Tereza Polláková
UČO: 458085
20. 5. 2017
Nové výzkumy halštatských mohyl v jižních Čechách
Klíčová slova: halštat, latén, analýza, mohyla, výzkumné metody, pohřební ritus, Zahrádka,
Rovná, Hradiště
Abstrakt:
Cílem této práce je shrnutí archeologických výzkumů na lokalitách Zahrádka a Rovná v letech
2011-2013, kde rovněž bylo použito nových výzkumných metod. Díky těmto metodám se
archeologům podařilo zjistit nejrůznější podrobnosti o pohřebním ritu, o okolí nalezených
mohyl, a dokonce o obchodních stycích tehdejší doby. Zároveň se v této práci budu snažit
porovnat využité metody zkoumání na lokalitách Rovná a Zahrádka s lokalitou Hradiště,
okres Písek, která byla zkoumána v roce 1858, a jaké změny prodělala archeologie za
poslední století.
Rešerše:
Zahrádka
Zahrádka je typickým pohřebištěm jihočeské doby halštatské až časně laténské, ve které je
dominantní kostrový pohřební ritus pod mohylou, kdežto ploché žárové pohřby bez mohyly
jsou doloženy méně často. Pro starší dobu železnou je zde rovněž typické druhotné využití
mohyl z doby bronzové, což je doloženo i v této lokalitě. Mohyla, která byla nalezena
v Zahrádce, byla již v minulosti poškozena. Při výzkumu byla použita mikrosondáž, při které
byly nalezeny dva bronzové turbany s fragmenty lidských holenních kostí a zbytky textilií na
povrchu turbanů. Následně byly použity analýzy rostlinných makrozbytků, dřeva a uhlíků,
pylu, lidských a zvířecích kostí, hmyzu, textilu, exkrementů hlodavců, zbytků proteinů, díky
kterým bylo později možné zrekonstruovat celý pohřební ritus.
Pohřbený zemřel pravděpodobně v květnu nebo červnu ve starší době železné, po dobu
jednoho až dvou týdnů byl uložen na vzduchu a potom do mohyly. Pohřben byl v pozici na
zádech, orientovaný ve směru východ–západ s nohama k západu. Hrob byl opatřen
rostlinnou vystýlkou a pohřbený měl oblečení či jiné funerální textilie vyrobené z vlny.
Pohřební milodary se skládaly z ovoce, semen, jídla vyrobeného z obilí a mléka.
Dekompoziční procesy byly urychleny činností hmyzu a myší/myšic. Organický materiál byl
konzervovaný korozními produkty z bronzových turbanů, které pohřbený nosil na holeních
(Šálková et al. 2015).
Rovná
V letech 2012–2013 proběhl archeologický výzkum porušené, archeologicky dosud
nedokumentované knížecí mohyly z pozdní doby halštatské v lokalitě Rovná. Dřevěná
sroubená hrobová komora byla postavena na úrovni terénu. Hrob obsahoval pět bronzových
nádob. Mísa s okrajem zdobeným perlovcem, spony stupně HaD3. Hrob z Rovné se v
Čechách řadí k nejstarším hrobům s dvoukolovým vozem z konce stupně HaD. Stejně tak jako
v případě lokality Zahrádka se při výzkumech uplatnila kombinace archeologických a
paleoekologických pramenů. Geofyzikální měření, petrografická analýza, pylové analýzy,
analýzy proteinů, fosfátová analýza a rentgeno-fluorescenční analýza.
Petrografická analýza odhalila, že kameny pocházejí ze vzdálenosti max. několik stovek
metrů (volně ležící kameny na povrchu). Byly odebrány vzorky z bronzových nádob, aby se
zjistily možné zbytky jídla, ale interpretační potenciál je omezený z důvodu narušení dna
mohyly. Směs různých starých zrn napovídá, že ze stromů dominovaly borovice a smrk. V
blízkosti se mohly nacházet pastviny. Našli se také vzorky obilného pilu, zj. žita. Jelikož Rovná
je jedním z nejbohatších výbav s výjimečnou kovovou soupravou v Čechách poukazuje to na
těsné spojení s okresem West Hall v Bádensku-Württembersku. Některé z nádob pocházejí
dokonce z Itálie, ale mohly být také zprostředkovány díky obchodu západního halštatu do
Čech. Hrob Rovná je jedním z nejstarších hrobů s dvoukolovým vozíkem z konce etapy HaD v
Čechách. V 19. století byl povrch snížen o 60-70 cm. Pravděpodobně nejvíce brutální a
bolestivá operace přišla v roce 2009. Kopání a vykradení hrobu se podepsalo na sadě pěti
bronzových nádob (Chytráček et al. 2014).
