nonů: práva římského i církevního - 54 ve městech královských...: míněna mesta poddaná přímo králi a vrchnostenská, poddaná příslušníkům Šlechty nebo církevním hodnostářům a institueím - 97 úroků: povinných pravidelných dávek -114 ortelů rozsudků, soudních nálezů - 116 půhon: předvolání před soud; libellus: piscmná žaloba; liliskontestace: zahájení sporu prohlášením žalované strany, že od mít á žalobcův nárok - 119 zvod: část starého exekučního řízení na nemovitosti - 120 základu OkázanU česky v lat. textu - 139 jedinč podle psant jen na základě prohlášení za psance
HORNÍ PRÁVO
Poslední Přemyslovci děkovali za velmocenské postaveni svého státu v neposlední řadě i českému stříbru. Kutnohorské doly dávaly nepřeberné množství stříbrné rudy, která se v královské mincovně měnila v pevnou a mezinárodně ochotně přijímanou měnu - pražské groše.
Mohutný rozmach hornictví v druhé polovině 13. století vyvolal potřebu nové úpravy horního práva. Stalo se tak velkým zákonodárným činem krále Václava II. kolem r. 1300 - slavným horním zákoníkem lus regále monlanonim (Královské horní právo), který nejen upravoval veškeré jednání s osobami činnými při dolování jakož i jednání o propůjčkách horních a provozu dolů, ale ve své 4. knize stanovil také přesná pravidla o soudnictví v horních věcech.
Horní zákoník krále Václava II. se stal důležitým mezníkem nejen v horním právu, nýbrž ve vývoji českého práva vůbec, nebo t v něm byl uplatněn proces podle práva římského a církevního, který nahradil těžkopádnější procesní pravidla domácí a stal se tak zřetelným dokladem postupného pronikání kultury římského a kanonického práva do našich zemí.
Ještě ve 14. století byl Václavův zákoník přeložen pro potřebu německých podnikatelů v hornictví do němčiny. Počeštění měst za husitské revoluce, mezi nimiž byla na předním místě svou velikostí i důležitostí své průmyslové produkce Kutná Hora, vyvolalo potřebu přetlumočení zákoníku i do češtiny. Dodnes lze sledovat v různých kodexech různé varianty překladu, který od prvotní podoby značně závislé na latinské předloze byl zdokonalován, prepracováva n a doplňován až do velmi vybroušené formy Českého zněni.
Naše ukázka, která zahrnuje závěr 1. knihy o osobách a počátek 4. knihy o soudním řízení, je přejata z nejstarší dosud známé varianty překladu, kde se sice ukazují ještě stylistické neobratnosti nepříliš zkušeného překladatele závislého na latině, avšak projevuje se již i přesné užívání technické a právní terminologie.
PRÁVA KRÁLOVSKÁ HORNÍKUOV
první kniha
Kapitola 13-0 rozdělitelích rudy
(1) Jestit pak úřad rozděliteluov zdvíhanie řasu všicku rudu v jednu nebo v mnohé hromady snesenu v slušné diely rozděliti. (2) Naj prvé přede všemi otložiece urbuře diel osmý, druhé devátý diel kovářský, tretie šest-
428
nádctý diel, kterýžto z propojiček nám dlužný jest, čtvrté vlastnosti, ač 5 které jsú, a ostatek rudy ve čtyři šichty gverkóm rovně rozděleno bud. (3) Pakli nedostalo by se šestnádctého dielu a vlastností, ihned po devátém dielu kovářském ostatek rudy ve čtyři šichty, jakož pověděno jest, rozděleno bud pod mocí učiněné přísahy, nic viece nebo méně na dobrotě nebo na množství rudy pro nenávist nebo přiezen druhé straně, než což dlužného
10 jest, dávajíce. (4) Pakli kto z rozdeliteluov přestupitel tohoto ustanovenie byl by, ot úřadu svého se zlú pověstí věčně složen bud. (5) Chceme také rozděliče koše rozdelenie mieti po všech dolech rovné a ot starého obyčeje potvrzené (6) a čas i hodinu rozdělovánie, jakožto žádá jich úřad, se vší pilností zachovati, tak aby nic nemohlo jich zmeškání přičteno býti. (7)
15 Kterak pak rozdělitelé rudou darováni býti měli by, svrchu o úřadu perg-mistruov dosti pověděno jest.
Kapitola 14-0 opraviteléch vodných měchuov
Nižádný duol také, ač byl by dědičný, měchuov opravitele nemievaj zvláštnieho, ale toliko toho, kteréhožto urburéri všem dolom ustanovili by 20 obecnieho, aby pro rozličné úřady smiešenina nevznikla. Kterýžto učině přísahu věrně svuoj naplň úřad a dokonale; a toho také darovánu býti chceme rudou.
