Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 Ústí nad Labem, květen 2014 Katedra regionálního a lokálního rozvoje, Fakulta sociálně ekonomická Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 1 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 Na realizaci průzkumu se podílely tyto instituce: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřad práce České republiky – krajská pobočka v Brně Výzkumnou zprávu zpracovali: RNDr. Václav Novák, Ph.D. RNDr. Bc. Šárka Palcrová Mgr. Tomáš Krejčí Bc. Marek Kaftan Bc. Danuše Romanová Bc. Pavel Vrba Ústí nad Labem, květen 2014 Katedra regionálního a lokálního rozvoje, Fakulta sociálně ekonomická Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 2 OBSAH: OBSAH:................................................................................................................................2 1. Úvod ..................................................................................................................................3 2. Zaměstnanost v Jihomoravském kraji.............................................................................4 2.1. Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let 2000-2013 ........................................4 3. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji ..............................................................11 3.1. Vývoj situace na trhu práce v období let 2000-2013....................................................11 3.2. Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech 2007-2013 ..................................................................................................................................14 3.3. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání ....................................................................18 3.4. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2013 ...........................................20 3.5. Situace na trhu práce ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností .................23 3.6. Postavení Jihomoravského kraje v mezikrajovém srovnání k 31. 12. 2013..................26 4. Výsledky dotazníkového šetření.....................................................................................29 4.1. Hlavní parametry provedeného průzkumu...................................................................29 4.2. Struktura zaměstnanosti podle pohlaví pracovníků v odvětvích NH ............................32 4.3. Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků v odvětvích NH..........................................................................................................35 4.4. Struktura zaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (CZ-ISCO).................................37 4.5. Struktura zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů..............................39 4.6. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů ............41 4.7. Struktura zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti..................................................42 4.8. Struktura zaměstnanosti pracovníků zaměstnaných na zkrácený pracovní úvazek .......48 4.9. Vývoj struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2013 ............................50 4.10. Požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol......................53 4.11. Spolupráce ekonomických subjektů se středními školami a veřejnými výzkumnými institucemi (vč. vysokých škol) ..................................................................................56 4.12. Očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2014.........................58 4.13. Stav a očekávaný vývoj počtu agenturních zaměstnanců...........................................61 5. Zhodnocení změn na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2008 až 2013..........64 6. Závěr ...............................................................................................................................68 3 1. Úvod V průběhu prvního čtvrtletí roku 2014 realizoval Úřad práce České republiky - krajská pobočka v Brně ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni 31. 12. 2013. Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již podvanácté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003 až 2012).Nově byly do šetření zavedeny dotazy na počet pracovníků ve výzkumu a vývoji, znovu (naposledy v šetření k 31. 12. 2008) byla položena otázka na spolupráci zaměstnavatelů se středními školami a poprvé také na spolupráci s veřejnými výzkumnými institucemi včetně vysokých škol, tentokrát konkrétně v oblasti výzkumu a vývoje. Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo: 1) Podrobně analyzovat strukturu a vývoj zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2013 dle standardních ukazatelů a porovnat ji s údaji za celou Českou republiku. 2) Provést hodnocení predikce počtu zaměstnanců z konce roku 2012 a charakterizovat očekávaný vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2014 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích. 3) Analyzovat stav a očekávaný vývoj počtu agenturních zaměstnanců a charakterizovat požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol. Účelem celého průzkumu zaměstnanosti pak bylo zpracovat podrobnou analýzu trhu práce v Jihomoravském kraji, která by se pomocí standardních ukazatelů, běžně používaných v členských státech Evropské unie, věnovala vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji po roce 2000. Důraz byl přitom dán na období po roce 2008, kdy se v ČR začaly výrazně projevovatdopady světové ekonomické krize. Sběr dotazníků provedla krajská pobočka Úřadu práce České republiky v Brně. Fakultasociálně ekonomická UJEP byla pověřena vložením informací z jednotlivých dotazníků do digitální databáze, doplněním neúplných, ale zjistitelných údajů, vyhodnocením dotazníkového šetření a sepsáním výsledného dokumentu. Situace na trhu práce se v Jihomoravském kraji až do poloviny roku 2013tradičně mírně zlepšovala, ale ve druhé polovině roku se začala opět postupně zhoršovat, což se negativně projevilo v celé řadě ukazatelů. Začátek roku 2014 byl pak na úrovni celé ČR, ale i v Jihomoravském kraji obdobím, kdy bylo dosaženo nejvyššího počtu uchazečů o zaměstnání od počátku devadesátých let. Předkládaná zpráva využívá jednak oficiálnídata Českého statistického úřadu (zejména Výběrové šetření pracovních sil) a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky a jednak výsledků zmíněného dotazníkového šetření, které zachycuje řadu informací, jež oficiální statistiky nesledují. Společně s předkládanou zprávou byla zpracovatele sestavena i přehledná databáze ekonomických subjektů působících v Jihomoravském kraji, které se průzkumu zúčastnily, stručná verze výsledné zprávy, průřezová prezentace zaměřená na nejdůležitější závěry a především sada kartografických výstupů zaměřená mj. na změnu situace na trhu práce v okresechod roku 2008 (nezaměstnanost, počet uchazečů a volných míst, počet nezaměstnaných absolventů apod.), na charakteristiku aktuální situace na trhu práce ve správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem, ale také na úroveň zaměstnanosti všech odvětví zpracovatelského průmyslu dle velikostních kategorií a vlastnictví podniků až do úrovně jednotlivých obcí. 4 2. Zaměstnanost v Jihomoravském kraji 2.1. Vývoj zaměstnanosti a její struktury v období let 2000-2013 Na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) je možné charakterizovat změny v hospodářství Jihomoravského kraje, k nimž došlo mezi roky2000 a 2013. Ještě v roce 2000 bylo dle výsledů VŠPS v hospodářství Jihomoravského kraje zaměstnáno 521,3 tis. osob (roční průměry), což činilo 11,0 % všech zaměstnaných v České republice. Nejvíce pracovníků soustřeďoval třetí (terciární) sektor ekonomiky kraje (290,8 tis., tj. 55,8 % všech zaměstnaných). Podíl osob zaměstnaných ve službách na úrovni celé České republiky byl téměř totožný (55,6 %). Více než 200 tis. osob pracovalo také ve druhém (sekundárním) sektoru (202,5 tis., tj. 38,9 %). Ani v tomto případě se hodnota výrazně nelišila od celorepublikového průměru (39,5 %). Vzhledem k poloze a příznivým podmínkám pro zemědělskou výrobu byl v Jihomoravském kraji lehce nad celorepublikovým průměrem zastoupen první (primární) sektor, ve kterém pracovalo 27,9 tis. zaměstnanců, tj. 5,4 %. Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2000 Sektory a odvětví (CZ-NACE) Česká republika Jihomoravský kraj tis. relativně tis. relativně I. sektor 231,1 4,9 27,9 5,4 II. sektor 1 869,5 39,5 202,5 38,9 průmysl 1 412,7 29,9 150,4 28,8 těžba a dobývání 70,0 1,5 3,1 0,6 zpracovatelský 1 239,8 26,2 137,1 26,3 výroba a rozvod energií 61,4 1,3 6,0 1,2 zásobování vodou, odpady 41,5 0,9 4,1 0,8 stavebnictví 456,8 9,7 52,2 10,0 III. sektor 2 631,0 55,6 290,8 55,8 obchod 599,4 12,7 65,2 12,5 doprava a skladování 328,5 6,9 27,2 5,2 ubytování, stravování a pohostinství 156,5 3,3 13,8 2,7 informační a komunikační činnosti 98,5 2,1 11,1 2,1 peněžnictví a pojišťovnictví 100,4 2,1 10,6 2,0 činnosti v oblasti nemovitostí 26,7 0,6 2,0 0,4 profesní, vědecké a technické činnosti 144,3 3,0 19,9 3,8 administrativní a podpůrné činnosti 97,7 2,1 11,7 2,2 veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení 333,1 7,0 38,0 7,3 vzdělávání 301,1 6,4 42,3 8,1 zdravotnictví a sociální péče 285,3 6,0 32,2 6,2 kulturní, zábavní a rekreační činnost 70,8 1,5 6,0 1,1 ostatní činnosti 88,6 1,9 10,9 2,1 celkem 4 731,6 100,0 521,3 100,0 Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2012, ČSÚ, 2013 Výrazné rozdíly mezi Jihomoravským krajem a ČR nebyly zaznamenány ani v případě sekundárního sektoru, takže např. podíl osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu byl téměř totožný a dosahoval 26 %. I přes lokalizaci druhého největšího města České republiky přesahoval ještě v roce 2000 v Jihomoravském kraji sektor služeb průměrné republikové hodnoty jen velice mírně. Z terciárního sektoru lze upozornit na vyšší zastoupení odvětví 5 "profesní, vědecké a technické činnosti" v kraji, které však ani zde, ani v celé ČR nezaměstnávalo více než 5 % zaměstnanců, a také na vzdělávání. Naopak méně významná byla v Jihomoravském kraji oproti ČR zaměstnanost v odvětví „doprava a skladování“ a také „ubytování, stravování a pohostinství“. V roce 2013 pracovalo ve všech sektorech hospodářství Jihomoravského kraje 556,4 tis. osob, což představovalo 11,3 % všech pracujících v ČR. Ve srovnání s rokem 2000 tedy celkový počet pracovníků v národním hospodářství kraj vzrostl, a to o 6,7 % (v ČR o 205,3 tis., tj. o 4,3 %). Primární sektor ekonomiky zaměstnával v Jihomoravském kraji již pouze 16,1 tis. osob (oproti roku 2000 pokles o více než 40 %), tj. 2,9 % z celkového počtu pracovníků a jeho postavení v zaměstnanosti kraje bylo ve srovnání s republikou již podprůměrné (v ČR pokles představoval 35 % a podíl v roce 2013 činil již pouze 3,0 %). Tab. 2: Struktura zaměstnanosti v ČR a v Jihomoravském kraji podle odvětví ekonomiky v roce 2013 Sektory a odvětví Česká republika Jihomoravský kraj tis. relativně tis. relativně I. sektor 149,6 3,0 16,1 2,9 II. sektor 1 851,9 37,5 196,6 35,3 průmysl 1 431,6 29,0 149,5 26,9 těžba a dobývání 41,1 0,8 2,5 0,4 zpracovatelský 1 285,3 26,0 134,1 24,1 výroba a rozvod energií 54,0 1,1 5,5 1,0 zásobování vodou, odpady 51,3 1,0 7,4 1,3 stavebnictví 420,3 8,5 47,1 8,5 III. sektor 2 935,4 59,5 343,7 61,8 obchod 610,0 12,4 65,0 11,7 doprava a skladování 304,2 6,2 29,2 5,3 ubytování, stravování a pohostinství 179,9 3,6 20,0 3,6 informační a komunikační činnosti 140,9 2,9 21,8 3,9 peněžnictví a pojišťovnictví 138,4 2,8 16,8 3,0 činnosti v oblasti nemovitostí 49,1 1,0 3,0 0,5 profesní, vědecké a technické činnosti 222,5 4,5 26,4 4,7 administrativní a podpůrné činnosti 130,4 2,6 15,8 2,8 veřejná správa a obrana, soc. zabezpečení 318,3 6,4 38,5 6,9 vzdělávání 325,1 6,6 43,8 7,9 zdravotnictví a sociální péče 341,9 6,9 38,6 6,9 kulturní, zábavní a rekreační činnost 80,9 1,6 10,5 1,9 ostatní činnosti 93,8 1,9 14,1 2,5 