Konjunktiv I Ke konjunktivům I. řady patří konjunktiv přítomného času, konjunktiv perfekta a konjunktiv 1. budoucího času. V češtině nemají odpovídající gramatický tvar. Konjunktiv přítomného času ich lebe sei habe werde könne spreche laufe du lebest sei(e)st habest werdest könnest sprechest laufest er lebe sei habe werde könne spreche laufe wir leben seien haben werden können sprechen laufen ihr lebet seiet habet werdet könnet sprechet laufet sie leben seien haben werden können sprechen laufen Konjunktiv přítomného času se tvoří od infinitivního kmene pomocí koncovek -e, -est, -e, -en, -et, -en: haben - du hab + est = habest, können - er könn + e = könne. Obdobne jako u slovesa können tvoříme konjunktiv přítomného času též u ostatních způsobových sloves: ich dürfe, ich möge, ich müsse, ich solle, ich wolle. U silných sloves nedochází ve tvarech 2. a 3. osoby čísla jednotného konjunktivu přítomného času ani ke změně kmenové samohlásky, ani k jejímu přehlasování: du sprechest, er laufe. Srovnejte oznamovací způsob ich drohe wir drohen du drohst ihr droht er droht sie drohen konjunktiv I ich drohe wir drohen du drohest ihr drohet er drohe sie drohen oznamovací zpúsob ich rede wir reden du redest ihr redet er redet sie reden konjunktiv I ich rede wir reden du redest ihr redet er rede sie reden Tvary konjunktivu a oznamovacího způsobu přítomného času se u všech pravidelných a silných sloves překrývají v 1. osobě čísla jednotného a v 1. a 3. osobě čísla množného, ve 2. osobě čísla jednotného i množného se překrývají u pravidelných sloves s kmenem na -d nebo -t (případně -m či -n u těžko vyslovitelných souhláskových skupin): du redest - ihr redet, du rechnest - ihr rechnet. Konjunktiv perfekta er habe / sei + příčestí minulé oznamovací způsob konjunktiv I oznamovací způsob konjunktiv I er hat gesagt er habe gesagt er ist gefahren er sei gefahren Konjunktiv perfekta se tvoří pomocí konjunktivu přítomného času pomocných sloves haben / sein a příčestí minulého slovesa. Konjunktiv 1. budoucího času er werde + infinitiv přítomný oznamovací způsob konjunktiv I er wird verreisen er werde verreisen Konjunktiv 1. budoucího času tvoříme pomocí konjunktivu přítomného času slovesa werden a infinitivu přítomného slovesa. Konjunktiv průběhového trpného rodu oznamovací způsob konjunktiv I přítomný čas perfektum es wird gemeldet es ist ausgebrannt worden es werde gemeldet es sei ausgebrannt worden Všimněte si oznamovací způsob konjunktiv I přítomnost činný rod er verkürzt er verkürze trpný rod es wird verkürzt es werde verkürzt minulost činný rod er teilte mit er hat mitgeteilt er hatte mitgeteilt er habe mitgeteilt trpný rod es wurde mitgeteilt es ist mitgeteilt worden es war mitgeteilt worden es sei mitgeteilt worden budoucnost činný rod er wird verhandeln er werde verhandeln trpný rod es wird verhandelt werden es werde verhandelt werden Všem třem minulým časům oznamovacího způsobu odpovídá pouze jediný tvar konjunktivu I, tj. konjunktiv perfekta. Použití konjunktivu I Konjunktiv I ve větách hlavních Konjunktiv I se vyskytuje v ustálených spojeních, která vyjadřují: a) přání - konjunktiv přítomného času stojí ve větě místo tvaru rozkazovacího způsobu pro 3. osobu čísla jednotného: Die Königin lebe hoch! - Ať žije královna!; b) rozkaz, vybídnutí, příkaz - konstrukce se zájmenem man např. v kuchařských receptech či různých návodech: Man schneide die Kartoffeln,.... - Brambory se nakrájejí,... / Nakrájejte brambory, .... Man drücke den Power-Knopf. - Stiskněte tlačítko „power".; c) přípustku: Es sei, wie es wolle! - Ať je to, jak chce! Verwenden Sie im Rezept für die Gulaschsuppe die Verben im Konjunktiv Präsens. Man (schneiden) das Fleisch in Würfel und (anbraten) sie in heißem Fett. Man (beifügen -přidat) die Zwiebel und (dünsten) das Ganze. Man (dazugeben) Salz, Paprika und die Tomatenstücke. Man (dazugießen) Rotwein und (kochen lassen) es ein wenig. Anschließend (beimischen) man die nötige Fleischbrühe oder Wasser und das Ganze (lassen) man zugedeckt ca. 1 bis 1 1/2 Stunden kochen. Dann (mitkochen) man die Kartoffeln. Eventuell (dazugeben) man etwas Wasser und ein wenig Salz. Man (würzen) die Suppe mit Senf und (andicken - zahustit) sie danach mit Mehl. Konjunktiv I ve větách vedlejších Unser Reporter meldet: „Die Deutsche Bahn Unser Reporter meldet, dass die Deutsche Bahn will einen Eisenbahnwaggon mit dem Namen einen Eisenbahnwaggon mit dem Namen „Sky- 'Skyjeť bauen lassen". jet" bauen lassen wolle. Náš reportér oznamuje: „Německé dráhy chtějí ne- Náš reportér oznamuje, že Německé dráhy chtějí chat postavit železniční vagon jménem 'Skyjeť." nechat postavit železniční vagon jménem „Skyjet". Konjunktiv I se nejčastěji používá při reprodukci cizích výroků. Mluvčí tak dává najevo, že se jedná o výroky převzaté či že se od nich distancuje. Konjunktiv I se objevuje ve zpravodajství (novinové články, televize apod.). V řeči hovorové se místo konjunktivu I běžně používá oznamovací způsob slovesa.V češtině používáme při překladu vět s konjunktivem I výrazy jako prý, jak uvedl, podle jeho vyjádření, podle jeho slov. Srovnejte Beate sagt, dass sie mich erst morgen anruft, x Beate sagt, dass sie mich erst morgen anrufe. Beate říká, že mi zavolá až zítra. Beate říká, že (prý) mi zavolá až zítra. Pravidla převádění řeči přímé do řeči nepřímé přímá řeč nepřímá řeč přítomný čas Erik behauptet: „So geht es nicht." konjunktiv přítomného času Erik behauptet, dass es so nicht gehe. préteritum Sabine sagt: „Er blieb bis 12 Uhr bei mir." perfektum Thomas bemerkte: „Man hat es nicht geschafft." plusquamperfektum Susi behauptete: „Die Kirche war im 12. Jahrhundert gebaut worden." konjunktiv perfekta Sabine sagt, dass er bis 12 Uhr bei ihr geblieben sei. Thomas bemerkte, dass man es nicht geschafft habe. Susi behauptete, dass die Kirche im 12. Jahrhundert gebaut worden sei. 1. budoucí čas Herr Wagner meint: „Es wird regnen." konjunktiv 1. budoucího času Herr Wagner meint, dass es regnen werde. V případě, že je tvar konjunktivu I slovesa formálně shodný s oznamovacím způsobem, nahrazuje se konjunktivem II (resp. opisem wurde + infinitiv): přímá řeč nepřímá řeč přítomný čas Meiers betonen: „Wir müssen uns schnellstens entscheiden." konjunktiv préterita (opis würde + infinitiv) Meiers betonen, dass sie sich schnellstens entscheiden müssten. préteritum Frau Weiß sagte: „Alle sangen mit." perfektum Er erklärte: „Wir haben es nicht getan." plusquamperfektum Man sagt: „Die Kinder hatten vor 100 Jahren nichts Ähnliches gehabt." konjunktiv plusquamperfekta Frau Weiß sagte, dass alle mitgesungen hätten. Er erklärte, dass sie es nicht getan hätten. Man sagt, dass die Kinder vor 100 Jahren nichts Ähnliches gehabt hätten. 1. budoucí čas Sie teilte uns mit: „Die ausländischen Gäste werden bis Januar im Hotel übernachten." opis würde + infinitiv Sie teilte uns mit, dass die ausländischen Gäste bis Januar im Hotel übernachten würden. Poznámka Při nahrazování tvarů konjunktivu přítomného času, které jsou formálně shodné s oznamovacím způsobem, je i u slabých sloves tvar konjunktivu préterita stylisticky lepší než opisná forma wurde + infinitiv, která je považována za znak hovorové němčiny: Egon rneint, dass Peter and Monika sowieso im Mai heirateten / heiraten wärden. Při převodu řeči přímé do řeči nepřímé je třeba si všímat: a) změn zájmen Sie hat uns über dich erzählt: „Ich werde ihn zu euch schicken." Sie hat uns über dich erzählt, sie werde dich zu uns schicken." b) změn příslovcí Die Nachbarn behaupten: „Die Detonation hat sich hier im Keller ereignet." Die Nachbarn behaupten, dass sich die