Kapitola 15-0 zvěstovačích hodin horských
(1) K oznámení tohoto pravenie plnějšiemu věděno má býti, že všecky 25  hodiny dne i noci u horníkuov ve Čtverý hodiny toliko mají děleny býti. (2) A tak prvnie hodina erntagešicht, točíšto ctitelé dennieho dielu, druhá pak hodina leserntagešicht, točíšto vyplatitelé dennieho dielu, třetie pak hodina ernnachtšicht, točíšto ctitelé nocnieho dielu a čtvrtá hodina lesern-nachtšicht, točíš vyplatitelé nocnieho dielu, ono němecsky a toto česky 30 nazývá se. (3) A počátek těch jedné každé ze čtyř hodin po vsie hoře zvěsto-vaě provolá, je všem oznamuje, aby tak dennie, jakožto nocnie diela při delníciech všech ve všech věcech rovně zachována byla. (4) A zapoviedáme, aby ižádný z dělníkuov ustavičně po dvě šichtě nedělal, aby nezhynul na diele, a to dlužni sú strážní doluov se vší pilností vyvarovati; a takéž tento 35  najat má býti rudú.
Kapitola 16-0 preberacích rudy
Rudy pak přeběrači neboli otměsitelé slovúť, kteřížto rudu tlukúce na kusy drobné rozdělují nebo vybierají dobrú ot zlé; kteréžto pergmistři a gverkové vyvolé, kteréž sobě poznají býti lepšie, dosti činiece jich pracem 40 rudú.
429
Kapitola 17-0 pacholciech na rumpálu dělajících nebo o hašpléřich
Ustanovujeme, aby pacholkóm na rohu rumpála dělajícím jistá mzda na penězích jakožto jiným dělníkóm ustanovena byla, ne aby jakž mnoho 45  oni i jich uchvatnúti a druhdy ukradnuti mohli by, dopuštěni budte, všem pergmistróm a gverkóm jich dieluov pod obdržením pevně přikazujíce, aby toto naše ustanovenie potom neporušiledlně rukú držali a zachovávali.
Kapitola 18-0 rudokupcích nebo erckaféřích
(1) Zamietame jedno ohyzdné šibalstvie, kteréžto někteří z rudokupcuov 50 proti naší věci obecní v minulých časiech takto častčjie vedli sú, že což kolivěk první z nich v kupení rudy ot dlužné daleko vzdálené záplaty podal, tehdy druhý přijda jakožto podanie toho nevědomý podal ihned méně
- a tak o jiných; tak že praví kupci, těchto chytrostí pochybní učiněni jsúce, otstupovali sú nic nekúpiece. Oni pak prodavači tak velikú trápeni jsúce
55 teskností připuzeni biechu tu prodajnú rudu za mnoho menší, nežli stála bieše, záplatu prodati na nemalé naší urbuře i všeho dolu bezprávie a obtie-ženie. (2) Aby to potom nedálo se, tiemto našie krotkosti právem pod obdržením našie milosti zapoviedáme a přestupnici všech statkuov svých zbavenie se zlú pověstí trpte bez navrácenie týchž statkuov do našie ko-
60 mory s obrácením, aby pokutu jich jiní strašili se takových věcí páchati. Radujte se z toho dobří a vyvolení, ot jich tovaryštva nešlechetní že tak vyplenie se, aby takových pohaněním zmazáni nebyli. (3) Nadto rudokup-cóm všeho práva a soudu potvrzujeme, kteréžto v hutech nebo v sdymad-lech svých z starého a z duo vodného obyčeje až do těchto Časuov měli sú,
65 toliko když striebro, ač které sdýmali by, k měně přinesli by do mince. Skonaly sú se prvnie kniehy o osobách k horám příslušných.