celkem 4 936,9 100,0 556,4 100,0 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2013, …, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013, 2014, vlastní výpočty Sekundér akumuloval i kvůli dopadům ekonomické krize v Jihomoravském kraji v roce 2013 průměrně již méně než 200 tis. osob (přesně se jednalo o 196,6 tis. osob) a jeho podíl na celkové zaměstnanosti kraje činil 35,3 %; jeho význam pro ekonomiku Jihomoravského kraje tak byl o něco nižší než v měřítku celé ČR (37,5 %). Oproti roku 2000 došlo k poklesu absolutního počtu pracovníků sekundéru v kraji o 2,9 %, v ČR pouze o 0,9 %. O výraznější specializaci kraje na některé ze základních odvětví průmyslu nelze hovořit. V celé ČR ve 6 srovnání s rokem 2000 vzrostl dle VŠPS počet pracujících ve zpracovatelském průmyslu, a to o 45,5 tis., tj. o 3,7 % (v kraji poklesl o 3 tis., tj. 2,2 %). Stavebnictví vykázalo v Jihomoravském kraji totožný podíl (8,5 %) na celkové zaměstnanosti jako celá Česká republika. Od roku 2000 však počet zaměstnanců ve stavebnictví klesl na republikové i krajské úrovni, a to výrazněji v kraji (o 9,8 %) než v ČR (o 8,0 %). Zřetelně největší počet zaměstnanců v Jihomoravském kraji byl v roce 2013 koncentrován do terciéru (343,7 tis., tj. 61,8 %), což zapříčinilo, že podíl na celkové zaměstnanosti kraje byl o 2,3 procentního bodu vyšší než republikový průměr. Ve srovnání s rokem 2000 počet zaměstnanců vzrostl o 52,9 tis., tj. 18,2 % (v ČR o 11,6 %). Oproti celé ČR mělo v Jihomoravském kraji v roce 2013 významnější postavení opět zejména odvětví „informačních a komunikačních činností“, na něž se kraj stále více specializuje, a také „vzdělávání“ a „veřejná správa“. Naopak méně zastoupené zůstalo odvětví „doprava a skladování“ a zanedbatelný podíl byl také v odvětví „činnosti v oblasti nemovitostí“. Obr. 1: Změny ve struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví 0 20 40 60 80 100 120 140 160 zemědělství průmysl stavebnictví obchod dopravaa skladování pohostinství inf.akom. činnosti peněžnictví nemovitosti profesní činnosti administrativní činnosti veřejnáspráva vzdělávání zdravotnictví kulturní činnost ostatní činnosti Početzaměstnanců(tis.) 2000 2013 Pramen: Trh práce v České republice 1993 - 2012, ČSÚ, 2013, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2013, …, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013, 2014, vlastní výpočty Absolutní počet pracovníků se ve srovnání s rokem 2000 zvýšil ve všech odvětvích terciéru s výjimkou obchodu. Výrazně se zlepšila pozice subjektů působících v odvětví „kulturních, zábavních a rekreačních činností“ (nárůst absolutního počtu zaměstnaných o 75 %). Další změny jsou patrné v případě odvětví „informační a komunikační činnosti“, v nichž se počet pracujících téměř zdvojnásobil. O více než polovinu vzrost počet pracujících také v odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (o 58 %) a téměř o polovinu (47 %) v odvětví „činnosti v oblasti nemovitostí“. Také odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ zaznamenalo od roku 2000 relativně vysoký nárůst, a to o 44 %. V ostatních odvětvích terciéru vzrostl počet pracujících o méně než dvě pětiny. Je však nutné konstatovat, že údaje o odvětvové struktuře zaměstnanosti vycházející z Výběrového šetření pracovních sil nejsou zcela adekvátní a nepostihují zaměstnanost do 7 úrovně krajů příliš spolehlivým způsobem. Jedná se totiž, jak je již z názvu patrné, o výběrové šetření a z jeho výsledků jsou pak dopočítávány hodnoty za celou populaci. Například ve 4. čtvrtletí 2013 byla velikost zkoumaného vzorku zhruba 24 tis. bytů na území celé České republiky (tj. necelých 0,6 % všech trvale obydlených bytů). Šetřeno tak bylo více než 55 tis. respondentů všech věkových skupin (z toho 47 tis. ve věku 15 let a více). V Jihomoravském kraji šlo o 2 210 domácností a o 4 814 osob starších 15 let. Některé změny mezi jednotlivými čtvrtletími či roky jsou tak více či méně způsobeny zvolenou metodikou VŠPS, než změnou skutečného stavu. To dokládá i následující podkapitola, která sleduje vývoj zaměstnanosti dle výsledků VŠPS v letech 2009–2013. 2.2. Podrobnější analýza změn v období 2009-2013 V úvodu této podkapitoly je možné konstatovat, že ani během ekonomické krize nedocházelo ve vývoji zaměstnanosti k tak radikálním změnám, jako tomu bylo v období ekonomické transformace. Zaměstnanost v primárním sektoru se na úrovni kraje ani ČR již téměř neměnila a podíl zaměstnanosti byl přibližně 3 % po celé sledované období. Avšak zatímco ještě v roce 2008 byl podíl zaměstnaných v sekundéru v kraji o něco vyšší než v ČR a naopak podíl III. sektoru nižší než v ČR, tak již v roce 2009 byla situace opačná. Až do konce sledovaného období zůstal podíl sekundéru na celkové zaměstnanosti v kraji na nižší úrovni než v ČR a přiblížil se 35 %. V případě terciéru se kraj udržoval nad úrovní celé ČR, přičemž v roce 2013 již sektor služeb překračoval v kraji 60% hranici, kdežto v ČR zůstával stále pod ní. Následující obrázek zachycuje vývoj zaměstnanosti ve dvou hlavních sektorech ekonomiky v posledních pěti letech. Obr. 2: Vývoj zaměstnanosti ve II. a III. sektoru národního hospodářství v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2009–2013 30,0 35,0 40,0 45,0 50,0 55,0 60,0 65,0 2009 2010 2011 2012 2013 Rok Podíl(v%) JMK - II. sektor ČR - II. sektor JMK - III. sektor ČR - III. sektor Pramen: Trh práce v České republice 1993-2012, ČSÚ, 2013, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2013, …, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013, 2014, vlastní výpočty 8 Tab. 3: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle odvětví v období 2009-2013 (v tis.) Sektory a odvětví 2009 2010 2011 2012 2013 Index 2013/2009 I. sektor 13,8 15,7 15,4 15,7 16,1 116,6 II. sektor 197,7 190,1 192,5 199,4 196,6 99,4 průmysl 139,0 138,0 145,7 152,8 149,5 107,5 těžba a dobývání 2,1 1,7 2,3 1,7 2,5 121,2 zpracovatelský 126,3 124,7 133,3 140,3 134,1 106,2 výroba a rozvod energií 6,4 6,9 5,8 5,6 5,5 85,1 zásobování vodou, odpady 4,2 4,7 4,2 5,2 7,4 175,7 stavebnictví 58,7 52,1 46,8 46,6 47,1 80,2 III. sektor 318,1 326,1 325,8 322,6 343,7 108,0 velkoobchod a maloobchod 64,1 63,6 64,2 64,5 65,0 101,4 doprava a skladování 32,5 36,1 37,5 32,5 29,2 89,9 ubytování, stravování a pohostinství 17,0 20,1 17,2 18,0 20,0 117,8 informační a komunikační činnosti 17,0 14,7 15,3 16,3 21,8 128,3 peněžnictví a pojišťovnictví 11,7 12,4 14,2 14,1 16,8 144,1 činnosti v oblasti nemovitostí 3,7 3,5 4,3 4,1 3,0 80,5 profesní, vědecké a technické činnosti 26,4 32,4 30,6 25,4 26,4 100,1 administrativní a podpůrné činnosti 13,7 10,1 12,9 14,0 15,8 115,7 veřejná správa a obrana 36,4 38,8 36,4 34,4 38,5 105,7 vzdělávání 36,7 32,7 35,0 40,2 43,8 119,2 zdravotní a sociální péče 39,1 38,5 39,8 39,3 38,6 98,8 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 8,4 9,0 8,5 9,4 10,5 125,4 ostatní činnosti 11,4 14,2 10,0 10,5 14,1 123,8 celkem 529,7 531,8 533,7 537,7 556,4 105,0 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2012, ČSÚ, 2013, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2013, …, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013, 2014, vlastní výpočty Z údajů VŠPS prezentovaných v předchozí tabulce dále vyplývá, že počet zaměstnaných v Jihomoravském kraji se mezi lety 2009 a 2013 zvýšil o 26,7 tis. osob (tj. o 5,0 %). Až do roku 2012 se jednalo o pozvolný velmi mírný nárůst a ke „skokovitému“ zvýšení došlo v roce 2013 (o 18,7 tis., tj. ,5 %), což by naznačovalo ukončení ekonomické krize nebo alespoň oživení některých odvětví. Vývoj v jednotlivých sektorech však nebyl stejný. Počet pracujících v primární sféře ekonomiky se ve sledovaném období poněkud zvýšil (celkem o 16,6 %), a to především mezi roky 2009 a 2010 (o 13,7 %).V sekundéru se mírně snížil (o 1,1 tis. osob, tj. 0,6 %) a v terciéru o 25,6 tis. osob vzrostl, nejvýrazněji opět v roce 2013 (o 6,5 %; v letech 2011 a 2012 zaznamenal ještě mírný meziroční pokles). V sekundárním sektoru se odlišně vyvíjel stav zaměstnanosti v průmyslu a ve stavebnictví. Průmysl zaznamenával v letech 2010–2012 každoroční mírný nárůst počtu pracovníků, avšak v roce 2013 počet zaměstnaných v průmyslu mírně klesl (o 3,3 tis., tj. 2,2 %), což měl dle VŠPS „na svědomí“ zpracovatelský průmysl (pokles o 6,2 tis., tj. 4,4 %). Oproti tomu počet pracovníků ve stavebnictví mezi lety 2009 a 2012 klesal a v roce 2013 mírně vzrostl, přesto se za celé sledované období snížil o 11,6 tis., tj. o téměř pětinu pracujících. Spíše za statistickou chybu vyplývající z metodiky prováděného šetření, a to především z omezeného souboru respondentů, lze považovat výkyvy v počtu zaměstnanců těžebního průmyslu. Obdobně lze mít určité pochybnosti o vývoji počtu pracovníků v odvětví výroby a rozvodu energií a vody (pokles o téměř tisíc osob) a pravděpodobně také avizované zvýšení počtu pracovníků v roce 9 2013 v odvětví „zásobování vodou, odpady“ meziročně o 2,2 tis. (42,3 %) zřejmě nebude příliš reálné, nicméně je možné uznat, že počet zaměstnanců v tomto perspektivním odvětví (především oblast nakládání s odpady) může reálně zaznamenávat vzestup. Z dílčích odvětví terciárního sektoru vzrostl v období 2009–2012 v Jihomoravském kraji nejvíce počet zaměstnanců vodvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“, a to o 5,1 tis. (o 44,1 %), z toho nejvíce v posledním roce (o 2,7 tis., tj. téměř o pětinu), což je opět spíše nereálné, neboť není znám finanční ústav, který by významně zvýšil počet svých zaměstnanců v Jihomoravském kraji. Větší než pětinový nárůst počtu zaměstnanců zaznamenala od roku 2009 ještě další 3 odvětví služeb, a to „informační a komunikační činnosti“ (nárůst o 4,8 tis., tj. 28,3 %), „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“ (o 2,1 tis., tj. 25,4 %) a „ostatní činnosti“ (2,7 tis., tj. 23,8 %). Pokles počtu zaměstnanců vykázalo odvětví „doprava a skladování“ (o 3,3 tis., tj. 10,1 %), činnosti v oblasti nemovitostí (0,7 tis., tj. 19,5 %) a také „zdravotnictví a sociální péče“ (pouze o 0,5tis. osob, tj. 1,2 %). Lze tedy opět zopakovat, že i v posledních letech se dále projevovala v Jihomoravském kraji spíše stagnace zpracovatelského průmyslu a také terciarizace, kterou navíc umocňuje přítomnost města Brna a jeho nejbližšího zázemí. Tab. 4: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (JMK) a České republice v období 2009-2013 (v %) Sektory a odvětví 2009 2010 2011 2012 2013 JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR JMK ČR I. sektor 2,5 3,0 2,8 3,0 2,9 2,9 3,3 3,2 2,9 3,0 II. sektor 35,4 37,9 36,3 38,3 36,1 38,4 37,5 37,9 35,3 37,5 průmysl 24,6 27,6 27,3 29,3 27,4 29,7 28,9 29,2 26,9 29,0 těžba a dobývání 0,4 1,1 0,3 1,0 0,4 0,9 0,3 0,9 0,4 0,8 zpracovatelský 23,8 25,2 23,4 25,4 25,0 26,5 26,1 26,7 24,1 26,0 výroba a rozvod energií 1,2 1,2 1,3 1,2 1,1 1,2 1,0 1,0 1,0 1,1 zásobování vodou, odpady 0,8 1,1 0,9 1,0 0,8 1,1 1,0 0,9 1,3 1,0 stavebnictví 10,8 10,2 9,0 9,1 8,7 8,8 8,6 8,6 8,5 8,5 III. sektor 62,1 59,1 61,0 58,7 61,0 58,6 59,2 58,9 61,8 59,5 velkoobchod a maloobchod 12,2 12,9 11,6 12,0 12,4 12,5 11,4 12,0 11,7 12,4 doprava a skladování 6,5 6,8 7,1 6,7 6,6 6,6 5,4 6,2 5,3 6,2 ubytování, stravování a pohostinství 3,3 3,9 3,6 3,9 3,1 3,7 3,5 3,5 3,6 3,6 informační a komunikační činnosti 3,2 2,6 2,9 2,9 2,5 2,9 3,3 2,5 3,9 2,9 peněžnictví a pojišťovnictví 2,1 2,1 2,4 2,4 2,5 2,5 2,4 2,9 3,0 2,8 činnosti v oblasti nemovitostí 0,5 0,8 0,7 0,9 0,8 0,9 0,9 1,0 0,5 1,0 profesní, vědecké a technické činnosti 5,6 4,1 6,2 4,0 5,1 4,1 4,1 4,4 4,7 4,5 administrativní a podpůrné činnosti 2,5 2,2 2,1 2,4 2,5 2,3 2,7 2,4 2,8 2,6 veřejná správa a obrana 7,2 6,8 6,8 6,7 6,6 6,3 6,7 6,3 6,9 6,4 vzdělávání 6,8 6,1 6,0 6,0 7,5 6,3 7,6 6,6 7,9 6,6 zdravotní a sociální péče 7,7 6,9 7,2 6,9 7,7 6,7 6,9 6,9 6,9 6,9 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 1,8 1,6 1,6 1,7 1,4 1,7 1,6 1,6 1,9 1,6 ostatní činnosti 2,7 2,2 2,9 2,3 2,3 2,2 2,8 2,5 2,5 1,9 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Trh práce v České republice 1993-2012, ČSÚ, 