Hradiště (okr. Písek)
V roce 1858 byly u obce Hradiště v okrese Písek nalezeny mohyly z časně laténského období.
Mohyly z této lokality jsou dnes již bohužel zničeny. Již v roce 1857 byly z nich vybírány
kameny majitelem a rolníkem Josefem Novákem. V červnu 1858 byly pak mohyly rozebrány
úplně a bylo z nich vyjmuto, podle dochovaných zdrojů, „několik set vozů kamení“ a následně
objeveny i bronzové, železné, zlaté a stříbrné předměty. K samotnému nálezu a nálezové
situaci se vztahuje několik zpráv a všechny se od sebe různí. Za nejpřesnější se považuje
zpráva Jana Bohuslava Miltnera (Michálek 1977). Ale díky velkému rozebrání nálezů z mohyl
do soukromých sbírek, bylo největší prioritou archeologů tehdejší doby zrekonstruovat
obsah hrobové výbavy.
Spojením zpráv a nálezů z Hradiště z roku 1858 se nakonec podařilo zrekonstruovat hrobový
nález sestávající z bronzové zobákovité konvice, bronzové mísy, ucha další konvice, dvou
zlatých loďkovitých náušnic, zlaté mince aj. Tyto nálezy se dochovaly. Hrobový celek patřil
nepochybně knížecímu hrobu s importovanými předměty a náleží k nejvýznamnějším
nálezům časné doby laténské v Čechách (Michálek 1977).
Závěr
Je až neuvěřitelné, jak moc se výzkumné metody v archeologii změnily za poslední tisíciletí.
Na konci 19. století byly archeologové schopni pouze mohylu rozkopat a vytáhnout
předměty v ní uložené na povrch a určit dobu, z jaké hrob pochází a s nejistotou určit komu
mohl hrob patřit. Samozřejmě za předpokladu, že amatérští archeologové již předtím
nezasáhli, nebo vykradači hrobů mohylu/hrob zcela nezničili.
Výzkumné metody v dnešní době jsou pro archeology „darem z nebes“. Díky pylovým
analýzám, analýzám hmyzu a dalším jsou experti schopni říci i to, co předcházelo pohřebním
rituálům a v jakém prostředí pohřbený žil. V minulosti se o těchto rituálech jen spekulovalo.
Každým dnem se objevují novější metody zkoumání, což nám archeologům dává jasnější
představu o životě a také smrti dávno zemřelých.
Použitá literatura:
• Šálková, T. - Bezděk, A. - Březinová, H. - Farkašová, K. - Houfková, P. - Chvojka, O. John,
J. - Kmošek, J. - Koník, P. - Kovačiková, L. - Michálek, J. - Msallamová, Š. - Novák,
J. - Pavelka, J. - Šuláková, H. - Bešta, T. - Myšková, E. - Weiter, L. - Zronek, P. 2015:
Bioarchaeological reconstruction of the funeral rite – case study based on organic
material from the Hallstatt Period tumulus at the site Zahrádka (South Bohemia,
Czech Republic), Památky archeologické CVI, 95–135. http://www.arup.cas.cz/wp-
content/uploads/2016/05/3_salkova.pdf
• Chytráček, M. – Chvojka, O. – Egg, M. – John, J. – Křivánek, R. – Michálek, J. - Kyselý,
R. – Stránská, P. – Kozáková, R. – Fikrle, M. 2014: Die Untersuchung eines
späthallstattzeitlichen Fürstengrabhügels bei Rovná (Kr. Strakonice) im Lichte
naturwissenschaftlicher Analysen, Fines Transire 23, 39-50. www.academia.edu/
• Ciglbauer, J. 2015: Amatérská archeologie. Severní Českobudějovicko. Dostupné
z: http://severniceskobudejovicko.cz/2015/07/31/amaterska-archeologie/
• Michálek, J. 1977: Knížecí mohyly z časné doby laténské u Hradiště, okr. Písek:
Příspěvek k historii nálezu z r. 1858, Archeologické rozhledy XXIX, 634-643
https://kramerius.lib.cas.cz/search/i.jsp?pid=uuid:d7bc54c2-3cfa-11e1-3052-
001143e3f55c#periodical-periodicalvolume-periodicalitem-page_uuid:d7bc573e-
3cfa-11e1-3052-001143e3f55c