Nadpis: o rozdělitellch o rozdělovačích - 1 zdvíhanie času (podle lat. sublevatio-nis temporc) v době zdvihání (rudy) - 2 v slušné diely v určené, náležité díly, části
- 3 otloiiece urbuře oddělivše ke královskému podílu na výtěžku dolů - 3n. druhé... Iřelie... čtvrté za druhé, za třetí, za čtvrté - 4 z propojiček z propújček, úředních povolení k těžbě; nám dlužny jest nám povinně náleží; vlastnosti vlastnictví, podíl vlastníků pozemků, na nichž jsou doly; ač jestliže - 5 gverkóm kverkům, těžařům -8 pod mocí učinené přísahy podle složené přísahy; na dobrotě co do kvality - 9 coí dlužného jest co je povinnost -11 ot úřadu svého... vččně složen bud úřadu svého navždy bud zbaven - 12 rozdčliče koše rozdelenie mieli (podle lat. divisores sportas divi-sionis habere) aby rozdělovači měli koše na rozdělování (rudy) - 13 se vší pilností zachovali aby zachovali s veškerou péčí, přesností, velmi pečlivě - 14 jich zmeškáni jejich promeškání, zanedbání - 15 darováni odměňováni; pergmistruov hormistrů, úředníků dozírajících na provoz dolů
17 o opraviteléch vodných měchuov o opravovačích měchů na vodu - 19 urburéři: královští úředníci pověřeni dozorem nad urburou (v. pozn. k ř. 3) - 20 smiešenina
430
zmatek, nepořádek - 21-22 toho také darovánu byli chceme (podle lat. istum ctiaiu remunerari volumus) chceme, aby byl odměňován
23 o zvěstovačich hodin horských o ohlašovatelích pracovních směn v dolech - 24 k oznámeni tohoto pravenie k objasnení tohoto sdĚlení - 26-29 erntagešicht... lesern-tagešichl... ernnachtšícht... lesernnachtšicht (z něm.) první a druhá denní smena a první a druhá noční směna - 30 po všie hoře zvislovač provolá po celém dole ohla-Sovatel veřejně oznámí, ohlásí - 31 dennie... nomie diela denní, noční práce - 32 rovně zachována stejně upravena - 33 ižádný žádný; ustavičně nepřetržitě; po dvě šichtě (duál) po dvě směny; aby nezhynul na diele aby se nevyčerpal, nepozbyl sil při práci (ne deficiat in labore) - 34 to dlužni sú... vyvarovaii to jsou povinni předejit, tomu jsou povinni předem zabránit - 35 najat má byli rudú odměnou za práci je podíl z vytěžené rudy
36 o preberacích o dělnících přebírajících rudu - 38 ot zlé od Spatný - 39 kteréí sobě poznají bijti lepšie kteří se jim budou zdát lepší; dosti Ěiniece jich pracem přiměřeně odměňujíce jejich práce
41 o pacholciech o pomocných dělnících - 42 o hašpléřích o dělnících pracujících u „hašple" (vytahovali rudu apod.) - 44-45 ne aby... dopuštěni badte nebud jim dovoleno, aby - 45 uchoatnúti uchvátili - 46 pod obdržením pod trestem neobdržení, ztráty (podílů) - 47 aby rukú držali aby dodržovali
48 o rudokupcích nebo erckajéřich o obchodnících s rudou - 49 ohyzdné Šibalutoie ohavný podvod, ohavné pikle - 50 proťi naši věci obecní (podle lat. contra nostram rem publicam) proti veřejnému dobru, prospěchu; vedlisů prováděli - 51 ot dlužné... záplaty od přiměřené ceny; podal nabídl cenu - 52 podánie nabídka ceny - 53 praví spravedliví; pochybní učiněni jsůce (podle lat. dubii efíecti) jsouce uvedeni v nejistotu - 55 teskností nechutí, nelibostí (lat. tedio); připuzcni biechu byli přinuceni — 56 za záplatu za cenu (lat. pro pretio); obtieženie zatížení, poškození (lat. gravamen) - 57 tiemto našie krotkosti právem tímto ustanovením naäí laskavosti - 59 se zlá pověstí se ztrátou cti (lat. cum ínfamia); do našie komory do královské pokladny - 60 aby strašili se aby se báli - 61 ot jich iovaryštva z jejich společenství - 62 vyplenie se budou vymýceni; aby pohaněním zmazáni nebyli aby nebyli poskvrněni ztrátou cti, potupou, hanbou - 63 v sdymadlech v slévárnách - 64 z duovodného obyčeje podle uznávaného zvyku - 65 sdýmali by dmýcháním by slili, roztavili by; k měně k výměně; do mince do mincovny