2013, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 1. čtvrtletí 2013, …, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013, 2014, vlastní výpočty Tabulka 4 zachycuje relativní zastoupení jednotlivých sektorů a odvětví v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2009–2013. I přes vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu 10 už byl v posledních letech podíl pracujících v zemědělství a lesnictví v Jihomoravském kraji nižší než na úrovni celé ČR, avšak v roce 2011 se tyto podíly vyrovnaly a v roce 2012 dokonce vykázal vyšší podíl Jihomoravský kraj. Hodnoty jsou však velmi nízké a opět se může jednat o vliv metodiky. Význam průmyslu se během posledních let v Jihomoravském kraji postupně zvyšoval až do roku 2012, ale zůstával na nižší úrovni než v ČR, a to i v roce 2013, kdy klesl na 26,2 %, kdežto v ČR se udržel těsně pod hranicí 30 %. Význam stavebnictví za posledních pět let poklesl obdobně jako v ČR z více než deseti na 8,5 %. Sektor služeb klesl v kraji pod hranici 60 % pouze v roce 2012, kdežto v celé ČR tuto hranici směrem nahoru nepřekročil za celé sledované období. Z odvětví sektoru služeb má v Jihomoravském kraji dlouhodobě vyšší podíl na celkové zaměstnanosti než v ČR odvětví vzdělávání (ve sledovaných letech zaměstnávalo 6,0 – 7,9 % pracujících, zatímco v ČR to bylo maximálně 6,6 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (podíl v Jihomoravském kraji 4,1 - 6,2 %, v ČR maximálně 4,4 %), avšak rozdíl se dle výsledků VŠPS snižuje a v posledních dvou letech byl podíl tohoto odvětví v kraji nižší než 5 %. Větší než v ČR byl většinou také podíl pracujících v odvětví zdravotní a sociální péče a v případě informačních a komunikačních činností. Naopak vyrovnané podíly či nižší podíl pro Jihomoravský kraj zaznamenala odvětví obchodu, dále doprava a skladování a činnosti v oblasti nemovitostí. U některých odvětví se však jedná o velmi malé hodnoty, resp. o velmi malé rozdíly a opět mohou být způsobeny spíše metodikou šetření než reálnou situací. Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele z hlediska počtu pracovníků patří v Jihomoravském kraji především organizace z odvětví zdravotní a sociální péče, vzdělávání, veřejné správy a obrany a přes pravidelný úbytek počtu zaměstnanců i subjekty z odvětví dopravy a skladování. Často se jedná o subjekty působící pouze na území města Brna, resp. naprostá většina jejich zaměstnanců vykonává svou práci na území krajského města. Mezi subjekty, z nichž zaměstnává na území Jihomoravského kraje každý alespoň tisíc osob, se nacházejí jen čtyři průmyslové firmy, přičemž tři spadají svojí výrobní činností do elektrotechnického průmyslu a čtvrtá je řazena do ostatního zpracovatelského průmyslu. Od roku 2009 je tak v celém Jihomoravském kraji největším zaměstnavatelem Fakultní nemocnice Brno, která si dlouhodobě udržuje jako jediný subjekt více než 5 tis. pracovníků. Tuto hranici v roce 2013 překročila také Masarykova univerzita. Nad 4 tis. zaměstnanců má trvale Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje. Více než 3 tis. zaměstnanců měly další 4 subjekty. Jedná se o společnost IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o., o Vysoké učení technické v Brně, Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně a Statutární město Brno. Na seznam největších podniků nebyla zařazena Česká pošta, s.p., která již několik let neposkytuje informace o počtu zaměstnanců v Jihomoravském kraji, ale lze odhadnout, že jejich počet se stále pohybuje kolem 3 tis. osob. Nad 2,5 tis. zaměstnanců má dlouhodobě Dopravní podnik města Brna (v posledních letech se jejich počet pohybuje kolem 2,6 tis. osob). Největším průmyslovým podnikem Jihomoravského kraje je společnost Tyco Electronics Czech s.r.o., která sídlí v Kuřimi (okres Brno-venkov), zabývá se elektroprůmyslem a na konci roku 2013 zaměstnávala téměř 2,3 tis. osob, tedy o 300 více než před pěti lety. TOP 10 uzavírá další elektrotechnická společnost ABB, s.r.o., s necelými 2 tis. zaměstnanci. Také tato firma od roku 2009 podstatně zvýšila stav svých pracovníků (o téměř 500). 11 3. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji 3.1. Vývoj situace na trhu práce v období let 2000-2013 Do poloviny roku 1997 se situace na trhu práce v Jihomoravském kraji jevila relativně pozitivně, jelikož se míra nezaměstnanosti pohybovala kolem 3 %, což byla hodnota jen málo odlišná od průměru České republiky. Během ekonomické recese, která celou Českou republiku zasáhla v letech 1997 a 1998, však výrazně vzrostl počet uchazečů o práci a naopak poklesl počet volných pracovních míst. Na přelomu století se však podařilo největší ekonomické problémy vyřešit a situace na trhu práce se zlepšila. Na konci roku 2000 tak hledalo v Jihomoravském kraji zaměstnání 54 tis. osob, což představovalo míru nezaměstnanosti ve výši 9,3 % (tj. o 0,5 procentních bodů vyšší než celorepublikový průměr). Na jednoho uchazeče připadalo 12,3 volných pracovních míst. V několika příštích letech se však počty nezaměstnaných začaly opět zvyšovat (na úrovni Jihomoravského kraje dosáhly vrcholu v roce 2004, v celé ČR už o rok dříve). Tab. 6: Vybrané charakteristiky trhu práce v Jihomoravském kraji a ČR v letech 2000–2013 (k 31. 12.)1 Rok Jihomoravský kraj Česká republika uchazeči VPM MN U/VPM PNO uchazeči VPM MN U/VPM PNO 2000 54 003 4 396 9,3 12,3 - 457 369 52 060 8,8 8,8 - 2001 55 139 3 720 9,7 14,8 - 461 923 52 084 8,9 8,9 - 2002 63 777 2 905 11,2 22,0 - 514 435 40 651 9,8 12,7 - 2003 65 454 3 128 11,5 20,9 - 542 420 40 188 10,3 13,5 - 2004 66 207 3 448 10,7 19,2 7,8 541 675 51 203 9,5 10,6 7,0 2005 63 692 5 834 10,2 10,9 7,5 510 416 52 164 8,9 9,8 6,6 2006 55 230 7 990 8,8 6,9 6,5 448 545 93 425 7,7 4,8 5,7 2007 44 239 13 725 6,9 3,2 5,2 354 878 141 066 6,0 2,5 4,5 2008 43 063 8 253 6,8 5,2 5,1 352 250 91 189 6,0 3,9 4,5 2009 65 944 3 040 10,6 21,7 8,1 539 136 30 927 9,2 17,4 7,1 2010 69 342 2 955 10,9 23,5 8,5 561 551 30 803 9,6 18,2 7,4 2011 62 722 2 775 9,8 22,6 7,6 508 451 35 784 8,6 14,2 6,8 2012 66 435 2 289 10,4 29,0 8,1 545 311 34 893 9,4 15,6 7,4 2013 71 970 2 262 - 31,8 8,9 596 833 35 178 - 17,0 8,2 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2000– 2013, SSZ MPSV ČR, 2001- 2014 VPM - volná pracovní místa, MN - míra nezaměstnanosti, U/VPM - počet uchazečů na jedno volné místo, PNO podíl nezaměstnaných osob V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie, což se projevilo mimo jiné i zvýšeným zájmem investorů a tudíž vznikem nových pracovních míst (navíc se změnila i metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, která vedla k jejímu snížení). Na konci roku 2004 tak v Jihomoravském kraji hledalo práci 66 tis. osob, což představovalo 19,2 uchazečů na jedno pracovní místo (v případě ČR se už jednalo o první rok, kdy bylo zaznamenáno zlepšení všech analyzovaných ukazatelů). Hospodářství České republiky v následujících letech výrazně rostlo (v letech 2005 až 2007 o více než 5 % HDP), a to mělo samozřejmě vliv i na nezaměstnanost. Už v roce 2006 klesl v Jihomoravském kraji počet uchazečů o práci na 55 tis. osob a v roce 2008 dokonce na 43 tis. osob. Obdobně se vyvíjela i míra nezaměstnanosti v roce 2006 vykázala hodnotu 8,8 %, o dva roky později už jen 6,8 % (tj. o 0,8 procentních 1 Od července 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti, která vedla k jejímu poklesu.Zároveň byl zveřejňován údaj o počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání, který po metodických změnách v roce 2012 umožňuje vypočítat nový ukazatel nezaměstnanosti – podíl nezaměstnaných osob (PNO) zpětně právě až do roku 2004. 12 bodů více než celorepublikový průměr). Podíl nezaměstnaných osob byl v roce 2008 v kraji 5,1 % a v ČR 4,5 %. Výrazně se snížil i počet uchazečů na jedno pracovní místo (nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2007 - 3,2 osoby). Analogický vývoj proběhl i na úrovni celé České republiky, avšak ta vykazovala vždy příznivější výsledky. Ekonomická krize se pochopitelně projevila i v Jihomoravském kraji. Mezi lety 2008 a 2009 se v kraji zvýšil počet uchazečů o práci na 66 tis. osob (tj. nárůst o 23 tis. osob, tj. 53,5 %, v ČR obdobně nárůst o 53,0 %) a míra nezaměstnanosti na 10,6 % (tj. nárůst o 3,8 procentní body, v ČR o 3,2 p.b.).Zároveň dramaticky klesl počet volných pracovních míst – v kraji z více než 8 na 3 tis. (obdobně jako v ČR zhruba o dvě třetiny). Na jedno volné pracovní místo připadalo 21,7 uchazečů (v ČR 17,4). Do konce roku 2010 se situace ještě mírně zhoršila, avšak nárůst už nebyl tak výrazný - 69 tis. uchazečů o práci; míra nezaměstnanosti ve výši 10,9 %; 23,5 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Podobně negativní vývoj proběhl i v rámci celé ČR, hodnoty všech sledovaných ukazatelů však zůstaly opět nižší. Rok 2011 pak znamenal mírné zlepšení. Počet uchazečů o práci se snížil o necelých 7 tis. osob na 63 tis. osob (tj. o 9,5 % stejně jako na úrovni celé ČR); podobně míra nezaměstnanosti poklesla o 1,1 procentního bodu na 9,8 % (v ČR dokonce pod 9 % na 8,6 %), avšak klesl i počet volných míst, takže na jedno volné pracovní místo připadalo stále více než 20 uchazečů (22,6). V ČR celkový počet volných míst vzrostl o více než 5 tis., takže na jedno místo připadalo 14,2 uchazečů. Podíl nezaměstnaných uchazečů činil v kraji 7,6 % a byl nejnižší od roku 2008 (v ČR 6,8 %). Rok 2012 však přinesl v souvislosti s negativním vývojem českého hospodářství zhoršení situace na trhu práce i v Jihomoravském kraji (podle názorů některých odborníků se tak začíná uplatňovat scénář vývoje ekonomické krize ve tvaru písmene „W“). K 31. 12. 2012 tak bylo registrováno v Jihomoravském kraji 66,4 tis. uchazečů o práci (meziroční nárůst o 3,7 tis. osob, tj. 5,9 %, v ČR o 7,2 %). Míra nezaměstnanosti dosáhla výše 10,4 % (nárůst o 0,6 procentního bodu, v ČR o 0,8 p.b.), počet volných míst opět klesl na necelých 2,3 tis., takže počet uchazečů o jedno volné pracovní místo se zvýšil na 29,0 osob, což bylo dosavadní maximum. Ani na úrovni ČR volných míst nepřibylo, takže na jedno hlášené pracovní místo připadalo 15,6 uchazečů. V případě počtu uchazečů o jedno volné pracovní místo je však třeba zmínit novelu zákona o zaměstnanosti, která od 1. ledna 2012 zrušila povinnost zaměstnavatelů hlásit Úřadu práce ČR volná pracovní místa (to mělo za následek snížení počtu volných pracovních míst v evidenci pracovních úřadů, resp. zvýšení počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo). Situace na trhu práce se zhoršila i v celé České republice, ale sledované ukazatele však stále vykazovaly v Jihomoravském kraji méně příznivé hodnoty. Od ledna 2013 byla míra (registrované) nezaměstnanosti nahrazena novým ukazatelem, a to podílem nezaměstnaných osob (dále také PNO). Ten je však kvůli odlišné definici s původní mírou nezaměstnanosti nesrovnatelný. Lze pouze konstatovat, že vzhledem k tomu, že pracuje s dosažitelnými uchazeči o zaměstnání a obyvateli ve věku 15 až 64 let, dosahuje obecně nižších hodnot, což je patrné i z retrospektivního výpočtu hodnot podílu nezaměstnaných osob v letech 2004 až 2012. V Jihomoravském kraji bylo na konci roku 2013 dosaženo nejvyšších hodnot u všech ukazatelů za celé sledované období. Počet uchazečů dosáhl téměř hranice 72 tis. a meziročně vzrostl o 8,3 % (v ČR se přiblížil 600 tis. a zvýšil se o 9,4 %, tedy ještě výrazněji). Počet volných míst v kraji klesl na 2,2 tis., což bylo doposud nejméně, v ČR se udržel mírně nad hranicí 35 tis. Na jedno místo tak v kraji připadalo téměř 32 uchazečů, což bylo rovněž historicky nejvíce (v ČR 17). Podíl nezaměstnaných osob činil 8,9 %, tedy opět nejvíce za 13 celé sledované období, obdobně jako v celé ČR. Na obou úrovních meziročně vzrostl o 0,8 p.b. Obr. 3: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji a v České republice v letech 2004– 2013 (vždy k 31. 12.) 4,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Podílnezaměstnanýchosob(%) Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2003– 2013, SSZ MPSV ČR, 2004- 2014 Obr. 4: Počet uchazečů o jedno volné pracovní místo v Jihomoravském kraji a České republice v letech 2004–2013 (k 31. 