Učení se cizímu jazyku
PSB_307 Psychologie jazyka Jaro 2016
Shrnutí
Elizabeth Bates(ová)(1994): Modularity, domain specificity and the
development of language
Co je doménová specificita?
Druhý jazyk (second language) vs. Cizí jazyk (foreign language)
- dnes už se od tohoto rozlišování opouští (→ L2)
Cizí jazyk
Promluva v neznámém jazyce
– nejsme schopni rozdělit proud hlásek na menší celky
– stupeň znalosti jazyka souvisí s mírou této schopnosti
Cizí jazyk vs. První jazyk
Shody cizí a první jazyk:
- hypotézy, že proces ukládání znalostí je stejný
- nutné získat znalosti sémantiky+gramatiky+pragmatiky
Rozdíly:
- první jazyk: znalost gramatiky je implicitní (tacit knowledge)
X cizí jazyk: znalost gramatiky je explicitně vyjádřena
- osoba ve chvíli, kdy se učí L2, už jeden jazyk zná (interference)
Různé přístupy k výuce L2 dle akvizice L1
 expozice (učení L2 u dospělých je plně analogické dětem)
 imitace a memorování (behaviorismus: preferují práci se
zvukovou složkou)
 učení se pravidlům gramatiky (nativismus)
 naučení se receptivní složky (Krashenův model)
Krashenův model
acquisition-learning hypothesis
- procvičování konverzace, formulací vět a celkového vyjadřování
studenta mu nepřináší pokrok
- důležité je soustředit se na vstup (tzv. comprehensible input)
- vědomé učení (consious learning) přichází na řadu ve chvíli, kdy je
receptivní složka řeči plně osvojená
Krashenův model II
Monitor model:
 monitor hypothesis
 natural order hypothesis – nejjednodušší pravidla
 input hypothesis
 affective filter hypothesis – stres může „zamezit“ učení
(in Krashen, 2009)
Co dělá lepší a horší studenty?
 inteligence (do jisté míry predikuje)
 vlohy (testy na dg. vloh; souvislost s rychlostí učení není prokázaná)
 učební styl
 osobnost, motivace, studentovo přesvědčení
 věk začátku učení
- u všech těchto proměnných nejednoznačné
! rozdíly jsou i mezi dětmi, když si osvojují jazyk
Proměnné ovlivňující jazykovou úroveň
Učební strategie
Co dělá lepší a horší studenty (podle Andersona, 2005)?
„neexistují dobré a špatné strategie, jsou pouze efektivně a neefektivně
používané“
- dobří studenti mají více učebních strategií a jsou schopni lépe vybírat ty
funkční z nich
- horší studenti nepoužívají špatné strategie, ale používají opakovaně ty samé
(neuvědomují si jejich nefunkčnost)
důležitý proces: automatizace
→ deklarativně–procedurální posun (DeKeyser, 2011)
Multilingualismus
Simultální (simultaneous) vs. Sekvenční bilingvismus (sequentional bilingualism)
- věk osvojení: early vs. late bilingualism
- switching (jak a kdy se přepíná?)
- mixování (ve fonologické, lexikální, sémantické i syntaktické rovině) - objevuje
se, ale většinou jen v rané fázi
- dominance jednoho z jazyků (subordinate vs. balanced bilingualism)
Základní otázky
 unitary language system hypothesis vs. separate language system hypothesis
 bilingualism deficit hypothesis
 míra vzájemného ovlivňování
Ot. Jak to lze zkoumat?
Uložení jazykových poznatků
společně (Volterra(ová) & Taeschner(ová), 1978) X odděleně (Genesee, 1989)
→ případové studie afatiků
Calabria et al., 2014: bilingvní žena (španělština+katalánština)
- jeden z jazyků narušen více než druhý
Croft et al., 2011: naming therapy techniques
- ke zlepšení v sémantické oblasti docházelo i ve druhém,
netrénovaném jazyce
Míra vzájemného ovlivňování
Nejasnost ohledně vzáj. ovlivňování dvou jazyků
- Jak se učení 2 jazyků současně liší od učení se pouze 1 jazyka?
(Přejato z prezentace T. Hillse, 2015)
Vývoj slovní zásoby :
Růst sémantické sítě jazyka od 15 do 30 m.
(laskavě poskytl prof. Thomas Hills, 2015)
Hypotéza deficitu
– oslabuje to oba jazyky?
(např. menší slovní zásoba v důsl. menší frekvence)
Studie Junker(ové) & Stockman(ové) (2002):
-- slovní zásoba bilingvních a monolingvních batolat je stejná (ve věku 2 let)
-- děti mají slovní ekvivalenty v obou jazycích (argument proti unitary system
hypothesis)
-- pro osvojení obou jazyků zde musí být dostatečná expozice (min. 20 hod
týdně )
Další zajímavé otázky
- např. v jakém jazyce se bilingvistům zdají sny?
Reference
Anderson, N. J. (2005). L2 strategy research. In E. Hinkel (Ed.), Handbook of research in second language teaching and learning
(pp. 757-772). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates. Dostupné na
http://dafl.ntpu.edu.tw/files/news/56_0bf0e1bf.pdf.
Bates(ová), E. (1994): Modularity, domain specificity and the development of language. Discussion in Neuroscience, 10(1/2),
136-149.
Calabria, M.; Marne, P.; Romero-Pinel, L.; Juncadella, M. & Costa, A. (2014). Losing control of your languages: A case study.
Cognitive Neuropsychology, 31(3), 266-286. Dostupné z http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24499376.
Croft, S.; Marshall, J.; Pring, T. & Hardwick, M. (2011). Therapy for naming difficulties in bilingual aphasia: which language
benefits? International Journal of Language and Communication Disorders, 46(1), 48-82. Dostupné po přihlášení na
onlinelibrary.wiley.com.
DeKeyser, R. M. (2011). Cognitive-psychological processes in second language learning. In M. H. Long, & C. J. Doughty (Eds.), The
handbook of language teaching (pp. 119-138). Oxford: Wiley-Blackwell.
Genesee, F. (1989). Early bilingual development: one language or two? Journal of Child Language, 16(1), 161-179.
Hills, T. (2015). Longitudinal accounts of language acquisition in monolinguals and bilinguals. Přednáška na ICPS, 14.3.2015,
Amsterdam.
Juncker, D. A. & Stockman, I. J. (2002). Expressive vocabulary of German-English bilingual toddlers. American Journal of SpeechLanguage
Pathology, 11, 381-394.
Krashen S. D. (2009). Principles and practice in second language acquisition (1st internet ed.). University of Southern California.
Dostupné na http://www.sdkrashen.com/content/books/principles_and_practice.pdf.
Lightbown, P. M., & Spada, N. (2006). How languages are learned (3rd ed.). Oxford: Oxford University Press.
Volterra, V. & Taeschner, T. (1978). The acquisition and development of language by bilingual children. Journal of Child
Language, 5(2), 311-326.