Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty svazek I. architektura / design / digitalní hry / film / hudební průmysl / knihy a tisk / móda / památky reklama / scénická umění / software / TV a rozhlas / umělecká řemesla / výtvarné umění Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty I.svazek Publikace je vydána v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, podpořeného v rámci programu NAKI, identifikační kód projektu DF11PO10VV031. Eva Žáková a kol. výzkumainovace vzdělávání výt varnéumění-řeme sla - scénická uměn í-kulturnídědictví -literatura tvorba originalita Kulturní průmy slyfilm-televizearozhlas -digitálníhry-knihyatisk -hudba ŠirŠíeKonomiKacesto vní ruch - iCt - digitální ekonomika - sociálnímé dia-zdravotnictví-zpracovatelskýprůmysl(na př.výrobanábytku,hraček,sklářskýprůmysl) Kreat ivní průmysly design - móda -architektura-reklama-software -gastronomie 3 PROČ MAPOVAT KKP V ČR Ragnar Siil bývalý náměstek estonského ministra kultury, který se významně zasadil o strategické uchopení a podporu KKP v Estonsku, rovněž působil v roli předsedy pracovní skupiny pro KKP Evropské komise „Při podpoře rozvoje kreativních odvětví nelze jednoduše kopírovat ze zahraničí. Je nutné si vytvořit vlastní model. Je zapotřebí podívat se na to, co máte ve své zemi, kraji nebo městě, jaké jsou vaše silné a slabé stránky, co je ve vašem okolí. Špatná zpráva tedy znamená, že zjišťování musíte provést celé od začátku. Dobrá zpráva je, že existuje mnoho inspiračních zdrojů, mnoho zemí a míst již odvedlo skvělou práci a je možné se od nich učit. V rámci pracovní skupiny EU pro KKP jsme na základě zkušeností 28 členských států zjistili, že přestože je to pokaždé, v každé zemi a místě jiné, některé kroky strategické podpory jsou shodné. Jedná se především o určité předběžné podmínky. Mezi nimi na prvním místě stojí mapování. Nejprve je vždy nutné vědět, co máte k dispozici a s kým je dobré komunikovat – tedy vybudovat určitou vědomostní základnu. Potřebujete nejen mapování a data, ale také způsob, jak data interpretovat a pochopit, co se za nimi skrývá. Pokud znáte data a mapu, potřebujete vytvořit spojenectví, vystavět sítě a zapojit odborníky a začít zvyšovat povědomí. Pak potřebujete dobré politiky a zákonodárce, kteří si uvědomí důležitost kreativních průmyslů a přijmou vhodné strategie. Tyto kroky jsou základním předpokladem pro využití potenciálu kreativních odvětví. Druhý krok spočívá ve zjištění toho, co jednotlivá kreativní odvětví potřebují k úspěchu. To je vlastně základní otázka, která by měla být položena odborníkům a zástupcům daných odvětví: Co potřebujete k tomu, abyste byli úspěšní? Je to dům, místnost, internetové připojení, poradenství, vzdělání, školení, peníze, kontext? Všechny právě zmíněné ‚nástroje‘ je možné nalézt na relevantních místech: ať už to je fyzická infrastruktura, kreativní inkubátory, které dnes v Evropě rostou jako houby po dešti, zvyšování kapacity, vzdělávání, školicí programy, mentoring, coaching, přístup k finančním prostředkům, tedy ke kapitálu, ale také síťování, klastrování a přístup na zahraniční trhy. Možných opatření je hodně, a proto je nutné je nahlížet z holistického hlediska. Nestačí zavést jedno opatření tady a druhé tam k tomu, aby se stal zázrak. Zázraky neexistují. Je nutné vidět celkový obraz. Když se podaří nastavit prostředí, kde KKP budou silným sektorem a firmy budou moci získat podporu pro svůj růst, pak nastává třetí fáze, která je opravdu zajímavá. Jedná se tzv. spillover efekt. Kultura pak může významně přispívat k vzdělávání, blahobytu, sociální spokojenosti, integraci, sociální soudržnosti, inovaci, turismu, udržitelnému rozvoji a mnoha dalším oblastem.“ 4 Celý videopříspěvek R. Siila Proč mapovat KKP v ČR a co by mělo být do KKP v ČR zahrnuto? je možné zhlédnout přímo zde, nebo na: http://www.idu.cz/cs/konference-stred-zajmu-kultura-360. 5 OBSAH Význam, definice a vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Eva Žáková, Marcel Kraus8 Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů v České republice Pavel Bednář, Lukáš Danko52 Účet kultury Eva Žáková, Tereza Raabová99 Postavení kultury v rámci makroekonomiky ČR: Organizace statistických dat, satelitní účty Marek Rojíček122 Kulturní cestovní ruch a možnosti jeho měření s využitím satelitních účtů Lucie Plzáková146 Výdaje na výzkum a vývoj v kulturních a kreativních průmyslech Marcel Kraus a kol.165 Strategické dokumenty související s podporou kulturních a kreativních průmyslů Blanka Marková178 Možnosti využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu kulturních a kreativních průmyslů 2014–2020 Eva Žáková204 Shrnutí  241 Executive summary 270 6 ÚVOD Vážení čtenáři, jsme velmi rádi, že vám můžeme představit tuto publikaci, která má charakter mapovacího dokumentu a která je jedním z hlavních výstupů projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jak zaznívá v úvodní citaci Ragnara Siila, která je pro nás inspirací a možným mottem každého státního či místního mapování, oblast kulturních a kreativních průmyslů (KKP) zahrnuje mnoho odvětví a celý koncept i mnoho úhlů pohledu, stejně jako statistik, dat a trendů vývoje. Na základě této zkušenosti jsme se rozhodli rozdělit publikaci na dva svazky. Nyní máte k dispozici první svazek publikace s podtitulem Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty, který nahlíží celou problematiku komplexně, přičemž důraz je kladen na vysvětlení významu a dopadů KKP, jejich postavení v národní ekonomice, metodiku makroekonomického mapování a statistická data. Druhý svazek, který následuje, je zaměřen primárně na jednotlivá kulturní a kreativní odvětví v ČR (výtvarné umění/trh s uměním, scénická umění, film, design, hudební průmysl, architektura, digitální hry, reklama, TV a rozhlas, památky), na jejich výkon, silné a slabé stránky, potřeby a trendy. Na zpracování tohoto prvního svazku mapovacího dokumentu se podílelo více autorů. Jednotlivé kapitoly byly vypracovány na základě zadání různými odborníky z celé republiky. Mapovací dokument otevírá hlavní řešitelka projektu Eva Žáková, která v první kapitole popisuje přístup řešitelského týmu k mapování KKP, definuje význam celého konceptu a předkládá návrh podrobného vymezení KKP dle statistické klasifikace ekonomických činností národních účtů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vymezení KKP vychází z důvodu porovnatelnosti dat z účtu kultury a bylo doplněno o další, tzv. podpůrná a návazná odvětví, která byla vymezena řešitelským týmem na základě předchozích analýz zahraničních praxí. Část úvodní kapitoly je rovněž věnována významu kreativní ekonomiky, tedy významu KKP pro další ekonomická odvětví. Druhá kapitola již přináší zjištěná statistická data za celou oblast KKP, tedy výsledky kvantitativního mapování KKP v České republice. Jejími autory jsou Pavel Bednář a Lukáš Danko z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jsou zde uvedena základní i podrobná data výkonu celé oblasti KKP z hlediska ukazatelů, jako jsou HDP, celková produkce, počet subjektů či počet pracovníků. Na tuto kapitolu navazuje popis účtu kultury zpracovávaného Českým statistickým úřadem a Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu. Zaměřuje se zejména na makroekonomická data a metodiku jejich zjišťování. Data jsou zde uvedena v časové řadě tří let (2010, 2011 a 2012), doprovází je komentář, porovnání s daty z druhé kapitoly a doporučeními pro optimalizaci metodiky. 7 U statistik zůstaneme i ve čtvrté a páté kapitole. Kapitolu Postavení kultury v rámci makroekonomiky ČR zpracoval pro tuto publikaci Marek Rojíček ze sekce makroekonomických statistik ČSÚ a jejím cílem je kvantifikovat podíl jednotlivých odvětví na produkci ČR, na HPH a HDP, na zaměstnanosti a exportu, dále popsat existující satelitní účty v ČR a porovnat makroekonomická data účtu kultury s vybranými dalšími odvětvími. Na toto téma navazuje pátá kapitola autorky Lucie Plzákové z Vysoké školy hotelové v Praze. Ta sleduje průniková data satelitního účtu cestovního ruchu a účtu kultury a poukazuje na diskrepance a neprovázanost statistik. Šestá kapitola vyčísluje výši výdajů na výzkum a vývoj v odvětvích KKP, tyto výdaje sleduje jak z hlediska časových řad, tak v porovnání s dalšími významnými odvětvími české ekonomiky (automobilový či chemický průmysl apod.). Autorem je Marcel Kraus a jeho kolegové z Technologické agentury ČR. Tato kapitola je shrnutím obsáhlé studie Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích: Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje včetně srovnání s vybranými průmysly ČR, která byla publikována jako samostatný výstup projektu mapování. Sedmá kapitola je analýzou strategických dokumentů souvisejících s podporou KKP. Kapitola, jejíž autorkou je Blanka Marková z Ostravské univerzity, je věnována vymezení a základnímu rozboru vertikálních i horizontálních strategií relevantních pro KKP na úrovni ČR. Celý svazek uzavírá opět Eva Žáková, která se v poslední kapitole zaměřuje na začínající grantové období Evropských strukturálních a investičních fondů. Poměrně podrobně rozebírá jednotlivé programy a opatření a navrhuje k nim konkrétní témata podpory KKP. Poslední kapitola je tedy více než tečkou spíše výzvou k akci a pohledem na nové příležitosti pro odvětví KKP. Přejeme vám inspirativní čtení. Tereza Raabová 8 Význam, definice a vymezení kulturních a kreativních průmyslů v ČR Eva Žáková, Marcel Kraus OBSAH Seznam modulů  8 Seznam obrázků  9 1. Význam kulturních a kreativních průmyslů (KKP)  10 2. Definice a vymezení KKP na evropské úrovni  15 3. Návrh definice KKP pro Českou republiku  21 4. Návrh na vymezení KKP pro Českou republiku podle ekonomických činností  26 5. Kreativní ekonomika Marcel Kraus  34 Zdroje  48 SEZNAM MODULŮ MODUL 1 – ZÁKLADNÍ KKP – ÚČET KULTURY  29 MODUL 2 – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 31 MODUL 3 – ŘEMESLA A ODĚVNÍ PRŮMYSL 32 MODUL 4 – REKREAČNÍ ČINNOSTI, TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 33 9 Významu, definicím a vymezení kulturních a kreativních průmyslů (KKP) byl věnován velký prostor v již zveřejněných studiích a publikacích projektu Mapování KKP.1 Protože však tento dokument představuje stěžejní výstup, je nutné zrekapitulovat důležitá východiska, uvést nové skutečnosti a rovněž zasadit koncept KKP do širšího kontextu. Tato kapitola proto bude věnována významu KKP v celé jejich šíři, vývoji definic a vymezení s tím, že se zaměříme především na návrh definice KKP, resp. kulturních a kreativních odvětví (KKO), a představení návrhu na vymezení KKP podle dílčích oblastí a činností pro Českou republiku. Vzhledem k důležitosti přesahů a dopadů KKP na další odvětví se tato kapitola bude také podrobněji věnovat fenoménu kreativní ekonomiky a jejímu významu. 1 Již publikované výstupy projektu jsou ke stažení na webových stránkách Institutu umění – Divadelního ústavu. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnich-a-kreativnichprumyslu-v-cr-20 [cit. 29. ledna 2015]. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Význam kulturních a kreativních průmyslů 14 Obrázek 2: Vymezení kulturních a kreativních průmyslů podle Evropské komise  17 Obrázek 3: Návrh vymezení KKP v ČR  23 Obrázek 4: Kreativní ekonomika – matrix 39 Obrázek 5: Model Quintuple Helix v kontextu kreativní ekonomiky 42 10 1. VÝZNAM KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ (KKP) Koncept KKP se již dostal do určitého povědomí i v ČR. Je proto důležité shrnout jeho základní význam a dopady, které představuje pro oblast kultury a kulturní politiku. Mnohdy jsou KKP vnímány pouze z pohledu ekonomického přínosu kulturních a kreativních činností, produktů a služeb ke konkurenceschopnosti ekonomiky a růstu zaměstnanosti. Označení a koncept se tak používají především pro prezentaci, propagaci a strategickou podporu ekonomického přínosu tržních a podnikatelských aktivit odvětví, která se řadí ke KKP.2 Tento pohled je však velmi zúžený a nepostihuje komplexnost a provázanost systémů, v nichž se kulturní a kreativní činnosti uskutečňují. Proto v rámci projektu mapování nahlížíme na koncept KKP v celé jeho šíři, jejíž podstatou je zkoumání a zjišťování všech kulturních a kreativních činností bez ohledu na typ subjektů, které je vykonávají. Za základní typy lze v tomto kontextu považovat subjekty veřejné, neziskové, tržní, vzdělávací a výzkumné. Jinými slovy – je třeba si uvědomit, že na existenci kvalitní a efektivní kulturní infrastruktury, jež je předpokladem pro rozkvět kultury, která přispívá ke kvalitě společnosti i k jejímu ekonomickému růstu, se podílejí jak soukromé firmy, osoby samostatně výdělečně činné, tak i umělci, neziskové a veřejně dotované organizace, instituce formálního i neformálního školství či výzkumná pracoviště. Primární význam konceptu KKP tedy spočívá v novém pohledu na kulturu – jako na kulturu v 360°. V zahraničí se velmi často pro označení této rozmanitosti a komplexnosti kulturní infrastruktury a kulturních a kreativních činností používá pojem ekosystém. Ten je v obecné rovině českým zákonem o životním prostředí definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“.3 Tuto definici lze aplikovat i na oblast kultury jako na systém, na jehož vyváženosti se podílejí všechny výše zmíněné složky. Takovéto komplexní a mnohovýznamové vnímání kultury však zatím není zcela reflektováno kulturní politikou. Z pohledu správy, řízení a podpory kulturních organizací a aktivit představuje kultura z mnoha důvodů velmi složitou oblast. Historicky se jedná o poměrně mladý sektor, který se opírá o souhrn postupně vznikajících zákonů a agend zahrnujících jednotlivé typy veřejných kulturních služeb a statků, jež stát považuje za důležité ochraňovat a podporovat. Kulturní politika většinou jako svou prioritu chápe především péči o kulturní dědictví, široké spektrum agend týkající se kulturních památek a statků, kterými jsou obecně 2 Dokladem této skutečnosti je velké množství webových stránek odkazujících na KKP obecně či na úrovni jednotlivých zemí a měst (např. Creative Finland, Creative Estonia, Creative Berlin). 3 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Dostupné [on‑line] na: http://www.mzp.cz/ www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/ 5b17dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument [cit. 20. června 2014]. 11 označovány doklady historického vývoje společnosti (sídla, umělecká díla atd.), a kulturních organizací, jež poskytují veřejné služby spočívající zejména v ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví (muzea, knihovny, archivy apod.). Postupně se přidávaly i další agendy např. ohledně provozování rozhlasového a televizního vysílání, vydávání tisku či autorského práva. Dále se rovněž vytvořila poměrně rozsáhlá agenda podpory umělecké tvorby a kulturních aktivit, která je realizována podpůrnými programy na úrovni státu, krajů a měst. Oproti ostatním oblastem, které mají rovněž významný společenský dopad a nejsou zaměřeny jen na ekonomický růst, jakými jsou kupř. oblast vzdělávání či životního prostředí, musí kultura asi nejvíce obhajovat svou pozici a bojovat o pozornost a zájem politiků, a potažmo o veřejnou podporu. Nejtěžší vždy bude advokacie umění a kultury ve smyslu společenského uznání jejích imanentních hodnot. Základem těchto hodnot, které se opírají o teorii estetiky, je skutečnost, že umění má smysl samo o sobě, pro krásu a emocionální prožitky, které přináší. Jedním z problémů při obhajování základních hodnot a role kultury je i skutečnost, že neexistují žádná jednotná kritéria ani společenský konsenzus pro vnímání umění a kultury. Z tohoto důvodu je pro kulturní politiku, především pak pro rozhodování o veřejné podpoře, mnohem snazší opírat se o další funkce kultury, které již nejsou závislé pouze na subjektivním hodnocení a posuzování kvality. Poskytování veřejných dotací je nutné obhájit před voliči a daňovými poplatníky zejména z pohledu jejich co nejširšího dopadu a vlivu na společnost. Proto je mnohem snazší podporovat kulturu jako prostředek k dosažení pozitivních společenských dopadů. Tak se dostáváme k tzv. instrumentalizaci kultury,4 která znamená využívání kultury nejen kvůli ní samotné, ale i z důvodů jejích mnoha funkcí či rolí, jimiž přispívá k ekonomickému růstu a rozvoji společnosti. Společenských funkcí kultury je celá řada. Na prvním místě bývá zdůrazňována role kultury jako prostředku udržování tradic a utváření a budování identity, která je chápána jako základ existence národního společenství, národní prestiže a reprezentace. Dále je kladen důraz na kulturu jako prostředek poznání, reflexe, dialogu a demokratizace a jako na nástroj vzdělávání a rozvoje kultivovanosti. V neposlední řadě pak je možné kulturu využít i jako nástroj integrace vyloučených 4 Poprvé tento termín použil tým odborníků pod vedením Roda Fischera, který vypracoval studii na zakázku Rady Evropy In from the Margins, A contribution to the debate on culture and development in Europe. The European Task Force on Culture and Development. Council of Europe Publishing, Štrasburk, 1997. Dostupné [on-line] na: https://www.coe.int/t/dg4/cultureheritage/culture/Resources/ Publications/InFromTheMargins_EN.pdf [cit. 29. ledna 2015]. 12 skupin a jednotlivců do společnosti i jako prostředek prevence negativních sociálních jevů.5 V tržním prostředí, které je primárním znakem naší společnosti, mají asi největší dopad a vliv argumenty poukazující na ekonomiku kultury, tedy na její přínos k ekonomickému růstu. Ekonomická data a zjištění týkající se rychlého růstu vybraných KKP na ekonomiku pak hrají ústřední roli při prosazování podpory kultury, resp. KKP. Instrumentalizace kultury (potažmo tedy i koncept KKP) byla primárně použita jako nástroj pro získání většího uznání kultury ve společnosti, protože na konci minulého století bylo již velmi obtížné obhájit veřejnou podporu kultury bez poukazování na její přesahy. Nicméně je evidentní, že se nejednalo pouze o pokus zachránit podporu umělecké tvorby, ale že druhotné funkce kultury jsou pro společnost nanejvýš důležité, že se přirozeně projevují i bez zásahu kulturní politiky, a tudíž bylo jen otázkou času, kdy se kulturní politika začne důsledněji zabývat i vlivem kultury na jiné oblasti a odvětví, potažmo i konceptem KKP, který podporuje prostupnost všech odvětví s tím, že do svého středu staví tvorbu a originalitu. Na začátku devadesátých let však nebylo ani ve Velké Británii a dalších vyspělých evropských zemích snadné prosadit zmíněný přístup a v České republice jsme stále ještě v tomto ohledu na začátku. Týká se to politické reprezentace, ale i samotných umělců a představitelů kultury, kteří nechtějí být součástí tržní ekonomiky a výrazně se vymezují vůči komercionalizaci. V rámci projektu Mapování KKP se s těmito názory setkáváme stále velmi často a jsou velmi blízké popisu R. Fischera, který charakterizoval doporučení studie In from the Margins6 pro Radu Evropy využívat instrumentalizaci pro posílení role kultury následovně: „Naše doporučení byla velmi kontroverzní. Věděli jsme to, ale považovali jsme je za jedinou cestu, jak ve většině zemí dostat umění a kulturu do centra pozornosti. Pro některé umělce bylo skutečně těžké se s tímto přístupem vyrovnat a přijmout ho. Mnohokrát jsem slyšel na četných setkáních, která jsme s umělci organizovali: ‚Vždyť my prodáváme svoji duši!‘ Odpovídal jsem: ‚To je v pořádku, nemusíte náš pohled akceptovat, pro mne osobně je kultura důležitou duchovní stravou, ale pro spoustu lidí v populaci už tomu tak není. Nemají žádný vztah k tomu, jak umělci kulturu vnímají, nerozumějí současnému umění, nechodí do opery, nejdou do divadla, pokud to není něco opravdu populárního. A to se asi nikdy nezmění. Pokud ale chcete získat i u těchto lidí respekt a vytvořit podmínky, 5 Funkce kultury jsou velmi dobře analyzovány např. v magisterské diplomové práci: Kostelecký, Jiří: Ekonomické aspekty kultury. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2014. Dostupné [on-line] na: http://is.muni.cz/th/262327/ff_m/ [cit. 20. ledna 2015]. Další odborná literatura týkající se funkcí kultury je uvedena ve zdrojích této kapitoly. 6 Viz poznámka 3. 13 ve kterých by kultura a umění měly skutečně vliv, musíte prokázat synergie s ostatními oblastmi společnosti.‘“7 Negativní postoj některých umělců a představitelů kultury lze považovat za legitimní, a proto je potřeba vyžadovat osvícený přístup ke kulturní politice spočívající ve vyváženém přístupu a uznání všech výše zmíněných rolí kultury. Jak vypovídají příklady ze zahraničí (především severských zemí Evropy), může kulturní politika přistupovat k veřejné podpoře obezřetně a uváženě, aby nepoškodila nějaký důležitý segment kulturního ekosystému, především pak podporu tvorby, jakožto zdroj imanentních hodnot umění a kultury. Z pohledu druhotných funkcí má kultura tzv. horizontální charakter, což znamená, že se týká mnoha oblastí. Tento fakt vyžaduje při koncipování a realizaci kulturních politik a strategií spolupráci napříč ministerstvy či samosprávnými odbory. Nové horizontální pojetí kulturní politiky bývá stále častěji prosazováno na úrovni měst. Spočívá v tom, že se nevytváří pouze „klasická“ kulturní strategie, ale usiluje se o to, aby se ke kultuře přihlíželo a využívaly se její funkce ve všech ostatních politikách a strategiích. Města tak již nevytvářejí pouze kulturní plány či strategie, ale kulturně se plánuje a koncipují se strategie. Příkladů zahraničních horizontálních strategií na státní úrovni je celá řada a jsou popsány mimo jiné v již publikovaných výstupech projektu Mapování KKP.8 Na základě výše zmíněných skutečností lze konstatovat, že koncept KKP ve svém širším záběru zahrnuje celou oblast kultury a de facto se ji snaží nově definovat a uchopit. Vzniká tak nové paradigma pro oblast kulturní politiky, jež postihuje všechny aspekty a funkce kultury a snaží se překonat dosavadní přístup založený pouze na podpoře veřejných a neziskových kulturních aktivit a organizací bez zohlednění širších souvislostí. Tento nový přístup rovněž umožňuje překlenout dosavadní striktní oddělování komerční a nekomerční sféry a historickou propast mezi tzv. vysokým a nízkým uměním, která je stále velmi citlivě vnímána. Takový vývoj lze považovat za přirozený i vzhledem k současnému prostředí a podmínkám, v nichž se kulturní činnosti odehrávají. I neziskové a veřejné organizace se nacházejí v konkurenčním prostředí: zpoplatňují své služby, díky svému množství jsou nuceny hledat i neveřejnou finanční podporu a musí bojovat o své publikum a zákazníky. 7 Fisher, Rod: I v kulturní politice musí být systém. A2 kulturní týdeník, 2008(4). Dostupné [on-line] na: http://www.proculture.cz/cultureinfo/rod-fisher-i-v-kulturni-politice-musi-byt-system-1475.html [cit. 2. června 2014]. 8 Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. [Projekt Mapování KKP v ČR], Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativniprumysly-ve-vybranych-zemich-evropske-unie.pdf [cit. 20. listopadu 2014]. 14 Na závěr nezbývá než znovu zdůraznit, že všechny funkce kultury mají svůj význam a je žádoucí, aby prvotní (imanentní) i vedlejší (instrumentální) hodnoty kultury vytvářely harmonický svazek. Při nastavování strategií a podpůrných politik je pak v tomto kontextu nutné velmi citlivě rozlišovat mezi tím, co znamená podpora tvorby coby základu a zdroje kreativity, díky níž mohou vzkvétat i průmysly, a podpora průmyslů a kreativní ekonomiky, která spadá do sféry podpory rozvoje podnikání. Obrázek 1: Význam kulturních a kreativních průmyslů Zdroj: Vlastní zpracování. 15 2. DEFINICE A VYMEZENÍ KKP NA EVROPSKÉ ÚROVNI Definicím a vymezením KKP byla v rámci projektu mapování věnována rozsáhlá komparativní studie,9 která dospěla k zjištění, že pokud jde o obecnou definici, je poměrně často využívána definice Velké Británie, jež staví na základním parametru kreativních průmyslů, kterým je jejich spojení s kreativitou a duševním vlastnictvím. Mnohé země se však obecnou definicí vůbec nezabývají a zaměřují se především na výčet a charakter konkrétních odvětví, jejichž ekonomický výkon se snaží měřit, analyzovat a strategicky podpořit. Z komparativní studie rovněž vyplývá, že neexistuje jednotné vymezení KKP a že země se k otázce, co zahrnout do KKP, staví velmi různorodě. Následující přehled o vývoji definování KKP se soustředí především na Velkou Británii a úroveň Evropské unie, respektive Evropské komise, protože považujeme tyto definice za východisko pro návrh definice a vymezení na úrovni České republiky. Velká Británie (1998, 2001) Kromě množství akademických definic (např. CH. D. Throsby, J. Hartley, D. Hesmondhalgh, J. Howkins)10 snažících se postihnout obecnou podstatu kulturních a kreativních průmyslů se v praktické politice na úrovni státní správy používá a přejímá definice z britského mapovacího dokumentu z roku 1998 (Creative Industries Mapping Document),11 která byla posléze aktualizována v mapovacím dokumentu v roce 2001 (Creative Industries Mapping Documents):12 Kreativní průmysly jsou průmyslová odvětví, jejichž základem je individuální lidská kreativita, lidské dovednosti a talent. Zároveň jsou kreativní průmysly odvětvími s potenciálem vytvářet bohatství a pracovní místa zejména prostřednictvím využití duševního vlastnictví. Do kreativních průmyslů ve Velké Británii řadí třináct odvětví: reklamu, architekturu, knihy a tisk, rozhlas a televizi, design, film a video, hudbu, software, počítačové hry, módní návrhářství, řemesla, scénická umění a trh s uměním a starožitnostmi. 9 Tamtéž. 10 Viz Cikánek, Martin a kol.: Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku II. Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2013. 11 Creative Industries Mapping Document, 1998. Dostupné [on-line] na: https://www.gov.uk/ government/publications/creative-industries-mapping-documents-1998 [cit. 29. ledna 2015]. 12 Creative Industries Mapping Documents, 2001. Dostupné [on-line] na: https://www.gov.uk/ government/publications/creative-industries-mapping-documents-2001 [cit. 29. ledna 2015]. 16 Britská definice nedělí odvětví na kulturní a kreativní a používá pouze výraz kreativní, což je nutné chápat jako pouhé zjednodušení delšího názvu. I jiné státy převzaly tento přístup a používají pouze tuto zkrácenou verzi. Evropská unie Na rozdíl od širokého uchopení významu KKP, kterému byl věnován prostor v předchozí kapitole, je nezbytné znovu upozornit na skutečnost, že kulturní politika EU se v případě konceptu KKP soustředí primárně na význam KKP pro ekonomiku a společnost. Evropská komise se zaměřuje hlavně na hledání a posilování argumentace pro podporu KKP ve smyslu jejich přispění k naplnění hlavního cíle strategie Evropské unie, jímž je do roku 2020 dosáhnout nového růstu.13 S argumentem naplnění cíle strategie EU postupovala EK i při prosazení podpory komunitárního programu Kreativní Evropa na období let 2014–2020, protože se obávala, že kdyby stavěla pouze na podpoře rozmanitosti kultury (tedy na podpoře primární funkce kultury v tradičním slova smyslu), která je zakotvena v čl. 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,14 vystavovala by se riziku neschválení programu Evropským parlamentem. Kromě programu Kreativní Evropa se tak EK snaží hlavně o uznání přínosu kultury k ekonomickému růstu a sociální inkluzi prostřednictvím strukturálních fondů a dalších komunitárních programů (např. pro podporu vzdělávání, vědy či podnikání). Studie Ekonomika kultury (2006) Studie Ekonomika kultury byla vytvořena na zakázku Evropské komise agenturou KEA, European Affairs v roce 2006. Pokud jde o definici a vymezení, autoři studie rozdělili odvětví na dvě skupiny – kulturní a kreativní – a blíže je specifikovali: Kulturní odvětví Neprůmyslová odvětví, která produkují nereprodukovatelné zboží a služby, jež jsou „konzumovány“ na místě (koncert, umělecký veletrh nebo výstava). Jedná se o následující umělecké oblasti (výtvarné umění zahrnující malířství, sochařství, 13 Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, která byla zahájena v roce 2010 a jejímž cílem je dosáhnout hospodářského růstu a větší zaměstnanosti. Nemá sloužit pouze k překonání současné krize, ze které se evropské ekonomiky začínají postupně zotavovat. Má také pomoci vyřešit nedostatky současného modelu hospodářského růstu a vytvořit podmínky pro inteligentní a udržitelný růst, který podporuje sociální začlenění. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/europe2020 [cit. 29. ledna 2015]. 14 Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Dostupné [on-line] na: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [cit. 29. ledna 2015]. 17 řemesla, fotografii; trhy s uměním a starožitnostmi; scénická umění zahrnující operu, orchestry, divadlo, tanec, cirkus; kulturní dědictví zahrnující muzea, pamětihodnosti, archeologické lokality, knihovny a archivy). Průmyslová odvětví, která produkují kulturní produkty určené k masové reprodukci, hromadnému šíření a vývozu (např. kniha, film, zvuková nahrávka). K tomuto „kulturnímu průmyslu“ patří film a video, videohry, vysílání, hudba, vydávání knih a tisku. Kreativní odvětví V kreativních odvětvích se kultura stává „kreativní“ investicí do produkce „nekulturního“ zboží. Patří sem takové aktivity jako design (módní návrhářství, design interiérů a produktů), architektura a reklama. Kreativita je ve studii chápána jako využití kulturních prostředků coby zprostředkujících produktů ve výrobním procesu nekulturních odvětví, a tedy jako zdroj inovace. Obrázek 2: Vymezení kulturních a kreativních průmyslů podle Evropské komise Zdroj: KEA, European Affairs: The Economy of Culture in Europe, Study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brusel, 2006. 18 Zelená kniha o uvolnění potenciálu kulturních a kreativních odvětví (2010) V roce 2010 vydala Evropská komise Zelenou knihu a pro vymezení kulturních a kreativních průmyslů používá zobecňující přístup založený na níže uvedených pracovních definicích: Kulturní odvětví jsou ta odvětví, jež produkují a šíří produkty nebo služby, které se v okamžiku svého vzniku vyznačují určitou povahou, zamýšleným využitím nebo účelem a jež jsou výrazem nebo prostředkem kulturních projevů, a to nezávisle na obchodní hodnotě, jakou mohou tyto produkty nebo služby mít. Kromě tradičních uměleckých odvětví (scénická umění, vizuální umění, kulturní dědictví včetně veřejného sektoru) sem řadíme film, DVD a video, televizi a rozhlas, videohry, nová média, hudbu, knihy a tisk. Tento koncept je definován v souvislosti s kulturními projevy v rámci Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Kreativní odvětví jsou odvětví, která mají kulturní rozměr a používají kulturu jako vstupní hodnotu, přičemž jejich výstupní hodnota je především funkční. Patří sem architektura a design, které integrují tvůrčí prvky do širšího procesu, a také pododvětví jako grafický design, módní návrhářství a reklama. Na okrajovější úrovni ovlivňuje produkce obsahu rozvoj mnoha dalších odvětví, která jsou tak v určitém rozsahu propojena s kulturními a kreativními odvětvími. Řadí se sem mimo jiné turistika a odvětví nových technologií. Tato odvětví však výslovně nespadají do vymezení kulturních a kreativních odvětví, jak je používá Zelená kniha…15 Jak je patrné v porovnání s definicí studie Ekonomika kultury, dochází v definování k jistému posunu a výslovnému přihlášení se k zahrnutí i netržních aktivit a celého veřejného sektoru. Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů Definice Zelené knihy se též odvolává na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,16 která v pěti paragrafech definuje zásadní pojmy: 15 MK ČR: Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví, 2010. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty-rady-evropy/ZELENA-KNIHA---Uvolnenipotencialukulturnich-a-tvurcich-odvetvi.pdf [cit. 17. prosince 2014]. 16 Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/Umluva_UNESCO_cj.pdf [cit. 9. ledna 2015]. 19 Kulturní rozmanitost „Kulturní rozmanitostí“ se rozumí mnohočetnost forem, jejichž prostřednictvím kultury skupin a společností nalézají své vyjádření. Tyto projevy se dále předávají uvnitř skupin a společností i mezi nimi navzájem. Kulturní rozmanitost se neprojevuje pouze v rozličných formách, jejichž prostřednictvím se vyjadřuje, obohacuje a předává kulturní dědictví díky různorodosti kulturních projevů, ale také prostřednictvím různých způsobů umělecké tvorby, produkce, šíření, distribuce a užívání bez ohledu na použité prostředky a technologie. Kulturní obsah „Kulturním obsahem“ se rozumí symbolický význam, umělecká dimenze a kulturní hodnoty, které mají původ v kulturních identitách nebo jsou jejich výrazem. Kulturní projevy „Kulturními projevy“ se rozumějí projevy, které jsou výsledkem tvořivosti jednotlivců, skupin nebo společností a které mají kulturní obsah. Kulturní činnosti, zboží a služby „Kulturními činnostmi, statky/zbožím a službami“ se rozumějí činnosti, statky/zboží a služby, které když jsou posuzovány z hlediska jejich specifické povahy, použití nebo účelu, ztělesňují kulturní projevy nebo jsou jejich nositeli, a to nezávisle na komerční hodnotě, kterou mohou mít. Kulturní činnosti mohou být samy o sobě účelem nebo mohou přispívat k produkci kulturních statků a služeb. Kulturní odvětví „Kulturními odvětvími“ se rozumějí průmysly, které produkují a šíří kulturní statky nebo služby vymezené ve výše uvedeném odstavci. 20 Doporučení pro ČR od evropského odborníka na KKP, Ragnara Siila Na téma definování a vymezení KKP jsme o názor a inspiraci požádali u příležitosti jeho návštěvy ČR Ragnara Siila,17 s nímž byl natočen videopříspěvek pro projekt Mapování KKP. „Myslím si, že do kreativních průmyslů byste měli zahrnout odvětví, která jsou důležitá pro Českou republiku. Když se podíváte po Evropě, nenajdete společnou definici. Každá země má trochu jiný přístup, ale existují i podobnosti. Téměř každá země zahrnuje do kreativních průmyslů design, architekturu, scénická umění, kulturní dědictví a další podobné sektory. Nicméně existují odvětví, která některé státy do kreativních průmyslů řadí – a jiné ne. Domnívám se, že je důležité zachovat si otevřený přístup. Jakákoliv oblast, kterou považujete za důležitou a která může prospět vaší zemi či městům, by se měla do kreativních průmyslů zahrnout. Nejprve je nutné si uvědomit, jaká jsou ústřední odvětví, odkud kreativita vychází a pomáhá jejich rozkvětu. A poté je dobré definovat odvětví navazující. Jako příklad je možné uvést inženýrství, které je klíčovým oborem pro architekturu. Nicméně je inženýrství samo o sobě kreativním odvětvím? V některých zemích ano, v jiných ne. Totéž platí třeba pro tisk, který je součástí nakladatelského průmyslu, ale sám o sobě nemusí být kreativní činností. Tyto oblasti představují navazující, podpůrná odvětví. Kreativní průmysly jsou však nejzajímavější z pohledu tzv. spillover efektů, dopadů či přesahů kultury do jiných odvětví. Každý ví, že kultura přispívá k cestovnímu ruchu. Kultura a design hrají důležitou roli ve zpracovatelském průmyslu, protože zvyšují hodnotu výrobků a služeb. Ale platí to i pro další obory. Kulturní manažeři, umělci a vývojáři her spolupracují např. se zdravotními techniky a vytvářejí lepší lékařské nástroje. Umělci spolupracují s nemocnicemi na zlepšování rehabilitačního prostředí a logistiky. Právě v těchto případech se uplatňuje a vzkvétá opravdová kreativita. Pokud se budete snažit najít velice úzkou a striktní definici, vystavujete se riziku, že nevědomky a nechtěně vyloučíte tyto fascinující přesahy do jiných sektorů.“ 17 Ragnar Siil působil ve funkci náměstka estonského ministra kultury, který se významně zasadil o strategické uchopení a podporu KKP v Estonsku a rovněž byl činný v roli předsedy pracovní skupiny pro KKP Evropské komise. Celý videopříspěvek R. Siila Proč mapovat KKP v ČR a co by mělo být do KKP v ČR zahrnuto? je možné zhlédnout [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/konference-stred-zajmu-kultura-360 [cit. 20. listopadu 2014]. 21 3. NÁVRH DEFINICE KKP PRO ČESKOU REPUBLIKU Mnohokrát jsme v předcházejících studiích konstatovali, že Česká republika zatím nemá oficiální definici a vymezení KKP. Pro Českou republiku je proto velmi důležité, že v tomto ohledu došlo v nedávné době k významnému pokroku, protože se po dlouhodobém úsilí o prosazení konceptu KKP do agendy Ministerstva kultury ČR v roce 2014 podařilo iniciativou náměstka M. Rovenského zřídit příkazem ministra pracovní tým pro kulturní a kreativní odvětví (KKO). Tým má řešit následující úkoly: • definovat kulturní a kreativní odvětví v České republice • navrhnout systém podpory kulturních a kreativních odvětví z národních a nadnárodních zdrojů • v duchu systému podpory kulturních a kreativních odvětví z národních a nadnárodních zdrojů navrhnout aktualizaci Programu kulturní aktivity • v duchu systému podpory kulturních a kreativních odvětví z národních a nadnárodních zdrojů navrhnout meziresortní program podpory kulturních a kreativních odvětví a zajistit jeho předložení vládě • navrhnout možné další finanční nástroje podpory kulturních a kreativních odvětví Prvním konkrétním výsledkem práce skupiny, jejímiž členy byli jmenováni pracovníci ministerstva kultury, úřadu vlády a externí odborníci, je návrh definice KKO pro Českou republiku. Pracovní tým se rozhodl rovněž stavět na dosavadních zjištěních a návrzích vzešlých v rámci projektu Mapování KKP, který je financován v rámci podpory aplikovaného výzkumu ministerským programem Národní kulturní identita. Návrh definice pracovního týmu ministerstva kultury z konce roku 2014 , která se ještě může v budoucnu pozměnit, je následující: Kulturní a kreativní odvětví (KKO) zahrnují činnosti, jejichž základem je lidská kreativita, dovednosti a talent. KKO jsou založena na kulturních hodnotách, uměleckých a kreativních projevech. Mají potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa zejména využitím duševního vlastnictví. Zahrnují činnosti (služby, díla, výkony a produkty) veřejné, neziskové a tržní bez ohledu na druh a způsob financování subjektu, který je provádí. Výstupy činností KKO přispívají svou přidanou hodnotou ostatním hospodářským odvětvím a mohou být zdrojem technologických i netechnologických inovací (kreativní a digitální ekonomika). KKO mají mnoho dalších pozitivních dopadů na společnost i na konkrétní jedince. Ke KKO patří mimo jiné architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání, scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla, gastronomie, kulturní dědictví. 22 První odstavec definice vymezuje obecný charakter činností, které se vztahují ke KKO, a vychází především z výše uvedených zdrojů (tedy z definice Velké Británie a materiálů Evropské komise). Druhý odstavec definice odkazuje na širší význam KKO, tedy na jejich přesahy a dopady na ostatní hospodářská odvětví. Zároveň odkazuje i na další pozitivní dopady, tedy na význam kultury ve smyslu jejích prvotních – imanentních i vedlejších – instrumentálních hodnot. Třetí odstavec definice pak vyjmenovává jednotlivá odvětví, která by do KKO v ČR měla být řazena. Jako velmi vhodné a důležité se jeví použití slovního spojení „mimo jiné“, které ponechává vymezení otevřené a naznačuje již zmíněný fakt, že se mohou objevit i další odvětví, která ČR uzná za relevantní pro jejich zařazení do konceptu KKP. Do vymezení jsou zařazena všechna odvětví, jež se vyskytují v definicích Evropské komise. Na rozdíl od Evropské komise řadí ČR po vzoru dalších evropských i mimoevropských zemí i oblast softwaru, nových médií a navazujících informačně technologických služeb, které lze považovat za nejdůležitější segmenty tzv. digitální ekonomiky. 23 Obrázek 3: Návrh vymezení KKP v ČR vzdělávání výzkumainovace výtvarnéuměnířemesla - scénická umění-kulturníděd ictví tvorba originalita Kulturní průmy slyfilm-televizearozhlas -digitálníhry-knihyatisk -hudba ŠirŠíeKonomiKacesto vní ruch - iCt - digitální ekonomika - sociálnímé dia-zdravotnictví-zpracovatelskýprůmysl(na př.výrobanábytku,hraček,sklářskýprůmysl) Kreat ivní průmysly design - móda -architektura-reklama-software -gastronomie Komentář k návrhu definice Je patrné, že definice vychází především z výše uvedených zdrojů (tedy z definice Velké Británie a materiálů Evropské komise). Po vzoru Evropské komise a s přihlédnutím k českému jazykovému kontextu se ministerstvo kultury rozhodlo používat termín kulturní a kreativní odvětví. V rámci projektu Mapování KKP se sice snažíme důsledně používat termín kulturní a kreativní průmysly, nicméně je to 24 dáno především důvodem zakotvení a šíření nového fenoménu v českém prostředí.18 Nahrazení termínu průmysly termínem odvětví lze považovat za žádoucí vzhledem k významu a charakteristice zahrnutých činností. I podle návrhu české definice jsou do konceptu KKP řazeny činnosti všech typů subjektů (veřejné, neziskové a tržní) a zahrnují i širokou škálu aktivit, které je velmi problematické označit slovem průmysl (např. činnost knihoven, muzeí). V tomto kontextu lze proto chápat termín odvětví jako nadřazený termínu průmysl. Nicméně v politické praxi se běžně používají oba výrazy, většinou podle zaměření druhu podpory. Evropská komise kupř. v základním dokumentu určujícím strategický rámec podpory v rámci Evropských investičních a strukturálních fondů používá výraz „cultural and creative industries“ v souvislosti s podporou výzkumu, technologického rozvoje a inovací či podporou zvýšení konkurenceschopnosti MSP,19 zatímco např. v materiálu, ustavujícím komunitární program Evropské unie Kreativní Evropa, který je určen k podpoře audiovizuálního průmyslu i neziskových uměleckých projektů, používá termín „cultural and creative sectors“.20 Bližší vysvětlení si jistě zaslouží i výraz kreativita, kterému je věnován dostatečný prostor v poslední části této kapitoly. Na tomto místě bychom pouze rádi upozornili na skutečnost, že použití pojmu kreativita lze považovat za relevantní a vhodnější než použití českého ekvivalentu tohoto výrazu: tvorba či tvořivost. Kreativita má totiž v souvislosti s KKP širší význam a není vázána pouze na původní tvorbu či umělecký talent. Kreativita bývá definována jako schopnost přicházet s novými nápady a dokázat je realizovat. Nevztahuje se pouze na oblast umění a kultury, ale na veškeré činnosti a profese. Na zahraničních fórech bývá tento výraz mnohdy označován již za vyprázdněný a někdy též evokuje příliš elitářské vymezení.21 Nicméně kreativitu lze velmi dobře vysvětlit a obhájit jako schopnost neustálé zvídavosti, posuzování věcí a problémů z různých úhlů pohledu, snahu nalézat nová a lepší řešení na základě otevřenosti a spolupráce. Jako poněkud zvláštní se může jevit zařazení gastronomie do základní definice. Protože se tímto odvětvím nebudeme již dále v mapovacím dokumentu zabývat, především s ohledem na to, že tuto oblast původně řešitelský tým nepovažoval za klíčovou pro vymezení KKP v ČR, je žádoucí jejímu zařazení do definice MK věnovat 18 Terminologickým problémům spojeným s konceptem KKP byla již věnována poměrně rozsáhlá lingvistická studie. Viz kapitolu E. Lehečkové Lingvistické poznámky k terminologii kulturních a kreativních průmyslů v publikaci Cikánek, Martin a kol.: Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku II, op. cit. 19 Prvky společného strategického rámce. Brusel, 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/PrvkySpolecneho-strategickeho-ramce-pro-obdobi-20 [cit. 9. ledna 2015]. 20 Regulation (eu) no. 1295/2013 of the European Parliament and of the Council of 11. December 2013 establishing the Creative Europe Programme (2014 to 2020) and repealing Decisions No. 1718/2006/EC, No 1855/2006/EC and No 1041/2009/EC. Dostupné [on-line] na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/ EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1295&from=CS [cit. 20. listopadu 2014]. 21 Především v souvislosti s teorií kreativní třídy Richarda Floridy. 25 alespoň malou pozornost. Zařazení gastronomie do KKO lze obhájit poukazem na její definici,22 která ji charakterizuje jako nauku o vztahu kultury a potravy, v užším pojetí jako kuchařské nebo kulinářské umění a v širším smyslu jako umění přípravy jídel (vaření) i jejich konzumaci. Kuchařské umění lze považovat za užité umění, jehož základními složkami jsou: kultivace chuti, vzhledu a vůně pokrmu, kultivace prostředí, v němž je pokrm podáván, a ideového kontextu pokrmu. Gastronomie zažívá v poslední době velký boom, především v souvislosti s trendem zdravého životního stylu i nových postupů v podobě např. tzv. molekulární gastronomie.23 Do kreativních průmyslů je řazena též s ohledem na její souvislost s kulturním dědictvím a uměleckými řemesly. Velmi často se mezi umělecké řemeslníky řadí i obory, jakými jsou např. perníkáři, pekaři či včelaři,24 a za kulturní dědictví jsou považovány tradiční regionální pokrmy, jakými jsou např. valašské frgály, pardubický perník či štramberské uši. Kromě středních odborných škol se gastronomie stává předmětem i na vysokých školách. Univerzita zaměřená přímo a pouze na gastronomii University of Gastronomic Sciences vznikla např. v roce 2004 v italském městě Pollenzo. Univerzita považuje gastronomii za nový typ potravinářské specializace pokrývající celý řetězec od zemědělství po průmyslovou výrobu a distribuci s tím, že zvýšenou pozornost věnuje otázkám životního prostředí a udržitelnosti, roli gastronomie v cestovním ruchu a marketingu vysoce kvalitních a regionálních tradičních výrobků. O tom, že gastronomie má mezi KKO své místo, svědčí i to, že v mnohých speciálních zahraničních podpůrných programech se kromě „klasických“ kulturních a kreativních odvětví podporují právě i projekty z oblasti gastronomie. Jako příklad lze uvést Investiční fond pro kulturní a kreativní průmysly z Valonska.25 22 Viz Wikipedie. Dostupné [on-line] na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Gastronomie [cit. 2. listopadu 2014]. 23 Molekulární gastronomie je moderní způsob přípravy jídel, který využívá běžných surovin společně s chemickými postupy. Využity jsou chemické látky a prostředky, které se standardně používají např. pro konzervaci potravinových surovin nebo jejich úpravu. Nejde tedy o znehodnocení jídla chemikáliemi, ale pouze o úpravu pokrmů, která má za cíl vytvořit netradiční stravu. Typickým prostředkem v molekulární kuchyni je změna skupenství surovin. Dostupné [on-line] na: http://cs.wikipedia.org/ wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_gastronomie [cit. 2. listopadu 2014]. 24 Viz např. Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR. Dostupné [on-line] na: http://seznam.lidovaremesla.cz [cit. 1. prosince 2014]. 25 The Investment Fund for Cultural and Creative Industries. Dostupné [on-line] na: www.start-invest.be [cit. 2. listopadu 2014]. 26 4. NÁVRH NA VYMEZENÍ KKP PRO ČESKOU REPUBLIKU PODLE EKONOMICKÝCH ČINNOSTÍ Česká republika měla již před vznikem návrhu definice KKO pro ČR k dispozici od roku 2011 (s prvními daty za rok 2009) satelitní účet kultury, který zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Statistika pro kulturu byla vytvořena a je naplňována na základě vládního úkolu z roku 2008 vyplývajícího z přijetí usnesení o Státní kulturní politice na léta 2009–2014.26 Účet kultury vymezuje oblast kultury v souladu s výstupy a doporučeními práce Evropské sítě statistického systému pro kulturu – ESSnet Culture.27 Znamená to, že český účet kultury je téměř totožný ve svém vymezení ekonomických činností s návrhem vymezení ESSnet Culture.28 Pro potřeby praktického využití definice KKP je nezbytné navrhnout jejich vymezení podle klasifikace ekonomických činností, s níž pracuje Český statistický úřad, ale i další úřady, jako např. ministerstvo průmyslu a obchodu. Jedná se o tzv. kódy CZ‑NACE kódy, detailně určující konkrétní ekonomické činnosti. Klasifikace CZ-NACE byla vypracována ČSÚ podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) z roku 2006 a navazuje na starší odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ).29 Klasifikace je vytvořena především za účelem statistických šetření, nicméně jak již bylo zmíněno výše, z administrativních důvodů se využívá např. i ke stanovení základních kritérií pro různé podpůrné programy (žádající subjekty musí spadat do stanovených odvětví dle kódů CZ-NACE). Při bližším studiu popisu jednotlivých kódů a jim přiřazených činností je patrné, že i když byly kódy a jejich popisy nedávno aktualizovány, mnohdy neodpovídají skutečné praxi a především rychlému vývoji hospodářských kategorií, které zaznamenávají převratný vývoj. Protože se však jedná o mezinárodní klasifikaci, vyžadovala by její další optimalizace dlouhodobé úsilí. Na základě dosavadních zjištění a zvážení existujících a v zahraniční praxi používaných vymezení předkládáme jako výsledek projektu Mapování KKP návrh na následující vymezení KKP v ČR podle CZ-NACE. Nejprve je třeba uvést několik obecných východisek: 26 Státní kulturní politika 2009–2014. MK ČR, Praha, 2009. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf [cit. 10. prosince 2014]. 27 ESSnet Culture. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/news/20121026-ess-net_en.htm [cit. 12. listopadu 2014]. 28 Bližší komentář k porovnání vymezení účtu kultury ČR a projektu ESSnet Culture je uveden na s. 59 publikace Kraus, M., Žáková, E., Kulturní a kreativní průmysly, op. cit. 29 Více o klasifikaci CZ-NACE viz webové stránky ČSÚ. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/ klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29 [cit. 2. listopadu 2014]. 27 • navrhujeme vymezit KKP v ČR dle CZ-NACE modulovým principem, to znamená vytvořit otevřený systém, který by se mohl v návaznosti na aktuální a konkrétní potřeby měnit • vzhledem k existenci českého satelitního účtu kultury navrhujeme zachovat dosavadní vymezení účtu kultury a chápat ho jako základní, první modul pro vymezení KKP v ČR, tento návrh se zakládá především na skutečnosti, že český účet kultury je vytvořen v souladu s projektem ESSnet Culture, a pokud se doporučeními tohoto projektu budou řídit i další evropské země, umožní účet kultury srovnání výkonu základních oblastí KKP s jinými evropskými zeměmi, další moduly budou představovat tzv. navazující a podpůrná odvětví, mezi která navrhujeme zařadit NACE uvedená níže • za základní dva moduly pro sledování výkonu KKP navrhujeme považovat výše zmíněný první modul, který je totožný s účtem kultury, a druhý modul, který zahrnuje informační a komunikační činnosti (software, nová média a navazující IT služby) • ostatní navržené moduly navrhujeme označit jako navazující a podpůrná odvětví • pro co nejpřesnější vymezení činností jsme zvolili čtyřmístné kódy NACE, nicméně v praxi je možné podle potřeby pracovat i s nadřazenými dvou- či třímístnými kódy NACE • základním podkladem pro návrh vymezení KKP pro ČR je analýza vymezení používaných v zahraničí30 • vzhledem k tomu, že návrh definice KKO ministerstva kultury byl vytvořen až na konci roku 2014, projekt Mapování KKP, který byl zahájen již v roce 2011, nepočítal se zařazením odvětví gastronomie, které tudíž není zohledněno v následujícím návrhu vymezení; v případě gastronomie vyvstává nelehká otázka, které činnosti by měly být do tohoto odvětví řazeny, aby se gastronomie nekryla s oblastí zemědělství, potravinářským průmyslem a širokou oblastí stravování a pohostinství • pokud jde o terminologii, doporučujeme termín kulturní a kreativní průmysly či jen zkráceně kreativní průmysly používat pouze pro podnikatelské/tržní činnosti – produkty a služby či v tomto případě používat opis: podpora podnikání v kulturních a kreativních odvětvích, termín kulturní a kreativní odvětví by pak mohl být používán jako synonymum termínu kultura • modulový systém nabízí do budoucna otevřenost a možnost moduly dále rozšiřovat: například vytvořit kritéria pro specifický modul týkající se kulturního cestovního ruchu a do přínosu KKP začlenit i část výsledků existujícího satelitního účtu cestovního ruchu (dále viz kapitolu Kulturní cestovní ruch a možnosti jeho měření s využitím satelitních účtů) 30 V příloze 1 uvádíme přehlednou srovnávací tabulku, která byla vypracována pro publikaci Kraus, M., Žáková, E., Kulturní a kreativní průmysly, op. cit. 28 • nabízí se i možnost pracovat modulově na oddělení tržních a netržních aktivit, tedy vytvořit metodiku a kritéria pro dva speciální moduly – Účet kultury ČR statisticky sleduje a dává do jedné roviny tržní i netržní subjekty; některé země (především Německo a Rakousko) důsledně oddělují tržní a netržní aktivity, a pokud jde o KKP, sledují pouze tržní subjekty (oddělené sledování na jednu stranu umožňuje přesnější statistiku, na druhou stranu však může vytvořit umělou a nebezpečnou hranici mezi těmito typy aktivit, nicméně existence speciálních modulů by umožňovala jejich vzájemné porovnání i porovnání s účtem kultury) 29 Návrh modulů vymezení podle ekonomických činností31 MODUL 1 – ZÁKLADNÍ KKP – ÚČET KULTURY Sektor Odvětví Kategorie ekon. činností CZ‑NACE Popis kategorie CZ-NACE Kulturní sektor Kulturní dědictví 91.03 Provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí 91.02 Činnosti muzeí 91.01 Činnosti knihoven a archivů 47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (část) 47.79 Maloobchod s použitým zbožím v prodejnách (část) Scénická umění 90.01 Scénická umění 90.02 Podpůrné činnosti pro scénická umění 90.04 Provozování kulturních zařízení Výtvarné umění 74.20 Fotografické činnosti 90.03 Umělecká tvorba Kulturní a umělecké vzdělávání 85.52 Umělecké vzdělávání Umělecká řemesla nemají samostatné NACE jsou zahrnuty většinou pod následujícími NACE 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 43 Specializované stavební činnosti – je nutné sledovat na základě adresářů – výběrového statistického šetření 31 Vysvětlivky, tedy podrobný popis činností zahrnutých pod jednotlivé kódy, jsou dostupné na stránkách ČSÚ. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky_cz_ nace/$File/vysvetlivky_cz_nace.pdf [cit. 2. listopadu 2014]. Jsou uvedeny v příloze 2. 30 Sektor Odvětví Kategorie ekon. činností CZ‑NACE Popis kategorie CZ-NACE Kulturní průmysly Film a video 59.11 Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.12 Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.13 Distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.14 Promítání filmů 77.22 Pronájem videokazet a disků 47.63 Maloobchod s audio- a videozáznamy (část) Hudba 59.20 Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 47.63 Maloobchod s audio- a videozáznamy (část) Televize 60.20 Tvorba televizních programů a televizní vysílání Rozhlas 60.10 Rozhlasové vysílání Knihy a tisk 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací 47.61 Maloobchod s knihami 47.62 Maloobchod s novinami, časopisy a papírnickým zbožím 63.91 Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur 74.30 Překladatelské a tlumočnické činnosti Videohry 58.21 Vydávání počítačových her Kreativní průmysly Architek- tura 71.11 Architektonické činnosti Reklama 73.11 Činnosti reklamních agentur Design 74.10 Specializované návrhářské činnosti Neznámá oblast (správní činnosti) 84.11 Všeobecné činnosti veřejné správy (část) 84.12 Regulace činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, vzděláváním, kulturou a sociální péčí, kromě sociálního zabezpečení (část) 94.99.2 Činnosti organizací na podporu kulturní činnosti 31 MODUL 2 – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI Vydavatelské činnosti 58.12 Vydávání adresářů a jiných seznamů 58.19 Ostatní vydavatelské činnosti 58.29 Ostatní vydávání softwaru Činnosti v oblasti informačních technologií 62 lze zahrnout celý kód NACE 62 62.01 Programování 62.02 Poradenství v oblasti informačních technologií 62.03 Správa počítačového vybavení 62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti 63 lze zahrnout celý kód NACE s tím, že NACE 63.91 je zařazen i v účtu kultury 63.11 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem 63.12 Činnosti související s webovými portály 63.99 Ostatní informační činnosti j. n. 32 MODUL 3 – ŘEMESLA A ODĚVNÍ PRŮMYSL Zahrnuje vybrané kódy NACE ze sekce C a F (zpracovatelský průmysl a stavebnictví) Výroba oděvů 14 lze zahrnout celý kód NACE 14 14.11 Výroba kožených oděvů 14.12 Výroba pracovních oděvů 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů 14.14 Výroba osobního prádla 14.19 Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků 14.20 Výroba kožešinových výrobků 14.31 Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků 14.39 Výroba ostatních pletených a háčkovaných oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků 15 lze zahrnout celý kód NACE 15 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků 15.20 Výroba obuvi 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 16 16.29 Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku Výroba papíru a výrobků z papíru 17 17.24 Výroba tapet Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 23 23.13 Výroba dutého skla 23.19 Výroba a zpracování ostatního skla včetně technického 23.31 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 23.41 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů Výroba nábytku 31 31.01 Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů 31.02 Výroba kuchyňského nábytku 31.09 Výroba ostatního nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl 32 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků (zařadit celou 32.1) 32.11 Ražení mincí 32.12 Výroba klenotů a příbuzných výrobků 32.13 Výroba bižuterie a příbuzných výrobků 32.20 Výroba hudebních nástrojů 32.40 Výroba her a hraček 32.99 Ostatní zpracovatelský průmysl j. n. 33 MODUL 4 – REKREAČNÍ ČINNOSTI, TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ Zahrnuje vybrané kódy NACE ze SEKCE R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 91 91.04 Činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků 93.2 93.21 Činnosti lunaparků a zábavních parků 93.29 Ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 18 18.11 Tisk novin 18.12 Tisk ostatní 18.13 Příprava tisku a digitálních dat 18.14 Vázání a související činnosti 18.20 Rozmnožování nahraných nosičů Reklama a průzkum trhu 73 73.12 Zastupování médií při prodeji reklamního času a prostoru 34 5. KREATIVNÍ EKONOMIKA Marcel Kraus Nové globální výzvy Přibližně před půlstoletím se začaly objevovat teorie o zásadním významu znalostí, informací nebo sítí pro konkurenceschopnou ekonomiku, a to např. v pracích Petera Druckera,32 Alvina Tofflera,33 Daniela Bella,34 Franka Webstera35 nebo Manuela Castellse.36 Tyto popisy nových ekonomických diskurzů reagovaly na dědictví průmyslové revoluce z přelomu 19. a 20. století v kontextu růstových teorií Roberta Solowa37 a Paula Romera38 a výzev spojených s technologickým pokrokem, lidským kapitálem, sektorem služeb, rozvojem informační společnosti, postfordovské ekonomiky nebo znalostní ekonomiky. V reakci na socioekonomický vývoj posledních desetiletí a v souvislosti s dalším rozvojem informačních a komunikačních technologií a globalizací musí rozvinuté ekonomiky čelit dalším výzvám, které Daniel Araya a Michael Peters39 systematizují do čtyř oblastí: • Šíření a dostupnost informačních a komunikačních technologií systematicky proměňují fordovský styl výroby: nové technologie a ICT jsou významné pro rozšiřování trhů a zkracování vzdáleností a tvoří konkurenční výhodu, ze které mohou čerpat jak vyspělé ekonomiky, tak nová (konkurenční) ekonomická centra. • Rostoucí význam globálního trhu a globálně roztříštěného produkčního řetězce: zde dochází – i přes pozitiva, která globalizace přináší – k nutnosti překonat její negativa, jako např. úzkou propojenost ekonomik, a tím náchylnost ke krizovým nákazám, ztrátu ekonomické identity, neukotvenou odpovědnost nadnárodních společností, nutnost institucionálních rekonfigurací atp. 32 Drucker, Peter: The effective executive. Harper and Row, New York, 1966. Týž: Post-capitalist society. Butterworth-Heinemann, Oxford, 1993. 33 Toffler, Alvin: The third wave. Bantam Books, New York, 1980. Týž: Powershift: Knowledge, wealth and violence at the edge of the 21st century. Bantam Books, New York, 1990. 34 Bell, Daniel: The Coming of Post-Industrial Society. Basic Books, New York, 1974. 35 Webster, Frank: Theories of the Information Society. Routledge, Cambridge, 2002. 36 Castells, Manuel: The Rise of The Network Society: The Information Age: Economy, Society and Culture. John Wiley & Sons, Malden, 2000. 37 Solow, Robert M.: A Contribution to the Theory of Economic Growth. Quarterly Journal of Economics 70, 1956(1), s. 65–94. 38 Romer, Paul: Endogenous Technological Change. Journal of Political Economy 98, 1990(5), s. 71–102. 39 Araya, Daniel – Peters, Michael A.: Education in the Creative Economy. Knowledge and Learning in the Age of Innovation. Peter Lang, New York, 2010. 35 • Rostoucí význam vysoce vzdělaných pracovníků a lidského kapitálu v rámci inovačních cyklů založených na kreativitě: vědci, tzv. bílé i modré límečky, umělci a další vysoce vzdělaní pracovníci obsazují nově vzniklá pracovní místa na nových trzích, disponují kvalitním vzděláním, schopností generovat neotřelá, kreativní řešení a představují strategický zdroj konkurenceschopných ekonomik. Geograficky jsou rozprostřeni nerovnoměrně a díky jejich vyšší ochotě cestovat, než je tomu u jiných typů pracovníků, a vlivem stále snazší globální mobility může tento lidský kapitál chybět tradičním vyspělým ekonomikám. • Vzestup alternativních center výroby mimo tradiční vyspělé ekonomiky: nová ekonomická centra vyrůstají především v asijských ekonomikách, hovoří se o „migraci vyspělých ekonomických konceptů na východ“. Anglosaské a evropské ekonomiky stojí před otázkou, jakými zdroji tuto vznikající mezeru pro zachování konkurenceschopnosti zacelit. Nové strategické zdroje John Howkins40 si všímá, že konkurenční mezera dosavadního diskurzu tradičního průmyslu a znalostní a informační ekonomiky se zaplňuje zásadním komponentem, totiž individuální kreativitou. Odborná organizace OSN United Nations Conference on Trade and Development41 charakterizuje kreativitu jako schopnost spojovat stávající vědomosti, generovat nové nápady a transformovat je do užitečného výsledku – díla nebo inovace. Vidí ji dále jako schopnost generovat originální nápady a nové způsoby, jak interpretovat svět, vyjádřené v textu, zvuku a obrazu; jako dynamický proces vedoucí k inovacím v oblasti technologií, obchodních praktik, marketingu atd., který je úzce spojen se získáním konkurenční výhody v ekonomice; jako zvídavost a ochotu experimentovat kvůli vzniku nových technologií a vytvářet nová propojení stávajících vědomostí v rámci řešení určitého problému. Howkins zdůrazňuje, že kreativita je fenomén vycházející z jednoho centra, nehledě na to, zda vede ke vzniku uměleckého díla nebo nové technologie a inovace.42 Ekonomický koncept, který s kreativitou zachází jako se surovinou, nazývá Howkins příznačně „kreativní ekonomika“.43 Kreativita bývá označována i jako „nemateriální strategická surovina nadcházejícího tisíciletí“,44 která je ze své podstaty nevyčerpatelná. 40 Howkins, John: The Creative Economy. Penguin Global, Londýn, 2001. 2. vyd. 2013. Týž: Current Issues in Creative Economies. School of Management. Claremont, 2014. 41 UNCTAD: Creative Economy Report. United Nations, New York, 2010, s. 1–2. 42 Howkins, John: The Creative Economy, op. cit., 2013, kap. 1. 43 Howkins, John, op. cit. 44 Srov. Araya, D., Peters, M. A., op. cit. Též Hill, Rodney Culver: Creativity is the Currency of the New Millennium. Konference: Creativity or Conformity? Building Cultures of Creativity in Higher Education. Institute for Applied Creativity, A&M University, Texas, 2007. 36 Na rozdíl od ekonomických diskurzů, jako např. postindustriální společnost nebo informační společnost, klade kreativní ekonomika do popředí individuální tvůrčí nadání, generování nových myšlenek a využívání kulturních zdrojů a umělecké tvorby. Koncept kreativní ekonomiky reflektuje vstup do nové doby, v níž hlavní surovinou již není uhlí a ocel obráběná stroji, ale znalosti, kreativita a inovace dosažené lidskou představivostí. Kreativní myšlení jakožto nová strategická schopnost byla představena i ve výstupech výzkumného projektu Michiganské university.45 Studie popisuje změnu paradigmatu v „novém a starém vidění světa“ (new worldview – old worldview). Kreativní řešení a smýšlení je výsledkem změn v souvislosti s rychlým vývojem nových ekonomických diskurzů. Zatímco tradiční „mechanické“ smýšlení je fragmentované, složené z příčin a následků, kontroly, předvídatelnosti nebo formy, nové „kreativní“ smýšlení obohacuje to stávající o porozumění vztahům, využívání možností a netradičních postupů, důvěry nebo rozvoje všímavosti. Systematizace této změny je obsažena v následujícím přehledu: KONTEXT TRADIČNÍHO MYŠLENÍ KONTEXT KREATIVNÍHO MYŠLENÍ rutina kreativita fragmentace integrace potřeba potenciál tok fyzického kapitálu tok myšlenek a nápadů stroje životní prostor určitost neurčitost důraz na pracovní krok důraz na vztahy/celek soutěž spolupráce části zcela definují celek celek je více než suma jeho částí kontrola důvěra reakce imaginace a experimentování kontrola nad spojení sil Zdroj: Harvey, LeRoy, Victory, John: The Creative Community Handbook: A Leap to Possibilities Thinking. Ann Arbor, 2004, s. 10. 45 Harvey, LeRoy, Victory, John: The Creative Community Handbook: A Leap to Possibilities Thinking. Michigan State University, Ann Arbor, 2004, s. 10. 37 Schopnost kreativně myslet a vyjadřovat se obrazně bez ohledu na konvenční pravidla přispívá k prolamování konvencí, rozvoji nových vizí, nalézání nových cest, a tím k rozvoji nových forem organizace, nových technologií a dalších produktů nebo služeb.46 Aby kreativita přinášela i ekonomickou hodnotu, bývají její výsledky chráněny právy duševního vlastnictví (patenty, ochrannými známkami a autorskými právy), jejichž nositeli jsou vysoce vzdělaní pracovníci, umělci a kreativci. Nové alokační faktory S alokací a udržením vysoce vzdělaných pracovníků, umělců a kreativců vzniká nové pojetí urbánního a regionálního rozvoje (ale i konkurenceschopnosti EU).47 Vedle tradičních lokalizačních faktorů založených na snižování nákladů (náklady na dopravu, pracovní sílu, daně aj.) získávají na důležitosti faktory jako životní styl, kulturní vyžití, tolerance, kvalita a udržitelnost života, rozvoj znalostí a talentu, kultura spolupráce, vznik a transfer technologií i znalostí, konektivita, spolupráce48 nebo existence vhodných a přiměřených legislativních norem49 aj. Tyto faktory vytvářejí prostředí, jež umožňuje rozvoj kreativního potenciálu a láká, udržuje nebo integruje vysoce vzdělané pracovníky, umělce a kreativce. Tento typ kreativního lidského kapitálu se částečně překrývá s definicí tzv. kreativní třídy Richarda Floridy.50 S novými alokačními a retenčními faktory úzce souvisí i tzv. tvorba kreativní komunity (creative community building),51 která je popisována jako interdisciplinární úsilí pro zapojení lidí z různých oblastí do tvorby a výkonu koordinovaného programu nebo (sub)urbánních strategií pro sociální, občanský, fyzický, ekonomický, duchovní a kulturní rozvoj komunity. 46 KEA, European Affairs: The Economy of Culture in Europe, Study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brusel, 2006, s. 2–3. 47 Viz EU: European Competitiveness Report 2010. Commission staff working document SEC(2010) 1276. Accompanying document to the Communication – An Integrated Industrial Policy for the Globalisation Era: Putting Competitiveness and Sustainability at Centre Stage. Brusel, 2010. 48 Srov. Landry, Charles: The creative city: a toolkit for urban innovators. Earthscan Publications, Londýn, 2000. Carta, Maurizio: Kreativní město 3.0. Překlad prezentace přednesené v rámci Fóra pro kreativní Evropu 26. a 27. března 2009, Městská knihovna v Praze. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/ media/document/carta.doc [cit. 11. ledna 2014]. 49 Berg, Su-Hyun, Hassink, Robert: Evolutionary economic geography and creative industries: A critical literature review. Paper prepared for the DRUID Academy Conference, Rebild/Aalborg, 16.–18. January 2013. 50 Florida, Richard: The Rise of the Creative Class. Basic Books, New York, 2002. 51 Borrup, Tom: The Creative Community Builder’s Handbook: How To Transform Communities Using Local Assets, Art, And Culture. Fieldstone Alliance, Saint Paul, 2006. 38 Nové pojetí kulturnosti jakožto vize Zdrojem i tmelem všech procesů spojených s rozvojem kreativní ekonomiky je kultura v nejširším slova smyslu, charakterizovaná jako intelektuální sféra společnosti vytvořená lidmi se všemi svými projevy, které čerpají z historie a regionální příslušnosti. Kreativní ekonomika využívá kulturních zdrojů i jako alokačních a retenčních faktorů. Zatímco tradiční rozvojové koncepty vyzdvihují převážně tvrdé alokační faktory za účelem nalákání firem pro vznik nových míst a následně zvýšení kvality života lokality, nový koncept se zaměřuje na aktivaci převážně měkkých alokačních faktorů s cílem alokovat a udržet kreativce s podnikatelským potenciálem. Tyto procesy jdou ruku v ruce s vysokou kulturou komunikace a spolupráce a vyspělým sociokulturním prostředím s rozvinutou tržní ekonomikou, v němž lze těžit ze svobodného přístupu k informacím, z dostupnosti soukromého kapitálu, z nepřítomnosti umělecké a jiné cenzury a z uměleckých a intelektuálních svobod.52 V rámci kreativní ekonomiky se tak rozvíjí nová vize, ve které konkurenceschopnost lokality vyplývá z její kulturnosti.53 Rozdíl mezi tradičním a novým konceptem ekonomického rozvoje může být znázorněn takto: TRADIČNÍ KONCEPT NOVÝ KONCEPT příznivé lokační faktory pro usazení podniků, převážně tvrdé (nízké daně, fyzická infrastruktura, institucionální infrastruktura, přírodní zdroje aj.) příznivé lokační faktory pro udržení nebo usazení obyvatel, převážně měkké (atraktivní rezidenční podmínky a veřejný prostor, tolerance, kulturnost, spolupráce, ekologická stopa aj.)   alokace firem udržení, aktivace či imigrace vzdělaných a kreativních obyvatel do atraktivních lokalit/regionů   nová pracovní místa; vysoká lokální/ regionální dynamika růstu vznik nových firem/start-upů a trhů vytvořených těmito obyvateli   imigrace (příliv nových obyvatel) nová pracovní místa; vysoká lokální/ regionální dynamika udržitelného růstu Zdroj: Stryjakiewicz, Tadeusz: Location factors of the creative and knowledge-intensive industries in European metropolitan regions. Geographical Journal 62, 2010(1), s. 6. Vlastní adaptace. 52 O’Connor, Justin: Economic Development, Enlightenment and Creative Transformation: Creative Industries in the New China. Ekonomiaz 78, 2011(3), s. 108–124. 53 Carta, M., op. cit. 39 Kulturní dědictví lokality, tradice, znalosti a další původní, jinde neopakovatelné zdroje přispívají nejen k integraci, alokaci a udržení kreativního lidského kapitálu, ale i ke vzniku nových trhů vlivem přečerpání kulturního a kreativního potenciálu do inovativních produktů a služeb. K tomuto přečerpávání dochází především v tzv. kulturních a kreativních odvětvích, které tak fungují jako akcelerátor duševní činnosti, kreativity a podnikavého ducha.54 Pomocí obchodních operací, nových technologií a médií vycházejících z těchto odvětví dochází k posilování konkurenceschopnosti národních ekonomik (obrázek 4). Obrázek 4: Kreativní ekonomika – matrix Zdroj: ME: Development Strategy for Entrepreneurship in the Creative Industries Sector for 2015. Ministry of Education. Finsko, 2008. Dostupné [on-line] na: http://www.kreanord.org/reports/ development-strategy-entrepreneurship-creative-industries-sector-2015 [cit. 5. ledna 2015]. 54 Viz předchozí kapitoly a též Cikánek, M. a kol., op. cit. 40 Nové výzvy v nové ekonomice Přechod z postindustriálního do věku inovací pomocí KKP a směrem k tzv. kreativní ekonomice s sebou stále přináší celou řadu změn a výzev. Zmínit lze namátkou několik z nich: a) Reforma vzdělávacích systémů Schopnost využít kreativitu jakožto nového strategického zdroje není vlastní automaticky každému člověku. Je-li v konceptu kreativní ekonomiky kreativita brána za strategickou surovinu, je nutné ji umět rozvíjet a využít. Avšak právě kreativita bývá současnou organizací vzdělávacích institucí nejméně oceňována.55 Araya a Peters v této souvislosti poznamenávají, že zatímco v minulosti byly vzdělávací systémy v distribuci znalostí a dovedností nezbytných pro dosažení industriálního věku efektivní (matematická gramotnost, jazyková gramotnost, algebra), nyní tyto vzdělávací systémy pro podporu znalostí a dovedností nutných pro vstup do věku inovací nepostačují. b) Práva duševního vlastnictví John Healy56 podotýká, že to, co vytváří peněžní hodnotu, není kreativita per se, ale především práva duševního vlastnictví uplatněná na trhu. K rozvoji tohoto trhu přispívají nové kanály jako internet, sociální sítě a další nové informační a komunikační technologie (někdy též nazýváno digitální ekonomika – digital economy, web economy, internet economy). To vše s sebou nese otázky na jedné straně ohledně optimalizace legislativy spojené s ochranou, resp. regulací a distribucí práv duševního vlastnictví, jako např. ochrana autorských práv umělců, výzkumníků či průmyslových vzorů designérů. Na straně druhé je nutné se zabývat otázkou zpřístupnění takto chráněných produktů a služeb široké veřejnosti pro vznik dalších hodnot. S tím souvisí problematika kupř. veřejných licencí57 nebo open innovation.58 c) Dostupnost statistických dat a měření výkonu V neposlední řadě je nutné vypořádat se s dostupnými ekonomickými a statistickými daty pro měření výkonu kreativní ekonomiky. Současné národní statistické systémy a klasifikace (jako např. NACE) nejsou pro výpočet reálného obrazu např. zaměstnanosti, hrubé přidané hodnoty nebo produkce a distribuce produktů vycházejících z kulturních a kreativních odvětví koncipovány. Pokusy měřit míru kreativity jakožto strategické suroviny na lokální úrovni lze ale najít i v mnoha indexech, které za tímto účelem byly vytvořeny. Jmenovat lze za všechny např.: 55 Araya, D., Peters, M. A., op. cit., s. 17, 22–23. 56 Hartley, John, Potts, Jason, MacDonald, Trent: The CCI Creative City Index. Queensland University of Technology, Brisbane, Australia. Cultural Science Journal 5, 2012(1), s. 158–177. 57 Myška, Matěj a kol.: Veřejné licence v České republice. Masarykova univerzita, Brno, 2012. 58 Kossen, Remco, Poel, Peter van de, Reymen, Isabelle: Collaboration and Business Models in the Creative Industry. Exploring heterogeneous collaborations. Technische Universiteit, Eindhoven, 2010. 41 Sharpie’s Creativity Index,59 Creative Communities Index, Creative Vitality Index, European Creativity Index, Outcomes od Creativity Index nebo Index tří „T“ Richarda Floridy.60 John Howkins61 aktuálně nabízí několik dalších výzev v podobě hesel, jež dle něj patří mezi hlavní oblasti kreativní ekonomiky: kultura (imanentní a instrumentální hodnoty), estetika, vzdělávání a učení, start-up, branding, management, oceňování, obchodní modely (hodnotové řetězce), sítě (systémy, ekologie), svět práce, software, digitalizace a on-line, práva duševního vlastnictví (chráněná i veřejná), urbánní rozvoj, daňový systém, veřejné statistiky (definice) a politika.62 Jakým způsobem se lze s těmito i ostatními výzvami vypořádat, je předmětem následující podkapitoly. Nový socioekonomický diskurz Z doposud uvedeného je patrné, že systém kreativní ekonomiky a KKP se dotýká širokého kulturního, sociálního a hospodářského spektra společnosti. Jako rámec pro pochopení vlivu kreativity na komplexní socioekonomický rozvoj může posloužit tzv. model pětišroubovice (model Quintuple Helix). Model Quintuple Helix vychází z modelu „triple helix“, skládajícího se z ekonomické sféry, ze sféry vzdělávacího systému a výzkumu a vývoje a ze sféry veřejných politik a správy, který rozšiřuje o sféru životního prostředí (či prostředí pro život) a sféru kulturní a informační veřejnosti. Tento model znázorňuje tzv. kreativní tvorbu znalostí.63 59 Hartley, J., Potts, J., MacDonald, T., op. cit. 60 Florida, Richard: First ever rankings of the 50 states on the Creativity Index. Creative Intelligence 1, 2003(4), s. 2. 