12.) 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Početuchazečůo1volnémísto Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2000– 2013, SSZ MPSV ČR, 2001- 2014 14 3.2. Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v letech 2007- 2013 Situaci na trhu práce lze hodnotit rovněž z hlediska změn ve struktuře uchazečů o zaměstnání. Následující tabulka zachycuje strukturu uchazečů a podíl nezaměstnaných osob podle pohlaví. Mezi registrovanými nezaměstnanými převažovaly na konci let 2007 a 2008 ženy (v roce 2007 dokonce tvořily 54,5 % všech uchazečů), s příchodem ekonomické krize se však situace změnila. Krize totiž silně zasáhla především průmysl a stavebnictví, v nichž ve větší míře pracují muži. To vedlo k tomu, že mezi lety 2009 až 2013 naopak tvořili většinu mezi registrovanými nezaměstnanými právě muži (nejvíce v roce 2010, a to 53,1 %). Přesto je třeba dodat, že ženy mají tradičně na trhu práce ztížené podmínky pro uplatnění, a to z důvodů nižších mezd, opuštění pracovního procesu spojeného s rodičovskou dovolenou či následnou péčí o děti. Tab. 7: Struktura uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti podle pohlaví v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok Celkem Muži Ženy abs. PNO abs. % PNO abs. % PNO 2007 44 239 5,2 20 147 45,5 5,0 24 092 54,5 6,0 2008 43 063 5,1 20 242 47,0 5,0 22 821 53,0 5,7 2009 65 944 8,1 34 684 52,6 8,5 31 260 47,4 7,8 2010 69 342 8,5 36 848 53,1 9,1 32 494 46,9 8,1 2011 62 722 7,6 32 418 51,7 8,0 30 304 48,3 7,6 2012 66 435 8,1 34 049 51,3 8,4 32 386 48,7 8,2 2013 71 970 8,9 37 195 51,7 9,1 34 775 48,3 8,7 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 Nezaměstnanost podle pohlaví lze sledovat i z hlediska podílu nezaměstnaných mužů a žen z celkového počtu obyvatel ve věku 15–64 let. Ten byl v případě žen vyšší než u mužů také pouze v roce 2007 a 2008. Zatímco v letech 2007-2010 představovaly rozdíly 0,7–1,0 procentního bodu, v posledních třech letech se již tolik nelišily (0,2–0,4 p.b.). Poměrně stabilní zůstává struktura uchazečů podle věku. Většina mladých obyvatel se věnuje studiu, proto se podíl uchazečů ve věku do 19 let pohybuje jen v rozmezí 3,5–4,5 %. Velmi nízký je i podíl uchazečů ve věku 60 let a více, protože pokud v tomto věku přijdou o práci, volí poměrně často variantu předčasného důchodu, avšak na druhé straně se prodlužuje hranice věku odchodu do důchodu, proto roste i absolutní počet nezaměstnaných ve věku nad 60 let (mezi roky 2007 a 2013 se zvýšil 2,5krát a jejich podíl vyšplhal na 3,5 %, což je stejně, jako bylo nezaměstnaných mladších 20 let). Zbývající uchazeči o práci jsou rozděleni relativně rovnoměrně do ostatních čtyř věkových kategorií, které však neodpovídají věkové struktuře všech obyvatel Jihomoravského kraje. Na konci roku 2007 byla nejsilnější skupina ve věku 50 – 59 let (27,6 %), avšak její podíl se postupně snižoval až na 22,8 % v roce 2013. Nyní je nejsilnější kategorie 20 – 29 let, přičemž jde o ročníky narozené v letech 1993 – 2002, tedy generace populačně málo zastoupená. Z toho je patrné, že mladí lidé se dlouhodobě na trhu práce uplatňují spíše špatně a řada jich zůstává mezi nezaměstnanými. Jedná se totiž ve značné míře o absolventy bez praxe, kteří patří mezi rizikové skupiny na trhu práce. Věkovou kategorii 30 – 39 let v příštích letech postupně začnou opouštět nejsilnější ročníky narozené v sedmdesátých letech, takže lze očekávat postupné snižování podílu této skupiny a růst významu skupiny následující, i když ta je považována za nejméně problematickou z hlediska věkové struktury (podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 20 %). Průměrný věk registrovaného nezaměstnaného se v letech 2007 až 2013 pohyboval od 38,4 do 40,1 let. 15 Tab. 8: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok do 19 let 20 – 29 let 30 – 39 let 40 – 49 let 50 – 59 let 60 let a více celkem prům. věkabs. % abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 2007 1 829 4,1 9 859 22,3 10 277 23,2 9 078 20,5 12 190 27,6 1 006 2,3 44 239 40,1 2008 1 923 4,5 10 257 23,8 9 982 23,2 8 546 19,8 11 333 26,3 1 022 2,4 43 063 39,6 2009 2 856 4,3 16 953 25,7 15 728 23,9 13 082 19,8 15 889 24,1 1 436 2,2 65 944 39,0 2010 2 681 3,9 17 065 24,6 16 873 24,3 13 884 20,0 17 118 24,7 1 721 2,5 69 342 39,4 2011 2 627 4,2 16 316 26,0 15 253 24,3 12 745 20,3 14 684 23,4 1 097 1,7 62 722 38,9 2012 2 763 4,2 16 988 25,6 15 943 24,0 13 423 20,2 15 485 23,3 1 833 2,8 66 435 38,4 2013 2 497 3,5 18 174 25,3 17 351 24,1 14 936 20,8 16 509 22,8 2 503 3,5 71 970 39,1 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 prům. věk = průměrný věk Také struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání zůstává v Jihomoravském kraji v posledních letech v podstatě stabilní; mírně klesá podíl osob s nejvýše základním vzděláním a roste podíl vysokoškoláků, což jsou však trendy týkající se celé populace. Největší skupinu dlouhodobě tvoří nezaměstnaní se středním vzděláním bez maturity (43,3 % na konci roku 2013), následují uchazeči se středním vzděláním s maturitou (25,7 %), dále nezaměstnaní s ukončeným či neukončeným základním vzděláním (23,4 %) a uchazeči s vysokoškolským vzděláním (7,6 %). Vzdělání lze tedy stále považovat za zásadní faktor při uplatnění se na trhu práce a registrovaní nezaměstnaní s vysokoškolským vzděláním představují suverénně početně nejmenší kategorii mezi uchazeči o zaměstnání. Tab. 9: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolské celkem abs. % abs. % abs. % abs. % 2007 12 002 27,1 19 096 43,2 10 910 24,7 2 231 5,0 44 239 2008 11 313 26,3 18 478 42,9 10 730 24,9 2 542 5,9 43 063 2009 15 483 23,5 29 964 45,4 16 677 25,3 3 820 5,8 65 944 2010 15 820 22,8 31 418 45,3 17 746 25,6 4 358 6,3 69 342 2011 14 736 23,5 27 328 43,6 16 273 25,9 4 385 7,0 62 722 2012 15 672 23,6 29 469 44,4 16 681 25,1 4 613 6,9 66 435 2013 16 866 23,4 31 120 43,3 18 508 25,7 5 476 7,6 71 970 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 SŠ - středoškolské vzdělání Přesnější pohled na nezaměstnanost dle vzdělanostních kategorií poskytuje analýza specifických měr nezaměstnanosti (dle výsledků VŠPS). V případě osob pouze se základním vzděláním představovala specifická míra nezaměstnanosti na konci roku 2013 hodnotu 21,4 %, u osob se středním vzděláním bez maturity byla specifická míra nezaměstnanosti 8,8 %, v případě osob se středním vzděláním s maturitou 6,1 % a u vysokoškoláků pouze 2,6 %. Z toho je jasně patrné, že problém s uplatněním se na trhu práce klesá se zvyšujícím se stupněm vzdělání. Na konci roku 2007 bylo na území Jihomoravského kraje hlášeno 13,7 tis. volných míst, což byl jednoznačně nejvyšší počet míst za posledních více než 20 let. Potom se ale projevila ekonomická krize a volných pracovních míst výrazně ubylo. Mezi lety 2008 až 2010 se jejich počet snížil o 10,7 tis. na zhruba 3 tis. volných míst. Poté se situace sice stabilizovala, ale pokles (i když mnohem pozvolnější) nadále pokračoval. Na konci roku 2013 tak bylo na 16 území Jihomoravského kraje vykázáno 2 262 volných pracovních míst. Zatímco na konci roku 2007 byla téměř polovina volných míst hlášena v Brně, v roce 2008 to bylo již pouze 36,5 %, ale v letech 2009 a 2010 se podíl Brna opět vrátil k polovině všech hlášených volných pracovních míst. V posledních dvou letech však připadalo na Brno v rámci Jihomoravského kraje méně volných pracovních míst, a to kolem jedné třetiny. Na konci roku 2013 byl podíl míst hlášených v Brně pouze 17,2 % a více míst vykázal okres Brno-venkov (21,3 %). Ostatní okresy vykazovaly mezi 250 a 300 volnými místy. Tab. 10: Struktura volných míst podle vzdělání v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok základní SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolské celkem abs. % abs. % abs. % abs. % 2007 6 631 48,3 5 186 37,8 1 460 10,6 448 3,3 13 725 2008 4 374 53,0 2 763 33,5 784 9,5 332 4,0 8 253 2009 1 398 46,0 906 29,8 543 17,9 193 6,3 3 040 2010 1 068 36,1 1 054 35,7 642 21,7 191 6,5 2 955 2011 780 28,1 1 159 41,8 642 23,1 194 7,0 2 775 2012 550 24,0 1 014 44,3 524 22,9 201 8,8 2 289 2013 760 33,6 867 38,3 509 22,5 126 5,6 2 262 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 SŠ = středoškolské vzdělání V letech s příznivou situací na trhu práce (2007, 2008) bylo nejvíce míst registrováno pro osoby se základním vzděláním (v roce 2008 dokonce více než polovina). Jejich podíl však postupně klesal a v roce 2012 jich byla necelá čtvrtina. Během roku 2013 vzrostl jejich podíl na třetinu, avšak v absolutním vyjádření jich bylo pouze 760 (v roce 2007 to bylo 6,6 tis.). Zvýšil se však podíl míst pro středoškoláky bez maturity (zhruba na dvě pětiny), ale i těch bylo v roce 2013 evidováno v kraji méně než tisíc. Stabilní je také počet míst pro středoškoláky s maturitou i vysokoškoláky – v prvním případě se podíl na celkovém počtu míst pohybuje kolem jedné pětiny, ve druhém pod hranicí 10 %. V roce 2013 klesl podíl míst pro vysokoškoláky na 5,6 % a v celém kraji jich bylo k dispozici pouhých 126. Dle poměru počtu uchazečů a hlášených míst je situace nejhorší právě u vysokoškoláků (na jedno místo připadalo v roce 2013 celkem 43,5 uchazečů), naopak nejlepší, i když velmi nerovný, je poměr u osob se základním vzděláním (22,2). Je tedy zřejmé, že vysokoškoláci přes úřady práce jen těžko získávají zaměstnání a cesta k práci vede většinou jiným způsobem (vlastní iniciativa, personální agentury apod.). Z hlediska délky evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce se pochopitelně jeví jako nejproblematičtější skupina osob, které jsou dlouhodobě nezaměstnané (tj. více než 12 měsíců). Od počátku krize jejich počet výrazně vzrostl (z necelých 17 tis. z konce roku 2007 na 29 tis. v roce 2013, tj. o více než 80 %) a dlouhodobá nezaměstnanost představuje v Jihomoravském kraji stále velký problém. Podíl uchazečů o zaměstnání evidovaných více než 12 měsíců sice do roku 2009 klesal až na 24,1 %, následně ale začal v souvislosti s dopady ekonomické krize opět růst a na konci roku 2013 vykázal hodnotu 40,4 %. To je ve srovnání s celorepublikovým průměrem stále zhruba stejný podíl (39,7 %). Druhé nejsilnější postavení měli krátkodobě nezaměstnaní (do 3 měsíců). Jejich podíl se během posledních let pohyboval mezi 25,5 % (rok 2013) a 36,2 % (rok 2008). Vyšší podíl během krize mohl být způsoben přechodným propouštěním z některých firem, které byly závislé na aktuálních zakázkách a zároveň nevyužily možnosti nástrojů typu částečné nezaměstnanosti (ponechání pracovníků doma s vyplácením poměrné části mzdy). Z tabulky 17 je patrné, že nezaměstnaní začali do evidence rapidně přibývat v posledním čtvrtletí roku 2008, neboť na jeho konci bylo krátkodobě nezaměstnaných 36,2 % a obdobně to bylo také ke konci let 2009 a 2010, kdy jejich podíl překračoval jednu třetinu a byl tak vyšší než podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Průměrná délka evidence se pod vlivem vyšší fluktuace nezaměstnaných snížila až na 407 dní v roce 2009 a ještě v roce následujícím zůstala pod hranicí 500 dnů. V posledních třech letech však tento jev zvýšené přechodné nezaměstnanosti zeslábl a průměrná délka evidence se začala opět zvyšovat, takže na konci roku 2013 činila 561 dnů (v ČR 563 dnů). Tab. 11: Struktura nezaměstnaných podle délky evidence v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok do 3 měsíců 3 - 6 měsíců 6 - 12 měsíců nad 12 měsíců celkem prům. délkaabs. % abs. % abs. % abs. % 2007 13 269 30,0 7 376 16,7 6 703 15,2 16 891 38,2 44 239 612 2008 15 601 36,2 8 184 19,0 6 241 14,5 13 037 30,3 43 063 522 2009 20 780 31,5 14 370 21,8 14 882 22,6 15 912 24,1 65 944 407 2010 23 003 33,2 11 975 17,3 11 550 16,7 22 814 32,9 69 342 444 2011 18 191 29,0 11 484 18,3 9 850 15,7 23 197 37,0 62 722 503 2012 17 996 27,1 12 283 18,5 12 046 18,1 24 110 36,3 66 435 514 2013 18 362 25,5 12 202 17,0 12 362 17,2 29 044 40,4 71 970 561 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 prům. délka = průměrná délka evidence Obr. 5: Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji a ČR v letech 2007–2013 (k 31. 