Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou Petr Janeba Sídlo: Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou se nachází v ulici U malého lesa 4. Tento okresní archiv má i další pobočku, která se nachází v Novém Meziříčí a depozitář ve Velké Bíteši a Doudravníku. Historie: Počátek moderní archivní služby v okrese Žďár nad Sázavou spadá na začátek padesátých let dvacátého století. V polovině dvacátého století se nynější okres Žďár nad Sázavou dělil na čtyři menší okresy, byly to tyto části: Žďár nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí a Velká Bíteš. Do těchto počátků moderní archivní služby byly archivy spravovány příslušnými obcemi a městy ve kterých se nacházely a fungovaly pouze jako správní zařízení obcí (tato správní zařízení obcí se díky zájmu o historii měnila na oddělení muzeí, tuto činnost muzea vyvíjela od počátků 20. století a jejich správa se zaměřila hlavně na správu archiválií měst, cechů a významných spolků). Nejstarší okresní archivy v tomto dnešním okrese vznikly ve Velkém Meziříčí a Žďáře nad Sázavou, kde byl archivář jmenován v témže roce 1950 a svoji práci archiváře vykovával při jiném zaměstnání. Prvním archivářem byl jmenován dr. Metoděj Zemek, který byl zaměstnancem Zemědělsko-lesnického archivu, kde hlavně dozoroval skartace. Jeho hlavní činností, ale bylo získávat dokumenty měst a obcí spadajících pod působnost archivu ve Žďáře. Po odchodu doktora Zemka byl archivářem jmenován Miloš Kreps. I on vykonával tuto funkci zároveň s jiným zaměstnáním (byl profesorem na střední škole). Kreps dosáhl úspěchu v podobě získání prostor v Místním národním výboru v Novém Městě na Moravě, kam přesunul z Horáckého muzea novoměstský archiv města a okolních obcí. V červnu v roce 1956 nastoupil do archivu Jiří Petrlík a zároveň archiv získal prostory ve žďárském zámku, který se stal státním majetkem v roce 1945, a kde mimo jiné mělo své prostory i muzeum. Situace ve Velkém Meziříčí byla obdobná, okresní archiv se zde vyvinul oddělením od muzea. Tento archiv byl přestěhován do prostor zámku v roce 1950 a v roce 1952 byl okresním archivářem jmenován Karel Janíček, který vedl archiv už v době, kdy byl ještě spojen s muzeem. Ve spojené instituci muzea a archivu se pohyboval už v roce 1938. Janíček se zaměřil na dozor nad archivy v okolí. V roce 1955 byl jmenován archivářem na poloviční úvazek Julius Šváb pro Bystřici nad Pernštejnem. Ve Velké Bíteši byl okresní archiv zřízen až v roce 1958, u jeho zrodu stál Jaromír Kotík, který získal prostory a oddělil městský archiv od musejních sbírek. Svoji činnost věnoval dokumentům města a školním dokumentům. Největší význam na působnost a existenci archivů na dnešním území okresu Žďár nad Sázavou měla územní reorganizace z 1. 7. 1960, kdy byly dosavadní malé okresy zrušeny a sloučeny v okres jeden. To sebou neslo i zrušení archivů. Zrušené archivy v Bystřici nad Pernštejnem a Velkém Meziříčí nejdříve fungovaly jako pobočky, z archivu ve Velké Bíteši se stal depositář. Pobočka Okresního archivu v Bystřici nad Pernštejnem byla zrušena v letech 1962-1963, pobočka ve Velkém Meziříčí byla také zrušena, ale až v roce 1982 (do této doby zde pracoval Jaromír Kotík a po něm Libor Pišín). Do dnešní doby zůstaly ponechány depozitáře pouze ve Velké Bíteši a Doubravníku. V roce 1960 vykazoval archiv 890 fondů v rozsahu 1411 běžných metrů. V listopadu 1989 napomohly změny materiálnímu zlepšení stavu archivů. V létě v roce 1991 byla obnovena činnost pobočky ve Velkém Meziříčí, ta má nové prostory v budově Agro podniku Velké Meziříčí. Žďárský archiv, který do té doby sídlil v nevyhovujících prostorách zámku ve Žďáře nad Sázavou, byl také přestěhován. V roce 1994 byl přemístěn do nové budovy. Sídlem se archivu stala zrekonstruovaná správní budova okresního podniku služeb v ulici U Malého lesa, kde archiv sídlí do dnes. Od 1. srpna 2002 spadá pod Moravský zemský archiv v Brně. Osobnosti archivu: Metoděj Zemek Narodil se 15. ledna 1915 ve Vlčnově, maturoval v roce 1935 na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži, v roce 1940 byl vysvěcen na kněze. 