61 Howkins, J., Current Issues in Creative Economies, op. cit. 62 Howkins, J., The Creative Economy, op. cit. 63 Carayannis, Elias, Campbell, David: Triple Helix, Quadruple Helix and Quintuple Helix and how do knowledge, innovation and the environment relate to each other? A proposed framework for a trans‑disciplinary analysis of sustainable development and social ecology. International Journal of Social Ecology and Sustainable Development 1, 2010(1), s. 48. 42 Obrázek 5: Model Quintuple Helix v kontextu kreativní ekonomiky Zdroj: Carayannis, E., Campbell, D.: International Journal of Social Ecology and Sustainable Development 1, 2010(1), s. 41–69. Vlastní adaptace. Znalosti a informace jakožto tradiční strategický zdroj jsou pomocí kreativních procesů kombinovány, sdíleny a následně jsou produkovány znalosti nové. Model pětišroubovice (obrázek 5) představuje každou sféru jako poskytovatele znalostí a kompetencí pro ostatní sféry (výstupy) a zároveň jako uživatele znalostí a kompetencí ze sfér ostatních (vstupy). Výstupy každé ze sfér jsou chrleny do pomyslného společného penza znalostí a kompetencí, které jsou sdíleny s ostatními sférami a cirkulují podél elipsovitého orbitu. Odtud jsou pak „gravitační silou“ každé sféry (tedy jejími specifickými potřebami) vtáhnuty a využity za pomoci „kreativního využití znalostí“ pro další aktivaci a rozvoj specifického kapitálu každé ze sfér. 43 Kreativní ekonomika závěrem Kultura a kreativita získávají na důležitosti díky své schopnosti zvyšovat nejen kvalitu života společnosti, ale i konkurenceschopnost ekonomik v důsledku využívání jejich jedinečnosti i neopakovatelnosti pro objevování nových trhů a jakožto přidané hodnoty produktů a služeb. Znalosti samy o sobě nemohou být využity, pokud by nebyly uplatněny skrze kreativní myšlení, které vede ke vzniku nových užitečných nápadů. Kultura a kreativita se stávají strategickými surovinami, které jsou podmíněny jak antropologicky, tak širším ekonomickým kontextem. Z tohoto důvodu je nutné hledat vlastní definici a vymezení KKP šité na míru podmínkám České republiky, jejichž návrhy jsou uvedeny v této kapitole. KKP mohou být vnímány jako most mezi ekonomikou postindustriální a ekonomikou založenou na inovacích. Schopnost využít jedinečné znalosti a kulturní zdroje skrze socioekonomické procesy a benefity v rámci KKP ústí do vyššího ekosystému zvaného kreativní ekonomika. Komplexnost a provázanost takového systému lze spatřit na příkladu myšlenkové mapy v příloze 2. Na kreativitu a inovace je dnes nahlíženo jako na dominantní ekonomickou sílu, která ovlivňuje vznik nových odvětví a pracovních míst. „[…] kreativní ekonomika pokrývá ekonomické, sociální, kulturní i technologické aspekty a nachází se na křižovatce mezi uměním, podnikáním a technologiemi. Opírá se o neomezené globální zdroje: lidskou kreativitu, schopnosti a talent.“64 Tím je kreativita vnímána jako určující zdroj nové, kreativní ekonomiky. 64 „[…] the creative economy spans economic, social, cultural and technological aspects and is at the crossroads of the arts, business and technology. It relies on an unlimited global resource: human creativity, skills and talent.” OECD Forum 2014: The Creative Economy. Dostupné [on-line] na: http://www.oecd.org/forum/programme/sessions/thecreativeeconomy/ [cit. 27. prosince 2014]. 44 Příloha 1: Tabulka 28, s. 65 publikace KKP ve vybraných zemích EU – Kraus, Žáková (http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranych- zemich-evropske-unie.pdf) KÓD TŘÍDA NACE ČR ESP GER ESS NET LT 1310 úprava a spřádání textilních vláken a příze x 1320 tkaní textilií x 1330 konečná úprava textilií x 1391 výroba pletených a háčkovaných materiálů x 1392 výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů x 1399 výroba ostatních textilií j. n. x 1411 výroba kožených oděvů x x 1412 výroba pracovních oděvů x x 1413 výroba ostatních svrchních oděvů x x 1414 výroba osobního prádla x x 1419 výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků x x 1420 výroba kožešinových výrobků x x 1431 výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků x x 1439 výroba ostatních pletených a háčkovaných oděvů x x 1511 činění a úprava usní; zpracování a barvení kožešin x x 1512 výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků x 1520 výroba obuvi x x 1724 výroba tapet x x 1811 tisk novin x x x 1812 tisk ostatní, kromě novin x x x 1813 příprava tisku a digitálních dat x x 1814 vázání a související činnosti x x x 1820 rozmnožování nahraných nosičů x x x 2331 výroba keramických obkládaček a dlaždic x 2341 výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů x 2652 výroba časoměrných přístrojů x 3101 výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů x 3102 výroba kuchyňského nábytku x 3103 výroba matrací x 3109 výroba ostatního nábytku x 3211 ražení mincí x x x 3212 výroba klenotů a příbuzných výrobků x x 3213 výroba bižuterie a příbuzných výrobků x x 3220 výroba hudebních nástrojů x x x x 3240 výroba her a hraček x x 3299 ostatní zpracovatelský průmysl j. n. x 45 KÓD TŘÍDA NACE ČR ESP GER ESS NET LT 4616 zprostředkování velkoobchodu a velkoobchod v zastoupení s textilem, oděvy, kožešinami, obuví a koženými výrobky x 4641 velkoobchod textilem x 4642 velkoobchod oděvy a obuví x 4647 velkoobchod nábytkem, koberci a svítidly x 4648 velkoobchod hodinami, hodinkami a klenoty x 4665 velkoobchod kancelářským nábytkem x 4743 maloobchod audio- a videozařízením x 4751 maloobchod textilem x 4759 maloobchod nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách x x 4761 maloobchod knihami x x x x 4762 maloobchod novinami, časopisy a papírnickým zbožím x x x x 4763 maloobchod audio- a videozáznamy x x x x 4765 maloobchod hrami a hračkami x 4771 maloobchod oděvy x 4772 maloobchod obuví a koženými výrobky x 4777 maloobchod hodinami, hodinkami a klenoty x x 4778 ostatní maloobchod novým zbožím ve specializovaných prodejnách x x x x 4779 maloobchod použitým zbožím v prodejnách x x x 4789 maloobchod ostatním zbožím ve stáncích a na trzích x 4791 maloobchod prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby x 5811 vydávání knih x x x x x 5812 vydávání adresářů a jiných seznamů x x 5813 vydávání novin x x x x x 5814 vydávání časopisů a ostatních periodických publikací x x x x x 5819 ostatní vydavatelské činnosti x x x 5821 vydávání počítačových her x x x x x 5829 ostatní vydávání softwaru x x x 5911 produkce filmů, videozáznamů a televizních programů x x x x x 5912 postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů x x x x x 5913 distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů x x x x x 5914 promítání filmů x x x x x 5920 pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti x x x x x 6010 rozhlasové vysílání x x x x x 6020 tvorba televizních programů a televizní vysílání x x x x x 6201 programování x x x 6202 poradenství v oblasti informačních technologií x x 6312 činnosti související s webovými portály x 46 KÓD TŘÍDA NACE ČR ESP GER ESS NET LT 6391 činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur x x x x 7021 poradenství v oblasti vztahů s veřejností a komunikace x 7111 architektonické činnosti x x x x x 7112 inženýrské činnosti a související technické poradenství x 7311 činnosti reklamních agentur x x x x x 7312 zastupování médií při prodeji reklamního času a prostoru x x x x 7410 specializované návrhářské činnosti x x x x x 7420 fotografické činnosti x x x x x 7430 překladatelské a tlumočnické činnosti x x x 7490 ostatní profesní, vědecké a technické činnosti j. n. x 7721 pronájem a leasing rekreačních a sportovních potřeb 7722 pronájem videokazet a disků x x x 7810 činnosti agentur zprostředkujících zaměstnání x 7990 ostatní rezervační a související činnosti x 8411 všeobecné činnosti veřejné správy x x 8412 regulace činností souvisejících s poskytováním zdravotním péče, vzděláváním, kulturou a sociální péčí, kromě sociálního zabezpečení x x 8531 sekundární všeobecné vzdělávání x 8532 sekundární odborné vzdělávání x 8541 postsekundární, nikoli terciární vzdělávání x 8542 terciární vzdělávání x 8552 umělecké vzdělávání x x x x x 8559 ostatní vzdělávání j. n. x 9001 scénická umění x x x x x 9002 podpůrné činnosti pro scénická umění x x x x x 9003 umělecká tvorba x x x x x 9004 provozování kulturních zařízení x x x x x 9101 činnosti knihoven a archivů x x x x x 9102 činnosti muzeí x x x x x 9103 provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí x x x x x 9104 činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků x x 9311 provozování sportovních zařízení x 9312 činnosti sportovních klubů x 9313 činnosti fitcenter x 9319 ostatní sportovní činnosti x 9321 činnosti lunaparků a zábavních parků x x x 9329 ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n. x x x 9499 činnosti ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů j. n. x x 47 KREATIVNÍ EKONOMIKA (KE) ZNALOSTI, KULTURA A KREATIVITA ZNALOSTNÍ AGENDA Investice do vzdělanosti, tvorby znalostí, kreativity a inovací znamená růst a regeneraci TVORBA A PRÁCE SE ZNALOSTMI – podmínky pro tvorbu a využití znalostí a jejich předávání pro vzdělanost, inovace, konkurenceschopnost a blahobyt PRÁCE S ICT – informační a komunikační technologie usnadňují přístup k informacím; nejlepší informace je aktuální informace SPOLUPRÁCE PRO INOVACE – práce jednotlivce sčítá znalosti; práce ve skupině násobí znalosti = partnerství, sítě, klastry UMĚNÍ A ZNALOSTI – umění je nejvyšší formou schopností; spojuje myšlení, zkušenost, intuici, dovednost KULTURA IMANENTNÍ HODNOTY jsou hodnoty, které se opírají o teorii estetiky, umění má smysl samo o sobě, pro krásu a emocionální prožitky, které přináší INSTRUMENTÁLNÍ HODNOTY znamenají využívání kultury nejen kvůli ní samotné, ale i z důvodů jejích mnoha funkcí či rolí, kterými přispívá k ekonomickému růstu a rozvoji společnosti LOKÁLNÍ HODNOTY kulturní dědictví, tradice a identita navázaná na lokalitu jakožto neopakovatelný signifikantní zdroj KREATIVITA JAKO STRATEGICKÝ ZDROJ UMĚLECKÁ KREATIVITA zahrnuje představivost a schopnost tvorby originálních nápadů a nových způsobů interpretace světa vyjádřené textem, zvukem, obrazem VĚDECKÁ KREATIVITA zahrnuje zvídavost a vůli experimentovat a vytvářet nová spojení při řešení problému EKONOMICKÁ KREATIVITA představuje dynamický proces vedoucí k inovacím v technologiích, obchodních praktikách, marketingu atd. a je úzce spjata s konkurenční výhodou národní ekonomiky TECHNOLOGICKÁ KREATIVITA výše uvedené zdroje zahrnují technologickou kreativitu jako schopnost užití stávajících znalostí pro vznik originálních hodnotných nápadů; všechny druhy kreativity se zde propojují KREATIVITA JAKO SCHOPNOST proces vzniku a propojování stávajících znalostí a kulturních zdrojů jejich transformace pomocí kreativity do hodnotných originálních výstupů v podobě (inovovaných) nových myšlenek, významů a interpretací, postupů nebo produktů schopnost užití stávajících idejí pro vznik nových idejí schopnost užití estetických a uměleckých vstupů k vzniku inovací KREATIVNÍ MYŠLENÍ rozvoj kreativního myšlení – myšlení v možnostech a alternativách; flexibilní a hravé zacházení se vzorci myšlení a strukturami myšlení; myšlení v nových kombinacích již poznaných elementů pro řešení problému; podpora otevřeného ducha a fantazie, improvizace, hledání nových kontextů, modelace nových nápadů a jejich přizpůsobení realitě TRADIČNÍ MYŠLENÍ KREATIVNÍ MYŠLENÍ rutina fragmentace tok fyzického kapitálu stroje důraz na pracovní krok soutěž kontrola nad kreativita integrace tok myšlenek a nápadů životní prostor důraz na vztahy a celek spolupráce spojení sil KULTURNÍ KREATIVITA afekt spontaneita intuice vzpomínky představivost estetičnost všímavost vedou k: novým vizím narušení zaběhnutých vzorců schopnosti rozlišovat duchovním hodnotám symbolickým hodnotám společenským hodnotám ZNALOSTI JAKO STRATEGICKÝ ZDROJ Znalosti jako strategický zdroj jsou jakožto společenský benefit přetvářeny skrze tzv. znalostní nebo inovační modely, ve kterých jsou vědomosti zpracovávány pomocí kreativních procesů, jsou kombinovány a následně jsou produkovány znalosti nové. „Tento model může být nazýván ‚kreativní vytváření znalostí‘.“ Model „quintuple helix“ vychází z modelu „triple helix“, skládajícího se z ekonomické sféry, ze sféry vzdělávacího systému, výzkumu a vývoje a ze sféry veřejných politik a správy, který rozšiřuje o sféru životního prostředí (či prostředí pro život) a sféru kulturní a informační veřejnosti. SFÉRA 1 – VZDĚLÁVÁNÍ, VĚDA, VÝZKUM – vzdělávací systém a výzkum a vývoj jsou první sférou obsahující celoživotní vzdělávání (předškolní, střední, univerzitní a další vzdělávání), vědu a výzkum; vzniká zde lidský kapitál a know-how, jež rozšiřují a předávají znalosti (výuka & základní výzkum) a uplatňují výsledky výzkumu v praxi (aplikovaný výzkum – inovace) SFÉRA 2 – EKONOMICKÝ SYSTÉM – sféra ekonomického systému je druhým subsystémem, který se skládá zejména z průmyslu a ze sektoru služeb (včetně finančních); tato sféra v sobě koncentruje ekonomický kapitál (podniky, strojní vybavení, produkty, technologie, peněžní kapitál aj.) SFÉRA 3 – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – životní prostředí – tedy fyzické prostředí pro život – je třetím subsystémem, který představuje kapitál přírodní, jako jsou přírodní zdroje, živá i neživá příroda, kulturní krajina a lidská sídla aj. SFÉRA 4 – KULTURNÍ A INFORMAČNÍ VEŘEJNOST – sféra kulturní a informační veřejnosti jakožto čtvrtý subsystém kombinuje dvě formy kapitálu: jedním je kulturní kapitál ve formě např. tradic, hodnot, kulturního dědictví, kultury spolupráce; druhým je kapitál ve formě informací (též mediální kapitál) ve formě sociálních médií, médií pro pozemní a terestrické vysílání (rozhlas, TV), tisku, digitální ekonomiky aj. SFÉRA 5 – VEŘEJNÁ POLITIKA A SPRÁVA – jako pátá sféra je definována veřejná politika, veřejná správa i samospráva; její význam spočívá ve formulaci vůle společnosti na demokratickém základě pro strategické směřování města, regionu nebo země včetně tvorby politik, organizace k dosažní jejich cílů, jejich administrace a evaluace – tím je tvořen politický a legislativní kapitál (strategie, politiky, plány, vyhlášky, zákony, participativní systémy veřejné správy aj.) part of EDUCATION POLICY tedy: kreativita = myšlenkový proces generující nové nápady KE A KULTURNÍ A KREATIVNÍ ODVĚTVÍ DÍLČÍ TRHY Kulturní a kreativní odvětví (KKO) fungují v rámci kreativní ekonomiky jako akcelerátory kulturních a kreativních zdrojů. KKP jsou definovány místním kontextem. DESIGN SOFTWARE A INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE REKLAMNÍ TRH ARCHITEKTURA FILMOVÝ PRŮMYSL A VIDEO TELEVIZNÍ A ROZHLASOVÝ TRH HUDEBNÍ PRŮMYSL KNIŽNÍ TRH JEVIŠTNÍ UMĚNÍ VÝTVARNÉ UMĚNÍ KNIHOVNY, MUZEA A HISTORICKÉ PAMÁTKY UMĚLECKÁ ŘEMESLA KULTURNÍ A UMĚLECKÉ VZDĚLÁVÁNÍ (+ VÝSLEDKY VÝZKUMU A VÝVOJE) AKTÉŘI tvůrci designéři, architekti, skladatelé, vývojáři her, programátoři, výzkumníci, hudebníci, učitelé hudby, zvukaři, výzkumníci, interpreti, spisovatelé, textaři, výtvarní umělci, scenáristé, herci, filmaři, producenti, fotografové, tanečníci, novináři aj. producenti a distributoři softwarové poradenství a vývoj, programátorské firmy, architektonické kanceláře, designové ateliéry a služby, výzkumná pracoviště, výrobci hudebních nástrojů, vydavatelství, produkce zvukových nosičů, organizátoři, muzikály, festivaly, knižní vydavatelství, subdodavatelé, obchody, rozhlasové a televizní vysílání, divadla a scény, vydavatelství novin a časopisů, reklamní kanceláře aj. CHARAKTERISTIKA vývoj za každou cenu i přes chybějící úmysl zpeněžení podnikatelé ostatních trhů: často omezeni v kreativní fázi vývoje, ale schopni dovést inovativní produkt na trh nutno propojit designéry s inženýry struktura je charakteristická nehierarchickými a neformálními vztahy mají kapacitu na utváření image města, regionu či země pro zahraniční investice vyznačují se interdisciplinaritou vyznačují se vysokou kulturou spolupráce mají vysokou schopnost vyvíjet a aplikovat nové nápady, produkty a služby vysoká míra živností nebo OSVČ PŮSOBENÍ aktéři těchto trhů rozšiřují prostor k řešení problému rušení zaběhnutých způsobů myšlení úzký vztah s konzumenty beze strachu z netradičních způsobů řešení a zdánlivě pošetilých nápadů jiné kategorie vnímání: problém nahlížejí ze stran a souvislostí, jež jsou pro jiné skryté role aktérů těchto trhů v inovačním procesu poskytovatelé inovací partner pro kooperaci prvotní inovátor mají sílu podpořit růst v ostatních sektorech spolupráce s aktéry těchto trhů zvyšuje inovace v ostatních sektorech evidence ze studie: města v USA bohatá na umělecké aktivity stimulují usídlení firem (aglomerační efekt) firmy těchto trhů mají silný klastrovací efekt (kreativní klastr, kreativní čtvrť) INOVAČNÍ SÍLA NOVÉ INOVAČNÍ MYŠLENKY – jsou významným dodavatelem inovačních myšlenek, přispívají k ekonomickému a inovačnímu potenciálu a vytvářejí nové produkty a služby INSPIRUJÍ K INOVACÍM OSTATNÍ – nabízejí služby, které jsou popudem k inovačním aktivitám ostatních podniků a organizací NOVÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY – jsou intenzivní uživatelé nových technologií a svými aktivitami urychlují inovační impulzy výrobců dalších technologií; nové informační technologie a související digitalizace tvůrčího obsahu mění způsob, jakým jsou produkty vyráběny, distribuovány a uváděny na trh NOVÉ PRODUKTY PRO NOVÉ TRHY – například firmy zábavního průmyslu působí na vzdělávací trhy s novými typy videoher nebo interaktivních médií; řemesla se stávají poskytovateli služeb SPOTŘEBITELÉ – jak jednotlivci, tak podniky jsou stále důmyslnější v jejich vkusu a výběru; spotřebitelé se dělí o své názory snadněji mezi sebou i s výrobci, což vede k větší koprodukci kreativních produktů OCHRANA IP TECHNOLOGIE A ZNAČKY výstupy základního výzkumu výstupy aplikovaného výzkumu patenty a ochranné známky DESIGN A OBSAH výstupy kulturní výstupy komerční ochrana designu a autorského práva ale: zajištění distribuce a šíření technologií a know-how do společnosti veřejné licence (creative commons) open innovation optimalizace a restrukturalizace související legislativy KE A LIDSKÝ KAPITÁL Nositeli strategické suroviny jsou kreativní pracovníci, kteří nejsou alokováni rovnoměrně a navíc vykazují vysokou míru mobility. LIDÉ SUPER KREATIVNÍ JÁDRO: zahrnuje vědce, inženýry, univerzitní profesory, básníky, spisovatele, umělce, návrháře, architekty a další profese, jejichž cílem je vytvořit nové formy nebo návrhy, které jsou snadno přenosné a široce uplatnitelné KREATIVNÍ PROFESIONÁLOVÉ: pracují v průmyslu vyžadujícím intenzivní znalosti, například high-tech sektor, finanční služby, zdravotnictví nebo management; tito lidé uplatňují své znalosti pro kreativní řešení problémů ALOKACE A RETENCE KREATIVNÍ TŘÍDY MÍSTO: udržitelnost, čistota, zeleň, genius loci, atmosféra, rezidenční prostředí, estetika veřejného prostoru, školství, výzkum – vývoj, kulturní infrastruktura, inkubátory, klastry, transfer znalostí a technologií OTEVŘENOST: sociální klima, tolerance k menšinám, multikulturalita, možnost seberealizace, participace na místní správě, interdisciplinarita TOLERANCE: faktorem číslo tři je tolerantní společnost, která aktivně pracuje na rovných šancích pro každého, která usiluje o to, aby každý její člen měl možnost projevit se a být sám sebou KE A INOVAČNÍ PROCESY POCHOPENÍ INOVAČNÍHO PROCESU digitalizace se zapojuje do inovačních procesů podnikatelé KKP jsou inovátoři kreativní (a umělecký) vklad do produkčních řetězců přispívá konkurenceschopnosti podnikatelé KKP poskytují zakázky podnikatelé v KE podporují konkurenceschopnost v ostatních sektorech inovace nejsou jen technicky či technologicky orientované ale i inovativní obchodní modely, obsahy, řešení, strategie, marketing... METODY A NÁSTROJE DESIGN THINKING ZAPOJENÍ ZÁKAZNÍKA DO INOVAČNÍCH PROCESŮ INOVACE OBCHODNÍCH A PODNIKATELSKÝCH MODELŮ CREATIVITY & IDEA GENERATION INOVACE FINANČNÍCH MODELŮ GREEN, PUBLIC & SOCIAL INNOVATION INNOVATION TRAINING, TEACHING & COACHING NETWORKS & CLUSTER OF INNOVATION SERVICE INNOVATION STRATEGIC FORESIGHT, STRATEGIC AGILITY & FUTURE ORIENTATION TRANSFERING KNOWLEDGE FOR INNOVATION INTERDISCIPLINARITY SYNERGICKÉ EFEKTY ve fázi brainstormingu (specifické vědomosti) v kreativní fázi (specifické nadání) ve fázi tvorby (specifický talent) ve fázi difuze (rozptylování do okolního světa) SPILLOVER EFEKTY PRODUCTION SPILLOVERS – KKP posilují roli ostatních sektorů na základě produkčního procesu intra-market inter-market KNOWLEDGE SPILLOVERS – KKP posilují roli ostatních sektorů na základě užívání specifických znalostí organizační znalosti experimentální znalosti podnikatelské znalosti mobilita pracovních sil interdisciplinární znalosti NETWORK SPILLOVERS – KKP posiluje roli ostatních firem usídlených v okolí aglomerační spillovers klastr spillover atraktivní milieu spillover např. design automobilový průmysl environmentální design medicínské technologie užitný design módní průmysl strojírenství trh s nemovitostmi elektrotechnika výzkum a vývoj kulturní dědictví turismus (zážitkový turismus, black turism, aplikace pro virtuální turismus, kreativní turismus aj.) podniky v lokalitě výroba technologických zařízení a vybavení stavební průmysl výzkum a vývoj vzdělávací sektor digitalizace reklama ICT výroba počítačové techniky výzkum trhu konzultační databázové sužby cross média výzkum a vývoj audiovizuální multimédia ICT vzdělávací sektor výroba technologických zařízení interaktivní terestrické vysílání turismus (např. video-mapping, laser show...) přenosové technologie technologie záznamu zvuku (mp3) výzkum a vývoj archivy a knihovny ICT (digitalizace) vzdělávací sektor podniky v lokalitě výzkum a vývoj výtvarné umění vydavatelství trh s nemovitostmi turismus ICT vzdělávací sektor výzkum a vývoj architektura trh s nemovitostmi inženýrské a konstrukční práce ICT (smart building) turismus zkušební zařízení, měření, výroba technologických zařízení řešení úspornosti staveb a recyklace (netradiční užití materiálů, recyklace nábytku aj.) výzkum a vývoj nové materiály film filmová technika technologie k produkci, distribuci a uchování záznamu digitalizace software přenosová technika KE A KONKURENCESCHOPNOST ZEMĚDĚLSKÁ EKONOMIKA 0.0 – FORDOVSKÁ EKONOMIKA 1.0 – VĚDOMOSTNÍ EKONOMIKA 2.0 – KREATIVNÍ EKONOMIKA 3.0 Základem kreativní ekonomiky je rozvoj oblastí, jako je věda, umění a kultura, přičemž tyto oblasti jsou stále významněji komercializované. Idea, nápad – tedy výsledky duševní, kreativní činnosti – se tak vedle kapitálu a lidské práce stávají dalším významným výrobním vstupem = kapitál v podobě práv duševního vlastnictví. Pracovníci v kreativní ekonomice mají jiné potřeby a potřebují jiné zázemí = nutnost udržení a rozvoje lidského kapitálu, podpora kreativity ve vzdělávání, vědě, výzkumu a vývoji a v podnikání a nutnost zajištění následujících specifických podmínek: KREATIVITA A VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDŠKOLNÍ/ZÁKLADNÍ/ STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ Lokální školství přispívá kreativní ekonomice v těchto oblastech: vzdělává budoucí umělce vzdělává kreativně myslící a jednající lidi vzdělává budoucí spotřebitele produktů a služeb s vysokou kulturní a kreativní přidanou hodnotou podchycuje a rozvíjí talent, nadání a kreativní myšlení posiluje důvěru ve své schopnosti a talent a představuje obory založené na kreativitě a technologiích jako životaschopné kariérní cesty podporuje komunální sounáležitost, toleranci, patriotismus a prevenci kriminality zajišťuje rozvoj kreativity všem bez rozdílu původu či příslušnosti k příjmovým skupinám (v případě veřejného /uměleckého/ školství) propojuje vědomosti, kreativitu a praxi VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ Kreativní ekonomika vyžaduje lidi s vysokou úrovní specializace a odborných znalostí v kombinaci se schopností spolupracovat napříč obory, inovovat současnou praxi a vyvíjet nová řešení a příležitosti ve výzkumu, vývoji a inovacích. Vysoké školství přispívá kreativní ekonomice v těchto oblastech: pěstuje, rozvíjí, stimuluje a podporuje kreativní talenty spoluvytváří prostředí, kde se daří produkovat nové nápady a podporovat špičkový výzkum poskytuje výzkum, který podporuje inovace v kreativní ekonomice i mimo ni navrhuje nové modely pro interakci mezi podniky uvnitř i vně kreativních průmyslů působí jako centra pro inovace v srdci regionálních klastrů vyvíjí aktivity, které zvyšují zaměstnatelnost a podnikatelské dovednosti studentů a absolventů poskytuje na míru šitý a vysoce kvalitní další odborný rozvoj (continuing professional development – CPD) pro kreativní ekonomiku je důležitou součástí tzv. Local Enterprise Partnership (LEP) podpora multidisciplinárních výzkumných aktivit (obvykle dvou oborů) KREATIVITA, VĚDA, VÝZKUM A VÝVOJ interdisciplinarita – propojování vědních oborů: technologických, přírodních, humanitních, společenských a uměleckých důležitá součást modelů pro generování vědomostí za užití kreativity výzkum digitálních obsahů a aplikací výzkum v oblasti informačních a komunikačních technologií propojení politiky VaV s průmyslovou a kulturní politikou pro poskytování inovací pro konkurenceschopnost (např. australský CCAT – Centre for Culture and Technology) interakce v rámci tripartity: kultura – vzdělání – kreativní průmysly pro inovace a konkurenceschopnost kreativita jako facilitátor výzkumných procesů v reakci na zkracování inovačních cyklů výzkum v humanitních/sociálních vědách výzkum pro mapování a plánování procesů v rámci kreativní ekonomiky (strategie, plány, analýzy, modely...) VÝZKUMNÉ ORGANIZACE usnadňovatel cest MSP z kreativních odvětví na trh spolutvůrci mezinárodní reputace regionu pro konkurenceschopnost zřizovatelé/partneři inovačních center podporovatelé síťování v rámci inovačních a vědomostních modelů kotva regionálního klastru akademické a podnikatelské sféry KREATIVITA A PODNIKÁNÍ INFRASTRUKTURA vědecko-technické parky, podnikatelské inkubátory coworking centers kreativní inkubátory fab-lab multimediální centra kreativní klastry INOVAČNÍ KULTURA inovační kultura podniku lokální inovační milieu kulturní hodnoty jako regionální alokační faktor BRANDING kulturní a kreativní produkty a služby nabírají na důležitosti v rámci exportu kultura jako národní značka kultura jako prostředek diplomacie produkty a služby kulturních a kreativních průmyslů v produkčním řetězci jako strategický faktor pro alokaci zahraničního kapitálu zralá kreativní ekonomika jako strategický faktor pro alokaci zahraničního kapitálu SOCIÁLNÍ INOVACE Vývoj a implementace nových nápadů (produkty, služby a modely) na splnění sociálních potřeb a vytváření nových sociálních vztahů nebo spolupráce demografie: migrace a stárnutí populace v EU ekologické trendy: voda, změna klimatu a energetika nové trendy ve společnosti: diverzita a nová komunita poskytující IT řešení (digitální společnosti) chudoba, sociální vyloučení a chudoba dětí trendy v oblasti zdraví a pohody: nespravedlnosti v oblasti zdraví, štěstí a péče trend etických výrobků a služeb: fair trade a místní produkce KE A URBÁNNÍ/REGIONÁLNÍ REGENERACE KREATIVNÍ REGION TVRDÁ INFRASTRUKTURA – geografická lokace, velikost, klima, přírodní a kulturní dědictví, instituce, klastry, sítě, centra transferu technologií a znalostí, kulturní instituce, veřejný prostor, infrastruktura volnočasových aktivit aj. MĚKKÁ INFRASTRUKTURA – lokální znalosti, kultura spolupráce a partnerství, interdisciplinarita, sociální soudržnost, interakce tváří v tvář, sociální síťování, tok nápadů a možnost jejich realizace, kulturní dědictví, symbolické/historické zdroje, kvalita života aj. PODNIKY – klastry, sítě, triple, quadruple, quintuple helix models LIDSKÉ ZDROJE – věk, vzdělanost, lidské zdroje ve vědě, výzkumu a technologiích, kulturní diverzita INTERNACIONALIZACE – mezinárodní oborové sítě, multi-level governance, most ke globální ekonomice s konkurenceschopnými produkty a službami založenými na lokálních znalostech, a naopak – most pro vnější inovace a trendy KREATIVNÍ ČTVRŤ 1. MONO CULTURE INDUSTRIES (vertikální modus) – např. TV/film & hudební postprodukce a studia, nová média, textil, keramika 2. PLURAL CULTURE INDUSTRIES (horizontální modus) – kupř. coworkingové prostory, vizuální umění, architektura a design, multimédia, řemesla/designéři, divadelní umění, umělecká centra 3. CULTURE PRODUCTION-CONSUMPTION – ateliéry s prodejními plochami, trhy s uměním, kulturní události a slavnosti 4. CULTURAL CONSUMPTION – maloobchod (móda, výpočetní technika/elektronika), pouliční trhy (starožitnosti, řemesla, potraviny), umělecké a zábavní zařízení a čtvrtě (např. muzejní ostrovy, divadelní čtvrtě, „red light districts“), čtvrť restaurací/barů/klubů KOMPONENTY KREATIVNÍCH MĚST politický a veřejný rámec důraz na jinde neopakovatelné zdroje, vitalitu, expresi otevřenost, tolerance, dostupnost a konektivita podnikání, výzkum a inovace strategické vedení, agilita a vize talent a vzdělávání komunikace, interakce a síťování místo a estetika veřejného prostoru obyvatelnost a kvalita života profesionalita a efektivita KOMPONENTY KREATIVNÍCH MALÝCH MĚST A VENKOVA vedení města jako iniciátor rozvoje vytváření teritoriálních partnerství experimentální komunální plánování kreativní iniciátoři/slavní žijící rodáci (agent of change) zviditelnění lokálních talentů podpora mezidisciplinární spolupráce a komunikace (kreativní broker) spolupráce a zapojení komunity do lokální správy zabránění sociálnímu vyčleňování (gentrifikace) prostory pro využití kreativního potenciálu vzdělávací systém přátelský ke kreativitě zvyšování kvality života tedy: inovace = proces výběru a implementace nových nápadů pro užitek KE A MĚŘENÍ KREATIVITY INDEX LOKALIT 3T’s: FLORIDA’S CREATIVE CITY INDEX měření atraktivity měst a aglomerací pro usídlení a udržení kreativní třídy TECHNOLOGIE – index inovace – počet patentů na osobu – high-tech index – procento výstupů odvětví high-tech oblasti na celkovém výstupu – R&D index – procentuální podíl nákladů na výzkum a vývoj na HDP TALENT – index lidského kapitálu – procento populace s vysokoškolským titulem – index kreativní třídy – koncentrace kreativní třídy – index vědeckého talentu – počet výzkumníků a inženýrů na tisíc dělníků TOLERANCE – gay index – počet gayů v regionu na celkový počet obyvatel regionu – Bohemian index – populace s uměleckým zaměřením v regionu – index imigrace – měří procento imigrantů v regionu – index postojů – procento tolerantních lidí vůči menšinám – index hodnot – odraz tradic v hodnotách obyvatel – index sebevyjádření – postoj k individuálním právům a vyjadřování INDEXY PRO MALÁ MĚSTA/VENKOV měření atraktivity malých lokalit pro usídlení a udržení kreativní třídy index ekologické stopy, doby dojezdu, udržitelné dopravy, kvality bydlení, lokálního vzdělávání, síťování a interakce, kvality života, udržitelnosti života, lokálních ikon a symbolů aj. OSTATNÍ INDEXY indexy na měření kultury a kreativity měst/lokalit Sharpie’s Creativity Index Creative Communities Index Creative Vitality Index European Creativity Index Cultural Life Index Composite Index of the Creative Economy Design, Creativity and Innovation Scoreboard  OUTCOMES OF CREATIVITY INDEX (HONG KONG) měření výstupů strategické suroviny – kreativity SPOLEČENSKÝ KAPITÁL – hodnoty a postoje, sociální účast KULTURNÍ KAPITÁL – závazky veřejného sektoru k rozvoji umění a kultury, výdaje domácností na kulturu, hodnoty přisuzované kreativitě STRUKTURÁLNÍ/INSTITUCIONÁLNÍ KAPITÁL – právní systém, korupce, svoboda projevu, infrastruktura informačních a komunikačních technologií, společenská a kulturní infrastruktura, možnosti komunity, finanční infrastruktura a podnikání LIDSKÝ KAPITÁL – náklady na výzkum a vývoj, počet R&D zaměstnanců, skupina obyvatel s vyšším vzděláním VÝSTUP KREATIVITY 1. ekonomický přínos kreativity 2. tvůrčí aktivita ekonomického sektoru 3. ostatní výstupy kreativních aktivit CREATIVE TRIDENT měření zaměstnanosti v kreativní ekonomice 1. KREATIVNÍ ČINNOSTI – kreativní činnosti v rámci kreativních průmyslů 2. PODPŮRNÉ ČINNOSTI – nekreativní činnosti v rámci kreativních průmyslů 3. KREATIVNÍ ČINNOSTI MIMO KP – kreativní činnosti mimo kreativní průmysly EKOSYSTÉM PRO KE AKADEMICKÉ SVOBODY SVOBODA VÝUKY SVOBODA UMĚLECKÉ TVORBY SVOBODA VĚDY A VÝZKUMU NEPŘÍTOMNOST UMĚLECKÉ A DALŠÍ CENZURY PROBLEMATIKA CENZURY INTERNETU POLITICKÁ CENZURA „MODERNÍ“ CENZURA „AUTOCENZURA“ SPOLEČNOST rozvinutá demokratická kultura společnosti rozvinutá kultura tržního prostředí rozvinutá občanská společnost vzdělávání a rozvoj kultivovanosti integrace vyloučených skupin a jednotlivců do společnosti podpora poznávání, reflexe, dialogu a demokratizace STRATEGICKÁ PODPORA kultura (imanentní a instrumentální hodnoty), estetika, vzdělávání a učení, podpora zakládání podniků (start-up), branding, management, oceňování zboží a služeb, obchodní modely (hodnotové řetězce), sítě (systémy, ekologie), svět práce, software, digitalizace a on-line, práva duševního vlastnictví (chráněná i veřejná), urbánní rozvoj, daňový systém, veřejné statistiky (definice) a politika INOVATIVNÍ SYSTÉMY STÁTNÍ SPRÁVY SMART ADMINISTRATION 1. LEGISLATIVA – co nejjednodušší a nejsrozumitelnější a přijímána jen v nezbytně nutných případech, aby nezpůsobovala zbytečnou byrokratickou zátěž 2. ORGANIZACE VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY – vždy hledá rovnováhu mezi přiblížením veřejné správy občanovi a efektivním vynakládáním veřejných prostředků; zahrnuje v sobě úroveň řízení, metody řízení kvality, sledování výkonnosti a efektivnosti vynakládaných prostředků a sledování spokojenosti občanů jako zákazníků veřejné správy 3. TECHNOLOGIE – jsou prostředek, který usnadní styk občana s veřejnou správou, ale také komunikaci uvnitř veřejné správy 4. OBČAN – je klientem veřejné správy a je nutné mu usnadnit styk s úřady a co možná nejméně znepříjemňovat život nadbytečnou regulací; zároveň je potřeba veřejnou správu zprůhlednit a umožnit občanům se podílet na jejích rozhodnutích a kontrolovat její fungování 5. ÚŘEDNÍK – je základním stavebním kamenem veřejné správy, na úředníky by mělo být nahlíženo všude stejně, musí být vyžadována vysoká kvalita jejich výkonu a jejich průběžné vzdělávání 6. FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉ SPRÁVY – je třeba věnovat pozornost způsobu alokace zdrojů na jednotlivé aktivity v rámci veřejné správy a provázání rozpočtů se strategickými prioritami vlády/ministerstev/zastupitelstev; veškeré agendy v rámci veřejné správy je třeba přezkoumávat z hlediska nákladové efektivnosti PARTICIPATIVNÍ SYSTÉMY STÁTNÍ A LOKÁLNÍ SPRÁVY interactiv governance model multi-level governance model regional governance model first-order governance model CREATIVE BUREAUCRACY creative bureaucracy je způsob práce, který pomáhá vytvářet lepší a lépe plánované způsoby provozu a správy; je to forma organizace založená na přizpůsobení, citlivosti a spolupráci za účelem využití iniciativ a plného potenciálu všech, kteří v ní pracují; umožňuje reagovat na měnící se požadavky těch, kterým se snaží sloužit LEADERSHIP je proces, při kterém jednotlivec určuje směr, kterým by se měla skupina lidí vydat, metodami, kterými toho docílí (srov. creative broker, creative ambassador aj.) STRATEGY FOR CULTURAL AND CREATIVE INDUSTRIES part of INNOVATION POLICY MAPPING OF CREATIVE ECONOMY part of: SMART SPECIALISATION STRATEGY CULTURE EXPORT STRATEGY STRATEGY FOR EDUCATION RESEARCH STRATEGY CREATIVE CITY STRATEGY CREATIVE SMALL AND MEDIUM SIZED CITY STRATEGY STRATEGY FOR SOCIAL INNOVATION COMMUNITY BUILDING STRATEGY CREATIVE RURAL REGION STRATEGY STRATEGY FOR CREATIVE HUMAN CAPITAL part of STRATEGIC VISION Marcel Kraus (ma.kr.cz@gmail.com) Příloha 2: Kreativní ekonomika – myšlenková mapa 48 ZDROJE Araya, Daniel, Peters, Michael A.: Education in the Creative Economy. Knowledge and Learning in the Age of Innovation. Peter Lang, New York, 2010. Bell, Daniel: The Coming of Post-Industrial Society. Basic Books, New York, 1974. Berg, Su-Hyun, Hassink, Robert: Evolutionary economic geography and creative industries: A critical literature review. Paper prepared for the DRUID Academy Conference, Rebild/Aalborg, 16.–18. January 2013. Borrup, Tom: The Creative Community Builder’s Handbook: How To Transform Communities Using Local Assets, Art, And Culture. Fieldstone Alliance, Saint Paul, 2006. Carayannis, Elias, Campbell, David: Triple Helix, Quadruple Helix and Quintuple Helix and how do knowledge, innovation and the environment relate to each other? A proposed framework for a trans-disciplinary analysis of sustainable development and social ecology. International Journal of Social Ecology and Sustainable Development 1, 2010(1), s. 41–69. Carta, Maurizio: Kreativní město 3.0. Překlad prezentace přednesené v rámci Fóra pro kreativní Evropu 26. a 27. března 2009, Městská knihovna v Praze. Dostupné [on‑line] na: http://www.idu.cz/media/document/carta.doc [cit. 11. ledna 2014]. Castells, Manuel: The Rise of The Network Society: The Information Age: Economy, Society and Culture. John Wiley & Sons, Malden, 2000. Cikánek, Martin a kol.: Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku II. Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2013. Český statistický úřad. Dostupné [on-line] na: https://www.czso.cz/ [cit. 20. června 2014]. Drucker, Peter: Post-capitalist society. Butterworth-Heinemann, Oxford, 1993. Drucker, Peter: The effective executive. Harper and Row, New York, 1966. EK: Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Dostupné [on-line] na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT [cit. 29. ledna 2015]. 49 EK: Prvky společného strategického rámce. Brusel, 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych- narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Prvky-Spolecneho-strategickeho-ramce-proobdobi-20 [cit. 9. ledna 2015]. EU: European Competitiveness Report 2010. Commission staff working document SEC(2010) 1276. Accompanying document to the Communication – An Integrated Industrial Policy for the Globalisation Era: Putting Competitiveness and Sustainability at Centre Stage. Brusel, 2010. Fisher, Rod: I v kulturní politice musí být systém. A2 kulturní týdeník, 2008(4). Dostupné [on-line] na: http://www.proculture.cz/cultureinfo/rod-fisher-i-vkulturni-politice-musi-byt-system-1475.html [cit. 2. června 2014]. Florida, Richard: First ever rankings of the 50 states on the Creativity Index. Creative Intelligence 1, 2003(4), s. 2. Florida, Richard: The Rise of the Creative Class. Basic Books, New York, 2002. Hartley, John, Potts, Jason, MacDonald, Trent: The CCI Creative City Index. Queensland University of Technology, Brisbane, Australia. Cultural Science Journal 5, 2012(1), s. 158–177. Harvey, LeRoy, Victory, John: The Creative Community Handbook: A Leap to Possibilities Thinking. Michigan State University, Ann Arbor, 2004. Healy, Kieran: What’s new for culture in the new economy. The Journal of Arts Management, Law and Society 32, 2002(2), s. 86–103. Hill, Rodney Culver: Creativity is the Currency of the New Millennium. Konference: Creativity or Conformity? Building Cultures of Creativity in Higher Education. Institute for Applied Creativity, A&M University, Texas, 2007. Howkins, John: Current Issues in Creative Economies. School of Management. Claremont, 2014. Howkins, John: The Creative Economy. Penguin Global, Londýn, 2001. 2. vyd. 2013. KEA, European Affairs: The Economy of Culture in Europe, Study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brusel, 2006. Kossen, Remco, Poel, Peter van de, Reymen, Isabelle: Collaboration and Business Models in the Creative Industry. Exploring heterogeneous collaborations. Technische Universiteit, Eindhoven, 2010. 50 Kostelecký, Jiří: Ekonomické aspekty kultury. Diplomová práce. Masarykova univerzita, filozofická fakulta, Brno, 2014. Dostupné [on-line] na: http://is.muni.cz/ th/262327/ff_m/ [cit. 20. ledna 2015]. Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. [Projekt Mapování KKP v ČR], Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranychzemich-evropske-unie.pdf, http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnich-akreativnich-prumyslu-v-cr-20 [cit. 20. listopadu 2014]. Landry, Charles: The creative city: a toolkit for urban innovators. Earthscan Publications, Londýn, 2000. ME: Development Strategy for Entrepreneurship in the Creative Industries Sector for 2015. Ministry of Education. Finsko, 2008. Dostupné [on-line] na: http://www. kreanord.org/reports/development-strategy-entrepreneurship-creative-industriessector-2015 [cit. 5. ledna 2015]. MK ČR: Státní kulturní politika 2009–2014. Praha, 2009. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-naleta-2009-2014-4892/ [cit. 25. ledna 2015]. Myška, Matěj a kol.: Veřejné licence v České republice. Masarykova univerzita, Brno, 2012. O’Connor, Justin: Economic Development, Enlightenment and Creative Transformation: Creative Industries in the New China. Ekonomiaz 78, 2011(3), s. 108–124. OECD Forum 2014: The Creative Economy. Dostupné [on-line] na: http://www.oecd. org/forum/programme/sessions/thecreativeeconomy/ [cit. 27. prosince 2014]. Pink, Daniel: A whole new mind: Moving from the information age to the conceptual age. Riverhead Books, New York, 2005. RE: In from the Margins, A contribution to the debate on culture and development in Europe. The European Task Force on Culture and Development. Council of Europe Publishing, Štrasburk, 1997. Dostupné [on-line] na: https://www.coe.int/t/dg4/ cultureheritage/culture/Resources/Publications/InFromTheMargins_EN.pdf [cit. 29. ledna 2015]. Regulation (eu) no. 1295/2013 of the European Parliament and of the Council of 11. December 2013 establishing the Creative Europe Programme (2014 to 2020) and repealing Decisions No. 1718/2006/EC, No 1855/2006/EC and No 1041/2009/ 51 EC. Dostupné [on-line] na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/ PDF/?uri=CELEX:32013R1295&from=CS [cit. 20. listopadu 2014]. Romer, Paul: Endogenous Technological Change. Journal of Political Economy 98, 1990(5), s. 71–102. Solow, Robert M.: A Contribution to the Theory of Economic Growth. Quarterly Journal of Economics 70, 1956(1), s. 65–94. Stryjakiewicz, Tadeusz: Location factors of the creative and knowledge-intensive industries in European metropolitan regions. Geographical Journal 62, 2010(1), s. 3–19. Toffler, Alvin: Powershift: Knowledge, wealth and violence at the edge of the 21st century. Bantam Books, New York, 1990. Toffler, Alvin: The third wave. Bantam Books, New York, 1980. UNCTAD: Creative Economy Report. United Nations, New York, 2010. UNESCO: Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/profesionalni-umeni/granty-adotace/Umluva_UNESCO_cj.pdf [cit. 9. ledna 2015]. Webster, Frank: Theories of the Information Society. Routledge, Cambridge, 2002. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Dostupné [on‑line] na: http://www.mzp. cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/ 5b17dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument [cit. 20. června 2014]. 52 OBSAH 1. Úvod  55 2. Prostorová organizace KKP  57 3. Datové zdroje a vymezení oblastí a sektorů KKP  63 4. Metody zpracování dat  68 5. Výsledky mapování  69 Blok 1: Základní přehled kulturních a kreativních průmyslů  70 Blok 2: Hodnocení kulturních a kreativních průmyslů na základě vybraných charakteristik  74 Blok 3: Časová analýza doby vzniku subjektů kulturních a kreativních průmyslů  78 Blok 4: Základní přehled navazujících a podpůrných odvětví kulturních a kreativních průmyslů  79 6. Závěr  84 Zdroje  86 Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů v České republice Pavel Bednář, Lukáš Danko 53 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Doba vzniku subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle typu podniku v ČR v roce 2014 79 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v kulturním sektoru66 Tabulka 2: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v sektoru kulturních průmyslů 66 Tabulka 3: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v sektoru kreativních průmyslů 66 Tabulka 4: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví informačních a komunikačních technologií 67 Tabulka 5: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví řemesel a oděvního průmyslu 67 Tabulka 6: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů 67 Tabulka 7: Struktura subjektů v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 71 Tabulka 8: Struktura subjektů v sektorech kreativních a kulturních průmyslů podle jejich oblastí v ČR v roce 2014 (v %) 72 Tabulka 9: Struktura zaměstnanosti v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 73 Tabulka 10: Struktura zaměstnanosti v sektorech kreativních a kulturních průmyslů podle jejich oblastí v ČR v roce 2014 (v %) 73 Tabulka 11: Právní forma subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) 74 Tabulka 12: Kategorie velikosti subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) 75 54 Tabulka 13: Právní formy v kulturních a kreativních průmyslech podle kategorie velikosti subjektů v ČR v roce 2014 (v %) 75 Tabulka 14: Subjekty v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle kategorie velikosti v ČR v roce 2014 (v %) 76 Tabulka 15: Struktura zaměstnanosti v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle druhu vlastnictví v ČR v roce 2014 (v %)  77 Tabulka 16: Zaměstnanost v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle kategorie velikosti subjektů v ČR v roce 2014 (v %) 78 Tabulka 17: Struktura subjektů a zaměstnanosti v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 80 Tabulka 18: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech informačních a komunikačních činností v ČR v roce 2014 81 Tabulka 19: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech řemesel a oděvního průmyslu v ČR v roce 2014 82 Tabulka 20: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů v ČR v roce 2014 83 55 1. ÚVOD Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů (dále také jen KKP) představuje první krok k poznání strukturální, prostorové a časové analýzy tohoto odvětví. Její poznání tvoří důležitý krok na cestě k podrobnější analýze prostřednictvím kvalitativního mapování, které je však vzhledem ke své časové a finanční náročnosti záležitostí spíše na úrovni regionální či místní, tj. obcí. Kvantitativní mapování především umožňuje podat základní představu o povaze a roli kulturních a kreativních průmyslů na vymezeném území včetně souvislostí, které jsou následně předmětem zaměření veřejné podpory tohoto odvětví na národní nebo regionální úrovni. Tedy poskytuje pro veřejnou správu jak důkazy o svém významu, tak o dopadech veřejné podpory tohoto odvětví. Rovněž kvantitativní mapování nabízí širokou škálu metod, počínaje jednorozměrnými popisnými charakteristikami v podobě počtu a podílů až po pokročilé statistické metody. V České republice již byly provedeny pokusy představit kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů. Za příklady jmenujme např. díla Rumpela et al.,1 Bednáře a Grebeníčka2 a Slacha3 či specializované studie pro vybraná města, viz např. Slach.4 Tito se ve svých pracích věnovali různému vymezení nejen KKP, ale i prostorové úrovni mapování (národní, krajská) včetně použitých metod. Proto zásadním úkolem při každém kvantitativním mapování KKP je především jejich vymezení. V současnosti neexistuje všeobecně uznávané vymezení tohoto odvětví, a proto je vždy na uvážení autora, jak si definuje nejen dílčí odvětví spojené s kreativitou, nýbrž i produkční řetězec v rámci KKP. Vymezení jednotlivých odvětví pro kvantitativní mapování bude vždy otázkou kompromisu v rámci diskuse odborné veřejnosti, na této úrovni se totiž stýkají zkušenosti, vědecké přístupy odborníků z oblasti kulturního managementu, ekonomie, geografie i etnografie a v neposlední řadě také odborníků z jednotlivých oblastí KKP. 1 Rumpel, Petr, Slach, Ondřej, Koutský, Jaroslav: Creative industries in spatial perspective in the old industrial Moravian-Silesian region. E+M Ekonomie a Management 8, 2010(4), s. 30–46. 2 Bednář, Pavel, Grebeníček, Pavel: Emerging creative cities: mapping regional capitals in the Czech Republic and Slovakia. In: Drahomíra Pavelková, Jiří Strouhal, Marie Paseková (eds.), Advances in Economics, Risk Management, Political & Law Science. Proceedings of the 1st WSEAS International Conference on Economics, Political and Law Science (EPLS ʼ12). WSEAS Press, Zlín, 2012, s. 91–100, 178–183. Bednář, Pavel, Grebeníček, Pavel: Mapping Creative Industries in the Zlin Region. Journal of Competitiveness 4, 2012(1), s. 20–35. 3 Slach, Ondřej a kol.: Creative Industries in the Czech Republic: a Spatial Perspective. E+M Ekonomie a Management 16, 2013(4), s. 14–29. 4 Slach, Ondřej a kol.: Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy vč. aktualizace akčního plánu. Ostravská univerzita, Ostrava, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/ odbory-magistratu/odbor-kultury-a-zdravotnictvi/oblast-kultury/vymezeni-cinnosti/koncepce_ kultury_smo_plna_verze.pdf [cit. 1. září 2014]. 56 Proto je cílem této kapitoly navázat na předchozí práce výše uvedených autorů a v souladu s daným vymezením kulturních a kreativních průmyslů podat jejich strukturální a časové členění. Návazné přílohy 1 a 2 přinášejí především dosud nepodaný pohled na prostorovou koncentraci aktivit KKP podle „trojsektorového členění“ na regionální úrovni, tj. v rozdělení na kulturní sektor, kulturní průmysly a kreativní průmysly. Zásadní informaci též představuje náhled na časovou dimenzi doby působení subjektů, což následně povede k identifikaci stárnoucích, stagnujících a dynamických oblastí KKP. Tato kapitola však uvede i základní přehled podpůrných a navazujících odvětví KKP z pohledu jejich počtu a v příloze 3 i prostorového rozdělení dle krajů ČR. Výsledky analýzy tak směřují k identifikaci rozhodujících oblastí koncentrace KPP na krajské úrovni pro následné směřování podpory z prostředků EU a ČR k chytré specializaci (smart specialization) v rámci programového období let 2014–2020. 57 2. PROSTOROVÁ ORGANIZACE KKP Autory této podkapitoly jsou Ondřej Slach a Igor Ivan z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě. Mapování a další přístupy k analýze kulturních a kreativních průmyslů (dále jen KKP) lze realizovat na různých úrovních. Jak uvádějí Jeffcut a Pratt,5 většina výzkumů se zaměřuje na metaúroveň (význam KPP v rámci znalostní ekonomiky) a makroúroveň (komparace měst či států v kontextu KKP), nicméně mezoúroveň (úroveň měst) a především mikroúroveň (KKP uvnitř měst) byly prozatím zkoumány spíše omezeně.6 Jestliže města a jejich management chtějí reálně uvažovat o podpoře KKP na svých územích, je pro ně nezbytné získat informace nejen o odvětvové struktuře a zaměstnanosti KKP v rámci celého města, ale taktéž o tom, kde se firmy konkrétně vyskytují a kde existuje největší potenciál pro jejich cílenou institucionální podporu. Mapování KKP na mikroúrovni nabízí při dodržení systematického postupu požadovanou empirickou evidenci pro efektivní intervenci na poli KKP. Ačkoli výzkum KKP v různých vědních oborech probíhá intenzivně již téměř dvě dekády, jasná a jednoznačná definice KKP není k dispozici.7 Nejčastěji aplikovaným přístupem k vymezení KKP je sektorový přístup, kam spadá i klasická definice od Department of Culture, Media and Sport (DCMS), která KKP vymezuje jako: „Aktivity, které mají původ v individuální kreativitě, schopnostech a talentu a mají potenciál pro tvorbu bohatství a tvorbu pracovních míst skrze generaci a využívání intelektuálního vlastnictví. Tyto aktivity se odehrávají v následujících sektorech: reklama, architektura, umění, design, móda, film, tisk, software a další…“8 Takto široce pojaté KKP logicky dle Scotta9 zahrnují: • tradiční výrobní odvětví, jejichž výroba se orientuje na tvorbu hmatatelných produktů (oděvy, nábytek, šperky) • odvětví transformující informace či myšlenky (symboly) do nehmatatelných finálních výstupů (marketing, reklama, divadlo) • a taktéž produkty hybridní povahy (nahrávání hudby, vydavatelská činnost) 5 Jeffcut, Paul, Pratt, Andy C.: Managing Creativity in the Cultural Industries. Creativity and Innovation in Management 11, 2002(4), s. 225–233, zejm. s. 230–231. 6 Příklady prací na vnitroměstské úrovni např. Currid, Elizabeth, Williams, Sarah: Two cities, five industries: Similarities and differences within and between cultural industries in New York and Los Angeles. Journal of Planning Education and Research 29, 2010(3), s. 322–335. Hutton, Thomas A.: Spatiality, built form, and creative industry development in the inner city. Environment and Planning A 38, 2006, s. 1819–1841. 7 Viz např. Sternberg, Robert: Learning from the Past? Why Creative Industries can hardly be created by Local/Regional Government Policies. Die Erde 143, 2012(4), s. 293–315. Týž: On culture, intelligence and education. Cornell University, Ithaca (NY), prosinec 2013. 8 DCMS: Creative Industries Task Force Creative Industries: Mapping Document. Department of Culture, Media and Sport, Londýn, 1998, s. 10. 9 Scott, Allen J.: The Cultural Economy of Cities: Essays on the Geography of Image-Producing Industries. Sage Publications – University of California, Los Angeles – Londýn, 2000. 58 Opomenout nelze také skutečnost, že KKP zahrnují čistě tržně orientovaná odvětví na straně jedné a odvětví, zejména kulturní, která jsou financována převážně z veřejných zdrojů. Smyslem výše uvedené charakteristiky KKP bylo především poukázat na nezbytnost vnímat je jako soubor různorodých odvětví, která mají rozdílné prostorové preference, inovační režimy atd., což vyžaduje diferencovaný přístup např. v oblasti jejich regionální distribuce či případných praktických implikací. S vědomím vysoké různorodosti KKP se proto v textu soustředíme výlučně na odvětví zaměřená na tvorbu obsahu (content origination), jejichž hodnota je odvozena od duševních autorských práv.10 Tato odvětví mají společnou (symbolickou) znalostní základnu a z ní vyplývající blízkost prostorové organizace, ve které dominují urbánní prostory.11 Obecně se KKP koncentrují převážně v urbánních prostorech, a mají tak svým způsobem převážně urbánní povahu (urban nature),12 přičemž jejich koncentrace je nejvíce znatelná ve velkých městech, která jako „privilegovaná místa“13 nabízejí geograficky koncentrovanou kritickou kapitálovou, znalostní, institucionální a infrastrukturní masu. Vedle velikosti sehrává důležitou roli i ekonomická struktura velkých měst, neboť disponují diverzifikovanou ekonomickou strukturou, zatímco malá města jsou převážně specializovaná.14 Společně s odvětvovou diverzitou se do ekonomické výkonnosti promítá také diverzita ve smyslu velikosti firem, přičemž více diverzifikovaná velikostní struktura má pozitivní vliv, zatímco existence omezeného počtu velkých firem a nízkého počtu malých a středně velkých firem má spíše negativní dopady na městské ekonomiky.15 10 Pratt, Andy C.: Cultural Industries and Public Policy: An oxymoron? International Journal of Cultural Policy 11, 2005(1), s. 31–44. 11 Srov. Asheim, Geir Bjørn, Coenen, Lars, Vang, Jan: Faceto-face, buzz, and knowledge bases: sociospatial implications for learning, innovation, and innovation policy. Environment and Planning C 25, 2007(5), s. 655–670. Asheim, Geir Bjørn: Justifying, Characterizing, and Indicating Sustainability. Dordrecht (Nizozemsko), Springer, 2007. Dostupné [on-line] na: http://dx.doi.org/10.1007/978-1- 4020-6200-1 [cit. 17. září 2014]. Vymezení všech odvětví KKP dle standardní klasifikace ekonomických činností pro účely této analýzy a mapování KKP v ČR je uvedeno níže. 12 Lazzeretti, Luciana, Boix, Rafael, Capone, Francesco: Do Creative Industries Cluster? Mapping Creative Local Production Systems in Italy and Spain. Industry and Innovation 15, 2008(5), s. 549–567. Departament dʼEconomia Aplicada, Universitat Autónoma, Barcelona, 2008. Dostupné [on-line] na: http://dialnet.unirioja.es/servlet/oaiart?codigo=2567470 [cit. 17. září 2014]. 13 Scott, Allen, Storper, Michael: Regions, Globalization, Development. Regional Studies 37, 2003(6–7), s. 579–593. 14 Duranton, Gilles, Puga, Diego: Nursery Cities: Urban Diversity, Process Innovation and Life-Cycle Products. Centre for Economic Policy Research, Londýn, 2000. American Economic Review 91, 2001(5), s. 1454–1477. 15 Chinitz, Benjamin: Differential Regional Economic Growth and Changing Industrial Structure: Impact on and of Transportation. Transportation Research Conference. Transportation Design Considerations. Washington, National Academy of Sciences-National Research Council, 1961, s. 107–116. Srov. Týž: Contrasts in Agglomeration: New York and Pittsburgh. Pittsburgh Regional Planning Association, Pittsburgh, 1961. 59 Pro lokalizaci a fungování KKP je pak příhodnější spíše diverzifikovaná (odvětvově, firemně) než specializovaná ekonomická struktura.16 Koncentraci do velkých měst v Evropě, zejména hlavních, dokumentuje řada empirických studií (inter alia).17 V České republice jsou prostorové vzorce relativně srovnatelné se státy západní Evropy, s tím rozdílem, že dominance Prahy jako hlavního města je výraznější, než je tomu v těchto státech.18 V rámci měst mají KKP tendence se koncentrovat do vysoce specializovaných prostorově omezených lokalit19 či moderněji vyjádřeno do klastrů.20 Vysokou prostorovou koncentraci KKP lze vysvětlit těmito výhodami:21 16 Viz např. Stam, Erik, Jeroen, P. J. Jong de, Marlet, Gerard: Creative Industries in the Netherlands: Structure, Development, Innovativeness and Effects on Urban Growth. Geografiska Annaler: Series B. Human Geography 90, 2008(2), s. 119–132. Slach, O. a kol., Creative Industries…, op. cit. 17 De Propris, Lisa a kol.: The geography of creativity. NESTA, Londýn, srpen 2009. Dostupné [on‑line] na: http://www.nesta.org.uk/library/documents/Report%2027%20-%20Geography%20of%20 Creativity%20v4.pdf [cit. 15. dubna 2013]. Power, Dominic: Cultural Industries in Sweden: An Assessment of their Place in the Swedish Economy. Economic Geography 78, 2002(2), s. 103–127. Rehák, Stefan, Chovanec, Martin: Exploring Spatial Patterns of Creative Industries with Firm Level Micro Geographic Data. Region Direct, 2012(2), s. 10–35. 18 Bednář, P., Grebeníček, P., Mapping Creative Industries…, op. cit. Slach, O. a kol., Creative Industries…, op. cit. 19 Scott, Allen, Soja, Edward W.: The City Los Angeles and Urban Theory at the End of the Twentieth Century. University of California Press, Berkeley, 1996. Dostupné [on-line] na: http://search.ebscohost.com/ login.aspx?direct=true&scope=site&db=nlebk&db=nlabk&AN=6895 [cit. 17. září 2014]. 20 Porter, Michael E.: Clusters and the New Economics of Competition. Harvard Business Review, 1998(11–12), s. 78. 21 Rumpel, P., Slach, O., Koutský, J., op. cit., s. 32–33. 60 • Existence širokého trhu vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Koncentrace firem na základě existence širokého trhu kvalifikovaných pracovních sil ve městech je obecně respektována.22 Prostorová koncentrace zefektivňuje také flexibilitu trhu práce a cirkulaci pracovních sil. Samotná cirkulace pracovníků mezi firmami v rámci časově omezených projektů (tzv. projektová ekologie) přispívá k přenosu informací a znalostí mezi firmami.23 Taktéž nutnost přicházet s novými produkty a službami vede firmy k proměnám struktur pracovních týmů. Výstižně to shrnuje Grabher,24 když uvádí, že v reklamě platí heslo „vždycky změň vítězný tým“, přičemž tento princip vyvěrá z „diskontinuální“ povahy tvorby znalostí, respektive inovací v reklamě. Ostatně vysoce kvalifikovaný trh práce je považován pro lokalizaci KKP za klíčový.25 • Kreativní (kulturní) prostředí.26 Prostředí je v tomto duchu tvořeno fyzickou, funkční a sociální strukturou. Ve smyslu fyzickém, tzn. budovy a jejich prostorová lokalizace mohou být i nositeli dobré či špatné pověsti (reputace). Také proto se KKO koncentrují v historických částech měst (vnitřních městech) s vysokou estetickou a symbolickou hodnotou.27 Dalším důvodem je fakt, že invence a kreativita mohou být stimulovány urbánní strukturou,28 a naopak image lokality se může stát součástí služby či produktu.29 Velkou roli při získávání kontaktů a informací hrají také kavárny, kluby či veřejná prostranství (tzv. třetí prostory).30 I proto se kulturní (kreativní) klastry vyznačují koncentrací této infrastruktury.31 22 Puga, Diego: The Magnitude and Causes of Agglomeration Economies. Journal of Regional Science 50, 2010(1), s. 203–219. 23 Grabher, Gernot: The Project Ecology of Advertising: Tasks, Talents and Teams. Regional Studies 36, 2002(3), s. 245–262. 24 Grabher, Gernot: Die Nachbarschaft, die Stadt und der Club: Wissensmilieus in Projektökologien. In Ulf Matthiesen (ed.), Stadtregionen und Wissen: Analysen und Plädoyers für eine wissensbasierte Stadtpolitik. VS Verlag, Wiesbaden 2004, s. 121, 279–292. 25 Viz např. Pratt, Andy C.: Advertising and Creativity, a Governance Approach: a Case Study of Creative Agencies in London. Environment and Planning A 38, 2006(10), s. 1883–1899. Nachum, Lilach – Keeble, David: MNE Linkages and Localised Clusters: Foreign and Indigenous Firms in the Media Cluster of Central London. Journal of International Management 9, 2003(2), s. 171–192. 26 Viz kupř. Florida, Richard: The Rise of the Creative Class and how it‘s transforming work, leisure, community, & everyday life. Basis Books, New York, 2002. 27 Hutton, T. A., op. cit. 28 Drake, Graham: This place gives me space’: place and creativity in the creative industries, Geoforum 34, 2003(4), s. 511–524. 29 Molotch, Harvey: Place in Product. International Journal of Urban and Regional Research 26, 2002(4), s. 665–688. 30 Oldenburg, Ray: The great good place: cafés, coffee shops, bookstores, bars, hair salons, and other hangouts at the heart of a community. Publishers Group West, Berkeley, 1999. 31 Mommaas, Hans: Cultural clusters and the post-industrial city: Towards the remapping of urban cultural policy. Urban Studies 41, 2004(3), s. 507–532. 61 • Přístup k informacím, který je nejsnazší v městských aglomeracích. Konkurence nutí firmy k neustálé obnově informací, přičemž tyto informace mohou získat prostřednictvím tzv. lokálního buzz.32 Participace na lokálním buzz přitom není spjata s žádnými zvláštními investicemi,33 což je klíčové především pro nově vznikající firmy. Na nestabilním trhu KKO jsou klíčové informace, respektive snadný a rychlý přístup k nim. Glaeser34 tvrdí, že urbánní hustota zrychluje míru mezilidské interakce, protože když se lidé učí skrze interakci, akumulace lidského kapitálu je pak vyšší. V případě učení na základě interakce je tento snadný přenos myšlenek a nápadů založen na sledování nebo poslechu, přičemž „je zřejmé, že schopnost vidět nebo slyšet se snižuje výrazně s narůstající prostorovou vzdáleností“.35 Mimoto firmy lokalizované v klastrech (často působí jako tzv. gatekeepers) mají i lepší přístup k informacím z vnějšího prostředí.36 • Blízkost zákazníků. Firmy v KKO se specializují převážně na jednorázové produkty, jejichž finální podoba často vzniká v úzké interakci s klienty. Větší okruh zákazníků zvyšuje pravděpodobnost získání zakázky a redukuje rizika firem. Ve městech se nacházejí sídla velkých firem a dalších potenciálních odběratelů. Město tak nabízí větší odbytový trh. • Blízkost dodavatelů. Produkty vytvářené KKO vznikají v rámci projektů a v krátkém čase. Proto je nezbytná vysoká flexibilita při vzájemné spolupráci, která je zvyšována prostorovou koncentrací (blízkostí). Předem nejasná podoba finálního výstupu, jeho vysoká rizikovost navíc nutí firmy mít k dispozici širokou paletu dodavatelů. Firmy se však nemusejí shlukovat pouze na základě spolupráce, ale také na základě rivality a konkurence.37 Mimoto vytváří koncentrace tlak na specializaci, ze které mohou těžit všechny firmy a jedinci v daném sektoru.38 Uvedené urbanizační efekty zdůrazňují význam interakce a učení v důsledku prostorové koncentrace. Právem bývá kritizováno upozadění klasických faktorů, jako je např. dopravní dostupnost či ekonomické efekty plynoucí z prostorové blízkosti v podobě koordinace.39 Samozřejmě nelze opomenout ani klasické lokalizační faktory, jako jsou ceny nájmů či stav a kvalita (cena) technické a sociální infrastruktury. 32 Bathelt, Harald, Malmberg, Anders, Maskell, Peter: Clusters and knowledge: local buzz, global pipelines and the process of knowledge creation. Progress in Human Geography 28, 2004(1), s. 31–56. 33 Tamtéž. 34 Glaeser, Edward: Learning in CiFes. Journal of Urban Economics 46, 1997(2), s. 254–277. 35 Glaeser, Edward, Henderson, Vernon, Inman, Robert P.: The Future of Urban Research: Nonmarket InteracFons [with Comments]. Brookings-Wharton papers on urban affairs, 2000, s. 101–149. 36 Nachum, L., Keeble, D., op. cit. 37 Malmberg, Anders, Maskell, Peter: The elusive concept of localization economies: towards a knowledge-based theory of spatial clustering. Environment and Planning A 34, 2002(3), s. 429–449. 38 Puga, D., op. cit. 39 Branzanti, Caterina: Creative Clusters and District Economies: Towards a Taxonomy to Interpret the Phenomenon. European Planning Studies, 2014(2), s. 1–18. 62 Výše uváděné faktory mají vliv na prostorovou koncentraci KKP. Simultánně s procesem koncentrace však působí také faktory, které vedou k prostorové dekoncentraci KKP. Mezi typické faktory dekoncentrace patří nárůst aglomeračních nevýhod (diseconomies of agglomeration) v podobě vysokých cen nájmů, zhoršené dostupnosti či vysoké mzdy.40 Výzkum realizovaný autory Keeblem a Nachumovou41 ukázal, že pro lokalizaci aktivit firem mimo Londýn (decentralizace) má velký význam rodiště zakladatele firmy, environmentální kvalita či kvalita života jako celku. K dekoncentraci přispívá také skutečnost, že podniky (zejména ty větší) se snaží lokalizovat mimo ostatní firmy, aby zabránily imitaci a kopírování svých produktů a služeb.42 40 Turok, Ivan, Mykhnenko, Vlad: The Trajectories of European Cities, 1960–2005. Cities: The International Journal of Urban Policy and Planning 24, 2007(3), s. 165–182. 41 Nachum, L., Keeble, D., op. cit. 42 Viz např. Oerlemans, Leon, Meeus, Marius, Boekema, Frans: Firm clustering and innovation: Determinants and effects. Papers Regional Science 80, 2001(3), s. 337–356. 63 3. DATOVÉ ZDROJE A VYMEZENÍ OBLASTÍ A SEKTORŮ KKP Východiskem datové základny při většině kvantitativních mapování kulturních a kreativních průmyslů jsou sekundární databáze založené na veřejných zdrojích dat poskytovaných orgány veřejné správy odpovědnými za vedení registru právních subjektů vyvíjejících jakoukoli hospodářskou činnost na území daného státu. V případě ČR tvoří základní bázi dat Registr ekonomických subjektů spravovaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Avšak souhrnné údaje o ekonomicky aktivních subjektech v ČR ze všech veřejně přístupných databází jsou dosažitelné prostřednictvím internetového portálu ARES spravovaného Ministerstvem financí ČR. Ten sdružuje především data z Ministerstva financí ČR (Centrální evidence dotací z rozpočtu), Ministerstva průmyslu ČR (živnostenský rejstřík), Ministerstva spravedlnosti ČR (obchodní rejstřík) a ČSÚ (již výše zmíněný Registr ekonomických subjektů). Dále jsou k dispozici i databáze ekonomických subjektů dostupných v podobě komerčních produktů, sdružujících výše uvedené datové platformy do jedné, navíc doplněné i o vlastní šetření. Proto informační základnu pro účely této kapitoly tvořily údaje z databáze Bisnode,43 nabízející ucelený přehled o komerčních, neziskových a veřejných subjektech z veřejně dostupných zdrojů, tj. Českého statistického úřadu a Ministerstva financí České republiky. Z pohledu regionálního členění je však důležité upozornit na přiřazení všech údajů o subjektech KKP k jejich sídlu, jelikož databáze Bisnode44 nenabízí ekonomické ukazatele o pobočkách jednotlivých subjektů podobně jako Registr ekonomických subjektů. Ten nabízí pouze adresy poboček, které jsou veřejně dostupné prostřednictvím databáze ARES. Zjištění údajů o těchto pobočkách by vyžadovalo vlastní průzkum každého subjektu jednotlivě, což je nejen časově náročné, ale navíc by se mohlo setkat i s neochotou subjektů, především komerčních, takovéto údaje poskytnout. Právě vztah údajů k jejich sídlům je jedním z důvodů, proč je nutno chápat výsledky kvantitativního mapování z pohledu zaměstnanosti za indikativní. Při zpracování výsledné databáze byly vyloučeny ty subjekty, u nichž nebyla nalezena ani kategorie obratu a ani kategorizovaný počet zaměstnanců. Takovéto subjekty byly považovány za neaktivní, tedy nevyvíjející žádnou ekonomickou aktivitu v posledních dvou letech. Rovněž byly vyloučeny všechny subjekty označené poznámkou „v likvidaci“. Operacionalizace proměnných z databáze Bisnode45 byla pro účely kvantitativního mapování provedena dle níže uvedených položek: 43 Databáze firem a institucí Albertina CZ [DVD]. Bisnode Česká republika, Praha, 2014. 44 Tamtéž. 45 Tamtéž. 64 1. Výběr subjektu dle převažující činnosti (tj. činnosti podílející se nadpoloviční většinou na obratu firmy, resp. činnosti v případě neziskových či veřejných subjektů) v rámci podskupin odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ‑NACE. Na tomto základě byly s využitím Výsledků účtu kultury ČR za rok 201246 vyčleněny tři sektory KKP, a to kulturní sektor, kulturní průmysly a kreativní průmysly. Stejně tak byly v jejich rámci vymezeny jednotlivé oblasti KKP, jejichž přehled podávají tabulky 1–3, kdy při jejich vymezování byl respektován počet subjektů v jednotlivých podskupinách CZ-NACE a jejich vydělení v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012. Z analýzy byla vyloučena řemesla, u kterých – ač proběhl proces jejich výběru podle podskupin CZ-NACE – byl v rámci Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012 vymezen za celé oddíly CZ-NACE, kdy není možné kvalifikovaně určit z této a ani z jiné databáze charakter výroby příslušného podniku, tj. zda se jednalo o provozování tradičních řemesel s rukodělnou výrobou, či standardizovanou produkci na zakázku bez vlastního kreativního vkladu a inovací. Následně byly, na základě konzultace mezi řešiteli projektu, vymezeny tři skupiny navazujících a podpůrných odvětví KKP, a to 1. informační a komunikační technologie, 2. řemesla a oděvní průmysl, 3. rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů. Přehled jednotlivých oblastí a jejich příslušných podskupin CZ-NACE v rámci těchto tří navazujících a podpůrných odvětví podávají tabulky 4–6. 2. Počet zaměstnanců byl určen prostřednictvím aritmetického středu kategorizovaného počtu zaměstnanců, kdy platí vztah xs = (hmax – hmin )/2, kde xs je označení aritmetického středu, hmax představuje horní hranici intervalu a hmin dolní hranici intervalu. Tento vztah pak nebyl uplatněn v případě subjektů fyzických právních osob, považovaných za OSVČ, a dalších subjektů bez zaměstnanců. 3. Velikost subjektu dle kategorie počtu jeho zaměstnanců – pro účely naplnění cílů kapitoly byla použita klasifikace EU, stanovující kritéria vymezení mikropodniků, malých a středních podniků, a to podle ustanovení EU 200347 . Vzhledem k nemožnosti zajistit informace ohledně výše obratu u jednotlivých subjektů byla využita pouze klasifikace na základě kategorizovaného počtu zaměstnanců. Takto bylo vymezeno následující členění velikosti subjektů na: a) podniky bez zaměstnanců, tj. OSVČ b) mikropodniky do 10 zaměstnanců c) malé podniky od 10 do 49 zaměstnanců 46 ČSÚ, NIPOS: Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012. Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_CR_za_rok_2012.pdf [cit. 17. září 2014], s. 24. 47 Commission Recommendation of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium‑sized enterprises: notified under document number C (2003/1422/1). Official Journal of the European Union 46, 2003(5), s. 36–41. 65 d) střední podniky od 50 do 249 zaměstnanců e) velké podniky s více než 250 zaměstnanci včetně Pro účely hodnocení doby působení subjektů KKP na trhu byly výše uvedené klasifikace zúženy na následující dvě kategorie: a) podniky bez zaměstnanců, tj. OSVČ b) podniky se zaměstnanci 4. Registrované sídlo subjektu v rozlišení na obec a kraj, tedy administrativní úroveň NUTS 3 a LAU 2. 5. Právní forma subjektů v rozdělení na veřejné, neziskové a soukromé subjekty. Za veřejné subjekty byly považovány ty, které byly v databázi Bisnode 2014 označeny jako „Příspěvková organizace“, „Organizační složka státu“, za neziskové byly ustanoveny ty subjekty, které byly vedeny jako „Nadace“ či „Obecně prospěšná společnost“, popř. „Sdružení“, za soukromé ty, které sdílely atribut podnikatelského subjektu včetně družstev a akciových společností. 6. Druh vlastnictví subjektů v rozdělení na domácí a zahraniční, kdy kategorie „Mezinárodní (domácí + zahraniční)“ vlastnictví byla považována za zahraniční vzhledem k účasti zahraničního kapitálu. 7. Datum vzniku subjektu, stanovené dnem zápisu subjektu do obchodního rejstříku či udělení živnosti v živnostenském rejstříku, rok registrace subjektu, kdy subjekty vzniklé před rokem 1989 byly zařazeny k datu 1. ledna 1990, a to z důvodu zamezení vlivu odlehlých hodnot na čitelnost příslušného krabicového grafu a prováděných statistických analýz. 66 A) Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v oblastech kreativních a kulturních průmyslů Tabulka 1: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v kulturním sektoru Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Fotografické činnosti 74.20 Kulturní dědictví 47.78, 47.79, 91.03, 91.02, 91.01 Scénická umění 90.01, 90.02, 90.04 Umělecká tvorba 90.03 Umělecké vzdělávání 85.52 Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování Tabulka 2: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v sektoru kulturních průmyslů Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Film, televize a rozhlas 47.63, 59.11, 59.12, 59.13, 59.14, 60.10, 60.20, 77.22 Hudba 47.63, 59.20 Překladatelské a tlumočnické činnosti 74.30 Vydavatelské činnosti 47.61, 47.62, 58.11, 58.12, 58.13, 58.14, 58.21, 63.91 Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování Tabulka 3: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v sektoru kreativních průmyslů Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Architektura 71.11 Design 73.11 Reklama 74.10 Zdroj: NIPOS a ČSÚ (2014) a vlastní zpracování 67 B) Přehled převažujících podskupin CZ-NACE v oblastech navazujících a podpůrných odvětví kreativních a kulturních průmyslů Tabulka 4: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví informačních a komunikačních technologií Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Software a další činnosti v IT 58.21, 58.29, 62.01, 62.00, 62.02, 62.03, 62.09 Webové portály a další informační činnosti 63.11, 63.12, 63.99 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 5: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví řemesel a oděvního průmyslu Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Výroba oděvů 14.11, 14.12, 14.13, 14.14, 14.19, 14.20, 14.31, 14.39 Výroba obuvi a kožedělných výrobků 15.11, 15.12, 15.20, 15.20.1, 15.20.9 Výroba ostatních užitných předmětů 16.29, 17.24 Výroba skla 23.13, 23.19 Výroba keramiky 23.31, 23.41 Výroba nábytku 31.01, 31.02, 31.09 Výroba klenotů a bižuterie 32.11, 32.12, 32.13 Výroba hudebních nástrojů 32.20 Výroba her a hraček 32.40 Ostatní zpracovatelský průmysl 32.99 Zdroj: vlastní zpracování Tabulka 6: Přehled převažujících podskupin CZ-NACE podle oblastí v odvětví rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů Oblast Převažující podskupina CZ-NACE Zábavní a poznávací parky 91.04, 91.21 Ostatní zábavní a rekreační činnosti 93.29 Tisk a související činnosti 18.11, 18.12, 18.13, 18.14, 58.12, 58.19 Rozmnožování nahraných nosičů 18.20 Zastupování médií při prodeji reklamy 73.12 Zdroj: vlastní zpracování 68 4. METODY ZPRACOVÁNÍ DAT Rozhodující částí pro provedení kvantitativního mapování kulturních a kreativních průmyslů a jejich navazujících a podpůrných odvětví je stanovení statistických metod zpracování dat a jejich prezentace. Pro účely této kapitoly včetně příloh 1–3 byly využity obě základní možnosti prezentace dat, a to v podobě číselné, vložené buď do těla kapitoly, nebo v tabulkách četností či kontingenčních tabulek. Hodnoty počtu subjektů dle příslušného hodnocení byly buďto jako absolutní, nebo relativní četnosti, kdy v kontingenčních tabulkách bylo využito relativních četností řádkových i sloupcových podle povahy zkoumaného jevu a s přihlédnutím k obecné formě tvorby tabulek, tj. orientace nezávislé a závislé proměnné, popř. počtu kategorií daného jevu. Z pohledu statistických metod byla v rámci kontingenčních tabulek hodnocena míra asociace mezi řádky a sloupci, a to prostřednictvím chí-kvadrát testu na 5% hladině významnosti, tj. p < 0,05. Pro hodnocení rozvoje kulturních a kreativních průmyslů v čase, tj. mezi lety 1990–2013, v rozlišení na subjekty bez zaměstnanců a se zaměstnanci bylo užito grafického znázornění pomocí krabicového grafu. Početně pak byly tyto rozdíly mezi výše jmenovanými kategoriemi velikosti subjektů v rámci jednotlivých oblastí KKP analyzovány pomocí Mann-Whitneyho neparametrického testu na 5% hladině významnosti (p < 0,05). Tento test byl vybrán zejména z důvodu rozložení hodnot neodpovídajících normálnímu rozdělení i přes využití dostupných metod jejich normalizace, jelikož některé oblasti KKP vykázaly multinominální rozložení dat. Hodnocení normality dat bylo provedeno za využití Kolmogorova‑Smirnovova testu na 5% hladině významnosti (p < 0,05). V případě analýzy vybraných měst nad 48 tisíc obyvatel v příloze 2, zahrnujících všechna krajská města ČR pro hodnocení vztahu mezi počtem obyvatel a počtem subjektů podle jednotlivých sektorů KKP, bylo užito mnohodimenzionálního škálování pomocí metody ALSCAL. Ta umožňuje převést rozsáhlé kontingenční tabulky do grafické podoby, kdy v grafu je zobrazena vzájemná poloha jednotlivých objektů (v našem případě měst) a osy grafu dovolují odhalit proměnné (v našem případě sektory KKP), které nejvíce přispívají k jejich rozložení. Za vstupní proměnné pro analýzu v rámci mnohodimenzionálního škálování byla užita regresní rezidua získaná prostřednictvím lineární regrese metodou nejmenších čtverců, kdy za nezávislou proměnnou byl stanoven počet obyvatel jednotlivých měst a za závislé proměnné postupně jednotlivé sektory KKP. 69 5. VÝSLEDKY MAPOVÁNÍ Na základě výše popsaných metod analýzy dat byly zjištěné výsledky mapování kulturních a kreativních průmyslů a jejich navazujících a podpůrných odvětví popsány v rozdělení do následujících bloků: 1. Základní přehled počtu subjektů a zaměstnanců a jejich podílů podle oblastí a sektorů kulturních a kreativních průmyslů v první a druhé úrovni třídění dat. 2. Hodnocení kulturních a kreativních průmyslů na základě vybraných charakteristik ve druhé úrovni třídění dat. 3. Časová analýza oblastí kulturních a kreativních průmyslů podle doby vzniku subjektů. 