romská hudba = hudební projevy etnika Romů, zvaných tradičně Cikáni (cikánská hudba)

gypsy music, Zigeunermusik, musique tzigane, it. musica gitana


Romové pocházejí ze severní Indie, odkud jako nižší kasta odešli cca v 9. stol.

četná nářečí patří k indoiránské větvi indoevropských jazyků

11. stol. cikánští hudebníci v Persii

3 proudy migrace na Západ: přes Kavkaz do Ruska (Uhry, čardáš)

                                              přes Turecko na Balkán (balk. dechovky)

                                              přes Palestinu a sever Afriky do Španělska (flamenco)

kočovný život vyplýval z podřadného postavení v hierarchii ev. společenství


hlavní centra: Španělsko (návaznost na maurské, též orientální tradice, flamenco: písňový a
kytarový styl andaluských a jihofrancouzských cikánů; bohatství ornamentiky, chromatika, rytmická
život /polyrytmika/, kostýmní barevnost, podupávání = zapateado, tleskání = palmada), zvláštní
slavnosti v některých městech

                       Uhry (instrumentálně koloristické prvky vokálního projevu, heterofonie
ansámblového zpěvu)

od 15. st. cikánští hudebníci ve dvorských službách

od 17. st. ojedinělé notové záznamy cikánských písní

od 18. st. jsou známa jména cikánských virtuózů a existence smyčcových kapel s cimbálem, později i
klarinetem, vliv na repertoár uherského typu a novouherský hudební sloh

od 40. let 19. st. kult cikánské hudby

v Uhrách i Rusku móda čardášů, verbuňků, romancí

inspirace pro skladatele vážné hudby: F.Liszt Uherské rapsódie

avšak: fúze, synkreze, přejímání místní hudby s pouhými prvky cikánského cítění, diferenciace dle
lokality, s níž fúzují


francouzské označení pro cikány "bohéme" bylo zobecněno na všechny umělce, žijící nespořádaným
životem a zároveň Čechy byly pojmenovány jako oblast, kudy přecházeli Cíkáni z východu do západní
Evropy (Bohemia)


cikánská stupnice není čistě cikánským jevem, může se vyskytnout i v nápěvech neromských etnik,
autentičnost je v tematice písní (příroda, matka, oheň, hřbitov, specifické reálie života)


Cikánské písničky, 1910 (ed. J. Černík), vliv cikánských hudců na Moravě, Slovácku, světové
individuality jako jazzový kytarista Django Reinhardt


neexistuje jednotná romská hudba v důsledku přizpůsobivosti (ambice bavit a hrát pro místní
obyvatele) - vstřebání lok. kultury, z níž díky své muzikálnosti vytvořili novou kvalitu (proto
Romové v Rumunsku hrají jinak než na Slovensku)

průnik na dvůr, často zastínění (vytlačení) místních vesnických hudebníků

Bartók upozorňoval, že jejich komerční přizpůsobivost vede často k poklesu hodnoty hudebního
sdělení

přispěli k rozšíření cimbálových muzik (několik houslí, cimbál, basa), šíření tance čardáš


československá romská hudba:

Věra Bílá, Kale, Točkolotoč (Svitavy syntéza), Guločar (Brno funky),

Ida Kelarová - workshopy romského zpěvu

Olašští Romové – specifický hudební projev bez instrumentálního doprovodu, založený jen na sólo
zpěvu a rytmizování dalším vokálem, tleskáním, jednoduchými a perkusemi