Slovanská srovnávací jazykověda Předmět a úlohy slovanské srovnávací jazykovědy lSLOVANSKÁ SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDA je věda: lo slovanských jazycích lo větším nebo menším stupni shod, podobností a rozdílů mezi slovanskými jazyky lo bližších nebo vzdálenějších příbuzenských vztazích mezi slovanskými jazyky lJe to věda historická: lzabývá se dějinami slovanských jazyků od nejstarších dob lvzájemné vztahy mezi slovanskými jazyky a jejich dnešní stav není možné pochopit a vědecky vysvětlit bez zkoumání historického vývoje lpoužívá historicko-srovnávací metodu a určuje základní vlastnosti praslovanštiny Praslovanština lspolečný jazyk, kterým hovořili Slované před odchodem z původní pravlasti; je to společný jazyk Praslovanů lобщеславянский язык, славянский язык-основа (rus.), le slav commune (fr.), slavische Ursprache (něm.) SLOVANSKÁ SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDA lzjišťuje vlastnosti původního jazyka Slovanů, ze kterého se vyvinuli jednotlivé slovanské jazyky porovnáváním nejstarších stádií slovanských jazyků lnejcennějším pramenem prři tomto porovnání je staroslověnština – nejstarší slovanský spisovný jazyk z 9. stol. Staroslověnština lStaroslověnština jako zdroj: lgramatická stavba a základní slovní fond přetrvávají staletí bez toho, aby se podstatně měnily. Společný jazyk Slovanů i po odchodu z pravlasti v prvních stoletích našeho letopočtu si dlouho zachoval svou základní slovní zásobu, gramatickou stavbu i hláskovou soustavu. Staroslověnština zrcadlí poměrně věrně podstatné vlastnosti praslovanštiny l Prameny pro zjišťování základních vlastností praslovanštiny lstaroslověnština a její porovnání s nejstaršími historickými fázemi ostatních slovanských jazyků – gramatická stavba a základní slovní fond přetrvávají staletí bez toho, aby se podstatně měnily. Společný jazyk Slovanů i po odchodu z pravlasti v prvních stoletích našeho letopočtu si dlouho zachoval svou základní slovní zásobu, gramatickou stavbu i hláskovou soustavu. Staroslověnština zrcadlí poměrně věrně podstatné vlastnosti praslovanštiny lporovnávání staroslověnštiny s těmi indoevropskými jazyky, které jsou jí nejbližší – především baltské jazyky lporovnání s ostatními indoevropskými jazyky (latina, řečtina,…) lSrovnávací a historická gramatika 19. stol. přinesla proti dosavadním jazykovědným směrům několik velmi pozitivních výsledků. Především to bylo zavedení přísně vědecké metodologie, řešení základních otázek jazykového vývoje, genetická klasifikace indoevropských jazyků a objasnění základních jevů artikulační fonetiky ÚLOHY SLOVANSKÉ SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDY: lpodat poznatky: lo dějinách slavistiky lo vzniku a povaze společného jazyka Slovanů a jeho vztahu k dalším indoevropským jazykům lo vzniku jednotlivých slovanských jazyků lo základních vývojových tendencích v historickém vývoji jednotlivých slovanských jazyků lo nářeční diferenciaci slovanských jazyků l