4. Základní přehled počtu subjektů a zaměstnanců a jejich podílů podle oblastí v navazujících a podpůrných odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v první úrovni třídění dat. Hodnocení prostorového rozložení kulturních a kreativních průmyslů a jejich navazujících a podpůrných odvětví bylo zpracováno v přílohách 1–3, kdy jednotlivá témata byla rozčleněna takto: 1. Příloha 1: Prostorová analýza oblastí a sektorů kulturních a kreativních průmyslů na úrovni krajů ČR 2. Příloha 2: Hodnocení vztahu počtu subjektů kulturních a kreativních průmyslů a počtu obyvatel ve vybraných městech ČR 3. Příloha 3: Prostorová analýza navazujících a podpůrných odvětví kulturních a kreativních průmyslů na úrovni krajů ČR Dále bylo při mapování kreativních a kulturních průmyslů a jejich navazujících a podpůrných odvětví pomocí jednorozměrných statistických metod v blocích 1, 2 a 4 a u příloh 1 a 3 přistoupeno k rozdělení výsledků na dvě části. První část se věnuje rozboru subjektů, zatímco druhá část analýze podle zaměstnanosti. 70 Blok 1: Základní přehled kulturních a kreativních průmyslů Tato část výsledků mapování je zaměřena na představení počtu a podílu subjektů a zaměstnanosti v rozlišení na sektory a oblasti KKP. Přináší tak základní představu o struktuře tohoto odvětví dle trojsektorové tabulky Satelitního účtu kultury 2012.48 Na základě výše uvedeného vymezení bylo v ČR pomocí databáze Bisnode z roku 201449 zjištěno 51 929 subjektů kulturních a kreativních průmyslů. Z této hodnoty tvořily subjekty v kulturním sektoru 21,9 % (11 395 jednotek), v kulturních průmyslech 63,5 % (32 999 jednotek) a v kreativních průmyslech 14,5 % (7535 jednotek). Jak ukazuje tabulka 7, nejvyšších podílů dosahují překladatelské a tlumočnické činnosti především vzhledem ke snadnému vstupu do odvětví, neustávajícím tlakem na znalost cizích jazyků po roce 1989 i možností vykonávat tuto činnost na vedlejší pracovní poměr. Na opačném konci stojí oblasti vyžadující značnou míru talentu jednotlivých aktérů a s omezeným trhem z hlediska počtu zakázek vzhledem k ceně a pomalejší obměně produktů těchto oblastí, tj. design a umělecká tvorba. Další oblasti s nízkým počtem subjektů jsou značně závislé na veřejné podpoře a též vykazují koncentraci do několika velkých podniků – ať již veřejných, nebo soukromých (umělecké vzdělávání, kulturní dědictví nebo film, televize a rozhlas). Tabulka 8 představuje strukturu subjektů ve vztahu mezi sektory a oblastmi KKP. Odráží sice výsledky z předchozí tabulky, avšak podává jejich přehled v rozdělení mezi sektory KKP. V rámci kulturního sektoru převažují fotografické činnosti, a to díky možnosti rychlého vstupu do odvětví nejen vzhledem k tradici, ale i díky rozvoji informačních technologií a zakázek nejen ze strany komerčních subjektů, ale i veřejnosti. Podíl scénických umění je především svázán s počtem divadel, amatérských souborů a širokým vymezením činností v rámci této oblasti. V případě kulturních průmyslů bylo vysvětlení vysokého podílu překladatelských a tlumočnických činností podáno u tabulky 7. Vysoký podíl vydavatelských činností je spojen s rozvojem informačních technologií, které umožňují mnohem rychlejší zpracování tiskovin, kdy rukopisy jsou dodávány v elektronické, a nikoli fyzické podobě. Tento důvod je však nedílně spjat i s dalšími změnami, a to jak spontánními, z pohledu rostoucích požadavků trhu na vydávání komerčních tiskovin, tak systémovými, které přinesly, oproti stavu v letech 1948–1989, svobodu v publikování knih a časopisů i uvolnění regulace a kontroly využití tiskařských zařízení.  48 NIPOS: Satelitní účet kultury 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424 [cit. 17. září 2014]. 49 Databáze firem a institucí, op. cit. 71 Tabulka 7: Struktura subjektů v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 Počet Podíl v % Překladatelské a tlumočnické činnosti 19 730 38,0 Vydavatelské činnosti 8660 16,7 Reklama 4406 8,5 Fotografické činnosti 4281 8,2 Scénická umění 3166 6,1 Hudba 2597 5,0 Architektura 2062 4,0 Film, televize a rozhlas 2011 3,9 Kulturní dědictví 1889 3,6 Umělecké vzdělávání 1256 2,4 Design 1067 2,1 Umělecká tvorba 804 1,5 Celkem 51 929 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Ze sektoru kreativních průmyslů dominuje reklama především v souvislosti s rozvojem soukromého podnikání po roce 1989 a s přirozenou potřebou komerčních – a v poslední době i veřejných či neziskových – subjektů propagovat svou činnost. Architektura je svázána i přes pokrok v informačních technologiích s vysokými odbornými i časovými nároky nejen na vlastní činnost, ale na pořízení specializovaných počítačových programů (systémy CAD – computer-aided drafting). Navíc toto odvětví je silně podmíněno daným stavem hospodářství, tedy především ochotou investorů a zákazníků investovat do nemovitostí. Design je postupně se rozvíjející odvětví,50 které je však vysoce konkurenční vzhledem ke komerčnímu sektoru jakožto primárnímu odběrateli jeho produkce, důrazu na jedinečnost v každém projektu a složitost vyjednávání mezi zákazníkem a dodavatelem, kdy se protínají nejen nároky finanční, ale především estetické, ergonomické a funkční. Na základě přepočtení kategorizovaných hodnot počtu zaměstnanců pomocí aritmetického středu bylo na základě použitého vymezení KKP zjištěno 162 342 zaměstnanců, kdy kulturní sektor a sektor kulturních průmyslů dosahuje přibližně stejného podílu 41,0 %, respektive 42 %, což činí v prvním případě 66 641, ve druhém pak 68 263 zaměstnanců. Na posledním místě se nachází kreativní průmysly s podílem 16,9 %, tedy 27 438 zaměstnanců. Oproti struktuře dle počtu subjektů se zvýšil podíl v oblasti kulturního sektoru. Při posouzení tabulky 6 došlo oproti tabulce 5 k několika zásadním změnám. Především se projevila struktura jednotlivých oblastí KKP ve vztahu k velikosti jednotlivých subjektů, kdy vydavatelské činnosti a kulturní dědictví jsou tvořeny i velkými a středně velkými podniky. Naopak počet zaměstnanců 50 Vinšová, Jana a kol.: Proč design? PROTEBE live – CZECHDESIGN.CZ, Praha, 2013. 72 v překladatelských a tlumočnických činnostech zůstal víceméně zachován. Jak bude tedy dále uvedeno v tabulce 16, v tomto případě se jedná o oblast KKP s výraznou převahou osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a mikropodniků do deseti zaměstnanců. V neposlední řadě byl zaznamenán nárůst u uměleckého vzdělávání, které je tvořeno především institucionalizovanou výukou v podobě veřejných i soukromých škol. Obdobně jako v případě překladatelských a tlumočnických činností jsou i oblasti KKP na posledních čtyřech místech v tabulce 9 tvořeny převážně OSVČ. Tabulka 8: Struktura subjektů v sektorech kreativních a kulturních průmyslů podle jejich oblastí v ČR v roce 2014 (v %) Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Architektura 27,4 4,0 Design 14,2 2,1 Film, televize a rozhlas 6,1 3,9 Fotografické činnosti 37,6 8,2 Hudba 7,9 5,0 Kulturní dědictví 16,6 3,6 Překladatelské a tlumočnické činnosti 59,8 38,0 Reklama 58,5 8,5 Scénická umění 27,8 6,1 Umělecká tvorba 7,1 1,5 Umělecké vzdělávání 11,0 2,4 Vydavatelské činnosti 26,2 16,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování V pohledu struktury zaměstnanosti v jednotlivých sektorech KKP podle jejich oblastí byly opět zjištěny rozdíly ve vztahu ke struktuře podle počtu subjektů. Tyto zásadní odlišnosti nalézáme při srovnání tabulek 8 a 10. V oblasti kulturního sektoru byl určen výrazně vyšší význam kulturního dědictví z pohledu zaměstnanosti (tvoří 42,7 % zaměstnanosti kulturního sektoru), oproti podílu na počtu subjektů v tomto sektoru (16,6 %). Rovněž tak byl shledán vyšší podíl uměleckého vzdělávání na zaměstnanosti (27,2 % pracovníků v kulturním sektoru) oproti podílu na počtu subjektů (11,0 %). Opačné výsledky byly rozpoznány v případě fotografických činností, kdy počet subjektů v této oblasti tvořil 37,6% podíl na všech subjektech kulturního sektoru, zatímco v případě zaměstnanosti dosáhla tato oblast pouze 8,7% podílu. V případě kulturních průmyslů vykázaly ve srovnání s počtem subjektů nižší podíl z hlediska zaměstnanosti překladatelské a tlumočnické činnosti (32,5 oproti 59,8 %). Naopak protikladný stav, tedy zvýšení podílu, byl zjištěn v oblasti filmu, rozhlasu a televize (19 oproti 6,1 %), a to díky dvěma klíčovým veřejnoprávním zaměstnavatelům v tomto odvětví, tedy České televizi a Českému rozhlasu, i dvěma soukromým televizním stanicím. 73 Tabulka 9: Struktura zaměstnanosti v oblastech kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 Počet Podíl (v %) Vydavatelské činnosti 29 062 17,9 Kulturní dědictví 28 428 17,5 Překladatelské a tlumočnické činnosti 22 157 13,6 Umělecké vzdělávání 18 116 11,2 Architektura 13 383 8,2 Scénická umění 13 062 8,0 Film, televize a rozhlas 12 969 8,0 Reklama 12 457 7,7 Fotografické činnosti 5817 3,6 Hudba 4067 2,5 Design 1598 1,0 Umělecká tvorba 1226 0,8 Celkem 162 342 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování V oblasti kreativních průmyslů bylo odhaleno především vyrovnání podílů na zaměstnanosti v oblasti architektury a reklamy (48,8, resp. 45,4 %), zatímco jejich podíly na základě počtu subjektů dosahovaly hodnot 27,4, resp. 58,5 %. Tabulka 10: Struktura zaměstnanosti v sektorech kreativních a kulturních průmyslů podle jejich oblastí v ČR v roce 2014 (v %) Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Architektura 48,8 8,2 Design 5,8 1,0 Film, televize a rozhlas 19,0 8,0 Fotografické činnosti 8,7 3,6 Hudba 6,0 2,5 Kulturní dědictví 42,7 17,5 Překladatelské a tlumočnické činnosti 32,5 13,6 Reklama 45,4 7,7 Scénická umění 19,6 8,0 Umělecká tvorba 1,8 0,8 Umělecké vzdělávání 27,2 11,2 Vydavatelské činnosti 42,5 17,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 74 Blok 2: Hodnocení kulturních a kreativních průmyslů na základě vybraných charakteristik Druhý blok výsledků mapování kulturních a kreativních průmyslů se zaměřuje na vybrané charakteristiky orientované na právní formu, druh vlastnictví a především na hodnocení velikostní struktury subjektů jak podle jejich počtu, tak podle zaměstnanosti ve vztahu k vymezení velikosti podniků v EU. Výše uvedené charakteristiky budou převážně vztaženy k sektorům a oddílům KKP za účelem poznání jejich odvětvové struktury. První část analýzy ve druhém bloku poukazuje prostřednictvím tabulky 11 na právní formu subjektů KKP. Soukromé subjekty tvoří dominantní podíl s hodnotou 96,7 %. Tato skutečnost potvrzuje nejen rozhodující roli soukromých subjektů v KKP, ale také především to, že v případě kulturních a kreativních průmyslů hrají dominantní roli, a tedy jejich existence je příspěvkem k hospodářství České republiky. Neziskové a veřejné subjekty se výrazněji uplatňují pouze v případě kulturního sektoru, a to především z důvodu jejich orientace na kulturní dědictví a umělecké vzdělávání, kde jsou tyto právní formy výrazněji zastoupeny vzhledem k povaze jejich činnosti a explicitně vyřčené odpovědnosti státu za jejich ochranu, resp. rozvoj. Tabulka 11: Právní forma subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Právní forma Neziskové 6,8 0,1 0,0 1,6 Soukromé 85,4 99,8 99,9 96,7 Veřejné 7,8 0,1 0,0 1,8 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Další částí je vyhodnocení subjektů KKP podle jejich velikostních kategorií. Na základě tabulky 12 docházíme k jednoznačnému závěru o převaze OSVČ ve všech sektorech, kdy tento výsledek je obecně platný i pro mapování v ostatních zemích OECD. Na druhém místě se nachází mikropodniky a pouze v kulturním sektoru nalézáme významnější podíl malých podniků. Pokud shrneme výše dosažené výsledky, pak lze v KKP ve vztahu k velikosti subjektů uplatnit pravidlo „málo velkých jednotek a mnoho malých jednotek“. Na tomto základě lze uplatnit závěr o splnění podmínky z hlediska velikosti téměř všech subjektů KKP k veřejné podpoře ze strany EU ve vztahu k vymezení malých a středních podniků. 75 Tabulka 12: Kategorie velikosti subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) Sektor Celkem Kulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Kategorie podniku OSVČ 77,9 86,7 77,4 83,4 mikropodniky 10,1 12,2 17,3 12,5 malé podniky 10,3 0,9 4,5 3,5 střední podniky 1,6 0,1 0,8 0,5 velké podniky 0,1 0,1 0,1 0,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Následná analýza vztahu právní formy a kategorie velikosti subjektů KKP v tabulce 13 prokazuje rozdíly v jejich zastoupení. U neziskového a veřejného sektoru převažují malé subjekty, kdy v obou případech dosahují přibližně dvou třetin podílů (66,1, resp. 63,6 %). Zásadní rozdíly mezi těmito dvěma právními formami představují kategorie středních a mikropodniků, kdy v případě neziskových organizací převažují mikrosubjekty, zatímco u veřejného sektoru je situace vyrovnanější s mírnou převahou středních podniků, což odpovídá i jejich převažující oblasti KKP – kulturnímu sektoru s knihovnami, muzei a historickými památkami, které jsou mnohem náročnější na provoz i ve vztahu k velikosti jejich prostor či počtu poboček. Tabulka 13: Právní formy v kulturních a kreativních průmyslech podle kategorie velikosti subjektů v ČR v roce 2014 (v %) Právní forma Celkemneziskové soukromé veřejné Kategorie podniku OSVČ 1,8 86,3 83,4 mikropodniky 31,4 12,1 15,7 12,5 malé podniky 66,1 1,4 63,6 3,5 střední podniky 0,6 0,2 18,8 0,5 velké podniky 0,0 1,9 0,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Porovnání podílů oblastí KKP podle kategorií velikosti subjektů v tabulce 14 přináší podrobnější pohled oproti tabulce 12. Z ní jednoznačně vyplývá převaha OSVČ a mikropodniků, kdy malé podniky jsou z více než 5 % zastoupeny v případě architektury, kulturního dědictví, scénických umění a v uměleckém vzdělávání. V oblasti architektury jde především o náročnost přípravy projektové dokumentace u složitějších a rozsáhlejších staveb, kterou by OSVČ a mikropodniky 76 kapacitně obtížně zvládaly. U zbylých tří oblastí jde o převahu veřejných subjektů zastoupených kategoriemi zmiňovanými výše při popisu tabulky 13, kdy navíc přidáváme divadla, a to v rámci scénických umění. Tabulka 14: Subjekty v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle kategorie velikosti v ČR v roce 2014 (v %) Kategorie velikosti CelkemOSVČ mikro- podniky malé podniky střední podniky velké podniky Architektura 70,5 20,1 7,1 2,1 0,2 100,0 Design 90,3 8,8 0,9 100,0 Film, televize a rozhlas 69,5 27,8 2,1 0,3 0,3 100,0 Fotografické činnosti 91,9 7,8 0,3 0,0 100,0 Hudba 86,2 13,4 0,3 0,0 0,0 100,0 Kulturní dědictví 60,4 19,7 14,4 4,8 0,6 100,0 Překladatelské a tlumočnické činnosti 95,5 4,3 0,2 100,0 Reklama 77,5 18,0 4,2 0,3 100,0 Scénická umění 74,2 9,8 15,6 0,5 100,0 Umělecká tvorba 91,9 7,5 0,5 0,1 100,0 Umělecké vzdělávání 57,0 6,1 31,1 5,8 0,1 100,0 Vydavatelské činnosti 70,8 26,4 2,3 0,4 0,1 100,0 Celkem 83,4 12,5 3,5 0,5 0,1 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Podobně jako v bloku 1 i v bloku 2 se druhá část výsledků mapování zaměřuje na hodnocení podle zaměstnanosti v oblastech KKP. První výstup představuje analýza vztahu mezi oblastmi KKP a druhem vlastnictví, který představuje tabulka 15. V této souvislosti lze pojmout tvrzení, že míra internacionalizace se v tomto ohledu nejvíce projevila v oblastech výrazně orientovaných na zákazníky z komerční sféry (architektura 20,2 % a reklama 13,7 %) a dále s výraznou penetrací národního trhu prostřednictvím vizuálního umění – film, televize a rozhlas (22,2 %), múzických umění – hudba (15,5 %) a literární tvorby – vydavatelské činnosti (23,1 %). Jeden z klíčových výstupů mapování představuje tabulka 16, která odhaluje strukturu oblastí KKP podle zaměstnanosti z pohledu velikosti subjektů. Otevírá tak diskusi, zda je vhodnější hodnotit KKP podle počtu subjektů nebo podle zaměstnanosti. Z tabulky můžeme usuzovat, že rozhodnutí není snadné. Jak je patrné v některých oblastech KKP, je měření podle zaměstnanosti téměř bezpředmětné. Jedná se především o ty se silnou individuální základnou, která je dána možnostmi vstupu do odvětví, náročností na technologie a dosah zákazníků. K těmto řadíme především design (vysoce specializovaná produkce pro komerční sféru), fotografické činnosti, překladatelské a tlumočnické činnosti (nenáročná 77 odvětví na vstup, spotřebitelem je i veřejnost, vyšší četnost zakázek, předloha tvorby je dána – existující objekt, resp. literární dílo), hudbu (nižší náklady než v případě výroby filmu, distribuce jak elektronicky, tak živě) a uměleckou tvorbu (osobité vyjadřovací prostředky, důraz na značku, omezené možnosti distribuce mezi široký okruh zákazníků vzhledem k povaze díla – sochy, obrazy atp.). Na opačné straně stojí odvětví s vysokou náročností finanční i časovou na vznik díla s možností výhradně elektronické distribuce (film, televize a rozhlas), s vysoce odbornou a specializovanou tvorbou pro komerční sféru (architektura), s komplexními činnostmi s možnou rychlou penetrací trhu (reklama, vydavatelské činnosti), se značnou závislostí na veřejné podpoře a komplexnosti práce (umělecké vzdělávání), resp. správou rozsáhlých fondů (kulturní dědictví) či převahou podávat múzické umění ve skupině (scénická umění). Tabulka 15: Struktura zaměstnanosti v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle druhu vlastnictví v ČR v roce 2014 (v %) Druh vlastnictví Celkemdomácí zahraniční Architektura 79,8 20,2 100,0 Design 94,4 5,6 100,0 Film, televize a rozhlas 77,8 22,2 100,0 Fotografické činnosti 98,5 1,5 100,0 Hudba 84,5 15,5 100,0 Kulturní dědictví 99,6 0,4 100,0 Překladatelské a tlumočnické činnosti 95,7 4,3 100,0 Reklama 86,3 13,7 100,0 Scénická umění 98,9 1,1 100,0 Umělecká tvorba 99,8 0,2 100,0 Umělecké vzdělávání 99,7 0,3 100,0 Vydavatelské činnosti 76,9 23,1 100,0 Celkem 90,1 9,9 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 78 Tabulka 16: Zaměstnanost v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle kategorie velikosti subjektů v ČR v roce 2014 (v %) Kategorie velikosti CelkemOSVČ mikro- podniky malé podniky střední podniky velké podniky Architektura 10,9 15,6 25,0 37,5 11,1 100,0 Design 60,3 26,7 13,0 100,0 Film, televize a rozhlas 10,8 15,4 6,4 6,4 61,1 100,0 Fotografické činnosti 67,6 21,7 4,3 6,4 100,0 Hudba 55,1 30,1 3,9 1,8 9,1 100,0 Kulturní dědictví 4,0 5,6 22,3 35,6 32,4 100,0 Překladatelské a tlumočnické činnosti 85,1 12,1 2,9 100,0 Reklama 27,4 31,1 30,0 11,4 100,0 Scénická umění 18,0 10,2 58,0 13,8 100,0 Umělecká tvorba 60,3 20,8 6,7 12,2 100,0 Umělecké vzdělávání 4,0 1,9 57,8 34,4 2,0 100,0 Vydavatelské činnosti 21,1 27,5 14,8 14,0 22,6 100,0 Celkem 26,7 15,4 23,4 18,3 16,2 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Blok 3: Časová analýza doby vzniku subjektů kulturních a kreativních průmyslů Rozložení subjektů v kontextu doby jejich vzniku na obrázku 1 umožňuje prostřednictvím studia krabicového grafu odhalit tři základní typy odvětví KKP z pohledu doby jejich vzniku. První typ tvoří upadající odvětví, mezi něž řadíme tyto oblasti KKP: film, televize a rozhlas, fotografické činnosti, kulturní dědictví, umělecká tvorba a umělecké vzdělávání. Tato odvětví se vyznačují nízkým podílem subjektů vzniklých v posledních deseti letech a s největším rozvojem v letech 1995–2000. Stagnující odvětví jsou tvořena architekturou, scénickými uměními a vydavatelskými činnostmi. Ta se primárně rozvíjela v období let 2000–2005. Rozvíjející se odvětví představují design, hudba, překladatelské a tlumočnické činnosti a reklama, kdy jejich převážná část vznikla v letech 2005–2010. Dále byly hodnoceny rozdíly mezi dobou vzniku subjektů se zaměstnanci a bez zaměstnanců v jednotlivých oblastech KKP. Ty byly prověřovány Mann-Whitneyovým testem, kdy byl nalezen dostatek důkazů pro zamítnutí nulové hypotézy a přijetí alternativní hypotézy o rozdílném průměrném pořadí mezi subjekty se zaměstnanci a bez zaměstnanců ve všech oblastech KKP vyjma fotografických činností. Tyto rozdíly jsou nejvíce patrné například u umělecké tvorby, kdy subjekty se zaměstnanci vznikaly rovnoměrně v rámci celého sledovaného období, zatímco subjekty bez zaměstnanců 79 byly v převážné většině registrovány v letech 1990–1995. Opačný případ představují firmy v oblasti reklamy, kdy podniky bez zaměstnanců byly převážně zapisovány do Rejstříku ekonomických subjektů v letech 2005–2014, zatímco podniky se zaměstnanci v letech 2000–2005 a jejich rozvoj je více v čase rozvolněn. Obrázek 1: Doba vzniku subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle typu podniku v ČR v roce 2014 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Blok 4: Základní přehled navazujících a podpůrných odvětví kulturních a kreativních průmyslů Navazující a podpůrná odvětví kulturních a kreativních průmyslů plní různou úlohu v kontextu hospodářských vazeb mezi nimi a KKP. Na jedné straně mohou sloužit jako nezbytný předpoklad pro realizaci produkce KKP, kdy například v rámci odvětví informačních a komunikačních činností k tomuto účelu slouží tvorba grafického softwaru, a naopak z druhé strany toto odvětví poskytuje i provoz komunikačních kanálů (správa webových portálů), které mohou propagovat služby nebo produkty KKP. Odvětví řemesel a oděvního průmyslu nabízí dvě základní báze, kdy výroba 80 hraček a hudebních nástrojů sice představuje sama o sobě estetickou hodnotu, ale na druhé straně bez užívání samy o sobě nenesou rozvoj kreativity na straně zákazníka. Avšak většina produkce oblastí tohoto odvětví je především vytvářena za účelem vizuálního umění v mnoha případech spjatého s praktickým využitím. Jak však již bylo řečeno výše, je nemožné ze sekundární databáze dat rozpoznat, zda se v tomto odvětví jedná o řemeslnou práci či hromadnou produkci bez vlastního kreativního vkladu. Poslední odvětví v sobě zahrnuje oblasti, které mj. poskytují přenos informace za účelem její široké cirkulace, kupř. tisk ve vztahu k rukopisu publikace či rozmnožování nahraných nosičů ve vztahu k hudební nebo filmové produkci, i když jejich úloha postupně upadá s rozvojem internetu. Ostatní zábavní a rekreační činnosti včetně zábavních a poznávacích parků poskytují kulturní zážitek samy o sobě či vytvářejí prostředí pro realizaci umělecké tvorby v podobě scénických umění nebo hudby. Vzhledem k vymezení je celkový počet subjektů navazujících a podpůrných odvětví vyšší než subjektů KKP. Celkem bylo při našem vymezení zjištěno, jak uvádí souhrnná tabulka 17, že v navazujících a podpůrných odvětvích KKP existuje 77 744 subjektů s 271 677 zaměstnanci, kdy téměř shodného, přibližně čtyřicetiprocentního podílu, jak v počtu subjektů, tak zaměstnanosti, dosahují skupiny informační a komunikační činnosti a řemesla a oděvní průmysl. Důvodem pro jejich vyšší zastoupení oproti poslední skupině odvětví (rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů) je v prvním případě dynamika rozvoje a ve druhém vazba na tradice v oblasti řemesel a přítomnost velkých či středních podniků v tomto odvětví. Tabulka 17: Struktura subjektů a zaměstnanosti v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v ČR v roce 2014 Subjekty Zaměstnanci počet podíl (v %) počet podíl (v %) Informační a komunikační činnosti 30 544 39,8 113 725 41,9 Řemesla a oděvní průmysl 29 677 38,7 110 334 40,6 Rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 16 523 21,5 47 618 17,5 Celkem 76 744 100,0 271 677 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Následující tabulky (18–20) zkoumají jednotlivé skupiny podpůrných a navazujících odvětví KKP zvlášť, to znamená, že každý řádek tabulky 17 je dále v samostatné tabulce rozebrán na jednotlivá odvětví. Tabulka 18 přibližuje zkoumané proměnné na oblastech odvětví informačních a komunikačních činností. Vidíme, že software a další činnosti v IT představují shodně téměř 80 % jak v počtu subjektů, tak počtu zaměstnanců. Nižší počet podílu v oblasti webových portálů je dán opožděnějším nástupem na trh oproti softwaru, 81 ale také možností tvorby a správy webových portálů vlastními zaměstnanci firem, jelikož z časového hlediska tato činnost vyžaduje častější údržbu a její výsledky jsou prezentovány široké veřejnosti. Tedy zatímco veřejnou prezentaci firmy si může zobrazit každý uživatel internetu, specializovaný účetní nebo geografický software bude využívat podstatně méně jedinců, kteří navíc musí být seznámeni s jeho užíváním. Tabulka 18: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech informačních a komunikačních činností v ČR v roce 2014 Subjekty Zaměstnanci počet podíl (v %) počet podíl (v %) Software a další činnosti v IT 24 008 78,6 88 680 78,0 Webové portály a další informační činnosti 6536 21,4 25 045 22,0 Celkem 30 544 100,0 113 725 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Další odvětví přináší mnohem nejednoznačnější výsledky mezi podílem na celkovém počtu subjektů a na celkovém počtu zaměstnanců u jednotlivých oblastí. Jak již bylo uvedeno, v odvětví řemesel a oděvního průmyslu hraje roli nejen tradice, ale také surovinová náročnost a technologické postupy. Z pohledu počtu subjektů vychází nejlépe výroba oděvů, a to především z důvodu častější obměny a možnosti zpracování materiálů či individuální výroby na přání zákazníka, bez nutnosti dalších rozsáhlých investic do technologického zařízení. Výše uvedené důvody pak hrají klíčovou roli pro mnohem nižší počet jednotek i zaměstnanců v případě výroby obuvi a dalších kožedělných výrobků, což dokazuje tabulka 19. Snižující se počet jednotek u jednotlivých oblastí tohoto odvětví se odvíjí od několika důvodů, které mohou být vzájemně kombinovány. Mezi ně patří: 1. rozsah cílové skupiny zákazníků (nábytek versus hudební nástroje), 2. frekvence obměny, resp. nákupu, 3. konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobcům jak z pohledu dovozu (hračky), tak vývozu (klenoty a bižuterie), a 4., jak už bylo zmíněno výše, materiálová a energetická náročnost výroby (sklo versus oděvy). Z těchto příčin pak vznikají disproporce mezi pořadím oblasti podle podílu na počtu subjektů a počtu zaměstnanců. Příkladem budiž srovnání výroby oděvů, kterou lze provozovat i v domácnosti bez výraznějších investic, zatímco výroba nábytku a skla je více koncentrována do větších firem, právě z důvodu technologické náročnosti výroby a distribuce. Náročnost výroby a značnou zahraniční konkurenci lze rovněž odhalit poměrem mezi počtem firem v dané oblasti a počtem zaměstnanců, kdy průměr deset, resp. devět zaměstnanců na jednu firmu vychází u výroby nábytku, výroby obuvi a kožedělných výrobků, her a hraček nebo skla. 82 Tabulka 19: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech řemesel a oděvního průmyslu v ČR v roce 2014 Subjekty Zaměstnanci počet podíl (v %) počet podíl (v %) Výroba oděvů 16 705 56,3 37 301 33,8 Ostatní zpracovatelský průmysl 3239 10,9 9508 8,6 Výroba ostatních užitných předmětů 2419 8,2 6794 6,2 Výroba klenotů a bižuterie 2405 8,1 5318 4,8 Výroba keramiky 1325 4,5 5791 5,2 Výroba nábytku 1319 4,4 17 216 15,6 Výroba obuvi a kožedělných výrobků 825 2,8 7366 6,7 Výroba her a hraček 623 2,1 6962 6,3 Výroba skla 578 1,9 12 912 11,7 Výroba hudebních nástrojů 239 0,8 1166 1,1 Celkem 29 677 100,0 110 334 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Poslední skupina navazujících a podpůrných odvětví KKP (rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů) se na základě tabulky 20 vyznačuje dominancí dvou oblastí, a to ostatními zábavními a rekreačními činnostmi a tiskem a souvisejícími činnostmi. Důvodem je zejména jednoduchý vstup do odvětví, kdy v prvním případě záleží především na talentu, popř. organizačních schopnostech jedince, a ve druhém na pořízení příslušné technologie, která je oproti minulým desetiletím postavena na digitální bázi a je ji možné vlastnit bez jakéhokoliv omezení z pohledu regulace ze strany státu. Zároveň při pohledu na zaměstnanost se potvrzuje výše uvedené tvrzení o povaze odvětví ostatní zábavní a rekreační činnosti založené na práci jednotlivce, jelikož poměr mezi počtem zaměstnanců a počtem subjektů je nižší než dva. Naopak zábavní a poznávací parky coby nástroje i realizátory kulturních aktivit jsou založeny na kooperaci více osob, protože tento poměr zde dosahuje téměř hodnoty deset. Vyšší koncentrace trhu panuje i v případě zastupování médií při prodeji reklamy, kde také musí pracovat tým, který by byl schopen v daném čase zastupovat klienta na více místech najednou v zákazníkem vymezeném období. 83 Tabulka 20: Struktura subjektů a zaměstnanosti v oblastech rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů v ČR v roce 2014 Subjekty Zaměstnanci počet podíl (v %) počet podíl (v %) Ostatní zábavní a rekreační činnosti 8337 50,5 15 535 32,6 Tisk a související činnosti 6553 39,7 23 737 49,8 Rozmnožování nahraných nosičů 994 6,0 2564 5,4 Zábavní a poznávací parky 322 1,9 3217 6,8 Zastupování médií při prodeji reklamy 317 1,9 2565 5,4 Celkem 16 523 100,0 47 618 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 84 6. ZÁVĚR Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů se pokusilo přinést komplexní náhled na jejich strukturu a analýzy časového vývoje. V zájmu kompatibility výsledků bylo užito vymezení oblastí a sektorů KKP na základě Výsledků účtu kultury ČR za rok 2012. Toto rozhodnutí může vést k hodnocení KKP v ČR z pohledu dlouhodobých časových řad, i když si musíme být vědomi faktu, že každé vymezení KKP v sobě nese jistou část subjektivity. Závažnou otázkou je podobně jako v jiných zemích EU delimitace řemesel nejen vzhledem k jejich šíři z pohledu obsahu, ale především důrazem na tradiční rukodělnou či malosériovou výrobu založenou na vlastní kreativitě v podobě vytváření produktových inovací. Dále se v kvantitativním mapování v ČR potýkáme s nedokonalostí veřejně nebo komerčně dostupných databází, které stěží mohou poskytnout veškerá potřebná data k jejímu provedení podle zvolených kritérií. Nejzávažnějším problémem je kategorizace hodnot obratu a počtu zaměstnanců především u mikropodniků a u většiny malých a středních podniků. Proto podrobnější náhled může přinést pouze specifické a rozsáhlé místní terénní šetření, kdy kategorizace již byly prováděny např. v Brně a částečně v Pardubicích. Závažným nedostatkem veřejně nebo komerčně dostupných databází je i nemožnost získat údaje o počtu zaměstnanců v pobočkách jednotlivých subjektů KKP. Výsledky mapování ukázaly na převahu počtu subjektů i zaměstnanosti v sektoru kulturních průmyslů danou zejména množstvím aktérů v oblasti překladatelských a tlumočnických činností se snadným vstupem do odvětví a v souvislosti s podporou výuky jazyků na všech stupních veřejných i soukromých škol. Naopak nejméně jsou z hlediska zaměstnanosti zastoupena odvětví s výrazně individuální povahou – design, umělecká tvorba a hudba. Rovněž není překvapením vyšší podíl veřejných subjektů v kulturním sektoru, který je též tvořen značným počtem veřejných kulturních institucí – muzea, památky, knihovny – a dále uměleckým vzděláváním, kde se odráží hustá síť uměleckých škol v ČR. Celosvětový trend potvrzuje převaha komerčních subjektů bez zaměstnanců, popřípadě mikropodniků. Vyšší podíl velkých firem pak byl zjištěn pouze u odvětví se silnou vazbou na zahraniční majitele, případně veřejný sektor, kdy vzhledem k jejich povaze jsou tvořeny různými dílčími profesemi v rámci KKP. K těm patří zejména film a televize, které v případě vlastní filmové produkce musí být zajištěny odpovídajícím počtem odborných pracovníků i kapitálem. Dále mezi ně řadíme také vydavatelství, a to vzhledem k postupující koncentraci trhu v oblasti vydávání knih a časopisů. Kulturní dědictví svou vyšší koncentraci v oblasti velkých firem naznačuje přítomností veřejných knihoven a muzeí často se značným počtem poboček a náročností na údržbu a správu fondů zejména v případě vědeckých a univerzitních knihoven a knihoven ve velkých městech, tedy nad 100 tisíc obyvatel. Pohled na rozložení firem v kontextu doby jejich vzniku rozděluje oblasti KKP na upadající, stagnující a rozvíjející se. Upadající jsou vázány na vybudování 85 dobré značky v rámci monopolistické konkurence (umělecká tvorba), popřípadě na značný kapitál (film, televize a rozhlas) či veřejné zdroje (kulturní dědictví a umělecké vzdělávání), anebo upadají vzhledem k rozvoji informačních technologií (fotografické činnosti). Stagnující oblasti tvoří především ty s vysokou konkurencí a omezenými možnostmi individuálního rozvoje v případě pokrytí národního trhu (architektura a vydavatelské činnosti), eventuálně vykazující podobné znaky jako umělecká tvorba – scénická umění, jež však mohou být zaštítěna veřejnými subjekty, zejména divadly. Mezi rozvíjející se oblasti KKP jsou řazeny ty, které: 1. reagují na rostoucí mezinárodní spolupráci firem a hledání nových trhů v zahraničí – překladatelské a tlumočnické činnosti, 2. reagují na rostoucí nabídku v oblasti vzdělávání a poptávku v důsledku zostřující se konkurence firem – reklama, 3. závisí na individuálních schopnostech jedince ve vztahu ke kreativní tvorbě a mají vztah k: a) reklamě či konkurenceschopnosti průmyslové výroby – design, b) nižším nákladům na produkci a prezentaci oproti vizuálním uměním a k získání širšího publika oproti scénickým uměním – hudba. Představení navazujících a podpůrných odvětví ukázalo, že se jedná o rozdílné oblasti, které hrají ve vztahu ke kulturním a kreativním průmyslům různou roli. V podmínkách ČR se jedná o první pokus jak o jejich vymezení, tak jejich kvantitativní mapování. Podíly oblastí na celkovém počtu subjektů a zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích ukazují především na zcela odlišné technologické a tržní příležitosti mezi nimi. Závěrem je potřeba si uvědomit, že kvantitativní mapování tohoto odvětví poskytuje pouze základní pohled na regionální a strukturální diverzifikaci kulturních a kreativních průmyslů, ale nutně musí být doplněn i o kvalitativní část na místní úrovni, která odhalí nejen lokální aktéry, ale i jejich vazby, hodnoty a představy. 86 ZDROJE Bednář, P. Kreativní klastry. (2013) In: Cikánek, M. a kol. Kreativní průmysly, příležitost pro novou ekonomiku. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, s. 138–147. Bednář, P., Grebeníček, P. (2012a) Emerging creative cities: mapping regional capitals in the Czech Republic and Slovakia. In: Pavelková, D., Strouhal, J., Paseková, J. ed. Advances in Economics, Risk Management, Political & Law Science. Proceedings of the 1st WSEAS International Conference on Economics, Political and Law Science (EPLS ‘12). Zlín: WSEAS Press, s. 91–100. s. 178–183. Bednář, P., Grebeníček, P. (2012b) Mapping Creative Industries in the Zlin Region. Journal of Competitiveness. Roč. 4, č. 1, s. 20-35. Bednář, P., Danko, L. (2014) Kreativní klastry v zemích střední Evropy. In: Šviráková, E. ed. Kreativní třída: talent vs. bohatství. Zlín: VeRBuM, s. 56–76. Commission Recommendation of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises: notified under document number C(2003) 1422) (1). Official Journal of the European Union. Roč. 46, 20. 05. 2003, s. 36–41. ČSÚ, NIPOS. Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012. Praha, 2014. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_ CR_za_rok_2012.pdf [cit. 17. září 2014]. Databáze firem a institucí Albertina CZ [DVD]. Praha: Bisnode Česká republika, 2014. Rumpel, P., Slach, O., Koutský, J. (2010) Creative industries in spatial perspective in the old industrial Moravian-Silesian region. E+M Ekonomie a Management, Roč. 8, č. 4, s. 30–46. Slach, O. a kol. (2013) Creative Industries in the Czech Republic: a Spatial Perspective. E+M Ekonomie a Management. Roč. 16, č. 4, s. 14–29. Slach, O. a kol. (2014) Koncepce rozvoje kultury statutárního města Ostravy vč. aktualizace Akčního plánu. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě [cit‑2014‑09‑01]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/ odbor‑kultury-a-zdravotnictvi/oblast-kultury/vymezeni-cinnosti/ koncepce_kultury_smo_plna_verze.pdf. Vinšová, J. et al. (2013) Proč design? Praha: PROTEBE live, CZECHDESIGN.CZ. 87 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Srovnání regresních reziduí mezi počtem obyvatelstva a počtem subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů u vybraných měst ČR v roce 2014 96 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Struktura subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 88 Tabulka 2: Zastoupení subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) 89 Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 90 Tabulka 4: Zastoupení zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) 91 Tabulka 5: Struktura subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 (v %) 92 Tabulka 6: Zastoupení subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) 93 Tabulka 7: Struktura zaměstnanosti v oblastech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 (v %) 94 Tabulka 8: Zastoupení zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) 95 Tabulka 9: Struktura subjektů v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 97 Tabulka 10: Struktura zaměstnanosti v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 98 88 Příloha 1: Prostorová analýza oblastí a sektorů kulturních a kreativních průmyslů na úrovni krajů ČR Následující příloha představí prostorové výsledky mapování z pohledu absolutního, v blocích byly i zde výsledky rozděleny na výstupy dle počtu subjektů a podle počtu zaměstnanců. První výstup představuje tabulka 1, která podává strukturu sektorů KKP v jednotlivých krajích ČR podle počtu subjektů. Nacházíme v ní dva extrémy, které představují na jedné straně Praha, Středočeský a Ústecký kraj a na straně druhé kraje Jihočeský a Moravskoslezský. V prvním případě jde o vyšší podíl subjektů z kategorie kulturních průmyslů, zatímco ve druhém o převahu subjektů z kategorie kreativních průmyslů. Pozoruhodný je především rozdíl ve dvou strukturálně postižených regionech, a to v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Vyšší podíl kreativních průmyslů ve druhém kraji je dán především přítomností populačně silnějšího města Ostravy (přibližně 300 tisíc versus 100 tisíc obyvatel v případě Ústí nad Labem) a vzdáleností od Prahy (278 oproti 69 km), a tedy i jejího vlivu z pohledu využití služeb těchto oblastí KKP. Tabulka 1: Struktura subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 Kraj Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly počet podíl (v %) počet podíl (v %) počet podíl (v %) počet podíl (v %) Praha 3122 18,0 12 437 71,6 1803 10,4 17 362 100,0 Středočeský 1135 18,9 4049 67,4 823 13,7 6007 100,0 Jihočeský 575 21,0 1491 54,4 674 24,6 2740 100,0 Plzeňský 446 22,8 1156 59,2 352 18,0 1954 100,0 Karlovarský 283 25,0 646 57,0 205 18,1 1134 100,0 Ústecký 439 19,2 1558 68,0 294 12,8 2291 100,0 Liberecký 348 21,6 1042 64,7 221 13,7 1611 100,0 Královéhradecký 490 24,0 1306 64,1 242 11,9 2038 100,0 Pardubický 432 26,1 1015 61,3 209 12,6 1656 100,0 Vysočina 344 22,5 889 58,2 295 19,3 1528 100,0 Jihomoravský 980 18,3 3517 65,8 847 15,8 5344 100,0 Olomoucký 471 21,4 1355 61,7 371 16,9 2197 100,0 Moravskoslezský 670 17,0 2481 62,8 799 20,2 3950 100,0 Zlínský 404 19,1 1313 62,0 400 18,9 2117 100,0 Celkem 10 139 19,5 34 255 66,0 7535 14,5 51 929 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 89 Následující tabulka 2 podává přehled o zastoupení jednotlivých krajů ČR v rámci sektorů KKP. Její analýzou docházíme k jednoznačné dominantní pozici Prahy jako klíčového koncentračního prostoru pro kulturní a kreativní průmysly, a tedy využití všech aglomeračních i urbanizačních výhod. Tato pozice je umocněna i tím, že podobně populačně silné kraje s přibližně 1,2 mil. obyvatel těchto výsledků nedosahují. Vliv Prahy na své zázemí se projevuje především podíly Středočeského kraje, který ač neobsahuje žádné velké město nad 100 tisíc obyvatel, má přibližně stejné zastoupení v jednotlivých sektorech KKP jako Jihomoravský kraj s druhým populačně největším městem Brnem se zhruba 380 tisíci obyvateli. Poněkud slabší pozici zaujímá Moravskoslezský kraj, kde se projevuje vliv předchozího rozvoje založeného na těžbě paliv a těžkém průmyslu, a svůj podíl oproti Jihomoravskému a Středočeskému kraji vyrovnává pouze v případě sektoru kreativních průmyslů. Podobně se dopad předchozí těžby energetických surovin a orientace na těžkou chemii a energetiku projevuje i na podílu Ústeckého kraje s přibližně 820 tisíci obyvateli oproti ostatním krajům s 500 tisíci až 600 tisíci obyvateli. Tabulka 2: Zastoupení subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) Kraj Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Praha 30,8 36,3 23,9 33,4 Středočeský 11,2 11,8 10,9 11,6 Jihočeský 5,7 4,4 8,9 5,3 Plzeňský 4,4 3,4 4,7 3,8 Karlovarský 2,8 1,9 2,7 2,2 Ústecký 4,3 4,5 3,9 4,4 Liberecký 3,4 3,0 2,9 3,1 Královéhradecký 4,8 3,8 3,2 3,9 Pardubický 4,3 3,0 2,8 3,2 Vysočina 3,4 2,6 3,9 2,9 Jihomoravský 9,7 10,3 11,2 10,3 Olomoucký 4,6 4,0 4,9 4,2 Moravskoslezský 6,6 7,2 10,6 7,6 Zlínský 4,0 3,8 5,3 4,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 90 Další dvě tabulky (3 a 4) přibližují prostorové rozložení KKP v krajích na základě hodnocení zaměstnanosti v jeho sektorech a oblastech. Před vlastní analýzou je nutné si uvědomit, že data za zaměstnanost jsou dostupná pouze k sídlu daného subjektu. Tudíž výsledky, zejména v přítomnosti velkých a středních podniků a organizací, mohou být zkresleny. Přesto jako v tabulce 1 nacházíme v tabulce 3 dva extrémy v podobě Prahy a Středočeského kraje, které oproti ostatním krajům vykazují vyšší podíl zaměstnanosti v sektoru kulturních průmyslů. Na druhé straně kraje Vysočina, Jihomoravský a Zlínský vykazují vyšší zastoupení kreativních průmyslů. Tabulka 3: Struktura zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 Kraj Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly počet podíl (v %) počet podíl (v %) počet podíl (v %) počet podíl (v %) Praha 17 280 25,3 40 133 58,6 11 018 16,1 68 431 100,0 Středočeský 3680 28,6 7373 57,3 1821 14,1 12 874 100,0 Jihočeský 2741 32,9 4194 50,4 1388 16,7 8323 100,0 Plzeňský 2276 37,3 2967 48,7 852 14,0 6095 100,0 Karlovarský 1129 38,4 1467 49,9 344 11,7 2940 100,0 Ústecký 2417 39,2 2891 46,8 865 14,0 6173 100,0 Liberecký 1472 38,5 1876 49,0 478 12,5 3826 100,0 Královéhradecký 1796 35,7 2490 49,5 742 14,8 5028 100,0 Pardubický 1695 35,8 2344 49,4 702 14,8 4741 100,0 Vysočina 1174 30,9 1691 44,5 932 24,5 3797 100,0 Jihomoravský 5471 33,1 7428 45,0 3611 21,9 16 510 100,0 Olomoucký 2280 36,2 3028 48,1 982 15,6 6290 100,0 Moravskoslezský 3230 29,3 5774 52,3 2032 18,4 11 036 100,0 Zlínský 1884 30,0 2723 43,4 1671 26,6 6278 100,0 Celkem 48 525 29,9 86 379 53,2 27 438 16,9 162 342 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Tabulka 4 ukazuje na zastoupení jednotlivých krajů v sektorech kreativních a kulturních průmyslů. V porovnání s tabulkou 2 docházíme u tabulky 4 k podobnému závěru, tj. dominantní pozice Prahy v rámci ČR. V tomto ohledu nalézáme vyšší zastoupení Jihomoravského kraje, a to zejména díky přítomnosti města Brna. Tedy je zde předložen možný důkaz, že Brno a jeho zázemí nejsou jen druhé populačně největší město ČR, ale že představují i druhou největší koncentraci KKP v ČR. Oba zbylé populačně obdobně silné kraje (Středočeský a Moravskoslezský) takovýchto hodnot nedosahují a vysvětlení je totožné jako v analýze tabulky 2. 91 Analýza výsledků prostorového mapování oblastí KKP na úrovni krajů byla vzhledem k rozsahu přílohy omezena pouze na popis výskytu extrémních hodnot, zejména těch, jež svědčí o výrazné koncentraci jevu. Podobně jako v předchozích případech byla rozdělena na dvě části, kdy první sleduje stav z pohledu počtu subjektů a druhá z pohledu počtu zaměstnanosti. Tabulka 4: Zastoupení zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) Kraj Sektor CelkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly Praha 35,6 46,5 40,2 42,2 Středočeský 7,6 8,5 6,6 7,9 Jihočeský 5,6 4,9 5,1 5,1 Plzeňský 4,7 3,4 3,1 3,8 Karlovarský 2,3 1,7 1,3 1,8 Ústecký 5,0 3,3 3,2 3,8 Liberecký 3,0 2,2 1,7 2,4 Královéhradecký 3,7 2,9 2,7 3,1 Pardubický 3,5 2,7 2,6 2,9 Vysočina 2,4 2,0 3,4 2,3 Jihomoravský 11,3 8,6 13,2 10,2 Olomoucký 4,7 3,5 3,6 3,9 Moravskoslezský 6,7 6,7 7,4 6,8 Zlínský 3,9 3,2 6,1 3,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování Tabulka 5 vykazuje několik odlehlých hodnot naznačujících vyšší podíl vydavatelských činností v případě Prahy, kde se nachází nejen nejvyšší koncentrace autorů, ale především trh s mnoha spotřebiteli, a to díky úrovni vzdělanosti, ale i značnému počtu vysokoškoláků a zahraničních turistů. Podobné vazby zejména k zahraničnímu cestovnímu ruchu vykazuje i Karlovarský kraj v podobě umělecké tvorby. Jihočeský kraj vykazuje značný podíl subjektů z oblasti reklamy (17 %). Na druhé straně je nutné upozornit na nízký podíl subjektů kulturního dědictví ve Zlínském kraji (1,8 %) oproti Pardubickému kraji (7,1 %) s nejvyšším podílem. Tabulka 6 přináší pohled na zastoupení jednotlivých krajů v oblastech KKP. Zde je opět potvrzena dominantní pozice Prahy, následovaná krajem Středočeským a Jihomoravským. Specifikem Jihomoravského kraje je pak vyjma Prahy vysoký podíl subjektů architektury (16,0 %) a uměleckého vzdělávání (21,2 %) v rámci ČR. 92 Následující tabulky 7 a 8 zobrazují strukturu oblastí KKP v krajích z pohledu zaměstnanosti. Oproti tabulce 5 se v Praze projevuje vyšší podíl zastoupení oblasti filmu, televize a rozhlasu (16,6 %), což jak již bylo zmíněno výše, je výsledkem koncentrace rozhodujících aktérů, tedy České televize, CET 21, FTV Prima, Českého rozhlasu a Barrandov Studia. Silné zastoupení ve struktuře KKP v Praze a v Českých Budějovicích mají vydavatelské činnosti (24,8, resp. 21,3 %). Specifický je podíl zaměstnanosti v reklamě v Kraji Vysočina (15,8 %). Odrazem silné pozice Prahy v oblastech KKP s převažujícím komerčním vlastnictvím je i nízký podíl uměleckého vzdělávání na celkové zaměstnanosti v KKP, dosahující hodnoty 3,9 %. Poslední tabulka 8 mapující strukturu prostorového rozložení KKP v krajích ČR vykazuje podobné výsledky jako tabulka 6. Jediný výrazný rozdíl představuje podíl Plzeňského kraje v oblasti hudby 11,1 % a umělecké tvorby v Jihočeském kraji s hodnotou 15,9 %, kdy vysvětlením mohou být existující lidové tradice v kraji. Vliv veřejné podpory pozorujeme na příkladu uměleckého vzdělávání, které v případě všech čtyř populačně největších krajů ČR s okolo 1,2 mil. obyvatel (Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský) dosahuje téměř stejných hodnot s variačním rozpětím 4,7 %, tj. 14,9 % v případě Prahy a 10,2 % v případě Jihočeského kraje. Tabulka 5: Struktura subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 (v %) Kraj Oblast Celkem Architek­tura Design Film,televize a rozhlas Fotogra­fické činnosti Hudba Kulturní dědictví Překladatelské a tlumočnické činnosti Reklama Scénickáumění Uměleckátvorba Umělecké vzdělávání Vydavatelské činnosti Praha 2,8 1,4 7,5 5,8 5,8 4,2 36,1 6,2 5,9 2,1 1,5 20,8 100,0 Středočeský 2,5 1,9 2,8 8,4 5,1 3,1 40,9 9,3 5,9 1,4 2,1 16,5 100,0 Jihočeský 4,7 2,4 1,8 9,3 3,4 3,8 37,6 17,5 6,9 0,9 2,2 9,5 100,0 Plzeňský 5,4 3,3 1,4 10,9 3,4 3,7 39,8 9,3 7,5 0,8 2,8 11,8 100,0 Karlovarský 3,4 3,6 2,0 8,0 3,2 5,4 37,4 11,0 7,4 4,1 2,4 12,0 100,0 Ústecký 3,4 2,0 1,9 8,3 5,2 3,2 43,1 7,5 6,8 0,9 1,9 16,0 100,0 Liberecký 4,4 2,2 1,3 9,9 5,0 4,2 43,7 7,1 6,4 1,1 4,5 10,2 100,0 Královéhradecký 4,3 2,2 1,8 11,7 5,1 3,7 38,9 5,3 7,1 1,5 3,0 15,3 100,0 Pardubický 5,1 1,4 1,9 9,8 4,4 7,1 36,2 6,1 7,7 1,4 3,7 15,0 100,0 Vysočina 6,0 3,3 2,0 10,7 3,5 3,7 37,2 10,0 6,3 1,7 3,2 12,3 100,0 Jihomoravský 6,2 2,3 1,9 9,3 4,6 2,1 38,1 7,4 5,7 1,3 5,0 16,2 100,0 Olomoucký 4,0 1,7 2,1 9,3 4,9 4,6 37,1 11,2 6,1 1,4 2,3 15,2 100,0 Moravskoslezský 5,1 2,6 2,3 9,0 4,8 2,3 38,1 12,5 4,8 0,9 1,9 15,7 100,0 Zlínský 5,4 3,7 2,1 11,0 5,6 1,8 36,5 9,8 5,4 0,9 2,5 15,4 100,0 Celkem 4,0 2,1 3,9 8,2 5,0 3,6 38,0 8,5 6,1 1,5 2,4 16,7 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 93 Tabulka 6: Zastoupení subjektů v oblastech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) Kraj Oblast Celkem Architektura Design Film,televizea rozhlas Fotografickéčinnosti Hudba Kulturnídědictví Překladatelské a tlumočnickéčinnosti Reklama Scénickáumění Uměleckátvorba Uměleckévzdělávání Vydavatelskéčinnosti Praha 24,0 22,3 64,5 23,6 38,7 38,6 31,8 24,3 32,4 44,5 20,1 41,8 33,4 Středočeský 7,3 10,8 8,3 11,8 11,8 10,0 12,4 12,6 11,1 10,8 10,2 11,5 11,6 Jihočeský 6,3 6,2 2,4 6,0 3,6 5,6 5,2 10,9 6,0 3,2 4,8 3,0 5,3 Plzeňský 5,1 6,0 1,4 5,0 2,5 3,8 3,9 4,1 4,6 1,9 4,3 2,7 3,8 Karlovarský 1,9 3,8 1,1 2,1 1,4 3,2 2,1 2,8 2,7 5,8 2,1 1,6 2,2 Ústecký 3,7 4,3 2,2 4,4 4,5 3,9 5,0 3,9 4,9 2,6 3,4 4,2 4,4 Liberecký 3,4 3,3 1,0 3,7 3,1 3,6 3,6 2,6 3,3 2,1 5,7 1,9 3,1 Královéhradecký 4,3 4,2 1,8 5,6 4,0 4,0 4,0 2,5 4,6 3,7 4,9 3,6 3,9 Pardubický 4,1 2,2 1,6 3,8 2,8 6,2 3,0 2,3 4,0 3,0 4,9 2,9 3,2 Vysočina 4,4 4,8 1,5 3,8 2,0 3,0 2,9 3,5 3,1 3,2 3,9 2,2 2,9 Jihomoravský 16,0 11,4 5,2 11,6 9,5 6,0 10,3 9,0 9,5 8,6 21,2 10,0 10,3 Olomoucký 4,3 3,6 2,3 4,8 4,1 5,3 4,1 5,6 4,2 3,9 4,1 3,9 4,2 Moravskoslezský 9,7 9,7 4,4 8,3 7,4 4,7 7,6 11,2 6,0 4,2 6,1 7,1 7,6 Zlínský 5,5 7,4 2,2 5,4 4,5 2,0 3,9 4,7 3,6 2,4 4,1 3,8 4,1 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 94 Tabulka 7: Struktura zaměstnanosti v oblastech kulturních a kreativních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 (v %) Kraj Oblast Celkem Architektura Design Film,televizea rozhlas Fotografickéčinnosti Hudba Kulturnídědictví Překladatelské a tlumočnickéčinnosti Reklama Scénickáumění Uměleckátvorba Uměleckévzdělávání Vydavatelskéčinnosti Praha 7,9 0,7 16,6 2,5 2,4 16,9 10,9 7,6 5,2 0,6 3,9 24,8 100,0 Středočeský 4,3 1,5 2,9 4,7 2,9 11,5 20,4 8,4 11,5 0,8 14,4 16,7 100,0 Jihočeský 5,6 1,3 1,0 3,7 1,4 17,3 13,8 9,7 9,6 2,3 12,9 21,3 100,0 Plzeňský 6,7 1,7 1,0 4,2 7,4 22,9 13,5 5,6 9,0 1,2 19,7 7,2 100,0 Karlovarský 3,7 1,5 1,6 3,4 2,2 20,1 15,9 6,6 12,7 2,1 21,9 8,2 100,0 Ústecký 6,4 0,9 1,0 4,0 2,0 23,1 17,0 6,8 11,8 0,3 16,2 10,6 100,0 Liberecký 4,8 1,2 0,9 6,2 2,2 20,5 20,0 6,6 10,8 1,0 18,4 7,5 100,0 Královéhradecký 7,9 1,1 1,4 6,2 2,5 17,9 17,3 5,8 10,3 1,3 18,5 9,8 100,0 Pardubický 9,0 0,5 2,1 4,2 2,0 21,0 13,9 5,3 9,8 0,7 20,7 10,8 100,0 Vysočina 7,3 1,4 0,9 5,5 1,6 14,4 16,2 15,8 10,0 1,0 18,0 7,9 100,0 Jihomoravský 12,5 1,1 1,6 4,0 2,3 19,7 14,0 8,4 9,0 0,5 13,6 13,5 100,0 Olomoucký 7,6 0,7 2,0 4,0 2,4 20,8 14,0 7,3 10,8 0,6 13,2 16,6 100,0 Moravskoslezský 9,0 1,2 2,1 3,9 2,1 16,2 15,1 8,2 8,8 0,3 20,1 13,0 100,0 Zlínský 20,3 1,5 1,9 4,6 2,3 14,8 13,6 4,8 10,2 0,4 16,7 8,9 100,0 Celkem 8,2 1,0 8,0 3,6 2,5 17,5 13,6 7,7 8,0 0,8 11,2 17,9 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 95 Tabulka 8: Zastoupení zaměstnanosti v sektorech kulturních a kreativních průmyslů podle krajů ČR v roce 2014 (v %) Kraj Oblast Celkem Architektura Design Film,televizea rozhlas Fotografickéčinnosti Hudba Kulturnídědictví Překladatelské a tlumočnickéčinnosti Reklama Scénickáumění Uměleckátvorba Uměleckévzdělávání Vydavatelskéčinnosti Praha 40,2 29,3 87,7 29,3 41,2 40,8 33,5 41,5 27,3 34,3 14,9 58,3 42,2 Středočeský 4,1 12,0 2,8 10,5 9,3 5,2 11,9 8,7 11,4 8,5 10,2 7,4 7,9 Jihočeský 3,5 6,8 0,7 5,3 2,8 5,1 5,2 6,5 6,1 15,9 5,9 6,1 5,1 Plzeňský 3,1 6,4 0,5 4,4 11,1 4,9 3,7 2,7 4,2 5,9 6,6 1,5 3,8 Karlovarský 0,8 2,7 0,4 1,7 1,6 2,1 2,1 1,5 2,9 5,1 3,6 0,8 1,8 Ústecký 2,9 3,4 0,5 4,2 3,0 5,0 4,7 3,4 5,6 1,7 5,5 2,3 3,8 Liberecký 1,4 2,8 0,3 4,1 2,1 2,8 3,4 2,0 3,2 3,0 3,9 1,0 2,4 Královéhradecký 3,0 3,5 0,5 5,4 3,1 3,2 3,9 2,3 4,0 5,2 5,1 1,7 3,1 Pardubický 3,2 1,5 0,8 3,5 2,4 3,5 3,0 2,0 3,6 2,7 5,4 1,8 2,9 Vysočina 2,1 3,4 0,3 3,6 1,5 1,9 2,8 4,8 2,9 3,0 3,8 1,0 2,3 Jihomoravský 15,4 11,0 2,0 11,3 9,2 11,4 10,4 11,1 11,4 6,5 12,4 7,7 10,2 Olomoucký 3,6 2,9 1,0 4,4 3,7 4,6 4,0 3,7 5,2 3,1 4,6 3,6 3,9 Moravskoslezský 7,4 8,3 1,8 7,4 5,7 6,3 7,5 7,3 7,4 2,9 12,2 4,9 6,8 Zlínský 9,5 6,0 0,9 5,0 3,6 3,3 3,8 2,4 4,9 2,1 5,8 1,9 3,9 Celkem 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 96 Příloha 2: Hodnocení vztahu počtu subjektů kulturních a kreativních průmyslů a počtu obyvatel ve vybraných městech ČR Obrázek 1 je výsledkem mnohodimenzionálního škálování, kdy byla hodnocena regresní rezidua vzniklá lineární regresí mezi počtem obyvatel a počtem subjektů v jednotlivých sektorech KKP. Na základě analýzy dat můžeme odvodit, že poloha měst v dimenzi 1 byla určena na základě hodnot regresních reziduí kulturního sektoru a kulturních průmyslů, zatímco dimenze 2 na základě hodnot regresních reziduí kreativních průmyslů. V tomto ohledu získala nejlepší pozici Praha v prvním kvadrantu, kdy její regresní rezidua ve všech sektorech kreativních průmyslů jsou kladná. To znamená, že koncentrace subjektů kreativních a kulturních průmyslů v Praze vykazuje vyšší koncentraci než koncentrace obyvatel. Za druhé nejlepší město v tomto kontextu můžeme označit Karlovy Vary, které vykazuje kladnou hodnotu reziduí u kulturního sektoru a kreativních průmyslů. Jako třetím v pořadí byl identifikován Zlín, který sice nevykazuje žádnou kladnou hodnotu, avšak oproti zbylým městům u něj byla zjištěna nejnižší hodnota v případě sektorů kulturních průmyslů a druhá nejnižší hodnota v sektoru kreativních průmyslů. Specifickou pozici Brna a Českých Budějovic lze vysvětlit především jejich hodnotami regresních reziduí v sektoru kreativních průmyslů, kdy v případě Českých Budějovic byl dosažen druhý nejlepší výsledek, a navíc s kladnou hodnotou, a v případě Brna čtvrtý nejlepší výsledek. Nejnižších hodnot ze sledovaných měst dosáhla Ostrava, kdy tímto vysvětlujeme její odlehlou pozici v rámci třetího kvadrantu. Obrázek 1: Srovnání regresních reziduí mezi počtem obyvatelstva a počtem subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů u vybraných měst ČR v roce 2014 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 97 Příloha 3: Prostorová analýza navazujících a podpůrných odvětví kulturních a kreativních průmyslů na úrovni krajů ČR Prostorová analýza navazujících a podpůrných odvětví KKP je představena v tabulkách 9 a 10 jak v absolutním, tak relativním vyjádření, a to nejprve z pohledu počtu subjektů a poté z pohledu počtu zaměstnanosti. Z hlediska počtu subjektů se zřetelně ukazuje fakt, že s rostoucím počtem populace roste i počet registrovaných subjektů. Avšak Praha jakožto hlavní město vykazuje silnou převahu v obou navazujících a podpůrných odvětvích, která náležejí mezi služby, kdy u řemesel dosahuje výrazně nižšího podílu srovnatelného se Středočeským a Jihomoravským krajem. Dalším závažným zjištěním je převaha Jihomoravského kraje nad Moravskoslezským, kde se projevuje silná pozice Brna především v oblasti softwaru a informačních technologií daná koncentrací poboček nadnárodních i národních firem a podobně je tomu i v oblasti řemesel, kdy tato odvětví v Moravskoslezském kraji nehrála takovou roli jako těžké strojírenství a těžba uhlí. V případě hodnocení prostorového rozložení navazujících a podpůrných odvětví podle zaměstnanosti se projevuje převaha Prahy a Brna jako sídel informačních technologií v ČR, a to také ve vztahu k dobré dopravní dostupnosti a kvalifikované pracovní síle. A v neposlední řadě silná role Libereckého kraje v odvětví řemesel a oděvního průmyslu, což je dáno především koncentrací výroby klenotů, bižuterie a skla. Tabulka 9: Struktura subjektů v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 Kraj Odvětví Celkem Informační a komunikační činnosti Řemesla a oděvní průmysl Rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů počet subjektů podíl (v %) počet subjektů podíl (v %) počet subjektů podíl (v %) počet subjektů podíl (v %) Praha 9974 32,7 4432 14,9 5685 34,4 20 091 26,2 Středočeský 4000 13,1 3737 12,6 1791 10,8 9528 12,4 Jihočeský 1331 4,4 1818 6,1 894 5,4 4043 5,3 Plzeňský 1167 3,8 1522 5,1 609 3,7 3298 4,3 Karlovarský 471 1,5 850 2,9 296 1,8 1617 2,1 Ústecký 1421 4,7 1363 4,6 775 4,7 3559 4,6 Liberecký 981 3,2 2126 7,2 493 3,0 3600 4,7 Královéhradecký 1148 3,8 1609 5,4 628 3,8 3385 4,4 Pardubický 1040 3,4 1334 4,5 517 3,1 2891 3,8 Vysočina 899 2,9 1552 5,2 520 3,1 2971 3,9 Jihomoravský 3326 10,9 3343 11,3 1639 9,9 8308 10,8 Olomoucký 1264 4,1 1646 5,5 656 4,0 3566 4,6 Moravskoslezský 2177 7,1 2393 8,1 1368 8,3 5938 7,7 Zlínský 1345 4,4 1952 6,6 652 3,9 3949 5,1 Celkem 30 544 100,0 29 677 100,0 16 523 100,0 76 744 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 98 Tabulka 10: Struktura zaměstnanosti v navazujících a podpůrných odvětvích kreativních a kulturních průmyslů v krajích ČR v roce 2014 Kraj Odvětví Celkem Informační a komunikační činnosti Řemesla a oděvní průmysl Rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů počet zaměst- nanců podíl (v %) počet zaměst- nanců podíl (v %) počet zaměst- nanců podíl (v %) počet zaměst- nanců podíl (v %) Praha 56 581 49,8 11 880 10,8 15 175 31,9 83 636 30,8 Středočeský 6988 6,1 9068 8,2 5567 11,7 21 623 8,0 Jihočeský 2778 2,4 8241 7,5 2638 5,5 13 657 5,0 Plzeňský 3298 2,9 6320 5,7 2049 4,3 11 667 4,3 Karlovarský 689 0,6 5017 4,5 757 1,6 6463 2,4 Ústecký 2727 2,4 5488 5,0 2343 4,9 10 558 3,9 Liberecký 1992 1,8 11 703 10,6 1496 3,1 15 191 5,6 Královéhradecký 2571 2,3 4195 3,8 1978 4,2 8744 3,2 Pardubický 2158 1,9 5322 4,8 1320 2,8 8800 3,2 Vysočina 2038 1,8 9154 8,3 1311 2,8 12 503 4,6 Jihomoravský 17 107 15,0 12 790 11,6 4947 10,4 34 844 12,8 Olomoucký 2986 2,6 5619 5,1 1607 3,4 10 212 3,8 Moravskoslezský 8643 7,6 7118 6,5 4158 8,7 19 919 7,3 Zlínský 3169 2,8 8419 7,6 2272 4,8 13 860 5,1 Celkem 113 725 100,0 110 334 100,0 47 618 100,0 271 677 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování 99 OBSAH 1. Úvod  100 2. Trojsektorová tabulka účtu kultury za léta 2010, 2011 a 2012  102 3. Komentář k vývoji kultury dle účtu kultury  105 4. Metodika sestavení tzv. trojsektorové tabulky satelitního účtu kultury 111 5. Závěr a doporučení  118 Zdroje  120 Účet kultury Eva Žáková, Tereza Raabová SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Podíl jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě všech KKP v roce 2012108 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2010 v tis. Kč 102 Tabulka 2: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2011 (sl. 3–5 odhad) v tis. Kč 103 Tabulka 3: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3–5 odhad) v tis. Kč 104 Tabulka 4: Základní ukazatele Účtu kultury ČR (2010–2012) 107 100 1. ÚVOD Česká republika patří k nemnoha zemím – a je jedinou zemí střední Evropy –, jež vyvíjí satelitní účet kultury. Účet kultury sestavuje Český statistický úřad ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS) na základě vládního úkolu z roku 2008, vyplývajícího z přijetí usnesení o Státní kulturní politice na léta 2009–2014. Český účet kultury vymezuje oblast kultury v souladu a v návaznosti na výstupy a doporučení práce sítě Evropského statistického systému pro kulturu (European Statistical System network on Culture – ESSnet Culture). Projekt ESSnet Culture pod záštitou Eurostatu stanovuje nový evropský rámec pro kulturní statistiky jako základ pro sběr dat v zemích Evropské unie, aby bylo možné data jednotlivých zemí porovnávat a analyzovat. Účet kultury de facto zahrnuje oblasti KKP, jak byly vymezeny ve zmiňované studii Evropské komise o ekonomice kultury v Evropě (tradiční umění, kulturní a kreativní průmysly) a totožně i v Zelené knize.1 Účet kultury byl poprvé zveřejněn v roce 2011 s výslednými daty vztahujícími se k roku 2009, od té doby se však metodika neustále vyvíjí a zdokonaluje, takže starší data mají jinou vypovídací hodnotu než data z pozdějších let. Ze stejného důvodu nejsou data z různých let plně porovnatelná a vhodná k sestavování časových řad a vývojových grafů. Přesto v tomto textu uvádíme tzv. trojsektorovou tabulku účtu kultury za léta 2010, 2011 a 2012. Důvodů, proč uvádíme právě trojsektorovou tabulku z celého systému účtu kultury, máme hned několik: struktura této tabulky vychází z evropského projektu ESSnet Culture, navazuje na známý model soustředných kruhů kulturních a kreativních průmyslů Davida Throsbyho2 a sdružuje na jednom místě nejdůležitější mikro- i makroekonomické ukazatele jednotlivých oborů kultury. Proto také Institut umění – Divadelní ústav usiloval o zahrnutí této tabulky do systému účtu kultury. Tabulky za tři po sobě jdoucí roky uvádíme proto, že v průběžně publikovaných datech účtu kultury za jednotlivá léta jsou některá data uváděna jako semifinální a jsou upřesňována až dodatečně. Tato dodatečně upravená finální data jsou zveřejněna až s daty za následující rok, a to pouze v textovém komentáři k makroekonomickým údajům (kupř. finální data za rok 2011 jsou zveřejněna až v dokumentu Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012, který obsahuje pouze semifinální data za rok 2012). Upřesňování některých dat s velkým časovým zpožděním je, bohužel, dáno dalšími okolnostmi a je závislé na jiných odborech ČSÚ. Nyní je obvyklý takový časový harmonogram, že NIPOS publikuje např. dokument Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 v první polovině roku 2014 a upřesněná finální data jsou hotová přibližně o půl roku později. Díky přímé spolupráci Institutu umění 1 EK: Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Brusel, 2010. Dostupné [on‑line] na: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0183:FIN:CS:PDF [cit. 17. ledna 2015]. 2 Throsby, David: The concentric circles model of the cultural industries. Cultural Trends, 2008, 17(3), s. 147–164. 101 – Divadelního ústavu s Českým statistickým úřadem máme k dispozici trojsektorové tabulky, s finálními daty za léta 2010, 2011 a 2012, jež nejsou zahrnuta v oficiálních dokumentech účtu kultury (ty obsahují pouze trojsektorové tabulky se semifinálními daty). Kromě trojsektorové tabulky za poslední tři zpracované roky zde uvádíme také komentář k datům a vývoji kultury a rovněž popis metodiky sestavování této tabulky, který zde přejímáme v plném znění, jak nám ho na zadání zpracoval Jaroslav Novák z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení Českého statistického úřadu. 2. TROJSEKTOROVÁ TABULKA ÚČTU KULTURY ZA LÉTA 2010, 2011 A 2012 Tabulka 1: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2010 v tis. Kč SEKTOR OBLAST PŘÍJMY (VÝNOSY) CELKEM VÝDAJE (NÁKLADY) CELKEM HODNOTA PRODUKCE (v mil. Kč)* MEZI- SPOTŘEBA (v mil. Kč)* HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA (v mil. Kč)* POČET ZAMĚSTNANCŮ (PŘEPOČ.; v os.) VÝDAJE NA INVESTICE EXPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB IMPORT POČET PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB PODÍL NA HPH (v %) a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10   KULTURNÍSEKTOR Kulturní dědictví 10 109 931 10 617 504 22 085 10 973 11 112 14 876 2 819 244 140 250 239 981 6212 12,9 Scénická umění 12 449 528 12 171 083 12 282 5996 6286 15 035 383 758 61 172 187 889 1764 7,3 Výtvarné umění 4 768 214 3 961 066 5737 2930 2807 1778 236 470 28 381 31 053 6031 3,3 Kulturní a umělecké vzdělávání 989 266 820 012 8345 2431 5914 735 31 052 - - 1288 6,9 Řemesla - - - - - - - 5 551 545 2 108 429 1000   Sektor celkem 28 316 939 27 569 665 48 449 22 330 26 119 32 424 3 470 524 5 781 348 2 567 352 15 277 30,3 KULTURNÍPRŮMYSLY Film a video 13 239 930 12 569 145 15 900 9745 6155 1728 807 534 6 356 763 4 762 862 1155 7,1 Hudba 2 006 431 1 708 638 2475 1400 1075 342 103 798 9770 101 620 3272 1,2 Televize 20 262 248 19 083 431 23 880 12 728 11 152 4520 1 839 877 109 900 707 769 128 12,9 Rozhlas 3 368 623 3 113 618 1797 1409 388 1639 188 558 1751 4649 61 0,5 Knihy a tisk 47 218 459 43 576 674 42 087 28 441 13 646 16 528 1 395 578 6 410 257 4 509 631 35 724 15,8 Videohry 1 761 347 1 710 665 104 62 42 1375 45 000 - - 22 0,0 Sektor celkem 87 857 038 81 762 171 86 243 53 785 32 458 26 132 4 380 345 12 888 441 10 086 531 40 362 37,7 KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 26 992 029 24 470 579 23 526 16 086 7440 8792 1 525 591 318 200 59 444 695 8,6 Reklama 70 231 516 66 905 432 63 506 50 032 13 474 13 333 2 687 785 12 122 622 8 450 020 1242 15,6 Design 2 343 689 1 929 421 2217 1565 652 637 254 148 363 958 1 857 434 475 0,8 Sektor celkem 99 567 234 93 305 432 89 249 67 683 21 566 22 762 4 467 524 12 804 780 10 366 898 2412 25,0 Správa a podpora kultury 12 895 796 12 913 709 7322 1323 5999 2841 1 429 844 - - 827 7,0 KULTURA CELKEM 228 637 007 215 550 977 231 263 145 121 86 142 84 159 13 748 237 31 474 569 23 020 781 58 878 100,0 * odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví Údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1–5. Tabulka 2: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2011 (sl. 3–5 odhad) v tis. Kč SEKTOR OBLAST PŘÍJMY (VÝNOSY) CELKEM VÝDAJE (NÁKLADY) CELKEM HODNOTA PRODUKCE (v mil. Kč)* MEZI- SPOTŘEBA (v mil. Kč)* HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA (v mil. Kč)* POČET ZAMĚSTNANCŮ (PŘEPOČ.; v os.) VÝDAJE NA INVESTICE EXPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB IMPORT POČET PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB Podíl na HPH (v %) a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 KULTURNÍSEKTOR Kulturní dědictví 13 992 591 14 006 890 10 692 5502 5190 17 545 1 553 226 85 198 308 569 6208 6,5 Scénická umění 9 254 437 9 270 782 11 333 5330 6003 12 953 334 027 62 087 233 455 2694 7,5 Výtvarné umění † 4 237 396 3 623 404 5644 2579 3065 1532 161 137 90 511 163 345 6357 3,8 Kulturní a umělecké vzdělávání 853 294 728 016 7431 2208 5223 589 16 985 - - 1284 6,5 Řemesla 512 016 496 113 482 331 151 1002 9165 1 401 038 2 520 867 1000 0,2 Sektor celkem 28 849 734 28 125 205 35 582 15 950 19 632 33 621 2 074 540 1 638 834 3 226 236 17 543 24,4 KULTURNÍPRŮMYSLY Film a video 15 034 736 14 808 408 17 260 10 466 6794 1684 1 332 310 16 108 960 5 620 776 1242 8,5 Hudba 2 323 758 2 055 598 3331 1489 1842 349 74 168 3 013 288 2 457 483 3145 2,3 Televize 16 341 123 14 878 891 18 884 10 723 8161 3747 1 197 238 43 012 552 406 134 10,2 Rozhlas 5 762 980 4 188 880 6659 2532 4127 2143 201 092 2671 1 191 60 5,1 Knihy a tisk 45 592 955 42 615 511 37 228 24 533 12 695 14 926 1 752 894 8 721 551 5 679 449 37 402 15,8 Videohry 617 850 593 699 606 97 509 438 6 888 - - 20 0,6 Sektor celkem 85 673 402 79 140 987 83 968 49 840 34 128 23 287 4 564 590 27 889 482 14 311 305 42 003 42,5 KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 20 284 667 18 784 113 20 172 12 968 7204 7492 925 218 309 515 92 015 1340 9,0 Reklama 69 612 043 66 955 125 64 767 50 719 14 048 13 726 2 428 401 11 419 866 9 874 423 2377 17,5 Design 2 732 641 2 440 156 2622 1584 1038 633 98 874 213 213 571 554 657 1,3 Sektor celkem 92 629 351 88 179 394 87 561 65 271 22 290 21 851 3 452 493 11 942 594 10 537 992 4374 27,7 Správa a podpora kulturní činnosti 9 059 327 8 895 028 8295 3959 4336 2762 1 324 843 - - 832 5,4 KULTURA CELKEM 216 211 814 204 340 614 215 406 135 020 80 386 81 521 11 416 466 41 470 910 28 075 533 64 752 100 * odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví (dle semifinálních výsledků) † bez designu a uměleckých řemesel Údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1–5. Tabulka 3: Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2012 (sl. 3–5 odhad) v tis. Kč SEKTOR OBLAST PŘÍJMY (VÝNOSY) CELKEM VÝDAJE (NÁKLADY) CELKEM HODNOTA PRODUKCE (v mil. Kč)* MEZI- SPOTŘEBA (v mil. Kč)* HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA (v mil. Kč)* POČET ZAMĚSTNANCŮ (PŘEPOČ.; v os.) VÝDAJE NA INVESTICE EXPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB IMPORT ZBOŽÍ A SLUŽEB POČET PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB Podíl na HPH (v %) a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 KULTURNÍSEKTOR Kulturní dědictví 16 485 796 16 967 282 13 113 5115 7998 17 664 1 737 970 81 060 330 931 6225 9,5 Scénická umění 9 772 738 9 598 549 12 748 6097 6651 12 478 410 116 127 750 330 357 5717 7,9 Výtvarné umění † 3 747 714 3 131 919 4543 2819 1724 1347 178 143 250 750 134 013 6745 2,0 Kulturní a umělecké vzdělávání 847 010 723 172 7599 1705 5894 467 22 988 x x 1255 7,0 Umělecká řemesla 561 330 552 960 568 385 183 1230 . 5 762 836 3 753 715 1000 0,2 Sektor celkem 31 414 588 30 973 882 38 571 16 121 22 450 33 186 2 349 217 6 222 396 4 549 016 20 942 26,6 KULTURNÍPRŮMYSLY Film a video 14 572 857 14 072 571 16 951 9982 6969 1528 1 150 674 11 530 210 8 353 387 1179 8,3 Hudba 1 908 833 1 610 024 1967 1018 949 307 52 846 934 784 1 613 419 2870 1,1 Rozhlas 5 033 731 3 747 632 4479 1967 2512 1809 67 685 1208 9305 60 3,0 Televize 23 485 752 22 016 774 20 897 11 560 9337 4358 1 707 904 153 299 420 419 120 11,1 Knihy a tisk 42 671 923 40 439 861 34 698 21 184 13 514 13 794 1 270 496 8 507 509 5 775 387 36 100 16,0 Videohry 1 121 609 875 795 1075 437 638 736 29 218 . . 28 0,8 Sektor celkem 88 794 705 82 762 657 80 067 46 148 33 919 22 532 4 278 823 21 127 010 16 171 917 40 357 40,2 KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 19 088 441 17 619 198 18 533 11 678 6855 7117 1 348 983 254 900 111 087 3508 8,1 Reklama 66 200 646 62 433 143 61 589 46 108 15 481 13 277 2 271 303 11 810 365 10 976 939 5625 18,3 Design 2 352 209 1 970 123 2200 1549 651 660 74 456 196 612 187 368 1315 0,8 Sektor celkem 87 641 296 82 022 464 82 322 59 335 22 987 21 054 3 694 742 12 261 877 11 275 394 10 448 27,2 Správa a podpora kulturní činnosti 10 120 320 10 090 631 8048 3018 5030 3013 45 749 . . 770 6,0 KULTURA CELKEM 217 970 909 205 849 634 209 008 124 622 84 386 79 785 10 368 531 39 611 283 31 996 327 72 517 100 * odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví † bez designu a uměleckých řemesel Údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1–6. 105 3. KOMENTÁŘ K VÝVOJI KULTURY DLE ÚČTU KULTURY Trojsektorové tabulky jsou zde uvedeny ve finální podobě, to znamená, že se mírně liší od tabulek, které jsou publikovány v oficiálních výstupech účtu kultury publikovaných ČSÚ a NIPOS. Účet kultury za léta 2010–2012 přinesl následující makroekonomická data: Podle dat za rok 2010 dosahoval podíl kultury na celkové produkci 2,49 % (231 263 mld. Kč), podíl na HPH 2,53 % (86 142 mld. Kč) a na HDP 1,56 % (59,5 mld. Kč). V roce 2010 činil počet zaměstnanců (84 159) 1,8 % zaměstnanců v celé ekonomice. V roce 2011 lze podíl kultury na celkové produkci ekonomiky odhadovat na 2,2 % (215,4 mld. Kč), jeho podíl na HPH ve výši 2,33 % (80,4 mld. Kč) a na HDP v úrovni 1,4 % (53,1 mld. Kč). Počet zaměstnanců v roce 2011 činil 81 521, což je 1,7 % zaměstnanců v celé ekonomice. Poměrně nižší úroveň HDP v porovnání s HPH v letech 2011 a 2012 byla dána nízkou úrovní daní vztahujících se ke kulturnímu sektoru a naopak vysokou úrovní přijatých provozních dotací. Snížení HPH oproti roku 2010 bylo ovlivněno jednak relativním nárůstem mezispotřeby a dále celkovým snížením ekonomického výkonu sektoru kultury. Za rok 2012 lze po upřesnění makroekonomických ukazatelů předpokládat, že produkce v kulturním sektoru dosáhla 2,17 % (209 mld. Kč), podíl sektoru kultury na celkovém objemu HPH dosáhl 2,32 % (84,4 mld. Kč) a na celkovém objemu HDP 1,49 % (57,3 mld. Kč). Počet zaměstnanců v roce 2012 činil 79 785, což je 1,6 % zaměstnanců v celé ekonomice. Pro srovnání v rámci ekonomiky ČR je pak možné podle Jaroslava Nováka z ČSÚ3  uvést, že např. odvětví výroby motorových vozidel se na HDP v roce 2010 podílelo 3,5 %, zemědělství 1,3 %, potravinářský průmysl 1,8 %, finanční činnosti 1,2 %, zdravotní péče 3,6 % a vzdělávání 4,2 %. Za pozornost též stojí srovnání situace v ČR a Evropské unii. Podle studie Ekonomika kultury v Evropě (2006) přispěla kulturní a kreativní odvětví v roce 2003 k celkovému HDP EU (30 zemí) 2,6 %, což bylo více než např. chemický průmysl (2,3 %) či obchod s nemovitostmi (2,1 %). Podle této studie pak byl růst odvětví v letech 1999–2003 o 12,3 % vyšší než celkový růst evropského hospodářství a v roce 2004 pracovalo v těchto odvětvích 5,8 mil. lidí, což odpovídá 3,1 % celkového množství zaměstnaných osob v EU (25 zemí). Podle informací, které jsou obsaženy 3 Novák, Jaroslav: Vystoupení na semináři věnovaném vymezení KKP v ČR. Konírna Ministerstva kultury ČR, 30. května 2012 [v rámci projektu Mapování KKP v ČR]. 106 ve Sdělení Evropské komise ze září 2012, přispívají kulturní a kreativní odvětví k celkovému HDP EU 3,3 % a k celkové zaměstnanosti 3 % (6,7 mil. osob). Statistice KKP a jejímu vymezení byla v rámci projektu Mapování věnována rozsáhlá komparativní studie.4 Další studie obsahující makroekonomická data vztahující se ke kreativním průmyslům byly vytvořeny agenturou TERA Consultants. Studie Building a Digital Economy: The Importance of Saving Jobs in the EU’s Creative Industries byla zveřejněna v roce 2010. Podle této studie byl přínos kreativních průmyslů k evropskému HDP zhruba 6,9 % a na zaměstnanosti se kreativní průmysly podílely přibližně 6,5 % (14 mil.) v roce 2008.5 Studie vychází z dat členských zemí, Evropské komise a Světové organizace duševního vlastnictví, která dělí kreativní průmysly na základě jejich vazby k duševnímu vlastnictví do čtyř základních kategorií: hlavní, středně navazující, navazující a nezávislá. Hlavní kategorie se podle odhadu podílela v roce 2008 na celkovém HDP EU 4,5 % (558 mld. eur) a 3,8 % na celkové zaměstnanosti (8,5 mil. zaměstnanců). V roce 2014 byla zveřejněna stejnou agenturou nová studie The Economic Contribution of the Creative Industries to the EU in terms of GDP and Jobs, která se zabývá vývojem kreativních průmyslů od roku 2008 do roku 2011 z pohledu HDP a zaměstnanosti. Studie potvrzuje, že i v těchto letech se kreativní průmysly podílely na celkovém evropském HDP 6,8 % (přibližně 860 mld. eur) a na celkové zaměstnanosti zhruba 6,5 % (asi 14 mil. zaměstnanců), nicméně zároveň poukazuje na možný negativní vývoj týkající se možné celkové ztráty až 400 tis. pracovních míst a ztráty 20 mld. a 200 tis. pracovních míst v hlavních odvětvích pěti největších evropských trhů, představujících přes 70 % celkového objemu kreativních odvětví v Evropě (Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Velká Británie). Studie zkoumala období ekonomické a finanční krize a potvrdila expanzi digitální ekonomiky, umožňující zavedení nových obchodních modelů, jakými jsou např. on‑line hudební platformy a video on demand, díky nimž si kreativní průmysly udržely stejné postavení jako v roce 2008. Roku 2011 se hlavní kreativní průmysly ve 27 zemích EU podílely na celkovém HDP 4,4 % a 3,8 % na celkové zaměstnanosti.6 Studie nicméně poukazuje na rozdíly uvnitř hlavní skupiny kreativních průmyslů, kam na rozdíl od výše zmiňované studie Ekonomika kultury v Evropě a českého účtu kultury řadí i oblast softwaru a informačních technologií. Klasické průmysly ztrácejí 4 Kraus, Marcel – Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/kulturni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranych-zemich [cit. 20. listopadu 2014]. 