12.) 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Úroveňdlouhodobénezaměstnanosti(v%) Jihomoravský kraj ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 Nepříznivý stav dlouhodobé nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ve srovnání s celorepublikovým průměrem dokumentuje obrázek 5, který znázorňuje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti (podíl osob evidovaných déle než 12 měsíců na počtu obyvatel ve věku 15 – 64 let) v letech 2007 až 2013. Situace v kraji byla po celé období horší než v ČR a rozdíly se prohloubily v letech 2010 až 2013, kdy se lišily již o 0,4 p.b. Od roku 2008, kdy byla úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti nejnižší, se v kraji zvýšila o 2,1 p.b., v ČR o 1,9 p.b. 18 Co se týká struktury uchazečů podle zaměstnání dle tříd KZAM, resp. od roku 2011 dle tříd CZ-ISCO, dlouhodobě nejvíce registrovaných nezaměstnaných náleží do kategorie pomocníků a nekvalifikovaných dělníků (9. třída) a jejich podíl vykazoval ve sledovaném období spíše klesající tendenci. Druhou a třetí nejčastější kategorií jsou pracovníci ve službách a prodeji (5. třída) a řemeslníci a opraváři (7. třída). Následují úředníci (4. třída) a obsluha strojů a zařízení včetně montérů (8. třída). Mírně klesá podíl registrovaných nezaměstnaných technických a odborných pracovníků (3. třída). V čase neměnný podíl 5 % připadá na specialisty (2. třída). Výčet zakončují uchazeči spadající do kategorií kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu (6. třída) a zákonodárci a řídící pracovníci (1. třída). Obr. 6: Struktura uchazečů podle zaměstnání (KZAM / CZ-ISCO) v Jihomoravském kraji v letech 2007– 2013 (k 31. 12.) 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 Pozn.: Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO s účinností od 1. ledna 2011 nahradila rozšířenou Klasifikaci zaměstnání KZAM-R (vymezení hlavních tříd však zůstalo v podstatě zachováno). 3.3. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání Mezi rizikovou skupinu uchazečů o zaměstnání patří osoby se zdravotním postižením (OZP). Jejich počet se v letech 2007 až 2013 pohyboval na území Jihomoravského kraje v rozmezí 8,0 tis. až 9,3 tis. osob. Maximum bylo evidováno v roce 2010, minimum v roce 2012, ale během roku 2013 nedošlo k podstatné změně jejich počtu. Co se týče podílu těchto uchazečů ze všech uchazečů o zaměstnání, tak ten se od roku 2007, kdy zdravotně postižení tvořili téměř dvě pětiny uchazečů o zaměstnání, postupně snižoval. V roce 2013 pak činil 11,1 % (v ČR byla tato hodnota ještě nižší, a to 10,5 %). Mírně odlišné výsledky nabízí podíl registrovaných nezaměstnaných OZP na práceschopném obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let. Hodnota tohoto ukazatele činila na konci roku 2013 pro celou Českou republiku 0,9 %, v případě Jihomoravského kraje byla o 0,2 procentního bodu vyšší. Obzvlášť nepříznivá situace panuje dlouhodobě v okrese Hodonín, kde tvoří osoby se zdravotním postižením 19 1,6 % obyvatel v produktivním věku, což je druhá nejvyšší hodnota mezi všemi okresy ČR (po okrese Bruntál). Tab. 12: Vývoj počtu OZP a absolventů a mladistvých v evidenci úřadů práce v Jihomoravském kraji v letech 2007–2013 (k 31. 12.) Rok Počet uchazečů celkem z toho OZP z toho absolventi a mladiství abs. % abs. % 2007 44 239 8 665 19,6 2 920 6,6 2008 43 063 8 136 18,9 3 019 7,0 2009 65 944 9 046 13,7 4 730 7,2 2010 69 342 9 281 13,4 4 644 6,7 2011 62 722 8 187 13,1 4 461 7,1 2012 66 435 7 950 12,0 4 579 6,9 2013 71 790 7 984 11,1 5 139 7,2 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2014 Specifické postavení na trhu práce mají také čerství absolventi škol, tedy osoby, kterým od ukončení docházky do škol všech stupňů ještě neuplynuly dva roky, a mladiství, tedy osoby mladší 18 let (ti z celé skupiny tvoří průměrně zhruba pětinu). Absolventi škol se hlásí do evidence Úřadu práce ČR podle místa svého trvalého bydliště, tzn. že se mohou objevit jako nezaměstnaní v jiném okrese, než v jakém studovali. Mladí lidé bez praxe mívají často problémy uplatnit se hned po ukončení studia na trhu práce, neboť zaměstnavatelé je mnohdy považují za méně hodnotnou pracovní sílu, do níž se musí nejprve investovat. V případě nedostatku pracovních míst, se pravděpodobnost uplatnění ještě snižuje. Naopak pokud je kvalifikované volné pracovní síly nedostatek, směřují požadavky zaměstnavatelů i do řad absolventů škol bez praxe s pozitivním konstatováním, že absolventi jsou flexibilnější a adaptabilnější pracovní silou a zaměstnavatelé je mohou do budoucna ještě více rozvíjet. Počet registrovaných nezaměstnaných absolventů a mladistvých se na území Jihomoravského kraje pohyboval v letech 2007 až 2013 od 2,9 tis. do 5,1 tis. osob. V letech ekonomicky příznivých jejich počet činil zhruba 3 tis., ale během roku 2009 skokově narostl o 1,7 tis. a v blízkosti hodnoty 4,5 tis. zůstal i na konci roku 2010 až 2012, kdežto v posledním roce opět vzrostl o téměř 600 osob (12,2 %). I v ČR došlo v posledním roce ke zvýšení počtu absolventů a mladistvých mezi nezaměstnanými, a to o 3,4 tis., což představovalo 9,5 %. Podíl registrovaných nezaměstnaných absolventů a mladistvých na všech uchazečích byl vykazován v rozmezí od 6,6 % do 7,2 % (docházelo tedy jen k malým změnám). V porovnání s celorepublikovým průměrem (6,6 %) byl na konci roku 2013 tento podíl v Jihomoravském kraji o 0,6 procentního bodu vyšší. Co se týká podílu registrovaných nezaměstnaných absolventů a mladistvých na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let, jsou pozice Jihomoravského kraje a České republiky téměř vyrovnané (0,7 %, resp. 0,6 %). Na okresní úrovni je situace obzvlášť nepříznivá zejména na Znojemsku (třetí pozice mezi okresy ČR s hodnotou 0,9 %) a Hodonínsku (pátá pozice mezi okresy ČR s hodnotou 0,8 %). Až do roku 2011 bylo možné sledovat také vývoj počtu cizinců působících na trhu práce v Jihomoravském kraji, a to prostřednictvím bulletinů vydávaných pravidelně Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí MPSV ČR. Poslední bulletin č. 28 však obsahoval data pouze k 31. 12. 2011 a další již nebyly vydány. Situaci cizinců na trhu práce v kraji bude tedy možné analyzovat pouze podle výsledků dotazníkového šetření (viz dále v kapitole 4). 20 3.4. Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2013 Základní charakteristiky trhu práce Jihomoravského kraje ke konci jednotlivých měsíců roku 2013 nabízí tabulka 13. Celkový počet uchazečů o zaměstnání v Jihomoravském kraji se v lednu zvýšil o více než 4 tis. (tj. o 6,4 %) a mírně vzrostl i během února. Od března klesal až do konce června, kdy jich bylo evidováno zhruba 63,5 tis. (tedy o 6,5 tis. více než před rokem, tj. 11,4 %). Po zbytek roku 2013 se už počet uchazečů o zaměstnání pouze zvyšoval (s výjimkou října; od července do října byl tento vývoj významně ovlivněn přílivem čerstvých absolventů škol, v posledních měsících roku pak útlumem sezónních prací). V prosinci 2013 tak bylo na úřadech práce v Jihomoravském kraji evidováno opět více než 70 tis. osob, konkrétně téměř 72 tis., což bylo v dosavadní historii nejvíce a o 5,5 tis. (o 8,3 %) více než v roce předcházejícím. Tab. 13: Vývoj základních charakteristik trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2013 Měsíc Počet uchazečů Volná místa PNO (%) celkem ženy absolventi OZP celkem ženy muži prosinec 2012 66 435 32 386 4 579 7 950 2 289 8,1 8,1 8,2 leden 70 687 32 928 4 014 8 119 2 654 8,7 8,2 9,2 únor 71 215 33 053 4 022 8 129 2 712 8,8 8,3 9,3 březen 69 491 32 710 4 059 8 080 3 337 8,6 8,2 9,0 duben 66 273 31 925 3 893 7 919 3 323 8,2 8,0 8,4 květen 64 150 31 462 3 718 7 811 3 054 7,9 7,9 8,0 červen 63 527 31 561 2 975 7 817 2 737 7,8 7,8 7,7 červenec 64 813 32 995 3 216 7 850 2 750 8,0 8,2 7,7 srpen 65 030 33 212 3 691 7 889 2 974 8,0 8,3 7,7 září 65 727 33 395 5 046 7 780 2 940 8,1 8,3 7,9 říjen 65 325 33 138 4 955 7 753 2 901 8,0 8,3 7,8 listopad 67 337 33 736 4 836 7 899 2 641 8,3 8,4 8,2 prosinec 71 970 34 775 4 773 7 984 2 262 8,9 8,7 9,1 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2013, 2014 PNO – podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let Zajímavý výsledek přináší srovnání podle pohlaví. Zatímco od ledna do června 2013 převažovali mezi uchazeči o zaměstnání muži, od července do listopadu 2013 to byly ženy a v prosinci 2013 opět muži (převaha mužů v evidenci trvala o dva měsíce déle než v roce 2012 – tehdy převažovaly ženy již od května). Tento jev lze vysvětlit sezónními pracemi, které ve větší míře probíhají právě od května do listopadu (tj. v teplejší části roku) a uplatnění v nich nacházejí především muži, jelikož se často jedná o fyzicky namáhavější práci. Co se však týká absolutních hodnot, tak v roce 2013 byl nejvyšší počet žen mezi uchazeči o práci v prosinci (34,8 tis. osob), zatímco nejnižší v květnu (31,6 tis. osob). Rozdíl se tedy pohybuje kolem 3,2 tis. osob. Zároveň je možné podotknout, že ukazatel podílu žen na všech uchazečích o zaměstnání se liší od podílu nezaměstnaných žen na všech ženách ve věku 15 – 64 let (ta byla nižší než v případě mužů do května 2013 a pak opět v prosinci). 21 Obr.7: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání dle pohlaví v Jihomoravském kraji v roce 2013 0 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 70 000 80 000 prosinec 2012 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopadprosinec Měsíc Početuchazečů ženy muži Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2013, 2014 V průběhu prvního pololetí 2013 docházelo nejen ke snižování celkového počtu uchazečů o zaměstnání, ale rovněž k poklesu počtu absolventů škol, a to až pod hranici 3 tis., což je logický vývoj, protože (alespoň někteří) absolventi postupně nacházeli zaměstnání s tím, jak se prodlužovala doba od jejich ukončení studia v letech 2011 a 2012. Minima v počtu evidovaných absolventů bylo dosaženo v červnu (3,0 tis.), zatímco maxima v září (5,1 tis.), kdy na trh práce vstoupili čerství absolventi z roku 2013. Do konce roku 2013 se počet registrovaných nezaměstnaných absolventů snížil pouze minimálně a neklesl pod hranici 4,7 tis. osob. Podíl absolventů na celkovém stavu uchazečů se po celý rok pohyboval od 4,7 % (červen) do 7,7 % (září). Počet osob se zdravotním postižením (OZP) se v průběhu roku 2013 téměř neměnil – během dubna klesl pod hranici 8 tis. a těsně pod ní zůstal až do konce roku. Svého minima dosáhl v říjnu (7,8 tis. osob), kdežto nejvyšší hodnoty bylo dosaženo již v únoru, a to 8,1 tis. osob. Pokles jejich počtu v evidenci úřadů práce však byl méně intenzivní než v případě všech uchazečů, takže se jejich podíl na celkovém počtu uchazečů mírně zvýšil, ale na druhé straně nebyl příliš ovlivněn sezónními výkyvy, takže se pohyboval relativně stabilně mezi 11,1 % a 12,3 %, přičemž nejnižší hodnoty byly dosaženy na konci roku 2013, zatímco nevyšší v období od května do srpna 2013. Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu Jihomoravského kraje ve věku 15 – 64 let se během roku 2013 pohybovala mezi 7,8 % (červen) a 8,9 % (prosinec 2013), ale byla stále vyšší než celorepublikový průměr. Sezónní charakter vývoje je typický pro většinu oblastí ČR a souvisí s přibývajícím množstvím pracovních příležitostí v zemědělské výrobě, ve stavebnictví a cestovním ruchu v průběhu jarních a letních měsíců a s jejich nedostatkem na podzim a v zimě. Tak tomu bylo i v roce 2013, přestože zimní období bylo velmi příznivé pro stavební výrobu. Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu žen ve věku 15 – 64 let byl v Jihomoravském kraji v první polovině roku podprůměrný, naopak u mužů nadprůměrný, ve druhé polovině roku se situace obrátila a prosinec byl opět ve znamení nadprůměrné nezaměstnanosti mužů. Zatímco v lednu a únoru 2013 činil rozdíl mezi nezaměstnaností mužů 22 a žen 1,0 procentního bodu, tak v květnu a v červnu to byly rozdíly téměř zanedbatelné (0,1 procentního bodu). Obr.8: Podíl nezaměstnaných osob v Jihomoravském kraji dle pohlaví v roce 2013 7,0 7,5 8,0 8,5 9,0 9,5 XII/2012 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Podílnezaměstnanýchosob(%) celkem ženy muži Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2013, 2014 Obr. 9: Vývoj počtu hlášených volných pracovních míst v Jihomoravském kraji v roce 2013 2 641 2 262 2 940 2 654 2 901 3 3233 337 2 289 2 750 2 974 2 737 3 054 2 712 0 1 000 2 000 3 000 4 000 XII/2012 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíc Početvolnýchmíst Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2013, 2014 Během roku 2013 lze určitou sezónnost sledovat také z hlediska počtu hlášených volných pracovních míst. Maxima bylo během první poloviny roku, kdy počet hlášených míst tradičně přibývá, dosaženo v březnu (3,3 tis. míst), ve druhé polovině roku pak v srpnu (3,0 tis.) a minima v prosinci (2,3 tis. míst). Opět je však nutné zdůraznit, že již druhý rok byla v platnosti novela zákona o zaměstnanosti, která zrušila povinnost zaměstnavatelů hlásit 23 Úřadu práce ČR volná pracovní místa. Zlepšující se situaci na trhu práce lze tedy dle vývoje počtu hlášených pracovních míst na úřadech práce jen těžko sledovat. Stav základních charakteristik trhu práce v okresech Jihomoravského kraje na konci let 2012 a 2013 zachycuje následující tabulka. Meziročně došlo k nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání ve všech okresech, nejvýrazněji v okrese Brno-venkov (o 13,7 %) a Brno-město (o 12,0 %). Tomu odpovídal i vývoj ukazatele PNO, který se rovněž všude zvýšil, nejzřetelněji opět v okresech Brno-město (o 1,1 p.b.) a Brno-venkov (0,8 p.b.), ale také v okrese Hodonín (o 0,8 p.b.). Tab. 14: Vybrané charakteristiky trhu práce v okresech Jihomoravského kraje k 31. 12. 2012 a 31. 12. 2013 Území 31. 12. 2012 31. 12. 2013 Uchazeči VPM U/VPM PNO Uchazeči VPM U/VPM PNO Blansko 5 222 190 27,5 7,0 5 621 297 18,9 7,6 Brno-město 20 154 767 26,3 7,6 22 574 390 57,9 8,7 Brno-venkov 8 826 551 16,0 6,3 10 032 481 20,9 7,1 Břeclav 7 055 144 49,0 8,6 7 322 289 25,3 9,1 Hodonín 12 288 247 49,7 11,0 12 953 258 50,2 11,8 Vyškov 4 324 155 27,9 6,8 4 586 257 17,8 7,3 Znojmo 8 566 235 36,5 10,9 8 882 290 30,6 11,4 Jihomoravský kraj 66 435 2 289 29,0 8,1 71 970 2 262 31,8 8,9 Česká republika 545 311 34 893 15,6 7,4 596 833 35 178 17,0 8,2 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v ČR k 31. 12. 2012 a 2013, SSZ MPSV ČR, 2013, 2014 VPM - volná pracovní místa, U/VPM - počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo, PNO - podíl nezaměstnaných osob Zvýšení počtu hlášených volných pracovních míst mezi roky 2012 a 2013 bylo zaznamenáno ve všech okresech kromě města Brna a okresu Brno-venkov. V okrese Břeclav se počet míst dokonce meziročně zdvojnásobil a více než 50% nárůst byl zaznamenán také v okrese Vyškov a Blansko. Přesto ani v jednom z těchto tří okresů nepřekročil počet míst hodnotu 300, takže stále nejvíce míst bylo hlášeno v Brně a jeho okolí. Přesto právě v Brně vzrostla hodnota ukazatele „počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo“ nejvýrazněji – z 26,3 na konci roku 2012 na 57,9 na konci roku 2013. Více než 50 uchazečů připadalo na jedno hlášené místo také v okrese Hodonín. Přes významný pokles zůstala stále vysoká hodnota tohoto ukazatele v okrese Znojmo a Břeclav. Méně než 20 nezaměstnaných, tedy zhruba stejně jako na úrovni celé ČR, vycházelo na jedno pracovní místo pouze v okresech Blansko a Vyškov. 3.5. Situace na trhu práce ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Vypracování zprávy z průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke konci roku 2013 opět negativně ovlivnila integrace informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která zapříčinila redukci dostupného množství statistických informací do úrovně nižších územních celků než okresů. Za pomoci Úřadu práce ČR, resp. jeho krajské pobočky v Brně a kontaktních pracovišť v Jihomoravském kraji však byla získána alespoň data k 31. 3. 2014, z nichž mohly být vypočteny základní charakteristiky o trhu práce do úrovně správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále SO ORP), a to počet uchazečů o zaměstnání, podíl nezaměstnaných osob (PNO), počet volných pracovních míst, počet uchazečů připadajících na 24 jedno volné pracovní místo, podíl absolventů škol a podíl osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných. Během ekonomické krize (od 31. 12. 2008) do konce března 2014 došlo ke zvýšení počtu uchazečů o zaměstnání ve všech 21 SO ORP Jihomoravského kraje. Největší relativní nárůst nastal u těch obvodů, které na konci roku 2008 vykazovaly spíše příznivé podmínky na trhu práce, neboť podíl nezaměstnaných osob v nich nepřekračoval hranici 4 %. K více než zdvojnásobení počtu uchazečů došlo u šesti obvodů, a to Kuřim, Pohořelice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice. Méně než 1,5krát vzrostl počet nezaměstnaných u problémových mikroregionů Znojmo, Kyjov a také Veselí nad Moravou. Tyto obvody na konci roku 2008 vykazovaly PNO ve výši 7 % a více. Tab. 15: Základní charakteristiky trhu práce v SO ORP v Jihomoravském kraji k 31. 3. 2014 Název ORP Počet uchazečů Počet volných míst PU/VPM PNO Podíl absolventů Podíl OZP Podíl 12+ MDN Blansko 2 715 205 13,2 6,8 7,4 15,2 38,3 2,7 Boskovice 2 923 171 17,1 8,3 6,2 15,8 45,6 3,8 Brno 23 238 992 23,4 8,5 4,2 8,4 46,0 4,0 Břeclav 3 778 309 12,2 8,9 6,3 11,1 37,8 3,4 Bučovice 913 16 57,1 8,0 5,0 10,1 39,5 3,3 Hodonín 5 772 177 32,6 13,3 5,1 13,9 47,3 6,3 Hustopeče 2 046 97 21,1 8,2 6,1 11,4 35,8 3,0 Ivančice 1 480 303 4,9 8,9 8,2 16,1 41,6 3,7 Kuřim 1 166 99 11,8 7,9 5,7 11,1 38,7 3,1 Kyjov 4 135 82 50,4 10,2 6,1 13,0 43,3 4,7 Mikulov 1 399 68 20,6 9,9 5,9 13,0 39,6 4,0 Mor. Krumlov 1 658 25 66,3 10,7 6,9 11,5 39,7 4,3 Pohořelice 900 58 15,5 9,6 4,6 13,6 33,6 3,2 Rosice 1 304 59 22,1 7,8 5,2 12,7 38,3 3,0 Slavkov u B. 938 32 29,3 6,0 6,7 14,2 28,9 1,8 Šlapanice 2 537 121 21,0 5,9 6,2 9,9 33,3 2,0 Tišnov 1 557 43 36,2 7,8 7,8 17,1 40,8 3,2 Veselí n. M. 3 010 122 24,7 10,9 4,5 13,7 41,3 4,6 Vyškov 2 614 165 15,8 7,0 5,7 12,5 38,1 2,8 Znojmo 7 677 264 29,1 12,1 5,8 8,5 38,0 4,6 Židlochovice 1 386 73 19,0 6,5 7,0 10,0 29,9 2,0 Jihomoravský kraj 73 146 3 481 21,0 8,9 5,4 11,1 41,7 3,8 Pramen: Úřad práce ČR - krajská pobočka v Brně, 2014 Přestože v celém Jihomoravském kraji klesl od konce roku 2008 počet volných míst zhruba na dvě pětiny, byly i také SO ORP, ve kterých se počet hlášených míst zvýšil, a to Ivančice (o více než polovinu), Břeclav, Mikulov a Veselí nad Moravou. V Brně klesl na třetinu a největší úbytek (na čtvrtinu a méně) zaznamenaly SO ORP Bučovice, Rosice (na necelou desetinu) a Tišnov. Na konci března 2014 byla situace na trhu práce složitá především v SO ORP Hodonín obvod patří tradičně k problémovým regionům stejně jako SO ORP Znojmo, kde se situace zlepšuje pouze s příchodem sezónních prací v zemědělství a v cestovním ruchu. Hodnoty počtu nezaměstnaných osob se přes 10 % dostaly také v SO ORP Veselí nad Moravou, Moravský Krumlov a Kyjov. Na opačné straně spektra stály SO ORP z okresu Brno-venkov a 25 Vyškov, a to Šlapanice, Slavkov u Brna, Židlochovice, Vyškov a také SO ORP Blansko měly maximálně 7 % nezaměstnaných osob. Město Brno vykazovalo pouze mírně podprůměrnou hodnotu PNO (8,5 %) Další SO ORP se potýkaly s nedostatkem volných pracovních míst. Extrémní hodnoty ukazatele počet uchazečů na jedno volné pracovní místo vykázaly především obvody Moravský Krumlov, Bučovice a Kyjov (vždy více než 50), více než 30 uchazečů připadalo na jedno hlášené pracovní místo také na Tišnovsku a Hodonínsku. Rovněž Brno, přestože zde byla evidována více než čtvrtina všech míst v kraji, vykázalo nadprůměrnou hodnotu sledovaného ukazatele (23,4 uchazečů o jedno místo). Méně než 15 uchazečů na jedno volné pracovní místo vycházelo pouze v obvodech Blansko, Břeclav, Kuřim a Ivančice (4,9). Podstatné změny v nezaměstnanosti nastaly také v případě některých skupin uchazečů o zaměstnání často problematicky umístitelných na trhu práce. Počet absolventů během sledovaného období vzrostl ve všech SO ORP s výjimkou Veselí nad Moravou. Počet absolventů v evidenci úřadů práce se více než zdvojnásobil v obvodech Blansko, Brno, Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Šlapanice a Židlochovice. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných se však v celku snížil. Nejvyšší hodnoty na konci března 2014 vykázaly obvody Ivančice (8,2 %), Tišnov a Blansko (vždy nad 7 %), nejnižší pak Brno, Pohořelice a Veselí nad Moravou (méně než 5 %). Během ekonomické krize velmi podstatně vzrostl počet osob nezaměstnaných déle než rok, tedy dlouhodobě nezaměstnaných. V celém kraji se jejich počet zvýšil více než 2,3krát a v 8 mikroregionech i více než třikrát, z toho nejvíce v SO ORP Kuřim (více než pětkrát) a Slavkov u Brna (více než čtyřikrát). Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti v kraji se zvýšil z 30 % na více než 40 %, přičemž nadprůměrné hodnoty vykázalo především město Brno (46,0 %) a více než 45 % těchto osob bylo evidováno také v SO ORP Hodonín a Boskovice. I v roce 2008 mělo Brno největší podíl dlouhodobě nezaměstnaných, nicméně ten činil pouze 35,2 %. V závislosti na růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných rostla i míra dlouhodobé nezaměstnanosti, tedy podíl uchazečů evidovaných déle než rok na celkovém počtu obyvatel ve věku 15 - 64 osob. V Jihomoravském kraji se v daném období více než zdvojnásobila (z 1,6 % na 3,8 %) a zatímco na počátku krize byla její hodnota nad 2 % vykázána pouze u čtyř SO ORP (Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou a Znojmo), v březnu 2014 pouze tři obvody měly 2% a menší míru dlouhodobé nezaměstnanosti (Slavkov u Brna, Šlapanice a Židlochovice). Extrémní hodnoty si udrželo Hodonínsko (6,3 %) a více než 4 % dlouhodobě nezaměstnaných měly i obvody Kyjov, Moravský Krumlov, Znojmo a Veselí nad Moravou. Na druhé straně se téměř nezměnil počet osob se zdravotním postižením evidovaných na úřadech práce - jak na konci roku 2008, tak v březnu 2014 mírně překračoval hranici 8 tis. Přesto v některých mikroregionech došlo k nárůstu počtu těchto osob více než 1,5krát, a to v SO ORP Kuřim, Pohořelice (více než dvojnásobek) a Slavkov u Brna. Relativní podíl OZP na celkovém počtu uchazečů se výrazně snížil, a to ve všech SO ORP. Méně než desetinu tvoří nyní zdravotně postižení v obvodech Brno, Šlapanice a Znojmo. Více než 15 % pouze v obvodech Veselí nad Moravou (17,1 %), Ivančice, Blansko a Boskovice (v roce 2008 byla hodnota pod 15 % výjimkou - byla pouze v SO ORP Znojmo). Při souhrnné vyhodnocení všech výše uvedených relativních ukazatelů lze definovat tři hlavní skupiny SO ORP: 26 1. Správní obvody s problematickou situací na trhu práce - Hodonín, Moravský Krumlov, Kyjov, Znojmo a Veselí nad Moravou. Vykazují především vysoké hodnoty ukazatele PNO, málo volných pracovních míst a vysokou míru dlouhodobé nezaměstnanosti. 2. Správní obvody s příznivými ukazateli trhu práce - Slavkov u Brna, Vyškov, Šlapanice, Židlochovice, Blansko. Jde o SO ORP v zázemí Brna, případně v blízkosti dálnice D1. 3. Správní obvody s průměrnými charakteristikami trhu práce - ostatní SO ORP včetně Brna. 3.6. Postavení Jihomoravského kraje v mezikrajovém srovnání k 31. 12. 2013 Na závěr této kapitoly je zařazeno několik srovnání Jihomoravského kraje s ostatními kraji ČR, resp. s celorepublikovým průměrem, protože jedině tak je možné říci, zda jsou vykazované hodnoty jednotlivých ukazatelů z oblasti trhu práce vysoké či nízké. Na konci roku 2013 převyšoval podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 – 64 let v Jihomoravském kraji (8,9 %) průměr ČR (8,2 %) spolu s dalšími šesti kraji, z toho čtyři vykázaly ještě vyšší nezaměstnanost než studovaný kraj (Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Karlovarský). Naopak nejnižší podíly nezaměstnaných osob zaznamenaly hlavní město Praha a kraje Plzeňský, Středočeský a Jihočeský kraj. Obr.10: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2013 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický KrajVysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský % PNO Průměr ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31. 