66 skonaly sú se skončily se; k horám k dolům
Čtvrtá kniha
PoĚínají se kniehy čtvrté téhož kniežete a pána, pana Václava, štědrého a slavného krále českého, ořádu soudném horníkuovv Kutně, - Kapitola prvnie
Pečujícím nám přemnoho při všeho královstvie našeho péčech a mezi jinými méně nic nevyvolujícím mysliti, kterak a kterým obyčejem horníkom našim stálý a neproměnitedíný řád soudný stvrdili bychom, aby ne po zmatciech, jakož to ot předešlých časuov obyčejno biese, ale postupně po 5 správných práva stezkách potom soudové řiedili se; nebo při těch věcech, kteréžto nezřiezeně bývají, nemuože rozumně ničehuož učiníno býti.
431
Z toho což kolivěk proti řádu soudnému ot nás vydanému v té straně souzeno bylo by neboli vynášieno, nižádné ovšem pevnosti nebuď, podlé správných ustanovení správne vysvědčujících, výpovědi proti zvyklému
10 práva rádu vynesené nižádné nebýti chvíle, Anobrž soudce i přísežní, našie přestupnici výpovědi, se všemi vládařstvími svými i osobami královské podlehněte pomstě; hodnéť jest zajisté, aby, kterýchžto k našeho práva zachovávaní královský strach nezóvc, aspoň lékarstvie tresktánie připudilo, aby všickni pokutu učící naučili se, kterak mělo by varováno se bytí a kterak
15 neslušné bylo by ustanovenie královská pohaněli.
Kapitola druhá o póhoniech k soudu zahájenému
Ale poněvadž pohon byl by počátek a všeho řádu soudného základ, o něm jakožto o Částce prvnějšie prvotně vizme; nebo počátek všeliké věci najmocnejšie částka jest z přisvědčenie pana Justiniána, ciesaře, přesvatého
20 práva vy nositele, protože dobře a příhodně všecky věci ději se, ač počátek slušný byl by a milý bohu,
(1) Jestiť pak pohon správné v právo povolanie a druhdyť bývá skrze soudci přítomně přikazujícieho jedné z stran neboli oběma, aby jistý rok okázali se před ním s obů stranu podlé spravedlnosti otpoviedati majíce.
25 (2) A také býváf pohon skrze soudcova posla k tomu přísežného, a by, ač pohnaný, jakož častějie priházie se, pohonu k němu dojiti otpieral, tehdy pohonného bez pochybenie věřiti se má přísaze. (3) Tie m to pak obyčejem mají póhonové skrze přísežného posla činěni býti: aby z soudcova pohonil prikázanie, aniž ižádný, leč správné z příčiny, k soudu poháněn bývaj zahá-
30 jenému ten den, kterýžto týž soud býti musí; nebo čas a hodina netrpie tehdy plnějšie rozmyslenie rady, aniž neodění našim máme otpierati nepřá-telóm, ale potřebujeme času, poněvadž žalobník, v jehožto chtění jest žalovati, již dávno se svými ohradil jest ohradami, abychom i my naše obrany opatrnějie zriedili. Z toho jeden každý pohoněn býti má k soudu
35 zahájenému při najmenšiem najbližší den předešlý; a ač přítomnost jeho jmiena mohla by býti, pohnán bud vlastní v osobě; ač pak nepřítomen byl by anebo pokrýval by se utiekaje soudu, skrze téhož posla při domu jeho zjevně tehdy pohnán bud. Bezpečnejie zajisté jest ve všech pilných přech při domu býti póhonóm tiemto obyčejem: Posel přísežný stanef před domem
40 pohonidlného, jeho k přikázaní soudce otevřeným hlasem pohone v slyšení pomíjejících i souseduov; nebo při větších věcech vždycky opatrnějie má činěno býti. A ihned posel pohonný účinek pohonu písaři pověz soudcovu, aby jej tak položil ve dskách neboli v aktách, točíšto že takový k přikázaní soudce skrze takového přísežného posla poloze den a hodinu, aby na
45  soudě spolu okázal se takový den, při domu svém byl jest pohnán zjevně,
432
v slyšení pomíjejících i souseduov, (4) Nižádný pak nemá poháněn býti, aby na soudě spolu okazoval se čas svátečni. (5) Všickni pak póhonové, kteřížto k soudu bývají zahájenému, ač nebyli by vypověděni, však za zavité mají jmieni býti.