5 TERA Consultants: Building a Digital Economy: The Importance of Saving Jobs in the EUʼs Creative Industries. Paříž, 2010. Dostupné [on-line] na: http://www.teraconsultants.fr/en/issues/Report- for-the-International-Chamber-of-Commerce-European-Study-on-the-Impact-of-Piracy-in-the-EU [cit. 28. listopadu 2014]. 6 TERA Consultants: The Economic Contribution of the Creative Industries to the EU in terms of GDP and Jobs. Paříž, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.teraconsultants.fr/en/issues/The-EconomicContribution-of-the-Creative-Industries-to-EU-in-GDP-and-Employment [cit. 28. listopadu 2014]. 107 na ekonomickém výkonu s výjimkou TV vysílání a filmové produkce, a naopak činnosti spojené s informačními a komunikačními technologiemi (web, hosting a zpracování dat, programování) ekonomicky rostou. Jak je patrné z tohoto stručného přehledu zveřejněných dat, není možné údaje příliš porovnávat či z nich vyvozovat přesné závěry, protože se velmi liší metodika výpočtu těchto odhadů především v souvislosti s NACE, která jsou do výpočtů zahrnována. Když se vrátíme do ČR a k účtu kultury, zjistíme, že v letech 2010–2012 se podíly na makroekonomických veličinách mírně snižují, a to pokud jde o ekonomický výkon i zaměstnanost. Tabulka 4: Základní ukazatele Účtu kultury ČR (2010–2012) INDIKÁTOR 2010 2011 2012 Podíl KKP na celkové HPH české ekonomiky (v %) 2,53 2,33 2,32 Podíl KKP na celkové zaměstnanosti ČR (v %) 1,8 1,7 1,6 Zdroj: trojsektorové tabulky účtu kultury a data o zaměstnanosti Českého statistického úřadu Nicméně je nutné zdůraznit, že účet kultury nezahrnuje do oblasti kultury oblast digitální ekonomiky, tedy činnosti, související s informačními a komunikačními technologiemi, které jak vyplývá i ze zahraničních studií, se stále výrazněji podílejí na ekonomickém růstu kreativních průmyslů. Podle jediné dostupné studie na téma digitální ekonomiky v ČR, kterou zpracoval Institut pro digitální ekonomiku v roce 2014, zaznamenal vývoj počtu zaměstnanců v sektoru IKT výrazný nárůst: z 116 670 zaměstnanců (včetně podnikatelů) na 140 643 v roce 2012. V roce 2012 činil podíl IT odborníků na celkové zaměstnanosti 2,7 % a studie dohaduje, že do roku 2020 by se mohl počet zaměstnaných v sektoru IT zvýšit na dvojnásobek. Studie rovněž odhaduje podíl kulturních a kreativních průmyslů včetně sektoru IKT na celkovém HDP na 3,7 %.7 Pokud jde o dílčí údaje výsledků účtů kultury, vyplývá z dat uvedených v tabulkách a na obrázku 1, že v rámci kulturních a kreativních průmyslů nejvíce přispívají k HPH oblasti knih a tisku, reklamy, televize a dále se na přínosu k HPH podílejí i architektura, film, hudba, design a videohry. Oblasti kulturního sektoru není vhodné porovnávat z pohledu přínosu k HPH, protože se ve velké míře jedná o oblasti dotované z veřejných rozpočtů. 7 Informace o studii Institutu pro digitální ekonomiku Potenciál digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů pro další rozvoj a konkurenceschopnost České republiky jsou dostupné [on-line] na: http://www.digitalniekonomika.cz/ [cit. 12. prosince 2014]. 108 Obrázek 1: Podíl jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě všech KKP v roce 2012 Některé oblasti, např. řemesla a design, jsou velmi náročné na sběr dat, a proto se jejich podíl na HPH jeví jako velmi nízký. Oblast kulturního dědictví zahrnuje čtyři skupiny dle CZ-NACE, z nichž nejdůležitější jsou kulturní památky, knihovny a muzea (viz tabulku č. 3), nicméně vzhledem ke složitosti určení statistických dat by bylo nepřesné a zavádějící uvádět data zvlášť pro každou ze skupin. V případě oblasti videoher je nutné k výsledku poznamenat, že se jedná o velmi mladé odvětví, které v ČR prozatím čítá skromný počet podnikatelských subjektů zabývajících se vývojem a vydáváním her. Obecně se v tabulkách projevuje úskalí spočívající v zahrnutí dvou nesourodých oblastí do jednoho celku: netržních oblastí závislých na veřejné podpoře (knihovny, památky, archivy, částečně scénická umění atd.) s oblastmi tržními (bez veřejné podpory). Produkce u netržních oblastí je totiž stanovena součtem nákladů (včetně nákladů hrazených z dotací), zatímco u tržních oblastí se jedná o součet příjmů bez DPH. Dále se mohou v tabulce objevovat určité duplicity, kupř. tržby v oblasti reklamy částečně pocházejí z televizního a rozhlasového vysílání. V kolonkách rozhlas a televize jsou však započteny také, jelikož tvoří součást rozpočtu těchto médií. Například ve Spojeném království z celkového objemu tržeb reklamního průmyslu, který činil v roce 2000 celkem 16 mld. liber, odečítají 13 mld. liber připadajících na tržby jiných kreativních průmyslů, aby se vyhnuli duplicitám.8 8 DCMS: Creative Industries Mapping Document 2001, Advertising. Dostupné [on-line] na: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/ file/183545/2001Advertising2001.pdf [cit. 28. ledna 2014]. 109 Velmi pozoruhodné je dále srovnání počtu subjektů a počtu zaměstnanců v jednotlivých letech. Zatímco počet subjektů celkem ve všech kulturních a kreativních oblastech dramaticky rostl (z 58,9 tis. subjektů v roce 2010 přes 64,8 tis. v roce 2011 až na 72,5 tis. v roce 2012), počet zaměstnanců přesto klesal (z 84,2 tis. pracovníků v roce 2010 přes 81,2 tis. v roce 2011 až na 79,8 tis. v roce 2012). Pokud by tato čísla odpovídala skutečnosti, potom můžeme konstatovat, že v roce 2012 připadalo na jeden subjekt průměrně 1,1 zaměstnance. Pan J. Novák z ČSÚ vysvětluje tento jev následovně: „Je pravda, že od roku 2008 celkový počet zaměstnanců v ekonomice klesá (krizové období). Naopak počet ekonomických subjektů (údaje z Registru ekonomických subjektů, ČSÚ) má rostoucí tendenci (od roku 2010 do roku 2012 vzrostl o 3,1 %, tj. o téměř 83 tis.). Co se týká čísel o kultuře, počet ekonomických subjektů (právnických i fyzických osob a také i bez zaměstnanců a tržeb) je zjišťován z uvedeného RES. Počet zaměstnanců vychází z různých zdrojů (šetření KULT NIPOS a ČSÚ, podniková šetření a šetření neziskových institucí z ČSÚ a z doplňkových šetření – umělecká řemesla, design, cirkusy, amatérská divadla, videohry). Šetření KULT jsou v tomto směru zřejmě nejvěrohodnější. Výsledky podnikových zjišťování mohou být značně ovlivněny velikostí výběrového souboru a dopočty. Řekl bych, že se v letech 2010–2012 metodika v tomto směru nijak nezměnila, takže by v zásadě měla být data srovnatelná. Když se podíváme do jednotlivých oborů či na jednotlivé poskytovatele, zdá se, že nejhlubší pokles počtu zaměstnanců je v oblasti tisku, dále také ve scénickém umění a v uměleckém vzdělávání. V jemnějším členění jednotlivých poskytovatelů je patrný pokles u filmu a videa, muzeí, kulturních domů i divadel. Přesné zjištění příčin by vyžadovalo probrat důvody poklesu zaměstnanců u jmenovaných oborů či poskytovatelů.“ Dalším vysvětlením nízkého údaje počtu zaměstnanců je také samotný popis ukazatele zaměstnanosti. V dokumentu Výsledky účtu kultury za rok 20129 je vysvětlen počet zaměstnanců následovně: „V roce 2012 v ní (kultuře) pracovalo zhruba 90 tis. pracovníků, z toho necelých 80 tis. zaměstnanců (přepočtený stav) a zbytek dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat dalších několik tisíc osob pracujících v resortu na základě dohod o pracovní činnosti či v postavení osoby samostatně výdělečně činné. Pokud bychom přepočetli výši vykázaných ostatních osobních výdajů v kultuře pomocí průměrných mezd podle daných oblastí, dojdeme k počtu dalších zhruba 15 500 pracovníků zapojených na základě dohod (přepočtených na plnou pracovní dobu). Z výsledku různých statistických zjišťování lze odhadovat, že v kultuře dále působí přibližně 45 tis. OSVČ (majitelů). Celkem by tedy bylo možné odhadnout počet osob pracujících v kultuře zhruba na 150 tis. (zaměstnanců, dobrovolníků, pracovníků na dohody a OSVČ). Tento počet samozřejmě nezahrnuje pracovníky zabývající se kulturními aktivitami v nekulturních organizacích.“ 9 NIPOS: Výsledky účtů kultury a metodika účtu kultury ČR. Praha, 2009–2014, s. 12. Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424 [cit. 17. října 2014]. 110 Co se týká počtu subjektů, lze vyvodit, že v uvedených tabulkách může být určitá část subjektů zcela bez zaměstnanců. Navíc není výjimkou, že jedna fyzická osoba založí více subjektů z důvodů daňové optimalizace (třeba založí s. r. o., která je plátcem DPH, další subjekt nebo svoji živnost, která není plátcem DPH). Nicméně do počtu zaměstnanců je tato fyzická osoba započtena pouze v případě, že se nechá zaměstnat na pracovní poměr. Kapitola Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů od P. Bednáře a L. Danka z UTB Zlín poskytuje jiný úhel pohledu na odvětví obsažená v účtu kultury. Podle jejich metodiky bylo v roce 2013 ve všech sledovaných kulturních a kreativních odvětvích celkem 51 929 ekonomicky aktivních subjektů (vyloučeny byly subjekty s nulovým obratem a bez zaměstnanců) a dohromady zaměstnávaly 162 342 pracovníků. Kapitola také uvádí strukturu jednotlivých oblastí podle velikostí subjektů (OSVČ, mikropodniky, malé, střední a velké podniky) a potvrzuje, že nejvíce subjektů tvoří osoby samostatně výdělečně činné a mikropodniky. Celkové počty zaměstnanců a ekonomických subjektů v účtu kultury a ve zmíněné kapitole P. Bednáře a L. Danka se však poměrně výrazně liší. Pokud jde o počty subjektů, jsou nesrovnalosti dány také skutečností, že účet kultury pracuje povětšinou se skupinami čtyřmístných NACE, do kterých jsou řazeny subjekty podle registru ekonomických subjektů (RES). Mnohé subjekty, které vykonávají činnost shodnou s popisem daného NACE, jsou však v RES zařazeny do nadřazené skupiny trojmístné, či dokonce dvoumístné NACE, a proto nejsou ve skupině čtyřmístné NACE vůbec zaznamenány. Naopak velmi často dochází ke skutečnosti, že se v RES vyskytují, jak již bylo řečeno, i neaktivní subjekty, které činnost nevykonávají či do dané skupiny nespadají. Výše uvedené nesrovnalosti a nepřesnosti lze považovat za celkovou nepřesnost a chaos ve všech dostupných statistikách, které mají problém podchytit a sledovat odvětví KKP a zahrnují především data velkých podniků (která jsou snadno zjistitelná), zatímco data za mikropodniky a živnostníky jsou velmi nepřesná. K tomu přispívá i skutečnost, že ve formuláři daňového přiznání nemusí živnostníci zařadit svoji hlavní činnost do patřičné kategorie ze seznamu ekonomických činností, který by odpovídal kategoriím CZ-NACE, a navíc vykonávají více druhů činností. V důsledku jsou často ve statistice zcela nedohledatelní. Dalším úskalím je vzájemná neprovázanost jednotlivých statistických šetření z různých úhlů pohledu, existence více paralelních zdrojů statistik (ČSÚ a data komerčních statistických firem) a do jisté míry pochopitelná, avšak demotivující netransparentnost statických dat. Další informace k metodice sestavování trojsektorových tabulek a o jednotlivých ukazatelích popisuje následující podkapitola. 111 4. METODIKA SESTAVENÍ TZV. TROJSEKTOROVÉ TABULKY SATELITNÍHO ÚČTU KULTURY (autorem této podkapitoly je Jaroslav Novák z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ) Metodika sestavení satelitního účtu kultury vznikala poměrně nesnadno a v postupných krocích souvisejících jak s objektivními změnami, tak i s rozvíjením subjektivních zkušeností s opakujícím se zpracováním tohoto účtu. Jak známo, kultura patří mezi nejsložitější oblasti života společnosti. Nezahrnuje jen hmatatelné výsledky lidského ducha, jako např. písemnictví, ale i jevy nehmatatelné, mezi které patří způsoby života, systém hodnot, tradice či přesvědčení. Samozřejmě, něco tak obsáhlého a stěží uchopitelného nelze plně postihnout statistickými metodami, a to ani z větší části. Našimi omezenými prostředky dokážeme lépe či hůře zachytit jen hmotnou stránku kultury, resp. něco jako její „infrastrukturu“ a jí odpovídající výstupy. Obtíže způsobují také specifika spočívající v modifikovaném působení ekonomických vztahů v kultuře. Jsou spojena např. s problémy ocenění originálních kulturních statků a služeb. Další překážkou odpovídajícího postižení kulturního sektoru představuje uspořádání statisticky sledovaných dat ve formě klasifikací odvětví oborů, produktů či druhů výdajů apod. Rozsah a různorodost kulturních aktivit počínajících kulturním dědictvím přes živé umění, tvorbu a média až po správní činnosti včetně ochrany autorských práv nekorespondují patřičně se zmíněnými statistickými klasifikacemi. V důsledku toho je v mnoha případech nutné údaje za daný kulturní obor či aktivitu pracně získávat, popř. odhadovat z agregovaných dat zahrnujících také nekulturní či kulturní činnosti, avšak více než jen jedné oblasti (oboru apod.). Výše uvedené okolnosti a také potřeba nejasného vymezení rozsahu kulturního sektoru na samém počátku prací na přípravě satelitního účtu kultury byly – a lze říci, že i nadále jsou – příčinou postupného upřesňování metodiky sestavení tohoto účtu.10 Poprvé byl účet kultury – na základě usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008 – sestaven v ověřovacím provedení za referenční rok 2009. Poté byl ukončen projekt ESSnet Culture organizovaný Eurostatem, jehož výstupem bylo – mimo jiné – jednotné vymezení sektoru kultury v rámci EU. Výsledky výše uvedeného projektu byly zapracovány do novelizované metodiky sestavení kulturního účtu11 a uplatněny již v rámci účtu za referenční rok 2010. V tomto zpracování bylo spolu s členěním kulturního sektoru podle kulturních oblastí (odvětví) a poskytovatelů kulturních služeb také využito členění Evropské komise na kulturní a kreativní sektor, tj. členění na oblast tradičního umění 10 Viz Systém účtů kultury, op. cit., NIPOS, Praha, 2009, dále zpřesněný v letech 2011 a 2013. 11 Metodika byla zveřejněna na stránkách NIPOS v roce 2014. 112 a kulturních průmyslů a oblast kreativních průmyslů. Z důvodu úplnosti údajů za celou kulturu byly jmenované sektory doplněny o správní (režijní) činnosti (včetně ochrany autorských práv a podpory kultury), které jsou s kulturou – jako s každou oblastí lidských aktivit – neoddělitelně spojeny. Výsledky zpracování satelitního účtu kultury v tomto členění jsou zachyceny v tzv. trojsektorové tabulce, jejíž postup sestavení je popsán níže. Popis sestavení trojsektorové tabulky Tabulka zahrnuje celý rozsah kulturních aktivit v souladu s vymezením kultury v rámci zmíněného projektu ESSnet Culture. Tyto aktivity jsou rozčleněny do tří sektorů (kulturní sektor, kulturní průmysly a kreativní průmysly) a „režijní“ oblasti zahrnující správní činnosti v kultuře včetně ochrany autorských práv a tzv. podpůrné činnosti (různé spolky, kluby a sdružení na podporu kulturních činností). Sektory jsou dále členěny do oblastí (kulturních odvětví či oborů), kterým odpovídají jednotlivé řádky tabulky. Z pohledu uplatněných ukazatelů zahrnuje tabulka hodnotové i naturální ukazatele odpovídající jednotlivým sloupcům tabulky. Z ukazatelů naturálních jsou to pouze počty zaměstnanců a počty právnických a fyzických osob působících v kultuře. Více je hodnotových ukazatelů, které jsou v zásadě dvojího druhu – mikroekonomické (sloupce 1, 2, 7, 8 a 9) a makroekonomické (sloupce 3, 4 a 5). Prvé se vyčíslují přímo ze sumarizovaných – a popř. dopočtených a poté sumarizovaných – výsledků příslušných statistických zjišťování a druhé se za kulturu odvozují (propočítávají a případně i částečně odhadují) ze zpracovaných podkladů národních účtů zahrnujících celou ekonomiku. Příjmy (výnosy) a výdaje (náklady) celkem Tyto ukazatele vycházejí z účetnictví (účtových tříd 5 a 6) jednotlivých kulturních institucí a jsou přímo obsaženy ve všech statistických výkazech využívaných k jejich propočtu. Zdroje dat v zásadě představují roční šetření ČSÚ (KULT, šetření v neziskových institucích – NI a podniková šetření tzv. Structural Business Survey – SBS), dále šetření NIPOS (KULT a doplňková zjišťování) a šetření IDU (doplňková zjišťování). Za oblast kulturního dědictví (klasifikace CZ-NACE 91.01, 02, 03, 72.20) jsou údaje o příjmech a výdajích přímo (tj. bez problémů) přebírány z ročních celoplošných šetření KULT prováděných NIPOS (knihovny, muzea a galerie, kulturní památky). Údaje o archivech zjišťuje NIPOS dodatečným šetřením (zvlášť za veřejné archivy 113 a zvlášť za archivy soukromé). V případě dat za soukromé archivy je nutné – s ohledem na nemalou non-respons – dojít k výsledkům pomocí dopočtu na celý soubor respondentů. Doposud nejsou získávána data za archeologická naleziště (NACE 72.20). Do kulturního dědictví patří také maloobchod se starožitnostmi, známkami, mincemi, upotřebenými knihami a uměleckými předměty (NACE 47.48.9 a 47.79). Údaje za tyto činnosti se získávají (propočítávají) z tzv. podnikového výběrového šetření SBS, konkrétně výkazem P 5-01. Potíž je v tom, že se výsledky zjišťují a dopočítávají pouze do úrovně tříd (čtyř míst klasifikace NACE). Data za maloobchod se známkami, mincemi, rukodělnými výrobky a za činnost uměleckých galerií jsou agregována do jedné položky společně s daty za maloobchod s topným olejem, plynem, uhlím či zbraněmi a střelivem. Podobně tomu je s daty za maloobchod s použitými knihami a starožitnostmi, která jsou agregována s daty za maloobchod s ostatním zbožím. V těchto případech nelze než údaje za kulturní aktivity velmi hrubě odhadnout, a to v prvém případě v úrovni 5 % z agregované položky a ve druhém na úrovni 90 %. Správnějším, avšak finančně a kapacitně náročným řešením by bylo založit odhad na doplňkových šetřeních zjišťujících produktivitu z maloobchodních tržeb jednotlivých druhů zboží. Údaje o příjmech a výdajích za oblast scénického umění (NACE 90.01, 02, 04) jsou získávány z šetření NIPOS řady KULT (divadla, koncertní sály, festivaly, hudební soubory, kulturní domy) a dále z doplňkových zjišťování NIPOS (amatérská divadla, folklorní soubory) a IDU (cirkusy). Data, která nejsou těmito šetřeními plně zachycena (NACE 90.02, 04) jsou konfrontována s údaji z ročního podnikového šetření SBS s tím, že je dávána přednost hodnotově vyšším údajům. Údaje za NACE 90.01 a 90.04 jsou doplněna dále o výsledky ročního zjišťování ČSÚ v neziskových institucích (NI). Data za výtvarné umění (NACE 74.20, 90.03) vycházejí z ročního šetření SBS, a to jak v případě fotografické činnosti, tak i umělecké tvorby. Za uměleckou tvorbu jsou navíc k dispozici výsledky ročního šetření neziskových institucí (NI), které dříve jmenovaná šetření doplňují. Údaje za kulturní a umělecké vzdělávání (NACE 85.52) vycházejí přímo z ročních šetření SBS a NI, která provádí ČSÚ. S daty vztahujícími se k uměleckým řemeslům (NACE části odd. 14, 15, 16, 23, 25, 31, 32 a 43) jsou zřejmě největší problémy. S ohledem na skutečnost, že je není možné získat (vyčlenit) z rutinně prováděných šetření SBS, je nutné provádět odhady z doplňkového šetření NIPOS u poměrně malé části respondentů. Pokroku v této oblasti značně brání i skutečnost, že umělecká řemesla nejsou přesně (v kategoriích statistických klasifikací) vymezena (definována). 114 Údaje za film a video (NACE 59.11, 12, 13, 14, 77.22, 47.63) jsou získávány přímo z ročního podnikového šetření SBS. Data za maloobchodní činnost vztahující se k oblasti video jsou odhadnuta v rozsahu odpovídajícím 50 % hodnot za celou NACE 47.63 (druhá polovina odpovídajících hodnot je přiřazena k maloobchodní činnosti vztahující se k hudebním nahrávkám – viz níže). Údaje za oblast hudby (NACE 59.20 a 47.63) jsou získávány přímo z šetření SBS a NI. Za maloobchodní činnost se přiznává hudebním nahrávkám 50 % hodnoty za NACE 47.63 (viz výše). Údaje týkající se rozhlasového a televizního vysílání (NACE 60.10, 20) jsou přímo přebírány z ročního šetření ČSÚ řady KULT. Data za oblast knihy a tisk (NACE 58.11, 13, 14, 63.91, 74.30, 47.61, 62) jsou přímo přebírána (včetně maloobchodní činnosti) z výsledků šetření SBS a NI. Příjmy a výdaje za videohry (NACE 58.21) jsou přejímány z výsledků doplňkového zjišťování IDU, popř. z výběrového šetření SBS (tato data jsou však v porovnání s prvými neúplná). Údaje za oblast architektury (NACE 71.11) jsou přímo přebírány z výsledků šetření SBS a NI prováděných ČSÚ. Údaje za oblast reklamy (NACE 73.11) jsou přímo přebírány z šetření SBS. Data za design (NACE 74.10) jsou přebírána z doplňkového šetření IDU, případně z výběrového šetření SBS (je dávána přednost úplnějším výsledkům – vyšším hodnotám). Údaje vztahující se ke správě a podpoře kulturních činností (správa a řízení, ochrana autorských práv a podpora kulturních činností, tj. NACE 84.11, 12 a 94.99.2) jsou přebírány z podkladů MK (o hospodaření PO MK ČR), z šetření SBS (NACE 84.12 – v částečném rozsahu 15 %) a z šetření NI (za NACE 94.99.2). Makroekonomické ukazatele Ukazatele hodnoty produkce, mezispotřeby a hrubé přidané hodnoty (sl. 3, 4 a 5 tabulky) vycházejí z národního účetnictví (z výrobní metody výpočtu HDP), konkrétně z tabulek dodávek a užití. Lze říci, že z těchto údajů lze makroekonomické ukazatele za sektor kultury spíše odhadovat než přesně kalkulovat. Je tomu z našeho pohledu zejména pro nevhodné členění dat v tabulkách dodávek a užití pouze do úrovně oddílů (na dvě místa NACE), zatímco kulturní aktivity jsou nejčastěji až na 115 úrovni tříd (čtyři místa NACE). To znamená, že přímo z tabulky dodávek a užití lze přebírat data za ty kulturní oblasti, které jsou v klasifikaci vyjádřeny na úrovni oddílu (NACE 59, 60 a 90). Data je však nutno rozdělit na dílčí kulturní oblasti. Například se to týká NACE 60 zahrnující rozhlasové a televizní vysílání. To se provádí podle relací výše odpovídajících ukazatelů (výnosy či spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb) zjištěných za dané období výkazy KULT. V zásadě se při vyjádření makroekonomických ukazatelů kulturních oblastí z tabulek dodávek a užití postupuje podle některého z níže uvedených vzorců (řazených od nejjednoduššího k nejsložitějšímu): 1. hodnoty za kulturní aktivity na úrovni oddílu se přímo převezmou za všechny tři ukazatele z tabulek dodávek a užití s tím, že na dílčí kulturní oblasti se rozdělí v poměru jejich příjmů (produkce) a jejich výdajů na spotřebu materiálu, energie, zboží a služeb (mezispotřeba); hrubá přidaná hodnota představuje rozdíl mezi propočtenou produkcí a mezispotřebou 2. hodnoty za kulturní aktivity na úrovni třídy zahrnuté do společného oddílu s nekulturními aktivitami se vyčíslí tak, že se zjistí podíl dané třídy na příjmech (výnosech) celého oddílu a podobně i podíl dané třídy na spotřebě materiálu, energie, zboží a služeb celého oddílu; pomocí těchto podílů se vypočtou produkce a mezispotřeba připadající na danou třídu z celkové produkce a mezispotřeby oddílu 3. v případech, kdy nelze postupovat podle bodu 2, např. z důvodu, že je třeba vyjádřit hodnoty za více tříd a z více oddílů zároveň (umělecká řemesla), či nejasného vztahu mezi třídami a oddíly souvisejícího mimo jiné i s rozdílnými výsledky šetření SBS a NI apod. (správa a podpora kulturní činnosti), se postupuje tak, že propočet vyjde z úrovně příjmů (výnosů) třídy či podtřídy a její mezispotřeba se určí z příjmů dané třídy podle procentního podílu mezispotřeby na produkci vyššího celku (oddílu) Podle jednotlivých oblastí jsou uplatněny výše uvedené postupy propočtu takto: Kulturní dědictví – postup dle bodu 2 za NACE 90.01, 02, 03 a také dle bodu 2 za NACE 47.78 a 79 s tím, že platí procentní poměry 5 a 90 % – viz kapitolu 3.2.1. Scénická umění, výtvarné umění a kulturní a umělecké vzdělávání – postup dle bodu 2. Umělecká řemesla – postup dle bodu 3. 116 Film a video a hudba – postup dle bodu 2 s tím, že u NACE 47.63 se uplatňuje dělení zjištěných hodnot mezi film a video na straně jedné a hudbu na straně druhé na dvě stejné části. Televize a rozhlas – postup dle bodu 1. Knihy a tisk, videohry, architektura, reklama a design – postup dle bodu 2. Správa a podpora kulturních činností – postup dle bodu 3. Počet zaměstnanců a výdaje na investice Údaje za naturální ukazatel počtu zaměstnanců stejně jako za hodnotový ukazatel výdajů na investice (sl. 6 a 7 tabulky) jsou získávány za jednotlivé kulturní oblasti v zásadě ze stejných zdrojů (šetření) jako údaje o příjmech a výdajích (tj. KULT, SBS, NI a doplňková šetření ČSÚ, NIPOS a IDU) – viz bod 2.1. K ukazateli počtu zaměstnanců je třeba dodat, že výsledky zmíněných šetření za jednotlivé třídy NACE jsou porovnávány s údaji ČSSZ o počtu pojištěnců (ve stavu k 30. červnu referenčního období). V souladu se zásadou, že by přepočtené stavy zaměstnanců neměly být vyšší než počty pojištěnců, mohou být popř. upraveny. Kulturní dědictví – data za kulturní památky, muzea a galerie a knihovny se přebírají ze šetření KULT, data za archivy z doplňkového šetření a data za maloobchodní činnost ze šetření SBS (s uplatněním výše uvedeného rozdělení vykázaných hodnot v úrovni 5 a 90 %). Scénická umění, výtvarné umění, kulturní a umělecké vzdělávání a umělecká řemesla – data se získávají z šetření KULT, NI, SBS a z doplňkových šetření. Film a video – data se získávají z šetření SBS s tím, že v případě NACE 47.63 připadají na tuto oblast poloviční hodnoty. Hudba – data se získávají z šetření SBS a NI s tím, že na oblast hudby připadají za NACE 47.63 poloviční hodnoty. Televize a rozhlas – data se přebírají ze šetření KULT (ČSÚ). Knihy a tisk – data se přebírají z výsledků šetření SBS a NI. Videohry – data se přebírají z doplňkového šetření IDU, případně z šetření SBS. 117 Architektura a reklama – data se přebírají ze šetření SBS a NI. Design – data se přebírají z doplňkového šetření IDU či ze šetření SBS. Správa a podpora kulturní činnosti – data se přebírají z údajů o hospodaření příspěvkových organizací ministerstva kultury a dále z šetření SBS (s podílem 15 %, odpovídajícím NACE 84.12) a NI (za podtřídu NACE 94.99.2). Export a import zboží a služeb Údaje o vývozu a dovozu zboží a služeb kulturního charakteru (sl. 8 a 9 tabulky) jsou získávány ze statistiky zahraničního obchodu ČSÚ, a to zvlášť za obchod se zbožím a zvlášť za obchod se službami. Nutno dodat, že statistika zahraničního obchodu není vyčerpávající, ale výběrová a s ohledem na předmět zjišťování nelze získané údaje dopočítávat. V případě obchodu se zbožím představuje problém skutečnost, že nejsou zcela jasně vymezena umělecká řemesla a jejich produkty. Zahraniční obchod v oblasti uměleckých řemesel je poměrně významný. Údaje za jednotlivé oblasti kultury (řádky tabulky) se získají prostým součtem dat pod příslušnými kódy zboží a služeb, a to za vývoz a dovoz zvlášť. Počet právnických a fyzických osob Údaje o počtu ekonomických subjektů se získávají z Registru ekonomických subjektů vedeného ČSÚ. Počty ekonomických subjektů jsou uvedeny podle jednotlivých tříd, a tak se v rozhodujícím počtu případů dají data přebrat bez dodatečných úprav. Problémy s odhady je třeba řešit u tříd, ke kterým se vztahuje procentní odhad hodnot (NACE 47.78, 79, 63 a 84.12 – viz bod 2.1). V případě oblasti správy a podpory kulturních činností (podtřída 94.99.2) se vychází z počtu respondentů zahrnovaných do šetření NI. 118 5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Jak je z výše uvedeného textu zřejmé, sestavení účtu kultury a potažmo i trojsektorové tabulky se střetává s nemalými problémy. S ohledem na jejich závažnost lze potřebné změny směřující k jejich řešení rozdělit do několika skupin: • Je třeba dbát na zkvalitňování současných statistických zjišťování (důraznější vymáhání dat od respondentů, větší výběrové soubory, důsledné uplatňování dopočtů zjištěných dat na základní soubor, stálá aktualizace registru respondentů atd.). • Bylo by vhodné využít k upřesňování a porovnávání dat i další vhodné partnery, kteří mohou získávat data. Máme na mysli především profesní a zastřešující organizace jednotlivých odvětví, které by měly mít nejlepší přehled a v jejichž vlastním zájmu by mělo být co nejkvalitnější zjišťování dat. Mezi tyto organizace patří např. Česká komora architektů, Česká filmová komora, České hry nebo Svaz českých knihkupců a nakladatelů. • Český statistický úřad a Národní informační a poradenské středisko pro kulturu by měly více spolupracovat s těmito profesními a zastřešujícími organizacemi a provádět společně doplňková zjišťování za kulturní aktivity, které nejsou pokryty řádným statistickým nebo jejichž řádné šetření neposkytuje dostatečně věrohodná data (oblast uměleckých řemesel, soukromých archivů, cirkusů, videoher, designu). • Odvětví uměleckých řemesel vyžaduje specifický postup a metodiku zjišťování dat, protože činnosti tohoto odvětví nejsou podchyceny samostatnou klasifikací a subjekty spadají do mnoha NACE zpracovatelského průmyslu. V zahraničí (Velká Británie, Německo) je vyvíjena speciální metodika na sledování tohoto odvětví, jejíž základ spočívá ve vytvoření základního adresáře subjektů vykonávajících umělecká řemesla a kvalifikovaných dopočtů. • Bylo by vhodné zkvalitnit informace potřebné pro propočet či odhad hodnot za kulturní aktivity z agregovaných položek zahrnujících i aktivity nekulturní (týká se to zejména možných dodatečných šetření v oblasti maloobchodu a ve třídě 84.12 NACE). Vyřešení stávajících problémů není, resp. nebude jednoduché (pokud kdy bude zcela dosaženo). Je limitováno omezenými finančními i kapacitními možnostmi i současným stavem nepřesnosti statistického zjišťování na obecné úrovni. Pro zkvalitnění dat kulturního účtu bychom však již v současné době měli usilovat o důsledné plnění alespoň těch požadavků, které jsou reálně možné. Ke zlepšení statistiky by měly výrazně přispět i profesní a odborné organizace, v jejichž zájmu by měla být co největší transparentnost a dostupnost dat. 119 Seznam zkratek a vysvětlení základních statistických pojmů ČSÚ – Český statistický úřad HDP – hrubý domácí produkt je výsledkem výpočtu: produkce minus mezispotřeba plus daně z produktů minus dotace na produkty HPH – hrubá přidaná hodnota je rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou IDU – Institut umění – Divadelní ústav KULT – statistická šetření kulturních organizací NACE – mezinárodní klasifikace ekonomických činností NI – šetření neziskových institucí NIPOS – Národní informační a poradenské středisko pro kulturu produkce – součet tržeb za služby a produkty SBS – podniková šetření tzv. Structural Business Survey RES – Registr ekonomických subjektů – veřejný seznam, který je veden podle § 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě 120 ZDROJE Adamcová, Jana, Jetmar, Marek, Rudyšarová, Alexandra: Potenciál digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů pro další rozvoj a konkurenceschopnost České republiky. Výzvy, přínosy a impulsy pro vládní politiku. Institut pro digitální ekonomiku, Praha, 2014. Cikánek, Martin, a kol.: Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku II. Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2013. Digitální ekonomika. Dostupné [on-line] na: www.digitalniekonomika.cz [cit. 17. prosince 2014]. DCMS: Creative Industries Mapping Document 2001, Advertising. Dostupné [on-line] na: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/ file/183545/2001Advertising2001.pdf [cit. 28. ledna 2014]. EK: Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů předkládající návrh strategie k uvolnění potenciálu kulturních a kreativních odvětví. Brusel, 26. září 2012. EK: Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví. Brusel, 2010. Dostupné [on-line] na: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ. do?uri=COM:2010:0183:FIN:CS:PDF [cit. 17. ledna 2015]. European Statistical System Network on Culture – Final Report. ESSnet Culture, 2012. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/ documents/ess-net-report-oct2012.pdf [cit. 17. září 2014]. Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/kulturni-akreativni-prumysly-ve-vybranych-zemich [cit. 20. listopadu 2014]. Novák, Jaroslav: Vystoupení na semináři věnovaném vymezení KKP v ČR. Konírna Ministerstva kultury ČR, 30. května 2012 [v rámci projektu Mapování KKP v ČR]. NIPOS: Výsledky účtů kultury a metodika účtu kultury ČR. Praha, 2014. Dostupné [on‑line] na: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424 [cit. 17. října 2014]. TERA Consultants: The Economic Contribution of the Creative Industries to the EU in terms of GDP and Jobs. Paříž, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.teraconsultants.fr/en/issues/The-Economic-Contribution-of-theCreative-Industries-to-EU-in-GDP-and-Employment [cit. 28. listopadu 2014]. 121 TERA Consultants: Building a Digital Economy: The Importance of Saving Jobs in the EU’s Creative Industries. Paříž, 2010. Dostupné [on-line] na: http://www. teraconsultants.fr/en/issues/Report-for-the-International-Chamber-of-CommerceEuropean-Study-on-the-Impact-of-Piracy-in-the-EU [cit. 28. listopadu 2014]. Throsby, David: The concentric circles model of the cultural industries. Cultural Trends, 2008, 17(3), s. 147–164. 122 OBSAH 1. Úvod  124 2. Organizace statistických zjišťování  125 3. Zdroje dat pro národní účetnictví  126 4. Přehled satelitních účtů  129 5. Základní charakteristika odvětvové struktury české ekonomiky  133 6. Komparace kulturního sektoru s vybranými odvětvími ekonomiky ČR 135 7. Závěr  140 Zdroje  142 Příloha  143 Postavení kultury v rámci makroekonomiky ČR: Organizace statistických dat, satelitní účty Marek Rojíček SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj struktury přidané hodnoty podle základních výrobních sektorů 133 Graf 2: Srovnání satelitních účtů kultury, neziskových institucí, cestovního ruchu a zemědělství 135 Graf 3: Srovnání výdajů vládních institucí na vybrané oblasti (mld. Kč, rok 2011) 138 123 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Nejvýznamnější odvětví v české ekonomice dle klasifikace CZ-NACE (s podílem nad 2 % hrubé přidané hodnoty) 137 Tabulka 2: Hrubá přidaná hodnota, export, zaměstnanost a počty aktivních jednotek podle odvětví (oddíly CZ-NACE) 143 124 1. ÚVOD V následující kapitole je nejprve stručně shrnut proces a organizační zajištění sběru statistických údajů v rámci fungování tzv. státní statistické služby. Klíčovou organizací v tomto procesu je ze zákona Český statistický úřad, který je také hlavním poskytovatelem statistických výstupů. Důležitou roli, zejména v dílčích sektorových statistikách, hrají jednotlivá ministerstva či jimi zřizované organizace. Kromě odvětvových a průřezových statistik slouží údaje ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů jako vstupní data pro sestavování národních účtů, jež tvoří základní rámec měření ekonomických transakcí v národním hospodářství. Na systém národních účtů navazují jednotlivé satelitní účty, jejichž struktura a vazba na národní účetnictví jsou značně různorodé. Přehledu satelitních účtů je věnována další subkapitola, podrobně jsou pak analyzovány údaje ze satelitního účtu kultury a údaje za kulturní sektor jsou zasazeny do makroekonomického kontextu a srovnávány s jinými oblastmi národního hospodářství. 125 2. ORGANIZACE STATISTICKÝCH ZJIŠŤOVÁNÍ Na základě zákona č. 89/1995 je státní statistická služba vymezena jako „činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování“. Hlavním orgánem státní statistické služby je ze zákona Český statistický úřad (ČSÚ), v dílčích oblastech však tuto činnost vykonávají také ministerstva (ministerstvo dopravy, ministerstvo kultury, ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí). ČSÚ je garantem metodiky statistických zjišťování a je také odpovědný za jejich koordinaci, tj. spolupracuje s ministerstvy při přípravě programu statistických zjišťování a dbá, aby nedocházelo k nadměrnému zatěžování zpravodajských jednotek. ČSÚ dlouhodobě optimalizuje a integruje systém statistického zjišťování s cílem snížit zátěž zpravodajských jednotek, mezi lety 2008 a 2011 došlo k jejímu snížení o více než dvě pětiny (zejména zrušením strukturálních podnikových výkazů u podnikatelů-fyzických osob a redukcí u malých a středních právnických osob). Konkrétní statistická zjišťování pro každý kalendářní rok jsou stanovena na základě vyhlášky o statistických zjišťováních, kterou schvaluje vláda ČR. Pro rok 2013 bylo vyhlášeno 197 statistických zjišťování, z toho 110 prováděných ČSÚ a 87 dalšími orgány státní statistické služby. Sběr dat ze statistických výkazů realizuje ČSÚ od roku 2013 z podstatné části elektronicky, přičemž je používáno buď EPV (elektronické programové vybavení nainstalované u respondentů), nebo tzv. editovatelné PDF výkazy dostupné pro všechny respondenty disponující datovou schránkou. Proces sběru dat obsahuje interaktivní a dávkové kontroly dělané v souladu s předem nastavenými logickými testy. Testy jsou rozděleny podle jejich podstaty na chyby, odchylky a non-response, a jejich použití je vázáno kontrolami (mohou být opraveny ve spolupráci s vykazující jednotkou) a informativními kontrolami v závislosti na jejich závažnosti. 126 3. ZDROJE DAT PRO NÁRODNÍ ÚČETNICTVÍ Pro kompilaci úplné sestavy ročních národních účtů, na kterou jsou navázány také některé satelitní účty, jsou čerpány údaje z velkého množství různých zdrojů získaných jak ze statistických zjišťování organizovaných ČSÚ, tak i z administrativních zdrojů dat přebíraných od externích institucí. Všechny zdroje dat jsou z hlediska charakteru jejich použití rozděleny na hlavní a doplňkové. Hlavní zdroje dat mají v převážné většině komplexní charakter, což umožňuje za každý takovýto zdroj dat naplnit celou sekvenci účtů čili všechny běžné účty, účty akumulace i rozvahy. Doplňkové zdroje dat slouží především pro doplnění, upřesnění a pro jiné korekce jednotlivých položek účtů naplněných z hlavních zdrojů dat. Zdrojová data jsou specifická podle jednotlivých institucionálních sektorů a odvětví, případně výdajových složek HDP. Statistická zjišťování většinou navazují na uplatňované způsoby podnikového účtování, na odpovídající účty a účetní výkazy (výsledovku a rozvahu) předkládané právnickou nebo fyzickou osobou finančním úřadům. Metodika těchto výkazů je navrhována se zřetelem k mezinárodní metodice ESA 95.1 Za základní soubory zjišťovaných jednotek a kvalitu výsledků z těchto výkazů zodpovídají jednotlivé odvětvové odbory (které současně zodpovídají za produkční statistiku příslušných odvětví, například průmyslu, stavebnictví nebo netržních služeb). Kromě odvětvových odborů se na podkladech pro sestavení národních účtů podílejí i průřezové odbory ČSÚ (mezd, zaměstnanosti a šetření u domácností, cen a zahraničního obchodu), které provádějí statistická zjišťování a publikují údaje kupříkladu o mzdách, úplných nákladech práce, o pracovnících, cenách, dovozu a vývozu nebo o výdajích domácností. Odvětvové a průřezové odbory pak publikují výsledky ze statistických šetření ve vlastních publikacích. Každý odvětvový nebo průřezový odbor úzce spolupracuje s příslušným odborem statistického zpracování ČSÚ, jenž zodpovídá za určitý úsek statistického zjišťování, třeba za zjišťování u průmyslových jednotek nebo u zdravotních pojišťoven apod. V rámci tohoto úseku pak zajišťuje rozeslání výkazů, jejich urgování, prověřování úplnosti vyplnění výkazů, provádí první kontrolu jejich kvality a vede základní komunikaci s vykazujícími institucionálními jednotkami. Pro sektor nefinančních podniků je hlavním zdrojem statistický výkaz P5-01 – je zasílán podnikům s hlavní aktivitou v zemědělství, v lesnictví, v rybářství, v dobývání nerostných surovin, průmyslu, ve stavebnictví, v energetice, v obchodě, v dopravě, v tržních službách a v pomocných finančních institucích (kromě finančního zprostředkování a pojištění). Jsou to právnické a fyzické osoby zapsané 1 Eurostat: Evropský systém účtů ESA 1995. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/nufile/ESA95_ cz.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 127 u obchodního soudu, a některé významné fyzické osoby nezapsané u obchodního soudu. Z důvodu optimalizace zátěže respondentů existují čtyři velikostní mutace tohoto výkazu: podnikatelé bez zaměstnanců, s 1–19, 20–99 a 100 a více zaměstnanci. V rámci tohoto výkazu se zjišťují podrobné ukazatele z výsledovky a rozvahy podniků (tržby, náklady, pořízení dlouhodobého majetku, stavy aktiv a pasiv atd.). Tyto údaje jsou následně dopočteny na celou statistickou populaci s využitím administrativních zdrojů (přiznání k dani z příjmů, DPH, sociální a zdravotní pojištění). Pro účely sestavení národních účtů za sektor nefinančních podniků jsou tato data transformována do jednotlivých ukazatelů definovaných v systému národního účetnictví, jako je produkce, mezispotřeba, tvorba kapitálu, náhrady zaměstnancům a celá řada dalších (viz ESA 1995).2 Za sektor domácností jako výrobců (tj. podnikatelé působící na základě živnostenského zákona či jiných předpisů) jsou hlavním zdrojem dat údaje z daňových přiznání fyzických osob včetně příloh (rozvaha a výsledovka). Odhady ekonomických ukazatelů za tyto jednotky jsou úzce svázány s odhady za malé právnické osoby (jsou využity údaje o struktuře z podnikových výkazů). Za domácnosti jako spotřebitele jsou prováděny některé odhady za jejich výrobní činnost určenou pro vlastní užití, například zemědělské samozásobení, individuální bytová výstavba, imputované nájemné. Pro sektor finančních institucí slouží jako základní zdroj účetní výkazy bank, pojišťoven a dalších finančních institucí, které se sestavují v souladu se zákonem o účetnictví a příslušnými účetními pravidly. Účetní výkazy těchto institucí se zasílají bankovnímu dohledu a ČSÚ dostává jak sumář, tak individuální data. Jako doplňkový zdroj pak slouží strukturální výkazy, které obsahují podrobnější informace o ostatních provozních výnosech a nákladech, výdajích na nákup služeb, hmotných a nehmotných fixních aktivech. Za finanční instituce nepodléhající bankovnímu dohledu jsou data sbírána pouze prostřednictvím statistických výkazů. Za sektor vládních institucí jsou hlavním zdrojem dat údaje IISSP (Integrovaného informačního systému státní pokladny), přičemž za rozpočtové organizace a státní fondy jsou používány finanční výkazy (založené na toku peněz), zatímco pro příspěvkové organizace a další jednotky účtující akruálně jsou využívány účetní výkazy (výkazy zisku a ztrát, resp. rozvahy). Pro výpočty některých ukazatelů (např. tvorba kapitálu) je za větší jednotky používán tzv. pomocný analytický přehled (PAP) jako doplňkový zdroj k IISSP. To se týká jednotek zařazených do subsektoru ústředních vládních institucí a větších jednotek (krajů, obcí, měst a jimi zřizovaných organizací) v subsektoru místních vládních institucí. Menší jednotky, které nevyplňují PAP, jsou obesílány statistickým výkazem (VI 1-01). Za 2 Tamtéž. 128 jednotky nezařazené do systému státní pokladny (vysoké školy, veřejné výzkumné ústavy, zdravotní pojišťovny atd.) jsou údaje získávány statistickým výkaznictvím. Neziskové instituce spadající do vládního sektoru jsou šetřeny výkazem NI 1-01 (viz níže). Hlavním zdrojem dat za sektor neziskových institucí sloužících domácnostem je roční statistické šetření výkazem NI 1-01. Jednotky s 10 a více zaměstnanci jsou šetřeny formou každoročního plošného zjišťování. Malé jednotky s méně než 10 zaměstnanci jsou šetřeny formou plošného nebo velmi rozsáhlého výběrového zjišťování jednou za pět let tak, že každý rok je zvolena určitá právní forma jednotek, která pro daný rok podléhá tomuto rozšířenému zjišťování. Kupříkladu pro rok 2008 se plošně šetřily obecně prospěšné společnosti, pro rok 2009 nadace a nadační fondy, pro rok 2010 stavovské organizace – profesní komory, komory, zájmová sdružení právnických osob a honební společenstva – a pro rok 2011 církevní právnické osoby, politické strany a politická hnutí. Údaje za ostatní jednotky (pro ten rok nezjišťované) se extrapolují na základě údajů z předcházejících let s využitím informací o počtu zaměstnanců, počtu jednotek a o meziročních změnách z jednotek s 10 a více zaměstnanci. 129 4. PŘEHLED SATELITNÍCH ÚČTŮ Satelitní účty (SÚ) je pojem, který se používá pro řadu schémat, buď více či méně volně navazujících na „jádrový“ systém národních účtů (SNA), nebo představujících jeho alternativu. Zatím poslední platná revize SNA z roku 20083 věnuje systému satelitních účtů poměrně velkou pozornost. Zpravidla existují určité vazby na ukazatele SNA, logická návaznost jednotlivých účtů a rovněž obdobné vymezení klasifikací (sektorů, odvětví, ukazatelů). Na rozdíl od jádrového systému jsou součástí satelitních účtů obvykle kromě nominálních ukazatelů také údaje v naturálních jednotkách. Struktura a obsah jednotlivých satelitních účtů jsou definovány v dílčích manuálech, přičemž stupeň integrace satelitních účtů se systémem národních účtů je u jednotlivých satelitních účtů či statistik značně odlišný. Pohybuje se od formálního použití makroekonomických ukazatelů národních účtů pro „zarámování“ při prezentaci příslušné satelitní tabulky nebo účtu (např. SÚ životního prostředí) přes využití některých údajů satelitních účtů v základní soustavě národních účtů (kupř. SÚ zdravotnictví) až po téměř plnou integraci s národními účty (SÚ neziskových institucí apod.). V zásadě existují dva typy satelitních účtů (viz SNA 2008).4 První z nich představuje určité přeskupení hlavních klasifikací a přináší doplňkové prvky. Tyto satelitní účty obvykle pokrývají účty specifické dané oblasti, jako je vzdělávání, cestovní ruch, výdaje na ochranu životního prostředí, a lze na ně pohlížet jako na rozšíření klíčových odvětvových účtů, ke kterým se vztahují. Mohou přinášet některé odlišnosti od jádrového systému, jako je alternativní zacházení s vedlejšími činnostmi, ale nemění základní koncept SNA podstatným způsobem. Hlavním důvodem rozvoje těchto účtů je zahrnutí všech podrobností pro daná odvětví, která jsou předmětem zájmu, což by pro jádrový systém představovalo nadměrnou zátěž a odtržení pozornosti od hlavních rysů systému jako celku. Druhý typ satelitních analýz je založen zejména na konceptech alternativních k SNA. Přinášejí odlišnou definici hranice produkčních možností, rozšířený koncept spotřeby nebo tvorby kapitálu, rozšíření záběru definice aktiv apod. Stejně jako u prvního typu SÚ mohou existovat rozdílné klasifikace než u SNA. Satelitní účty umožňují experimenty s novými koncepty a metodologiemi s daleko větším stupněm volnosti, než je možný v rámci centrálního systému. Pokud větší množství zemí vyvíjí obdobné SÚ, výměna zkušeností může vést k jejich standardizaci a vytváření mezinárodních příruček v dané oblasti a ve výsledku k možným změnám centrálního systému. Satelitní účty jsou obvykle strukturovány buď podle určitých typů odvětví (zemědělství, cestovní ruch, zdravotnictví, kultura), nebo typu institucionální jednotky (neziskové 3 European Communities – International Monetary Fund – Organisation for Economic Co-operation and Development – United Nations – World Bank: System of National Accounts 2008. New York, 2009. Dostupné [on-line] na: http://unstats.un.org/unsd/nationalaccount/docs/SNA2008.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 4 Tamtéž. 130 instituce, veřejný sektor), případně mají průřezový charakter (environmentální účty). Členění ne vždy odpovídá vymezení podle standardní klasifikace (např. NACE), ale je na jejich základě definováno (kupř. cestovní ruch se dotýká řady odvětví – od služeb cestovních kanceláří, dopravy, pohostinství po ubytování). To je také většinou úskalí při získávání dat, protože některé obory jsou definovány na základě velmi podrobného členění odvětvové klasifikace, za které nemusejí být data k dispozici a je potřeba je odhadovat. Je to rovněž jedno z úskalí vazby satelitních účtů na jádrový systém národních účtů, jehož údaje (o produkci, přidané hodnotě, zaměstnanosti apod.) jsou publikovány na úrovni dvoumístné klasifikace NACE. Satelitní účty sestavované v ČR SATELITNÍ ÚČET KULTURY Satelitní účet kultury je v ČR sestavován na základě usnesení vlády z roku 2008 a poprvé byl zpracován za referenční rok 2009. Postupně docházelo ke zpřesňování tohoto sektoru, aby byl vymezen jednotně v rámci EU. To nicméně vedlo k nesrovnatelnosti údajů za jednotlivá léta. Kvantifikace kulturního sektoru podle ekonomických veličin je z podstaty věci problematická, výrazné rozdíly jsou mezi jednotlivými obory z hlediska zdrojů financování. Zatímco tradiční kulturní obory jsou do značné míry závislé na podpoře z veřejných prostředků, novější obory (např. audiovizuální) jsou ekonomicky soběstačné a ziskové. Pro sestavování satelitního účtu kultury je využívána celá řada údajů z administrativních zdrojů i statistických zjišťování jak u poskytovatelů (kulturních institucí), tak uživatelů těchto služeb (domácností). SATELITNÍ ÚČET DRUŽSTEV A SPOLEČENSTVÍ Požadavek na sestavování satelitního účtu družstev a společenství předložila Evropská komise členským zemím v roce 2005. Cílem SÚ družstev a společenství je vyčlenit družstva a společenství z jejich institucionální neviditelnosti a poskytnout tím podklady pro komplexnější analýzy tzv. sociální ekonomiky, neboť právě ona přispívá k efektivní konkurenci na trhu, nabízí potenciál k tvorbě pracovních míst a nových forem podnikání i zaměstnání a je více založena na aktivitách vlastníků. SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ Satelitní účet neziskových institucí (SÚNI) poskytuje údaje pro podstatně komplexnější hodnocení přínosu neziskového sektoru, než je tomu v národních účtech. Na systém národních účtů nejen úzce navazuje, ale tento systém rozšiřuje – jak metodiku, tak i formální stránku –, zavádí pojem dobrovolné práce a zachycuje neziskové instituce komplexně, ze všech institucionálních sektorů. ČSÚ standardně SÚNI sestavuje a na jeho internetových stránkách je publikována časová řada od roku 2002. SÚNI byl v ČR vyvinut ve spolupráci s Masarykovou univerzitou Brno na základě mezinárodní metodiky. Z hlediska makroekonomického se jedná o nevýznamný sektor ekonomiky, nicméně o jeho společenském významu svědčí zájem uživatelů. 131 SATELITNÍ ÚČET ZDRAVOTNICTVÍ Satelitní účet zdravotnictví je v ČR sestavován ve spolupráci ČSÚ a ministerstva zdravotnictví. Systém zdravotnických účtů je nástroj, který slouží ke komplexnímu vyjádření veškerých výdajů na zdravotní péči, respektive na zdravotnictví v širším slova smyslu. Jeho hlavním specifickým rysem je vícerozměrnost členění výdajů (podle druhu péče, zdroje financování a poskytovatele). Satelitní účet zdravotnictví může poskytovat národním účtům podklady pro přepočet do stálých cen nebo programu mezinárodního srovnání (parity kupní síly). SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU Satelitní účet cestovního ruchu (SÚCR) je sestavován v mnoha členských zemích EU, někde jako integrální součást práce na národních účtech, někde mimo národní účty, což je i případ ČR. Pro národní účty je role SÚCR velká a mnohostranná. Práce na obou soustavách probíhají paralelně vedle sebe, údaje se sice konzultují a vzájemně upřesňují, nicméně chybí systémová doladěnost, a výstupy nejsou proto zcela konzistentní. Satelitní účet cestovního ruchu může sloužit i jako významný zdroj pro sestavování platební bilance za oblast turistických služeb, především po očekávaném budoucím vstupu ČR do eurozóny a z toho vyplývající podstatné ztrátě informací o směně devizových prostředků. SATELITNÍ ÚČET ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Environmentální ekonomické účty (EEÚ) se snaží kvantifikovat dopady hospodářského rozvoje do dílčích domén životního prostředí a ve vazbě na systém národních účtů dokumentovat hlediska udržitelného rozvoje. EEÚ jsou v současné době ukotveny v legislativě EU. Nařízení o EEÚ z roku 2011 zahrnuje tři moduly (účet emisí do ovzduší, účet materiálových toků a účet environmentálních daní) a obsahuje závazek členských zemí začleňovat do nařízení další moduly (účet výdajů na ochranu životního prostředí, účet environmentálního zboží a služeb, účet energií). V současné době jsou prováděny pilotní studie, publikování EEÚ se předpokládá od roku 2017. SATELITNÍ ÚČET ZEMĚDĚLSTVÍ Satelitní účet zemědělství (SÚZ) je v ČSÚ v kompetenci statistiky zemědělství. Sladěnost údajů tohoto účtu, respektive statistiky zemědělství s údaji národních účtů, je předmětem zájmu Eurostatu, pravidelně jsou sestavovány tzv. přechodové tabulky mezi oběma systémy. Práce na obou soustavách probíhají v podstatě paralelně vedle sebe, přičemž výstupy nejsou zcela konzistentní, jak z metodických důvodů, tak i kvůli pokrytí. Údaje SÚZ by měly sloužit také jako přímý i pomocný zdroj pro sestavování tabulek dodávek a užití. Kromě toho role národních účtů by v této oblasti měla být také ve spolupráci na metodickém slaďování údajů, v přebírání údajů pro sektor domácností (odhady za drobné zemědělce, zemědělské samozásobení) a v přebírání i slaďování údajů o dotacích, daních a výrobních kvótách. 132 SATELITNÍ ÚČET VEŘEJNÉHO SEKTORU Satelitní účet veřejného sektoru představuje komplexní pohled na ekonomiku veřejného sektoru. Vychází z požadavků na analýzy významu veřejného sektoru v ekonomice a celkového dopadu veřejné politiky vládních institucí na ekonomiku. Ty jsou totiž prosazovány nejen vládními institucemi, ale také prostřednictvím veřejných korporací. Hlavním cílem tvorby satelitního účtu veřejného sektoru je výpočet deficitu a dluhu za tento sektor. Dluh (resp. deficit) veřejného sektoru je součtem dluhu (resp. deficitu) vládních institucí (bývá označován také jako veřejný dluh) a dluhu (resp. deficitu) veřejných korporací. Sestavování satelitního účtu veřejného sektoru vychází z nového popisu systému národních účtů a z manuálu pro sestavení veřejného dluhu. 133 5. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY ČESKÉ EKONOMIKY Základní statistickou veličinou, jejímž prostřednictvím je zkoumána ekonomická výkonnost, je hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta je definována ve statistice národních účtů jako rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou za jednotlivá odvětví, respektive národní hospodářství jako celek, a objevuje se jako vyrovnávací položka účtu výroby. Tento ukazatel vyjadřuje hodnotu finálních produktů vyrobených na daném území v daném časovém období a má oproti výkonnostním ukazatelům obratového typu (produkce, tržby) jednu základní výhodu, a to je nezávislost na organizačních změnách v ekonomice včetně vlivu globalizačních procesů. Z pohledu tvorby důchodů je HPH součtem důchodů vytvořených v procesu výroby s přispěním jednotlivých výrobních faktorů (náhrady zaměstnancům, spotřeba fixního kapitálu, provozní přebytek) a je aproximací ekonomické úrovně daného odvětví, respektive země. HPH se od hrubého domácího produktu (HDP) liší oceněním, protože je vyjádřena ve výrobních cenách, zatímco HDP je v kupních cenách a existuje pouze za ekonomiku celkem (zahrnuje saldo daní a dotací na produkty). Z hlediska podílu hlavních výrobních sektorů na hrubé přidané hodnotě a zaměstnanosti má největší podíl na tvorbě HPH sektor služeb, nejmenší zemědělství (viz graf 1). Graf 1: Vývoj struktury přidané hodnoty podle základních výrobních sektorů Zdroje: ČSÚ: Databáze ročních NÚ (1. září 2013). Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz [cit. 30. ledna 2015]. Vlastní výpočty. V období let 1995–2011 se struktura české ekonomiky měnila jen pozvolně, jak je zřejmé z grafu 1. Podíl zemědělství na přidané hodnotě národního hospodářství se snížil na polovinu (ze 4,5 na 2,3 %), velmi mírně klesala váha stavebnictví (ze 7,7 na 6,8 %) a prakticky se nezměnil podíl průmyslu (30,5, resp. 30,8 %). Podíl 134 služeb postupně narůstal (z 57,0 na 60,4 %). Podobný vývoj se odehrál i u celkové zaměstnanosti. V reálném vyjádření byl obrázek jiný a podíl průmyslu na výkonu ekonomiky se podstatně zvýšil, naopak sektor služeb svou váhu snížil. Rozdíl pramení z odlišného vývoje cen v jednotlivých sektorech se znatelně vyšší dynamikou cen služeb než průmyslových výrobků. Tento vývoj je přirozený a souvisí se vztahem nominální a reálné konvergence, kdy růst produktivity práce v průmyslu absorbuje cenové tlaky, které se pak projevují zejména v sektoru služeb, kde jsou možnosti zvyšování produktivity omezené. V rámci zemí EU-27 má Česká republika výrazně nízký podíl služeb na hrubé přidané hodnotě. Nižší podíl je pouze v Rumunsku, podobně je na tom Slovensko. Ostatní země EU včetně nových členských zemí mají podíl služeb znatelně vyšší. Při srovnání struktury české ekonomiky s průměrem EU-15 byl v ČR v roce 2011 podíl průmyslu o zhruba 12 procentních bodů vyšší na úkor podílu sektoru služeb. Pokud srovnáme podíl odvětví, která jsou pro kulturu typická (tj. NACE 58-60, 90-92, jemnější členění není v mezinárodním srovnání k dispozici, proto jsou zde zahrnuta i „nekulturní“ odvětví, kupř. loterie a sázky), pak v průměru za EU v roce 2010 tvořila 2,1 % přidané hodnoty, v ČR to bylo 1,8 %.5 Ve srovnání s okolními zeměmi je podíl kulturních aktivit na tvorbě přidané hodnoty nízký ve srovnání se Slovenskem (2,6 %) a Německem (2,2 %), stejný jako v Polsku, a naopak vyšší než v Rakousku (1,6 %). Relativně vysoký je podíl aktivit v oblasti audiovizuální tvorby, ostatní jsou podprůměrné. 5 Podle údajů z databáze národních účtů Eurostatu. EK: Databáze Eurostatu. Dostupné [on‑line] na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database [cit. 16. ledna 2015]. 135 6. KOMPARACE KULTURNÍHO SEKTORU S VYBRANÝMI ODVĚTVÍMI EKONOMIKY ČR Na základě předběžných údajů za rok 2011 dosáhla tvorba hrubé přidané hodnoty v kulturním sektoru 80,4 mld. Kč, což představovalo podíl 2,3 % na národním hospodářství (2,1 % na HDP). Pro srovnání, je to méně než podíl cestovního ruchu (2,7 %), a naopak více, než tvořily neziskové instituce (1,8 %). Výrazně nižšího podílu dosáhlo „čisté“ odvětví zemědělství (1 % na základě údajů ze Souhrnného zemědělského účtu). Z pohledu zaměstnanosti byla váha kulturního sektoru v národním hospodářství mírně nižší než podle tvorby hrubé přidané hodnoty a dosahovala 2 %, což je prakticky shodné s neziskovými institucemi i odvětvím zemědělství, ale pouze zhruba třetina ve srovnání s odvětvími cestovního ruchu (viz graf 2). Nutno podotknout, že tyto sektory se částečně vzájemně překrývají, protože satelitní účet cestovního ruchu zahrnuje také kulturní služby a neziskový sektor představuje institucionální, nikoli činnostní pohled (některé kulturní instituce mají charakter neziskových organizací). Kromě lidí zaměstnaných v pracovním poměru disponuje kulturní sektor podle odhadů uvedených v satelitním účtu zhruba 10,7 tisíce dobrovolníků pracujících bez nároku na mzdu. Pro srovnání, v celém neziskovém sektoru jich pracuje téměř 26 tisíc. Z hlediska počtu subjektů (64,8 tisíce) byl kulturní sektor o 44 % nižší než sektor neziskových institucí (114,2 tisíce).6 V neziskovém sektoru jsou však relativně více zastoupeny menší organizace. Graf 2: Srovnání satelitních účtů kultury, neziskových institucí, cestovního ruchu a zemědělství Zdroje:ČSÚ:Výsledkyúčtukulturyzarok2011,Satelitníúčetneziskovýchinstitucí,Satelitníúčetcestovního ruchu, Souhrnný zemědělský účet. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz [cit. 30. ledna 2015]. Pozn.: Zaměstnanost v kulturním sektoru je vyjádřena v osobách, u ostatních oblastí jde o osoby přepočtené na plnou pracovní dobu. 6 Na základě satelitního účtu neziskových institucí. ČSÚ: Satelitní účet neziskových institucí. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_sat [cit. 14. ledna 2015]. 136 Ve srovnání s odvětvími seskupenými podle sekcí (rozčleněných v rámci zpracovatelského průmyslu na seskupení příbuzných oddílů) standardní klasifikace CZ-NACE by se podíl kulturního sektoru na hrubé přidané hodnotě pohyboval zhruba v polovině žebříčku. Odpovídá přibližně podílu odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu nebo potravinářského a tabákového průmyslu. Vůbec největším odvětvím národního hospodářství je obchod, který zaměstnává téměř 600 tisíc pracovníků a tvoří 11 % přidané hodnoty celé ekonomiky. Pokud kulturní sektor srovnáme například se zdravotnictvím, pak je jeho podíl na přidané hodnotě zhruba poloviční stejně jako ve srovnání s automobilovým průmyslem. Naopak chemický průmysl měl pouze třetinový podíl ve srovnání s kulturním sektorem. Pokud se podíváme na dynamiku tvorby hrubé přidané hodnoty mezi léty 2010 a 2011, kulturní sektor podle údajů satelitního účtu kultury zaznamenal pokles o 6,7 %, zatímco národní hospodářství jako celek vzrostlo (o 0,7 %). Kulturní a kreativní průmysly zaznamenaly v průměru mírný růst, zatímco přidaná hodnota v tradičním kulturním sektoru o čtvrtinu poklesla. 137 Tabulka 1: Nejvýznamnější odvětví v české ekonomice dle klasifikace CZ-NACE (s podílem nad 2 % hrubé přidané hodnoty) Hrubá přidaná hodnota (mld. Kč) Export zboží a služeb (mld. Kč) Zaměstnanost (tis. osob) 2000 2005 2011 2000 2005 2011 2000 2005 2011 Velkoobchod a maloobchod (G) 253,1 338,2 386,1 3,3 1,8 3,6 494,9 525,7 593,6 Činnosti v oblasti nemovitostí (L) 135,3 176,4 234,2 1,1 1,1 2,6 49,4 48,3 50,7 Stavebnictví (F) 135,6 189,3 233,9 6,4 5,8 15,1 311,0 313,8 323,4 Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení (O) 140,2 197,4 227,3 3,4 2,4 2,6 294,1 301,1 287,8 Doprava a skladování (H) 152,6 190,0 212,3 67,2 94,6 137,8 283,0 277,6 274,7 Profesní, vědecké a technické činnosti (M) 84,9 138,7 172,8 28,9 31,4 72,5 147,5 148,8 169,1 Informační a komunikační činnosti (J) 89,1 135,0 172,2 23,2 49,4 75,7 78,8 84,4 103,9 Peněžnictví a pojišťovnictví (K) 57,4 81,5 167,7 18,7 12,8 15,6 77,6 65,8 72,1 Výroba dopravních prostředků (C29-30) 63,3 111,4 165,6 205,1 351,1 553,9 122,0 145,7 169,8 Zdravotní a sociální péče (Q) 72,4 114,9 150,5 5,0 8,7 9,8 243,0 251,5 275,6 Vzdělávání (P) 78,5 117,1 146,2 2,0 1,6 1,4 265,6 269,7 274,5 Výroba strojů a zařízení (C27-28) 70,8 95,3 141,9 233,9 295,3 387,1 189,3 198,3 208,2 Výroba a rozvod energií (D) 57,0 92,2 136,9 7,8 19,3 39,1 36,8 36,8 30,3 Hutnický a kovodělný průmysl (C24-25) 78,8 128,7 122,3 144,9 227,6 301,8 203,3 206,8 189,0 Potravinářský a tabákový průmysl (C10-12) 76,0 84,8 85,5 49,6 69,2 100,3 136,3 130,9 114,0 Zemědělství, lesnictví a rybolov (A) 74,3 71,7 79,8 18,0 26,6 38,9 183,6 145,1 115,5 Zdroje: ČSÚ: Databáze ročních NÚ (1. září 2013). Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz [cit. 30. ledna 2015]. Vlastní výpočty. Pozn.: Podrobnější tabulka odvětví – viz přílohu. Nejvyšší váhu v rámci kulturního sektoru měla oblast audiovizuálních a interaktivních médií (23,6 %). Dohromady třetinu přidané hodnoty v tomto sektoru vytvořily dvě oblasti – tisk a reklama (se zhruba stejným podílem). Naopak nejmenší váhu má oblast výtvarného umění (3,3 %). Největší část tvorby přidané hodnoty kulturního sektoru je vytvářena v podnikatelském sektoru (zejména reklamní agentury, vydavatelství, audiovizuální tvorba). V nepodnikatelském sektoru je zařazena většina divadel, muzeí, knihoven, archivů apod., jejichž produkce je považována za netržní (nejsou schopny pokrýt své náklady tržbami alespoň z 50 % a svou ztrátu dorovnávají dotacemi). 138 Z hlediska exportu zboží je kulturní sektor relativně nevýznamný s objemem 25,2 mld. Kč ve srovnání s 2,4 bil. Kč (zhruba 1 %) celkového exportu. Pro srovnání, vývoz dopravních prostředků představuje ročně více než dvacetinásobek (554 mld. Kč). Mezi hlavní exportní komodity se řadí audiovizuální technika (asi 60 %), významnější hodnoty tvoří také vývoz tiskovin. Exportována jsou z ČR rovněž výtvarná díla a předměty kulturního dědictví, kde je však obchodní bilance záporná. O něco větší roli hraje kulturní sektor při vývozu služeb, na nichž se podílí 3,5 %. Hlavní vývozní artikl tvoří reklamní služby (přibližně 70 %), významnější podíl mají ještě služby v oblasti audiovizuální a interaktivní techniky. Výdaje domácností na kulturu dosáhly podle satelitního účtu kultury za rok 2011 výše 40,8 mld. Kč, což bylo 2,1 % jejich celkových spotřebních výdajů. Tato částka je zhruba srovnatelná s výdaji domácností na zdraví. Výdaje domácností přitom tvořily zhruba 17 % zdrojů financování a meziročně se o téměř 10 % snížily v důsledku úsporného chování domácností v období ekonomické recese. Celkové spotřební výdaje přitom v běžných cenách o 1 % vzrostly, je tedy zřejmé, že domácnosti omezovaly zejména tzv. zbytné výdaje. Tři čtvrtiny prostředků domácností na kulturu směřovaly na konzumaci médií (kina, televize, rozhlas, knihy a tisk). Naproti tomu na tzv. živou kulturu směřovalo pouhých 5 % výdajů. Největší část soukromých prostředků plynoucích do sektoru kultury tvořily zdroje z finančních a nefinančních podniků (zhruba dvě třetiny, což představovalo 159 mld. Kč). Převážná většina však směřuje do oblasti reklamy, tisku a nákupu audiovizuální techniky. Pouze přibližně 15 % je určeno na financování tzv. tradiční kultury a uměleckého vzdělávání. Graf 3: Srovnání výdajů vládních institucí na vybrané oblasti (mld. Kč, rok 2011) Zdroje: ČSÚ: Výdaje vládních institucí podle funkcí (COFOG), Satelitní účet kultury. Dostupné [on‑line] na: http://apl.czso.cz [cit. 30. ledna 2015]. Nezanedbatelnou část zdrojů financování kulturního sektoru tvoří veřejné výdaje. Ty na rozdíl od soukromých výdajů směřují převážně do aktivit provozovaných na netržním principu formou dotací. Veřejné výdaje představovaly v roce 2011 při objemu 34,7 mld. Kč necelých 15 % celkových zdrojů, z toho tři čtvrtiny šly z rozpočtů 139 měst a obcí. Meziročně veřejné výdaje na kulturu o 4,3 % klesly vlivem snížení prostředků na investice (provozní výdaje naopak mírně stouply). Celkové výdaje vládního sektoru přitom v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem o 0,5 % klesly. Výdaje na kulturu představovaly z celkových veřejných výdajů ve výši 1,65 bil. Kč stejný podíl jako u domácností (2,1 %). Pro srovnání, je to zhruba stejně jako veřejné výdaje na terciární vzdělávání, ale jen necelá pětina celkových veřejných výdajů na vzdělávání (187,7 mld. Kč). Ve srovnání s veřejnými výdaji na rekreaci a sport7 (15,4 mld. Kč) jsou výdaje na kulturu více než dvojnásobně vyšší. Co se týče rozdělení těchto prostředků do jednotlivých oblastí, více než 27 % jich bylo použito v kulturním dědictví, 18,5 % v uměleckém vzdělávání a přes 14 % v interpretačním umění. Pokud srovnáme výdaje sektoru vládních institucí na kulturu, rekreaci a náboženství (podrobnější členění není k dispozici) mezi zeměmi, v průměru na tuto oblast ČR vynakládá 1,3 % HDP, což je více než průměr EU (1,1 %). Tyto údaje jsou však ovlivněny do určité míry financováním církví státem, které v řadě zemí neexistuje. Pro korektní srovnání by také bylo potřeba vyloučit výdaje na sport a rekreaci, jejichž podíl může být v různých zemích rozličný (např. v ČR jde financování sportu z velké části přes výnosy loterií). Ve srovnání s okolními zeměmi jsou výdaje na tuto oblast měřené podílem na HDP spíše vyšší, srovnatelné jsou s Polskem, naproti tomu v Německu tvoří jen 0,8 %, na Slovensku 1,1 % a v Rakousku 1,0 % (podle údajů Eurostatu – klasifikace výdajů dle COFOG). Při srovnání mzdové úrovně je kulturní sektor jako celek zhruba na úrovni národního hospodářství, když průměrná mzda v roce 2011 dosáhla 24 704 Kč. Mezi jednotlivými obory jsou však výrazné rozdíly, zatímco v knihovnách nebo výstavních sálech se průměrná mzda pohybuje okolo 16 tis. Kč, u výrobců a distributorů audiovizuálních děl nebo v organizacích ochrany autorských práv jsou mzdy dvojnásobné. Výrazně se tak odlišují mzdy zaměstnanců placených z veřejných prostředků na základě tabulkových platů a soukromých organizací fungujících na komerčním principu. 7 Nejsou započítány výdaje prostřednictvím Sazky, a. s., a dalších loterijních společností. 140 7. ZÁVĚR Kulturní sektor, jak je vymezen v satelitním účtu kultury, patří k relativně významným oblastem české ekonomiky s podílem 2,1 % na hrubém domácím produktu a zaměstnává 2 % všech pracovníků. Lze jej tak srovnat přibližně s odvětvím zemědělství a má zhruba poloviční váhu oproti zdravotnictví nebo automobilovému průmyslu. V rámci kulturního sektoru je zařazeno široké spektrum oborů od tzv. tradičních (závislých na podpoře z veřejných prostředků) až po nové obory (kupř. audiovizuální), které jsou ekonomicky soběstačné a ziskové a jejich podíl roste. Relativně nevýznamný podíl má kulturní sektor na exportní výkonnosti české ekonomiky, z toho největší část tvoří audiovizuální technika a v oblasti služeb reklama. Přibližně stejný podíl, jako má kultura na tvorbě HDP, má také na výdajích domácností – lze je srovnat přibližně s výdaji za zdraví. Domácnosti se podílí na celkových výdajích na kulturu pouze 17 % a v době ekonomické recese měly klesající tendenci s tím, jak omezovaly tzv. zbytné výdaje. Tři čtvrtiny výdajů domácností přitom šly na konzumaci médií a pouhých 5 % na tzv. živou kulturu. Veřejné výdaje tvoří nezanedbatelný příspěvek k financování kultury, jejich podíl je však ještě nižší než u domácností (15 %) a prostředky putují zejména z rozpočtů měst a obcí. Struktura výdajů se však oproti domácnostem výrazně liší, největší část tvoří prostředky vynaložené v oblasti kulturního dědictví, uměleckého vzdělávání a interpretačního umění. Zhruba dvě třetiny soukromých prostředků plynoucích do sektoru kultury tvořily zdroje z finančních a nefinančních podniků. Převážná většina však směřuje do oblasti reklamy, tisku a nákupu audiovizuální techniky. Z hlediska mezinárodního srovnání se podíl kulturního sektoru v České republice na tvorbě HDP dramaticky neliší od úrovně okolních zemí, stejné je to při pohledu na veřejné výdaje na kulturu. Přesné srovnání je však obtížné kvůli nedostupnosti podrobných údajů za ostatní země. 141 Metodické poznámky Srovnávání údajů v jednotlivých satelitních účtech je obtížné, protože ukazatele jsou často odlišně vymezeny, různě těsná je také vazba na jádrový systém národních účtů. V některých satelitních účtech jsou například vyjádřeny investice v pojetí podnikového účetnictví a v jiných je ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu v pojetí národních účtů. Důraz je kladen na strukturální porovnání a z hlediska dynamiky jsou srovnávána pouze léta 2010 a 2011. Je to jednak z důvodu postupného rozšiřování záběru účtu kultury o některá odvětví zejména mezi lety 2009 a 2010, jednak proto, že vlivem časového zpoždění statistik nejsou aktuálnější finální data ke dni vydání této publikace k dispozici (za rok 2012 je k dispozici pouze předběžný odhad, finální data ČSÚ dodá koncem roku 2014). Nelze zcela míchat dohromady údaje definované v jednotlivých satelitních účtech a jednotlivá odvětví podle odvětvové klasifikace CZ-NACE. Výhodou standardní odvětvové klasifikace je jednoznačné vymezení a agregovatelnost údajů, na druhé straně satelitní účty nabízejí vyčerpávající pohled na určitou oblast i napříč položkami odvětvové klasifikace. V analýze jsou proto tyto dva pohledy odděleny. 142 ZDROJE ČSÚ: Databáze ročních národních účtů. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/pll/ rocenka/rocenka.indexnu [cit. 12. ledna 2015]. ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/ redakce.nsf/i/satelitni_ucet_cestovniho_ruchu [cit. 17. ledna 2015]. ČSÚ: Satelitní účet neziskových institucí. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/ pll/rocenka/rocenka.indexnu_sat [cit. 14. ledna 2015]. ČSÚ: Satelitní účet veřejného sektoru. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/pll/ rocenka/rocenka.indexnu_svs [cit. 12. ledna 2015]. ČSÚ: Souhrnný zemědělský účet – definitivní výsledky za rok 2011 a semidefinitivní výsledky roku 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan. nsf/p/2116-13 [cit. 12. ledna 2015]. ČSÚ: Výdaje vládních institucí podle funkcí (COFOG). Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov [cit. 15. ledna 2015]. ČSÚ: Výsledky účtu kultury za rok 2011. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/ csu/2013edicniplan.nsf/p/3318-13 [cit. 12. ledna 2015]. ČSÚ: Výsledky zdravotnických účtů. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/ csu/2013edicniplan.nsf/p/3306-13 [cit. 14. ledna 2015]. EK: Databáze Eurostatu. Dostupné [on-line] na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/ portal/page/portal/statistics/search_database [cit. 16. ledna 2015]. European Communities – International Monetary Fund – Organisation for Economic Co-operation and Development – United Nations – World Bank: System of National Accounts 2008. New York, 2009. Dostupné [on-line] na: http://unstats.un.org/unsd/ nationalaccount/docs/SNA2008.pdf [cit. 17. ledna 2015]. Eurostat: Evropský systém účtů ESA 1995. Dostupné [on-line] na: http://apl.czso.cz/ nufile/ESA95_cz.