12. 2013, SSZ MPSV ČR, 2014 Velmi podobně vypadá i srovnání počtu uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo – Jihomoravský kraj s 31,8 uchazeči na jedno místo zaujímal třetí nejhorší pozici po Moravskoslezském a Olomouckém kraji. Průměrná republiková hodnota byla překročena také v kraji Ústeckém, Královéhradeckém a na Vysočině. V případě průměrné délky evidence uchazečů o zaměstnání se Jihomoravský kraj (561 dnů) nachází těsně pod republikovým průměrem (563 dnů). Tuto hodnotu překročily 4 kraje – Moravskoslezský, Ústecký, Karlovarský a Olomoucký; Kraj Vysočina vykázal průměrnou hodnotu. Pouze uchazeči v Praze se v evidenci zdržují v průměru kratší dobu než 400 dnů. 27 Co se týče míry dlouhodobé nezaměstnanosti, tak už bylo zmíněno, že v Jihomoravském kraji (3,7 %) přesahuje průměr České republiky (3,3 %). Dalších pět krajů zaznamenalo nadprůměrnou úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti, a to opět kraje Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Karlovarský a také Liberecký. Do 2 % se míra dlouhodobé nezaměstnanosti na konci roku 2013 udržela pouze na území hlavního města Prahy. Obr. 11: Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v krajích ČR k 31. 12. 2013 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 45,0 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický KrajVysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Počet uchazečů připadajících na 1 volné místo Průměr ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31. 12. 2013, SSZ MPSV ČR, 2014 Obr. 12: Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání v krajích ČR k 31. 12. 2013 0 100 200 300 400 500 600 700 800 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický KrajVysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Početdnů Průměrná délka evidence Průměr ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31. 12. 2013, SSZ MPSV ČR, 2014 28 Obr. 13: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v krajích ČR k 31. 12. 2013 0,0 1,0 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický KrajVysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský % Míra dlouhodobé nezaměstnanosti Průměr ČR Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa k 31. 12. 2013, SSZ MPSV ČR, 2014 V rámci interpretace mezikrajového srovnání lze říci, že Jihomoravský kraj v podstatě přesahuje ve všech ukazatelích celorepublikový průměr (pouze v jednom případě je situace zhruba totožná). Průměrně se Jihomoravský kraj pohybuje na pátém místě za Ústeckým, Moravskoslezským, Olomouckým a Karlovarským krajem (všechny čtyři regiony leží ve strukturálně postižených oblastech severních Čech či severní Moravy). Ve srovnání s koncem roku 2012 se situace příliš nezměnila. 29 4. Výsledky dotazníkového šetření 4.1. Hlavní parametry provedeného průzkumu Jak již bylo v úvodu zmíněno, v prvním čtvrtletí 2014 organizoval Jihomoravský kraj zastoupený Krajským úřadem Jihomoravského kraje ve spolupráci s Úřadem práce České republiky, krajskou pobočkou v Brně dotazníkové šetření pod názvem „Průzkum zaměstnanosti Jihomoravského kraje k 31. 12. 2013“. Již podvanácté se tedy uskutečnilo dotazníkové šetření, které mělo opět za cíl upřesnit stávající databázi ekonomických subjektů působících na území Jihomoravského kraje, charakterizovat strukturu zaměstnanosti a také zjistit, jaký je očekávaný vývoj zaměstnanosti do konce roku 2014 a postihnout tímto způsobem úvahy zaměstnavatelů o svém budoucím podnikání v Jihomoravském kraji v roce, pro který jsou již očekávány pozitivní vývojové tendence české ekonomiky. Ze strany krajské pobočky Úřadu práce ČR bylo obesláno celkem téměř 4 tis. subjektů a návratnost činila zhruba 3 tis. dotazníků. Podobně jako v loňském šetření byla dodána řada dotazníků duplicitně, tedy dva dotazníky za jeden subjekt (např. byl dotazník zaslán jak elektronicky prostřednictvím formuláře zveřejněného na stránkách Jihomoravského kraje, tak písemnou formou nebo datovou schránkou). Tyto dotazníky byly vyřazeny (jednalo se tentokrát o 120 dotazníků, tedy o 23 více než při šetření v roce 2013). Dále byly od firem dodány některé dotazníky, které postihovaly zaměstnanost firmy v jiném kraji a údaje za Jihomoravský kraj byly nulové. Takovýchto dotazníků bylo deset a byly rovněž vyřazeny. Oproti loňskému šetření přibylo do databáze více než 300 nových záznamů, ale na druhé straně téměř 700 firem, které zaslaly své údaje v roce 2013, již v roce 2014 dotazník nedoručily. Celkový počet analyzovaných záznamů tedy činil 2 845, což bylo o 341 méně než v předchozím roce. Avizovaných 2 845 subjektů zaměstnávalo k 31. 12. 2013 celkem 217 364 osob. Dotazníkovým šetřením bylo tedy postiženo o 11 tis. pracujících méně než v roce předchozím (228 368 osob). Ve všech okresech Jihomoravského kraje došlo oproti loňskému šetření k poklesu počtu šetřených firem a s výjimkou okresu Blansko i k poklesu počtu pracovníků zahrnutých do dotazníkového šetření. Zvýšil se podíl firem s více než 20 zaměstnanci na celkovém počtu subjektů (z 68,6 % na 71,6 %) a počet zaměstnanců v těchto firmách představoval 96,1 % všech šetřených pracujících. Tab. 16: Struktura ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ a počet jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje Území Počet organizací Počet pracovníků celkem 20 a více prac. celkem 20 a více prac. Blansko 267 190 16 943 16 209 Brno-město 1 266 899 111 459 107 180 Brno-venkov 376 272 26 064 24 998 Břeclav 228 140 15 224 14 427 Hodonín 288 232 20 805 20 278 Vyškov 203 140 12 585 11 973 Znojmo 217 163 14 284 13 839 Jihomoravský kraj 2 845 2 036 217 364 208 904 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 30 Podíl ekonomických subjektů dle okresů Jihomoravského kraje ukazuje na výraznou dominanci okresu Brno-město, v němž je jich lokalizována téměř polovina (44,5 %) a zároveň více než polovina (51,3 %) zjištěného počtu zaměstnaných osob. Obr. 14: Podíl firem a zaměstnanců účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ podle okresů Firmy Blansko 9,4% Hodonín 10,1% Brno-město 44,5% Vyškov 7,1% Břeclav 8,0% Brno- venkov 13,2% Znojmo 7,6% Pracovníci Hodonín 9,6% Vyškov 5,8% Znojmo 6,6% Blansko 7,8% Břeclav 7,0% Brno- venkov 12,0% Brno-město 51,3% Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Výsledky dotazníkového šetření dovolují orientačně odhadnout i sektorovou strukturu zaměstnanosti do úrovně jednotlivých okresů Jihomoravského kraje. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že primární a terciární sektor dosahuje v kraji o něco nižších hodnot než dle výsledků VŠPS (2,9 % a 61,8 % v kraji), kdežto sekundární sektor o něco vyšších (dle VŠPS 35,3 %), ale rozdíly jsou velmi malé a v podstatě potvrzují, že VŠPS lze do úrovně krajů používat k analýze zaměstnanosti dle hlavních sektorů ekonomiky. Tab. 17: Zaměstnanost v hlavních sektorech ekonomiky kraje dle „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ podle okresů Území Základní sektory ekonomiky I. sektor II. sektor III. sektor počet % počet % počet % Blansko 1 031 6,1 9 147 54,0 6 765 39,9 Brno-město 39 0,0 26 093 23,4 85 327 76,6 Brno-venkov 757 2,9 15 681 60,2 9 626 36,9 Břeclav 454 3,0 7 460 49,0 7 310 48,0 Hodonín 1 099 5,3 9 971 47,9 9 735 46,8 Vyškov 674 5,4 7 241 57,5 4 670 37,1 Znojmo 1 239 8,7 5 702 39,9 7 343 51,4 Jihomoravský kraj 5 293 2,4 81 295 37,4 130 776 60,2 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Ve všech okresech kraje s výjimkou Brna-města bylo zastoupení primárního sektoru nadprůměrné a primér měl silné zastoupení především v okrese Znojmo. Výrazné rozdíly mezi okresy Jihomoravského kraje jsou zřejmé z hlediska sekundárního sektoru ekonomiky: zatímco v Brně je soustředěna v průmyslu a stavebnictví jen necelá čtvrtina z celkového počtu zaměstnanců a v okrese Znojmo tvoří tento sektor zhruba dvě pětiny celkové zaměstnanosti, v okrese Brno-venkov přesahuje hranici 60 % a nadpoloviční zastoupení sekundéru vykázal 31 také okres Vyškov a Blansko. Terciární sektor naopak jasně dominuje ve městě Brně, kde dle dotazníkového šetření pracovaly na konci roku 2013 více než tři čtvrtiny (76,6 %) všech pracujících. V okrese Znojmo dosahoval podíl sektoru služeb na celkové zaměstnanosti poloviny (51,4 %), v ostatních okresech ji již nepřekročil. Nejnižší podíly osob zaměstnaných v terciéru zaznamenaly okresy Brno-venkov (36,9 %) a Vyškov (37,1). Tab. 18: Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k 31. 12. 2013, zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2013) Sektory a odvětví Počet pracovníků (v tis. osob) Dotazníkové šetření /celkem (%)celkem dotazníkové šetření I. sektor 14,8 5,3 35,8 II. sektor 200,2 81,3 40,6 průmysl 151,5 72,1 47,6 těžba a dobývání 2,9 0,3 10,3 zpracovatelský 135,6 66,9 49,3 výroba a rozvod energií 5,5 0,8 14,5 zásobování vodou, odpady 7,6 4,0 52,6 stavebnictví 48,7 9,2 18,9 III. sektor 344,1 130,8 38,0 velkoobchod a maloobchod 62,2 15,4 24,8 doprava a skladování 31,4 12,5 39,8 ubytování, stravování a pohostinství 19,4 3,5 18,0 informační a komunikační činnosti 23,7 6,5 27,4 peněžnictví a pojišťovnictví 18,0 1,9 10,6 činnosti v oblasti nemovitostí 3,1 1,2 38,7 profesní, vědecké a technické činnosti 26,7 8,1 30,3 administrativní a podpůrné činnosti 17,1 3,4 19,9 veřejná správa a obrana 37,7 20,5 54,4 vzdělávání 42,9 28,4 66,2 zdravotní a sociální péče 39,1 24,2 61,9 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9,9 3,5 35,4 ostatní činnosti 13,0 1,7 13,1 celkem 559,0 217,4 38,9 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2013, ČSÚ 2014; Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Reprezentativnost průzkumu z hlediska struktury zaměstnanosti dle základních sektorů a odvětví národního hospodářství (NH) v Jihomoravském kraji (porovnávání dat o zaměstnanosti v průzkumu k 31. 12. 2013 a dat zjištěných Výběrovým šetřením pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2013) ukázala, že průzkum zahrnoval téměř dvě pětiny všech zaměstnaných, tedy pracujících nejen v organizacích s 20 a více pracovníky, ale také v malých subjektech, včetně živnostníků (o něco méně než při předchozím průzkumu). Z primárního sektoru bylo podchyceno 35,8 %, ze sekundárního 40,6 % a z terciárního sektoru 38,0 % všech zaměstnaných osob. V případě odvětvové struktury jsou v některých případech podíly nižší (méně než pětina), a to zejména u těžby a dobývání, výroby a rozvodu energií, stavebnictví, ubytování, stravování a pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví, administrativních a podpůrných činností a ostatních činností. Naopak v případě zpracovatelského průmyslu byla postihnuta takřka polovina všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji (49,3 %); více než 60 % pak v oblasti vzdělávání (66,2 %) a zdravotnictví (61,9 %). 32 Nižší podíl některých odvětví je pochopitelný z důvodu vyššího zastoupení malých subjektů (pohostinství, ubytování, administrativní činnosti) nebo naopak lokalizaci sídel velkých společností působících celorepublikově mimo Jihomoravský kraj (pojišťovny, spořitelny, banky, energetické společnosti). Kromě již zmiňovaných velkých firem, které dotazník v rámci průzkumu za rok 2013 nedodaly (IBM, Tesco, Ahold, Česká pošta apod.), lze však zmínit také to, že se šetření nezúčastnil ani Úřad práce ČR. 4.2. Struktura zaměstnanosti podle pohlaví pracovníků v odvětvích NH Z celkového počtu 2 845 ekonomických subjektů, které byly podchyceny dotazníkovým šetřením, spadalo svojí hlavní ekonomickou činností dle klasifikace CZ-NACE nejvíce do sektoru služeb, a to 1 778, tj. 62,5 %. Do sekundárního sektoru bylo zařazeno celkem 946 subjektů (33,2 %) a do primárního pak zbývajících 121 subjektů (4,3 %). V terciéru nejvíce firem spadalo do odvětví vzdělávání a pouze o něco méně jich mělo jako hlavní činnost uveden obchod. Více než 150 firem patřilo do odvětví veřejné správy a profesních, vědeckých a technických činností. Nad sto subjektů reprezentovalo také odvětví zdravotní a sociální péče, ubytování, stravování a pohostinství a také administrativní a podpůrné činnosti. Ostatní odvětví terciéru byla zastoupena již menším počtem firem. Naopak pouze 26 subjektů spadalo do odvětví peněžnictví a pojišťovnictví a 24 do ostatních služeb. V rámci sekundárního sektoru spadalo do průmyslu 735 a do stavebnictví 211 společností. Nejčetněji bylo zastoupeno odvětví hutnického a kovozpracujícího průmyslu (142 firem) a více než sto subjektů bylo zařazeno do strojírenského průmyslu. Méně než 20 subjektů reprezentovalo odvětví těžby (4 subjekty), dřevozpracujícího průmyslu (18), oprav a instalací strojů a zařízení (13) a výrobu a rozvod energií (14). Ekonomické subjekty, které byly analyzovány, zaměstnávaly k 31. 