7. tematický okruh:  Předfrankonská notace



7.1  Základní inovace

        -     grafické odlišení longy a brevis

-          zavedení semibrevis

-          zavedení ligatur sine proprietate – sine perfectione a cum opposita proprietate

-          brevis se stává jednotkou měření času v hudbě (=tempus)

-          užití pomlk různých délek na místě diviso modi

-          nový způsob zápisu hlasů


7.2            Zápis tenoru

            pomlky – typy ligatur – convenientia  modorum (slučitelnost modů)


7.3            Zápis vrchních hlasů

imperfekce – alterace – charakter a funkce semibrevis - plica


7.4            Prameny hudební

  Codex Montpellier H 196 – 354 kompozic –  8 svazků

Edmond de Coussemaker: L´art harmonique aus XII^me^  et XIII^me^ siècles, Paris 1865

  Codex Bamberg – 100  motet

Pierre Aubry: Cent Motets du XIII^me^  siècle, Paris 1908


7.5            Prameny  teoretické

Johannes de Garlandia: De musica mensurabilis positio (Couss I/97)

  Anonymus VII: De musica libellus (Couss I/378)

[Hieronymus de Moravia]: Discantus positio vulgaris (Couss I/94)

Magister Lambertus (Pseudoaristoteles): Tractatulus de Musica (Couss I/ s. 251)


7.6            Terminologie

tempus, Codex Montpelier H 196, Codex Bamberg, convenientia modorum, simile ante similem perfecta,
plica longa, plica brevis


 7.7 Literatura

       Apel, Willi: Die Notation der polyphonen Musik 900 – 1600, Leipzig 1962, s. 318 – 342

                           (též anglická mutace, s. 282 - 309)