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 143 PŘÍLOHA Tabulka 2: Hrubá přidaná hodnota, export, zaměstnanost a počty aktivních jednotek podle odvětví (oddíly CZ-NACE) CZ-NACE Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) Export zboží a služeb (mil. Kč) Zaměstnanost (tis. osob) Počet aktivních jednotek 2010 2011 2010 2011 2010 2011 2011 01 Produkty zemědělství a myslivosti 36 543 53 439 23 831 30 167 94 522 97 663 61 161 02 Produkty lesnictví, těžby dřeva 19 699 25 714 6833 7567 17 749 16 613 7617 03 Ryby; akvakultura 417 661 949 1174 1037 1221 363 05 Černé a hnědé uhlí a lignit 33 081 35 296 20 903 22 553 23 807 22 666 13 06 Ropa a zemní plyn 1947 2321 207 256 635 331 6 07 Rudy 1106 1051 371 41 3027 2716 3 08 Ostatní těžba a dobývání nerostných surovin 6124 5535 3424 4129 6135 6047 365 09 Podpůrné služby při těžbě 1716 2066 49 99 1866 2238 33 10 Potravinářské výrobky 53 777 55 939 69 225 76 765 99 785 98 602 9255 11 Nápoje 24 240 24 661 13 702 13 550 15 092 14 349 1025 12 Tabákové výrobky 4944 4918 9489 9982 995 1082 11 13 Textilie 12 247 12 553 42 321 47 730 24 832 25 085 1711 14 Oděvy 7015 6650 24 000 22 939 20 439 20 023 12 202 15 Usně a související výrobky 2111 2108 13 093 15 815 6292 6455 720 16 Dřevo a dřevěné a korkové výrobky 23 052 22 240 28 411 29 713 42 498 41 078 23 395 17 Papír a výrobky z papíru 14 987 13 578 38 747 40 087 18 942 18 812 822 18 Tiskařské a nahrávací služby 15 576 15 031 972 936 21 291 20 339 6741 19 Koks a rafinované ropné produkty 1350 1125 36 224 40 244 2625 2604 43 20 Chemické látky a chemické přípravky 28 431 28 700 107 371 129 278 28 399 28 126 1869 21 Základní farmaceutické výrobky a přípravky 14 875 13 983 33 831 35 536 9595 9619 94 22 Pryžové a plastové výrobky 61 169 63 097 118 183 133 116 75 882 76 758 3454 23 Ostatní nekovové minerální výrobky 40 707 41 088 57 070 59 493 49 949 51 671 6643 24 Základní kovy 23 878 31 263 113 475 138 297 44 036 47 213 1151 25 Kovodělné výrobky 87 256 91 001 137 801 163 500 138 515 141 819 46 351 26 Počítače, elektronické a optické přístroje 22 146 24 725 244 911 246 250 38 432 39 261 1576 27 Elektrická zařízení 55 898 63 913 150 047 172 817 81 017 89 430 16 184 28 Stroje a zařízení j. n. 77 073 77 984 179 121 214 312 113 052 118 794 4510 29 Dvoustopá motorová vozidla, přívěsy a návěsy 138 252 149 304 463 001 518 441 137 000 149 796 736 30 Ostatní dopravní prostředky a zařízení 13 699 16 342 31 191 35 412 18 487 19 966 572 31 Nábytek 11 077 10 468 40 893 44 119 25 062 23 925 14 146 32 Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu 18 814 18 693 48 295 47 398 34 248 33 382 7929 144 CZ-NACE Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) Export zboží a služeb (mil. Kč) Zaměstnanost (tis. osob) Počet aktivních jednotek 2010 2011 2010 2011 2010 2011 2011 33 Opravy, údržba a instalace strojů a zařízení 32 933 35 980 4725 4878 44 890 45 618 15 420 35 Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch 145 044 136 935 28 197 39 100 30 403 30 265 4876 36 Přírodní voda; úprava, rozvod a obchod s vodou 14 808 15 440 124 121 17 984 17 848 371 37 Služby související s odpadními vodami 1184 1309 11 13 1322 1440 335 38 Sběr, příprava k likvidaci a likvidace odpadu 24 674 24 877 35 154 37 908 33 513 33 099 6584 39 Sanační a podobné služby 264 41 33 57 382 478 20 41 Budovy a jejich výstavba 78 001 73 466 3917 4653 120 984 116 368 63 072 42 Inženýrské stavby a jejich výstavba 65 406 58 331 3719 4100 68 666 67 859 1320 43 Specializované stavební práce 107 379 102 140 6012 6393 143 666 139 151 122 833 45 VO a MO s motorovými vozidly 42 070 42 550 2713 2542 70 107 69 973 33 490 46 Velkoobchod, kromě VO s motorovými vozidly 192 935 196 136 -1014 1069 229 041 229 911 147 412 47 Maloobchod, kromě MO s motorovými vozidly 144 236 147 367 0 0 297 604 293 722 115 593 49 Pozemní a potrubní doprava 117 522 111 757 89 784 93 793 176 516 171 014 40 879 50 Vodní doprava 237 241 871 847 705 699 106 51 Letecká doprava 6302 3922 24 823 21 791 4255 3334 50 52 Skladování a podpůrné služby v dopravě 79 168 79 713 19 771 20 361 55 677 58 155 4898 53 Poštovní a kurýrní služby 16 428 16 644 1096 963 40 782 41 524 232 55 Ubytovací služby 16 789 17 838 36 707 36 878 35 990 37 106 8591 56 Stravovací služby, podávání nápojů 47 923 47 076 34 815 36 094 127 511 126 647 64 474 58 Vydavatelské služby 13 269 12 055 36 765 31 390 14 699 14 063 7115 59 Produkce filmů, televizních programů, zvukových nahrávek 7029 6394 7994 8342 3107 2481 3513 60 Tvorba programů a vysílání 11 939 12 288 130 58 6088 5640 168 61 Telekomunikační služby 69 302 64 823 8909 8752 20 621 20 065 799 62 Služby v oblasti programování a poradenství 59 996 64 305 12 629 16 566 51 443 51 866 21 671 63 Informační služby 12 656 12 382 9620 10 598 10 124 9740 3977 64 Finanční služby 120 204 120 512 5551 7039 48 059 48 681 7339 65 Pojištění, zajištění a penzijní financování 20 509 30 035 6935 6952 14 517 14 443 63 66 Pomocné finanční a pojišťovací služby 17 221 17 149 1424 1642 8528 8939 21 036 68 Služby v oblasti nemovitostí 258 684 234 223 3013 2578 56 343 50 695 68 621 69 Právní a účetnické služby 41 149 42 238 7883 8135 38 648 39 396 62 153 70 Vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 23 023 24 661 27 182 29 988 18 944 17 469 21 343 145 CZ-NACE Hrubá přidaná hodnota (mil. Kč) Export zboží a služeb (mil. Kč) Zaměstnanost (tis. osob) Počet aktivních jednotek 2010 2011 2010 2011 2010 2011 2011 71 Architektonické a inženýrské služby; technické zkoušky a analýzy 55 780 53 155 16 062 16 200 58 545 55 157 38 790 72 Výzkum a vývoj 11 098 13 189 4187 4259 18 491 20 504 994 73 Reklamní služby a průzkum trhu 19 534 19 360 12 867 12 958 21 682 19 831 17 514 74 Ostatní odborné, vědecké a technické služby 17 779 18 827 2966 995 17 001 15 379 53 703 75 Veterinární služby 1306 1347 0 0 1292 1324 2912 77 Služby v oblasti pronájmu a operativního leasingu 14 914 13 799 4335 4836 7434 6782 3720 78 Služby v oblasti zaměstnání 2420 2315 526 419 4587 4145 747 79 Služby cestovních agentur a kanceláří 5475 5185 980 1030 9201 8690 6564 80 Bezpečnostní a pátrací služby 11 467 11 256 10 8 45 604 46 520 4426 81 Služby související se stavbami a úpravou krajiny 16 101 15 896 14 12 36 579 35 924 5682 82 Administrativní, kancelářské a jiné služby pro podnikání 13 121 13 454 8347 7330 18 439 19 782 4065 84 Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 238 379 227 327 2270 2553 300 848 287 809 11 606 85 Služby v oblasti vzdělávání 142 545 146 238 947 1446 274 556 274 503 27 913 86 Zdravotní péče 122 122 126 640 10 054 9309 210 344 211 811 25 904 87 Pobytové služby 17 054 17 633 288 501 45 333 47 423 902 88 Sociální služby bez ubytování 6027 6222 8 8 15 690 16 386 1174 90 Tvůrčí, umělecké a zábavní služby 7641 7885 1387 1182 9956 10 278 4010 91 Knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení 7134 7198 1053 772 15 650 15 844 605 92 Služby související s hazardními hrami a sázením 14 025 13 697 654 642 9974 10 048 582 93 Sportovní, zábavní a rekreační služby 11 318 12 237 1592 1597 17 100 16 666 25 171 94 Služby společenských organizací 11 639 11 948 8 44 27 853 28 206 24 367 95 Opravy počítačů a výroba pro osobní potřebu 8440 8208 3364 2657 9193 9230 15 129 96 Ostatní osobní služby 22 998 22 669 5060 4828 10 873 11 177 54 214 97 Služby domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu 490 505 0 0 891 900 0 CELKEM 3 420 298 3 444 465 2 554 413 2 818 903 4 173 478 4 169 692 1 409 749 146 OBSAH 1. Úvod  149 2. Statistické sledování a měření cestovního ruchu  150 3. Statistické sledování a měření kultury  152 4. Kulturní cestovní ruch  155 5. Závěr  162 Zdroje  163 Kulturní cestovní ruch a možnosti jeho měření s využitím satelitních účtů Lucie Plzáková SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Porovnání oblastí kultury, které jsou zahrnuty do rámce statistiky kultury ze strany EU a UNESCO  154 SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Příjmy tří nejdůležitějších kulturních památek v ČR (v Kč) 160 147 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Překryv subsektorů kulturních a kreativních odvětví s ostatními odvětvími ekonomiky 155 Tabulka 2: Přehled zdrojů dat pro TSA a CSA 156 Tabulka 3: Kulturní cestovní ruch – možné zdroje dat  159 148 Abstrakt Evropa je vedoucí destinací cestovního ruchu s 5% mírou růstu v roce 2013.1 Evropa je, vždy byla a bude destinací založenou na kulturním a historickém dědictví a jeho diverzitě. Česká republika jakožto země, která leží v srdci Evropy, disponuje velkou kulturní rozmanitostí a hustotou kulturních památek. Propagace cestovního ruchu destinace Česká republika je založena na nové marketingové strategii agentury CzechTourism, jejímž stěžejním tématem je právě kulturní dědictví. Není tomu jinak ani v oblasti financování cestovního ruchu ze Strukturálních a investičních fondů Evropské unie v období let 2014–2020, ze kterých bude podpora právě cestovního ruchu plynout na základě kulturního dědictví či v jeho těsné interakci. Kulturní sektor, a zejména jeho část, v níž jsou jeho produkty a služby spotřebovávány turisty, má významný ekonomický dopad na odvětví cestovního ruchu prostřednictvím výdajů turistů za kulturní služby a podpory zaměstnanosti. Cílem tohoto příspěvku je nalézt možné překryvy Satelitního účtu cestovního ruchu a Satelitního účtu kultury, a to jak z pohledu metodologického, tak i z pohledu dosažených výstupů. Klíčová slova Kulturní cestovní ruch, Satelitní účet cestovního ruchu, Satelitní účet kultury, ekonomický dopad 1 UNWTO: Tourism Barometr (2014). Dostupné [on-line] na: http://mkt.unwto.org/en/barometer [cit. 10. dubna 2014]. 149 1. ÚVOD Kulturní cestovní ruch je velmi těžké přesně definovat a existuje pro něj mnoho definic.2 Kulturní cestovní ruch je oficiálně definován Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) následovně: „Kulturní cestovní ruch zahrnuje pohyb lidí, který je v podstatě založen na kulturní motivaci, jako jsou poznávací cesty, divadelní umění a ostatní kulturní cesty, cestování po festivalech a ostatních kulturních akcích, návštěva míst a památek, cestování za poznáním místního folkloru nebo umění nebo poutí.“3 V kulturním cestovním ruchu se jedná o sbližování cestovního ruchu a spotřeby kulturních produktů. Měření ekonomických a sociálních dopadů kulturního cestovního ruchu je velmi důležité a potřebné. Kulturní dědictví České republiky je jedním z hlavních motivů pro příjezdový, ale i domácí cestovní ruch. Aktuální Marketingová strategie agentury CzechTourism definuje čtyři základní produkty cestovního ruchu, které propaguje na zahraničních trzích i na domácím trhu. Jedním z nich je produkt Cesty za poznáním. Základem produktu je Praha, místa zapsaná na seznamu UNESCO, kulturní krajina, kulturní cesty a spirituální cestovní ruch. V rámci kulturního cestovního ruchu má nejvýraznější dominanci kulturní dědictví, s převahou hmotného nad nehmotným, dále pak výstavy, koncerty, divadla, festivaly, filmový průmysl a v neposlední řadě i místní tradiční gastronomie. Využití kultury v cestovním ruchu má na regionální a lokální úrovni následující pozitivní dopady: • přispívá k růstu místní ekonomiky • dokáže vytvořit nová pracovní místa (avšak s vyšší mírou sezonnosti) • má pozitivní dopad v sociální oblasti – posiluje místní identitu a sociální soudržnost, má vzdělávací funkci • přispívá k ekonomizaci kulturních památek, které často tvoří jádro produktu nebo jeho část Z výše uvedeného je patrné, že spojení kultury a cestovního ruchu má nejen v České republice velký význam a je přínosné jak pro obě participující odvětví, tak i pro celou ekonomiku země či regionu. 2 McKercher, Bob, Du Cros, Hilary: Cultural Tourism. The Partnership Between Tourism and Cultural Heritage Management. Routledge, New York – Londýn, 2002. 3 WTO: The states’ role in protecting and promoting culture as a factor in tourism development and the proper use and exploitation of the national cultural heritage of sites and monuments for tourists. Madrid, 1985. 150 2. STATISTICKÉ SLEDOVÁNÍ A MĚŘENÍ CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch i kultura jsou odvětví, která jsou velmi těžce měřitelná, disponibilita komplexních dat je nízká a jedná se o odvětví, která neustále musí dokazovat, zejména politické reprezentaci, svoji důležitost a nezastupitelnost. Služby a produkty poskytované oběma odvětvími jsou nezbytné a velmi náchylné na jakékoli změny v ekonomice i ve společnosti. Hlavním statistickým nástrojem pro měření výkonu cestovního ruchu je Satelitní účet cestovního ruchu (Tourism Satellite Account, TSA), jediný satelitní účet, který byl schválen Komisí pro statistiku Organizace spojených národů (OSN).4 Satelitní účet v oblasti cestovního ruchu je nezastupitelný, neboť cestovní ruch jako odvětví není explicitně sledován v národních účtech. Česká republika je jednou z přibližně 60 zemí, které mají konsolidovaný TSA.5 V České republice je za TSA odpovědný Český statistický úřad (ČSÚ) a poskytuje v jeho rámci data od roku 2003. Využití výstupů TSA v praxi je, bohužel, na velmi nízké úrovni. Z průzkumu provedeného autorkou v prosinci 2013 vyplývá, že většina ze 14 krajů, respektive pracovníků odpovědných za cestovní ruch, výstupy z TSA nevyužívá. Za hlavní důvod uvádí, že potřebují data v regionálním členění a ta TSA již neposkytuje. V průběhu času bylo testováno mnoho metod a nástrojů z oblasti ekonomie, matematiky, statistiky, ekonometrie apod., sloužících k měření přínosů cestovního ruchu na ekonomický růst země, jmenovitě například input/output analýza, model všeobecné rovnováhy, ekonometrické modely, Satelitní účet cestovního ruchu a další nástroje. Aby byly výše jmenované nástroje a metody funkční, je potřebné do nich dodat relevantní a požadovaná data. Ukazuje se, že použití metod pro vyčíslení ekonomických přínosů cestovního ruchu je tím složitější, čím níže sestupujeme z národní úrovně přes regionální až na lokální úroveň. Je to způsobeno nedostatkem regionálních dat o nabídce a poptávce v cestovním ruchu. Dostupnost dat na regionální úrovni není problémem pouze v ČR, ale i v jiných zemích. Jsou některé země, jako kupříkladu Rakousko, Finsko, Španělsko, které regionalizují TSA, jednotná metodika pro regionalizaci zatím stále chybí. I přesto, že výše zmíněné metody jsou dobře známy, jejich využití v praxi není zatím velmi rozšířené nebo obvyklé. Kromě nich se ale v praxi objevují jiné metody nebo přístupy zacílené na měření ekonomický dopadů cestovního ruchu. Dokonce lze nalézt i takové, které se neomezují pouze na ekonomické dopady cestovního ruchu, ale kalkulují i s dopady environmentálními a sociálními. Jako příklad jsou dále uvedeny tři přístupy k měření dopadů turismu na regionální či lokální úrovni: 4 UNWTO: Tourism Statistics and TSA (2011). Dostupné [on-line] na: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/statistics.pdf [cit. 11. září 2013]. 5 Tamtéž. 151 A. Model LATI (Local Area Tourism Impact Model, Velká Británie) Model LATI byl vytvořen Londýnskou rozvojovou agenturou, (London Development Agency), jež pro svůj model použila přístup „top-down“. Základem jsou tedy data o cestovním ruchu na národní úrovni pocházející z národních šetření. V principu se jedná o disagregaci výdajů v cestovním ruchu na 33 londýnských okrsků.6 B. Local Tourism System (Velká Británie) Local Tourism System neboli v překladu Lokální systém cestovního ruchu je zaměřen na měření ekonomických dopadů cestovního ruchu na region. Metodika byla nastavena Národním statistickým úřadem Velké Británie a je založena na Standardní mezinárodní klasifikaci činností cestovního ruchu (Standard International Code of Tourism Activities = SICTA, 42 kódů). Cílem tohoto přístupu je měření podílu mezi poptávkou a nabídkou v cestovním ruchu. Tento podíl je důležitý, protože ukazuje významnost aktivit spojených s cestovním ruchem ve srovnání s celkovou regionální ekonomikou. Je to dobrý indikátor ekonomické regionální výkonnosti.7 C. Local Tourism System (Itálie) Lokální systém cestovního ruchu pocházející z Itálie si klade za cíl vytvořit monitorovací systém, který by byl schopen kontrolovat specifika dynamičnosti destinace cestovního ruchu a monitorovat fáze životního cyklu destinace. Přístup je založen na principu „bottom-up“, tedy zdola nahoru, kde indikátory na úrovni města jsou agregovány na úroveň regionální.8 6 Petříčková, Lucie: Zkušenosti Londýna s kvantifikací dopadů turismu (LATI model). Czech Hospitality and Tourism Papers VII, Praha (VŠH), 2011, č. 13, s. 69–92. 7 Buccellato, Tullio, Webber, Dominic, White, Sean, Ritchie, Felix, Begum, Shadia: The Economic Impact of Tourism across Regions and Nations of the UK. Economic and Labour Market Review, 2010 (květen), vol. 4, no. 5, s. 44–50. 8 Manente, Mara: Defining and Testing a Socio-economic Model to Identify Italian Local Tourism Systems (STL): a Methodological Framework. 8th International Forum on Tourism Statistics / Venice. CISET, Benátky, 2006. 152 3. STATISTICKÉ SLEDOVÁNÍ A MĚŘENÍ KULTURY Členské země Evropské unie jsou čím dál důrazněji vyzývány k důkladnějšímu monitoringu finančních vstupů a výstupů ve vztahu k institucím kultury, například prostřednictvím sestavování satelitního účtu kultury, stejně jako tomu je i v dalších sociálních i jiných oblastech, které nejsou sledovány v rámci národního účetnictví (zdravotnické služby, sociální bezpečnost, cestovní ruch, životní prostředí atd.). Přínosy sektoru kultury mohou být měřeny prostřednictvím Satelitního účtu kultury (Culture Satellite Account, CSA). Existuje několik studií, které se pokusily prezentovat základní metodologický rámec pro tento statistický nástroj. Studie pocházejí kupříkladu z Austrálie, Francie, Finska, Španělska nebo Kanady. Česká instituce Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) založená Ministerstvem kultury ČR se snaží ve spolupráci s ČSÚ o rozvoj a naplnění Satelitního účtu kultury v ČR. Výsledky jsou publikovány od roku 2009 za každý rok (s jedno- až dvouletým zpožděním). Sledování přínosů kulturního sektoru prošlo poslední dobou velmi dynamickou a důležitou fází procesu. V roce 2006 bylo vydáno dílo The Economy of Culture in Europe,9 kde se kulturní sektor zcela jasně a nově vymezil. Kulturní sektor je doplněn kreativním sektorem. Kulturní sektor je rozdělen na neprůmyslový sektor produkující nereprodukovatelné zboží a služby s cílem okamžité spotřeby a na průmyslový sektor produkující kulturní produkty určené k masové reprodukci a exportu. Kreativní sektor zahrnuje aktivity, jakými jsou design, architektura a reklama. Dalším zlomovým počinem je projekt ze strany Eurostatu ESSnet Culture,10 na kterém se podílela řada expertů z evropských zemí. Na projektu ESSnet Culture se podílelo několik statistických organizací, respektive jejich zástupců ze zemí EU, kteří pracovali na rozvoji metodiky vedoucí k získávání výstupů a výkonnosti kulturního sektoru. Měl by vést k vytváření srovnatelných statistických údajů o kultuře v rozumném časovém rámci. Projekt byl koordinován Ministerstvem kultury Lucemburska, které na něm pracovalo s dalšími čtyřmi partnery, a to francouzským ministerstvem kultury a komunikace, Českým statistickým úřadem, estonským statistickým úřadem a holandským ministerstvem pro vzdělávání, kulturu a vědu.11 Další známou studií je Rámec pro statistiku kultury vytvořený organizací UNESCO v roce 2009.12 9 European Commission: The Economy of Culture in Europe (2006). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/key-documents/doc873_en.htm [cit. 10. dubna 2014]. 10 ESSnet Culture: European Statistical System Network on Culture Final Report (2012). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/documents/ess-net-report-oct2012.pdf [cit. 10. dubna 2014]. 11 Tamtéž. 12 UNESCO: Framework for Cultural Statistics. Montreal, Quebec, 2009. 153 Rozdíl mezi dvěma výše uvedenými projekty (evropským ESSnet Culture a UNESCO), které definují důležitost kultury a její dopad na ekonomickou a sociální sféru, je zejména v zahrnutí cestovního ruchu a rekreace do aktivit monitorovaných v rámci kultury. ESSnet Culture navrhuje vyjmout některé tyto aktivity ze základního rámce statistiky kultury s přihlédnutím k navržené definici kulturních aktivit (spojené s uměleckým a kulturním projevem a hodnotami) stejně jako s potřebou kvalitních a dostupných dat (možná identifikace vybraných aktivit v rámci statistické klasifikace). Některé vyjmuté oblasti spadají do volnočasových aktivit (hry, zábava, hazard), do oblasti cestovního ruchu, dále se jedná o přírodní rezervace, zoologické a botanické zahrady. Naproti tomu studie organizace UNESCO zmiňuje kulturní cestovní ruch bez uvedení jasné teoretické vymezující definice i statistické definice. Nicméně tato studie zahrnuje cestovní ruch, sport a rekreaci do statistického rámce kultury. Cestovní ruch zde není chápán jako tradiční doména kulturního sektoru, ale spíše odvětví, které je schopno nastartovat poptávku po kulturních produktech. Studie dále upřesňuje, že se z pohledu kultury bude jednat zvláště o kulturní cestovní ruch, spirituální cestovní ruch a aktivity spojené s ekoturismem. Sportovní aktivity zde zahrnují fitness, aktivity well-being a rekreační sportovní aktivity. Je zde počítáno jak s amatérskými, tak profesionálními sporty. Kategorie také zahrnuje rekreaci jako takovou, aktivity spjaté se sázením a hrou, například návštěvu kasin, a také návštěvy zábavních a tematických parků.13 13 Tamtéž. 154 Schéma 1: Porovnání oblastí kultury, které jsou zahrnuty do rámce statistiky kultury ze strany EU a UNESCO LEG Culture (1997–2004) ESSnet Culture (2012) UNESCO (2009) •• historické památky •• muzea •• archeologická místa •• archivy •• knihovny •• knihy a tisk •• tiskové agentury •• výtvarné umění (včetně designu) •• fotografie •• architektura •• divadelní umění •• filmy •• rádio •• televize •• video •• audionahrávky •• multimédia }+ }+ •• reklama •• umělecká řemesla •• nehmotné dědictví }+ •• přírodní dědictví •• řemesla obecně •• vývoj softwaru a telekomunikační aktivity •• obecné aktivity spojené s tiskem •• vybavení a související materiály (nástroje spojené s kulturními produkty a aktivitami) •• cestovní ruch •• sport a rekreace Zdroj: Upraveno autorkou podle ESSnet Culture (2012). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture [cit. 10. dubna 2014]. Pozn.: LEG Culture = Leadership Group Culture, 1997–2004 (předchůdce ESSnet Culture). 155 4. KULTURNÍ CESTOVNÍ RUCH Podle Eurobarometru z roku 2009 jsou kulturní atraktivity druhým nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje rozhodnutí Evropanů o tom, kde stráví svou dovolenou (prvním faktorem je cena).14 Satelitní účet cestovního ruchu je v České republice velmi dobře rozvíjen a naplňován a obsahuje v sobě data o spotřebě tzv. kulturních služeb, do kterých jsou zahrnuta divadla, muzea a ostatní kulturní služby, a to v kategoriích příjezdového a domácího cestovního ruchu. Zároveň TSA poskytuje informace o zaměstnanosti v oblasti „kulturních služeb“ v cestovním ruchu. Kulturní cestovní ruch je široký pojem a zahrnuje daleko více prvků než „kulturní služby“ definované v TSA. Kromě historických a kulturních památek, které většinou turisté využívají, má sektor kultury velmi důležitou součást a tou je kreativní průmysl, jehož produkty jsou taktéž spotřebovávány turisty. Hovoříme-li o odvětví cestovního ruchu jako o odvětví průřezovém, pak stejně tak můžeme mluvit o sektoru kultury. Tato dvě odvětví se prolínají v řadě tzv. subsektorů. Pokud se podíváme na tabulku 1, je zřejmé, že cestovní ruch se vyskytuje u šesti z devíti subsektorů kulturních a kreativních odvětví, kde dochází k překryvu a k tvorbě pozitivního efektu. Tabulka 1: Překryv subsektorů kulturních a kreativních odvětví s ostatními odvětvími ekonomiky Subsektory kulturního sektoru Související sektory, které mohou těžit z rozšíření kulturního sektoru do dalších oblastí dědictví cestovní ruch, ICT, obchodní pobočky v blízkosti, výroba strojních zařízení a vybavení archivy, knihovny ICT, obchodní pobočky v blízkosti, vzdělávací sektor výtvarné umění a umělecká řemesla nakladatelství, reality, cestovní ruch, ICT, vzdělávací sektor divadlo obchod, catering, zdravotnické služby (hudební terapie), další osobní služby, cestovní ruch, ICT, obchodní pobočky v blízkosti architektura reality, stavební obory, ICT, cestovní ruch, znalostně náročné služby pro obchod (testování, měření atd.) design všechny sektory reklama ICT, znalostně náročné služby pro obchod (marketingový průzkum trhu, tvorba databází ad.) audiovizuální technika a multimédia ICT, cestovní ruch, vzdělávací sektor, výroba strojních zařízení a vybavení knihy a tisk ICT, vzdělávací sektor, výroba výpočetní techniky Zdroj: Upraveno autorkou podle ESSnet Culture (2012). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture [cit. 10. dubna 2014]. 14 Eurostat: Cultural Statistics. EU, Brusel, 2011. 156 Satelitní účty vytvořené pro obě sledovaná odvětví obsahují značné množství důležitých dat a informací, které vycházejí z mnoha různých zdrojů, ať to jsou již existující statistiky vycházející ze Systému národních účtů či jiná doplňková šetření prováděná ČSÚ, NIPOS a dalšími veřejnými institucemi. Pokud porovnáme náročnost obou satelitních účtů na potřebu a zdroje dat (viz tabulku 2), pak je jednoznačně z tohoto pohledu kulturní sektor náročnější. Jedná se o odvětví složené z většího množství produktů a skupin poskytovatelů těchto produktů a aktivit. Některé z nich jsou navíc velmi obtížně uchopitelné, a tím pádem i sledovatelné nebo měřitelné, jako například oblast fotografie, cirkusy, hry a aplikace pro mobilní telefony atd. Tabulka 2: Přehled zdrojů dat pro TSA a CSA Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) Satelitní účet kultury (CSA) tabulka zdroj dat tabulka zdroj dat T1 Spotřeba příjezdového cestovního ruchu v ČR Šetření návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) Šetření na hranicích (MMR, STEM/MARK) T1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí Státní rozpočet Místní rozpočty Šetření domácností – ČSÚ KULT – ČSÚ Šetření neziskových institucí Podniková statistika – ČSÚ T2 Spotřeba domácího cestovního ruchu v ČR Výběrové šetření cestovního ruchu T2 Zdroje financování kultury podle poskytovatelů kulturních služeb Státní rozpočet Místní rozpočty Šetření domácností – ČSÚ KULT – ČSÚ Šetření neziskových institucí Podniková statistika – ČSÚ T3 Spotřeba výjezdového cestovního ruchu v ČR Výběrové šetření cestovního ruchu T3 Umístění finančních zdrojů podle kulturních oblastí a poskytovatelů kulturních služeb Syntéza T1 a T2 T4 Spotřeba vnitřního cestovního ruchu v ČR Syntéza T1 a T2 T4 a) Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí b) Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb Podniková statistika 157 Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) Satelitní účet kultury (CSA) tabulka zdroj dat tabulka zdroj dat T5 Výrobní účty jednotlivých odvětví cestovního ruchu a ostatních odvětví v ČR Statistika národních účtů T5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí Statistika národních účtů T6 Domácí nabídka a spotřeba vnitřního cestovního ruchu podle produktů v ČR Statistika národních účtů T6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury Statistika národních účtů KULT – ČSÚ Neziskové instituce KULT – NIPOS Podniková statistika T7 Zaměstnanost v odvětvích cestovního ruchu v ČR Výběrové šetření pracovních sil Národní účetnictví T7 Zaměstnanost a mzdy v kultuře KULT – NIPOS KULT – ČSÚ NI Podniková statistika T8 Tvorba hrubého fixního kapitálu v cestovním ruchu v ČR Národní účetnictví T8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru KULT Neziskové instituce Podniková statistika Státní rozpočet T9 Kolektivní spotřeba ČSÚ nenaplňuje T9 a) Zahraniční obchod se zbožím kulturního sektoru b) Zahraniční obchod se službami kulturního sektoru c) Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru ČNB T10 Nefinanční ukazatele v cestovním ruchu v ČR Šetření v domácnostech, v ubytovacích zařízeních, hraniční statistika T10 Základní ukazatele sektoru kultury Syntéza tabulek T1, T5, T6 a T7 Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR T11 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb KULT – NIPOS T12 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích KULT – ČSÚ KULT – NIPOS Zdroj: vlastní, 2014. 158 Sběr dat v oblasti cestovního ruchu i v oblasti kultury je velmi náročný a složitý, což vyplývá z průřezovosti a interdisciplinarity obou odvětví. Oblast kultury má bezesporu jednu výhodu oproti cestovnímu ruchu a tou je vstupenkový systém. Statistika pohybu osob jak v oblasti příjezdového, tak i domácího cestovního ruchu je v schengenském prostoru velmi obtížně dosažitelná. Nejobtížněji sledovatelnou je pak zejména skupina jednodenních návštěvníků, a to jak zahraničních, tak i domácích. Vstupenkový systém umožňuje sledovat počty osob navštěvujících především kulturní památky, jako jsou hrady, zámky, dále muzea, divadla, festivaly a koncerty, které tvoří jádro kulturního cestovního ruchu v České republice. Satelitní účet kultury udává data ohledně počtu návštěvníků jednotlivých kulturních objektů v souhrnu bez rozlišení, zda se jedná o zahraniční, či domácí návštěvníky, a udává je samozřejmě na celonárodní úrovni. Nicméně NIPOS disponuje podrobnými daty v regionálním členění, která vyčíslují počet návštěvníků kulturních objektů. Datové řady jsou disponibilní od roku 1980. Dalším zdrojem dat, který by dokázal zpřesnit počet návštěvníků kulturních památek, je statistická databáze Národního památkového ústavu, která disponuje daty o počtech návštěvníků hradů a zámků (které jsou ve vlastnictví státu; 104 objekty) v jednotlivých dnech v roce. U některých významných objektů databáze poskytuje informace o počtu zahraničních a domácích návštěvníků. Bohužel databáze NPÚ je limitována několika faktory, a to nejednotnou metodikou, krátkou časovou řadou (4 roky) a zejména faktem, že databáze je neveřejná. Kromě počtu návštěvníků databáze udává i výši tržeb v dělení na tržby za hlavní činnost (myšleno za vstupné), tržby za kulturní akce, tržby za vedlejší činnost (např. prodej suvenýrů, pronájem prostor) a tržby ostatní. V tabulce 3 jsou uvedeny možné zdroje dat, které jsou k dispozici pro oblast kulturního cestovního ruchu. Samozřejmě kromě samotných zdrojů se jedná i o jejich relevanci a komplexnost a také v kulturním cestovním ruchu, kde se spojují dvě odvětví, jde o jejich doplňkovost. 159 Tabulka 3: Kulturní cestovní ruch – možné zdroje dat Satelitní účet cestovního ruchu Satelitní účet kultury Národní památkový ústav NIPOS Poptávka Spotřeba kulturních služeb – příjezdový CR – domácí CR – vnitřní CR Výdaje domácností Počet návštěv na 10 tis. osob Počet návštěvníků – domácích, zahraničních (na základě počtu zakoupených vstupenek a půjčení cizojazyčných materiálů, popřípadě prohlídky v cizím jazyce) Návštěvníci kulturní akce Tržby dle kategorií Průměrná tržba na návštěvníka Počet návštěvníků muzeí a galerií v krajích ČR Počet návštěvníků památek v krajích ČR Počet návštěvníků výstav, koncertů, kulturních akcí v krajích ČR Výdaje návštěvníků na vstupném – divadla, památkové objekty, galerie, muzea a památníky atd. Nabídka Produkce kulturních služeb Produkce Poptávka x nabídka Podíl ČR na nabídce (22,7 %) Zaměstnanost Počet zaměstnaných osob v odvětví CR – kulturní služby (4,6 %) Počet zaměstnaných osob Počet zaměstnaných osob v členění podle objektů Zdroj: vlastní zjištění, 2014. Pokud se podíváme na konkrétní výstupy v oblasti kultury do obou satelitních účtů, pak jsou výsledky následující: TSA uvádí spotřebu za rok 2011 v oblasti „kulturní služby“ 7937 mil. Kč v rámci vnitřního cestovního ruchu (příjezdový a domácí cestovní ruch). Satelitní účet kultury uvádí počet návštěvníků památkových objektů, kterých je veřejně přístupných na našem území 303, celkově 12,2 mil. osob. V těchto počtech by byla útrata pouze za návštěvu památkových objektů za rok 2011 celkem 650 Kč na osobu neboli 26 eur (přepočet kurzem 25 Kč = 1 euro). Tato útrata je nižší než například vstupenka na Pražský hrad nebo rodinné vstupné v cizím jazyce na hrad Karlštejn (860 Kč, v českém jazyce 540 Kč). Přímé výdaje domácností na návštěvu historických památek činí 974 764 000 Kč. Je zřejmé, že satelitní účet cestovního ruchu podhodnocuje oblast „kulturních služeb“, které kromě kulturních památek v sobě zahrnují ještě divadla, koncerty, muzea, botanické a zoologické zahrady, národní parky a chráněná území. Zoologické zahrady patří mezi nejnavštěvovanější turistická místa v ČR. Výstupy kultury jsou v TSA podhodnoceny. Zde je prostor pro zpřesnění údajů TSA pomocí přesnější statistiky CSA. 160 Za ekonomický dopad kulturního cestovního ruchu na stát/region/místo se nejčastěji považuje dopad na HDP, zaměstnanost a dopad na veřejné rozpočty. Kulturní sektor má 1,4% podíl na HDP a výdaje domácností po kulturních službách v roce 2012 mírně meziročně vzrostly. Podíl financování kultury z veřejných rozpočtů však v roce 2012 klesl.15 Podíl cestovního ruchu na HDP v roce 2012 byl 2,7 %.16 Kupříkladu v oblasti kulturního dědictví bylo v roce 2011 zaměstnáno 17 545 osob. Tato pracovní místa jsou jistě navázána na aktivity cestovního ruchu. A další pracovní místa jsou generována multiplikovaně. Raabová� uvádí v roce 2010 jako příklad hrad Karlštejn, který sám o sobě zaměstnává 16 osob a pět průvodců na plný úvazek celoročně, v plné sezoně vzroste počet průvodců až na 70. V obci Karlštejn v současnosti funguje 12 ubytovacích zařízení (dva hotely, osm penzionů, ubytovna a autokemp), řada restaurací, čtyři muzea, golfové hřiště a mnoho dalších služeb pro návštěvníky. Bohužel dosud nebylo vyčísleno, kolik pracovních míst a jaký objem příjmů celkem hrad a s ním spojený cestovní ruch generují. Pokud se podíváme pouze pro ilustraci na samotné tržby za hlavní činnost tří nejvíce navštěvovaných kulturních památek v ČR, které patří pod správu Národního památkového ústavu, pak se pohybujeme v číslech mezi 105 miliony (Hluboká nad Vltavou) až 132 miliony korun (Český Krumlov) za tři roky (z hlediska dostupných statistik za léta 2010–2012). V součtu je to pak 359 mil. Kč, tzn. 14,36 mil. eur (průměrný kurz 25 Kč = 1 euro), viz graf 1. Potenciál kulturního cestovního ruchu je z pohledu přímých i nepřímých dopadů na ekonomiku daného území jistě významný. Graf 1: Příjmy tří nejdůležitějších kulturních památek v ČR (v Kč) Zdroje: vlastní zjištění, 2014. Interní databáze NPÚ, 2013. 15 NIPOS: Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 (2014). Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/ wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_CR_za_rok_2012.pdf [cit. 27. ledna 2015]. 16 ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu (2014). Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce. nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr [cit. 27. ledna 2015]. 161 Přínos kulturních aktivit ve formě kulturního cestovního ruchu záleží na typu aktivity a na charakteru místní ekonomiky. F. Greffe zdůrazňuje, že socioekonomické dopady očekávané od rozvoje kulturního cestovního ruchu nejsou sebenaplňující a že jsou důležitá určitá kritéria: • stálost kulturních aktivit • míra účasti místních obyvatel • prvořadý je lokální kontext, to znamená, že by se měly produkty a služby vyrábět v místě • vzájemná závislost těchto aktivit by měla podpořit efekt klastru17 čili seskupující efekt18 Co se týká použitelných metod k vyjádření ekonomických dopadů kulturního cestovního ruchu, pak za nejvhodnější na národní úrovni je jistě použití input‑output modelu včetně vyčíslení multiplikátorů. Použití tohoto modelu na regionální či lokální úrovni naráží na určité bariéry, a to zejména na neexistenci tabulek dodávek a užití, respektive symetrických input-output tabulek v regionálním členění. Pokud bychom použili některý z přístupů zmíněných výše, pak by to mohl být Local Tourism System z Velké Británie. Tento přístup je založen na hrubé přidané hodnotě, která je vypočítána jako podíl průmyslu cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě v regionu. Místo dat za cestovní ruch by do výpočtu vstupovala data za kulturní cestovní ruch (definice viz výše). Výpočet je založen na poptávkové straně cestovního ruchu. 17 „Klastr“ – jedná se o geograficky koncentrované, navzájem propojené podniky a instituce v konkrétním odvětví . Viz Porter, Michael: On Competition. Harvard Business School Press, Boston, 1998. 18 European Commission, op. cit. 162 5. ZÁVĚR Porovnáním výstupů Satelitního účtu cestovního ruchu a Satelitního účtu kultury lze konstatovat, že je možné zpřesnit data v oblasti „kulturních služeb“ v rámci TSA, z čehož by byl patrný i větší socioekonomický přínos kulturního cestovního ruchu pro dané území. Pro výpočet na národní úrovni lze použít input-output model založený na tabulkách dodávek a užití vycházejících z národních účtů. Na regionální či místní úrovni lze použít input-output model s velkými limity, jak bylo zmíněno výše. Výhodou kulturního sektoru je fakt, že NIPOS sleduje jak počty návštěvníků, tak výdaje na regionální úrovni. Pro zlepšení statistik se lze inspirovat například výše zmíněnou metodou pocházející ze statistického úřadu Velké Británie. Česká republika – i celá Evropa – je kulturní destinací cestovního ruchu. Pro podporu obou sektorů, cestovního ruchu i kultury, je více než potřebné zajímat se o jejich nemalý přínos ekonomickému a sociálnímu rozvoji území. Obvyklým problémem je neexistence regionálních dat. Kooperací mezi TSA a CSA by mohlo dojít ke zpřesnění dat a výpočtu dopadů kulturního cestovního ruchu na vymezené území. Z metodologického hlediska nelze v této části zkoumání učinit žádný výrazný závěr. Metodologie tvorby Satelitního účtu cestovního ruchu je propracovaná a uznaná na úrovni OSN a v této oblasti se již spíše řeší možnosti regionalizace neboli disagregace výstupů do nižších územních celků. Satelitní účet kultury je v této cestě na začátku, metodologie není přesně vymezena, a tudíž nelze doporučovat ani nijak hodnotit její stav. Zajímavé by jistě bylo porovnat vzniklé metodické postupy jednotlivých průkopníků, například Finska, Kanady a Španělska, a doporučit mezinárodním organizacím – nebo alespoň EU – zahájit tvorbu společného metodologického rámce. Kulturní sektor potřebuje cestovní ruch k tomu, aby podpořil svoji nezávislost na veřejném financování, které je i tak v současné době nedostatečné, a cestovní ruch potřebuje kulturu jako významnou část svého produktového portfolia. 163 ZDROJE Buccellato, Tullio, Webber, Dominic, White, Sean, Ritchie, Felix, Begum, Shadia: The Economic Impact of Tourism across Regions and Nations of the UK. Economic and Labour Market Review 4, 2010(5), s. 44–50. ČSÚ: Satelitní účet cestovního ruchu (2014). Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_ hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr [cit. 27. ledna 2015]. ESSnet Culture: European Statistical System Network on Culture Final Report (2012). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/our-policy-development/ documents/ess-net-report-oct2012.pdf [cit. 10. dubna 2014]. European Commission: The Economy of Culture in Europe (2006). Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/key-documents/doc873_en.htm [cit. 10. dubna 2014]. Eurostat: Cultural Statistics. EU, Brusel, 2011. Manente, Mara: Defining and Testing a Socio-economic Model to Identify Italian Local Tourism Systems (STL): a Methodological Framework. 8th International Forum on Tourism Statistics / Venice. CISET, Benátky, 2006. McKercher, Bob, Du Cros, Hilary: Cultural Tourism. The Partnership Between Tourism and Cultural Heritage Management. Routledge, New York – Londýn, 2002. NIPOS: Výsledky účtu kultury ČR za rok 2012 (2014). Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/Vysledky_uctu_kultury_ CR_za_rok_2012.pdf [cit. 27. ledna 2015]. Petříčková, Lucie: Zkušenosti Londýna s kvantifikací dopadů turismu (LATI model). Czech Hospitality and Tourism Papers VII, Praha (VŠH), 2011, č. 13, s. 69–92. Porter, Michael: On Competition. Harvard Business School Press, Boston, 1998. Raabová, Tereza: Ekonomické a sociální dopady kulturního cestovního ruchu v ČR. Disertační práce. VŠE, Praha, 2010. UNESCO: Framework for Cultural Statistics. Montreal, Quebec, 2009. UNWTO: Tourism Barometr (2014). Dostupné [on-line] na: http://mkt.unwto.org/en/barometer [cit. 10. dubna 2014]. 164 UNWTO: Tourism Statistics and TSA (2011). Dostupné [on-line] na: http://dtxtq4w60xqpw.cloudfront.net/sites/all/files/docpdf/statistics.pdf [cit. 11. září 2013]. WTO: The states’ role in protecting and promoting culture as a factor in tourism development and the proper use and exploitation of the national cultural heritage of sites and monuments for tourists. Madrid, 1985. 165 OBSAH 1. Úvod  166 2. Definice KKP a hlavních ukazatelů VaV  168 3. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje v KKP v ČR  171 4. Hlavní zjištění  173 5. Závěr  174 Zdroje  176 Výdaje na výzkum a vývoj v kulturních a kreativních průmyslech Marcel Kraus a kol. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Změna indikátorů VaV mezi lety 2006 a 2012 (2006 = 100; v %) 171 Obrázek 2: Umístění KKO a srovnávaných odvětví dle hlavních indikátorů VaV (2012) 172 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled kódů CZ-NACE v kulturních a kreativních průmyslech (včetně ICT) 168 Tabulka 2: Hlavní ukazatele VaV ve vybraných odvětvích (2012) 172 166 1. ÚVOD Tato kapitola předkládá zjištění autorů z Technologické agentury České republiky z roku 2014 (dále jako referenční studie)1 vydané ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem, jakým způsobem se v základních ukazatelích výzkumu a vývoje podílejí KKP na výzkumných a vývojových aktivitách. Mezi tyto hlavní ukazatele patří počet pracovišť výzkumu a vývoje (dále VaV), zdroje výdajů na VaV, počet zaměstnanců ve VaV a tržby z prodeje služeb VaV. Aby bylo možné získaná data lépe pochopit, zvolili autoři jako srovnávací průmyslová odvětví automobilový, chemický a strojní průmysl. Debata o aktivitách VaV jakožto součásti KKP započal Howkins v roce 2001.2 Význam VaV pro kreativní ekonomiku vyzdvihuje i odborná organizace OSN United Nations Conference on Trade and Development (UNCTAD), která zahrnuje do kreativních služeb i služby výzkumu a vývoje, a to vedle architektonických a souvisejících služeb, kulturních a rekreačních služeb, audiovizuálních služeb a reklamních služeb.3 Na aktivity VaV v odvětvích KKP lze nahlížet třemi hlavními směry. Za prvé výzkumné a vývojové aktivity KKP napomáhají k využívání kulturního, kreativního a znalostního potenciálu společnosti, který se díky výzkumným a vývojovým činnostem promítá do inovativních a konkurenceschopných produktů, procesů, služeb nebo metod s vysokou přidanou hodnotou. Za druhé tyto aktivity vedou ke vzniku inovativních řešení v kulturních a kreativních odvětvích a tím posilují vznik, rozvoj a konkurenceschopnost KKP. A za třetí aktivity výzkumu a vývoje v KKP mohou být významným dodavatelem inovativních služeb4 a dalších impulzů příbuzným nebo i zcela vzdáleným odvětvím,5 a to přímo nebo ve formě spillover efektů či synergických efektů.6 Aktivity VaV v KKP tak přispívají ke konkurenceschopnosti regionální i národní ekonomiky,7 přičemž mají významný vliv i na sociální inovace ve společnosti.8 1 Kraus, Marcel, Petkov, Michal, Růžička, Zdeněk: Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje včetně srovnání s vybranými průmysly ČR. IDU a TA ČR, Praha, 2014. 2 Howkins, John: The Creative Economy: How people make money from ideas. Penguin, Londýn, 2001. 3 UNCTAD: Creative Economy Report 2008. The Challenge of Assesing the Creative Economy: towards Informed Policy-making. New York, 2008. – Creative Economy Report 2010. Creative Economy: A Feasible Development Option. New York, 2010. – Creative Economy Report 2013. Widening Local Development Pathways. New York, 2013. 4 Tamtéž. 5 KEA, European Affairs: The Economy of Culture in Europe, study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brusel, 2006, s. 2–3. 6 Srov. ESSnet Culture: European Statistical System Network on Culture. Final Report. Lucemburk, 2012, s. 365. Camilo, Antonio a kol.: The Creative Synergy Esprit Effect. Ten Steps within Creative Industries related Projects. UNIDO, Vídeň, 2011. 7 EU: How can cultural and creative industries contribute to economic transformation through smart specialisation? Policy Handbook. Brusel, 2012. 8 URBACT: Creative SpIN – Creative Spillovers for Innovation. URBACT II Thematic Network Baseline Study, 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.keanet.eu/docs/creativespin_baselinestudyfinal.pdf [cit. 15. listopadu 2014]. 167 Výzkumem a vývojem se rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků.9 Inovacemi se pak rozumí praktické a účelné využití výsledků výzkumu a vývoje, tedy nového nebo podstatně zlepšeného produktu, procesu, služby nebo metody do podnikatelských praktik nebo pro zvyšování kvality života společnosti naplňováním společenských požadavků a vytvářením nových společenských vztahů.10 9 ČSÚ: Výzkum a vývoj. Definice. Český statistický úřad, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje [cit. 15. října 2014]. 10 ČSÚ: Vysokoškolský výzkum a vývoj. Metodologická příloha. Český statistický úřad, 2014. Dostupné [on‑line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vysokoskolsky_vyzkum_a_vyvoj [cit. 15. října 2014]. EK: Guide to Social Innovation. DG Regional and Urban Policy and DG Employment, Social affairs and Inclusion. Brusel, 2013, s. 6. 168 2. DEFINICE KKP A HLAVNÍCH UKAZATELŮ VaV KKP nemají svou vlastní sekci nebo oddíl v klasifikace NACE, a proto jsou jejich činnosti rozprostřeny napříč klasifikací. Referenční studie11 užívá definici KKP dle klasifikace NACE navržené Institutem umění – Divadelním ústavem (viz kapitolu Význam, definice a vymezení kulturních a kreativních průmyslů v������������� ČR����������, s. 21). Kvůli neexistenci dat pro třídy CZ-NACE (čtyřmístný kód) byly ekonomické činnosti agregovány na úroveň skupin (třímístný kód). V mnoha případech tak dochází k zahrnutí i těch tříd, které se v definici KKP nevyskytují. Některé třídy se navíc vyskytují jak v kulturních, tak v kreativních průmyslech, čímž dochází k duplicitním zápočtům. Celková data za KKP (včetně ICT) jsou nicméně o tyto duplicity očištěna. Odhady poměrného zastoupení KKP v jednotlivých kódech NACE nebyly v podmínkách ČR analyzovány, a tedy ani autory studie využity. Tabulka 1: Přehled kódů CZ-NACE v kulturních a kreativních průmyslech (včetně ICT) KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 71.1 Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství Design 74.1 Specializované návrhářské činnosti Neznámá oblast (správní činnosti) 84.1 Veřejná správa a hospodářská a sociální politika 94.9 Činnosti ostatních organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů Reklama 73.1 Reklamní činnosti KULTURNÍ PRŮMYSLY Film a video 47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách 59.1 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů 77.2 Pronájem a leasing výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost Hudba 47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách 59.2 Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Knihy a tisk 47.6 Maloobchod s výrobky pro kulturní rozhled a rekreaci ve specializovaných prodejnách 58.1 Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti 63.9 Ostatní informační činnosti 74.3 Překladatelské a tlumočnické činnosti Kulturní a umělecké vzdělávání 85.5 Ostatní vzdělávání 11 Kraus, M., Petkov, M., Růžička, Z., op. cit. 169 Kulturní dědictví 47.7 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách 91.0 Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení Rozhlas 60.1 Rozhlasové vysílání Scénická umění 90.0 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti Televize 60.2 Tvorba televizních programů a televizní vysílání Videohry 58.2 Vydávání softwaru Výtvarné umění 74.2 Fotografické činnosti 90.0 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti ODVĚTVÍ ICT ICT 58.1 Vydávání knih, periodických publikací a ostatní vydavatelské činnosti 58.2 Vydávání softwaru 62.0 Činnosti v oblasti informačních technologií (lze zahrnout celou oblast 62.00) 63.1 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem; činnosti související s webovými portály 63.9 Ostatní informační činnosti Zdroj: Žáková, Eva: Výstup projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnich-a-kreativnich-prumyslu-v-cr-20 [cit. 20. listopadu 2014]. Indikátory, díky kterým lze získat představu o činnostech VaV, vycházejí z metodiky sběru statistických dat vydané Českým statistickým úřadem.12 Pro potřeby provedené studie byly zvoleny čtyři hlavní indikátory. Počet pracovišť výzkumu a vývoje: Dle ČSÚ se do počtu pracovišť VaV zahrnují všechna pracoviště výzkumu a vývoje bez ohledu na vlastnictví IČO. Pracoviště výzkumu a vývoje jsou tvořena především jednotlivými fakultami vysokých škol a výzkumnými pracovišti některých resortních výzkumných organizací. V podnikatelském a soukromém neziskovém sektoru se počet pracovišť VaV významně neliší od počtu ekonomických subjektů provádějících VaV, neboť sledované podniky mají ve většině případů pouze jedno pracoviště VaV. Zdroje výdajů na výzkum a vývoj: Výdaji na VaV se rozumí veškeré výdaje – tedy běžné a kapitálové – určené na vlastní výzkum a vývoj prováděný v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomik, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. 12 Srov. ČSÚ, Výzkum a vývoj, op. cit. 170 Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji: ČSÚ započítává mezi zaměstnance VaV nejen výzkumné pracovníky, kteří provádějí přímo výzkum a vývoj, ale i pomocné, technické, administrativní a jiné pracovníky pracující na pracovištích výzkumu a vývoje v jednotlivých zpravodajských jednotkách. Pracovníci VaV jsou přepočteni na plný pracovní úvazek věnovaný činnostem VaV (Full Time Equivalent – FTE). Tržby z prodeje služeb výzkumu a vývoje: Rozumí se jimi takové tržby, které zpravodajská jednotka vykáže během sledovaného období z VaV prováděného na zakázku pro jiný subjekt. U veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí jde především o tržby za prodej služeb VaV jiným subjektům prostřednictvím smluvního výzkumu. V celkových tržbách za prodej služeb VaV jsou zahrnuty jak tržby za provedený VaV pro subjekty v ČR, tak i v zahraničí. 171 3. HLAVNÍ UKAZATELE VÝZKUMU A VÝVOJE V KKP V ČR Referenční studie13 zjišťuje, že rozdíl v ukazatelích VaV v roce 2012 oproti roku 2006 vykazuje růst téměř u všech sledovaných průmyslových odvětví (obrázek 1). Obrázek 1: Změna indikátorů VaV mezi lety 2006 a 2012 (2006 = 100; v %) Zdroj: Kraus, Marcel, Petkov, Michal, Růžička, Zdeněk: Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích. Praha, 2014. Nejrychleji zvyšovaly své výdaje na VaV kulturní a kreativní průmysly, od roku 2006 téměř o 128 %. KKP vykázaly v roce 2012 i nejvyšší výdaje na činnosti VaV – 8,2 mld. Kč (tabulka 1), což je o 40 % více než v automobilovém průmyslu. Druhým nejrychleji rostoucím trhem co do výdajů na VaV je strojní průmysl, který od roku 2006 zvýšil výdaje na VaV téměř o 95 %. Rychlost růstu počtu zaměstnanců, resp. plných úvazků ve VaV, je nejvyšší u KKP, kde od roku 2006 narostl počet plných pracovních míst o 80 %. Vysoký růst zaměstnanosti ve VaV vykazuje od téhož roku i strojní průmysl (o 55 %). Pracoviště zabývající se VaV v kulturních a kreativních průmyslech rostla oproti roku 2006 nejrychleji ze všech sledovaných průmyslových odvětví, a to o 44 %. Počet pracovišť VaV se v rámci KKP vyšplhal v roce 2012 na 550 (strojní průmysl 244, automobilový průmysl 70). 13 Kraus, M., Petkov, M., Růžička, Z., op. cit. 172 Tabulka 2: Hlavní ukazatele VaV ve vybraných odvětvích (2012) hlavní ukazatele VaV v roce 2012 počet pracovišť VaV výdaje na VaV (mil. Kč) počet zam. ve VaV (FTE) tržby za služby VaV celkem (mil. Kč) z toho ze zahraničí (mil. Kč) chemický průmysl 89 957,5 844,9 295,2 276,8 strojní průmysl 244 3844,5 3176,0 1603, 4 967,5 automobilový průmysl 70 4610,5 3720,4 932,0 913,6 kulturní a kreativní odvětví (vč. ICT) 550 8220,4 8407,2 3937,6 2323,3 Zdroj: Kraus, Marcel, Petkov, Michal, Růžička, Zdeněk: Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích. Praha, 2014. Obrázek 2: Umístění KKO a srovnávaných odvětví dle hlavních indikátorů VaV (2012) -500 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 -1,000 1000 3000 5000 7000 9000 11 000 )čK.limv(VaVbežulsejedorpzybžrt výdaje na VaV (v mil. Kč) kulturní a kreativní odvětví včetně ICT automobilový průmysl strojírenský průmysl chemický průmysl Zdroj: Kraus, Marcel, Petkov, Michal, Růžička, Zdeněk: Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích. Praha, 2014. Pozn.: Velikost obrazce znázorňuje počet pracovišť ve VaV. 173 4. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Na základě disponibilních dat – a s ohledem na limitaci přesných údajů, které nabízí klasifikace CZ-NACE – dochází studie14 k těmto zjištěním: KKP jsou jako celek rychle rostoucím trhem v oblasti VaV: KKP jsou jako celek rychle rostoucím trhem v oblasti VaV, a to téměř ve všech ukazatelích (počet pracovišť VaV, počet zaměstnanců ve VaV, výdaje na VaV a tržby z prodeje služeb VaV). Co do dynamiky růstu předčí srovnávací odvětví jako automobilový, strojní a chemický průmysl (obrázek 2). Vysoké výdaje na VaV i tržby za služby VaV: V absolutních hodnotách vydávají KKP téměř tolik co automobilový a strojní průmysl dohromady. Za služby VaV utrží KKP téměř 1,5krát více než automobilový a strojní průmysl dohromady. Tahouni jsou architektonické a inženýrské činnosti a průmysl ICT: Při bližším pohledu lze zjistit, že tahouny těchto odvětví jsou především architektonické a inženýrské činnosti a průmysl ICT. Významnou pozici zaujímají i oblasti vydávání softwaru (včetně počítačových her). Co do poměru je nejvíce výzkumných pracovníků v kulturním dědictví: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení zaujímají přední pozice co do podílu výzkumných pracovníků na celkovém počtu zaměstnanců (FTE). Techničtí pracovníci ve VaV se zhusta vyskytují v průmyslu ICT, zejména v rámci činností v oblasti informačních technologií i v kreativních průmyslech v oblasti architektonických činností. Film, hudba a vysílání nevydávají finance na činnosti VaV: Činnostem ve VaV se dle dostupných dat nevěnují vůbec či jen sporadicky oblasti jako Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů (NACE 59.1), Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 59.2), Rozhlasové vysílání (NACE 60.1) nebo Tvorba televizních programů a televizní vysílání (NACE 60.2). Design nevydává na činnosti VaV: Dle dostupných dat se činnosti VaV nedějí v oblasti designu (NACE 74.1) Specializované návrhářské činnosti. Pracoviště VaV rostou rychleji než u automobilového nebo strojního průmyslu: Kulturní a kreativní průmysly jsou významným zaměstnavatelem pracovníků ve VaV. Počet pracovišť VaV v KKP rostl od roku 2006 čtyřikrát rychleji než u automobilového průmyslu a zhruba 1,5krát rychleji než u průmyslu strojního, a to především díky oblasti ICT a architektury. 14 Kraus, M., Petkov, M., Růžička, Z., op. cit. 174 5. ZÁVĚR V oblasti VaV stojí v rámci KKP v popředí architektonické (a inženýrské) činnosti spolu s oblastí ICT. Významnou pozici zaujímá i oblast vydávání softwaru včetně počítačových her. Dalším zjištěním je, že činnostem ve VaV české KKP dle dostupných dat nevěnují pozornost vůbec či jen sporadicky oblasti Designu (Specializované návrhářské činnosti), dále pak Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti, Rozhlasové vysílání a Tvorba televizních programů a televizní vysílání. Ve světle těchto zjištění by bylo účelné vnímat odvětví ICT, architektonických a inženýrských činností a odvětví vydávání softwaru a počítačových her jako důležitou součást inovačního ekosystému země. Je rovněž nutné položit si otázku, zda a popř. jak zapojit do inovačních aktivit ta odvětví KKP, která se činnostmi VaV nezabývají. Zjištění, jak mohou odvětví architektonických činností, ICT nebo vydávání softwaru včetně počítačových her přispět ke konkurenceschopnosti a socioekonomickému rozvoji české společnosti, se zdá vzhledem k dynamice jejich růstu jako klíčové. V oblasti architektonických a inženýrských činností se lze zabývat tématy jako pokročilý architektonický design (Advanced Architectural Design), mezinárodní regenerace a rozvoj architektury (International Architectural Regeneration and Development), udržitelné stavitelství: výkon a design, výzkum zaměřený na design, urbánní a metropolitní design aj. Možné oblasti zájmu v ICT mohou rozvíjet e-business; e-governance; e-democracy; e-adoption; kolaborativní inovace, digital content, síťové, chytré a virtuální organizace (networked, smart and virtual organization), nové pracovní prostředí (new working environment) apod. Odvětví softwaru a počítačových her může být významné pro výzkumné a vývojové aktivity v oblasti mobilních platforem, zvyšování hodnoty duševního vlastnictví, digitální distribuce nebo v oblasti gamifikace, tedy uplatňování tzv. technik herních designů, herního myšlení a herních principů do neherního prostředí, jako jsou webové stránky orientované na zákazníky či mobilní aplikace. Oblast designu, která dle zjištění studie nevykazuje činnosti VaV, by mohla být v souladu s doporučením Evropské unie15 zapojena do inovačních aktivit země především podporou uplatňování metod designu ve víceoborovém výzkumu a inovačních programech; rozvojem dovedností a uplatňování metod pro inovace založené na designu ve vzdělávání a odborné přípravě; vytvořením kapacit pro poskytování podpory na inovace založené na designu podnikům v ČR; metodami a postupy pro posílení schopnosti malých a středních podniků využívat design jako strategický nástroj při vytváření produktů a služeb, které mají pro jejich zákazníky vyšší hodnotu; metodami a postupy pro zlepšení spolupráce mezi společnostmi, které investují do designu jako konkurenční výhody; přezkoumáním potřeby aktualizovat ochranu práv k duševnímu vlastnictví v oblasti designu; 15 EU: Provedení akčního plánu pro inovace založené na designu. SWD/2013/380, Brusel, 2013. 175 rozvojem schopnosti správních orgánů veřejného sektoru využívat metody designu; zlepšením výzkumu a vývoje inovací založených na designu pro účinné a uživatelsky přívětivé veřejné služby nebo metodami a postupy pro podporu vzájemného učení a spolupráce mezi subjekty veřejného sektoru, které hledají řešení založená na designu. 176 ZDROJE Bakhshi, Hasan, McVittie, Eric, Simmie, James: Creating Innovation: Do the creative industries support innovation in the wider economy? NESTA, Londýn, 2008. BMWi: Monitoring zu ausgewählten wirtschaftlichen Eckdaten der Kultur- und Kreativwirtschaft 2012. Bundesministerium für Wirtschaft und Energie (BMWi), Berlín, 2014, s. 9. Camilo, Antonio a kol.: The Creative Synergy Esprit Effect. Ten Steps within Creative Industries related Projects. UNIDO, Vídeň, 2011. ČSÚ: Vysokoškolský výzkum a vývoj. Metodologická příloha. Český statistický úřad, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vysokoskolsky_ vyzkum_a_vyvoj [cit. 15. října 2014]. ČSÚ: Výzkum a vývoj. Definice. Český statistický úřad, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/statistika_vyzkumu_a_vyvoje [cit. 15. října 2014]. EK: Guide to Social Innovation. DG Regional and Urban Policy and DG Employment, Social affairs and Inclusion. Brusel, 2013. EK: Materials research and innovation in the creative industries: Report on the round table discussion, Brussels, 5. October 2012. EUR 25605 EN, Brusel, 2012. ESSnet Culture: European Statistical System Network on Culture. Final Report. Lucemburk, 2012, s. 365. EU: How can cultural and creative industries contribute to economic transformation through smart specialisation? Policy Handbook. Brusel, 2012. EU: Provedení akčního plánu pro inovace založené na designu. SWD/2013/ 380, Brusel, 2013. Hill, Rodney Culver: Creativity is the Currency of the New Millennium. Konference: Creativity or Conformity? Building Cultures of Creativity in Higher Education. Institute for Applied Creativity, A&M University, Texas, 2007. Howkins, John: The Creative Economy: How people make money from ideas. Penguin, Londýn, 2001. KEA, European Affairs: The Economy of Culture in Europe, study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brusel, 2006. 177 Kraus, Marcel, Petkov, Michal, Růžička, Zdeněk: Výzkum a vývoj v kulturních a kreativních odvětvích. Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje včetně srovnání s vybranými průmysly ČR. IDU a TA ČR, Praha, 2014. Potts, Jason: Art and innovation: an evolutionary economic view of the creative industries. Multidisciplinary Research in the Arts E-Journal, UNESCO Observatory, The University of Melbourne, 2007. UNCTAD: Creative Economy Report 2008. The Challenge of Assessing the Creative Economy: towards Informed Policy-making. New York, 2008. UNCTAD: Creative Economy Report 2010. Creative Economy: A Feasible Development Option. New York, 2010. UNCTAD: Creative Economy Report 2013. Widening Local Development Pathways. New York, 2013. URBACT: Creative SpIN – Creative Spillovers for Innovation. URBACT II Thematic Network Baseline Study, 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.keanet.eu/docs/ creativespin_baselinestudyfinal.pdf [cit. 15. listopadu 2014]. Žáková, Eva: Výstup projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnich-a-kreativnichprumyslu-v-cr-20 [cit. 20. listopadu 2014]. 178 OBSAH 1. Úvod  179 2. Analýza stávajících strategických dokumentů souvisejících s podporou KKP 182 Národní strategické dokumenty  182 Resortní strategické dokumenty  185 Příprava programového období 2014–2020  190 3. Závěr  198 Zdroje  200 Strategické dokumenty související s podporou kulturních a kreativních průmyslů Blanka Marková 179 1. ÚVOD Kapitola Strategické dokumenty související s podporou kulturních a kreativních průmyslů obsahově navazuje na dokument Analýza stávajících strategických dokumentů ČR a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast KKP,1 který byl zhotoven v rámci projektu Sociálně-ekonomický potenciál kulturního/kreativního průmyslu v ČR v roce 2009 a částečně již pozbyl aktuálnosti. Základním cílem analýzy bylo provedení reflexe národních strategických dokumentů ve vztahu k podpoře KKP v rámci ČR. Existence různých typů strategických dokumentů na národní a regionální úrovni legitimizuje otázku ohledně vzájemného vztahu těchto dokumentů, jejich schopnost daná témata a priority provazovat a koordinovat realizaci příslušných politik. Pro potřeby této analýzy bylo na kulturu nahlíženo především jako na nástroj ekonomického rozvoje, zabývali jsme se tedy tematikou KKP, které jsou v ČR vymezeny Účtem kultury.2 Okrajově se analýza věnuje i strategické podpoře informačních a komunikačních technologií a dokumentům směřujícím k rozvoji elektronických médií, což jsou odvětví, která se začleňují do širšího vymezení KKP. Ty se stále větší měrou podílejí na tvorbě ekonomických hodnot, a mají tedy pozitivní dopad na hospodářství. Kreativita, kultura a umění jsou zdrojem inovací nejen v KKP, ale i v dalších průmyslových odvětvích a široké škále znalostně více či méně náročných služeb.3 Pro potřeby tohoto dokumentu se zaměřujeme zejména na podporu tržních aktivit jednotlivých oblastí KKP, dále na oblast kreativního vzdělávání, kulturního cestovního ruchu apod. Předmětem analýzy nejsou prioritně opatření věnovaná tradiční veřejné podpoře neziskového umění a kultury (kulturní politika v tradičním slova smyslu), tedy podpoře veřejných divadel, galerií a muzeí, knihoven apod., nicméně je věnována pozornost přesahům – opatřením, která mohou nastartovat plnění nových funkcí těchto organizací. Nástrojem obsahové analýzy je vyhledávání klíčových slov či skupin slov a kontextu, ve kterém jsou v jednotlivých dokumentech tato klíčová slova využívána. Vymezení klíčových slov a kontextových výrazů je následující: kulturní a kreativní/tvůrčí průmysly/odvětví/sektory, kreativita/tvořivost, klastr, platforma, inkubátor, kreativní/tvořivá/tvůrčí ekonomika, znalostní společnost, podpora malého a středního podnikání, partnerství, sítě, synergie, spolupráce, kooperace, akcelerace, výzkum, vývoj, vzdělávání, rozvoj, kulturní cestovní ruch, multiplikační efekt, start-up, spin‑off, inovace, voucher, konkurenceschopnost, prosperita, specializace, inteligentní 1 Analýza stávajících strategických dokumentů ČR a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast KKP. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/analyzastavajicichstrategickych.pdf [cit. 12. května 2013]. 2 Účet kultury. Dostupné [on-line] na: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424 [cit. 12. února 2013]. 3 Mossig, Ivo: Regional Employment Growth in the Cultural and Creative Industries in Germany 2003–2008. European Planning Studies 19, 2011(6), s. 967–990. 180 specializace, znalostní transfer, nástroj, digitalizace, informační a komunikační technologie, duševní vlastnictví. Analýza se zaměřuje na dokumenty z roku 2009 a mladší v návaznosti na zmiňovanou Analýzu stávajících strategických dokumentů ČR a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast KKP. K analýze byly využity jak národní strategie na úrovni vlády (mezisektorové dokumenty), tak resortní strategie, které mají ve své gesci tematiku KKP. Je nutné poznamenat, že některé analyzované dokumenty již dávno ztratily na aktuálnosti, nicméně jsou zde uvedeny, abychom upozornili na skutečnost, že jejich (ne)existence má přímý dopad na podporu rozvoje KKP (zejména například Národní klastrová strategie). Vedle těchto dokumentů jsme podrobili analýze i dokumenty vymezující čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Ve studii jsme se zaměřili na budoucí programové období let 2014–2020 s tím, že v době finalizace textu (říjen 2014) návrhy programů ještě neprošly schvalovacím procesem, a tudíž není možné je považovat za finální. Z důvodu důležitosti těchto programů především s ohledem na reálnou možnost financování rozvoje KKP byla zpracována samostatná kapitola s názvem Možnosti využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu kulturních a kreativních průmyslů 2014–2020, která přímo navazuje na tuto kapitolu a v níž jsme se kromě prosté analýzy vycházející z klíčových slov a jejich kontextu zaměřili i na argumentaci a zasazení témat vhodné podpory KKP k jednotlivých programům, prioritám i specifickým cílům. VÝČET ANALYZOVANÝCH DOKUMENTŮ (dokumenty jsou řazeny podle odpovědného gestora) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–2014 Národní klastrová strategie 2005–2008 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–2013 Strategie hospodářského růstu 2007–2013 Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko) 2011–2015 Exportní strategie ČR 2012–2020 Národní inovační strategie ČR 2012–2020 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020 Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice 2013–2020 Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014–2020 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (2001) Implementační plán Strategie celoživotního učení (2007) Strategie celoživotního učení ČR 2007–2013 181 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015 Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009–2013 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011–2015 Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011–2015 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010–2017 Strategie mnohostranné rozvojové spolupráce ČR na období 2013–2017 Ministerstvo kultury (MK) Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013 Státní kulturní politika na léta 2009–2014 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie 2011–2016 Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu 2011–2016 Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013–2018 Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu 2013–2020 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–2014 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007–2013 Další dokumenty Národní rozvojový plán ČR 2007–2013 Příprava programového období Evropských strukturálních a investičních fondů 2014–2020 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Zaměstnanost Integrovaný regionální operační program Operační program Praha – pól růstu ČR Program rozvoje venkova Operační programy přeshraniční spolupráce Operační program Meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE Operační program nadnárodní spolupráce Central Europe 2020 Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj 2014–2020 Operační program ESPON 2020 182 2. ANALÝZA STÁVAJÍCÍCH STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ SOUVISEJÍCÍCH S PODPOROU KKP Národní strategické dokumenty Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–20144 Ačkoli jsou kulturní průmysly uvedeny mezi slabými stránkami a příležitostmi strategie, nejsou cíle strategie směřovány k podpoře KKP, ale k ochraně kulturního dědictví v hmotném i nehmotném slova smyslu. Cílem strategie je usilovat o tvorbu mezinárodního prostředí zaměřeného na rozvoj politické, hospodářské, kulturní a environmentální spolupráce. Národní klastrová strategie 2005–20085 Národní klastrová strategie let 2005–2008 (v gesci MPO) nebyla od svého vzniku aktualizována a její obsah je vzhledem k současnému dění v EU zastaralý. Strategie nezohledňuje specificky oblast KKP, cílí obecně na vznik a podporu klastrů a jejich roli při propojování různých sektorů i resortů. Jedním z cílů strategie bylo vypracovat „národní klastrovou studii v ČR, jejímž výsledkem měla být identifikace odvětví s exportním potenciálem v regionech“. Národní klastrová studie (a slibované mapování klastrů) však dodnes není k dispozici.6 Strategie hospodářského růstu 2007–2013 (SHR)7 Jeden z článků strategie (3.3.3.4) se specificky zmiňuje o kulturním průmyslu. Strategie hospodářského růstu (SHR) zakládá možnost podpory regionů prostřednictvím investic do infrastruktury KKP s důrazem na audiovizuální průmysl a kulturní průmysl v návaznosti na kulturní turismus. Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013 (SRR)8 Dle SRR jsou jedním z hlavních faktorů regionálního rozvoje inovace. Strategie zmiňuje pojem kulturní a kreativní průmysl/y v článku 2.2.6 v souvislosti se způsobem budování a modernizace infrastruktury, která je zohledňována spíše 4 Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–2014. Dostupné [on-line] na: http://www.cenia.cz/web/www/ web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHDHBNA/$FILE/SUR_CR_FINAL_2004.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 5 Národní klastrová strategie 2005–2008. Dostupné [on-line] na: http://www.czechtrade.cz/ o-czechtrade/reference/czechtrade-media/narodni-klastrova-strategie-2005-2008/ [cit. 12. února 2013]. 6 Na odkaze http://www.utb.cz/file/44125 [on-line] lze stáhnout certifikovanou metodiku regionální klastrové politiky z roku 2013, která vznikla jako výstup projektu Klastrová politika České republiky a jejích regionů pro globální konkurenceschopnost a udržitelný růst, jehož řešitelem byla Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně [cit. 17. ledna 2015]. 7 Strategie hospodářského růstu 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/uv/ strategie/strategie-hospodarskeho-rustu-2007-2013?typ=download [cit. 12. prosince 2013]. 8 Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/ Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na [cit. 17. ledna 2015]. 183 institucionálně (počty, kapacita a rozmístění jednotlivých zařízení), nikoli z potřeb daných ekonomickým potenciálem KKP. Dokument jedenkráte zmiňuje termín tvořivost, a to v souvislosti s poskytovateli kulturních služeb, kdy uvádí, že podmínkou poskytování veřejných služeb kultury občanům je nejen odborný potenciál zaměstnanců příslušných právnických osob, ale i jejich ochota trvalého sebevzdělávání a schopnost tvořivosti i účinné komunikace s uživateli veřejných služeb kultury. Národní rozvojový plán ČR 2007–2013 (NRP)9 Kulturní průmysl je v NRP zmíněn v souvislosti s dokumentem SHR, který určuje priority oblasti kultury jako činitele, jenž ovlivňuje budování sociálního a ekonomického pilíře v rámci trvale udržitelného rozvoje, a to konkrétně v rámci kapitoly 1.3.3.7 jako prioritu – zlepšení podmínek pro investice a poskytování služeb v oblasti kulturního průmyslu. NRP zároveň upozorňuje, že potenciál kultury není dostatečně využíván ke strukturálnímu rozvoji s výjimkou cestovního ruchu. NRP také definuje oblasti, na které se rozvoj soustředí a jimiž jsou: podpora podnikání, místní zaměstnanost a rozvoj komunit, s důrazem na schopnost přitahovat osoby s vysokou kvalifikací. Vazbou oblasti inovací na KKP se NRP nezabývá, ač mezi výraznou slabinu českého inovačního prostředí řadí úroveň a aktivity v oblasti netechnických inovací. Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko) 2011–201510 Sítě elektronických komunikací tvoří základ tzv. technologické infrastruktury nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti České republiky. Cílem státní politiky je proto redukovat „digitální propast“ v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu mezi venkovskými sídly a městy, k čemuž je nutno zmapovat současný stav a navrhnout řadu opatření. Národní inovační strategie 2012–2020 (NIS)11 V NIS se hovoří o potřebě rozvíjet kreativitu v rámci vzdělávacího systému, přičemž kreativní lidé jsou dle NIS faktorem hospodářského úspěchu. Potenciál KKP není v NIS explicitně zmiňován. Hlavním cílem NIS je posílení významu inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti ČR. 9 Národní rozvojový plán ČR 2007–2013. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/ getmedia/e2851ddf-d85f-4c35-809a-19545a7cac45/1141122325-materi-l-nrp-iii-nrp-upraveny-str_ e2851ddf-d85f-4c35-809a-19545a7cac45 [cit. 17. ledna 2015]. 10 Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko) 2011–2015. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/statni-politika-v-elektronickych-komunikacichdigitalni-cesko-2011?typ=download [cit. 11. ledna 2015]. 11 Národní inovační strategie 2012–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/ strategie/narodni-inovacni-strategie-ceske-republiky?typ=download [cit. 17. ledna 2015]. 184 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti 2012–202012 Strategie chápe konkurenceschopnost jako exportní výkonnost země, proto by měla být vytvořena aktivní proexportní politika, která bude založena na meziresortní spolupráci při koordinaci proexportních aktivit s činnostmi, které je doplňují (včetně kulturních). Strategie cílí na vybudování image v zahraničí zejména prostřednictvím sítě českých krajanů. Podpora exportu umění není ve strategii zmíněna, kultura a umění jsou chápány pouze jako doplňky proexportní politiky. Prosazení klíčových opatření navrhovaných v tomto dokumentu bude zcela zásadní pro dosažení stanoveného cíle, tj. postoupit mezi první dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí světa. Od rozvojového modelu založeného z velké části na levné pracovní síle se ČR musí posunout k systému založenému na kvalitních institucích a infrastruktuře, ve kterém bude maximálně využíván potenciál připravených pracovních sil a v němž bude motorem ekonomiky tvořivé podnikání a inovace. Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice 2013–202013 ČR dle analyzované politiky nadále zaostává za průměrem EU v ukazateli počtu domácností s připojením k internetu. Digitální gramotnost je stěžejním prvkem pro rozvoj znalostní a informační společnosti, a proto by informační a komunikační technologie měly prostupovat celým procesem výuky. V rámci rozvoje znalostní a informační společnosti je nutné zajistit, aby všichni měli přístup prostřednictvím internetu obecně ke všem informacím, které generuje veřejný sektor. Inovativní je v tomto dokumentu přístup k zaměstnanosti v oblasti IKT – dle strategie je nutno připravit opatření reagující na skladbu pracovního trhu v oblasti IKT a dále úpravy pracovněprávního prostředí s ohledem na měnící se způsoby organizace práce, kultury zaměstnání a nabídky kariérních příležitostí s cílem mimo jiné zlepšit atraktivitu a dostupnost flexibilních forem pracovních vztahů. Nicméně IKT mohou být zneužity, a proto vznikla i podskupina pro autorská práva. 12 Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti 2012–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.vlada.cz/ assets/media-centrum/aktualne/Strategie-mezinarodni-konkurenceschopnosti-Ceske-republiky.pdf [cit. 29. ledna 2015]. 13 Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice 2013– 2020. Dostupné [on-line] na: http://dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/ digicesko2.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 185 Resortní strategické dokumenty MINISTERSTVO KULTURY Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–201314 Koncepce účinnější podpory umění deklaruje, že umění a kultura obecně prospívají veřejné oblasti tím, že zvyšují kvalitu života a jsou nedílnými součástmi trvale udržitelného rozvoje a podmínek stability společnosti, a zároveň považuje umění za významný ekonomický faktor podmiňující nová, ekonomicky progresivní odvětví, kterými jsou kulturní a kreativní průmysly. Umění spolu s KKP jsou jedním z východisek naplňování jednotlivých opatření této koncepce stejně jako definice jednotlivých úkolů. Koncepce účinnější podpory umění je dokumentem, díky jehož existenci se podařilo prosadit do strategie hospodářského růstu a strategie regionálního rozvoje problematiku kulturních služeb a také KKP.15 V roce 2011 byla vydána Zpráva o státní podpoře umění,16 která hodnotila koncepci a navrhovala teze pro období let 2014–2020. Zpráva byla výstupem víceletého výzkumného projektu Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR, který realizoval Institut umění – Divadelní ústav. Státní kulturní politika na léta 2009–201417 Státní kulturní politika vnímá kulturu jako nástroj pro dosahování hospodářských a politických cílů i jako hodnotu samu o sobě. Schválená Státní kulturní politika při definování svých východisek neuplatňuje národní meziresortní strategické dokumenty, jakými jsou Strategie udržitelného rozvoje a Strategie hospodářského rozvoje, které se problematikou kultury zabývají a v omezené míře reflektují i existenci KKP, a to i navzdory faktu, že jsou tyto dokumenty součástí podkladové studie ke státní kulturní politice. Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu 2011–201618 Pobídky filmovému průmyslu by měly ČR pomoci stát se konkurenceschopnou v rámci jednotného evropského trhu, a to vzrůstem objemu filmové produkce v ČR. Pobídky se svými specifickými požadavky na žadatele jsou vnímány jako jedno z opatření, které bude řešit komplexní legislativní opatření pro podporu filmového průmyslu. 14 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/ scripts/detail.php?id=106 [cit. 17. ledna 2015]. 