JITKA ŠTINDLOVÁ VYUŽITÍ TECHNICKÝCH PROSTŘEDKŮ MECHANIZACE A AUTOMATIZACE PŘI ORGANIZACI ARCHIVNÍCH SBÍREK ODBORNÉHO NÁZVOSLOVÍ Naše řeč, ročník 44 (1961), číslo 1–2, s. 23-32 Kateřina Plevjaková Dana Hlaváčková • Kolem roku 1961 Ústav pro jazyk český přistupuje k úkolu vybudovat speciální lístkový archív českého odborného názvosloví • Měl by zastupovat všechny důležité obory alespoň výběrem základních obecně užívaných termínů, tak jak jsou uvedeny v Příručním slovníku jazyka českého a ve Slovníku spisovného jazyka českého • Myšlenka souborného pohotového uložení názvosloví nejrůznějších oborů je bez moderních technických prostředků prakticky neuskutečnitelná • Pro archív odborného názvosloví nestačí jen abecední seřazení podle termínů nebo jen jeho věcné uspořádání, ale je nutné stále zaznamenávat vzájemné vztahy mezi názvy, vytvářet odkazy a pořizovat další výtah • Má-li mít archív význam, musí být zaznamenán a založen třikrát a vždy jen pro jeden účel: - pro abecední uspořádání názvosloví všech oborů (zvl. pro lexikografické účely) - pro abecední hesláře názvů jednotlivých oborů (při práci s názvoslovím některého oboru) - pro pojmové uspořádání odborných názvů jednotlivých oborů (podklad pro vlastní poznání názvosloví daného oboru) • Moderní technické prostředky mechanizace a automatizace umožňují názvoslovný materiál operativně uložit, aby záznamy jednotlivých termínů bylo možno využít k nejrůznějším účelům a úkolům • Pro vyřešení úkolu se hodí stroje na děrné štítky • Děrný štítek – vedle záznamu shodného se záznamem na normálním excerpčním lístku dovoluje i děrováním na štítku zaznamenat podobu termínu, nejrůznější údaje o něm a třídicí znaky, což umožňuje strojní třídění, výpisy a také strojní abecední řazení VYUŽITÍ MECHANOGRAFICKÉHO ZPRACOVÁNÍ: • Mechanograficky zpracované terminologické lístky mohou sloužit k různým úkolům – z celkového materiálu můžeme vytáhnout materiál dílčí • Umožňuje také konfrontaci a kombinaci nejrůznějších hledisek a tím i řešení otázek programu pro děrné záznamy • A také by umožňovalo mezinárodní výměnu a evidenci názvoslovného materiálu – význam: normalizační úsilí, překladové slovníky • V Ústavu pro jazyk český budou doklady pro terminologický archív zaznamenány na děrných štítcích ve dvou exemplářích – originálu a reprodukci • ORIGINÁLY – bohatší o neděrované údaje (definice, výklady, citáty atd.), budou sloužit jako normální příruční kartotéka i jako archiv dokladů • REPRODUKCE – bez neděrovaných záznamů, bohatší o terminologická sousloví zaznamenána děrováním, budou předmětem vlastního strojního zpracování rozsáhlejších prací • záznamy budou na devadesátisloupcových děrných štítcích, které se horizontálně dělí ve dvě části • horní poloviny originálního štítku bude použito jako excerpčního lístku, tj. bude rezervováno pro text, který se nebude děrovat • z čtyřiceti pěti sloupců dolní poloviny bude dvacet vymezeno pro abecední vyděrování lexikografického hesla, dvacet pět bude obsazeno kódovanými třídicími znaky • jejich záznam bude proveden ručně psanými symetricky umístěnými číslicemi v pravém řádku při horním okraji štítku • tyto číselné údaje bude stroj pomocí čtecího zařízení číst a děrovat ROZVRŽENÍ ŠTÍTKU: • 1. V prvém řádku (nad číselnou řadou) budou předepsány údaje pro děrování v dolní polovině • 2. Horní polovina je vyhrazena pro ruční záznamy. • 3. Dolní polovina je rezervována pro děrování údajů zaznamenaných v prvém řádku a majících hodnoty I–VII • Velikost štítku je 183,7×82,5 mm. ORIGINÁLNÍ ŠTÍTEK, sloužící jako doklad pro děrování a pro manuální užívání v ÚJČ REPRODUKOVANÝ ŠTÍTEK sloužící pro vlastní strojní zpracování, obsahuje pouze děrované údaje • Horní polovina obsahuje tento záznam: určitý tvar slovesný. • Dolní polovina obsahuje lexikografické heslo určitý a příslušné informace uvedené v klíči (ve sloupcích 66–90). • teoretické úvahy i praxe ukazují, že mechanizace a automatizace mají nesporně velký význam pro veškeré jazykovědné bádání • zrychluje a zpřesňuje sbírání, třídění a ukládání materiálu pro vědecké zobecňování • umožňuje snadné kombinování nejrůznějších hledisek jazykových, pojmových a praktických • ELEKTRONICKÉ ZDROJE DOSTUPNÉ Z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4806 JITKA ŠTINDLOVÁ DĚLENÍ SLOV V ČEŠTINĚ POMOCÍ STROJŮ PLIN041 Naše řeč, ročník 51 (1968), číslo 1, s. 23-32 Dělení slov • zásady dělení slov v Pravidlech českého pravopisu nejsou přesně dány: „Dělí se v zásadě jen slova víceslabičná, a to na hranici slabik. Zásada dělení slov podle slabik je do jisté míry doplňována zřetelem ke složení slova.“ (vydání z roku 1996) • stenografové, typografové a písaři žádali o praktickou pomůcku, která by jim usnadnila práci • Jiří Haller vydal příručku Jak se dělí slova (slangově: „sekáček“, SPN, Praha 1956, 176 s.) – obsahuje podrobnější pravidla dělení slov, seznam nejčastějších českých předpon a přípon, rozsáhlý abecední rejstřík slov činících potíže (zvl. cizí slova) Dělení slov strojem • ÚKOL: předepsat dělení slov strojům tak, aby mohly většinu slov dělit samy • pro stroje je nutné vypracovat striktnější a jednoznačnější pravidla – stroj musí slova jednoznačně dělit (nemá schopnosti a znalosti jako člověk) • snaha dělit slova dle pravidel, která respektují stavbu slov • možnost mechanického členění (např. dle počtu písmen) slov zcela vyloučena Dělení slov strojem • české písmo, systém grafických znaků užívaných pro češtinu, obsahuje 42 znakových jednotek, písmen, grafémů • v českém textu (obsahující i slova cizího původu – x, q, w) se vyskytuje 14 samohláskových grafémů (V) a 28 souhláskových grafémů (K) • předpokladem pro automatické dělení slov v češtině je rozlišení samohláskových a souhláskových grafémů a rozpoznání slabikotvorných konsonantů Symboly pro schematický záznam struktury slov Soustava pravidel • v slovních strukturách nastávají situace trojího druhu (východiskem je vokál): 1. okruh pravidel se týká těch grafematických situací v slovech, kdy před samohláskovým grafémem předchází jen jeden grafém souhláskový - pravidlo otevřené slabiky 2. okruh postihuje grafematické situace slov, v nichž se objevuje v bezprostředním sousedství více grafémů souhláskových - souhláskové skupiny - digramy, trigramy, nedělitelné skupiny 3. okruh pravidel řeší dělení těch grafematických situací v slovech, v nichž se v bezprostředním sousedství vyskytují samohláskové grafémy - samohláskové skupiny • ELEKTRONICKÉ ZDROJE: DOSTUPNÉ Z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5348