74 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 75
„po-
prou-
-
-
-
-
tele
neprosadila."
Vesnická taneční zábava ve stylizovaném pojetí dobového výtvarného
pohledu druhé poloviny 19. století.
Jednotlivá zázračná vyobrazení
Panny Marie mapovaly tzv. mariánské
atlasy. V národních jazycích
tištěné Mariánské zahrádky, resp.
Marianischer Lustgarten byly určeny
pro venkovské obyvatelstvo.
Kombinovaly obraz s textem –
každé vyobrazení Panny Marie
doplňovala vždy jedna modlitba.
Inventář těchto atlasů pokrýval
nejvýznamnější Panny Marie ze
středoevropského regionu okolo
Moravy (české země, dnešní Polsko,
Rakousko a významná Panna
Maria Loretánská z Itálie).
Vznik nového poutního místa a kultu v režii venkovanů
Externívlivy
Externívlivy
76 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 77
Ad sancta sanctorum
Legenda o původu vranovského poutního kostela hovoří o dvojím zjevení
Panny Marie jistému moravskému šlechtici. Nejprve ve snu, v němž ho
nabádala ke stavbě kostela a slibovala vyléčení jeho slepoty, podruhé již
určovala v lese místo, kde má být chrám postaven. K Panně Marii Žarošické
se váže také hned několik legend popisujících její pohnuté osudy. Jedna
z nich vypráví o ztrátě sochy ve válečných dobách a jejím zázračném
objevení se zbožnému Josefu Němcovi z Archlebova (okr. Hodonín), který
sochu posléze vrátil do jejího původního kostela.
Die Markgrafschaft Mähren, topographish, statistisch und historisch geschildert II. Band. Brünner Kreis. I. Abtheilung.
I když při jejich návštěvě náboženská rovina dominovala, poutní místa do jisté míry svými funkcemi nahrazovala
venkovskému obyvatelstvu města. Poutníci do Sloupu (okr. Blansko) u místa prvního a posledního
zahlédnutí chrámu coby specifického rituálního místa. První průvod s korouhvemi z okolí poutního místa,
tj. z Drahanské vrchoviny, druhý v modlitbě a s krucifixem ze Slovácka.
Externívlivy
Externívlivy
78 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 79
v
Morawské
Nowiny
Původní kaplička s Pannou Marií Sedmibolestnou u pramene vody v levé
horní části, pod ní podoba kostela vybudovaného z milodarů poutníků.
Lyricko-epická kramářská píseň o Panně Marii
Němčanské (z Lutrštéku) pojednává o prvním zaznamenaném
zázraku spojeném s vodou na Lutrštéku
a původ studánky přičítá působení sv. Cyrila
a Metoděje (tisk Antonín Halouska, Olomouc, 1861).
Od Slavkova
Externívlivy
Externívlivy