15 Zemanová, Lenka: Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Praha, srpen 2009. Dostupné [on-line] na: http://new.institutumeni.cz/media/document/2-analyza-stavajicichstrategickych.pdf [cit. 14. ledna 2015]. 16 Zpráva o státní podpoře umění. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/cs/zprava-o-statnipodpore-umeni [cit. 17. ledna 2015]. 17 Státní kulturní politika na léta 2009–2014. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/ kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 18 Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu 2011–2016. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/kinematografie/Strategie-konkurenceschopnosticeskeho-filmoveho-prumyslu-2011---2016_1.pdf [cit. 11. ledna 2015]. 186 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie 2011–201619 Hlavním zdrojem podpory české kinematografie je Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen fond). Oblast kinematografie, s výjimkou Národního filmového archivu (dále jen NFA), spadá výhradně do soukromého podnikání, proto nelze finanční podporu ze strany státu srovnávat s podporou v ostatních oblastech (hudba, divadlo, výtvarné umění, literatura). Jako určitou formu podpory kinematografie lze chápat i možnost udělení ocenění v této oblasti. Prezentaci a propagaci české kinematografie a filmového průmyslu v zahraničí má na starosti České filmová komora (ČFK), respektive České filmové centrum. Obě strategie na podporu filmového průmyslu a kinematografie byly podkladem a východiskem pro vytvoření nové právní úpravy v roce 2012, kterou se stal zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (tzv. zákon o audiovizi).20 Z důvodu nesouladu a zastaralosti pojmů v oblasti audiovize bylo nutno vytvořit novou právní úpravu.21 Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu 2013–202022 Digitalizace kulturního obsahu je vnímána jako naléhavý úkol současnosti (doporučení EU) i s ohledem na svou dvojí funkci: nabízí vhodný způsob uchování kulturního obsahu (knihy, časopisy, audiovizuální produkty aj.) a současně umožňuje všeobecný přístup k digitalizovanému materiálu bez ohledu na místo jeho fyzického uložení. Digitalizace musí být prováděna při zachování všech práv a zajištění maximální efektivity. Dlouhodobou ambicí ministerstva kultury je vytvoření Národního kulturního portálu, který by mohl soustředit veškeré odkazy na kulturní obsah dostupný v elektronické podobě. 19 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie 2011–2016. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/koncepce-podpory-a-rozvoje-ceskekinematografie-a-filmoveho-prumyslu-2011---2016-79977/ [cit. 12. ledna 2015]. 20 Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi). Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=511 [cit. 10. ledna 2015]. 21 Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi). Dostupné [on-line] na: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-o- audiovizualnich-dilech-a-podpore-kinematografie-a-o-zmene-nekterych-zakonu-zakon-o-audiovizi/ uplne/ [cit. 10. ledna 2015]. 22 Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu 2013–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/evropska-unie/strategie-evropa-2020---digitalizace-kulturnihoobsahu-167891/ [cit. 11. ledna 2015]. 187 Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013–201823 Koncepce má za svůj hlavní cíl posílení image České republiky. Kultura a podpora jejího exportu se stávají nástrojem pro navazování, posilování a rozšiřování mezinárodních politických vztahů ČR a dosahování obecných cílů české zahraniční politiky a otevírání dveří českému hospodářskému exportu. K dosažení cíle je nutné propojení dotčených aktérů (zejména ministerstev). MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–201324 Evropská unie považuje malé a střední podnikání (MSP) za páteř evropské ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace. Koncepce se zaměřuje na změnu slabých stránek MSP v ČR prostřednictvím poradenství, certifikací a podpory internacionalizace. Významnou roli v rozvoji MSP má hrát design. Exportní strategie ČR 2012–202025 Exportní strategie se detailně nezabývá podporou exportu KKP či umění. Nicméně je zmíněn kreativní průmysl, především pak jedno z jeho konkrétních odvětví, kterým je design v souvislosti s podporou exportu služeb. „Nástrojem podpory exportu mají být různorodé projekty, které se zaměřují i na podporu exportu služeb s vysokou přidanou hodnotou z oblasti ICT a kreativního průmyslu (zejména designu).“ Marketing a branding ČR a českých značek v zahraničí a lobbování za české ekonomické zájmy je (jak stojí ve strategii) exportéry vnímán jako jedna z nejslabších proexportních služeb státu. Koncepce podpory malých a středních podnikatelů (MSP) 2014–202026 Podpora MSP bude klást důraz na posilování konkurenceschopnosti prostřednictvím vytváření a šíření inovací. Inovační podnikání MSP je tudíž jednou z nejvyšších priorit. Současně bude podporován rozvoj českého podnikatelského prostředí a kontinuální zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP. V návaznosti na zkušenosti z předešlého programovacího období a vyhodnocení současné situace bude podpořen rozvoj klastrových iniciativ jak z hlediska horizontální dimenze spolupráce (mezi MSP a institucemi podobného či doplňkového 23 Koncepce účinnějšího působení MK ČR ve vztahu k zahraničí na léta 2013–2018. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/zahranicni-vztahy/koncepce-ucinnejsiho-pusobeni-ministerstva-kulturyceske-republiky-ve-vztahu-k-zahranici-na-leta-2013---2018-191411/ [cit. 12. ledna 2015]. 24 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.mpo.cz/dokument17476.html [cit. 16. ledna 2015]. 25 Exportní strategie ČR 2012–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/ strategie/exportni-strategie-cr-2012-2020?typ=download [cit. 13. ledna 2015]. 26 Koncepce podpory malých a středních podnikatelů (MSP) 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/koncepce-podpory-malych-a-strednich-podnikatelu- 2014-2020?typ=download [cit. 16. ledna 2015]. 188 zaměření), tak i vertikální spolupráce (mezi firmami, jejichž produkty na sebe navazují v rámci hodnotového řetězce). Ke zvýšení konkurenceschopnosti MSP napomáhá i špičkový design. Proto bude součástí podporovaných činností i podpora při začleňování designu do podnikatelské strategie MSP, pomoc při výběru vhodného designéra, vytvoření podmínek pro účinnou spolupráci designéra s podnikateli, částečná úhrada finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagace takto vzniklých nových produktů s kvalitním designem. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (2001)27 Vzdělání je nezbytný předpoklad rozvoje lidského kapitálu, který je rozhodujícím činitelem vývoje společnosti i ekonomiky. Základním kamenem úspěchu v zostřující se hospodářské soutěži se stala vysoká úroveň znalostí, tedy úroveň výzkumu a rychlost uplatnění jeho výsledků ve stálých inovacích. Stále významnější roli ve vzdělávání i ve výchově hrají knihovny, divadla, galerie, muzea, památkové objekty, hvězdárny, planetária, botanické a zoologické zahrady a další mimoškolní instituce. Strategie celoživotního učení ČR 2007–201328 Strategie pokládá schopnosti obyvatel za stěžejní předpoklad úspěchu ČR obstát na globálním trhu práce. Zároveň jmenuje kvalifikaci, zručnost, preciznost a schopnost pružně reagovat v nenadálých situacích jako přednosti české pracovní síly. Strategie uvádí, že současné pojetí celoživotního učení Evropské komise spojuje ekonomickou, sociální, environmentální a kulturní dimenzi a směřuje k učící se společnosti, čímž cílí k participaci a spoluodpovědnosti mnoha partnerů v otázkách vzdělávací politiky. Z hlediska kulturních a kreativních průmyslů je důležité zjištění strategie, že pro děti a mládež je velmi důležité zájmové vzdělávání. To začíná již v dětském věku prostřednictvím mimoškolních aktivit v oddílech či klubech dětí a mládeže, zájmových kroužcích apod. KKP nejsou Strategií celoživotního učení specificky uváděny. Nicméně pozitivní je fakt, že se zabývá ve strategickém směru rovných příležitostí problematikou nadaných dětí a jejich potřeb, jejich integrací do systému formálního a celoživotního učení. V rámci opatření týkajícího se terciárního vzdělávání strategie uvádí, že jejím cílem je flexibilní a kreativní absolvent s kvalitními teoretickými znalostmi a praktickými dovednostmi, které bude moci průběžně během svého aktivního života aktualizovat a doplňovat, aby byl uplatnitelný ve znalostní ekonomice. 27 Bílá kniha 2001 – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Dostupné [on-line] na: http://aplikace.msmt.cz/pdf/bilakniha.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 28 Strategie celoživotního učení ČR 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/ skolstvi-v-cr/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven-2009 [cit. 10. ledna 2015]. 189 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015 (VUR)29 KKP nejsou ve strategii specificky uplatněny. Zároveň však dokument dává velký prostor implementaci podpory kreativity na všech úrovních vzdělávacího systému a uplatnění uměleckého vzdělávání jako jedné z mnohých forem vzdělávání pro udržitelný život.30 Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009–201331 K dosažení lepší konkurenceschopnosti českého školství v oblasti ICT vzdělanosti vůči školstvím vyspělých států EU je žádoucí vytvořit globální a zároveň centralizovanou koncepci rozvoje a podpory těchto technologií. Současná koncepce spíše dotahuje předchozí aktivity v této oblasti a snaží se dobudovat ICT infrastrukturu ve školách a napojit je na centrální „školský portál“. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011–201532 Cílem dlouhodobého záměru je zvýšit kvalitu a efektivitu ve vzdělávání a tím také konkurenceschopnost naší republiky v mezinárodním porovnání. Tohoto cíle má být dosaženo různými nástroji a opatřeními, mezi nimiž jsou například reformní kroky u základního školství, mobilita a networking učitelů, podpora škol jako centra excelence, podpora spolupráce mezi školami a zaměstnavateli (prostřednictvím inkubátorů a seed fondů). V oblasti podpory kulturního a uměleckého vzdělávání je důležité posilovat partnerství mezi MŠMT a MK. MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010–201733 Česká republika se již řadu let v oblasti rozvojové spolupráce věnuje technické podpoře a budování či posilování odborných kapacit v průmyslových odvětvích, a to zejména prostřednictvím transferu technologií a přenosu know-how. Významnou podporu rozvojovým zemím mohou za vhodně nastavených podmínek představovat vládní stipendia ke studiu na veřejných vysokých školách studentům z rozvojových zemí. 29 Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/ dokumenty/strategie-vzdelavani-pro-udrzitelny-rozvoj-ceske-republiky [cit. 17. ledna 2015]. 30 Viz Zemanová, L., op. cit. 31 Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/ vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cerven-2009 [cit. 15. ledna 2015]. 32 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011–2015. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani- a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1?highlightWords=dlouhodob%C3%BD+z%C3%A1m%C4%9Br [cit. 15. ledna 2015]. 33 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010–2017. Dostupné [on-line] na: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/koncepce_publikace/koncepce_ zrs_cr_2010_2017.html [cit. 17. ledna 2015]. 190 Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011–201534 Vzdělávací oblasti, kterými se globální rozvojové vzdělávání (GRV) zabývá, zahrnují i témata jako ekonomická a kulturní globalizace, mezinárodní instituce apod. Mezi cíli GRV je zajištění tvůrčích příležitostí a aktivity v průběhu vzdělávacího procesu, rozvoj myšlenek a znalostí týkajících se technologických změn a další aktivity vedoucí k zajištění přístupu informací pro všechny občany ČR. Příprava programového období 2014–2020 Příprava programového období let 2014–2020 je v souladu s nadcházejícím rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Konečná podoba finanční alokace pro Českou republiku není v současné době ještě definitivně stanovena. Indikativně se bude jednat o zhruba 20,5 mld. eur v běžných cenách. Přesná suma však bude ještě mírně upřesněna. Nejvýznamnějšími kapitolami evropského rozpočtu v nadcházejícím období budou i ty, jež obsahují fondy zaměřené na podporu politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a společné námořní a rybářské politiky. Souhrnně se tyto fondy budou nazývat Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF). Jedná se o dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR) a Evropský sociální fond (ESF), dále o Fond soudržnosti (CF/FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF/ENRF). Náplň těchto fondů se oproti jejich současnému zaměření (programové období let 2007–2013) příliš nemění. Proces přípravy programů probíhá souběžně na úrovni EU a na národní úrovni. Základním dokumentem pro čerpání prostředků z ESIF, na jejímž základě se rozpracovávají návrhy konkrétních programů, je Dohoda o partnerství.35 ČR tento dokument vyjednávala po dobu tří let a po schválení vládou ČR (usnesení č. 242/2014) a po vypořádání připomínek ze strany Evropské komise ji tato oficiálně schválila 26. srpna 2014. Dohoda o partnerství představuje obsáhlý a komplexní dokument. Výsledkem analýzy dokumentu je zjištění, že priority jsou stejně jako v případě výchozích materiálů Evropské komise velmi obecné a nedávají konkrétnější představu o možnosti podpory KKP. 34 Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011–2015. Dostupné [on-line] na: http://fors.cz/user_files/nsgrv.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 35 Dohoda o partnerství. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/2014-2020/Dokumenty?refnodeid=642788 [cit. 17. ledna 2015]. 191 Coby jedna z konkrétních priorit je nicméně uvedena stejně jako v předchozím programovém období oblast kulturního dědictví. V dokumentu je zmíněn a kladen důraz na „nedostatečné využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví“, především v souvislosti s cestovním ruchem. Cílem podpory by měla být aktivizace tohoto potenciálu a jeho využití k vyváženému rozvoji regionů. „Kulturní a přírodní dědictví reprezentuje jeden z vhodných zdrojů pro ekonomicky udržitelné aktivity a představuje příležitost pro území se zhoršenými hospodářskými podmínkami. Vhodná ochrana a využívání místního potenciálu směřují k zvýšení regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, a potažmo ke snižování územních rozdílů, k posilování sociální soudržnosti a inkluzi.“ Jako potřeba rozvoje je zmíněna revitalizace, obnova a propagace kulturního a přírodního dědictví mající silný potenciál ekonomického rozvoje (zejména v podobě jednoznačného rozvoje cestovního ruchu) představovaný pozitivními dopady na místní či regionální zaměstnanost a konkurenceschopnost. Typy kulturního a přírodního dědictví (nejvýznačnějších památek), nejvýznamnějších muzeí národního významu a další pravidla jejich výběru budou definovány na úrovni příslušného programového dokumentu. KKP jsou v rámci kulturního dědictví zmíněny pouze v souvislosti se zpřístupněním sbírek paměťových institucí potřebám kulturních a kreativních průmyslů. Podpora kulturního dědictví je rovněž zmíněna v rámci budoucích priorit evropské územní spolupráce. Dohoda o partnerství přináší výčet připravovaných operačních programů, jejichž hlavní cíle i návrhy36 jsou též zveřejněny na portálu věnovaném strukturálním fondům. Finální (Evropskou komisí schválené) verze programů však nebyly v době vytváření této studie (září 2014) ještě k dispozici.37 Přehled všech programů ESIF 1. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, řízený MPO 2. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řízený MŠMT 3. Operační program Zaměstnanost, řízený MPSV 4. Operační program Doprava, řízený MD 5. Operační program Životní prostředí, řízený MŽP 6. Integrovaný regionální operační program, řízený MMR 7. Operační program Praha – pól růstu ČR, řízený Magistrátem hlavního města Prahy 8. Operační program Technická pomoc, řízený MMR 9. Operační program Rybářství 2014–2020, řízený MZ 36 Většinou formou odkazů na příslušná ministerstva. 37 Srov. též Alokace ESI fondů mezi programy v období 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy [cit. 17. ledna 2015]. 192 10. Program rozvoje venkova, řízený MZ 11. Operační program přeshraniční spolupráce mezi ČR a Polskou republikou, řízený MMR 12. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Slovenskou republikou a ČR, na území ČR koordinovaný MMR 13. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Rakouskou republikou a ČR, na území ČR koordinovaný MMR 14. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a ČR, na území ČR koordinovaný MMR 15. Operační program přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a ČR, na území ČR koordinovaný MMR 16. Operační program nadnárodní spolupráce Central Europe, na území ČR koordinovaný MMR 17. Operační program nadnárodní spolupráce Danube, na území ČR koordinovaný MMR (schválen dodatečně usnesením vlády ČR č. 447 z 12. června 2013) 18. Operační programy meziregionální spolupráce, na území ČR koordinované MMR (ESPON 2020, INTERACT III) Programy byly vymezeny v návaznosti na osm tematických okruhů stanovených na národní úrovni, které představují „převodník“ mezi úrovní národních rozvojových priorit a cílů a prioritních os jednotlivých programů. Tyto okruhy se mají opírat o problémové analýzy zpracované resorty, kraji a zástupci měst a obcí a měly být podrobeny důkladné a detailní debatě i systematickému ověřování potřeb ze strany partnerů. Programy jsou připravovány v gesci příslušných resortů a projednávány s relevantními partnery regionálními, lokálními, hospodářskými i sociálními a také se zástupci neziskového sektoru. Koordinací přípravy programových dokumentů jak na úrovni ČR, tak i EU bylo usnesením vlády č. 650 z 31. srpna 2011 pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Níže jsou uvedeny obecné charakteristiky operačních programů relevantních k oblasti kulturních a kreativních odvětví. Podrobný popis návrhů programů včetně důkladnějšího rozboru možnosti jejich využití pro podporu KKP je obsahem navazující kapitoly Možnosti využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu kulturních a kreativních průmyslů 2014–2020. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) Cílem OP PIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Pojem „konkurenceschopný“ zahrnuje schopnost místních firem prosazovat se na světových trzích a vytvářet dostatek pracovních míst. Pojem „udržitelný“ zvýrazňuje dlouhodobý horizont konkurenční schopnosti, což zahrnuje mj. i environmentální dimenzi hospodářského rozvoje. Operační program je zaměřen na: 1. zvýšení počtu firem schopných posunovat či alespoň dosahovat technologickou hranici ve svém oboru, přičemž důraz bude kladen na rozvoj podnikových výzkumných, vývojových a inovačních kapacit 193 a jejich propojení s okolním prostředím; 2. rozvoj podnikání a inovací v oborech s nižší znalostní intenzitou, který se soustředí zejména na podporu realizace nových podnikatelských záměrů, včetně rozvoje služeb vedoucích ke zvýšení konkurenční výhody jednotlivých firem v mezinárodním prostředí; 3. posun k energeticky účinnému, nízkouhlíkovému hospodářství spočívající především ve zvyšování energetické účinnosti podnikatelského sektoru, využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetické infrastruktury a zavádění nových technologií v oblasti nakládání s energií a druhotnými surovinami; 4. usnadnění rozvoje podnikání, služeb a přístupu ke službám státu prostřednictvím vysokorychlostního přístupu k internetu a širší nabídkou služeb informačních a komunikačních technologií, neboť konkurenceschopnost informační společnosti je založena právě na efektivním využívání moderních služeb ICT. Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Hlavním cílem OP VVV je investice do rozvoje lidského potenciálu, která je jednou z důležitých forem veřejných investic. Vizí MŠMT je přispět ke strukturálnímu posunu ČR směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle a na produkci kvalitních výsledků výzkumu. Intervence v oblasti vzdělávání budou zároveň podpořeny systémovými změnami, které směřují ke zkvalitnění vzdělávacího systému naší země. Oblasti intervencí OP VVV zahrnují podporu rovnosti a kvality ve vzdělávání, rozvoj lepších kompetencí pro trh práce, posílení kapacit pro kvalitní výzkum a jeho přínos pro společnost. Podpora příjemců ze všech stupňů vzdělávací a vědecko-výzkumné soustavy bude rozdělena do tří prioritních os: 1. Posilování kapacit pro kvalitní výzkum 2. Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj 3. Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Specifičností OP VVV bude jak multifondovost, která umožní investice současně do výzkumné a vzdělávací infrastruktury a zároveň do lidských zdrojů (od předškolního vzdělávání, přes VaV projekty až po účastníky celoživotního vzdělávání), tak i zacílení podpory do všech regionů ČR s různou socioekonomickou úrovní. Maximální snahou MŠMT při přípravě OP je synergie s dalšími operačními programy a začlenění regionálních koordinátorů (S3 strategie) do implementace OP VVV. Operační program Zaměstnanost Cílem operačního programu Zaměstnanost je zlepšení lidského kapitálu obyvatel ČR a veřejné správy v ČR. 194 OPZ je zaměřen na podporu zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, zdravotních služeb, modernizaci veřejné správy a veřejných služeb a podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. OPZ obsahuje obsahuje čtyři prioritní osy rozdělující operační program na celky, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. investičních priorit a jejich specifických cílů. Ty vymezují, jaké aktivity a cílové skupiny, respektive typy projektů, mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou následující: • Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly • Sociální začleňování a boj s chudobou • Sociální inovace a mezinárodní spolupráce • Efektivní veřejná správa Integrovaný regionální operační program Prioritou Integrovaného regionálního operačního programu je umožnit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné služby a veřejnou správu a zajistit udržitelný rozvoj v obcích, městech a regionech. Cíle programu bude dosaženo snižováním územních rozdílů, zkvalitněním infrastruktury a posílením konkurenceschopnosti v regionech. Dále pak posílením veřejných služeb, zaměstnanosti a podpory vzdělanosti jako jednoho z pilířů zvyšování kvality života obyvatel a posílením institucionální kapacity veřejné správy. Pro oblast kultury, respektive kulturního dědictví, je relevantní prioritní osa 3, specifický cíl 3.1 – Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního bohatství. Podpora bude zaměřena na revitalizaci vybraných nemovitých kulturních památek a pro posílení ochrany, uchování, digitalizaci, zpřístupnění a využívání kulturního dědictví budou podporovány také projekty řešící uchování a zefektivnění správy sbírek, mobiliárních a knihovních fondů a projekty zaměřené na zpřístupnění sbírek a fondů pro veřejnost a pro kulturní a kreativní průmysly. Operační program Praha – pól růstu ČR (OP PPR) Praha patří mezi nejbohatší regiony Evropské unie (měřeno HDP na jednoho obyvatele) a klade si za cíl být městem dynamickým a konkurenceschopným. OP PPR naváže na operační programy Praha – Adaptabilita a Praha – Konkurenceschopnost. Bude se jednat o multifondový operační program, to znamená, že bude financován z ESF i z ERDF, a umožní tak podporu investičních projektů i rozvoj lidských zdrojů. 195 Mezi intervence a oblasti, které budou v dalším období pro Prahu určující, patří využití kvalitního lidského a inovačního potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; podpora malých a středních podniků; energetické úspory a podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství; podpora vzdělávání a rovných příležitostí. V úvodu návrhu programu jsou zmíněny kreativní obory, které jsou zařazeny mezi obory tzv. znalostní ekonomiky a na něž by měla být rovněž zaměřena strategická podpora. „Proto je nutné rozvíjet potenciál Prahy, který je možné identifikovat především v inovativním a kreativním rozvoji města a v oblasti podpory znalostní ekonomiky, a tím přispět k prosperitě nejen Prahy, ale i Česka a EU.“ Za zmínku též stojí vazba programu na Strategický plán hl. m. Prahy a především koncept SMART Prague 2014–202038 tvořící obecný základ pro jednotlivé intervence OP PPR, jejichž vzájemné propojení představuje pozitivní synergii jednotlivých aktivit financovaných z prostředků EU a kofinancovaných z prostředků města. Koncept SMART Prague je definován šířeji než OP PPR a pokrývá i oblasti, do nichž by měly směřovat intervence z celostátních operačních programů, například prostřednictvím nástroje Integrovaných teritoriálních investic. Je rozdělen do tří koncepčních celků: SMART Specialisation, SMART Infrastructure a SMART Creativity. Oblast SMART Specialisation ve spojení se SMART Creativity, zaměřenou na chytrá řešení v oblasti vzdělávání a obecného rozvoje lidských zdrojů, zahrnuje v OP PPR celou prioritní osu 4. Spojení SMART Infrastructure a SMART Creativity představuje podklad pro rozvoj podnikání ve městě, zejména k podpoře malého a středního podnikání. OP PPR v rámci PO 1, SC 1.1 bude ve vztahu k MSP podporovat využívání inovativních přístupů a rozvoj kreativity pro potřeby města, v PO 3, SC 3.2 bude tato podpora využita v sociální oblasti. Sepětí všech klíčových koncepčních cílů znamená průnik mezi OP PPR a SMART Prague 2014–2020. Jedná se o oblasti, kde se koncentruje rozvoj kreativního potenciálu a podnikání, infrastruktury i oblast vědy a výzkumu. Program rozvoje venkova (PRV) PRV 2014–2020 je nástroj určený k čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. PRV přispěje ke zlepšení stavu životního prostředí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím a podporou účinného využívání zdrojů v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví. PRV dále umožní vytvořit podmínky pro růst konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků, napomůže lepší organizaci potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Program bude 38 SMART Prague 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.prahafondy.eu/userfiles/File/ budoucnost2014plus/Smart_Prague/SMART_Prague_2014-01-27.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 196 také podporovat diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem vytvářet nová pracovní místa a zvýšit hospodářský rozvoj. Podporován bude komunitně vedený místní rozvoj, respektive metoda LEADER, která přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Operační programy přeshraniční spolupráce V rámci přeshraniční spolupráce je naplánováno pět operačních programů mezi ČR a Polskem, Slovenskem, Rakouskem, Svobodným státem Bavorsko a Svobodným státem Sasko. Na území ČR budou programy koordinovány ministerstvem pro místní rozvoj. Cílem programů bude prostřednictvím přeshraniční spolupráce řešit společné problémy příhraničních regionů. Programy přeshraniční spolupráce byly již v předcházejících obdobích hojně využívány k podpoře projektů s kulturním rozměrem. Každý z programů má sice své priority, ale mnohé z nich se objevují u všech programů. Oblasti KKP a obecněji kultury se týkají témata jako ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví, vzdělávání, funkční správa – spolupráce institucí, inovace, přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu. Operační program Meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE Program INTERREG EUROPE bude pokrývat celé území EU a dále Švýcarska a Norska. Tento program financovaný z prostředků ERDF je určen k podpoře vzájemného učení (policy learning) mezi veřejnými orgány s cílem zlepšit fungování politik a programů regionálního rozvoje. Program nadnárodní spolupráce Central Europe 202039 Operační program pro střední Evropu bude realizován na území těchto devíti států: Rakousko, ČR, Německo (regiony Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko-Anhaltsko), Maďarsko, Itálie (Emilia-Romagna, Furlandsko-Julské Benátsko, Ligurie, Lombardie, Piemont, autonomní provincie Bolzano, autonomní provincie Trento, Valle d’Aosta a Benátsko), Polsko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko. Mezi diskutovaná relevantní témata pro oblast podpory KKP lze zařadit spolupráci v oblasti inovací, spolupráci v oblasti přírodních a kulturních zdrojů – rozvíjení kapacit pro udržitelné využívání kulturního dědictví a jiné. 39 Program nadnárodní spolupráce Central Europe 2020. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-nadnarodnispoluprace; http://www.central2020.eu/ [cit. 17. ledna 2015]. 197 Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj40 V prosinci 2012 Evropská komise navrhla vytvořit nový program nadnárodní spolupráce pro období let 2014–2020. Dunajský program zahrnuje Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Německo, Maďarsko, Moldavsko, Černou Horu, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajinu s tím, že geografické vymezení koresponduje s vymezením EU strategie Dunajský region přijaté v roce 2011. Makrostrategie a program nadnárodní spolupráce jsou dva různé nástroje vyvinuté pro podobné cíle, ale působí na různých úrovních a principech. Překrývající se území a cíle poskytují možnost spolupráce; kromě přispění k tematickým cílům strategie realizací příslušných projektů může program také podpořit institucionální spolupráci zúčastněných subjektů v rámci strategie pro Podunají. Zaměření programu zahrnuje většinu tradičních témat řešených nadnárodní spoluprací, jako jsou inovace, doprava, životní prostředí atd. Operační program ESPON 202041 Ze dvou operačních programů meziregionální spolupráce se oblasti KKP může týkat i program ESPON 2020, který rovněž navazuje na předcházející ESPON 2013. Zkratka ESPON (European Spatial Observation Network) znamená česky Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost. Jedná se o výzkumný program, který podporuje územní plánování a regionální rozvoj. Jeho cílem je poskytnout informace, analýzy, scénáře, mapy, databáze, indikátory aj., které přispívají k vyváženému rozvoji regionů či větších územních celků. 40 Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-nadnarodni-spoluprace-Danube [cit. 29. ledna 2015]. 41 Operační program ESPON 2020. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/2014-2020/Operacni-programy/ESPON-2020; http://www.espon.eu/main/Menu_Programme/ Menu_ESPON2020Programme/index.html#_blank [cit. 27. února 2015]. 198 3. ZÁVĚR Předmětem analýzy stávajících strategických dokumentů souvisejících s podporou KKP jsou různorodé horizontální i sektorové strategie, koncepce, politiky a především návrhy programů pro ČR v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro období let 2014–2020.42 Tyto zdánlivě nesourodé dokumenty vytvořené různými ministerstvy mají společný znak, a to že menší či vyšší měrou směřují k podpoře KKP a plnění jejich nových funkcí. KKP mají potenciál přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji Evropy (Zelená kniha o využití potenciálu KKP)43 a jejich podpora je zahrnuta do ekonomického plánu Evropské unie do roku 2020, což se ČR jako člena EU bezprostředně týká. Současné integrační a globalizační procesy mají za následek změny technologií, výroby i trhu, a tudíž jsou jejich důsledkem i výrazné změny charakteru práce, podnikové organizace i požadavků na pracovní sílu. Nejen na její flexibilitu a adaptabilitu, tedy na schopnost se přizpůsobit změnám, ale také – a dnes především – na její kreativitu a iniciativu, schopnost inovovat. Tato nová znalostní společnost znamená proměnu stejně zásadní, jako byla kdysi industrializace, ale navíc mnohem rychlejší a univerzálnější. Především malé státy s omezenou kapacitou surovin a výrobních prostředků musí využít nadání svých občanů co nejlépe. Výtvory, nápady či výkony nadaných jedinců přispívají nejen k jejich osobnímu uspokojení (seberealizaci), ale obohacují i samu společnost a vytvářejí výrazné prvky její kultury. Kreativní lidé jsou nástrojem hospodářského úspěchu (Národní inovační strategie). Kulturní a kreativní průmysly/odvětví mohou být nástrojem k diverzifikaci ekonomické struktury a jsou (dle Strategie hospodářského rozvoje a Koncepce podpory malých a středních podniků) rozvíjející se oblastí sektoru služeb, který má vysokou přidanou hodnotu. Nicméně aktivizace kulturních hodnot a jejich zapojování do ekonomického života sídel a regionů patří k opomíjeným, avšak perspektivním oblastem hospodářského růstu (Strategie regionálního rozvoje, Národní rozvojový plán). Většina formulací na úrovni národních strategických dokumentů ohledně KKP má do určité míry pouze „formální“ charakter, který není komplexně reflektován na úrovni konkrétních strategických cílů a opatření oborových strategických dokumentů. Pakliže má být plně rozvinut ekonomický, ale také sociální, vzdělávací, inovační a výzkumný potenciál kulturních a kreativních průmyslů, je velmi podstatné, aby konkrétní strategické dokumenty na národní úrovni tuto skutečnost zohledňovaly. Za odvětví KKP s nejvyšším prorůstovým potenciálem jsou strategickými dokumenty označovány oblasti audiovize (Strategie hospodářského růstu) a design (Národní 42 Záběr analyzovaných dokumentů jistě není vyčerpávající, protože např. návrhy programů v rámci ESIF se ve svých důvodových částech odvolávají na mnoho dalších strategických materiálů, které nemohly být z kapacitních důvodů předmětem této analýzy. 43 MK ČR: Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví, 2010. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty-rady-evropy/ZELENA-KNIHA---Uvolnenipotencialu-kulturnich-a-tvurcich-odvetvi.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 199 rozvojový plán). Zcela zásadní pro konkurenceschopnost ČR je zvýšení tzv. digitální gramotnosti obyvatelstva a zvýšení dostupnosti jak přístupu na internet, tak k jeho obsahu, při zachování autorských práv (Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu, Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009–2013, Digitální Česko, Digitální Česko v. 2.0). Kreativita/tvořivost a kulturní a kreativní průmysly nejsou v analyzovaných dokumentech chápány jako klíčové téma ekonomického a sociálního rozvoje. Jsou také nedostatečně vnímány jako integrální součást inovačního procesu, přičemž podpora inovací se v analyzovaných dokumentech objevuje velmi často, protože inovace jsou vnímány jako jeden z hlavních faktorů ovlivňujících regionální rozvoj v ČR (Strategie regionálního rozvoje ČR). Je třeba však říci, že oproti analýze z roku 2009 je tematika KKP zmiňována ve většině sledovaných dokumentů a v několika dokumentech jsou uvedena opatření k podpoře jejich růstu a propojování s dalšími odvětvími (Strategie hospodářského růstu, Národní rozvojový plán, Digitální Česko v. 2.0, Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu, Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie, Státní kulturní politika, Koncepce účinnější podpory umění a další). V rámci přípravy nového programového období ESIF byly v analýze podpořeny i návrhy nových programů. Operační programy míří na podporu konkurenceschopnosti Evropské unie prostřednictvím inovací, síťováním (networking) a šířením know-how. Věda a výzkum, podpora malého a středního podnikání, mobilita, zvyšování lidského kapitálu, kreativita – i to jsou témata, která se v rámci operačních programů hojně objevují. Samotné návrhy programů neobsahují příliš odkazů na námi sledovaná klíčová slova, nicméně lze předpokládat, že programové dokumenty se vyznačují vysokou mírou obecnosti a že pro KKP bude vymezen větší prostor, než tomu napovídá dosavadní formulace. Na závěr můžeme říci, že se aktuální strategické dokumenty v České republice dílčím způsobem věnují tematice kulturních a kreativních průmyslů, přičemž parciálně zohledňují jejich potenciál pro rozvoj dalších odvětví. 200 ZDROJE Kol. aut.: Strategie hospodářského růstu 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.vyzkum.cz/Priloha.aspx?idpriloha=13719 [cit. 12. ledna 2013]. MK ČR: Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie 2011–2016. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/ koncepce-podpory-a-rozvoje-ceske-kinematografie-a-filmovehoprumyslu-2011---2016-79977/ [cit. 12. ledna 2015]. MK ČR: Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/umeni/Koncepce___inn_j___podpory_um_n__na_l_ ta_2007-2013.doc [cit. 17. ledna 2015]. MK ČR: Koncepce účinnějšího působení Ministerstva kultury České republiky ve vztahu k zahraničí na léta 2013–2018. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/ cz/zahranicni-vztahy/koncepce-ucinnejsiho-pusobeni-ministerstva-kultury- ceske-republiky-ve-vztahu-k-zahranici-na-leta-2013---2018-191411/ [cit. 12. ledna 2015]. MK ČR: Státní kulturní politika na léta 2009–2014. Dostupné [on-line] na: http:// www.mkcr.cz/assets/priprava-kulturni-politiky/3.statni-kulturni-politika.doc [cit. 17. ledna 2015]. MK ČR: Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu 2013–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/cz/evropska-unie/strategie-evropa-2020--- digitalizace-kulturniho-obsahu-167891/ [cit. 11. ledna 2015]. MK ČR: Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu 2011–2016. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/media-a-audiovize/ kinematografie/Strategie-konkurenceschopnosti-ceskeho-filmovehoprumyslu-2011---2016_1.pdf [cit. 11. ledna 2015]. MK ČR: Zelená kniha – Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví, 2010. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/evropska-unie/dokumenty-rady- evropy/ZELENA-KNIHA---Uvolneni-potencialu-kulturnich-a-tvurcich-odvetvi.pdf [cit. 17. ledna 2015]. MMR ČR: Národní rozvojový plán ČR 2007–2013. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU/ Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-rozvojovy-plan-Ceskerepubliky-2007-2013 [cit. 17. ledna 2015]. 201 MMR ČR: Operační programy. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/ [cit. 11. ledna 2015]. MMR ČR: Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.mmr.cz/upload/files/Regionalnipolitika/SRR_dokument.doc [cit. 17. ledna 2015]. Mossig, Ivo: Regional Employment Growth in the Cultural and Creative Industries in Germany 2003–2008. European Planning Studies 19, 2011(6), s. 967–990. MPO ČR: Exportní strategie ČR 2012–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/exportni-strategie-cr-2012-2020 [cit. 13. ledna 2015]. MPO ČR: Koncepce podpory malých a středních podnikatelů 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/koncepce-podporymalych-a-strednich-podnikatelu-2014-2020 [cit. 16. ledna 2015]. MPO ČR: Koncepce rozvoje malého a středního podnikání 2007–2013. Dostupné [on‑line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/koncepce-rozvojemaleho-a-stredniho-podnikani-2007-2013 [cit. 16. ledna 2015]. MPO ČR: Národní inovační strategie ČR 2012–2020. Dostupné [on-line] na: http://databazestrategie.cz/cz/mpo/strategie/narodni-inovacni-strategie-ceskerepubliky?typ=odpovednost [cit. 17. ledna 2015]. MPO ČR: Národní klastrová strategie 2005–2008. Dostupné [on-line] na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/ narodni-klastrova-strategie-2005-2008/1000502/42899/ [cit. 11. ledna 2013]. MPO ČR: Státní politika v elektronických komunikacích (Digitální Česko) 2011–2015. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/statnipolitika-v-elektronickych-komunikacich-digitalni-cesko-2011 [cit. 11. ledna 2015]. MPO ČR: Státní politika v elektronických komunikacích – Digitální Česko v. 2.0 – Cesta k digitální ekonomice 2013–2020. Dostupné [on-line] na: http://databaze-strategie.cz/ cz/mpo/strategie/statni-politika-v-elektronickych-komunikacich-digitalni-cesko- v-2-0-cesta-k-digitalni-ekonomice-statni-politika-v-elektronickych-komunikacichdigitalni-cesko-v-2-0-cesta-k-digitalni-ekonomice [cit. 11. ledna 2015]. MPO ČR: Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2012–2020. Dostupné [on‑line] na: http://databaze-strategie.cz/cz/mpo/strategie/strategie- mezinarodni-konkurenceschopnosti-ceske-republiky-pro-obdobi-2012-2020 [cit. 11. ledna 2015]. 202 MPSV ČR: Strategie udržitelného rozvoje ČR 2004–2014. Dostupné [on-line] na: http://www.esfcr.cz/file/3773/ [cit. 17. ledna 2015]. MŠMT ČR: Bílá kniha 2001 – Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni- program-rozvoje-vzdelavani-v-ceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti- vzdelavani-strategie-odrazi-celospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-kpraci-skol [cit. 17. ledna 2015]. MŠMT ČR: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2011–2015. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/ skolstvi-v-cr/dlouhodoby-zamer-vzdelavani-a-rozvoje-vzdelavaci-soustavy-1 [cit. 15. ledna 2015]. MŠMT ČR: Implementační plán Strategie celoživotního učení. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr [cit. 13. ledna 2015]. MŠMT ČR: Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období 2009–2013. Dostupné [on‑line] na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategicke-akoncepcni-dokumenty-cerven-2009 [cit. 15. ledna 2015]. MŠMT ČR: Strategie celoživotního učení ČR 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/uploads/Strategie_CZU_schvaleno_vladou.pdf [cit. 10. ledna 2015]. MŠMT ČR: Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR 2008–2015. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/uploads/soubory/zakladni/JC_SVUR.pdf [cit. 17. ledna 2015]. MZV ČR: Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na léta 2010–2017. Dostupné [on-line] na: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/ rozvojova_spoluprace/koncepce_publikace/koncepce_zrs_cr_2010_2017.html [cit. 17. ledna 2015]. MZV ČR: Národní strategie globálního rozvojového vzdělávání pro období 2011–2015. Dostupné [on-line] na: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_ spoluprace/koncepce_publikace/podpora_zrs/index.html [cit. 17. ledna 2015]. MZV ČR: Strategie mnohostranné rozvojové spolupráce ČR na období 2013–2017. Dostupné [on-line] na: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_ spoluprace/koncepce_publikace/schvaleni_strategie_mnohostranne.html [cit. 17. ledna 2015]. 203 Zemanová, Lenka: Analýza stávajících strategických dokumentů České republiky a jednotlivých programů strukturálních fondů z pohledu jejich využití pro oblast kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Praha, srpen 2009. Dostupné [on-line] na: http://new.institutumeni.cz/media/document/2-analyza-stavajicich-strategickych. pdf [cit. 14. ledna 2015]. 204 OBSAH 1. Úvod  205 2. Možnosti podpory kulturních a kreativních průmyslů  205 3. Operační programy vhodné pro podporu KKP  213 4. Závěr  238 Zdroje  239 Možnosti využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu kulturních a kreativních průmyslů 2014–2020 Eva Žáková 205 1. ÚVOD Získat finanční prostředky na podporu KKP je v souladu se sledovanými cíli Evropské unie možné z Evropských strukturálních a investičních fondů. Pro ČR bude klíčové rozhodnutí, do jaké míry a jakým způsobem budou KKP podporovány v rámci nového programového období let 2014–2020. Proto byla, kromě obecného náhledu předcházející kapitoly, vytvořena tato speciální kapitola věnovaná právě návrhům programů ESIF především z pragmatického důvodu možnosti dalšího vyjednávání a přípravy projektů z oblasti KKP, které by mohly být ESIF financovány. Z téhož důvodu byla u jednotlivých programů rovněž vytipována a zařazena témata podpory pod konkrétní prioritní osy a specifické cíle. Je nutné však zopakovat, že v době dokončení této publikace nebyly návrhy programů ještě definitivně schváleny Evropskou komisí a jejich analýza vycházela z posledních zveřejněných verzí návrhů. 2. MOŽNOSTI PODPORY KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH PRŮMYSLŮ V souvislosti s přípravou nového programového období let 2014–2020 pro čerpání Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) Evropská komise připravila a zveřejnila 6. října 2011 balíček šesti nových nařízení, jejichž finální verze byla schválena 17. prosince 2013 a které budou tvořit legislativní základ pro podporu z ESIF pro období let 2014–2020.1 Finanční prostředky budou rozdělovány prostřednictvím fondů zaměřených na podporu politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a společné námořní a rybářské politiky: Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF/EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF), dále Fondu soudržnosti (CF/FS), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD/EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (EMFF/ENRF). Dokumenty nařízení se netýkají jednoznačně jednotlivých sektorů, relevantnost různých sektorů, včetně KKP, není jejich předmětem. To znamená, že návrhy na období let 2014–2020 nemají tak detailní charakter jako programy na léta 2007– 2013; investiční priority, které jsou bezprostředně odvozeny od cílů Evropy 2020, zůstávají spíše obecné. Pravděpodobně pokryjí všechny sektory včetně kultury, protože investice v KKP mají významný dopad na inteligentní, trvale udržitelný a celkový růst. 1 MMR ČR: Nařízení o společných ustanoveních. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/bab041b2–16e0-4733-b5d9-aa80aad4c31d/1303Narizeni-o-spolecnych-ustanovenich.pdf [cit. 11. ledna 2015]. 206 Ve své Regionální politice 2010, která přispívá k inteligentnímu růstu v rámci Strategie Evropa 2020, komise navrhla, aby byl zcela uznán význam KKP při posílení kreativního a inovačního potenciálu a sociální soudržnosti v evropských regionech.2 Komise uveřejnila průvodce pro Regionální inovační strategie inteligentní specializace, návrh Platformy pro inteligentní specializaci (Platformy S3) s cílem pomoci regionům a členským zemím při rozvoji, implementaci a posuzování regionálních strategií inteligentní specializace, přičemž jedna část je věnována KKP. Členské země EU a regiony jsou vyzývány, aby využívaly strukturální fondy k financování vlastních strategií v této oblasti prostřednictvím investičních priorit, jako jsou „podpora kompetenčních center; podpora klastrů, rozvoj produktů a služeb ICT, podpora podnikání, rozvoj nových obchodních modelů pro malé a středně velké podniky, obzvláště pro internacionalizaci; zlepšování městského prostředí; rozvoj podnikatelských inkubátorů, podpora hmotné a ekonomické obnovy měst a venkovských oblastí a obcí atd.“3 Prvky společného strategického rámce na období let 2014–2020, které komise schválila 14. března 2012,4 dále dokládají některé z možností pro oblast kultury v kontextu politiky soudržnosti. V mnoha regionech a městech jsou KKP hlavní výhodou i hlavním předpokladem dalšího růstu. Aktuální výzva pak spočívá v tom, jak dále integrovat KKP do strategií obnovy regionů pro inteligentní specializaci, která je v současných návrzích komise podmínkou ex ante pro získání prostředků z fondů. Do té doby mají regiony brát plně ohled na komplexní spojitost mezi tradičními kulturními statky (kulturní dědictví, dynamické kulturní instituce a služby) a rozvojem podnikání v kreativních odvětvích nebo cestovním ruchu. Společný strategický rámec rozepisuje jedenáct témat, která komise považuje za klíčová pro naplnění Strategie 2020 a čerpání ESIF: 1. posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací 2. zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality 2 Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Regional Policy contributing to smart growth in Europe 2020. Dostupné [on-line] na: http://eceuropa.eu /regional_policy/source s/docoffic /offical/communic /smart_grow th/comm2010_553_en.pdf [cit. 27. února 2015]. 3 Ustanovení Platformy inteligentní specializace (Platforma S3) bylo oznámeno ve zprávě komise Regionální strategie přispívající k inteligentnímu růstu v Evropě 2020, která byla přijata ve stejné době jako The Innovation Union Flagship (Inovace. Vlajková loď unie) s cílem pomáhat regionům a členským zemím rozvíjet, implementovat a vyhodnocovat regionální inteligentní strategie specializace. Dostupné [on-line] na: http://ipts.jrc.ec.europa.eu/activities/research–and–innovation/s3plat form.cfm [cit. 2. února 2015]. 4 MMR ČR: Prvky společného strategického rámce. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy. cz/cs/Fondy-EU/2014–2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Prvky-Spolecnehostrategickeho-ramce-pro-obdobi–20 [cit. 17. ledna 2015]. 207 3. zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě EMFF) 4. podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích 5. podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik 6. ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů 7. podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách 8. podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil 9. podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě 10. investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení 11. posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy Některé z klíčových kroků, které jsou zmíněny ve společném strategickém rámci, se týkají a přímo odkazují rovněž na KKP.5 Tematický celek 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací – vytváření kapacit pro využívání nových myšlenek – podpora klastrů, partnerství, infrastruktur a služeb v oblasti poradenství pro podnikatele a kreativních center pro KKP Tematický celek 3: Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a rybářství a akvakultury (v případě EMFF) – rozvoj malých a středně velkých podniků v rozvíjejících se oblastech, jako jsou KKP, nové formy cestovního ruchu Tematický celek 6: Ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů – diverzifikace hospodářství na venkově a ve městech prostřednictvím ochrany kulturního dědictví; modernizace kulturní infrastruktury (integrované projekty pro rozvoj měst) Tematický celek 9: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě – podpora interkulturních aktivit Tematický celek 10: Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení – podpora kreativních dovedností a kreativity6 5 EK: Commission Staff Working Document, Elements for a Common Strategic Framework 2014 to 2020 the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund, ANNEXES. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/working/strategic_framework/ csf_part2_en.pdf [cit. 27. února 2015]. 6 EU: Strategická příručka: Jak strategicky využívat evropské podpůrné programy, včetně strukturálních fondů, jak pečovat o kulturní potenciál pro lokální, regionální a národní rozvoj a podporovat jeho vedlejší účinky v širší ekonomice? Otevřená metoda koordinace pro KKP – expertní pracovní skupina členských států, duben 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/strategicka-priruckakkp_final.pdf [cit. 20. listopadu 2014]. 208 Analýza dokumentu Prvky společného strategického rámce byla provedena v rámci pracovní skupiny KKP. Otevřené metody koordinace Evropské komise a její výstupy byly zveřejněny v příručce Jak strategicky využívat evropské podpůrné programy, včetně strukturálních fondů, jak pečovat o kulturní potenciál pro lokální, regionální a národní rozvoj a podporovat jeho vedlejší účinky v širší ekonomice? Podrobný výčet podpůrných témat pro KKP Na základě studií týkajících se možností využití SF pro podporu KKP a na základě průběžného dosavadního průzkumu potřeb jednotlivých KKP, které jsou součástí výzkumného projektu mapování, lze podrobněji rozepsat témata podpory podle Společného strategického rámce. Z výše uvedených jedenácti byla pro KKP vytipována jako důležitá následující témata. K jednotlivým bodům byly vypracovány konkrétní okruhy podpory:7 1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací • podpora infrastruktury a inkubačních služeb: coworkingová centra (huby), kreativní inkubátory (i při vysokých školách), podpora infrastruktury i rozvoje lidských zdrojů • podpora spolupráce VŠ jako výzkumných organizací s ostatními sektory • podpora výzkumu a inovací (výzkum trhu, konzumentů/publika, mapování potřeb, evaluace – benchmarking, využití ICT) • podpora prolínání inovací oblastí KKP s dalšími odvětvími (např. zdravotnictví, strojírenství) • obecná podpora mezinárodní spolupráce na poli vědy a výzkumu • podpora výzkumu tvorby 3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků • budování kapacit: poradenství a vzdělávání k získání kompetencí v oblastech strategického obchodního plánování, marketingu, managementu, projektového řízení, finančnictví, znalosti trhu, ICT, duševních práv, jazykového vybavení apod., podpora zprostředkovatelů (zastřešující, profesní a odborné organizace, agentury, manažeři, agenti, kurátoři ad.), kteří jsou schopni pro představitele KKP zajistit odpovídající prezentaci, financování, marketing, odbyt produktů a služeb, podpora inkubačních služeb v rámci kreativních inkubátorů • podpora start-upů pro KKP • podpora klastrů – propojení podnikatelského s dalšími sektory, propojení kreativního (design, architektura atd.) a širšího podnikatelského sektoru • export a internacionalizace (podpora účasti na zahraničních veletrzích, festivalech apod.), podpora mezinárodní spolupráce a účasti na mezinárodních projektech 7 Témata jsou řazena dle důležitosti s uvedením čísla tématu dle původního dokumentu. 209 • přístup k financím: systém bankovních záruk, podpora vzniku nových metod financování (finanční inženýring) • moderní technologie včetně softwaru – vybavení (studia – zvuková, taneční a další, filmová postprodukce, muzea, herní průmysl, divadla), nové distribuční modely využívající ICT, výhodné půjčky, leasing • podpora vzdělávání nekreativních podnikatelů v oblasti kreativních inovací • podpora využití metod a postupů z oblasti kulturních a kreativních odvětví v dalších odvětvích (např. působení umělců a dalších kulturních aktérů v organizacích a firmách) s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost 10. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení • podpora alternativních výukových metod zaměřených na rozvoj individuální kreativity • zvýšení účasti a zapojení žáků a studentů do uměleckých aktivit a zvyšování povědomí • žáků a studentů o uměleckých oborech • cílené propojování uměleckého vzdělávání s technologickým a ekonomickým (experimentální umělecké laboratoře, nové výukové obory, například vzdělávání vývojářů videoher a speciálních vizuálních efektů pro film nebo strategický design a design management) • cílené propojování uměleckého vzdělávání s důkladným osvojováním si obchodních a podnikatelských dovedností • povzbuzování kreativních partnerství (zapojení umělců a zprostředkovatelů do vzdělávacích projektů) • podpora projektů propojujících umělecké školy a soukromý sektor (konzultační služby, stipendia, vouchery, stáže, mentoring, coaching) • podpora partnerství mezi jednotlivými stupni uměleckých škol • podpora partnerství mezi uměleckými školami a veřejnými a neziskovými institucemi • podpora a zkvalitňování vzdělávání v oblasti arts managementu • vzdělávání osob, jako jsou administrátoři, marketéři, manažeři, produkční • podpora interkulturních kompetencí • celoživotní učení – podpora a zkvalitňování vzdělávání osob pracujících v nekreativních profesích v oblasti kreativních průmyslů – například administrátoři, marketéři, manažeři, produkční apod. 210 8. Podpora zaměstnanosti a mobility pracovních sil • podpora dalšího vzdělávání v kulturních organizacích (jazykové kurzy, marketing, management, znalost informačních a komunikačních technologií a další) • rekvalifikační kurzy (nové kurzy a rozšíření možnosti absolvování rekvalifikačních kurzů) • podpora sítí a zastřešujících organizací včetně podpory jejich internacionalizace (ty sítě, které nelze podpořit v rámci podpory konkurenceschopnosti) • podpora grantových programů mobility s cílem zajištění lepšího přístupu na zahraniční trhy • podpora mezinárodních výměn a spolupráce nebo zahraničních stáží 2. Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, jejich využití a kvality • digitalizace a archivace kulturního obsahu • rozvoj produktů a služeb ICT s kulturním obsahem pro využití ve vzdělávání a cestovním ruchu • podpora vzdělávacích projektů zaměřených na počítačovou gramotnost • podpora vzdělávacích projektů zaměřených na ochranu autorských práv v internetovém prostředí 4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích • podpora kulturních projektů zaměřených na propagaci důležitosti nízkouhlíkového hospodářství a podpora projektů šetrných k životnímu prostředí • podpora inovací v architektuře (nové materiály, energetická úspornost) a designu • podpora energeticky úsporné modernizace kulturní infrastruktury (např. rekonstrukcí budov s ohledem na snižování emisí, konverze původně jinak sloužících budov pro kulturní účely) 5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení a řízení rizik • podpora kulturních projektů zaměřených na propagaci přizpůsobení se změně klimatu • výzkum a inovace týkající se péče o kulturní památky 9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě • podpora kulturních projektů zaměřených na sociálně vyloučené skupiny a jedince • podpora projektů zaměřených na rozvoj mezikulturního dialogu • podpora projektů revitalizace deprivovaných oblastí a městské regenerace 211 11. Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy • zvyšování povědomí – propagace významu a potenciálu KKP pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost • podpora mapování, analýz a strategií • podpora spolupráce napříč resorty a různými typy subjektů a představitelů veřejné, soukromé, akademické a neziskové sféry, zastřešujících a profesních organizací atd. (vznik platforem, pracovních skupin atp.) • podpora projektů na budování kapacit pro státní a regionální organizace a neziskové subjekty • podpora projektů zaměřených na řízení, efektivitu, management, optimalizaci právních forem a hodnocení kulturních organizací (benchmarking) • podpora důkladného výzkumu a vyhodnocení využití strukturálních fondů pro kulturu a KKP v období let 2007–2014 Jak již bylo zmíněno v kapitole Strategické dokumenty související s podporou kulturních a kreativních průmyslů, je Dohoda o partnerství8 základním dokumentem pro čerpání prostředků z ESIF, na jehož základě se rozpracovávají návrhy konkrétních programů. ČR tento dokument oficiálně schválila 26. srpna 2014. Dohoda o partnerství představuje obsáhlý a komplexní materiál. Výsledkem analýzy dokumentu je zjištění, že priority jsou stejně jako v případě výchozích materiálů Evropské komise velmi obecné a nedávají konkrétnější představu o možnosti podpory KKP. Jako jedna z konkrétních priorit je nicméně uvedena stejně jako v předchozím programovém období oblast kulturního dědictví. V dokumentu je zmíněn a kladen důraz na „nedostatečné využití potenciálu kulturního a přírodního dědictví“ především v souvislosti s cestovním ruchem. Cílem podpory by měla být aktivizace tohoto potenciálu a jeho využití k vyváženému rozvoji regionů. „Kulturní a přírodní dědictví reprezentuje jeden z vhodných zdrojů pro ekonomicky udržitelné aktivity a představuje příležitost pro území se zhoršenými hospodářskými podmínkami. Vhodná ochrana a využívání místního potenciálu směřují ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, a potažmo ke snižování územních rozdílů, posilování sociální soudržnosti a inkluzi.“ Jako potřeba rozvoje je zmíněna revitalizace, obnova a propagace kulturního a přírodního dědictví se silným potenciálem ekonomického rozvoje (zejména v podobě jednoznačného rozvoje cestovního ruchu) představovaný pozitivními 8 MMR ČR: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020. Česká republika, 26. srpna 2014, verze schválená Evropskou komisí. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/fondyeu/2014–2020/dokumenty?refnodeid=642788 [cit. 17. ledna 2015]. 212 dopady na místní či regionální zaměstnanost a konkurenceschopnost. Typy kulturního a přírodního dědictví (nejvýznamnějších památek), nejvýznamnějších muzeí národního významu a další pravidla jejich výběru budou definovány na úrovni příslušného programového dokumentu. KKP jsou v rámci kulturního dědictví zmíněny pouze v souvislosti se zpřístupněním sbírek paměťových institucí potřebám kulturních a kreativních průmyslů. Podpora kulturního dědictví je rovněž zmíněna v rámci budoucích priorit Evropské územní spolupráce. Dohoda o partnerství přináší výčet připravovaných operačních programů, jejichž hlavní cíle i návrhy9 jsou též zveřejněny na portálu věnovaném strukturálním fondům. Finální (Evropskou komisí schválené) verze programů však nebyly v době vytváření této studie (září 2014) ještě k dispozici.10 9 Většinou formou odkazů na příslušná ministerstva. 10 MMR ČR: Operační programy. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz [cit. 11. ledna 2015]. 213 3. OPERAČNÍ PROGRAMY VHODNÉ PRO PODPORU KKP Kromě operačních programů Doprava, Rybářství a Životní prostředí (které se velmi okrajově týkají i oblasti kulturního dědictví – především památek ve smyslu jejich ochrany před nepříznivými dopady povodní) jsou pro KKP relevantní všechny zbývající programy.11 Dále v textu jsou u jednotlivých programů naznačeny možnosti podpory KKP v širokém slova smyslu, tedy např. i podpory oblasti kulturního dědictví a kulturně komunitních projektů. Pozornost byla věnována možnostem podpory i v rámci obecných témat podnikání, inovací, výzkumu, vzdělávání a zaměstnanosti. OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST (OP PIK)12 Cílem OP PIK je dosažení konkurenceschopné a udržitelné ekonomiky založené na znalostech a inovacích. Program počítá kromě technické pomoci s realizací čtyř prioritních os: 1. Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace 2. Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem 3. Účinné nakládání s energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání s energií a druhotnými surovinami 4. Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Z daných priorit jsou pro oblast KKP a specificky pak pro podporu podnikání v KKP relevantní priority 1, 2 a 4.13 11 Analýze nebyl podroben Program INTERACT, který je zaměřen na implementaci podpory meziregionální spolupráce. 12 MPO ČR: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dostupné [on-line] na: http://www.mpo.cz/dokument151263.html [cit. 27. února 2015]. 13 V následném rozpisu byl učiněn pokus o začlenění podpůrných témat podle Společného strategického rámce do jednotlivých specifických cílů OP PIK. 214 Prioritní osa 1 – Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace Prioritní osa 1 – specifický cíl 1.1: Zvýšit inovační výkonnost podniků Tento cíl se zaměřuje na podporu a zvýšení kvality výzkumných, vývojových a inovačních aktivit v podnikatelském prostředí za účelem zavádění nových inovačních produktů, procesů apod. s cílem zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů na trhu. Za klíčovou oblast tohoto cíle je považována podpora aplikovaného výzkumu a následného technologického rozvoje, respektive průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Specifickou oblast pak představuje tzv. pre-commercial public procurement, kdy je výrazně podpořena poptávka veřejných orgánů po inovačních řešeních problematiky rozvoje samospráv a státu. Jako podporované aktivity jsou definovány: zakládání a rozvoj podnikových výzkumných a vývojových center ve vazbě na jasně definovanou, životaschopnou strategii firmy; zavádění inovací výrobků a služeb do výroby a jejich uvedení na trh (např. up-scaling, pilotní výrobní linky); zavádění procesních a marketingových inovací; ochrana duševního vlastnictví v podnicích; průmyslový výzkum a vývoj; pre‑commercial public procurement (PCP). V rámci tohoto opatření by se mělo usilovat o podporu KKP především v oblasti designu, který má vysokou schopnost přispět k zavádění inovací výrobků i služeb a též v oblasti podpory využití metod a postupů z KKP v dalších odvětvích s cílem zvýšit jejich inovativnost a konkurenceschopnost. Stávající program Design pro konkurenceschopnost14 je dle ohlasů z praxe poměrně úzce zacílen, a proto by měl být buď rozšířen, či by měly existovat další vhodné modely pro oblast designu – využívání designérů v praxi podniků. Dalším možným uplatněním v rámci designu by měla být inovační centra zaměřená na prototyping. Opatření by mohlo být využitelné i pro další odvětví KKP v rámci inovačních center zřízených výzkumnými organizacemi a organizacemi státní správy a samosprávy či jimi zřízenými organizacemi a fyzickými osobami. Pro zavádění procesních a marketingových inovací, ale i pro inovace produktů a služeb může mít dále velký význam zapojení „kreativců“, tzn. lidí z oblasti KKP, do firem za účelem řešení problémů týkajících se marketingu, managementu, podnikatelských a obchodních záměrů. V zahraničí existují projekty řešící tuto problematiku např. formou voucherů pro firmy, které si najímají „kreativce“. 14 CzechTrade: Design pro konkurenceschopnost. Dostupné [on-line] na: http://www.czechtrade.cz/ programy-eu/projekty-czechtrade/design/ [cit. 17. prosince 2014]. 215 Prioritní osa 1 – specifický cíl 1.2: Zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích Tento specifický cíl usiluje zejména o propojení podnikatelského sektoru s výzkumnými a vývojovými organizacemi a o podporu nových inovačních podniků. V případě podpory sdílených infrastruktur pro průmyslový vývoj bude pozornost zaměřena především na kvalitu poskytovaných služeb – výstavba infrastruktury bude podpořena v řádně odůvodněných případech. Zvláštní aktivitou specifického cíle jsou projekty proof of concept, v jejichž rámci jsou podpořeny výzkumné aktivity z hlediska dokončení výzkumných prací, ověření komerčního potenciálu a uvedení do praxe.  Jako podporované aktivity jsou vyjmenovány: tvorba nových a rozšiřování a zvyšování kvality současných služeb podpůrné infrastruktury, tj. vědecko‑technických parků, podnikatelských inovačních center, podnikatelských inkubátorů; rozvoj sítí spolupráce, včetně klastrů a technologických platforem (zejména kolektivní výzkum založený na potřebách většího počtu MSP i větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace); vytváření partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami; rozvoj komunikace a sdílení poznatků mezi podnikovou a výzkumnou sférou; výstavba sdílené infrastruktury pro průmyslový výzkum (např. vědecko-technické parky, včetně podnikatelských inkubátorů, či výzkumné a vývojové nástroje klastrů); aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí aktivit ověření proveditelnosti (proof of concept). Sítě a klastry mají i pro KKP mimořádný význam – především pro výměnu a přenos zkušeností, posilování mezinárodní dimenze a export. Klastry spojují různé účastníky (výrobce, poskytovatele služeb, příbuzná odvětví, akademická pracoviště, veřejné organizace, firmy, investory). Klastrování je pro KKP důležité, protože jsou tvořeny množstvím malých podniků a spojenectví zvyšuje jejich obchodní možnosti včetně potenciálu vytváření silných a rozpoznatelných značek. V ČR jsou sítě (profesní, oborová, zájmová uskupení) v mnohých odvětvích KKP poměrně slabé, neefektivní a neflexibilní. Mnohdy nemají dostatečnou kapacitu vytvořit nějakou přidanou hodnotu pro oblast, kterou reprezentují. Je zapotřebí i motivovat změnu chování členů sítí, kteří jsou mnohdy velmi pasivní, a to většinou z důvodu nedostatku kapacity. V minulém programovém období neměly KKP do programu na podporu klastrů přístup. Pro KKP bude dále klíčové téma kreativních inkubátorů – vytváření nových či rozšiřování portfolia obecně zaměřených podnikatelských inkubátorů či vědecko‑technických parků. Kreativní inkubátory by měly být využity na podporu realizace inovativních projektů, profesionalizace podniků a podnikatelů v oblasti KKP s cílem zvýšit jejich efektivitu, výkonnost a konkurenceschopnost jejich produktů a služeb na domácím a zahraničním trhu. 216 Prioritní osa 2 – specifický cíl 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků Cíl 2.1 je zaměřen na podnikatelské záměry začínajících podniků (do pěti let) a rozvojových podniků prostřednictvím vhodných finančních nástrojů (úvěry, záruky za bankovní úvěry, rizikový kapitál) a dotací v případě začínajících mikropodniků a na poskytování poradenských služeb a služeb pro začínající podniky v nemetropolitních, zejména periferních regionech (např. prostřednictvím podnikatelských inkubátorů). Mezi výsledky, kterých chce tento cíl dosáhnout, je uveden i: „…rozvoj kreativních odvětví, která jsou rychle rostoucími odvětvími s velkým růstovým potenciálem a která pozitivně ovlivňují konkurenceschopnost produktů, služeb a rozvoj dalších odvětví (tzv. kreativní či nová ekonomika)“. Pokud jde o přístup ke kapitálu (záruky, úvěry apod.), KKP realizují projekty a podnikatelské záměry s vysokou mírou rizikovosti danou jejich závislostí na mnohdy nevypočitatelné poptávce zákazníků. Finanční instituce (banky) v ČR zatím nejsou ochotny a neumějí ocenit ekonomickou hodnotu nehmotného majetku – výstupů tvůrčí činnosti z oblasti duševního vlastnictví. Některá odvětví KKP přitom nutně potřebuji kapitál pro rozvoj svých produktů a služeb. Jako příklad lze uvést herní a filmový (audiovizuální) a hudební průmysl, kde mnohdy vznikají produkty náročné na financování vývoje. Potřeba přístupu k financím se však týká všech odvětví. V mnohých zemích EU již existují speciální fondy a programy se státní účastí, které jsou zaměřeny specificky na financování KKP. Ty většinou poskytují různé typy finančních služeb a zároveň fungují jako poradenské agentury zacílené na precizaci podnikatelských záměrů i vyhledávání a spolupráci s dalšími soukromými finančními institucemi za účelem získání dalšího financování. I EU připravuje v rámci programu Kreativní Evropa finanční nástroj na poskytování záruk pro KKP, nicméně nelze v blízké budoucnosti předpokládat, že se do tohoto programu zapojí i české banky. V rámci přístupu k financím by bylo proto žádoucí, aby pozornost byla rovněž věnována vzdělávání představitelů soukromých bank ohledně dovedností v oblasti oceňování produktů a služeb založených na duševním vlastnictví. Díky specifičnosti KKP a na základě zahraničních zkušeností by bylo žádoucí uvažovat i o speciálním programu – fondu, který by byl orientován pouze na KKP. Poskytování poradenských služeb je pro oblast KKP klíčové a týká se budování jejich kapacit. Na základě průzkumu jednotlivých odvětví KKP bylo zjištěno, že je potřeba zlepšovat kompetence ve výše zmíněných oblastech napříč odvětvími. Vzdělávací instituce, z nichž se rekrutují podnikatelé v KKP (především střední a vysoké umělecké a odborné školy), nenabízejí dostatečné vzdělávání v oblasti podnikavosti a podnikatelství. Budování kapacit je pro KKP velice důležité, protože tento sektor čelí velmi zásadní strukturální změně související s překotným technologickým vývojem zejména v oblasti digitalizace a s globálním rozvojem trhu. 217 Digitalizace způsobila změnu distribučních kanálů, které vyžadují nové obchodní kompetence, především v oblastech nabídky (včetně tvorby obsahu) a marketingu. Podnikatelé v oblasti KKP často postrádají relevantní obchodní dovednosti v oblasti strategického obchodního plánování, marketingu, projektového managementu či digitalizace. Prioritní osa 2 – specifický cíl 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků (MSP) Cíl 2.2 bude zacílen na služby pro MSP směřované na mezinárodní konkurenceschopnost usnadňující vstup na zahraniční trhy (účast na zahraničních výstavách a veletrzích, včetně organizace seminářů/akcí se zaměřením na konkrétní problematiku týkající se mezinárodní konkurenceschopnosti, kupř. právní aspekty daného teritoria); poradenské služby expertů se znalostí mezinárodního prostředí (se specifickou teritoriální znalostí) a poradenské služby pro strategické řízení a management inovací (mentoring, koučink, foresight ad.); služby orientované na podporu internacionalizace zapojováním MSP do mezinárodních programů, jako např. v oblasti výzkumné spolupráce (Horizont 2020, COSME). I pro KKP je podpora zvýšení internacionalizace a exportu produktů a služeb nanejvýš důležitá. Mělo by se usilovat především o podporu účasti představitelů KKP na zahraničních veletrzích, přehlídkách a festivalech. Některá tradiční odvětví (např. knižní nakladatelství, scénická odvětví, hudba) jsou podporována v rámci MK (případně MZV), nicméně tato podpora není dostatečná a některá odvětví systematickou podporu zcela postrádají (kupř. výtvarné umění – účast galeristů na veletrzích, herní průmysl). KKP by se měly stát národní exportní prioritou, jelikož jejich exportem vyvážíme též atraktivní obraz naší země, náš kulturní kód. Strategické získávání zahraničních trhů pro české KKP by rovněž znamenalo posilování konkurenceschopnosti ČR v globálním měřítku. Měla by být lépe koordinována a plánována návaznost akcí zaměřených na prezentaci českých KKP a dalších odvětví (např. strojírenství, gastronomie). Žádoucí se jeví i brandingové poradenství spočívající v zavádění metod, procesů a znalostí z oblasti brand managementu do oblasti KKP. 218 Sofistikované poradenské služby byly již poskytovány prostřednictvím dosavadních programů CzechEkoSystem a CzechAccelerator. Tyto programy, s jejichž realizací se zřejmě počítá i do budoucna, jsou cíleny na podporu inovativních, kreativních projektů a jsou již nyní přístupné i KKP, o čemž svědčí řada podpořených projektů, kupř.: • aplikace Chci-dum umožní klientům navrhovat si vlastní dům jednoduše a pohodlně vlastní rukou v pohodlí domova – teprve až jsou jejich představy, které do aplikace vkládají pomocí jednoduchých typových architektonických prvků (segmentů), kompletní, setkají se s architektem • on-line služba Recorder.tv, která umožní uživateli záznam televizního vysílání na virtuální nahrávací zařízení – díky službě nemusí uživatel vlastnit zařízení pro pořízení záznamu, ale může si své nahrané pořady zpřístupnit on-line na koncových zobrazovacích zařízeních připojených k internetu po připojení se k osobnímu účtu v rámci služby Recorder.tv • vývoj aplikace pro mobilní zařízení a web určené pro vystavovatele, prodejce na veletrzích a výstavách pro zefektivnění využívání informací získaných při různých prezentacích svých produktů • projekt Fasheebo.com je módní agregátor doporučující módu na základě vkusu a stylu jednotlivých uživatelek – speciální doporučující algoritmus se na základě prohlížení a označování módních produktů jako „to se mi líbí“ naučí základní módní vkus konkrétní uživatelky a následně jí doporučí ze statisíců módních kousků z celého světa módu podle jejího stylu, kterou si může následně koupit a nechat dopravit do ČR • inovativní forma výuky jazyků – pomocí on-line videí a herních mechanismů Prioritní osa 2 – specifický cíl 2.3: Zvýšit využitelnost infrastruktury pro podnikání Cíl 2.3 podpoří modernizaci výrobních provozů a rekonstrukci stávající zastaralé infrastruktury, rekonstrukci brownfieldů a jejich přeměnu na moderní výrobní objekty. I tento cíl by mohl být využit KKP, především z toho důvodu, že převážná většina kreativních center/fabrik/inkubátorů se fyzicky realizuje v bývalých industriálních budovách. Kreativní centra v zahraničí jsou schopna nabízet velmi rozmanité služby: poskytování inkubačních služeb, poskytování coworkingových prostor, poskytování kulturních služeb prostřednictvím koncertů, představení, výstav atd., poskytování pronájmů hudebních či filmových studií, pronájmů prostor (tanečních sálů, workshopových prostor) pro komerční využití vzdělávacích kurzů apod. 219 Prioritní osa 2 – specifický cíl 2.4: Zkvalitnit infrastrukturu pro rozvoj lidských zdrojů v podnikatelském sektoru MSP s důrazem na technické odborné vzdělávání Cíl 2.4 bude podporovat zajištění a rozvoj kvalitní infrastruktury pro realizaci, organizaci a řízení odborného vzdělávání a další aktivity související s rozvojem lidských zdrojů v podnicích a rovněž pořízení nových zařízení, vybudování/rozšíření školicích středisek, sloužících zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům k seznámení proškolování s rozvíjejícími se novými technologiemi, odbornostmi, procesy a novou legislativou související s podnikáním. Pro KKP by mohl být tento cíl využit např. na podporu coworkingových prostor, které se vyznačují velkou mírou efektivity, pokud jde o vznik a rozvoj inovativních produktů a služeb. Mnohé z těchto produktů a služeb se týkají i KKP a především odvětví digitálního obsahu. Coworkingové prostory nabízejí zázemí pro práci, propojení a podporu, možnost výměny know-how a zkušeností, vytváření nových mezioborových týmů. Kromě sdílených prostor existují v zahraničí i dílny (dirty hands workshops či makerspaces) poskytující speciální nástroje a přístroje osobám či organizacím, které tvoří buď pro své potěšení, nebo vytvářejí výrobky, s nimiž obchodují. Význam takových dílen či úžeji zaměřených školicích středisek by mohl být významný zejména pro oblast tradičních historických i současných řemesel (designu). Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií Jedna z investičních priorit této osy je zaměřena na rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podporu zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství, což je samozřejmě pro rozvoj KKP, ale i širší kreativní ekonomiky stěžejní. Nicméně přímo pro oblast KKP by měla být přímo využitelná především 2. Investiční priorita: Vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po ICT. 220 Prioritní osa 4 – specifický cíl 4.2: Zvýšit úroveň nejmodernějších a pokročilých ICT Specifický cíl 4.2 usiluje o využití významného potenciálu ČR v produkci vysoce inovativních ICT, rozvoj informační a znalostní společnosti a zlepšení uplatnění českých ICT podniků na globálním trhu. Předmětem podpory bude tvorba nových sofistikovaných ICT řešení, tzn. tvorba moderních a pokrokových digitálních služeb a aplikací např. v oblasti komunikace, zábavy, obchodování, vzdělávání, zdravotnictví, přístupu k zaměstnání nebo i v oblasti kulturních a kreativních průmyslů a poskytování sofistikovaných sdílených služeb, včetně budování a modernizace datových center splňujících kritéria energetické účinnosti. V tomto opatření se počítá s podporou KKP a je významná především pro odvětví digitálního obsahu a nových médií. Toto opatření by mohlo být využitelné i pro další oblasti KKP, pro projektové záměry typu projektů podpořených v rámci výše zmíněných stávajících programů CzechAccelerator15 či CzechEkoSystem.16 Je otázka, zda toto opatření může být využito kupř. i na vývoj videoher či na sofistikované platformy zaměřené na informovanost zákazníků. Další otázkou je využití tohoto opatření na vývoj a zavádění nových distribučních modelů KKP. Ty jsou vystaveny významným změnám v souvislosti s digitalizací, kterými jsou ovlivněny obzvláště tradiční fáze produkčního řetězce. Díky digitalizaci jsou některá odvětví (hlavně hudební, filmový a nakladatelský průmysl) nucena hledat nová řešení, zejména v oblasti distribuce. Měly by proto být podporovány projekty orientované na nové obchodní modely řešící především dostupnost – legální stahování a řešení autorských práv. 15 CzechAccelerator. Dostupné [on-line] na: http://www.czechaccelerator.cz [cit. 7. února 2015]. 16 CzechEkoSystem. Dostupné [on-line] na: http://www.projekt-czechekosystem.org [cit. 21. února 2015]. 221 OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ (OP VVV)17 Hlavním cílem OP VVV je investice do rozvoje lidského potenciálu, která je jednou z důležitých forem veřejných investic. Vizí MŠMT je přispět ke strukturálnímu posunu ČR směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle a na produkci kvalitních výsledků výzkumu. Intervence v oblasti vzdělávání budou zároveň podpořeny systémovými změnami, které směřují ke zkvalitnění vzdělávacího systému naší země. Oblasti intervencí OP VVV zahrnují podporu rovnosti a kvality ve vzdělávání, rozvoj lepších kompetencí pro trh práce, posílení kapacit pro kvalitní výzkum a jeho přínos pro společnost. Podpora příjemců ze všech stupňů vzdělávací a vědecko-výzkumné soustavy bude rozdělena do tří prioritních os: 1. Posilování kapacit pro kvalitní výzkum 2. Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj 3. Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Specifičností OP VVV bude jak multifondovost, která umožní investice současně do výzkumné a vzdělávací infrastruktury a zároveň do lidských zdrojů (od předškolního vzdělávání přes vědeckovýzkumné projekty až po účastníky celoživotního vzdělávání), ale také zacílení podpory do všech regionů ČR s různou socioekonomickou úrovní. OP VVV jistě bude významným zdrojem pro podporu KKP v rámci vzdělávání. Jeho hlavním cílem je totiž „přispět ke strukturálnímu posunu ČR směrem k ekonomice založené na vzdělané, motivované a kreativní pracovní síle, na produkci kvalitních výsledků výzkumu a jejich využití pro zvýšení konkurenceschopnosti naší země“. V obecném popisu cílů a úvodu je několikrát vysloveně kladen důraz na zlepšování kreativity a inovativnosti, dále je kladen důraz na rozvoj podnikatelských dovedností, propojení vzdělávání a výzkumu s trhem práce, relevance vzdělávání k potřebám trhu práce, propojení výzkumné a podnikové sféry, zlepšení kvality a efektivity vzdělávání a odborné přípravy – což jsou témata, která jsou vysoce relevantní i pro oblast KKP. 17 MŠMT ČR: Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Dostupné [on-line] na: http://www.msmt.cz/ strukturalni-fondy/zakladni-dokumenty-op-vvv [cit. 27. února 2015]. 222 Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní výzkum Tato priorita je zaměřena na posilování kapacit výzkumu především formou rozšíření a zkvalitnění již existující výzkumné infrastruktury a zajímavé je, že rozsáhlejší investice do výzkumné infrastruktury jsou plánovány zejména na území hl. města Prahy, kde objem investic do výzkumné infrastruktury v předchozím programovém období neodpovídal velikosti a významu výzkumného sektoru. Z tohoto důvodu budou v Praze podporovány i investice do výstavby nové výzkumné infrastruktury. Podporovány budou projekty výzkumných týmů, což umožní selekci podpořených aktivit uvnitř větších institucí (výzkumných organizací) z hlediska jejich kvality i souladu jejich výzkumné strategie s identifikovanými výzvami rozvoje společnosti. V případě investic do infrastruktury pro výuku spojenou s výzkumem budou podporovány projekty VŠ a dalších výzkumných organizací, sídlících zejména v Praze, v souladu s výzkumnou profilací jejich studijních programů. Pro oblast KKP bude nanejvýš důležité, do jaké míry budou moci rozvíjet své aktivity i VŠ uměleckého zaměření. Prioritní osa 2: Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj Tato priorita by mohla být významná pro KKP především ve smyslu zkvalitnění výuky na VŠ, včetně většího zaměření na podnikatelské dovednosti v rámci uměleckého a odborného vzdělávání. Mezi podporovanými aktivitami jsou uvedeny: podpora profilace studijních programů, podpora vzdělávací činnosti a dalších tvůrčích činností (výzkumné, umělecké, praktické apod.), podpora zvyšování kvalifikace a pedagogických kompetencí akademických pracovníků včetně soft skills či jazykových znalostí; zvyšování relevance VŠ vzdělávání pro trh práce: podpora rozvoje studijních programů/oborů orientovaných prakticky/profesně, podpora spolupráce mezi VŠ a subjekty aplikační sféry, podpora podnikavosti studentů, podpora výuky tzv. soft skills dovedností (včetně výuky realizované odborníky z aplikační sféry), podpora tvorby a inovace studijních programů dle potřeb trhu práce, podpora studijních programů s povinností absolvování odborné praxe po dobu alespoň tří měsíců; podpora kurzů a zvyšování kvalifikace celoživotního vzdělávání. Prostor je věnován i oblasti mezinárodní spolupráce – mezi podporovanými aktivitami jsou dále uvedeny např.: podpora rozšiřování spektra příležitostí pro mezinárodní mobilitu studentů a akademických pracovníků, rozvoj nabídky studijních programů/ oborů vyučovaných také v cizích jazycích, rozvoj vhodných služeb pro zahraniční i české studenty a akademické pracovníky, podpora přijímání zahraničních pracovníků s cílem internacionalizovat personální strukturu vysokoškolského systému. 223 Prioritní osa 3: Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Ostatním stupňům vzdělávání je věnována priorita 3, která má pro KKP velký význam s ohledem na podporu kreativity. Jako potřeba a její řešení je definováno: „zvýšení relevance středoškolského vzdělávání k požadavkům trhu práce. Je třeba se zaměřit na zvýšení spolupráce škol, zaměstnavatelů a dalších institucí ve vzdělávání, tvorbě vzdělávacích programů a realizaci praktického vyučování a stáží. Zároveň je třeba podpořit zvýšení kreativity, technického uvažování a podnikatelských schopností žáků SŠ skrze spolupráci mezi školami, sdílení dobré praxe a propojení zájmového a neformálního vzdělávání s odborným vzděláváním cíleným na inovace technologií a efektivní výuku kompetencí a podporu žáků dosahujících vynikajících výsledků v praktických předmětech. Dále je třeba zvýšit prostupnosti mezi programy počátečního a dalšího vzdělávání prostřednictvím systému uznávání výsledků předchozího učení a širší podpory sítí škol – center celoživotního učení.“ Prioritní osa 3 – specifický cíl 3: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích Zvláštní pozornost si pak zaslouží cíl 3 této priority zaměřený na zlepšení úrovně rozvoje na ZŠ i SŠ s využitím aktivizujících forem učení, formou DVPP (další vzdělávání pedagogických pracovníků), podporou pedagogů ve výuce přímo ve třídách a prostřednictvím mimoškolního vzdělávání a výchovy. „Aktivitami dojde ke zvýšení relevance výuky a vzdělávání pro trh práce i pro praktický život a k podpoře kreativity a talentu.“ Cíl 3 je zaměřen na posílení všeobecné složky vzdělání a na zvýšení motivace žáků k učení. Mezi výsledky jsou kupř. zmíněny tyto: zvýší se podíl pedagogů, kteří uplatňují inovativní formy vzdělávání, a podíl organizací, ve kterých se zvýší kvalita vzdělávání v důsledku např. otevření ZŠ a SŠ k větší spolupráci škol s různými subjekty v místě za účelem zatraktivnění výuky a vzdělávání, které povede k lepším výsledkům žáků, využitím digitálních technologií pro zajištění interaktivity, individuálního přístupu a on-line vzdělávání a utvářením silných partnerství mezi školami a organizacemi zájmového a neformálního vzdělávání (včetně NNO), zejména v oblasti podpory žáků se SVP (včetně žáků se sociálním znevýhodněním a žáků nadaných). Kompetence budou cíleně rozvíjeny ve spolupráci škol, školských zařízení, dalších vzdělávacích a výzkumných institucí a sociálních partnerů již od předškolního vzdělávání. Bude podpořen rozvoj partnerství mezi školami a školskými zařízeními a ostatními vzdělávacími a výzkumnými institucemi pro vzájemné sdílení zkušeností za účelem šíření dobré praxe a posílení vzájemného učení (peer to peer leasing). 224 OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST (OP Z)18 Cílem OP Z je zlepšení lidského kapitálu obyvatel ČR a veřejné správy v ČR. OP Z je zaměřen na podporu zaměstnanosti, rovných příležitostí žen a mužů, adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, sociálního začleňování a boje s chudobou, zdravotních služeb, modernizaci veřejné správy a veřejných služeb a podporu mezinárodní spolupráce a sociálních inovací v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování a veřejné správy. OP Z obsahuje čtyři prioritní osy: 1. Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly 2. Sociální začleňování a boj s chudobou 3. Sociální inovace a mezinárodní spolupráce 4. Efektivní veřejná správa Prioritní osa 1 – specifický cíl 1.1.1: Zvýšit míru zaměstnanosti podpořených osob V rámci tohoto cíle budou podpořeny aktivity typu zprostředkování zaměstnání a poradenská a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. Pro oblast KKP je důležitá oblast rekvalifikace – podpora při získání nové kvalifikace, při zvyšování, rozšiřování nebo prohlubování dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování a obnovování. Vzhledem k rozvoji ICT jsou ideálními rekvalifikačními oblastmi i některé z KKP, např. grafický design. Rekvalifikace jsou však důležité pro KKP i z druhého úhlu pohledu, kupř. pro nové příležitosti zaměstnání pro představitele scénických umění, především tance, kteří uměleckou kariéru ukončují ve velmi nízkém věku. Doufejme, že bude možné pokračovat či rozvíjet projekty podobné již podpořenému projektu Tematická síť pro uplatnitelnost umělců z oblasti performing arts.19 18 MPSV ČR: Operační program Zaměstnanost. Dostupné [on-line] na: http://www.esfcr.cz/opzamestnanost–2014–2020 [cit. 27. února 2015]. 19 Projekt je realizován Centrem rozvojových aktivit Unie zaměstnavatelských svazů ČR a financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 225 Prioritní osa 1 – specifický cíl 1.3: Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám Mezi podporovanými aktivitami, které mohou být využity i KKP, jsou zmíněny např.: další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, zaměřené na odborné i klíčové kompetence, včetně podpory dalšího profesního vzdělávání OSVČ, tvorba a realizace podnikových vzdělávacích programů včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje lidských zdrojů v podnicích, podpora sdružování malých a středních podniků za účelem vzdělávání (kupř. formou vzdělávacích klastrů), podpora spolupráce podniků a vzdělávacích institucí za účelem slaďování kvalifikační úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s požadavky trhu práce. Prioritní osa 3: Sociální inovace a mezinárodní spolupráce Sociální inovace jistě mohou být velmi blízké a atraktivní téma i pro KKP a lze se domnívat, že by mohly přinášet i zajímavá řešení sociálních problémů s využitím kulturních prvků či by mohly napomoci řešit některé dílčí problémy jednotlivých KKP (např. architektury v souvislosti s výkonem veřejné správy). V návrhu programu je uvedeno, že aktivity podporované v rámci této priority budou zaměřeny na inovace založené na poptávce ze strany veřejné správy a v úzké spolupráci s veřejnou správou i na inovace dílčí, spíše na místní úrovni či na úrovni neziskových či soukromých organizací. Koncept sociálních inovací je v oblasti podpory z ESF v ČR zcela nový a obsahově proměnlivý. Část této osy proto bude sloužit jako „výzkumná laboratoř“ pro ostatní prioritní osy. Sociální inovace představují nová (a oproti dostupným alternativám účinnější, efektivnější, udržitelnější, spravedlivější) řešení (produkty, procesy, služby, organizační uspořádání, technologie, ideje, regulace, institucionální formy, funkce a role, sociální hnutí, intervence), která naplňují naléhavé sociální (resp. společenské) potřeby a zároveň vytvářejí nové sociální vztahy nebo spolupráce. Sociální inovace musí současně naplňovat tři základní charakteristiky: novost, tj. vzniklé řešení musí být v dané oblasti, sektoru, regionu či pro dané uživatele nové nebo aplikované novým způsobem; potřebnost, tedy řešení musejí být explicitně zaměřena na uspokojení sociální potřeby nebo využití příležitosti; impakt, tj. nové řešení musí být účinnější než řešení stávající s tím, že zlepšení, které je pomocí nového řešení dosaženo, musí být měřitelné. Ve výčtu podporovaných aktivit, které přispějí ke vzniku a rozvoji inovačního prostředí a zvýšení povědomí o sociálních inovacích, jsou např. uvedeny: podpora kapacit pro vývoj a šíření inovací (inovačních laboratoří, hubů a inkubátorů) zaměřených na podporu inovací v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, sociálního 226 začleňování a veřejné správy; vznik inovační platformy (podpora síťování a spolupráce aktérů apod.), podpora sociálního experimentování, sběru dobré praxe a fungujících principů a jejich šíření. V oblasti tvorby sociálních inovací a rozvoje mezinárodní spolupráce jsou zmíněny kupř. tyto podpůrné oblasti: aktivní a preventivní nástroje politiky zaměstnanosti, zprostředkování práce, inovace v zaměstnávání mladých a starších lidí, inovace přispívající k rovným příležitostem na trhu práce a s důrazem na slaďování pracovního a rodinného života, vznik nových pracovních příležitostí a přeměnu stávajících pracovních pozic v kontextu tzv. green economy a kreativních odvětví, přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám trhu práce, rozvoj lidských zdrojů ve firmách, inovace na pracovištích, aktivní a zdravé stárnutí, podpora práce komunitních organizací a dalších místních iniciativ s cílem zlepšování vztahu a koordinace mezi různými organizacemi se záměrem poskytovat vylepšené služby, inovace v oblasti sociálního začleňování, podpora inovací pro řešení vyloučených lokalit a lokalit, které jsou sociálním vyloučením ohrožené, inovativní způsoby adaptace zaměstnanců na nové technologie na pracovišti, rozvoj nástrojů a vhodných přístupů pro politiky veřejné správy a jejich implementaci především v oblastech: zvyšování transparentnosti veřejné správy; sociálně odpovědného zadávání veřejných zakázek, průřezového vzdělávání zaměstnanců veřejné správy např. v oblastech environmentálních aspektů, udržitelného rozvoje apod., zavádění metod kvality ve veřejné správě. Prioritní osa 4 – specifický cíl 4.1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy Oblast veřejné správy je důležitá i pro KKP, jmenovitě pak především pro oblast architektury v souvislosti s agendou územního rozvoje. Obecně se veřejná správa týká správy kulturních zařízení a organizací a přidělování grantů na kulturní aktivity. Mezi podporovanými činnostmi tohoto cíle jsou uvedeny např.: dokončení podpory plošného procesního modelování agend jak pro přímý, tak pro přenesený výkon státní správy; zlepšení komunikace a zvyšování důvěry mezi veřejnou správou a občany mimo jiné prostřednictvím propagačních a popularizačních aktivit; zjednodušení přístupu veřejnosti ke službám a informacím veřejné správy; podpora publikace relevantních dat a informací i na principu „open data“; nastavení a rozvoj vysoké úrovně profesionalizace, depolitizace a transparentnosti personálních, řídicích, kontrolních a rozhodovacích procesů ve veřejné správě, zejména pak ve státní správě, včetně státní služby; nastavení a rozvoj systému vzdělávání pracovníků veřejné správy. 227 INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM (IROP)20 Prioritou IROP je vyvážený rozvoj území, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Cíle programu bude dosaženo snižováním územních rozdílů, zkvalitněním infrastruktury a posílením konkurenceschopnosti v regionech. Dále pak posílením veřejných služeb, zaměstnanosti a podpory vzdělanosti jako jednoho z pilířů zvyšování kvality života obyvatel a posílením institucionální kapacity veřejné správy. Přímo oblasti kultury se týká Prioritní osa 3 – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí. Prioritní osa 3 – specifický cíl 3.1: Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví Alokace cíle činí 425 mil. eur a jeho příjemci jsou organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, dobrovolné svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob, církve a náboženské společnosti, organizace zřizované nebo zakládané církvemi a náboženskými společnostmi, fyzické osoby. Podpora je zaměřena na území všech krajů ČR kromě hl. m. Prahy. Jako podporované typy projektů jsou navrženy: • revitalizace vybraných nemovitých národních kulturních památek, památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a na Seznam kandidátů na zápis na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO • revitalizace kulturních památek ve vesnických památkových rezervacích • veřejná infrastruktura pro zpřístupnění a zatraktivnění kulturního a přírodního dědictví, revitalizace a zatraktivnění parků a zahrad u národních kulturních památek Pro posílení ochrany, uchování, digitalizace, zpřístupnění a využívání kulturního dědictví budou rovněž podporovány: • projekty zlepšující podmínky pro uchování a zefektivnění správy sbírek, mobiliárních a knihovních fondů a dále pak projekty, které zpřístupní sbírky, mobiliární a knihovní fondy pro veřejnost a pro kulturní a kreativní průmysly 20 MMR ČR: Integrovaný regionální operační program. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Novinky/Programovy-dokument-Integrovaneho-regionalniho-ope [cit. 27. února 2015]. 228 Prioritní osa 3 – specifický cíl 3.2: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů V rámci podpory KKP je diskutován i další specifický cíl priority 3 v souvislosti s definováním a nastavením podpůrných opatření v rámci konceptu tzv. e-culture, která se týká využití digitalizace kulturního obsahu a elektronických produktů a služeb kulturní povahy pro podporu Smart Administration, kreativity, inovací a znalostní ekonomiky. Na tento cíl je alokováno 382 mil. eur a jako příjemci jsou definovány: organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji a státní organizace. Cíl je opět zaměřen na území celé ČR včetně hl. m. Prahy, nicméně protože většina orgánů veřejné moci s celorepublikovou působností sídlí v Praze, budou i investice do jejich ICT systémů umístěny v Praze. Mezi podporovanými typy projektů jsou uvedeny: informační a komunikační systémy veřejné správy v rozsahu rozšíření, propojení, konsolidace systémů, aplikací a datového fondu (i jeho publikování) veřejné správy včetně cloudových řešení. Vytváření a modernizace informačních a komunikačních systémů pro specifické potřeby subjektů veřejné správy a složek IZS. V rámci priority 3 – specifického cíle 3.3: Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje bude podporováno pořízení územních, regulačních plánů a územních studií. Z pohledu KKP by tento cíl mohl mít významný dopad na oblast architektury. Prioritní osa 2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů Tato osa je věnována především výstavbě či rekonstrukci pobytových zařízení v souvislosti se zdravotními, sociálními a dalšími službami. Mezi výčtem podporovaných typů projektů jsou např. uvedena rovněž komunitní centra, kde lze předpokládat i využití kulturního rozměru. Dále je uvedena výstavba, rekonstrukce, rozšíření a vybavení sociálních podniků a též zlepšení infrastruktury týkající se školních zařízení, které se, předpokládáme, mohou též týkat kulturních aktivit: úpravy budov a učeben, vybavení nábytkem, stroji, didaktickými pomůckami, kompenzačními pomůckami a kompenzačním vybavením pro vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, rozvoj vnitřní konektivity škol a školských zařízení v učebnách, laboratořích a dílnách, připojení k internetu, doplňující zeleň v okolí budov a na budovách, např. zelené zdi, střechy a zahrady. 229 Prioritní osa 4 – Komunitně vedený místní rozvoj Velmi důležitou pro oblast kultury je rovněž osa 4, jejímž cílem je posílení komunitně vedeného místního rozvoje za účelem zvýšení kvality života ve venkovských oblastech a aktivizace místního potenciálu. Podpora v rámci této priority bude zaměřena na venkovské oblasti se schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje tvořené správními územími obcí s méně než 25 tisíci obyvateli. Velikost MAS nebude menší než 10 tisíc obyvatel a nepřekročí hranici 100 tisíc. Projekty se realizují v souladu s územní dimenzí, vymezenou pro jednotlivé specifické cíle. V současné době mají již některé místní akční skupiny připravenu strategii místního rozvoje a oblast kulturního dědictví, kultury a kreativity je v mnohých bohatě zastoupena.21 Český překlad příručky Guidance on Community – Led Local development for Local Actors neboli Evropská kuchařka pro místní aktéry – Pokyny ke komunitně vedenému místnímu rozvoji určené místním aktérům22 vydané Evropskou komisí v květnu 2014 frekventovaně obsahuje odkazy na kulturu, ale i na kreativitu a inovace především v souvislosti s působením MAS i na úrovni měst a městských čtvrtí. V současné době se v ČR uvažuje pouze o působení MAS na úrovni venkova a malých měst a podpora inovací a kreativity se zřejmě naplno neprojeví, protože strategie MAS musí vycházet z daných priorit IROP, které nejsou zacíleny na KKP v celé šíři – tedy zejména v oblasti podnikání a vzdělávání, ale zaměřují se pouze na oblast kulturního dědictví a digitalizace. Nicméně návrhy strategií, které jsou zveřejněny na portálu MAS, často zmiňují vedle kulturního dědictví hmotného i nehmotného i kulturní akce, kulturní hodnoty a další oblasti. Jistě by stálo za zvážení působení MAS, které Evropská komise považuje za jeden z nejúspěšnějších programů dosavadních fondů, rozšířit i na úroveň čtvrtí větších a velkých měst v ČR. 21 NS MAS ČR. Dostupné [on-line] na: http://nsmascr.cz/o-nas/mistni-akcni-skupiny/ [cit. 17. ledna 2015]. 22 NS MAS ČR: Evropská kuchařka pro místní aktéry. Dostupné [on-line] na: http://nsmascr.cz/content/ uploads/2014/09/guidance_clld_local_actors_cs.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 230 Operační program Praha – pól růstu ČR (OP PPR)23 Praha patří mezi nejbohatší regiony Evropské unie (měřeno HDP na jednoho obyvatele) a klade si za cíl být městem dynamickým a konkurenceschopným. OP PPR představuje multifondový operační program, který bude financován z ESF i z ERDF a umožní tak podporu investičních projektů i rozvoj lidských zdrojů. Mezi intervence a oblasti, které budou v dalším období pro Prahu určující a budou podporovány prostřednictvím OP Praha, se řadí využití kvalitního lidského a inovačního potenciálu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací; podpora malých a středních podniků; energetické úspory a podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství; podpora vzdělávání a rovných příležitostí. V úvodu návrhu programu jsou zmíněny kreativní obory, které jsou zařazeny mezi obory tzv. znalostní ekonomiky a na něž by měla být rovněž zaměřena strategická podpora. „Proto je nutné rozvíjet potenciál Prahy, který je možné identifikovat zejména v inovativním a kreativním rozvoji města a v oblasti podpory znalostní ekonomiky, a tím přispět k prosperitě nejen Prahy, ale i Česka a EU.“ Za zmínku též stojí vazba programu na Strategický plán hl. m. Prahy a především koncept SMART Prague 2014–2020,24 tvořící obecný základ pro jednotlivé intervence OP PPR, jejichž vzájemné propojení představuje pozitivní synergii jednotlivých aktivit financovaných z prostředků EU a kofinancovaných z prostředků města. Koncept SMART Prague je definován šířeji než samotný OP PPR a pokrývá i oblasti, do nichž by měly směřovat intervence z celostátních operačních programů, například prostřednictvím nástroje Integrovaných teritoriálních investic. Je rozdělen do tří koncepčních celků: SMART Specialisation, SMART Infrastructure a SMART Creativity. Oblast SMART Specialisation ve spojení se SMART Creativity, zaměřenou na chytrá řešení v oblasti vzdělávání a obecného rozvoje lidských zdrojů, zahrnuje v OP PPR celou prioritní osu 4. Spojení SMART Infrastructure a SMART Creativity představuje podklad pro rozvoj podnikání ve městě, zejména k podpoře malého a středního podnikání. OP PPR v rámci PO 1, SC 1.1 bude ve vztahu k MSP podporovat využívání inovativních přístupů a rozvoj kreativity pro potřeby města, v PO 3, SC 3.2 bude tato podpora využita v sociální oblasti. Spojení všech klíčových koncepčních cílů představuje průnik mezi OP PPR a SMART Prague 2014–2020. Jedná se o oblasti, kde se koncentruje rozvoj kreativního potenciálu a podnikání, infrastruktury i oblast vědy a výzkumu. 23 MHMP: Operační program Praha – pól růstu ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.prahafondy.eu/cz/ budoucnost–2014/op-praha---pol-rustu-cr.html [cit. 27. února 2015]. 24 SMART Prague 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.prahafondy.eu/userfiles/File/ budoucnost2014plus/Smart_Prague/SMART_Prague_2014-01-27.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 231 Pro podporu kultury a kreativity jsou pak důležitá především následující opatření: Prioritní osa 1: Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Prioritní osa 1 – Specifický cíl 1.1: Snazší vznik a rozvoj znalostně intenzivních firem Tato priorita je zaměřena na podporu podnikání a tento cíl má zvýšit transfer technologií a znalostí mezi výzkumnými organizacemi a aplikační sférou. Aktivity jsou orientovány na nalezení takových výsledků výzkumu a vývoje, jejichž realizace je proveditelná a zároveň uplatnitelná na trhu. Tyto výsledky pak může použít i město (např. v oblasti veřejných služeb) jako aplikační sektor. Východiskem projektů proof of concept je nápad nebo rozpracovaný výzkum. Výsledkem projektů by měly být funkční vzorky/prototypy s možností dalšího výzkumu a vývoje např. ve spolupráci se strategickým partnerem, smlouva s komerčním partnerem o dalším rozvoji/využití výstupu, založená spin-off firma nebo prodej prototypu/funkčního vzorku. Prioritní osa 1 – specifický cíl 1.2: Snazší vznik a rozvoj znalostně intenzivních firem Cílem této intervence je pomoci znalostně intenzivním podnikům v počátečních fázích jejich rozvoje, kdy se rozhoduje o jejich další existenci. Podíl inovujících firem v Praze (45,1 %) se zásadně neliší od republikového průměru (43,9 %), ani přes geografickou blízkost výzkumných organizací. Omezené kompetence podnikatelů v počátcích kariéry a/nebo nedostatek vlastních kapacit a kapitálu začínajících nebo rozvíjejících se firem často vedou k jejich stagnaci, nebo dokonce zániku. Snížení velké míry neúspěchu v prvních letech existence firem přispěje k vyšší atraktivitě regionu pro podnikání a zvýšení pravděpodobnosti vzniku firmy s nadregionálním až globálním významem. Toho lze dosáhnout využíváním specializovaných služeb pro podniky. Služby tohoto typu vyžadují vysokou a specializovanou kvalifikaci, která je obvykle mimo možnosti začínajících firem. Zpřístupnění potřebných služeb pro firmy bude účinným nástrojem pro překonání uvedených těžkostí s cílem vytvoření a posílení exportních schopností podpořených firem. V oblasti vědecko-technických parků a inkubátorů je hl. m. Praha na rozdíl od ostatních krajů ČR výrazně kapacitně poddimenzováno, a proto je v tomto specifickém cíli sledována i podpora podobných zařízení. Jejich rozvoj však bude podmíněn širokou shodou relevantních aktérů v regionu a v případě jejich rozšiřování bude preferováno využití stávajících budov. Podporovanými aktivitami budou: přenos technologií a spolupráce mezi univerzitami a podniky, která je prospěšná především pro MSP; výzkumné a inovační procesy v MSP (včetně systémů poukázek, inovací v oblasti procesů, designu, služeb a sociálních inovací); pokročilé podpůrné služby pro MSP a skupiny MSP (včetně služeb v oblasti marketingu a designu); rozvoj podnikání MSP, podpora podnikání a zakládání firem (včetně podpory typu „spin offs“ a „spin outs“). 232 Prioritní osa 3: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě PO 3 má dvě investiční priority podporované z ESF a dvě podporované z EFRR. V tematické rovině je kladen důraz na rozvoj sociálních služeb pro začleňování ve formě kulturně-komunitních integračních center a aktivit, které přispívají k posílení komunit v Praze jako základního stavebního kamene sociální soudržnosti města. Na tyto aktivity navazuje podpora sociálního podnikání jako sociálně inovativního přístupu ke skupinám osob vyloučených, ohrožených a marginalizovaných. Cílem je podporovat oba tematické celky prostřednictvím investičních i neinvestičních dotací tak, aby došlo k provázanému rozvoji prostor pro poskytování konkrétních služeb i k rozvoji kvality služeb samotných. Z ESF bude podporován specifický cíl Posílení aktivit pro integraci, komunitní služby a prevenci pro oblast sociálního začleňování a specifický cíl Rozvoj sociálních podniků místních komunit pro oblast sociálního podnikání, z EFRR půjde o specifický cíl Posílení sociální infrastruktury pro integraci, komunitní služby a prevenci pro oblast sociálního začleňování a pro oblast sociálního podnikání pak specifický cíl Posílení infrastruktury pro sociální podnikání. Předpokládá se křížový efekt těchto dvou tematických pilířů osy 3: podpora zaměstnanosti konkrétních ohrožených osob prostřednictvím sociálního podnikání zvyšuje jejich integrovanost do společnosti a podpora ohrožených a marginalizovaných skupin obyvatel a jejich napojení na život místních i nadmístních komunit prostřednictvím kulturně-komunitních center a návazných aktivit vedou k zvyšování jejich možností uplatnit se na trhu práce. Prioritní osa 3 – specifický cíl 3.3: Posílení aktivit pro integraci, komunitní služby a prevenci Jako hlavní podporované aktivity jsou definovány: rozvoj kulturněkomunitních a sportovně-komunitních center a projektů sociálně-kulturní a sociálně‑sportovní integrace. Tento cíl očekává řešení – relativní oddělenost jednotlivých typů sociálních služeb poskytovaných konkrétním skupinám klientů a absence jejich přesahu k posilování soudržnosti města na úrovni místních i nadmístních komunit. Podporovány budou projekty přispívající k propojování jednotlivých typů služeb, které jsou flexibilnější a přináší výraznější lokální a sociální efekty. Může jít například o propojení existujících veřejných kulturních, sportovních, vzdělávacích institucí a center služeb s novými inovativními službami, které rozšíří portfolio činnosti dané organizace o další cílové skupiny. Důraz bude kladen na zahrnutí místních poskytovatelů služeb, vzdělávacích a kulturních institucí a vytvoření a posílení jejich spolupráce na místní úrovni vedoucí k dlouhodobým lokálním dopadům. Podporou nabídky služeb poskytovaných v takto integrované podobě a zvyšování kvality včetně zavádění inovativních projektů propojujících jednotlivé činnosti zaměřené na různé cílové skupiny, mezigenerační setkávání a aktivizaci místních obyvatel dojde ke zvýšení nejen 233 nabídky, ale i dostupnosti sociálních a sociálně intervenčně působících služeb. Podobné efekty mají i projekty sociálně‑kulturní integrace například ve formě uměleckých či environmentálních projektů zacílených na osoby ohrožené sociálním vyloučením, projekty zvyšující povědomí o problémech života ohrožených skupin osob, jejich potřebách i problematice soužití v rámci města apod. Jejich podpora v rámci specifického cíle ještě umocní pozitivní efekty vyplývající z role a působení integrovaných sociálních služeb a kulturně-komunitních center na území města. Prioritní osa 4: Vzdělání a vzdělanost a podpora zaměstnanosti Specifický cíl 4.2: Zrovnoprávnění přístupu ke vzdělávání Tento cíl se zaměřuje na komplementární podporu změny vzdělávacích programů s ohledem na inkluzivitu vzdělávání, prostřednictvím odbornosti a schopností pedagogických pracovníků, podporou kroků pro zohledňování a rozvoj individuálních potřeb každého žáka a zvyšováním motivace ke studiu, a to zejména vytvářením pozitivního školního klimatu s pochopením pro heterogenitu a multikulturalitu. Průřezovým přístupem je podpora multikulturního a kreativního vzdělávání stejně jako rozvoje klíčových kompetencí k udržitelnému rozvoji ve vzdělávacích institucích za účasti neziskových organizací a subjektů z kulturní sféry, které směřují k zlepšování klimatu a soužití ve školách a posilují větší soudržnost města v oblasti sociální a prostorové. Bude podporován rozvoj osobních a občanských kompetencí žáků (zejména budování respektu k hodnotám a soukromí druhých plynoucí z pochopení a uznání rozdílů mezi různými hodnotovými systémy v multikulturní společnosti a vytváření aktivního vztahu k okolnímu prostředí a v podpoře udržitelného rozvoje) a zároveň rozvoj kulturního povědomí a vyjádření žáků, zahrnující nejen kulturní znalosti a kreativitu, ale i pochopení různých kultur a smysl pro identitu, které jsou základem úcty a otevřeného postoje ke kulturní rozmanitosti. 234 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA (PRV)25 PRV je nástroj k čerpání dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Přispěje ke zlepšení stavu životního prostředí obnovou, zachováním a zlepšením ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím a podporou účinného využívání zdrojů v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví. V rámci PRV bude podporován i komunitně vedený místní rozvoj, respektive metoda LEADER, která přispívá k lepšímu zacílení podpory na místní potřeby daného venkovského území a rozvoji spolupráce aktérů na místní úrovni. Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), metoda LEADER, je iniciativa propojující aktivity rozvíjející venkovskou ekonomiku, jejímž hlavním cílem je intenzivní podpora rozvoje venkova prostřednictvím místních obyvatel. Implementace metody LEADER probíhá prostřednictvím místních akčních skupin (dále jen MAS), představujících místní partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem působícím na vymezeném území, pro něž navrhuje a provádí strategii. Stejně jako v předchozím programovém období bude i nadále pokračovat podpora metody LEADER. Podpora MAS však bude rozšířena i do ostatních ESIF, přes které bude možné využít metodu LEADER jako komunitně vedený místní rozvoj. Do implementace CLLD se kromě Programu rozvoje venkova zapojí také IROP, OP Z a operační program Životní prostředí. Podpora MAS, respektive komunitních projektů, bude v rámci PRV realizována v rámci prioritní osy 6, jejímž cílem je podpořit aktivity CLLD a posílit správně vedenou koordinační činnost v místě působení MAS. Hlubší znalost místních problémů, dovednost zacílení na specifické problémy v místě působnosti MAS jsou výhody implementace projektů formou komunitně vedeného místního rozvoje, který posiluje principy spolupráce, motivace a důvěry. K naplňování průřezových cílů inovací, životního prostředí a klimatických změn může opatření přispět prostřednictvím individuálních projektů, které se svým zaměřením budou těchto oblastí týkat. Nicméně cíle konkrétních projektů jsou primárně závislé na konkrétní místní rozvojové strategii, a proto nelze rozsah příspěvku předem odhadnout. Podpora bude poskytována až do výše 100 % způsobilých výdajů, maximální výše způsobilých výdajů činí 5 mil. Kč na projekt, minimální výše způsobilých výdajů 50 tis. Kč. Ke květnu 2014 bylo registrováno na území ČR 165 MAS. Na webových stránkách Národní sítě Místních akčních skupin České republiky, o. s.,26 jsou k dispozici návrhy strategií, od kterých se bude odvíjet financování projektů v rámci SF. Oblast kultury v komunitním záběru je většinou ve strategiích bohatě a široce zastoupena. Od studií a plánů rozvoje obcí přes investice do infrastruktury až po služby pro obyvatele 25 NS MAS ČR: Program rozvoje venkova. Dostupné [on-line] na: http://nsmascr.cz/content/ uploads/2014/07/PRV_do_vlady.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 26 NS MAS ČR: Dostupné [on-line] na: http://nsmascr.cz. [cit. 17. ledna 2015]. 235 včetně volnočasových aktivit. Mezi konkrétními tématy lze nalézt např. zachování řemesel, prostory pro kulturní a umělecké aktivity, ochranu kulturního dědictví, především drobných památek, spolkovou činnost, návrat a obnovování tradic, regionální patriotismus, podporu činnosti knihoven atd. Operační programy přeshraniční spolupráce27 Operační programy přeshraniční spolupráce byly již v předcházejících obdobích hojně využívány k podpoře projektů s kulturním rozměrem. Na období let 2014–2020 jsou připraveny programy mezi ČR a Polskou republikou, ČR a Slovenskou republikou, ČR a Rakouskou republikou, ČR a Svobodným státem Bavorsko, ČR a Svobodným státem Sasko. Každý z programů má sice své priority týkající se řešení problémů příhraniční spolupráce, ale mnohé z nich se objevují u všech programů. Oblasti KKP a obecněji kultury se týkají témata jako ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví, vzdělávání, funkční správa – spolupráce institucí, inovace, přeshraniční spolupráce komunit a institucí ve společném regionu. Operační program meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE28 OP INTERREG EUROPE naváže na OP INTERREG IVC 2007–2013. Program pokryje celé území EU a dále Švýcarska a Norska. Program INTERREG EUROPE, financovaný z prostředků ERDF, je určen k podpoře vzájemného učení (policy learning) mezi veřejnými orgány s cílem zlepšit fungování politik a programů regionálního rozvoje. Umožňuje veřejným orgánům napříč Evropou výměnu praxí a nápadů týkajících se způsobu fungování veřejných politik a takto najít řešení pro zlepšení jejich rozvojových strategií. Do projektů se budou moci zapojit veřejné a veřejnoprávní instituce. Program se zaměří na čtyři priority: výzkum, technologický rozvoj a inovace; konkurenceschopnost malých a středních podniků; nízkouhlíkové hospodářství; životní prostředí a účinné nakládání se zdroji. 27 Operační programy přeshraniční spolupráce. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz [11. ledna 2015]. 28 MMR ČR: Operační program Meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-INTERREG-EUROPE [cit. 17. ledna 2015]. 236 Program nadnárodní spolupráce Central Europe 202029 Operační program Central Europe 2020 naváže na operační program nadnárodní spolupráce Střední Evropa, tj. Central Europe, 2007–2013.30 Bude realizován na území devíti států: Rakousko, ČR, Německo (regiony Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Berlín, Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko‑Anhaltsko), Maďarsko, Itálie (Emilia-Romagna, Furlandsko-Julské Benátsko, Ligurie, Lombardie, Piemont, autonomní provincie Bolzano, autonomní provincie Trento, Valle d’Aosta a Benátsko), Polsko, Slovenská republika, Slovinsko a Chorvatsko. Mezi diskutovaná relevantní témata pro oblast podpory KKP lze zařadit spolupráci v oblasti inovací, spolupráci v oblasti přírodních a kulturních zdrojů – rozvíjení kapacit pro udržitelné využívání kulturního dědictví a jiné. Zájemcům o program je umožněno zapojit se a sdílet databázi projektových záměrů. Pomocí databáze lze prezentovat vlastní projektové záměry včetně uvedení očekávaného cíle, již získaných a také dalších vhodných projektových partnerů. Využít jí teda mohou nejen potenciální vedoucí partneři, ale i projektoví partneři, případně i tvůrci projektové myšlenky. V databázi jsou již nyní k dispozici i záměry z oblasti kulturního dědictví, vzdělávání (rozvoj kreativity a podnikavosti).31 Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj32 V prosinci 2012 Evropská komise navrhla vytvořit nový program nadnárodní spolupráce pro období let 2014–2020. Dunajský program zahrnuje Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, ČR, Německo, Maďarsko, Moldavsko, Černou Horu, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajinu s tím, že geografické vymezení koresponduje s vymezením strategie Dunajský region přijaté v roce 2011. Makrostrategie a program nadnárodní spolupráce jsou dva různé nástroje vyvinuté pro podobné cíle, ale působí na různých úrovních a principech. Překrývající se území a cíle poskytují možnost spolupráce; kromě přispění k tematickým cílům strategie realizací příslušných projektů může program také podpořit institucionální spolupráci zúčastněných subjektů v rámci strategie pro Podunají. 29 MMR ČR: Operační program nadnárodní spolupráce. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-nadnarodni-spoluprace; http://www.central2020.eu/ [cit. 29. ledna 2015]. 30 MMR vydalo příručku Příklady dobré praxe – výběr 12 úspěšně realizovaných projektů z programu Central Europe 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/03905c13- 6a2e-47a8-9b3d-b917be3c87be/booklet_final_interaktivni-PDF.pdf [cit. 11. ledna 2015]. 31 Dostupné [on-line] na: http://www.central2013.eu/nc/home-central-2020/project-idea-database/ [cit. 29. ledna 2015]. 32 Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/ cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/OP-nadnarodni-spoluprace-Danube [cit. 11. ledna 2015]. 237 Zaměření programu je definováno v souladu s relevantní evropskou legislativou, národními prioritami států a potřebami programového území. Témata řešená v rámci jednotlivých priorit by měla zahrnovat většinu tradičních témat řešených nadnárodní spoluprací, jako jsou inovace, doprava, životní prostředí atd. V rámci strategie Dunajský region je již realizován pilotní projektový seed fond s názvem START (START – Danube Region Project Fund), který poskytne „rozjezdový“ kapitál pro pokrytí nákladů nezbytných pro zahájení projektů. START je koordinován v rámci prioritní oblasti 10: Podunajské strategie „Navýšení institucionální kapacity a spolupráce“ města Vídeň. Alokace fondu je 900 tisíc eur (95 % Evropská komise, 5 % město Vídeň). Fond bude činný do konce roku 2016. Fond je určen především malým neziskovým organizacím (s tím, že se mohou účastnit i další soukromé a veřejné subjekty) a bude poskytovat granty v rozmezí 10–40 tisíc eur. V září 2014 již byla uzávěrka první výzvy, do které se přihlásilo 871 žádostí s tím, že formální kontrolou prošlo do dalšího hodnocení 651 projektů.33 Operační program ESPON 202034 Ze dvou operačních programů meziregionální spolupráce se oblasti KKP může týkat i program ESPON 2020, který rovněž navazuje na program předcházejícího programového období ESPON 2013. Zkratka ESPON (European Spatial Planning Observation Network) znamená česky Evropská monitorovací síť pro územní rozvoj a soudržnost. Jedná se o výzkumný program, který podporuje územní plánování a regionální rozvoj. Jeho cílem je poskytnout informace, analýzy, scénáře, mapy, databáze, indikátory aj., které přispívají k vyváženému rozvoji regionů či větších územních celků. Program ESPON 2020 financovaný z prostředků ERDF mohou využít organizace i soukromé subjekty jak z členských států EU, tak i z partnerských zemí EU (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko). Na projekty bude z ERDF využito 100 % uznatelných nákladů projektu s přispěním členských a partnerských států EU. 33 Dostupné [on-line] na: http://www.danube-capacitycooperation.eu/pages/start [cit. 29. ledna 2015]. 34 MMR ČR: Operační program ESPON 2020. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/ cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/ESPON-2020; http://www.espon.eu/main/Menu_ Programme/Menu_ESPON2020Programme/index.html#_blank [cit. 27. února 2015]. 238 4. ZÁVĚR Z pohledu podpory KKP se asi nejvyšší mírou konzistentnosti a provázanosti vyznačuje OP Praha – pól růstu, který v rámci podpory podnikání spatřuje potenciál v kreativních oborech jako součásti znalostní ekonomiky, v rámci podpory vzdělávání se soustředí na podporu multikulturního a kreativního vzdělávání a v rámci podpory sociálního začleňování je připraven podporovat kulturně komunitní aktivity. Otázkou však zůstává, jak velká bude podpora KKP, protože rozpočet OP PPR (zhruba 201 mil. eur) je v porovnání s jinými programy poměrně nízký. Nejvíce prostoru bylo věnováno operačnímu programu Podnikání pro konkurenceschopnost (OP PIK), který je zaměřen na podporu podnikání. Program v rámci podpory začínajících a rozvojových podniků (2.1) zmiňuje i rozvoj kreativních odvětví a KKP jsou uvedeny i v souvislosti s podporou pokročilých informačních a komunikačních technologií (4.2). V současné době je věnováno úsilí o prosazení podpory KKP i v rámci dalších priorit a cílů, které explicitně KKP nezmiňují. Proto byly k relevantním cílům včleněny tematické potřeby KKP vztahující se k podpoře podnikání a výzkumu (viz tematické cíle 1 a 3, s. 31), které byly identifikovány v průběhu výzkumného projektu. Podpora vzdělávání (tematický celek 10) v oblasti KKP by měla být umožněna především prostřednictvím OP VVV a zaměstnanosti (tematický celek 8) prostřednictvím OP Z. Pro menší projekty budou mít jistě velký význam programy přeshraniční spolupráce a projekty spravované místními akčními skupinami. Oblast kulturního dědictví a digitalizace je strategicky řešena v rámci IROP. Za přípravu této části programu je odpovědné Ministerstvo kultury ČR (MK) pod vedením Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Ministerstvo navázalo na program tvrdých investic do rekonstrukce památek Vracíme památky do života z období let 2007–2013 a rozšířilo ho zejména o podporu paměťových institucí. Z pohledu rozvoje KKP a kreativity je zklamáním, že MK dostatečně nevyužilo příležitosti a aktivněji se nepokusilo o realizaci specifického programu na podporu KKP (především v souvislosti s podporou profesionalizace – budování kapacit, internacionalizace a exportu). Nicméně je nutné ocenit, že se poslední dobou snaží vyjednávat s ostatními ministerstvy možnosti podpory KKP v rámci jiných programů. V této souvislosti bude muset být ještě vynaloženo značné úsilí na projednávání konkrétních podmínek pro možnou podporu určité masy tematicky zamířených projektů. 239 ZDROJE Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions, Regional Policy contributing to smart growth in Europe 2020. Dostupné [on-line] na: http://eceuropa.eu/regional_policy/source s/docoffic /offical/communic /smart_ grow th/comm2010_553_en.pdf [cit. 27. února 2015]. EK: Commission Staff Working Document, Elements for a Common Strategic Framework 2014 to 2020 the European Regional Development Fund, the European Social Fund, the Cohesion Fund, the European Agricultural Fund for Rural Development and the European Maritime and Fisheries Fund, ANNEXES. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/ regional_policy/sources/docoffic/working/strategic_framework/csf_part2_en.pdf [cit. 27. února 2015]. EK: Guide on Research and Innovation Strategies for Smart Specialisation (RIS3 Guide). Dostupné [on-line] na: http://ipts.jrc.ec.europa.eu/activities/research–and– innovation/s3platform.cfm [cit. 23. února 2015]. EU: Strategická příručka: Jak strategicky využívat evropské podpůrné programy, včetně strukturálních fondů, jak pečovat o kulturní potenciál pro lokální, regionální a národní rozvoj a podporovat jeho vedlejší účinky v širší ekonomice? Otevřená metoda koordinace pro KKP – expertní pracovní skupina členských států, duben 2012. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/strategicka-priruckakkp_final.pdf [cit. 20. listopadu 2014]. MHMP: Operační program Praha – pól růstu ČR. Dostupné [on-line] na: http://www.prahafondy.eu/cz/budoucnost–2014/op-praha---pol-rustu-cr.html [cit. 27. února 2015]. MMR ČR: Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020. Česká republika, 26. srpna 2014, verze schválená Evropskou komisí. Dostupné [on-line] na: http:// www.strukturalni-fondy.cz/cs/fondy-eu/2014–2020/dokumenty?refnodeid=642788 [cit. 17. ledna 2015]. MMR ČR: Integrovaný regionální operační program. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Microsites/IROP/Novinky/Programovydokument-Integrovaneho-regionalniho-ope [cit. 27. února 2015]. MMR ČR: Nařízení o společných ustanoveních. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/bab041b2–16e0-4733-b5d9aa80aad4c31d/1303-Narizeni-o-spolecnych-ustanovenich.pdf [cit. 11. ledna 2015]. 240 MMR ČR: Operační program ESPON 2020. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacniprogramy/ESPON-2020; http://www.espon.eu/main/Menu_Programme/Menu_ ESPON2020Programme/index.html#_blank [cit. 27. února 2015]. MMR ČR: Operační program Meziregionální spolupráce INTERREG EUROPE. Dostupné [on-line] na: www.strukturalni-fondy.cz; http://www.central2013.eu [cit. 17. ledna 2015]. MMR ČR: Operační program nadnárodní spolupráce – Dunaj. Dostupné [on-line] na: https://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy/ OP-nadnarodni-spoluprace-Danube [cit. 29. ledna 2015]. MMR ČR: Operační programy. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/ [cit. 11. ledna 2015]. MMR ČR: Prvky společného strategického rámce. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014–2020/Navrhy-novych- narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Prvky-Spolecneho-strategickeho-ramce-proobdobi–20 [cit. 17. ledna 2015]. MMR ČR: Příklady dobré praxe – výběr 12 úspěšně realizovaných projektů z programu Central Europe 2007–2013. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/ getmedia/03905c13-6a2e-47a8-9b3d-b917be3c87be/booklet_final_interaktivniPDF.pdf [11. ledna 2015]. MPO ČR: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dostupné [on-line] na: http://www.mpo.cz/dokument151263.html [cit. 27. února 2015]. MPSV ČR: Operační program Zaměstnanost. Dostupné [on-line] na: http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost–2014–2020 [cit. 27. února 2015]. MŠMT ČR: Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání. Dostupné [on-line] na: http:// www.msmt.cz/strukturalni-fondy/zakladni-dokumenty-op-vvv [cit. 27. února 2015]. NS MAS ČR: Program rozvoje venkova. Dostupné [on-line] na: http://nsmascr.cz/ content/uploads/2014/07/PRV_do_vlady.pdf [cit. 17. ledna 2015]. SMART Prague 2014–2020. Dostupné [on-line] na: http://www.prahafondy.eu/ userfiles/File/budoucnost2014plus/Smart_Prague/SMART_Prague_2014-01-27.pdf [cit. 17. ledna 2015]. 241 Shrnutí Řešitelský tým výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů (KKP) v ČR, jehož je tato publikace výstupem, jedním z důležitých, nahlíží na KKP v celé jejich šíři. Rozhodl se zkoumat a zjišťovat stav kulturních a kreativních činností bez ohledu na typ subjektů, které je vykonávají. Za základní typy lze v tomto kontextu považovat subjekty veřejné, neziskové, tržní, vzdělávací a výzkumné. Na existenci kvalitní a efektivní kulturní infrastruktury, která je předpokladem pro rozkvět kultury, jež přispívá ke kvalitě společnosti i k jejímu ekonomickému růstu, se podílejí soukromé firmy, osoby samostatně výdělečně činné, umělci, neziskové a veřejně dotované organizace, instituce formálního i neformálního školství či výzkumná pracoviště. Primární význam konceptu KKP spočívá v novém pohledu na kulturu – jako na kulturu v 360°. Koncept KKP ve svém širokém záběru zahrnuje celou oblast kultury a de facto se ji snaží nově definovat a uchopit. Vzniká nové paradigma pro oblast kulturní politiky, jež postihuje všechny aspekty i funkce kultury a snaží se překonat dosavadní přístup založený pouze na podpoře veřejných a neziskových kulturních aktivit a organizací bez zohlednění širších souvislostí. Tento nový přístup rovněž umožňuje překlenout dosavadní striktní oddělování komerční a nekomerční sféry a historickou propast mezi tzv. vysokým a nízkým uměním, která je stále velmi citlivě vnímána. Takový vývoj lze považovat za přirozený i vzhledem k současnému prostředí a podmínkám, v nichž se kulturní činnosti odehrávají. I neziskové a veřejné organizace se nacházejí v konkurenčním prostředí: zpoplatňují své služby, díky svému množství jsou nuceny hledat i neveřejnou finanční podporu a musí bojovat o své publikum a zákazníky. Všechny funkce kultury mají svůj význam a je žádoucí, aby prvotní (imanentní) i vedlejší (instrumentální) hodnoty kultury vytvářely harmonický svazek. Při nastavování strategií a podpůrných politik je pak v tomto kontextu nutné velmi citlivě rozlišovat mezi tím, co znamená podpora tvorby coby základu a zdroje kreativity, díky níž mohou vzkvétat i průmysly, a podpora průmyslů a kreativní ekonomiky, která spadá do sféry podpory rozvoje podnikání. Jelikož oblast kulturních a kreativních průmyslů (KKP) zahrnuje mnoho oborů a úhlů pohledu stejně jako statistik, dat a vývojových trendů, je tato publikace rozdělena do dvou svazků. Nyní vám představujeme první svazek publikace s podtitulem Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty, nahlížející celou problematiku komplexně, přičemž důraz je kladen na celkové postavení KKP v národní ekonomice, metodiku makroekonomického mapování a statistická data. První svazek obsahuje osm kapitol od různých autorů, odborníků na danou problematiku z celé ČR: Význam, definice a vymezení kulturních a kreativních průmyslů, Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů v České republice, Účet kultury, Postavení kultury v rámci makroekonomiky ČR, Kulturní cestovní ruch a možnosti jeho měření s využitím satelitních účtů, Výdaje na výzkum a vývoj v KKP, 242 Strategické dokumenty související s podporou kulturních a kreativních průmyslů a Možnosti využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu kulturních a kreativních průmyslů 2014−2020. Návrh definice KKP pro Českou republiku Na Ministerstvu kultury ČR vznikl na konci roku 2014 pracovní tým pro kulturní a kreativní odvětví (KKO), který se rozhodl stavět na dosavadních zjištěních a návrzích vzešlých v rámci projektu Mapování. Jedním z jeho počinů je návrh definice pro ČR, která vychází především z definice Velké Británie a materiálů Evropské komise. Kulturní a kreativní odvětví (KKO) zahrnují činnosti, jejichž základem je lidská kreativita, dovednosti a talent. KKO jsou založena na kulturních hodnotách, uměleckých a kreativních projevech. Mají potenciál vytvářet bohatství a pracovní místa zejména využitím duševního vlastnictví. Zahrnují činnosti (služby, díla, výkony a produkty) veřejné, neziskové a tržní bez ohledu na druh a způsob financování subjektu, který je provádí. Výstupy činností KKO přispívají svou přidanou hodnotou ostatním hospodářským odvětvím a mohou být zdrojem technologických i netechnologických inovací (kreativní a digitální ekonomika). KKO mají mnoho dalších pozitivních dopadů na společnost i na konkrétní jedince. Ke KKO patří mimo jiné architektura, design, reklama, film a audiovize, hudba, knihy a tisk, herní průmysl, software, nová média a navazující IT služby, rozhlasové a televizní vysílání, scénická umění, výtvarné umění, umělecká řemesla, gastronomie, kulturní dědictví. 243 Obrázek 1: Návrh vymezení KKP v ČR vzdělávání výzkumainovace výtvarnéuměnířemesla - scénická umění-kulturníděd ictví tvorba originalita Kulturní průmy slyfilm-televizearozhlas -digitálníhry-knihyatisk -hudba ŠirŠíeKonomiKacesto vní ruch - iCt - digitální ekonomika - sociálnímé dia-zdravotnictví-zpracovatelskýprůmysl(na př.výrobanábytku,hraček,sklářskýprůmysl) Kreat ivní průmysly design - móda -architektura-reklama-software -gastronomie Návrh na vymezení KKP pro Českou republiku podle ekonomických činností ČR má k dispozici od roku 2011 (s prvními daty za rok 2009) satelitní účet kultury, který zpracovává Český statistický úřad (ČSÚ) ve spolupráci s Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (NIPOS). Statistika pro kulturu byla vytvořena a je naplňována na základě vládního úkolu z roku 2008 vyplývajícího z přijetí usnesení o Státní kulturní politice na léta 2009–2014.1 Účet kultury vymezuje oblast kultury v souladu s výstupy a doporučeními práce Evropské sítě statistického 1 Státní kulturní politika 2009–2014 (2009). Ministerstvo kultury ČR. Praha. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf [cit. 10. 12. 2014]. 244 systému pro kulturu – ESSnet Culture.2 Znamená to, že český účet kultury je téměř totožný ve svém vymezení ekonomických činností s návrhem vymezení ESSnet Culture.3 Na základě dosavadních zjištění a zvážení existujících a v zahraniční praxi používaných vymezení předkládá řešitelský tým projektu Mapování návrh na následující vymezení KKP v ČR podle klasifikace ekonomických činností, s kterou pracuje Český statistický úřad, ale i další úřady, jako např. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jedná se o tzv. CZ-NACE kódy, detailně určující konkrétní ekonomické činnosti.4 Obecná východiska: • navrhujeme vymezit KKP v ČR dle CZ-NACE modulovým principem, to znamená vytvořit otevřený systém, který by se mohl v návaznosti na aktuální a konkrétní potřeby měnit • vzhledem k existenci českého satelitního účtu kultury navrhujeme zachovat dosavadní vymezení účtu kultury a chápat ho jako základní, první modul pro vymezení KKP v ČR, tento návrh se zakládá především na skutečnosti, že český účet kultury je vytvořen v souladu s projektem ESSnet Culture, a pokud se doporučeními tohoto projektu budou řídit i další evropské země, umožní účet kultury srovnání výkonu základních oblastí KKP s jinými evropskými zeměmi, další moduly budou představovat tzv. navazující a podpůrná odvětví, mezi která navrhujeme zařadit NACE uvedená níže • za základní dva moduly pro sledování výkonu KKP navrhujeme považovat výše zmíněný první modul, který je totožný s účtem kultury, a druhý modul, který zahrnuje informační a komunikační činnosti (software, nová média a navazující IT služby) • ostatní navržené moduly navrhujeme označit jako navazující a podpůrná odvětví • pro co nejpřesnější vymezení činností jsme zvolili čtyřmístné kódy NACE, nicméně v praxi je možné podle potřeby pracovat i s nadřazenými dvou- či třímístnými kódy NACE • základním podkladem pro návrh vymezení KKP pro ČR je analýza vymezení používaných v zahraničí5 2 Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/news/20121026-ess-net_en.htm [cit. 12. 11. 2014]. 3 Bližší komentář k porovnání vymezení účtu kultury ČR a projektu ESSnet Culture je uveden na s. 59 publikace Kraus, M., Žáková, E.: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora, Institut umění – Divadelní ústav 2014, Dostupné online na: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranych-zemich- evropske-unie.pdf. 4 Popis klasifikace CZ-NACE a popis ekonomických činností viz ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/klasifik. nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29. 5 V příloze č. 1 uvádíme přehlednou srovnávací tabulku, která byla vypracována pro publikaci: Kraus, M., Žáková, E.: Kulturní a Kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora, Institut umění – Divadelní ústav 2014. 245 • vzhledem k tomu, že návrh definice KKO Ministerstva kultury ČR byl vytvořen až na konci roku 2014, projekt Mapování, který byl zahájen již v roce 2011, nepočítal se zařazením odvětví gastronomie, které tudíž není zohledněno v následujícím návrhu vymezení; v případě gastronomie vyvstává nelehká otázka, které činnosti by měly být do tohoto odvětví řazeny, aby se gastronomie nekryla s oblastí zemědělství, potravinářským průmyslem a širokou oblastí stravování a pohostinství • pokud jde o terminologii, doporučujeme termín kulturní a kreativní průmysly či jen zkráceně kreativní průmysly používat pouze pro podnikatelské/tržní činnosti – produkty a služby či v tomto případě používat opis: podpora podnikání v kulturních a kreativních odvětvích, termín kulturní a kreativní odvětví by pak mohl být používán jako synonymum termínu kultura • modulový systém nabízí do budoucna otevřenost a možnost moduly dále rozšiřovat: například vytvořit kritéria pro specifický modul týkající se kulturního cestovního ruchu a do přínosu KKP začlenit i část výsledků existujícího satelitního účtu cestovního ruchu (dále viz kapitolu Kulturní cestovní ruch a možnosti jeho měření s využitím satelitních účtů) • nabízí se i možnost pracovat modulově na oddělení tržních a netržních aktivit, tedy vytvořit metodiku a kritéria pro dva speciální moduly: Účet kultury ČR statisticky sleduje a dává do jedné roviny tržní i netržní subjekty – některé země (především Německo a Rakousko) důsledně oddělují tržní a netržní aktivity, a pokud jde o KKP sledují pouze tržní subjekty; oddělené sledování na jednu stranu umožňuje přesnější statistiku, na druhou stranu však může vytvořit umělou a nebezpečnou hranici mezi těmito typy aktivit, nicméně existence speciálních modulů by umožňovala jejich vzájemné porovnání i porovnání s účtem kultury 246 Návrh modulů vymezení podle ekonomických činností6 MODUL 1 – ZÁKLADNÍ KKP – ÚČET KULTURY sektor odvětví kategorie ekon. činností CZ-NACE popis kategorie CZ-NACE Kulturní sektor Kulturní dědictví 91.03 Provozování kulturních památek, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí 91.02 Činnosti muzeí 91.01 Činnosti knihoven a archivů 47.78 Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách (část) 47.79 Maloobchod s použitým zbožím v prodejnách (část) Scénická umění 90.01 Scénická umění 90.02 Podpůrné činnosti pro scénická umění 90.04 Provozování kulturních zařízení Výtvarné umění 74.20 Fotografické činnosti 90.03 Umělecká tvorba Kulturní a umělecké vzdělávání 85.52 Umělecké vzdělávání Umělecká řemesla nemají samostatné NACE jsou zahrnuty většinou pod následujícími NACE 14. Výroba oděvů 15. Výroba usní a souvisejících výrobků 16. Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 23. Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 25. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 31. Výroba nábytku 32. Ostatní zpracovatelský průmysl 43. Specializované stavební činnosti – je nutné sledovat na základě adresářů – výběrového statistického šetření 6 Vysvětlivky, tedy podrobný popis činností zahrnutých pod jednotlivé kódy, jsou dostupné na stránkách ČSÚ: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky_cz_nace/$File/vysvetlivky_cz_nace. pdf uvedeny v příloze č. 2. 247 sektor odvětví kategorie ekon. činností CZ-NACE popis kategorie CZ-NACE Kulturní průmysly Film a video 59.11 Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.12 Postprodukce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.13 Distribuce filmů, videozáznamů a televizních programů 59.14 Promítání filmů 77.22 Pronájem videokazet a disků 47.63 Maloobchod s audio- a videozáznamy (část) Hudba 59.20 Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 47.63 Maloobchod s audio- a videozáznamy (část) Televize 60.20 Tvorba televizních programů a televizní vysílání Rozhlas 60.10 Rozhlasové vysílání Knihy a tisk 58.11 Vydávání knih 58.13 Vydávání novin 58.14 Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací 47.61 Maloobchod s knihami 47.62 Maloobchod s novinami, časopisy a papírnickým zbožím 63.91 Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur 74.30 Překladatelské a tlumočnické činnosti Videohry 58.21 Vydávání počítačových her Kreativní průmysly Architek- tura 71.11 Architektonické činnosti Reklama 73.11 Činnosti reklamních agentur Design 74.10 Specializované návrhářské činnosti Neznámá oblast (správní činnosti) 84.11 Všeobecné činnosti veřejné správy (část) 84.12 Regulace činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, vzděláváním, kulturou a sociální péčí, kromě sociálního zabezpečení (část) 94.99.2 Činnosti organizací na podporu kulturní činnosti 248 MODUL 2 – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI Vydavatelské činnosti 58.12 Vydávání adresářů a jiných seznamů 58.19 Ostatní vydavatelské činnosti 58.29 Ostatní vydávání softwaru Činnosti v oblasti informačních technologií 62 lze zahrnout celý NACE 62 62.01 Programování 62.02 Poradenství v oblasti informačních technologií 62.03 Správa počítačového vybavení 62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií Informační činnosti 63 lze zahrnout celý NACE s tím, že NACE 63.91 je zařazen i v účtu kultury 63.11 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem 63.12 Činnosti související s webovými portály 63.99 Ostatní informační činnosti j. n. MODUL 3 – ŘEMESLA A ODĚVNÍ PRŮMYSL Zahrnuje vybraná NACE ze Sekce C a F (Zpracovatelský průmysl a Stavebnictví) Výroba oděvů 14 lze zahrnout celý NACE 14 14.11 Výroba kožených oděvů 14.12 Výroba pracovních oděvů 14.13 Výroba ostatních svrchních oděvů 14.14 Výroba osobního prádla 14.19 Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků 14.20 Výroba kožešinových výrobků 14.31 Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků 14.39 Výroba ostatních pletených a háčkovaných oděvů Výroba usní a souvisejících výrobků 15 lze zahrnout celý NACE 15 15.11 Činění a úprava usní (vyčiněných kůží); zpracování a barvení kožešin 15.12 Výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků 15.20 Výroba obuvi 15.20.1 Výroba obuvi s usňovým svrškem 15.20.9 Výroba obuvi z ostatních materiálů Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, krom nábytku 16 16.29 Výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 249 Výroba papíru a výrobků z papíru 17 17.24 Výroba tapet Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 23 23.13 Výroba dutého skla 23.19 Výroba a zpracování ostatního skla včetně technického 23.31 Výroba keramických obkládaček a dlaždic 23.41 Výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů Výroba nábytku 31 31.01 Výroba kancelářského nábytku a zařízení obchodů 31.02 Výroba kuchyňského nábytku 31.09 Výroba ostatního nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl 32 32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků (zařadit celou 32.1) 32.11 Ražení mincí 32.12 Výroba klenotů a příbuzných výrobků 32.13 Výroba bižuterie a příbuzných výrobků 32.20 Výroba hudebních nástrojů 32.40 Výroba her a hraček 32.99 Ostatní zpracovatelský průmysl j. n. MODUL 4 – REKREAČNÍ ČINNOSTI, TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ Zahrnuje vybrané NACE ze SEKCE R – Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení 91 91.04 Činnosti botanických a zoologických zahrad, přírodních rezervací a národních parků 93.2 93.21 Činnosti lunaparků a zábavních parků 93.29 Ostatní zábavní a rekreační činnosti j. n. Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 18 18.11 Tisk novin 18.12 Tisk ostatní 18.13 Příprava tisku a digitálních dat 18.14 Vázání a související činnosti 18.20 Rozmnožování nahraných nosičů Reklama a průzkum trhu 73 73.12 Zastupování médií při prodeji reklamního času a prostoru 250 Kvantitativní mapování KKP v ČR a účet kultury V rámci projektu Mapování KKP bylo uskutečněno speciální kvantitativní mapování KKP v ČR, realizované na základě dostupných statistik Registru ekonomických subjektů, s nímž pracuje i Účet kultury ČR. Statistiky však byly na rozdíl od účtu kultury podrobeny další analýze a tzv. čištění, kdy byly ze seznamu relevantních subjektů KKP vyřazeny neaktivní subjekty, a naopak přidány aktivní subjekty KKP, které byly původně zařazeny do jiných odvětví. Šetření proběhlo na základě návrhu vymezení KKP pro Českou republiku podle ekonomických činností (viz kapitolu Kvantitativní mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR), to znamená, že zahrnovalo všechny navržené moduly statistického sledování (první modul totožný s účtem kultury i moduly navazujících a podpůrných odvětví). Nicméně metodika kvantitativního mapování zahrnuje jemné odchylky (nuance) týkající se výčtu zahrnutých kódů NACE oproti návrhu modulů, které jsou způsobeny strukturou klasifikace NACE i dostupnými daty poskytovanými jak Českým statistickým úřadem, tak dalšími soukromými statistickými databázemi. Základní přehled metodiky speciálně provedeného kvantitativního mapování KKP v ČR a porovnání jeho závěro se zjištěními účtu kultury 251 a) Základní výsledky kvantitativního mapování a jejich srovnání s daty z účtu kultury7 Tabulka 1: Počet subjektů KKP v ČR – srovnání projektu kvantitativního mapování KKP v ČR a účtu kultury sektor oblasti (mapování KKP) počet subjektů (kvantitativní mapování KKP, 2014) oblasti (účet kultury) počet subjektů (účet kultury 2012) KULTURNÍSEKTOR Kulturní dědictví 1889 Kulturní dědictví 6225 Scénická umění 3166 Scénická umění 5717 Výtvarné umění 5085 Výtvarné umění 6745 Umělecká řemesla 1000 Umělecké vzdělávání 1256 Kulturní a umělecké vzdělávání 1255 sektor celkem 11 396 sektor celkem 20 942 KULTURNÍPRŮMYSLY Film, televize a rozhlas 2011 Film a video 1179 Rozhlas 60 Televize 120 Hudba 2597 Hudba 2870 Překladatelské a tlumočnické činnosti 19 730 Knihy a tisk 36 100 Vydavatelské činnosti 8660 Videohry 28 sektor celkem 32 998 sektor celkem 40 357 KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 2062 Architektura 3508 Reklama 4406 Reklama 5625 Design 1067 Design 1315 sektor celkem 7535 sektor celkem 10 448 Správa a podpora kult. činnosti 770 KULTURA CELKEM 51 929 KULTURA CELKEM 72 517 Jak je patrné, počet subjektů (fyzických a právnických osob) v kultuře a KKP se u obou metodik liší, účet kultury uvádí téměř o 40 % více subjektů než výsledky speciálně provedeného kvantitativního mapování. Nižší počet subjektů ve výsledcích mapování je způsoben jednak vyřazením velkého počtu neaktivních subjektů z původních statistik, dále jsou nesrovnalosti dány také skutečností, že účet kultury pracuje povětšinou se skupinami čtyřmístných NACE, do kterých jsou řazeny subjekty podle registru ekonomických subjektů (RES). Mnohé subjekty, které vykonávají činnost shodnou s popisem daného NACE, jsou však v RES zařazeny do 7 Je nutné upozornit na skutečnost, že poslední dostupná a zde uvedená data účtu kultury jsou za rok 2012, zatímco data kvantitativního mapování se vztahují k datům statistických databází z podzimu 2014. Jedná se tedy pouze o rámcové srovnání statistických dat, která se každým rokem mění. 252 nadřazené skupiny troj-, či dokonce dvoumístného NACE, a proto nejsou ve skupině čtyřmístné NACE vůbec zaznamenány. Naopak velmi často dochází ke skutečnosti, že se v RES vyskytují, jak již bylo řečeno, i neaktivní subjekty, které činnost nevykonávají či do dané skupiny nespadají. Tabulka 2: Počet zaměstnanců v KKP v ČR – srovnání projektu kvantitativního mapování KKP v ČR a účtu kultury sektor oblasti (mapování KKP) zaměstnanost (kvantitativní mapování KKP, 2014) oblasti (účet kultury) zaměstnanost (účet kultury 2012) KULTURNÍSEKTOR Kulturní dědictví 28 428 Kulturní dědictví 17 664 Scénická umění 13 062 Scénická umění 12 478 Výtvarné umění 7043 Výtvarné umění 1347 Umělecká řemesla 1230 Umělecké vzdělávání 18 116 Kulturní a umělecké vzdělávání 467 sektor celkem 66 649 sektor celkem 33 186 KULTURNÍPRŮMYSLY Film, televize a rozhlas 12 969 Film a video 1528 Rozhlas 1809 Televize 4358 Hudba 4067 Hudba 307 Překladatelské a tlumočnické činnosti 22 157 Knihy a tisk 13 794 Vydavatelské činnosti 29 062 Videohry 736 sektor celkem 68 255 sektor celkem 22 532 KREATIVNÍ PRŮMYSLY Architektura 13 383 Architektura 7117 Reklama 12 457 Reklama 13 277 Design 1598 Design 660 sektor celkem 27 438 sektor celkem 21 054 Správa a podpora kult. činnosti 3013 KULTURA CELKEM 162 342 KULTURA CELKEM 79 785 Ve srovnání zaměstnanosti v účtu kultury a ve výsledcích kvantitativního mapování nacházíme zcela opačný výsledek, to znamená, že mapování zjistilo více než 162 tis. pracovníků ve všech oblastech, zatímco učet kultury uvádí jen necelých 80 tis. přepočtených plných úvazků (tj. necelých 45 %). I zde je jedním z faktorů odlišností metodika, kdy např. v procesu mapování byly zahrnuty také osoby samostatně výdělečně činné na rozdíl od dat v účtu kultury (dle J. Nováka z ČSÚ lze odhadovat počet OSVČ na 45 tis. osob a osob pracujících na dohodu na dalších 15,5 tis. osob). Výše uvedené nesrovnalosti a nepřesnosti lze považovat za celkovou nepřesnost a chaos ve všech dostupných statistikách, které mají problém podchytit a sledovat 253 odvětví KKP a zahrnují především data velkých podniků (která jsou snadno zjistitelná), zatímco data za mikropodniky a živnostníky jsou velmi nepřesná. K tomu přispívá i skutečnost, že ve formuláři daňového přiznání nemusí živnostníci zařadit svoji hlavní činnost do patřičné kategorie ze seznamu ekonomických činností, který by odpovídal kategoriím CZ-NACE, a navíc vykonávají více druhů činností. V důsledku jsou často ve statistice zcela nedohledatelní. Dalším úskalím je vzájemná neprovázanost jednotlivých statistických šetření z různých úhlů pohledu, existence více paralelních zdrojů statistik (ČSÚ a data komerčních statistických firem) a do jisté míry pochopitelná, avšak demotivující netransparentnost statických dat. 254 b) Základní výsledky kvantitativního mapování podpůrných a návazných odvětví KKP V následujících tabulkách jsou uvedeny základní ukazatele zjištěné při mapování podpůrných a návazných odvětví KKP, vymezených dle výše navržených modulů 2, 3 a 4. Tabulka 3: Počet subjektů a pracovníků v oblastech informačních a komunikační činností v ČR v roce 2014 Modul 2 – Informační a komunikační činnosti počet subjektů zaměstnanost Software a další činnosti v IT 24 008 88 680 Webové portály a další informační činnosti 6536 25 045 celkem 30 544 113 725 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování (P. Bednář a L. Danko, projekt Mapování KKP) Tabulka 4: Počet subjektů a pracovníků v oblastech řemesel a oděvního průmyslu v ČR v roce 2014 Modul 3 – Řemesla a oděvní průmysl počet subjektů zaměstnanost Výroba oděvů 16 705 37 301 Ostatní zpracovatelský průmysl 3239 9508 Výroba ostatních užitných předmětů 2419 6794 Výroba klenotů a bižuterie 2405 5318 Výroba keramiky 1325 5791 Výroba nábytku 1319 17 216 Výroba obuvi a kožedělných výrobků 825 7366 Výroba her a hraček 623 6962 Výroba skla 578 12 912 Výroba hudebních nástrojů 239 1166 celkem 29 677 110 334 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování (P. Bednář a L. Danko, projekt Mapování KKP) Tabulka 5: Počet subjektů a pracovníků v oblastech rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů v ČR v roce 2014 Modul 4 – Rekreační činnosti, tisk a rozmnožování nahraných nosičů počet subjektů zaměstnanost Ostatní zábavní a rekreační činnosti 8337 15 535 Tisk a související činnosti 6553 23 737 Rozmnožování nahraných nosičů 994 2564 Zábavní a poznávací parky 322 3217 Zastupování médií při prodeji reklamy 317 2565 celkem 16 523 47 618 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování (P. Bednář a L. Danko, projekt Mapování KKP) 255 Pokud shrneme výsledky kvantitativního mapování za všechny čtyři moduly, dohromady ve všech zmíněných oblastech kulturních a kreativních průmyslů působí v ČR 128 673 subjektů a 434 019 pracovníků (viz tabulka 6). Někdy jsou prezentována a dále srovnávána dohromady odvětví KKP včetně ICT (tzn. moduly 1 a 2). Tyto dva moduly dohromady zahrnují 82 473 ekonomických subjektů a 276 067 pracovníků. Tabulka 6: Počet subjektů a pracovníků ve všech oblastech KKP a v jejich podpůrných a navazujících odvětvích v ČR v roce 2014   počet subjektů  v % zaměstnanost v % Modul 1 (převažující KKP) 51 929 40,4 162 342 37,4 Modul 2 (informační a komunikační technologie) 30 544 23,7 113 725 26,2 Modul 3 (řemesla a oděvní průmysl) 29 677 23,1 110 334 25,4 Modul 4 (rekreační čin., tisk a rozmnož. nahraných nosičů) 16 523 12,8 47 618 11,0 celkem 128 673 100,0 434 019 100,0 256 Kdo jsou subjekty a lidé v odvětvích KKP Další blok výsledků kvantitativního mapování kulturních a kreativních průmyslů se zaměřuje na vybrané charakteristiky orientované na právní formu, druh vlastnictví a především na hodnocení velikostní struktury subjektů jak podle jejich počtu, tak podle zaměstnanosti ve vztahu k vymezení velikosti podniků v EU. Co se týká právní formy, soukromé subjekty tvoří dominantní podíl s hodnotou 96,7 %. Tato skutečnost poukazuje nejen na rozhodující roli soukromých subjektů v KKP, ale také především na to, že v případě kulturních a kreativních průmyslů tyto hrají dominantní roli, a tedy jejich existence je příspěvkem k hospodářství České republiky. Neziskové a veřejné subjekty se výrazněji uplatňují pouze v případě kulturního sektoru, a to především z důvodu jejich orientace na kulturní dědictví a umělecké vzdělávání, kde jsou tyto právní formy výrazněji zastoupeny vzhledem k povaze jejich činnosti a explicitně vyřčené odpovědnosti státu za jejich ochranu, resp. rozvoj. Tabulka 7: Právní forma subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) sektor celkem Kulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly právní forma neziskové 6,8 0,1 0,0 1,6 soukromé 85,4 99,8 99,9 96,7 veřejné 7,8 0,1 0,0 1,8 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroj: Bisnode (2014) a vlastní zpracování (P. Bednář a L. Danko, projekt Mapování KKP) V další části jsou vyhodnoceny subjekty KKP podle velikostních kategorií. Na základě tabulky 8 docházíme k jednoznačnému závěru o převaze OSVČ ve všech sektorech, kdy tento výsledek je obecně platný i pro mapování v ostatních zemích OECD. Na druhém místě se nacházejí mikropodniky a pouze v kulturním sektoru nalézáme významnější podíl malých podniků. Pokud shrneme výše dosažené výsledky, pak lze v KKP ve vztahu k velikosti subjektů uplatnit pravidlo „málo velkých a mnoho malých jednotek“. Na tomto základě lze uplatnit závěr o splnění podmínky z hlediska velikosti téměř všech subjektů KKP k veřejné podpoře ze strany EU pro malé a střední podniky. 