114 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 115 se - - - Na základě protipožárního nařízení z poloviny 18. století byly v obcích při domech vysazovány stromy, jejichž větve měly v případě požáru zabraňovat odletování hořících šindelů či došků. Použití pálených cihel při stavbě obvodového zdiva domu v Kněždubu (okr. Hodonín). Obliba poutí pramenila nejen z jejich náboženské roviny, ale vyplývala také z výjimečnosti příležitosti sociálního a ekonomického charakteru vytrhávající účastníky z omezeného společenství venkovské komunity. To se týkalo zejména hlavních svátků, během nichž se na poutních místech scházeli obyvatelé z mnoha i vzdálených lokalit. Vyobrazení zachycuje poutníky u místa prvního a posledního zahlédnutí vranovského chrámu 14. srpna 1828, tedy den před významným mariánským svátkem Nanebevzetí Panny Marie. Regulace náboženského chování venkovanů Moravské Slovensko I Proměnav čase Proměnav čase 116 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 117 - - vlivy 33 V kontextu soupeření Brna a Olomouce o prvenství v zemi vedla brněnská korunovace Panny Marie Svatotomské k vytvoření protiváhy poblíž Olomouce sídlící a již korunované Panně Marii Svatokopecké. Podmalba na skle Panny Marie Svatotomské. Povinné zavedení kropenek do interiérů obyvatelstva reflektovala nabídka různých producentů, v případě této kropenky vyškovských toufarů – výrobců fajánsové keramiky. Gesetzlexikon im Geistlichen, Religions- und Toleranzfache, wie auch in Güter- Stiftungs-Studien- und Zensursachen für das Gesetzlexikon im Geistlichen, Religions- und Toleranzfache, wie auch in Güter- StiftungsGesetzlexikon im Geistlichen, Religions- und Toleranzfache, wie auch in Güter- Stiftungs-Studien- und Zensursachen für das Gesetzlexikon im Geistlichen, Religions- und Toleranzfache, wie auch in Güter- Stiftungs-Studien- und Zensursachen für das Cílová poutní místa na území Moravy a českého Slezska podle jejich soupisu z roku 1771. Proměnav čase Proměnav čase 118 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 119 - - - Záštita habsburské říše Panna Maria Mariazellská se v rámci osvícenských reforem těšila zvláštnímu postavení. Omezování jejího kultu v poutních projevech přicházelo na řadu jako poslední. Veřejné oslavy svátku Božího těla se s ohledem na Habsburky pěstovaný kult eucharistie vymykaly státní regulaci. Udržely se tak jako jedny z nejviditelnějších katolických oslav. Božítělové procesí v Lanžhotě v roce 1902. V Lanžhotě se termín hodů vrátil ke svátku zasvěcení farního kostela Povýšení svatého Kříže, který se slaví 14. září, v mnoha moravských venkovských lokalitách se ovšem ujal a až do dnešních dnů zůstal v platnosti státem nařízený termín oslavy hodů – třetí neděle v říjnu. Gesetzlexikon im Geistlichen, Religions- und Toleranzfache, wie auch in Güter- Stiftungs-Studien- und Zensursachen für das Proměnav čase Proměnav čase 120 Časové a prostorové souvislosti tradiční lidové kultury na Moravě 121 : Anachronické způsoby náboženského chování vesničanů jako např. poutní průvody se stávaly kuriozitou. Zobracení zachycuje takové vnímání ze strany redaktorů vídeňských novin. Ti procesí z Moravy do Mariazell konfrontovali s technickými vymoženostmi, které ve zkratce charakterizovaly dobu. Změny a diferenciace v organizaci rukodělné produkce K řemeslníkům, bez jejichž služeb by se neobešel chod žádného vrchnostenského provozu ani poddanských hospodářství, náleželi především kováři. Die Bewohner von Nordmähren kommen an die Reihe . Proměnav čase Proměnav čase