POZNÁMKA: Opozice determinovaných a nedeterminovaných tvarů není v litevštině důsledná. Často
nemůžeme jednoznačně vysvětlit používání (ne)determinovaných tvarů.
LITEVSKÁ DETERMINOVANÁ ADJEKTIVA
Adjektiva, zájmena, participia a číslovky mají gramatickou kategorii determinovanosti.
Ta se vyjadřuje specifickými determinovanými tvary. Historicky tyto tvary vznikly ze
syntagmat, tvořených adjektivem a zájmenem „jis/ji“: geras + jis → gerasis; gera + ji →
geroji. Tak vznikly nové, tzv. složité typy skloňování (lit. įvardžiuotinės formos).
Nedeterminované adjektivní tvary vyjadřují vlastnosti věcí či osob; determinované
tvary také vyjadřují vlastnosti věcí/osob, ale zároveň zdůrazňují, že se jedná o již známou či
zmíněnou věc. Použitím determinovaného tvaru dosáhneme jednoho z dvou významových
posunů: buď 1) vyčleníme jednu věc/osobu ze všech ostatních, anebo 2) zdůrazníme, že ta
která věc/osoba byla již v řeči zmíněna dříve. (Tyto funkce determinovaných tvarů jsou blízké
funkcím němecého a anglického určitého členu.)
1. Věc nebo osobu můžeme v litevštině vyčlenit podle tří kritérii:
a) na základě větší intenzity či rozsahu té které vlastností:
Valgysime didžiąjame kambaryje. (Budeme jíst ve velkém pokoji.)
Pasiimk gerąsias pirštines. (Vezmi si ty lepší rukavice.)
1939 m. prasidėjo Didysis karas. (V r. 1939 začala Velká válka.)
b) na základě opozičního protikladu dvou věcí (často se jedná o párovité věcí, např.
ruce, nohy apod.):
Mano senieji batai buvo patogesni už naujuosius. (Moje staré boty byly pohodlnější
než ty nové.)
Ji rašo kairiąja ranka. (Ona píše levou rukou.)
Kultūros istorijoje vartojame terminus Mažoji ir Didžioji Lietuva. (V dějinách kultury
používáme terminy Malá a Velká Litva.)
Determinované tvary litevština používá především v terminologii, např.:
a) anksytvosios bulvės (rané brambory); valgomoji druska (jedlá sůl);
b) lengvoji atletika; sunkioji atletika (lehká a těžká atletika); trumpieji ir ilgieji balsiai
(krátké a dlouhé samohlásky)
c) juodieji serbentai (černý rybíz); baltasis lokys (bílý (arktický) medvěd)
2. Pokud zmíníme nějakou věc/osobu poprvé, použijeme zpravidla obyčejný adjektivní tvar.
Dále však přejdeme do determinovaných tvarů, abychom zdůraznili, že se jedná o již známou,
zmíněnou věc/osobu:
Mano pussesrė atsivedė į vakarėlį du kolegas – liekną ir apkūnų. Lieknasis kolega buvo
niūrus ir nekalbus, apkūnusis – linksmas ir plepus. (Moje sestřenice přivedla na večírek
dva kolegy – štíhlého a korpulentního. Ten štíhlý byl zamračený a málomluvný, zato ten
korpulentní byl veselý a upovídaný).
Rytoj man atveš naują kompiuterį. Naujasis kompiuteris kainuoja daugiau negu senasis,
bet jis veikia geriau. (Zítra mi přivezou nový počítač. Ten stojí víc než ten starý, ale
funguje lépe.)