Opera – mezi trhem a subvencí Informace o kurzu • František Svoboda • Kontakt: gert@seznam.cz • Konzultační hodiny: čtvrtek 16:00- 17:30 • Požadavky ke kolokviu Struktura přednášky • Umění možného - finanční zabezpečení opery v Itálii na počátku … a dnes • Pokus o nemožné – financování počátků opery v Londýně … a lekce pro naše časy • Vliv mecenátu/konkurence na kvalitu oper • Vliv repertoáru opery na návštěvnost • Dva mody udržování operních domů – Patron (obvykle královský dvůr) – Impresário (´tržní systém´, s garancemi či bez garancí) • Nejdražší živé umění Opera v Římě • Reprezentativní záležitost • Chi soffe speri - 1639 • Soupis účtů • Výpůjčky • Vstup na pozvánky Opera v Benátkách • Compagnie della Calze • Karneval • Od dvorské opery k veřejné opeře • První sezóny • Formování pravidel opery • Opera Antioco - 1659 Opera v Reggio Emilio • Při příležitosti výročního trhu • Il talamo preservato dalla fedelta d´Eudossa – 1683 • Municipální aktivita • Cenová diskriminace 1. stupně Institucionální zajištění opery v dnešní Itálii • 12 největších oper enti lirici – veřejná operní korporace – financování z veřejných zdrojů, státních i městských. Mají dostatečně velké subvence, aby mohly platit trvalý ansámbl a orchestr. Na konci 20. století se přeměnili v nadace, aby mohly přijímat podporu od soukromých subjektů, do výše 49% jejich rozpočtu. • 24 oper funguje v režimu teatri di tradizione – mají „podporovat místní umělce a hudební tradice“ – byly buď vytvořeny jako nadace (fondazionne), aby mohly přijímat soukromé dary, nebo jsou financovány z rozpočtu města. Mají jen minimum personálu na plný úvazek, všichni ostatní jsou najímáni jen na projekt (opera) nebo a sezónu. Opera v Londýně – pokus o nemožné • Naděje, že opera bude vydělávat, vychází z tradic anglické semi-opery … • Obvyklá forma kulturního provozu podílnická společnosti • Vanbrughova Společnost - 1708 • Swineyho Společnost – 1708-10 • Předplatné • Collierova Společnost – 1710-12 • Swineyho Společnost – 1712-1713 • Heideggerova Společnost – leden 1713-1717 • Royal Academy of Music – 1720-1728 • Händelova Společnost – 1729-37 – Opera of the Nobility – 1733-37 • 1740 – Lord Middlesex Tržní princip v akci aneb Loterie v Royal Opera House • Opera – druh monopolu • Dvě formy prodej lístků – Dlouhodobé předplatné – Jednorázový nákup lístku • Seniorní fronta • Loterie Má způsob financování vliv na kvalitu? • Poskytují opery produkované v podmínkách mecenátu vyšší kvalitu oproti operám „tržním“? – Patron, nezatížený tržním prostředím, podporuje jen kvalitnější díla – Patronát přitahuje umělce • • Pozice u dvora oslabuje tlak na rychlou produkci oper • Giovanni Paisiello – více jak 80 oper, 47 z nich v Itálii mezi lety 1764 – 1776. V roce 1777 přijal místo v Sankt Peterburgu, kde zpočátku psal 2-3 opery ročně, v letech 1781-4 jen jednu ročně. Poté odešel do Neapole, kde opět psal 2-3 opery ročně. • Cimarosa – v Itálii napsal 22 oper mezi lety 1781-4, v roce 1787 odchází do Ruska, kde složí během 4 let 3 opery, 1791 odchází do Vídně, kde vznikne jeho nejslavnější opera Il matrimonio segreto • Nicollo Piccini během jedné dekády 1761-70 složil 56 oper, někdy i 8-9 ročně. • Většina Mozartových příjmů ve Vídni pocházela z koncertů a hodin hudby, příjmy za opery tvořily jen malou část. (Za Figarovu svatbu 450 fl., 900 za Cosi fan tutte. Zpěváci v italské opeře ve Vídni dostávali více jak 400 – 2 000 fl., castrát Luigi Marchesi dostal 2 250 fl. za šest vystoupení (27 000 USD v cenách 1999) • Většina oper období 1750 – 1790 vznikla na trhu, ale kvalitnější, dodnes hrané vznikly v rámci patronátu. • X • Konkurenční přístup – každý se mohl zapojit, objevily se i nečekané talenty • Do 40. let 19. století neklesl počet premiér v Itálii za dekádu pod 300. • Rossini 29 oper mezi 1810-19 • Saverio Mercadante kolem 60 oper za život, Giovanni Paccini kolem 90 • Nelze pozorovat odlišnost tržní a patronátní produkce, na kvalitu, v delším období nevidíme žádný vliv. • Patronát u vídeňského dvora jistě vyhovoval Gluckovi a Mozartovi, avšak ani soutěživé prostředí a masová produkce Itálie nezabránilo vzestupu Rossiniho a Donizetttiho. Stará a nová díla v dnešní operní produkci Dobrý hospodář vynáší ze svých zásob věci nové i staré aneb Dilema soudobého uměleckého provozu • Tržní identita opery • Prodej sezónního předplatného • 11 sezón, 77 US operních společností • Rozptýlení novinek v programu pozitivně koreluje s prodejem sezónních lístků • Více konvenční program znamená růst předprodeje, avšak méně a horšího hodnocení od kritiky • Pořadí oper je důležitým nástrojem marketingové strategie