50 Kapitola třetie, kterak žalobník a viněný na soudě
měli by postaviti se
Viděvše póhonuov zpuosobu vidéti nynie nastává, kterým obyčejem žalobník a viněný na soudě měli by postaviti se.
(1) A zajisté žalobník přítomný viněného nepřítomného před soudci na
55 stolici soudné sedícím potupu obžaluje, se vší snažnosti spravedlnosti žádaje. Viněného pak v přítomnosti žalobník snažně stane, aby jeho otpoviedal žalobě. A zase viněný, žalobník nestane-li, pro jeho potupu ot nastánie soudu prošiti bude nálezné zproštěn býti. (2) Pakli žalobník přítomný na viněného žaloval by snažně spravedlnosti žádaje, tehdy viněný výmienky,
60 ač které má, proti němu polož podlé řádu dole psaného. (3) Mohiiť také strany spolu stati na soudě skrze poručníky dostatečně naučené a před aktami neboli urburéři nebo pergmistry správně ustanovené, tak však, aby poručník, kterýžto jménem nepřítomného žaluje neboli brání se, dosti ujistil pána věc príjemnú mieti neboli otsouzenie zaplatiti; nebo nižádný
65 poručník v věci cizie bez dostiujištěnie hodný býti nevěří se, ač prvotnie osoby věc za príjemnú mieti neboli otsouzenie zaplatiti za své poručníky, je ote všeho dostiujištěnie vyzdvihnúce, sebe nižádným obyčejem neza-vieží. (4) Také společníci téhož sváru bez prikázanie žalovati mohu, když jedno společníka neboli společníky své věc príjemnú uničili by mieti. (5)
70 A tak práva přihotovují se k těm věcem, kteréžto Častějie v soudiech opá-laji se; ale k těm věcem, kteréžto velmi řiedko priházejí se, před jich vyjitím práva přihotovati nemohu se, ale budeť z podobných věcí ku podobným bráno se.
Kapitola čtvrtá o soudiech a co jest soud a o nehrdání 75 potřebného úřadu řečníkuov
Rozprávěno jest svrchu v předešlých řečech o některých předchozech k souduov zvyklosti potřebných, ale nynie o samých soudiech napořád vizme.