1946-1949 studoval filosofii na FF v Brně, 1949 zde získal doktorát z filosofie, 1947-1950 - archivnictví. Doktorát z teologie získal v roce 1947, kdy působil jako archivář a asistent na teologické fakultě. Od roku 1950 působil ve státních archivech (Žďár, Bučovice, Brno). V roce 1960 nastoupil do archivu v Mikulově, kde působil jako ředitel až do roku 1980. Je autorem mnoha publikací o církevních dějinách. V roce 1991 se navrátil ke kněžství a žil v rakouském augustiniánském klášteře Melk. Zemřel 18. října 1996 v Brně. Miloš Kreps Narozen 19. Června 1906 v Novém Městě na Moravě. Byl archivář, musejní pracovník, historik, literární publicista a autor odborné literatury. Z jeho děl: Žďár nad Sázavou: Průvodce po Vlastivědném muzeu, Dějiny Adamovských železáren a strojíren do roku 1905 nebo Dějiny blanenských železáren. Zemřel 9. října 1981. Karel Janíček Narodil se 25. ledna 1883 ve Velkém Meziříčí. Byl městským úředníkem a v letech 1923-1951 byl tajemníkem na Městském úřadě ve Velkém Meziříčí. Zároveň byl historikem, pracovníkem muzea a vedl pobočku Okresního archivu v Novém Meziříčí. Je autorem řady drobnějších prací o historii města, ale většina zůstala jen v rukopisech. Zemřel 7. 5. 1970 ve Velkém Meziříčí. Jiří Petrlík (17. 7. 1932 Nové Sady (Velká Bíteš) – 7. 10. 1994 Nové Město na Moravě), PhDr. 1984 1952-1957 archivnictví – latina na FF Brno; zemědělsko-lesnický A Žďár, následně okresní A Žďár, 1957-1988 (24. 7. 1988 odchází do invalidního důchodu). Svozy materiálu při sjednocení OA 1960. Pořádání fondů měst a dalších. Zora Prokešová – Zora Černá (5. 4. 1955 Nové Město na Moravě), Mgr. 1996 Do 1985 FF UK teorie a řízení kultury, ONV Žďár – odbor kultury, OA 1987, od 1989 ředitelkou archivu Jaroslava Stránská Mgr. Vít Křesadlo (4. 4. 1973 Jihlava), Mgr. 1996 1991-1996 studium historie a archivnictví na FF MU Brno, 1996 SOkA Žďár nad Sázavou, 2016 ředitelem Mgr. Miroslav Kružík Mgr. Hana Fendrychová Křenková (1973 Nové Město na Moravě), 1991-1996 historie – klasická filologie FF MU Brno, 1996 Archiv města Brna, Moravský zemský archiv Rozsah fondů archivu: Ve státním okresním archivu ve Žďáře nad Sázavou bylo k 1. lednu 2015 uloženo 2271 fondů v celkovém rozsahu 3877,87 běžných metrů. Nejstarším dokumentem je velkobítešská listina z roku 1396. Nejdůležitější fondy: 1. Fondy státních správních institucí: Politická správa: Okresní národní výbor Bystřice nad Pernštejnem (1949-1960), Okresní školní výbor Nové Město na Moravě (1870-1949), Okresní školní výbor Velké Meziříčí (1920-1948), Okresní úřad Velké Meziříčí (1855-1945), atd. Finanční správa: Berní úřad Bystřice nad Pernštejnem (1853-1949), Berní úřad Velké Meziříčí (1847-1848), Berní správa Nové Město na Moravě (1925-1949), atd. Justiční správa: Okresní prokuratura Žďár nad Sázavou (1949-1993), Okresní soud Velká Bíteš (1892-1848), Okresní soud Nové Město na Moravě (1850-1949), Okresní soud Město Žďár (1850-1948), atd. 2. Fondy samosprávných institucí: Archiv města Žďár (1411-1945), Archiv obce Zámek Žďár (1652-1945), Archiv města Bystřice nad Pernštejnem (1403-1945), Archiv města Nové Město na Moravě (1458-1945), Archiv obce Prosetín (1483-1945), Archiv města Velké Meziříčí (1385-1945), Archiv města Velká Bíteš (1396-1945). 3. Církevní fondy: Farní úřad Město Žďár (1634-1950), Farní úřad Zámek Žďár (1723-1949), Archiv městečka Dolní Bobrová (1528-1949), atd. 4. Školy: Střední škola Žďár nad Sázavou (1948-1953) 5. Hospodářské instituce: Vysočan, s. p., Bystřice nad Pernštejnem (1990-1991), Jednota, spotřební družstvo Velké Meziříčí (1950-1992), atd. 6. Jiné: KSČ – okresní výbor, Žďár nad Sázavou (1949-1989), KSČ – okresní výbor, Velké Meziříčí (1945-1960), Okresní muzeum Žďár nad Sázavou (1954-1959), atd. Sbírky: Sbírka regionálních tisků (1887-2012), Sbírka soudobé dokumentace (1775-2012), Sbírka fotografií, okres Žďár nad Sázavou (1892-2007), Sbírka map a plánů Velké Meziříčí (1700-1950), Sbírka fotografií Velké Meziříčí (1850-2000), Sbírka tiskařských štočků, Velké Meziříčí (1901-2000). Literatura: Jaroslava Hoffmannová, Jana Pražáková: Biografický slovník archivářů českých zemí. LIBRI, Praha 2000, 830 s. Jihomoravské státní okresní archivy 1994. Znojmo 1995, str. 36.