafora v této souvislosti… [JH32]Máte na mysli, že užívali gesta? [JH33]Název by měl vyjadřovat nějaký problém, pohled na věc… Integrovaný spektákl současné společnosti a/jako/z hlediska… [JH34]To myslíte ironicky? [JH35]? Debord je radikálním kritikem společnosti spektáklu. Myslím, že vaše formulace mohou být zavádějící... [JH36]V 10 minutách referátu byste se měla zaměřit jen na jeden rys integrovaného spektáklu a jeho ilustraci. Jinak vlastně neřeknete nic… [JH37]Tady jen opakujete formou otázek to, co píšete výše. Zkuste raději rozvinout předchozí věty. Nebo začněte otázkami a potom naznačte odpovědi… [JH38]?Teoretický koncept? [JH39]Co si pod tím představit? Může být i praktický koncept? [JH40]Výzkumu nebo výchovy? [JH41]Není to příliš široká otázka? Co máte na mysli? Zkuste to upřesnit. [JH42]Pěkná anotace, ale podle mého názoru to nemůžete za 10 minut odvykládat. Navrhuji, že téma zúžíte. [JH43]? je to správně? Co máte namysli? [JH44]? [JH45]Prosím o zkrácení anotace a jasnější vymezení toho, čemu se budete v 10 minutách věnovat. Například se zaměřte právě na tvorbu s využitím generativních výpočetních procesů… [JH46]? [JH47]? O interdisciplinaritě byste měl mluvit i anotaci/referátu. Jak rozumíte tomuto pojmu? [JH48]I Rusko je zahraničí…zkuste to lépe nazvat