(1) A jestit soud skutek tří osob správný, točíšto soudce, žalobníka 80 a viněného. (2) Žalobník pak slóveť ot žaloby, viněný pak ne ot viny, ale ot věci, z kteréžto viní se. (3) Veškeren pak horní soud neboť jest pořádný,
28 Výbor z česká literatury II/2 433
■
točíš zahájený, nebo kromě porado, točiš nezahájený. (4) Soud zahájený jest, kdyžto soudce sedě na stolici soudné ve čtyřech lavicech shromáždiv tudiež některé přísežné i jiné, na něž příslušie, týž soud maje pósobiti,
85 v přech obyčejem zvyklým posilňuje a potvrzuje tiemto obyčejem: Tieže slavně ot přísežných, zdali toho dne a tu hodinu dne slušně mohl by na soudě seděli; a přísežní nálezem vynášejí den s hodinu býti příhodné na soudě sedění, protože ani den jest sváteční, ani také hodina pozdnie; nebo soudce dlužni sú pro poctivost boží otložiti ěasu svátečnieho i také před noci 90 tmami skonati, což nastává, protože příhodnost temností zlé lidi k hřešení činí hotovejšc. (5) Soud pak tiemto řádem vyslaviece, soudce obyčejem zvyklým pokoje soudného všem potvrď, a aby zachována byla poctivost a stydlivost soudná s čistými nravy setrvala. (6) A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz neboli otpověz, což kolivěk měl by žalovati, kteréhožto 95 jednomu každému celému člověku spravedlivě prosíciemu dáli přikazujeme túto výpovědí. (7) Ale aě dva spolu jednoho prosila by řečníka, první obdrží podlé oné řeholy práva: Ktož prvnější jest Časem, mocnější jest v právě. (8) Jestiť pak úřad milostivosti soudcóm svrchovánu pilností opatřili, aby skrze mocné přítomnost řečníkuov chudým otjímána nebývala, ale oni
100 soudce z svého úřadu dávajte nemajícím řečníky. (9) Ktož kolivěk pak jednu řečňoval by před soudem, potom prošen sa v soudu neboli dán jsa skrze soudci, řeěňovánie úřadu potom nesměj otpierati; nebo což jednu líbilo se jest, nemuože viece nelíbili se. (10) Však řečníci připuzováni nemají býti bezděky proti svým spolukrevníkóm a příbuzným až do pátého spolukrev-
105 nosti kolena řečňovati, ani proti kmotrom a kmotrám, ale ani proti těm, jimžto příčinu obrany neboli opravy manstvie učinili sú; nebo přirozenému nelíbí se rozumu ty osoby se vespolek některakými nelibostmi dráždili. Aniž domnievajte se někteří rozumu nemajíce, ten úřad by mel zavržen býti, poněvadž také ciesařská ustanovenie skrze usta kniežat božsky vynesená
110 tomuto úřadu chválu přidávaly by i Čest řkúce: Rytčřuji zajisté obránce pří, kteřížto, v slavné hlasy doufajíce, pracujících naděje i života bránie. Aniž méně pra vie se věci obecnic i zvláštnie úžitku užitečně opatrovati, než jako by pro úžitky každých štítuov, polúplátí i mečuov požívali, rodiče i vlast zachovávajíce. Z toho zkušenie věci učí ten řečňovánie úřad býti ve všech
H5  soudiech potřebný.
(11) Přepúštieme také, aby se ohrazovali kterýmiž kolivěk bezpečnostmi a osvědčováními, jakožto až dosavad mohli sú ohrazovati se, aby v škodu některú neuběhli za své strany v soudě řečňujíce; nemajiť zajisté ottud škody cítiti, otkudž jim slušie hodně otplaty čakati.
Nadpis: o řádu soudném o soudním Mžení; v Kulnč v Kutné Hoře - 1 pečujícím íicím(podIelat. sollicitantibus nobis, kde však jde o ablativ) když petujeme, staráme se; při péicch při správě, při řízení - 2 ménč nic nevy volu jícím myslili (podle lat. parum nihil eligentibus meditari, v Jat. zase ahlativ) když nemálo volíme přemýšletí;
434
