Areálová polonistika
Písemná zkouška z přehledu polských dějin, reálií a kultury
U SZBZk posluchač musí disponovat základním přehledem o dějinách polského státu,
národa a polské kultury – v písemném testu (oddíl B písemné části státní zkoušky) tedy
prokáže, že zná důležité osobnosti a události z polských politických, kulturních a
literárních dějin, případné souvislosti s významnými díly polské literatury a umění.
Vyžadována je rovněž rámcová znalost polských zeměpisných, ekonomických a
společenských reálií, včetně základní orientace v mapě Polska. Tyto znalosti se
předpokládají i u ústní části zkoušky z polské literatury jako nezbytný vývojový kontext
polské literatury. V testu je možné získat max. 50 bodů a skládá se z otázek různého
formátu, výrazně však převažují uzavřené otázky s výběrem z nabízených možností.
Požadovaná úspěšnost je min. 30 bodů. Časový limit: 60 minut.
Seznam tematických okruhů z areálové polonistiky
1. Polsko v 10.–13. století: christianizace Polska a počátky polské státnosti za vlády
Měška I. a Boleslava Chrabrého, období územní roztříštěnosti a opětovné
sjednocení za vlády poledních Piastovců. Polská středověká literatura a kultura.
2. Polsko v 14.–15. století: královna Jadwiga a nástup Jagellonců na trůn, vznik
polsko-litevské personální unie, spory a konflikty s řádem německých rytířů.
3. Polsko v 16. století: tzv. zlatý věk, vláda Zikmunda I. a Zikmunda Augusta,
vytvoření lublinské unie, přechod k systému volených panovníků. Reformace a
protireformace v Polsku. Polská renesanční literatura a kultura.
4. Rzeczpospolita Obojga Narodów: politický systém polsko-litevské šlechtické
republiky, její multietnický a multikonfesní charakter.
5. Polsko v 17. století: vasovská dynastie na polském trůnu, válečné konflikty
polského státu se sousedy. Sarmatismus jako specifický typ polské barokní kultury
a jeho odraz v literatuře a umění.
6. Polsko v 18. století: období saské dynastie na polském trůně, krize polského státu
vedoucí k jeho zániku (trojí dělení Polska). Polská osvícenská literatura a kultura,
vznik důležitých osvícenských kulturních institucí.
7. Polsko v první polovině 19. století: Poláci v napoleonském období, plány na
obnovení Polska (doma i v zahraničí), polská povstání v 19. století. Polská
literatura a kultura období romantismu.
8. Polsko od druhé poloviny19. století do roku 1918: situace a vývoj v jednotlivých
záborech po lednovém povstání, Poláci za 1. světové války, polské legie. Polská
literatura a kultury období pozitivismu a moderny.
9. Meziválečné Polsko: obnovení polské státnosti v roce 1918 a boj o hranice státu,
česko-polské spory o Těšínsko v meziválečném období, tzv. sanační režim.
Meziválečná literatura a kultura.
10. Druhá světová válka v Polsku: průběh a důsledky s důrazem na Varšavské
povstání a polský odboj.
11. Polsko v letech 1945–1956: politický a společenský vývoj pod diktátem
Sovětského svazu, nástup a charakteristika komunistického režimu.
12. Polsko v letech 1956–1970: Polsko v gomułkowském období, krizové události let
1956, 1968 a 1970.
13. Polsko v 70. letech: Polsko v éře Edwarda Gierka a krizové události let 1976 a
1980–1981, volba Karola Wojtyły papežem, vznik Solidarity.
14. Polsko v 80. letech: lidové Polsko od vyhlášení výjimečného stavu (1981) k prvním
svobodným volbám (1990), pád komunismu v Polsku ve srovnání s ostatními státy
východního bloku.
15. Polsko po roce 1989: cesta k začlenění do euroatlantických struktur, současná
politická scéna (politické strany, hlavní osobnosti, nejvyšší představitelé státu).
16. Hlavní historické regiony Polska, jejich základní charakteristika, centra a
lokalizace na mapě.
17. Stručná fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika současného
Polska (přírodní podmínky, obyvatelstvo, hospodářství).
18. Základní přehled o politickém systému Polska, státních symbolech a aktuálním
správním členění státu.
19. Hlavní turistické atraktivity Polska, nevýznamnější oblasti cestovního ruchu, polské
památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO.
20. Nejvýznamnější osobnosti a události česko-polských kulturních a literárních
vztahů.
Zpracoval: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski. Verze je platná od 1. 5. 2016.