TEATRALITA
VELKOPÁTEČNÍ
LITURGIE

„[…] Tak také náš tragický herec [tragicus noster] v divadle Církve všemu křesťanskému lidu veřejně
znázorňuje očistnou oběť Kristovu.“
Honorius Augustodunensis

Velikonoční triduum
Zelený čtvrtek
Velký pátek
Bílá sobota, Neděle Zmrtvýchvstání

Flügelaltar in St. Wolfgang



Velkopáteční obřady
(1)Bohoslužba slova
(2)Uctívání kříže (Adoratio crusis)
(3)Svaté přijímání
+ Ukládání kříže do hrobu (Depositio crucis)
+ Vyzvednutí kříže z hrobu (Elevatio crucis)

Plague Cross, 1304, Germany

1) Bohoslužba slova
1. ČTENÍ
„Hle, můj Služebník dojde úspěchu, bude povýšen, povznesen k velké vznešenosti. Jak mnozí budou nad
ním žasnout - neboť jeho podoba byla nelidsky zohavena, vzhledem se nepodobá člověku. […] On však
byl proboden pro naše hříchy, rozdrcen pro naše viny, tížily ho tresty pro naši spásu, jeho rány
nás uzdravily.
(Iz 52,13-53,12)

1) Bohoslužba slova
3. ČTENÍ – Pašije podle Jana
JÁHEN: Ježíš vyšel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada. Vstoupil do ní, on i jeho
učedníci. To místo znal i jeho zrádce Jidáš, protože se tam Ježíš často scházel se svými učedníky.
Jidáš si tedy vzal vojenskou četu a od velekněží a farizeů služebníky a šel tam s pochodněmi, s
lucernami a se zbraněmi. Ježíš věděl všechno, co na něj má přijít. Vystoupil tedy a zeptal se jich:
KNĚZ: "Koho hledáte?"
JÁHEN: Odpověděli mu:
SCHOLA: "Ježíše Nazaretského."
JÁHEN: Řekl jim:
KNĚZ: "Já jsem to."
JÁHEN: Stál s nimi také zrádce Jidáš. Sotva jim tedy Ježíš řekl "Já jsem to", couvli a padli na
zem. Znovu se jich zeptal:
KNĚZ: "Koho hledáte?"
JÁHEN: Odpověděli mu:

https://www.youtube.com/watch?v=ewScdpcCoWo

SCHOLA: "Ježíše Nazaretského."
JÁHEN: Ježíš odpověděl:
KNĚZ: "Už jsem vám přece řekl, že já to j sem. Hledáte-li mne, tyto zde nechte odejít."
JÁHEN: To proto, aby se splnilo jeho slovo: "Z těch, které jsi mi dal, nenechal jsem zahynout
nikoho." Šimon Petr měl při sobě meč; vytasil ho tedy, udeřil veleknězova služebníka a uťal mu
pravé ucho. Ten sluha se jmenoval Malchus. Ježíš však Petrovi řekl:
KNĚZ: "Zastrč meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi podal Otec?" […]
Giotto di Bondone (? 1267–1337, Florencie)

2) Adoratio crucis



Planctus Mariae z Pasionálu abatyše Kunhuty



Jan
Svátek kopí a hřebů Páně
Arma Christi
naturalismus

ženská zbožnost



Svátek kopí a hřebů Páně
Ukazování nástrojů Kristova umučení


Poté: Depositio crucis
„Na veliký pátek po dokončení mše svaté abatyše připravivší se, má jíti s procesím k tomu místu se
dvěma staršími sestrami, kdež kříž má býti schován do hrobu. A před nimi mladší sestry mají nésti
korouhve, svíce, vodu svěcenú a kadidelnici a kór v tu chvíli má čísti tento responsoř […]. A
mezitím dokavaď kór čte tyto tři svrchní responsoře, tu chvíli abatyše s poctivostí položíti má
kříž do hrobu, podložíc pod něj jeden korporál a druhým kříž přikryjíc, přiložíti má kaménkem
pěkným a potom pokropiti a okadíti a hned postaviti má svíci u hrobu, aby hořela. A když to abatyše
dokoná, hned kór počne čísti tento responsoř […].“
Olomoucký breviář, 1421










„[p]o sloužení mše odnesou kněží kříž k hrobu se svícemi a kadidelnicí. Zatímco jim kněz
hebdomarius uděluje svátost oltářní, zpívají spolu s nimi tichým hlasem:

Antifona:
Hle, jak zemřel spravedlivý.
Responsorium:
Odešel pastýř dobrý.
Antifona:
Josef Arimatejský.
Responsorium:
Když pohřben byl Pán.

Mezitím položí kříž na látku rozprostřenou v hrobě a po přikrytí látkou okouří a pokropí a k jeho
čelu je postavena svíce, kterou nezhasnou do té doby, kdy v noci všechny zhasínají. Samotný kříž
vyzvednou kněží před zvoněním matutina, nechavše tam jen látku až do noci, kdy je hrob navštíven
sestrami.“
Svatojiřský breviář

https://www.youtube.com/watch?v=oHJRczCPkNE

Crucifix in the choir loft of Jerónimos Monastery (Lisboa, Portugal)












„Na Veliký pátek (1) chlapci za oltářem světce Víta zazpívali třikrát: Kyrie eleison.
Odpověděli jim (2) kněží s kůru Panny Marie: Jesu Kriste qui pasus, advenisti propter nos.
(3) Kanovníci, jáhnové a podjáhnové, kteří stáli u pulpitu mezi kaplí světce Václava a vchodem
hlavním zazpívali: Alpha et omega, tu finis est et origo.
Pak (4) vikáři a jáhnové a podjáhnové u pulpitu poblíž kaple apoštola Tomáše k nim navázali:
Domine, miserere.
K čemuž dodal přítomný sbor celý: Christus dominus factus est…
Tím způsobem se sbory střídaly až po sám konec obřadu“
Pujman, Zhudebněná mateřština, 52

Toto je už KAEDRÁLA sv. Víta (nikoli bazilika, pro kt. byl liturgický předpis primárně určen).