kterak a kterým obyčejem jak a jakým způsobem - 4 po zmalciech oklikami, kličkami, uskoky; obyčejno bieše bylo zvykem; postupně řádným postupem - 6 nezřiezeně proti řádu -7 v lě straně v této včci, po této stránce - 8 nižádné ovšem pevnosti nebuď neměj vůbec žádnou platnost - 9 vysvědčujících dosvedčujících, osvědčujících; výpovědi nařízení, rozhodnutí - 10 nižádné nebytí chvíte (podle lat. nullius esse momenti) že nemají žádné platnosti - 11 se všemi vládařstvími se vším majetkem - 12 pomstě trestu; hodněl jest je náležité, sluSí se - 13 královský strach nezóoe strach před králem nepobízi; lékařslvie treskiánie lék kárání — 14 pokutu učící (podle lat. poena docente) trestem uloženým pro poučení — 15 neslušné nepatřičné; pohaněli potupiti
16 o póhoniech o pohnání k soudu, o Žalobách; k soudu zahájenému k řádnému soudu konanému v pravidelných termínech - 17 základ základ, podklad, hlavni vče (lat. fundamentům) - 18 prvotně především (lat. principalitcr) - 19 z přisvědčenie podle svédectvi; Jusliniána: byzantského císaře, který vládl v 6. stol.; jeho péčí byla pořízena kodifikace římského práva - 20 práva vynosilele zákonodárce (lat. legislator) — 22 v právo ku právu, k právnímu řízení - 23 přítomně: mylný překlad lat. principaliter = hlavné; jisfý rok v určeném termínu - 24 aby okázali se před nim aby se dostavili k němu; s obů síranů (duál) z obou stran - 26 a by pohonu k němu dojiti otpicral a kdyby popíral, Že by byl k němu dosel půhon - 27 pohonného pů-hončího, doručovatele půhonu; bez pochybenie bez pochyb, nepochybné — 20 aniž iíádný ani nikdo - 30 nelrpie... plnějšie rozmyslenie rady nedovolují provést rozvahu, úvahu - 31 neoděni neozbrojení; otpierali odporovati, stavčti se na odpor - 32 v chtění v zájmu - 33 se svými ohradil jest ohradami uvedl skutečnosti právem požadované - 34 abychom zriedili abychom uspořádali - 35-36 ač přltomnosl jeho jmiena mohla by býti mohl-li by být osobně zastižen - 37 pokrýval by se uiieknje soudu skrýval by se vyhýbaje se soudu - 38 bezpečnějie bezpečnější; ve všech pilných přech ve všech naléhavých, obtížných sporech - 39 při domu býti póhonóm (podle lat. ad donmm fieri citationes) aby se půhony dály při domu - 40 pohonidlného kdo má být-pohnán (lat. citandus); otevřeným hlasem (podle lat. aperta voce) hlasité, nahlas -40-41 v slyšení pomíjejících i souseduov (podle lat. audientibus transeuntibns et vicinis) aby slySeli mimojdoucí i sousedé - 42 ůdnek pohonu výsledek půhonu - 43 aby jej lak položil ve dskách neboli v aktách aby jej zapsal v úředních zápisech horního soudu - 44-45 aby na soudě spolu okázal se aby se dostavil k soudu {lat. ut judicio compareret) - 48 ač nebyli by vypověděni třeba to není vyjádřeno (lat. licet non ex-primatur) - 49 za zavité mají jmieni býti mají býti považovány za půhony s propadlou lhůtou
50 viněný obžalovaný - 51 postaviti se dostaviti se - 52 zpuosobu způsob, podobu, povahu (lat. íormam) - 54 před soudci před soudcem - 55 polupů obžaluje obžaluje pro nedostavení se k soudu (contumacia aceusabit); se vší snažností s veškerou naléhavostí - 56 snažně stane, aby bude trvat na tom, aby (instabit) - 57 nesta-ne-!i nedostaví-li se; oí nastánie soudu od naléhavosti soudu (ab instantia iudicii) - 58 nalezne soudním nálezem - 59 vůmienky námitky, výhrady, protesty (excep-tiones) - 60 podlé řádu podle pořádku - 61 skrze poručniky prostřednictvím plno-mocníků; nauécné poučené - 62 před urburéři nebo pergmislry před správci královských důchodů z dolů ucho před důlními úředníky - 63-64 aby dosti ujistil pána věc príjemnú mieii neboli otsouzenie zaplatili (podle lat, dominům rem ratam habitumm, aut judicatum solvi) aby dal dostatečné záruky, že pán (t j. osoba, v jejímž zastoupení vede spor) přijme rozhodnutí nebo zaplatí v případě odsouzeni - 65 bez dosliujišlěnie bez dostatečné záruky; hodný býti nevěří se (podle lat. nemo... idoncus esse creditur) nevěří se, že je vhodný - 65-68 ač prvotnie osoby věc za príjemnú mieti neboli otsouzenie zaplaliti za své poručniky, je ote všeho dostiujišíěnie vyzdvihnúce, sebe niíádným