Detonation dort im Keller ereignet habe. Vedlejší věty v nepřímé řeči Při reprodukci cizí řeči se používají uvozené vedlejší věty (určité sloveso stojí na konci věty) nebo bezespojkové vedlejší věty (určité sloveso stojí na druhém místě ve větě). Např.: - nepřímá oznamovací věta (uvozená spojkou dass nebo bezespojková) Die Deutsche Post AG berichtet, dass sich die durchschnitt-Die Deutsche Post AG berichtet: „Die durchschnittliche liche Brieflaufzeit um einen halben Tag verkürzt habe. Brieflaufzeit hat sich um einen halben Tag verkürzt." <^ Dje Deutscne Post AG berichtet, die durchschnittliche Brieflaufzeit habe sich um einen halben Tag verkürzt. - nepřímá otázka uvozená tázacími zájmeny {wer, was, welcher, was für ein), tázacími příslovci (wo, wohin) či tázacími zájmennými příslovci [worauf, wovon), případně spojkou ob. V hovorové němčině stojí sloveso v oznamovacím způsobu: Sag mir, was das Wort Glassplitter bedeutet. - Sie fragt, ob die Studie unabhängig war. V oficiálních textech či při projevech se rovněž v nepřímých otázkách objevuje konjunktiv I. Sie fragen: „An wen wurden die Testbriefe verschickt?" Sie fragen, an wen die Testbriefe verschickt worden seien. „Wann wurden die Testbriefe verschickt?" wann die Testbriefe verschickt worden seien. „Wurden die Testbriefe verschickt?" ob die Testbriefe verschickt worden seien. - nepřímý rozkaz (zpravidla neuvozený). Ve větách tohoto typu stojí modální slovesa mögen či sollen ve tvaru konjunktivu I. Sloveso mögen vyjadřuje prosbu, sloveso sollen rozkaz. Ich bat ihn: „Verletze dich nicht." Ich bat ihn, er möge sich nicht verletzen. Der Polizist befahl mir: „Verlassen Sie das Haus!" Der Polizist befahl mir, ich solle das Haus verlassen. Všimněte si: Der Beamte fordete uns auf: „Füllen - Der Beamte fordete uns auf, wir möchten / sollten dieses Sie dieses Formular aus." Formular ausfüllen. Interpunkce při převodu řeči přímé do řeči nepřímé Alle fragen: „Hat sich zu diesem Zeitpunkt jemand im Haus befunden?" Alle fragen, ob sich zu jenem Zeitpunkt jemand im Haus befunden habe. Ve větách s nepřímou řečí se nepoužívá ani dvojtečka ani uvozovky, zůstávají pouze čárky a tečky. Mizí rovněž otazníky či vykřičníky, které byly součástí řeči přímé. Uvozovací slovesa Das Gebäude drohe einzustürzen, teilte die Polizei mit. - Jak sdělila policie, hrozí budově zřícení. Nepřímá řeč bývá uvozena např. slovesy sdělování (behaupten, bemerken, beuchten, betonen -zdůraznit, erklären, mitteilen, sagen, zurufen j-m etw. - volat na někoho něco), tázání (fragen, um Auskunft bitten - prosit o informaci, wissen wollen) či vyzývání (anordnen - nařizovat, anschreien j-n - křičet na někoho, auffordern - vyzývat, befehlen - poroučet, betteln - žebrat, bitten, drohen, verlangen - vyžadovat, wünschen), popř. rovněž slovesy bedauern, glauben, hören, meinen. Poznámka Následuje-li více nepřímých vyjádření za sebou, uvozovací sloveso se vždy neopakuje. Tyto věty stojí ve tvaru neuvozených vedlejších vět s určitým slovesem na druhém místě: Martin hat ans geschrieben, dass er sich schon auf unseren Besuch freue. Er bereite schon alles vor, denke jeden Tag daran und könne vor Nervosität kaum noch schlafen. Další možnosti reprodukce cizích výroků Sie behauptet, sie habe auch einen Schock erlitten. - Tvrdí, že také utrpěla šok. Cizí řeč můžeme reprodukovat také např. pomocí: a) modálních příslovcí: Sie hat angeblich auch einen Schock erlitten. - Údajně také utrpěla šok.; b) předložkové skupiny: Nach ihrer Behauptung hat sie auch einen Schock erlitten. - Podle svého tvrzení také utrpěla šok.; c) vedlejší věty uvozené spojkou wie: Wie sie behauptet, hat sie auch einen Schock erlitten. - Jak tvrdí, také utrpěla šok; d) infinitivní konstrukce: Sie behauptet, auch einen Schock erlitten zu haben. - Tvrdí, že také utrpěla šok.