257 Tabulka 8: Kategorie velikosti subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) sektor celkemKulturní sektor Kulturní průmysly Kreativní průmysly kate- gorie podni- ku OSVČ 77,9 86,7 77,4 83,4 mikro­ podniky 10,1 12,2 17,3 12,5 malé podniky 10,3 0,9 4,5 3,5 střední podniky 1,6 0,1 0,8 0,5 velké podniky 0,1 0,1 0,1 0,1 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 Zdroje: Databáze firem a institucí, Bisnode 2014. Bednář, Pavel, Danko, Lukáš: Mapování KKP (projekt). Vlastní zpracování. Základní zjištění účtu kultury Satelitní účet kultury sestavovaný Českým statistickým úřadem a organizací NIPOS sleduje statistiky o oblastech kulturních a kreativních odvětví (vymezených v modulu 1) za léta 2009–2012. Následující tabulka uvádí podíl KKP na výkonu celé české ekonomiky. Tabulka 9: Základní ukazatele účtu kultury ČR (2010–2012) indikátor 2010 2011 2012 podíl KKP na celkové HPH české ekonomiky (v %) 2,53 2,33 2,32 podíl KKP na celkové zaměstnanosti ČR (v %) 1,8 1,7 1,6 Z uvedených výsledků vyplývá, že podíl kultury na HPH a zaměstnanosti celé ČR dle účtu kultury mírně klesá, nicméně je nutné zdůraznit, že účet kultury nezahrnuje oblast digitální ekonomiky, tedy činnosti související s informačními a komunikačními technologiemi, které jak vyplývá i ze zahraničních studií, se stále výrazněji podílejí na ekonomickém růstu kreativních průmyslů. Podle jediné dostupné studie na téma digitální ekonomiky v ČR, kterou zpracoval Institut pro digitální ekonomiku v roce 2014, zaznamenal vývoj počtu zaměstnanců v sektoru ICT výrazný nárůst: z 116 670 zaměstnanců (včetně podnikatelů) na 140 643 v roce 2012. Roku 2012 činil podíl IT odborníků na celkové zaměstnanosti 2,7 % a studie odhaduje, že do roku 2020 by se mohl počet zaměstnaných v sektoru IT zvýšit na 258 dvojnásobek. Studie rovněž odhaduje podíl kulturních a kreativních průmyslů včetně sektoru ICT na celkovém HDP na 3,7 %.8 Pokud jde o dílčí údaje výsledků účtů kultury, které byly zpracovány na zakázku projektu mapování, vyplývá z dat uvedených v tabulkách a v obrázku 1, že v rámci KKP nejvíce přispívají k HPH oblasti knih a tisku, reklamy a televize a dále architektura, film, hudba, design a videohry. Oblasti kulturního sektoru není vhodné porovnávat z pohledu přínosu k HPH, protože se ve velké míře jedná o oblasti dotované z veřejných rozpočtů. Obrázek 2: Podíl jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě všech KKP v roce 2012 Zdroje: ČSÚ (trojsektorová tabulka vytvořená ČSÚ na základě výsledků účtu kultury pro projekt Mapování KKP v ČR). Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie (projekt Mapování KKP v ČR). IDU, Praha, 2014. Postavení kultury v rámci makroekonomiky ČR, problematika satelitních účtů Satelitním účtům sestavovaným Českým statistickým úřadem a srovnání ekonomických ukazatelů významných odvětví se věnuje kapitola z pera Marka Rojíčka, vrchního ředitele sekce makroekonomických statistik Českého statistického úřadu. Následující obrázek uvádí základní srovnání vybraných odvětví české ekonomiky. 8 Informace o studii Potenciál digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů pro další rozvoj a konkurenceschopnost České republiky jsou dostupné na: http://www.digitalniekonomika.cz/. 259 Obrázek 3: Srovnání výkonu vybraných odvětví ekonomiky ČR za rok 2011 Zdroj: ČSÚ. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu [cit. 12. listopadu 2014]. Kulturní sektor, jak je vymezen v satelitním účtu kultury, patří k relativně významným oblastem české ekonomiky s podílem 2,1 % na hrubém domácím produktu (zhruba 2,3 % na hrubé přidané hodnotě) a zaměstnává až 2 % všech pracovníků. Lze jej tak srovnat přibližně s odvětvím zemědělství a má zhruba poloviční váhu jako zdravotnictví nebo automobilový průmysl. V rámci kulturního sektoru je zařazeno široké spektrum oborů od tzv. tradičních (závislých na podpoře z veřejných prostředků) až po nové obory (např. audiovizuální), které jsou ekonomicky soběstačné a ziskové a jejich podíl roste. Relativně nevýznamný podíl má kulturní sektor na exportní výkonnosti české ekonomiky, z toho největší část tvoří audiovizuální technika a v oblasti služeb reklama. Přibližně stejný podíl, jako má kultura na tvorbě HDP, má také na výdajích domácností – lze je srovnat přibližně s výdaji za zdraví. Domácnosti se podílejí na celkových výdajích na kulturu pouze 17 %, veřejné výdaje tvoří nezanedbatelný příspěvek k financování kultury, jejich podíl je však jen 15% a prostředky putují zejména z rozpočtů měst a obcí. Zhruba dvě třetiny soukromých prostředků plynoucích do sektoru kultury tvořily zdroje z finančních a nefinančních podniků. Převážná většina směřuje do oblasti reklamy, tisku a nákupu audiovizuální techniky. Z hlediska mezinárodního srovnání se podíl kulturního sektoru v České republice na tvorbě HDP dramaticky neliší od úrovně okolních zemí stejně jako při pohledu na veřejné výdaje na kulturu.9 9 Mezinárodnímu srovnání výkonu KKP se věnuje samostatná publikace: Kraus, M., Žáková, E., op. cit. 260 Výdaje na výzkum a vývoj KKP Podle analýzy zaměřené na oblast výzkumu a vývoje v odvětví KKP včetně ICT rostou výdaje na vědu a výzkum velmi dynamicky, a to téměř ve všech ukazatelích (počet pracovišť, zaměstnanců, výdajů a tržeb z prodeje služeb ve vědě a výzkumu). Co do dynamiky růstu předčí i taková odvětví jako automobilový, strojírenský a chemický průmysl. Obrázek 4: Umístění KKO a srovnávaných odvětví dle hlavních indikátorů vědy a výzkumu (2012) -500 0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500 5000 -1,000 1000 3000 5000 7000 9000 11 000 )čK.limv(VaVbežulsejedorpzybžrt výdaje na VaV (v mil. Kč) kulturní a kreativní odvětví včetně ICT automobilový průmysl strojírenský průmysl chemický průmysl Zdroj: Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie (projekt Mapování KKP v ČR). IDU, Praha, 2014. Tabulka 10: Hlavní ukazatele VaV ve vybraných odvětvích (2012) hlavní ukazatele VaV v roce 2012 počet pracovišť VaV výdaje na VaV (mil. Kč) počet zam. ve VaV (FTE) tržby za služby VaV celkem (mil. Kč) z toho ze zahraničí (mil. Kč) chemický průmysl 89 957,5 844,9 295,2 276,8 strojní průmysl 244 3844,5 3176,0 1603, 4 967,5 automobilový průmysl 70 4610,5 3720,4 932,0 913,6 kulturní a kreativní odvětví (včetně ICT) 550 8220,4 8407,2 3937,6 2323,3 Zdroj: Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie (projekt Mapování KKP v ČR). IDU, Praha, 2014. 261 V absolutních hodnotách vydávají KKP na vědu a výzkum téměř tolik co automobilový a strojírenský průmysl dohromady (8,2 mld. Kč v roce 2012). Za služby v oblasti vědy a výzkumu utrží KKP téměř 4 mld. Kč, což je téměř 1,5krát více než automobilový a strojírenský průmysl dohromady. Při bližším pohledu lze zjistit, že tahouny těchto odvětví jsou především architektonické a inženýrské činnosti a průmysl informačních a komunikačních technologií (ICT). Významnou pozici zaujímají i oblasti vydávání softwaru (včetně počítačových her). Strategické dokumenty a podpora KKP v ČR Na základě provedení analýzy vertikálních i horizontálních strategií souvisejících s podporou kulturních a kreativních průmyslů v ČR včetně návrhů programů pro ČR v rámci Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) pro období let 2014–2020 lze konstatovat, že zdánlivě nesourodé dokumenty vytvořené různými ministerstvy se dílčím způsobem věnují tematice KKP, přičemž parciálně zohledňují jejich potenciál pro rozvoj dalších odvětví. KKP mají potenciál přispět k ekonomickému a sociálnímu rozvoji především v důsledku současných integračních a globalizačních procesů vedoucích k závažným změnám v oblasti technologií, výroby i trhu, charakteru práce, podnikové organizace i požadavků na pracovní sílu. Nejen na flexibilitu a adaptabilitu pracovní síly, tedy na schopnost se přizpůsobit změnám, ale také – a dnes především – na její kreativitu a iniciativu, schopnost inovovat. Tato nová znalostní a digitální společnost znamená proměnu stejně zásadní, jako byla kdysi industrializace, navíc mnohem rychlejší a univerzálnější. Především malé státy s omezenou kapacitou surovin a výrobních prostředků musí využít nadání svých občanů co nejlépe. Výtvory, nápady či výkony nadaných jedinců přispívají nejen k jejich osobnímu uspokojení (seberealizaci), ale obohacují i samu společnost a vytvářejí výrazné prvky její kultury. Kreativní lidé jsou nástrojem hospodářského úspěchu (Národní inovační strategie). Kulturní a kreativní průmysly/ odvětví mohou být nástrojem k diverzifikaci ekonomické struktury a jsou (dle Strategie hospodářského rozvoje a Koncepce podpory malých a středních podniků) rozvíjející se oblastí sektoru služeb, který má vysokou přidanou hodnotu. Nicméně aktivizace kulturních hodnot a jejich zapojování do ekonomického života sídel a regionů patří k opomíjeným, avšak perspektivním oblastem hospodářského růstu (Strategie regionálního rozvoje, Národní rozvojový plán). Většina formulací na úrovni národních strategických dokumentů ohledně KKP má do určité míry pouze „formální“ charakter, který není komplexně reflektován na úrovni konkrétních strategických cílů a opatření oborových strategických dokumentů. Pakliže má být plně rozvinut ekonomický, ale také sociální, vzdělávací, inovační a výzkumný potenciál kulturních a kreativních průmyslů, je velmi podstatné, aby konkrétní strategické dokumenty na národní úrovni tuto skutečnost zohledňovaly. Za odvětví KKP s nejvyšším prorůstovým potenciálem jsou strategickými dokumenty 262 označovány oblasti audiovize (Strategie hospodářského růstu) a design (Národní rozvojový plán). Za zcela zásadní pro konkurenceschopnost ČR je vnímáno zvýšení tzv. digitální gramotnosti obyvatelstva a dostupnosti internetu i k jeho obsahu při zachování autorských práv (Strategie Evropa 2020 – Digitalizace kulturního obsahu, Koncepce rozvoje ICT ve vzdělávání pro období let 2009–2013, Digitální Česko, Digitální Česko v. 2.0). Kreativita a KKP však nejsou ve strategiích vnímány jako klíčová témata ekonomického a sociálního rozvoje. Jsou také nedostatečně vnímány jako integrální součást inovačního procesu, přičemž podpora inovací se v analyzovaných dokumentech objevuje velmi často, protože inovace jsou vnímány jako jeden z hlavních faktorů ovlivňujících regionální rozvoj v ČR (Strategie regionálního rozvoje ČR). Nicméně v porovnání s analýzou strategických dokumentů, provedenou v roce 2009, je tematika KKP zmiňována ve většině sledovaných dokumentů a v několika dokumentech jsou uvedena opatření směřující k podpoře jejich růstu a propojování s dalšími odvětvími (Strategie hospodářského růstu, Národní rozvojový plán, Digitální Česko v. 2.0, Strategie konkurenceschopnosti českého filmového průmyslu, Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie, Státní kulturní politika, Koncepce účinnější podpory umění a jiné). Pokud jde o návrhy operačních programů ESIF, musíme konstatovat, že neobsahují příliš konkrétních odkazů na podporu KKP. Nicméně lze doufat, že programové dokumenty se vyznačují vysokou mírou obecnosti a že pro podporu KKP může být v budoucnu vymezen větší prostor na základě jednání ministerstva kultury a dalších relevantních orgánů s dalšími odpovědnými ministerstvy. Na základě studií týkajících se možností využití SF pro podporu KKP a na základě průběžného dosavadního průzkumu potřeb jednotlivých KKP, které jsou součástí výzkumného projektu mapování, lze podrobněji rozepsat témata podpory podle Společného strategického rámce. Z jedenácti témat doporučených pro podporu v rámci ESIF podle dokumentu Evropské komise Prvky společného strategického rámce na období let 2014–202010 byla pro KKP vytipována jako důležitá následující témata, k nimž byly vypracovány konkrétní okruhy podpory, jež by měly být prosazovány při vyjednávání podpory pro KKP z programů ESIF na úrovni ČR:11 10 MMR ČR: Prvky společného strategického rámce. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni- fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/PrvkySpolecneho-strategickeho-ramce-pro-obdobi-20 [cit. 20. listopadu 2014]. 11 Témata jsou řazena dle důležitosti s uvedením čísla z původního dokumentu. 263 1. Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací • podpora infrastruktury a inkubačních služeb: coworkingová centra (huby), kreativní inkubátory (i při vysokých školách) • podpora infrastruktury i rozvoje lidských zdrojů • podpora spolupráce VŠ jako výzkumných organizací s ostatními sektory • podpora výzkumu a inovací (výzkum trhu, konzumentů/publika, mapování potřeb, evaluace – benchmarking, využití ICT) • podpora prolínání inovací oblastí KKP s dalšími odvětvími (např. zdravotnictví, strojírenství) • obecná podpora mezinárodní spolupráce na poli vědy a výzkumu • podpora výzkumu tvorby 3. Zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků • budování kapacit: poradenství a vzdělávání k získání kompetencí v oblastech strategického obchodního plánování, marketingu, managementu, projektového řízení, finančnictví, znalosti trhu, ICT, duševních práv, jazykového vybavení apod. • podpora zprostředkovatelů (zastřešující, profesní a odborné organizace, agentury, manažeři, agenti, kurátoři ad.), kteří jsou schopni pro představitele KKP zajistit odpovídající prezentaci, financování, marketing, odbyt produktů a služeb, podporu inkubačních služeb v rámci kreativních inkubátorů • podpora start-upů pro KKP • podpora klastrů – propojení podnikatelského s dalšími sektory, propojení kreativního (design, architektura atd.) a širšího podnikatelského sektoru • export a internacionalizace (podpora účasti na zahraničních veletrzích, festivalech apod.) • podpora mezinárodní spolupráce a účasti na mezinárodních projektech • přístup k financím: systém bankovních záruk, podpora vzniku nových metod financování (finanční inženýring) • moderní technologie včetně softwaru – vybavení (studia zvuková, taneční a další, filmová postprodukce, muzea, herní průmysl, divadla), nové distribuční modely využívající ICT, výhodné půjčky, leasing • podpora vzdělávání podnikatelů nekreativních podnikatelů v oblasti kreativních inovací • podpora využití metod a postupů z oblasti kulturních a kreativních odvětví v dalších odvětvích (např. působení umělců a dalších kulturních aktérů v organizacích a firmách) s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost 264 10. Investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení • podpora alternativních výukových metod zaměřených na rozvoj individuální kreativity • zvýšení účasti a zapojení žáků a studentů do uměleckých aktivit a zvyšování povědomí žáků a studentů o uměleckých oborech • cílené propojování uměleckého vzdělávání s technologickým a ekonomickým (experimentální umělecké laboratoře, nové výukové obory, např. vzdělávání vývojářů videoher a speciálních vizuálních efektů pro film nebo strategický design a designový management) • cílené propojování uměleckého vzdělávání s důkladným osvojováním si obchodních a podnikatelských dovedností • povzbuzování kreativních partnerství (zapojení umělců a zprostředkovatelů do vzdělávacích projektů) • podpora projektů propojujících umělecké školy a soukromý sektor/podniky (konzultační služby, stipendia, vouchery, stáže, mentoring, coaching) • podpora partnerství mezi jednotlivými stupni uměleckých škol • podpora partnerství mezi uměleckými školami a veřejnými a neziskovými institucemi • podpora a zkvalitňování vzdělávání v oblasti arts managementu • vzdělávání osob, jako jsou administrátoři, marketéři, manažeři, produkční • podpora interkulturních kompetencí • celoživotní učení − podpora a zkvalitňování vzdělávání osob pracujících v nekreativních profesích v oblasti kreativních průmyslů, např. administrátoři, marketéři, manažeři, produkční 8. Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil • podpora dalšího vzdělávání v kulturních organizacích (jazykové kurzy, marketing, management, znalost informačních a komunikačních technologií a další) • rekvalifikační kurzy (nové kurzy a rozšíření možností absolvování rekvalifikačních kurzů • podpora sítí a zastřešujících organizací včetně podpory jejich internacionalizace (ty sítě, které nelze podpořit v rámci podpory konkurenceschopnosti) • podpora grantových programů mobility s cílem zajištění lepšího přístupu na zahraniční trhy • podpora mezinárodních výměn a spolupráce, zahraničních stáží 265 2. Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, zvýšení jejich využití a kvality • digitalizace a archivace kulturního obsahu • rozvoj produktů a služeb ICT s kulturním obsahem pro využití ve vzdělávání a cestovním ruchu • podpora vzdělávacích projektů zaměřených na počítačovou gramotnost • podpora vzdělávacích projektů zaměřených na ochranu autorských práv v internetovém prostředí 4. Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích • podpora kulturních projektů zaměřených na propagaci důležitosti nízkouhlíkového hospodářství a podpora projektů šetrných k životnímu prostředí • podpora inovací v architektuře (nové materiály, energetická úspornost) a designu • podpora energeticky úsporné modernizace kulturní infrastruktury (např. rekonstrukce budov s ohledem na snižování emisí, rekonverze původně jinak sloužících budov pro kulturní účely) 5. Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení a řízení rizik • podpora kulturních projektů zaměřených na propagaci přizpůsobení se změně klimatu • výzkum a inovace týkající se péče o kulturní památky 9. Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě • podpora kulturních projektů zaměřených na sociálně vyloučené skupiny a jedince • podpora projektů zaměřených na rozvoj mezikulturního dialogu • podpora projektů revitalizace deprivovaných oblastí a městské regenerace 266 11. Posilování institucionální kapacity a účinné veřejné správy • zvyšování povědomí – propagace významu a potenciálu KKP pro růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost • podpora mapování, analýz, strategií • podpora spolupráce napříč resorty a různými typy subjektů a představitelů veřejné, soukromé, akademické a neziskové sféry, zastřešujících a profesních organizací atd. (vznik platforem, pracovních skupin ad.) • podpora projektů na budování kapacit pro státní a regionální organizace a neziskové subjekty • podpora projektů zaměřených na řízení, efektivitu, management, optimalizaci právních forem a hodnocení kulturních organizací (benchmarking) • podpora důkladného výzkumu a vyhodnocení využití strukturálních fondů pro kulturu a KKP v období let 2007–2014 267 ZDROJE Bednář, Pavel, Danko, Lukáš: Kreativní klastry v zemích střední Evropy. In: Eva Šviráková (ed.), Kreativní třída: talent vs. bohatství. VeRBuM, Zlín, 2014, s. 56–76. ČSÚ. Dostupné [on-line] na: http://www.czso.cz/csu/ [cit. 12. listopadu 2014]. Databáze firem a institucí ALBERTINA CZ [DVD]. Bisnode ČR, Praha, 2014. ESSnet Culture. Dostupné [on-line] na: http://ec.europa.eu/culture/ news/20121026-ess-net_en.htm [cit. 12. listopadu 2014]. Institut pro digitální ekonomiku: Potenciál digitální ekonomiky a kulturních a kreativních průmyslů pro další rozvoj a konkurenceschopnost České republiky. Dostupné [on-line] na: http://www.digitalniekonomika.cz/ [cit. 12. prosince 2014]. Kraus, Marcel, Žáková, Eva: Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora. [Projekt Mapování KKP v ČR], Institut umění – Divadelní ústav, Praha, 2014. Dostupné [on-line] na: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly-ve-vybranychzemich-evropske-unie.pdf [cit. 20. listopadu 2014]. MK ČR: Státní kulturní politika 2009–2014. Praha, 2009. Dostupné [on-line] na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf [cit. 10. prosince 2014]. MMR ČR: Prvky společného strategického rámce. Dostupné [on-line] na: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych- narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Prvky-Spolecneho-strategickeho-ramce-proobdobi-20 [cit. 20. listopadu 2014]. 268 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Návrh vymezení KKP v ČR  243 Obrázek 2: Podíl jednotlivých odvětví na hrubé přidané hodnotě všech KKP v roce 2012  258 Obrázek 3: Srovnání výkonu vybraných odvětví ekonomiky ČR za rok 2011 259 Obrázek 4: Umístění KKO a srovnávaných odvětví dle hlavních indikátorů vědy a výzkumu (2012) 260 SEZNAM MODULŮ MODUL 1 – ZÁKLADNÍ KKP – ÚČET KULTURY  246 MODUL 2 – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 248 MODUL 3 – ŘEMESLA A ODĚVNÍ PRŮMYSL 248 MODUL 4 – REKREAČNÍ ČINNOSTI, TISK A ROZMNOŽOVÁNÍ NAHRANÝCH NOSIČŮ 249 269 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet subjektů KKP v ČR – srovnání projektu kvantitativního mapování KKP v ČR a účtu kultury  251 Tabulka 2: Počet zaměstnanců v KKP v ČR – srovnání projektu kvantitativního mapování KKP v ČR a účtu kultury  252 Tabulka 3: Počet subjektů a pracovníků v oblastech informačních a komunikační činností v ČR v roce 2014 254 Tabulka 4: Počet subjektů a pracovníků v oblastech řemesel a oděvního průmyslu v ČR v roce 2014 254 Tabulka 5: Počet subjektů a pracovníků v oblastech rekreačních činností, tisku a rozmnožování nahraných nosičů v ČR v roce 2014 254 Tabulka 6: Počet subjektů a pracovníků ve všech oblastech KKP a v jejich podpůrných a navazujících odvětvích v ČR v roce 2014 255 Tabulka 7: Právní forma subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) 256 Tabulka 8: Kategorie velikosti subjektů v sektorech kulturních a kreativních průmyslů v ČR v roce 2014 (v %) 257 Tabulka 9: Základní ukazatele účtu kultury ČR (2010–2012) 257 Tabulka 10: Hlavní ukazatele VaV ve vybraných odvětvích (2012) 260 270 Executive summary The research team of the Mapping Cultural and Creative Industries (CCIs) in the Czech Republic research project, of which this publication is one of the important outcomes, looks at CCIs in their entirety. The team decided to investigate and check the status of cultural and creative activities, regardless of the type of entities that perform them. In this context, the public, non-profit, market, education and research entities can be considered the basic types of entities. Private businesses, self-employed persons, as well as artists, non-profit and publicly subsidised organisations, institutions of formal and informal education and research institutes participate in the reliable and effective cultural infrastructure, which is a prerequisite for the flourishing of culture that contributes to the quality of society, as well as its economic growth. The primary importance of the CCIs concept consists of a new view of culture — a 360° culture. The CCIs concept in its broad scope includes the entire area of culture and de facto tries to redefine it. There is a new paradigm in the field of cultural policy that affects all aspects and functions of culture and that attempts to overcome the current approach based solely on the support of public and non-profit cultural activities and organisations, without taking into account the broader context. This new approach also allows the current strict separation of commercial and non-commercial sectors to be overcome, as well as the historical gap between what is known as “high art” and “low art”, which is still very sensitively perceived. Such development can be considered as natural, also given the current environment and conditions in which cultural activities take place. Also non-profit and public organisations are in a competitive environment: they charge for their services and, due to their number, are also forced to seek non-public financial support and must fight for their audiences and customers. All cultural functions are of importance. It is desirable for the primary (immanent) and secondary (instrumental) values of culture to create a harmonious relationship. When setting strategies and support policies, it is therefore necessary in this context to distinguish very carefully between the meaning of the support of creation, as the foundation and source of creativity, thanks to which also industries can flourish, and the support of industries and the creative economy, which falls within the realm of business development support. Since the area of cultural and creative industries (CCIs) involves many disciplines and perspectives, as well as statistics, data and trends, this publication is divided into two volumes. We now introduce the first volume of the publication to you, subtitled “Definition, Quantitative Mapping and Strategic Documents”, which looks at the whole issue comprehensively, with an emphasis on the overall status of CCIs in the national economy, macroeconomic mapping methodology and statistical data. The first volume consists of eight chapters by different authors, experts from the entire country in the relevant fields: Meaning, Definition and Specification of 271 Cultural and Creative Industries; Quantitative Mapping of Cultural and Creative Industries in the Czech Republic; Culture Account; Position of Culture in the Context of Macroeconomics of the Czech Republic; Cultural Tourism and the Possibilities of its Measurement Using Satellite Accounts; Expenditures on Research and Development in CCIs; Strategic Documents Related to the Promotion of Cultural and Creative Industries; Possibilities of Use of the European Structural and Investment Funds to Support Cultural and Creative Industries 2014–2020. Draft definition of CCIs for the Czech Republic At the end of 2014, the working team for the cultural and creative sectors (CCSs) was established at the Ministry of Culture. The team decided to build upon the previous findings and proposals arising within the Mapping Project. One of its achievements is the draft definition for the Czech Republic, which is mainly based on the definition of the materials from Great Britain and the European Commission. Cultural and creative sectors (CCSs) include activities which are based on human creativity, skill and talent. CCSs are based on cultural values, artistic and creative expressions. They have the potential to create wealth and jobs, in particular by using intellectual property. They include activities (services, works, performances and products) that are public, non-profit and market, regardless of the type and method of financing of the entity that carries them out. The outputs of the CCSs activities contribute with their added value to other economic sectors and can be a source of technological and non-technological innovation (creative and digital economy). CCSs have many other positive impacts on society and the specific individual. CCSs include architecture, design, advertising, film and audio-vision, music, books and publishing, digital games, software, new media and related IT services, radio and television broadcasting, performing arts, visual arts, crafts, gastronomy, cultural heritage. 272 Figure 1: Draft definition of CCIs in the Czech Republic vzdělávání výzkumainovace výtvarnéuměnířemesla - scénická umění-kulturníděd ictví tvorba originalita Kulturní průmy slyfilm-televizearozhlas -digitálníhry-knihyatisk -hudba ŠirŠíeKonomiKacesto vní ruch - iCt - digitální ekonomika - sociálnímé dia-zdravotnictví-zpracovatelskýprůmysl(na př.výrobanábytku,hraček,sklářskýprůmysl) Kreat ivní průmysly design - móda -architektura-reklama-software -gastronomie Draft definition of CCIs for the Czech Republic according to economic activities Since 2011 (with the first data for 2009) the Czech Republic has had the use of the culture satellite account prepared by the Czech Statistical Office (CZSO) in cooperation with the National Information and Consulting Centre for Culture (NIPOS). Statistics for culture were created and are implemented based on the 2008 government mission resulting from the adoption of the resolution on the National 273 Cultural Policy for 2009–2014.1 The culture account defines the area of culture in line with the outcomes and recommendations of the work of the European Statistical System Network for Culture — ESSnet Culture.2 This means that the Czech culture account is almost identical in its definition of economic activities with the draft definition of ESSnet Culture.3 Based on the previous findings, and considering the existing definitions and those used in foreign practice, the Mapping Project research team submits a proposal for the following definition of CCIs in the Czech Republic according to the classification of economic activities that the Czech Statistical Office works with, as well as other authorities, such as the Ministry of Industry and Trade. The classification is called CZ-NACE and its codes specify in detail the specific economic activity.4 General background: • we propose to define CCIs in the CR according to the CZ-NACE modular principle, which means creating an open system that could change in relation to current and specific needs; • due to the existence of the Czech satellite culture account, we propose to keep the existing definition of the culture account and understand it as the basic, first module for defining CCIs in the Czech Republic. This proposal is specifically based on the fact that the Czech culture account is created in accordance with the ESSnet Culture project, and if the recommendations of this project are also followed by other European countries, the culture account will allow comparison of the performance of the basic CCIs areas with other European countries. Other modules will constitute the “related and supporting sectors”, among which we propose to include the NACE stated below; • as the two basic modules for CCIs performance monitoring, we propose a consideration of the above-mentioned first module, which is identical with the culture account, and the second module, which includes information and communication activities (software, new media and related IT services); • we propose to mark the other proposed modules as related and supporting sectors; 1 National Cultural Policy 2009–2014 (2009). Ministry of Culture of the CR. Prague. Available [online] at: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf [cit. 10.12.2014]. 2 Available [online] at: http://ec.europa.eu/culture/news/20121026-ess-net_en.htm [cit.12.11.2014]. 3 Further comment on the comparison of defining culture account of the CR and the ESSnet Culture project is shown on page 59 of the publication by Kraus, M., Žáková, E.: Cultural and Creative Industries in Selected Countries of the European Union: Definition, Economic Benefits, Strategic Support, Arts and Theatre Institute 2014. Available online at: http://www.idu.cz/media/document/kultuni-a-kreativni-prumysly- ve-vybranych-zemich-evropske-unie.pdf. 4 For the description of the CZ-NACE classification and description of economic activities, see CZSO: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28cz_nace%29 274 • for the most accurate definition of the activities, we chose the four-digit NACE codes, but in practice it is possible, as necessary, also to work with the superior two- or three-digit NACE codes; • the primary base for the CCIs draft definition for the Czech Republic is the analysis of the definition used abroad;5 • due to the fact that the CCSs draft definition by the Ministry of Culture was created at the end of 2014, the Mapping Project, which was already launched in 2011, did not allow for the inclusion of the gastronomy sector, which is therefore not reflected in the following draft definition. In the case of gastronomy, a difficult question arises as to which activities should be classified in this sector, so that gastronomy does not coincide with the areas of agriculture, food industry and the wide field of catering and hospitality; • in regard to terminology, we recommend that the term cultural and creative industries or just creative industries be used only for business/market activities — products and services, or in this case a description can be used: entrepreneurship promotion in cultural and creative sectors, the term cultural and creative sectors could then be used as a synonym of the term culture; • in the future, the modular system offers openness and the possibility of further expanding the modules: for example, to establish criteria for a specific module concerning cultural tourism and also to incorporate part of the results of the existing tourism satellite account into the CCIs contribution (see further the chapter: Cultural Tourism and the Possibilities of its Measurement Using Satellite Accounts); • there is also the opportunity of working in a modular way on the separation of market and non-market activities, i.e. to develop a methodology and criteria for two special modules. The culture account of the Czech Republic statistically monitors and puts on the same level the market and non-market entities. Some countries (especially Germany and Austria) consistently separate market and nonmarket activities, and in terms of CCIs, they only pursue market entities. On the one hand, separate monitoring allows for more accurate statistics. On the other hand, it can create an artificial and dangerous boundary between these types of activities. However, the existence of special modules would allow their mutual comparison, as well as the comparison with the culture account. 5 In Annex 1 we show a clear correlation table, which was prepared for the publication: Kraus, M., Žáková, E.: Cultural and Creative industries in Selected Countries of the European Union: Definition, Economic Benefits, Strategic Support, the Arts and Theatre Institute 2014 275 Proposal of definition modules according to economic activities6 MODULE 1 – BASIC CCIs –CULTURE ACCOUNT Sector Branch Category of economic activities CZ-NACE CZ-NACE category description Cultural sector Cultural heritage 91.03 Operation of historical sites and buildings and similar visitor attractions 91.02 Museums activities 91.01 Library and archives activities 47.78 Other retail sale of new goods in specialised stores (part) 47.79 Retail sale of second-hand goods in stores (part) Performing arts 90.01 Performing arts 90.02 Support activities to performing arts 90.04 Operation of arts facilities Fine arts 74.20 Photographic activities 90.03 Artistic creation Cultural and art education 85.52 Cultural education Handicraft they do not have separate NACE They are usually included under the following NACE 14. Manufacture of wearing apparel   15. Manufacture of leather and related products   16. Manufacture of wood and of products of wood and cork, except furniture; manufacture of articles of straw and plaiting materials   23. Manufacture of other non-metallic mineral products 25. Manufacture of fabricated metal products, except machinery and equipment  31. Manufacture of furniture  32. Other manufacturing 43. Specialised construction activities - it is necessary to monitor based on the directories - selective statistical survey 6 Explanations, i.e. a detailed description of the activities covered under individual codes, are available on the CZSO website: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky_cz_nace/$File/vysvetlivky_ cz_nace.pdf uvedeny in Annex no. 2 276 Sector Branch Category of economic activities CZ-NACE CZ-NACE category description Cultural industries Film and video 59.11 Motion picture, video and television programme production activities 59.12 Motion picture, video and television programme post-production activities 59.13 Motion picture, video and television programme distribution activities 59.14 Motion picture projection activities 77.22 Renting of video tapes and disks 47.63 Retail sale of music and video recordings (part) Music 59.20 Sound recording and music publishing activities 47.63 Retail sale of music and video recordings (part) Television 60.20 Television programming and broadcasting activities Radio 60.10 Radio broadcasting Books and publishing 58.11 Book publishing 58.13 Publishing of newspapers 58.14 Publishing of journals and periodicals 47.61 Retail sale of books 47.62 Retail sale of newspapers, magazines and stationery 63.91 News agency activities 74.30 Translation and interpretation activities Video games 58.21 Publishing of computer games Creative industries Architecture 71.11 Architectural activities Advertising 73.11 Advertising agencies Design 74.10 Specialised design activities Unknown area (admini- strative activities) 84.11 General public administration activities (part) 84.12 Regulation of the activities of providing health care, education, cultural services and other social services, excluding social security (part) 94.99.2 Activities of cultural organisations 277 MODULE 2 – INFORMATION AND COMMUNICATION ACTIVITIES Publishing activities 58.12 Publishing of directories and mailing lists 58.19 Other publishing activities 58.29 Other software publishing Computer programming, consultancy and related activities 62 The entire NACE 62 can be included 62.01 Computer programming activities 62.02 Computer consultancy activities 62.03 Computer facilities management activities  62.09 Other information technology and computer service activities  Information service activities 63 The entire NACE can be included, with NACE 63.91 included in the culture account 63.11 Data processing, hosting and related activities   63.12 Web portals activities 63.99 Other information service activities n.e.c.   MODULE 3 – CRAFTS AND CLOTHING INDUSTRY Includes selected NACE from Sections C and F (Manufacturing and Building Industries) Manufacture of wearing apparel 14 The entire NACE 14 can be included 14.11 Manufacture of leather clothes 14.12 Manufacture of workwear 14.13 Manufacture of other outerwear 14.14 Manufacture of underwear 14.19 Manufacture of other wearing apparel and accessories 14.20 Manufacture of articles of fur 14.31 Manufacture of knitted and crocheted hosiery 14.39 Manufacture of other knitted and crocheted apparel Manufacture of leather and related products 15 The entire NACE 15 can be included 15.11 Tanning and dressing of leather; dressing and dyeing of fur 15.12 Manufacture of luggage, handbags and the like, saddlery and harness 15.20 Manufacture of footwear 15.20.1 Manufacture of footwear with leather upper 15.20.9 Manufacture of footwear from other materials 278 Manufacture of wood and of products of wood and cork, except furniture; manufacture of articles of straw and plaiting materials 16 16.29 Manufacture of other products of wood, except furniture; manufacture of articles of cork, straw and plaiting materials  Manufacture of paper and paper products 17 17.24 Manufacture of wallpaper Manufacture of other non-metallic mineral products 23 23.13 Manufacture of hollow glass   23.19 Manufacture and processing of other glass, including technical glassware 23.31 Manufacture of ceramic tiles and flags 23.41 Manufacture of ceramic and porcelain household and ornamental articles Manufacture of furniture 31 31.01 Manufacture of office and shop furniture 31.02 Manufacture of kitchen furniture 31.09 Manufacture of other furniture Other manufacturing 32 32.1 Manufacture of jewellery, bijouterie and related articles (to include the entire 32.1) 32.11 Striking of coins 32.12 Manufacture of jewellery and related articles 32.13 Manufacture of imitation jewellery and related articles 32.20 Manufacture of musical instruments 32.40 Manufacture of games and toys 32.99 Other manufacturing n.e.c. 279 MODULE 4 – RECREATIONAL ACTIVITIES, PRINTING AND REPRODUCTION OF RECORDED MEDIA Includes selected NACE from SECTION R – Cultural, entertainment and recreational activities Libraries, archives, museums and other cultural activities 91 91.04 Botanical and zoological gardens, nature reserves and national parks activities 93.2 Amusement and recreation activities 93.21 Activities of amusement parks and theme parks 93.29 Other amusement and recreation activities n.e.c. Printing and reproduction of recorded media 18 18.11 Printing of newspapers 18.12 Other printing 18.13 Pre-press and pre-media services 18.14 Binding and related services 18.20 Reproduction of recorded media Advertising and market research 73 73.12 Media representation; sale of advertising time and space Quantitative CCIs mapping in the Czech Republic and the Culture Account Within the CCIs Mapping Project, a special quantitative mapping of CCIs in the Czech Republic was carried out based on the available Register of Economic Entities’ statistics, with which also the culture account operates. However, the statistics, unlike the culture account, were subjected to further analysis and “cleaning” during which inactive entities were excluded from the list of relevant CCIs entities. On the contrary, relevant active CCIs entities that were originally included in other sectors were added. The survey was conducted on the basis of the CCIs draft definition for the Czech Republic according to economic activities (see Chapter 2); this means that it included all of the proposed statistical monitoring modules (Module 1, identical to the culture account, and also modules of related and supporting industries). However, the quantitative mapping methodology involves subtle deviations (nuances) concerning the list of NACE codes versus the proposal of modules, which are caused by the NACE classification structure and the available data provided both by the Czech Statistical Office and other private statistical databases. Basic overview of the methodology of the specially performed quantitative CCIs mapping in the Czech Republic and the comparison of its findings with the culture account’s findings. 280 a) Basic results of quantitative mapping and their comparison with the culture account data7 Table 1: Number of CCIs entities in the Czech Republic – comparison of the project of quantitative mapping of CCIs in the Czech Republic and the culture account SECTOR Areas (CCIs mapping) Number of entities (Quantitative CCIs mapping, 2014) Areas (culture account) Number of entities (culture account 2012) CULTURALSECTOR Cultural heritage 1 889 Cultural heritage 6 225 Performing arts 3 166 Performing arts 5 717 Fine arts 5 085 Fine arts 6 745 Handicraft 1 000 Cultural education 1 256 Cultural and art education 1 255 Sector total 11 396 Sector total 20 942 CULTURALINDUSTRIES Film, television and radio 2 011 Film and video 1 179 Radio 60 Television 120 Music 2 597 Music 2 870 Translation and interpreting activities 19 730 Books and publishing 36 100 Publishing activities 8 660 Video games 28 Sector total 32 998 Sector total 40 357 CREATIVE INDUSTRIES Architecture 2 062 Architecture 3 508 Advertising 4 406 Advertising 5 625 Design 1 067 Design 1 315 Sector total 7 535 Sector total 10 448 Administration and support of cultural activities 770 CULTURE TOTAL 51 929 CULTURE TOTAL 72 517 As can be seen, the number of entities (individuals and legal entities) in culture and CCIs differs in both methodologies: the culture account states almost 40 % more entities than the results of the specially performed quantitative mapping. The lower number of entities in the mapping results was caused by the exclusion of a large number of inactive entities from the original statistics, as well as inconsistencies due to the fact that the culture account works mostly with groups of four-digit NACE, in which entities are ranked according to the Business Register (BR). Many of the 7 It should be noted that the latest available culture account data listed here are for the year 2012, while the quantitative mapping data apply to the statistical database’s data from autumn 2014. It is, therefore, only a framework comparison of the statistical data that change every year. 281 entities that carry out activities which fit the description of the given NACE are, however, included in the BR superior group of three-digit or even two-digit NACE, and therefore are not recorded in the group of four-digit NACE at all. On the other hand, very often there are inactive entities in the BR, as already mentioned, that do not perform the activity or do not belong to the given group. Table 2: Number of employees in CCIs in the Czech Republic — comparison of the project of quantitative mapping of CCIs in the Czech Republic and the culture account SECTOR Areas (CCIs Mapping) Employment (Quantitative CCIs mapping, 2014) Areas (culture account) Employment (culture account 2012) CULTURALSECTOR Cultural heritage 28 428 Cultural heritage 17 664 Performing arts 13 062 Performing arts 12 478 Fine arts 7 043 Fine arts 1 347 Handicraft 1 230 Cultural education 18 116 Cultural and art education 467 Sector total 66 649 Sector total 33 186 CULTURALINDUSTRIES Film, television and radio 12 969 Film and video 1 528 Radio 1 809 Television 4 358 Music 4 067 Music 307 Translation and interpreting activities 22 157 Books and publishing 13 794 Publishing activities 29 062 Video games 736 Sector total 68 255 Sector total 22 532 CREATIVE INDUSTRIES Architecture 13 383 Architecture 7 117 Advertising 12 457 Advertising 13 277 Design 1 598 Design 660 Sector total 27 438 Sector total 21 054 Administration and support of cultural activities 3 013 CULTURE TOTAL 162 342 CULTURE TOTAL 79 785 Comparing employment in the culture account and in the quantitative mapping results, we find quite the opposite result, i.e. the mapping revealed more than 162 000 employees in all areas, while the culture account states just less then 80 000 recalculated full‑time employments (i.e. less than 45 %). Again, one of the difference factors is the methodology when, for example, the mapping process also included self‑employed persons, in contrast to the data in the Culture Account (according to J. Novak from CZSO, the number of self-employed persons can be estimated at 45 000 persons and the number of persons working on contract at an additional 15 500 persons). 282 The above discrepancies and inaccuracies can be considered as total inaccuracy and chaos in all the available statistics that have a problem of capturing and observing the CCIs sector and mainly include data of large companies (which are readily detectable), while the data for microenterprises and business owners are very inaccurate. This is also supported by the fact that, in the Tax Return form, business owners do not have to list their main activity in the appropriate category from the list of economic activities which would correspond to the CZ-NACE categories, and moreover they perform several types of activities. As a result, they are often totally untraceable in the statistics. Other pitfalls are the mutual lack of interconnection of the individual statistical surveys from different points of view, the existence of multiple parallel sources of statistics (CZSO and commercial statistical companies’ data) and, to some extent, the understandable, but discouraging lack of transparency of statistical data. 283 b) Basic results of a quantitative mapping of supporting and related CCIs sectors The following tables list the basic indicators identified during the mapping of supporting and related CCIs sectors, defined according to the above proposed Modules 2, 3 and 4. Table 3: Number of entities and employees in the areas of information and communication activities in the Czech Republic in 2014 Module 2 – Information and communication activities Number of entities Employment Software and other IT activities 24 008 88 680 Web portals and other information activities 6 536 25 045 Total 30 544 113 725 Source: Bisnode (2014) and own processing (P. Bednář and L. Danko, CCIs Mapping Project) Table 4: Number of entities and employees in the areas of crafts and clothing industry in the Czech Republic in 2014 Module 3 – Crafts and clothing industry Number of entities Employment Manufacture of wearing apparel 16 705 37 301 Other processing industry 3 239 9 508 Manufacture of other utility articles 2 419 6 794 Manufacture of jewellery and bijouterie 2 405 5 318 Manufacture of ceramic products 1 325 5 791 Manufacture of furniture 1 319 17 216 Manufacture of footwear and leather goods 825 7 366 Manufacture of games and toys 623 6 962 Manufacture of glass 578 12 912 Manufacture of musical instruments  239 1 166 Total 29 677 110 334 Source: Bisnode (2014) and own processing (P. Bednář and L. Danko, CCIs Mapping Project) Table 5: Number of entities and employees in the area of recreational activities, printing and reproduction of recorded media in the Czech Republic in 2014 Module 4 – Recreational activities, printing and reproduction of recorded media Number of entities Employment Other amusement and recreational activities 8 337 15 535 Printing and service activities related to printing 6 553 23 737 Reproduction of recorded media  994 2 564 Activities of amusement parks and theme parks 322 3 217 Media representation; sale of advertising time and space 317 2 565 Total 16 523 47 618 Source: Bisnode (2014) and own processing (P. Bednář and L. Danko, CCIs Mapping Project) 284 If we summarise the results of the quantitative mapping for all four modules, in all the aforementioned areas of cultural and creative industries there is a total of 128 673 entities and 434 019 employees operating in the Czech Republic (see Table 6). Sometimes the sectors of CCIs and ICT are presented and compared to each other (i.e. Modules 1 and 2). These two modules together comprise 82 473 economic entities and 276 067 employees. Table 6: Number of entities and employees in all CCIs areas and their supporting and related sectors in the Czech Republic in 2014   Number of entities   Employment   Module 1 (prevailing CCIs) 51 929 40.4 % 162 342 37.4 % Module 2 (information and communication technologies) 30 544 23.7 % 113 725 26.2 % Module 3 (crafts and clothing industry) 29 677 23.1 % 110 334 25.4 % Module 4 (recreational activities, printing and reproduction of recorded media) 16 523 12.8 % 47 618 11.0 % Total 128 673 100.0 % 434 019 100.0 % 285 Who are the Entities and People in the CCIs Sectors? Another block of results of the quantitative mapping of cultural and creative industries focuses on selected characteristics regarding the legal form, type of ownership, and especially the evaluation of the size structure of entities, both according to their number, and employment in relation to the definition of the size of enterprises in the EU. Regarding the legal status of entities, private entities constitute the dominant share of 96.7 %. This fact not only points to the crucial role of private entities in CCIs, but also mainly to the fact that, in the case of cultural and creative industries, they play a dominant role, and therefore their existence is a contribution to the economy of the Czech Republic. Non-profit and public entities markedly assert themselves only in the case of the cultural sector, mainly because of their focus on cultural heritage and cultural education, where these legal forms are strongly represented due to the nature of their activities and the explicitly uttered responsibility of the state for their protection and development. Table 7: Legal form of entities in the sectors of cultural and creative industries in the Czech Republic in 2014 Cultural sector Sector TotalCultural industries Creative industries Legal form Non-profit 6.8 % 0.1 % 0.0% 1.6 % Private 85.4 % 99.8 % 99.9% 96.7 % Public 7.8 % 0.1 % 0.0% 1.8 % Total 100.0 % 100.0 % 100.0% 100.0 % Source: Bisnode (2014) and own processing (P. Bednář and L. Danko, CCIs Mapping Project) The next part contains the evaluation of CCIs entities according to their size category. On the basis of Table 8, we come to a definite conclusion about the superiority of self-employed persons in all sectors, where this result is generally also valid for mapping in other OECD countries. In the second place, there are microenterprises, and only in the cultural sector do we find a significant proportion of small enterprises. If we summarise the above results, then the rule of “a few large units and many small units” can be applied to CCIs in relation to the size of entities. On this basis, the conclusion can be drawn about meeting the condition, from the perspective of size of almost all CCIs entities, for public support from the EU for small and medium-sized enterprises. 286 Table 8: Categories of the entities’ size in the sectors of cultural and creative industries in the Czech Republic in 2014 (source: Bisnode, 2014) Cultural sector Sector Total Cultural industries Creative industries Enterprise category Self-employed 77.9 % 86.7 % 77.4% 83.4 % Micro-enterprises 10.1 % 12.2 % 17.3% 12.5 % Small enterprises 10.3 % 0.9 % 4.5% 3.5 % Medium-sized enterprises 1.6 % 0.1 % 0.8% 0.5 % Large enterprises 0.1 % 0.1 % 0.1% 0.1 % Total 100.0 % 100.0 % 100.0 % 100.0 % Source: Bisnode (2014) and own processing (P. Bednář and L. Danko, CCIs Mapping Project) 287 4. Basic findings of the culture account The satellite culture account compiled by the Czech Statistical Office and the NIPOS organisation tracks the statistics in areas of cultural and creative industries (defined in Module 1) for the years 2009 to 2012. The following table shows the share of CCIs in the performance of the whole Czech economy. Table 9: Key indicators of the culture account of the Czech Republic (2010–2012) Indicator 2010 2011 2012 CCIs share in the total GVA of Czech economy (in %) 2.53 2.33 2.32 CCIs share in total employment of the CR (in %) 1.8 1.7 1.6 The presented results indicate that, according to the culture account, the share of culture in the GVA and employment throughout the Czech Republic is slightly decreasing, However, it must be stressed that the culture account does not include the area of digital economy, i.e. activities related to information and communication technologies, which, as is also apparent from foreign studies, increasingly contribute to the economic growth of creative industries. According to the only available study on the digital economy in the Czech Republic, compiled by the Institute for Digital Economy in 2014, the number of employees in the ICT sector has significantly increased: from 116 670 employees (including businessmen) to 140 643 in 2012. In 2012, IT professionals’ share in total employment amounted to 2.7 % and the study argues that by 2020 the number of people employed in the IT sector could double. The study also estimates the share in the total GDP of cultural and creative industries, including the ICT sector, at 3.7 %.8 Regarding the partial data of the culture account results that were processed to order for the Mapping Project, the data stated in the tables and in Figure 1 show that, within CCIs, the areas of books and publishing, advertising, and television contribute most to the GVA. Also architecture, film, music, design and video games participate in the contribution to the GVA. It is not appropriate to compare the areas of the cultural sector in terms of contribution to the GVA, because, to a large extent, they are areas subsidised by public budgets. 8 Information about the Potential of Digital Economy and Cultural and Creative Industries for Further Development and Competitiveness of the Czech Republic study is available at: http://www.digitalniekonomika.cz/ 288 Figure 2: Share of individual sectors in the gross value added of all CCIs in 2012 Source: Czech Statistical Office (a three-sector table created by the CZSO based on the culture account results for the CCIs Mapping Project in the Czech Republic) 289 Position of culture within the macroeconomics of the CR, satellite accounts Satellite accounts compiled by the Czech Statistical Office, as well as the comparison of economic indicators of major sectors are the content of the chapter by Marek Rojíček, Senior Director of the Macroeconomic Statistics Section of the Czech Statistical Office. The following figure shows a basic comparison of selected sectors of the Czech economy. Figure 3: Comparison of the performance of selected sectors of Czech economy in 2011 Building industry (F) Information and communication activities (J) Transport equipment manufacture (C29-30) Machinery and equipment manufacture (C27-28) Food and tobacco industry (C10-12) Culture and CCIs Employment (thousand people) Export of goods and services (billion CZK) Gross value added (billion CZK) 81.5 80.4 114 208.2 387.1 553.9 141.9 169.8 165.6 103.9 75.7 15.1 172.2 323.4 233.9 100.3 85.5 41.5 Source: CZSO The cultural sector, as defined in the satellite culture account, is a relatively important area of the Czech economy with a share of 2.1 % in gross domestic product (about 2.3 % in gross value added) and employs up to 2 % of all employees. It can be approximately compared with the agricultural sector and its weight is about half of the health care or automotive industries. The cultural sector includes a wide range of disciplines, from the traditional (dependent on support from public funds) to the new disciplines (e.g. audio-visual) that are economically self-sufficient and profitable, and their share is growing. The cultural sector’s share in the export performance of the Czech economy is relatively insignificant, audio-visual technology and services in the field of advertising playing the largest part. Culture has approximately the same share in the GDP as it has in household expenditure – this can be approximately compared with expenditure on health. 290 Households contribute to only 17 % of the total expenditure on culture; public expenditure constitutes a considerable contribution to the financing of culture. However, its share is only 15 % and the means arise mainly from municipal budgets. Roughly two-thirds of private funding for the cultural sector consists of sources from financial and non-financial corporations. The vast majority goes to advertising, printing and the purchase of audio-visual technology. In regard to international comparison, the share of the cultural sector in the Czech Republic in the GDP does not dramatically differ from the levels of the surrounding countries, just as in the case of looking at public expenditure on culture. (International comparison of CCIs performance is discussed in a separate publication: Cultural and Creative Industries in Selected European Countries (Kraus, Žáková, 2014). 6. Expenditure by CCIs on research and development According to the analysis focused on research and development in the CCIs sector, including ICT, CCIs expenditure on science and research has been growing very dynamically in almost all indicators (number of workplaces, employees, expenditure and revenues from sales of services in science and research). With regard to the dynamics of growth, it even surpasses sectors such as the automotive, machinery and chemical industries. Figure 4: Position of CCIs and compared sectors according to the main indicators of science and research (2012) Cultural and creative sectors, including ICT Automotive industry Engineering industry Chemical industry Source: Kraus et al. 2014 (CCIs Mapping Project in the CR) 291 Table 10: Main indicators of R & D in selected sectors [2012] Main indicators of R&D in 2012 Number of R&D offices Expenditure on R&D (mil. CZK) Number of employees in R&D (FTE) Revenues from R&D services total (mil. CZK) From abroad (mil. CZK) Chemical industry 89 957.5 844.9 295.2 276.8 Machinery industry 244 3 844.5 3 176.0 1 603. 4 967.5 Automotive industry 70 4 610.5 3 720.4 932.0 913.6 Cultural and creative industries (incl. ICT) 550 8 220.4 8 407.2 3 937.6 2 323.3 Source: KRAUS et al., 2014 (CCIs Mapping Project in the CR) In absolute terms, CCIs spend almost as much on science and research as the automotive and machinery industries together (8.2 billion CZK in 2012). For services in the field of science and research, CCIs receive nearly 4 billion CZK, which is almost 1.5 times more than the automotive and machinery industries together. A closer look reveals that the drivers of these industries are mainly architectural and engineering activities and the industry of information and communication technologies (ICT). A significant position is also occupied by software publishing (including computer games). 7. Strategic documents and support of CCIs in the Czech Republic Based on the analysis of vertical and horizontal strategies related to the support of cultural and creative industries in the Czech Republic, including proposals of programmes for the Czech Republic within the European Structural and Investment Funds (ESIF) for the period 2014–2020, we can say that the seemingly disparate documents created by different ministries are partially dedicated to the topic of CCIs, while they partially take into account their potential for the development of other sectors. CCIs have the potential to contribute to economic and social development mainly due to the current integration and globalisation processes leading to significant changes in technology, production and the market, the nature of work, business organisation and labour requirements. These requirements do not only include flexibility and adaptability of the workforce, i.e. the ability to adapt to changes, but also – and especially today – its creativity and initiative, ability to innovate. This new knowledge-based and digital society represents a change as fundamental as industrialisation once was, but also much faster and more versatile. Above all, small countries with limited capacity of resources and means of production must best utilise the talents of their citizens. Creations, ideas and achievements of gifted individuals contribute not only to their personal fulfilment, but also enrich society itself and generate significant elements of its culture. Creative people are the tool of economic success (National Innovation Strategy). 292 Cultural and creative industries/sectors can be the tools to diversify the economic structure and are (according to the Strategy of Economic Development and Concept of Support of SMEs) the developing areas of the service sector, which has high added value. However, activation of cultural values and their involvement in the economic lives of settlements and regions belong among the neglected but promising areas of economic growth (Regional Development Strategy, National Development Plan). Most formulations at the level of national strategic documents regarding CCIs have, to a certain extent, only a “formal” character, which is not completely reflected at the level of specific strategic objectives and measures of sectoral strategic documents. If the economic, but also social, educational, research and innovation potentials of cultural and creative industries are to be fully developed, it is very essential that specific strategic documents at the national level take account of this fact. The areas of audio-vision (Economic Growth Strategy) and design (National Development Plan) are referred to in strategic documents as the CCIs sectors with the highest pro-growth potential. The crucial element for the competitiveness of the country is increasing the “digital literacy” of the population and increasing the availability of both access to the Internet and its content, while maintaining copyright (Europe 2020 Strategy — Digitization of Cultural Content, the Concept of ICT Development in Education for 2009–2013, Digital Czechia, Digital Czechia v. 2.0). However, creativity and CCIs are not strategically perceived as key issues of economic and social development. They are also insufficiently perceived in the analysed documents as an integral part of the innovation process, whereby the promotion of innovations occurs very frequently due to the fact that innovations are perceived as one of the major factors affecting regional development in the Czech Republic (Regional Development Strategy of the Czech Republic). However, compared to the analysis of strategic documents executed in 2009, the CCIs theme is mentioned in most of the documents. Several documents list measures to enhance their growth and to link to other sectors (Economic Growth Strategy, the National Development Plan, Digital Czechia v. 2.0, Competitiveness Strategy of the Czech Film Industry, Concept of Support and Development of Czech Cinematography, the National Cultural Policy, Concept of More Effective Support of Art, etc.). Regarding the ESIF draft operational programmes, we must conclude that they do not contain too many specific references to CCIs support. However, we can hope that the programme documents are characterised by a high degree of generality and that, in future, more space can be defined to support CCIs, based on the discussions of the Ministry of Culture and other relevant authorities with other relevant ministries. Based on studies concerning the possibility of using SF to support CCIs and on the basis of the current ongoing research of the needs of individual CCIs, which are part of the Mapping research project, we can provide a more detailed breakdown 293 of support topics according to the Common Strategic Framework. Of the 11 topics recommended for support under the ESIF, according to the European Commission document, Elements for a Common Strategic Framework for 2014–20209 , the following topics were identified as important for CCIs, for which specific areas of support were developed that should be promoted in negotiating support for CCIs from ESIF programmes at the level of the Czech Republic:10 1. Strengthening research, technological development and innovations • Support of infrastructure and incubation services: co-working centres (hubs), creative incubators (also at high schools), support of human resource infrastructure and development • Support of cooperation between universities as research organisations with other sectors • Support of research and innovation (market research, consumer/audience research, mapping needs, evaluation – benchmarking, utilisation of ICT) • Support of interpenetration of innovations of CCIs areas with other sectors (e.g. health care, engineering, etc.) • General promotion of international collaboration in science and research • Support of creative research 3. Increasing the competitiveness of SMEs: • Capacity building: counselling and education to acquire competencies in the areas of strategic business planning, marketing, management, project management, finance, market knowledge, ICT, intellectual property rights, language skills, etc., support of providers (umbrella, professional and technical organisations, agencies, managers, agents, curators etc.) that are able to provide the CCIs representatives with adequate presentation, financing, marketing, sales of products and services, support of incubation services within creative incubators • Support of start-ups for CCIs • Support of clusters — linking the business sector with other sectors, linking the creative sector (design, architecture etc.) and the broader business sector • Export and internationalisation (support of participation in international fairs, festivals, etc., support of international cooperation and participation in international projects) 9 Elements for a Common Strategic Framework. Available at: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/ Fondy-EU/2014-2020/Navrhy-novych-narizeni-kohezni-politiky-pro-obdobi/Prvky-Spolecneho- strategickeho-ramce-pro-obdobi-20 10 Topics are ranked according to relevance with the number of the topic according to the original document 294 • Access to finances: the system of bank guarantees, support of new methods of financing (financial engineering) • Modern technologies, including software — equipment (sound studios, dance studios, etc., film post-production, museums, gaming industry, theatres), new distribution models using ICT, favourable loans, leasing • Support of training of non-creative entrepreneurs in the field of creative innovation • Support of the use of methods and techniques from the field of cultural and creative industries in other sectors (e.g. artists and other cultural actors in organisations and companies) in order to increase their competitiveness 10. Investing in education, skills and lifelong learning: • Support of alternative teaching methods aimed at the development of individual creativity • Increasing the participation and involvement of students in artistic activities and increasing awareness of pupils and students of the artistic disciplines • Targeted linking of cultural education with technological and economic education — (experimental art laboratories, new teaching fields, such as education of video game and special visual effect developers for film or strategic design and design management) • Targeted linking of cultural education with a thorough mastery of business and entrepreneurial skills • Encouraging creative partnership (the involvement of artists and intermediaries of educational projects) • Support of projects bringing together art schools and private sector businesses (consulting services, scholarships, vouchers, internships, mentoring, coaching) • Support of partnerships between various levels of art schools • Support of partnerships between art schools and public and non-profit institutions • Promotion and improvement of education in the field of arts management • Education of persons, such as administrators, marketers, managers, production managers • Fostering intercultural competences • Lifelong learning promotion and improvement of education of people working in non-creative professions in the area of creative industries, e.g. administrators, marketers, managers, production managers, etc. 8. Promoting employment and supporting labour mobility • Support of further education in cultural organisations (language courses, marketing, management, knowledge of information and communication technologies, etc.) 295 • Retraining courses (new courses and extending the possibility of completion of the retraining courses) • Support of networks and umbrella organisations, including support of their internationalisation (those networks that cannot be supported within the support of competitiveness) • Support of mobility grant programmes in order to ensure better access to foreign markets • Promotion of international exchanges and collaboration, international internships 2. Improving access to information and communication technologies, their utilisation and quality • Digitization and archiving of cultural content • Development of ICT products and services with cultural content to be used in education and tourism • Support of educational projects focused on computer literacy • Support of educational projects aimed at protecting copyright in the Internet environment 4. Supporting the transition to a low-carbon economy in all sectors • Support of cultural projects aimed at promoting the importance of a low-carbon economy and the support of environmentally friendly projects • Support of innovation in architecture (new materials, energy efficiency) and design • Support of energy-efficient modernisation of cultural infrastructure (e.g. reconstruction of buildings with regard to reducing emissions, reconversion for cultural purposes of buildings originally serving other purposes) 5. Support of adaptation to climate change, prevention and management of risks • Support of cultural projects aimed at promoting adaptation to climate change. • Research and innovation regarding the care of cultural monuments 9. Promoting social inclusion and combating poverty • Support of cultural projects aimed at socially excluded groups and individuals • Support of projects aimed at developing intercultural dialogue • Support of projects of revitalisation of deprived areas and urban regeneration 296 11. Strengthening institutional capacity and efficient public administration • Increasing awareness — promotion of the importance and potential of CCIs for growth, employment and competitiveness • Support of mapping, analysis, strategies • Support of cooperation across departments and different types of entities and representatives of the public, private, academic and non-profit sectors, umbrella and professional organisations, etc. (development of platforms, working groups, etc.) • Support of projects focused on capacity building for national and regional organisations and non-profit entities • Support of projects focused on management, efficiency, optimisation of legal forms and evaluation of cultural organisations (benchmarking) • Support of thorough research and evaluation of the utilisation of structural funds for culture and CCIs in the period 2007–2014. Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR Vymezení, kvantitativní mapování a strategické dokumenty I. svazek Autoři: Eva Žáková, Pavel Bednář a kolektiv Odpovědný redaktor: Eva Žáková, Tereza Raabová Jazykový redaktor: Jana Křížová, Petr Lehečka Citace: Lucie Bartoňová, Jana Křížová, Petr Lehečka Vydal Institut umění – Divadelní ústav v Praze v roce 2015 1. vydání Neprodejné ISBN 978-80-7008-332-1 (pdf) ISBN 978-80-7008-333-8 (epub) Číslo publikace IDU 673