435
obyčejem nezavieží (podle lat. si principalcs personae rem ratam habituram vel judi-catum solvi pro suis procuratoribus, ipsos ab omni satisdatione relevantes, se nullo modo obligarunt) jestliže se osoby vedoucí při (tedy ty, jež se dávají zastupovat) samy nějakým způsobem nezaváži přijmouti na miste svých plnomocníků rozhodnutí nebo zaplatiti v připadá odsouzeni, zprostivše je veškerého ručení - 68 sváru sporu - 68-69 když jedno společníka neboli společníky své věc příjemná uničili by mieti jen když se zaručí, že jejich společnici přijmou rozhodnutí - 70 přiholovuji se upravují se; opálaji se přetřásají se, probírají se (ventilantur) - 71 před jich vyjitím dříve než se začnou projednávat - 73 budet... bráno se bude se postupovat
74 o nehrdánt potřebného úřadu, o nepohrdání potřebným úřadem, o respektu k potřebnému úřadu - 75 řečníkuov právních zástupců ve sporu, advokátů - 76 o předchozech k souduov zvyklosti o předpokladech k provozování, konání soudů (de praeambulis ad judiciorum exercitium) - 77 napořád po pořádku - 81 oř věci: lat. reus „obžalovaný" spojeno s res ,,pře"; viní se je obviňován; nebot jest bud jest; pořádný řádný (ordinarium) - 82 kromě pořadu mimořádný (extraordinarium) - 84 tudiež tamtéž - 85 posilňuje zabezpečuje; lieže slavnětáía se slávnostné - 87 nálezem vynášejí vyhlašuji, oznamují rozhodnutí, usnesení; den s hodina býti příhodné (podle lat. diem una cum hora esse habiles) že den a hodina jsou příhodné - 89 soudce soudcové; dlužni povinni; oiložiíi Času svátečnieho učinit odklad ve svátek - 91 hotovějše ochotnější, náchylnější; vystaviece slavnostně zaháje; obyčejem zvyklým obvyklým způsobem - 92-93 poctivost a stydlivost soudná úcta a vážnost k soudu - 93 s Čistými nravy s bezúhonnými mravy (castis moribus) - 94 propověz vylož, přednes - 95 celé-mu bezúhonnému (integro) - 96 túto výpovědí tímto ustanovením - 97 podlé oné řeholy práva: citována právní zásada obsažená v zákoníku papeže Bonifáce VIII. (Friedb. 2, 1123) - 98 úřad milostivosti (podle lat. officium pietatis) mravní závazek, povinnost; soudcům svrchovaná pilností opatřili aby soudcové velmi perlivě učinili opatření - 101 řečňoval by působil by jako řečník, právní zástupce, advokát; skrze soudci soudcem - 102 úřadu potom nesměj otpierati neodvažuj se potom o dmi tatí úřad - 103 připuzováni nuceni, donucováni - 104 bezděky proti své vůli; proti' svým spolukrevníkóm proti svým pokrevným příbuzným; až do pátého spolukrevnosfi kolena až do pátého stupně příbuzenství - 106 příčinu obrany neboli opravy z důvodu ochrany nebo ručení za právní závady (při prodeji pozemků); manstvie učinili sů vstoupili v manský poměr, zavázali se podřízenosti - 107 ty osoby se... dráždili (podle lat. haspersonasse... provocare) aby se ty osoby dráždily-109-110 poněvadž... přidávaly by (podle lat. cum.., tribuant) poněvadž přidávají; rytěřují konají službu; obránce pří právní zástupci - 111-112 aniž méně pravie se věci obecnic... opatrovali (podle lat. nec minus dieuntur rei publicae et singulári utilitati singulariter providere) praví se, že se starají o veřejný i soukromý prospěch ne méně - 113 polúpláti pancířů, brněni; by požívali užívali by - 114 zachovávajíce ochraňujíce; zkušenie věci zkušenost -114-115 úřad býti... potřebný (podle lat. oíficium esse... opportunum) že je úřad potřebný - 118 aby v škodu některá neuběhli aby neutrpěli nějakou škodu
Poznámky ediční
Zakládací listina Betlémské kaple
Listina Hanuše z Milhcimu se zachovala v lat, orig. v archívu Karlovy university sign. i 27 a byla vydána v Monumenta historica universitatis Pragensis ii, Praha í 834, s. 300-308. Překlad J. Pražáka otištěn v chrestomatií V. Husy, Naše národní
436