12. 2013 v Jihomoravském kraji 217 364 pracovníků, z toho nejvíce jich bylo koncentrováno do sektoru služeb (130 776, tj. 60,2 %). Sekundér soustředil 81 295 pracujících (37,4 %) a primér necelých 5,3 tis. osob (2,4 %). V rámci terciéru dominovalo odvětví vzdělávání, kam spadalo 28,4 tis. všech pracujících (13,1 %) a více než 20 tis. osob bylo koncentrováno také v odvětví zdravotní a sociální péče (24,2 tis., tj. 11,1 %) a veřejná správa a obrana (20,5 tis., tj. 9,4 %). Méně než 2 tis. osob bylo zařazeno do odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (1,9 tis., tj. 0,9 %), ostatní činnosti (1,7 tis., tj. 0,8 %) a činností v oblasti nemovitostí (1,2 tis., tj. 0,5 %). Tato odvětví jsou také v rámci šetření VŠPS zastoupena jedním z nejnižších, ale přece jen o něco vyšším podílem. V rámci sekundárního sektoru pracovalo nejvíce osob v odvětví strojírenského průmyslu (14,6 tis., tj. 6,7 %) a více než pětiprocentní zastoupení mělo také odvětví elektrotechnického (12,3 tis., tj. 5,6 %) a hutnického a kovozpracujícího průmyslu (10,8 tis., tj. 5,0 %). Podíl pracujících ve stavebnictví činil pouze 4,2 % a do průzkumu bylo zahrnuto 9,2 tis. osob. Z celkového počtu pracovníků bylo 113 524 mužů (52,2 %) a 103 840 žen (47,8 %). Struktura zaměstnanců podle pohlaví plně neodpovídá struktuře v Jihomoravském kraji, neboť ve skutečnosti je podíl mužů na celkovém počtu zaměstnaných vyšší (asi 56,8 % - dle VŠPS). Převaha mužů je však významnější především u malých podniků, které se průzkumu zúčastnily v menší míře. Dotazníkové šetření potvrdilo očekávání, že k největší disproporci v zastoupení mužské a ženské pracovní síly dochází ve výrobních sektorech (dvoutřetinové zastoupení mužů). 33 Disproporce v sektoru služeb není až tak výrazná (nadpoloviční zastoupení žen). Zřetelná převaha mužů nad ženami byla zaznamenána především ve stavebnictví (83,5 % všech zaměstnanců jsou muži), rovněž v těžebním průmyslu (76,6 %) a více než ¾ zastoupení mužů bylo zjištěno také v hutnickém a kovozpracujícím průmyslu (79,0 %), v průmyslu skla a stavebních hmot (77,8 %) a při výrobě a rozvodu energií (79,7 %). Na druhou stranu tvořily ženy ze všech zaměstnaných v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu 67,2 % a nadpoloviční byl jejich podíl také v průmyslu potravinářském (54,3 %) a chemickém (51,2 %). Tab. 19: Struktura zaměstnanosti podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH Sektory a odvětví NH Počet firem Počet pracovníků celkem muži ženy abs. % abs. % abs. % I. sektor 121 5 293 2,4 3 594 67,9 1 699 32,1 II. sektor 946 81 295 37,4 53 378 65,7 27 917 34,3 průmysl 735 72 094 33,2 45 691 63,4 26 403 36,6 těžební 4 342 0,2 262 76,6 80 23,4 potravinářský 75 6 220 2,9 2 845 45,7 3 375 54,3 textilní, oděvní a kožedělný 42 4 524 2,1 1 485 32,8 3 039 67,2 dřevozpracující 18 795 0,4 532 66,9 263 33,1 papírenský a polygrafický 30 1 600 0,7 873 54,6 727 45,4 chemický 77 7 687 3,5 3 755 48,8 3 932 51,2 sklářský a stavebních hmot 44 4 080 1,9 3 174 77,8 906 22,2 hutnický a kovozpracující 142 10 836 5,0 8 562 79,0 2 274 21,0 strojírenský 109 14 650 6,7 10 943 74,7 3 707 25,3 elektrotechnický 68 12 278 5,6 7 138 58,1 5 140 41,9 ostatní zpracovatelský 49 3 003 1,4 1 612 53,7 1 391 46,3 opravy a instalace strojů a zařízení 13 1 227 0,6 915 74,6 312 25,4 výroba a rozvod energií 14 847 0,4 675 79,7 172 20,3 zásobování vodou, odpady 50 4 005 1,8 2 920 72,9 1 085 27,1 stavebnictví 211 9 201 4,2 7 687 83,5 1 514 16,5 III. sektor 1 778 130 776 60,2 56 552 43,2 74 224 56,8 velkoobchod a maloobchod 384 15 384 7,1 6 887 44,8 8 497 55,2 doprava a skladování 96 12 524 5,8 9 360 74,7 3 164 25,3 ubytování, stravování a pohostinství 121 3 468 1,6 1 363 39,3 2 105 60,7 informační a komunikační činnosti 83 6 468 3,0 4 175 64,5 2 293 35,5 peněžnictví a pojišťovnictví 26 1 929 0,9 522 27,1 1 407 72,9 činnosti v oblasti nemovitostí 38 1 178 0,5 454 38,5 724 61,5 profesní, vědecké a technické činnosti 156 8 085 3,7 5 453 67,4 2 632 32,6 administrativní a podpůrné činnosti 101 3 441 1,6 1 845 53,6 1 596 46,4 veřejná správa a obrana 167 20 516 9,4 9 718 47,4 10 798 52,6 vzdělávání 390 28 425 13,1 9 442 33,2 18 983 66,8 zdravotní a sociální péče 129 24 217 11,1 4 756 19,6 19 461 80,4 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 3 490 1,6 1 630 46,7 1 860 53,3 ostatní činnosti 24 1 651 0,8 947 57,4 704 42,6 celkem 2 845 217 364 100,0 113 524 52,2 103 840 47,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 34 Obr. 15: Struktura pracovníků podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12.2013“ v sektorech a vybraných odvětvích Sektory národního hospodářství 0% 20% 40% 60% 80% 100% I. sektor II. sektor III. sektor Muži Ženy Zpracovatelský průmysl 0% 20% 40% 60% 80% 100% potravinářskýa tabákový textilní,oděvnía kožedělný dřevozpracující papírenskýa polygrafický chemickýa gumárenský sklářskýa stavebních hmot hutnickýa kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatnízprac. průmysl opravya instalace Muži Ženy Služby 0% 20% 40% 60% 80% 100% obchod dopravaa skladování ubytovánía pohostinství informační činnosti peněžnictvía pojišťovnictví činnostivoblasti nemovitostí profesní,věd. atech.činnosti admin.a podpůrné veřejnásprávaa soc.zabezpeč. vzdělávání zdravotnía sociálnípéče kulturnírekreační činnosti ostatníslužby Muži Ženy Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 35 Jiná situace panovala v sektoru služeb, ve kterém dle dotazníkového šetření k 31. 12. 2013 pracovalo v Jihomoravském kraji více žen než mužů (56,8 % žen, 43,2 % mužů). Převahou žen se vyznačovala většina odvětví terciárního sektoru. Výjimkou bylo odvětví doprava a skladování, kde tvořili muži téměř tři čtvrtiny – 74,7 %, informační a komunikační činnosti (64,5 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (67,4 %). O něco vyrovnanější bylo zastoupení mužů a žen v odvětví „ostatní služby“ a v administrativních a podpůrných činnostech. Největší převaha žen v terciéru byla zjištěna v odvětví zdravotní a sociální péče, ve kterém pracovalo 80,4 % žen. V pořadí druhým odvětvím služeb s převahou pracujících žen bylo peněžnictví a pojišťovnictví (72,9 %). Více než třípětinovým zastoupením žen se prezentovalo také odvětví vzdělávání (66,8 %), činnosti v oblasti nemovitostí (61,5 %) a také pohostinství, stravování a ubytování (60,7 %). 4.3. Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků v odvětvích NH Dotazníkové šetření prokázalo nadprůměrnou kvalifikovanost pracovní síly v Jihomoravském kraji. Na konci roku 2013 byl podíl pracujících nejméně s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání) 63,9 %, zatímco v ČR 59,4 % (údaje za ČR pocházejí z výsledků výběrového šetření pracovních sil za IV. čtvrtletí 2013). Vyšší kvalifikovanost byla způsobena vysokým zastoupením vzdělané pracovní síly v Brně; podíl osob nejméně s maturitou zde na konci roku 2013 činil 75,5 %. Vzdělanostní struktura pracujících v Brně je v souboru největších měst v ČR srovnatelná pouze s Prahou. V ostatních okresech Jihomoravského kraje byl podíl kvalifikované složky výrazně nižší a pohyboval se mezi 48,5 % (Břeclav) a 56,0 % (Blansko). Mezisektorové srovnání ukazatele „podíl pracujících nejméně s maturitou“ vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér – 76,2 %, sekundér – 46,4 %, primér – 32,2 %). Z jednotlivých odvětví mělo největší podíl výše kvalifikovaných osob peněžnictví a pojišťovnictví (98,2 %), veřejná správa (92,2 %), profesní, vědecké a technické činnosti (90,4 %) a k hodnotě 90 % pracovníků nejméně s maturitou se blížilo také odvětví informační a komunikační činnosti (89,7 %). Naopak nejvyšším podílem pracujících s pouze základním vzděláním se vyznačovaly administrativní a podpůrné činnosti (12,3 %) a činnosti v oblasti nemovitostí (11,8 %); žádné z dalších odvětví terciéru nezaměstnávalo více než desetinu nekvalifikovaných pracovníků. Z definovaných průmyslových odvětví byl nejvyšší podíl zaměstnaných pouze se základním vzděláním zjištěn v odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (také 13,0 %) a potravinářského průmyslu (11,0 %). Na druhé straně nejvyšší podíl osob nejméně s maturitou vykázalo ze zpracovatelského průmyslu odvětví oprav a instalací strojů a zařízení (62,1 %) a nadpoloviční podíl pak dosáhlo také v odvětví elektrotechnického průmyslu (57,1 %). Z dalších průmyslových odvětví mělo vzhledem k lokalizaci vedení v kraji vysoký podíl vzdělaných osob odvětví těžby (75,1 %) i výroby a rozvodu energií (67,4 %). Dominantní složkou pracujících ve většině průmyslových odvětví byly tedy osoby vyučené bez maturity, jejichž podíl byl nejvyšší v dřevozpracujícím průmyslu (61,8 %) a nadpoloviční většinu měly také v odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu (55,9 %), hutnického a kovozpracujícího průmyslu (54,2 %), potravinářského průmyslu (52,1 %) a ostatního zpracovatelského průmyslu (51,6 %). 36 Tab. 20: Struktura zaměstnanosti podle nejvyššího dosaženého stupně vzdělání pracovníků a podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Sektory a odvětví NH Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání celkem základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysoko- školským abs. % abs. % abs. % abs. % I. sektor 5 293 348 6,6 3 240 61,2 1 234 23,3 471 8,9 II. sektor 81 295 5 497 6,8 38 070 46,8 27 308 33,6 10 420 12,8 průmysl 72 094 5 117 7,1 33 821 46,9 24 336 33,8 8 820 12,2 těžební 342 3 0,9 82 24,0 103 30,1 154 45,0 potravinářský 6 220 745 12,0 3 239 52,1 1 755 28,2 481 7,7 textilní, oděvní a kožedělný 4 524 586 13,0 2 527 55,9 1 156 25,6 255 5,6 dřevozpracující 795 47 5,9 491 61,8 200 25,2 57 7,2 papírenský a polygrafický 1 600 127 7,9 693 43,3 654 40,9 126 7,9 chemický 7 687 675 8,8 3 530 45,9 2 461 32,0 1 021 13,3 sklářský a stavebních hmot 4 080 251 6,2 1 956 47,9 1 454 35,6 419 10,3 hutnický a kovozpracující 10 836 681 6,3 5 870 54,2 3 365 31,1 920 8,5 strojírenský 14 650 758 5,2 6 646 45,4 5 292 36,1 1 954 13,3 elektrotechnický 12 278 673 5,5 4 594 37,4 4 789 39,0 2 222 18,1 ostatní zpracovatelský 3 003 237 7,9 1 551 51,6 947 31,5 268 8,9 opravy a instalace strojů a zařízení 1 227 12 1,0 453 36,9 595 48,5 167 13,6 výroba a rozvod energií 847 19 2,2 257 30,3 356 42,0 215 25,4 zásobování vodou, odpady 4 005 303 7,6 1 932 48,2 1 209 30,2 561 14,0 stavebnictví 9 201 380 4,1 4 249 46,2 2 972 32,3 1 600 17,4 III. sektor 130 776 5 226 4,0 25 946 19,8 52 189 39,9 47 415 36,3 velkoobchod a maloobchod 15 384 760 4,9 5 673 36,9 7 126 46,3 1 825 11,9 doprava a skladování 12 524 696 5,6 6 334 50,6 4 726 37,7 768 6,1 ubytování, stravování a pohostinství 3 468 333 9,6 1 501 43,3 1 423 41,0 211 6,1 informační a komunikační činnosti 6 468 106 1,6 562 8,7 2 524 39,0 3 276 50,6 peněžnictví a pojišťovnictví 1 929 5 0,3 29 1,5 1 208 62,6 687 35,6 činnosti v oblasti nemovitostí 1 178 139 11,8 358 30,4 546 46,3 135 11,5 profesní, vědecké a technické činnosti 8 085 79 1,0 701 8,7 2 476 30,6 4 829 59,7 administrativní a podpůrné činnosti 3 441 423 12,3 1 236 35,9 1 184 34,4 598 17,4 veřejná správa a obrana 20 516 315 1,5 1 284 6,3 10 162 49,5 8 755 42,7 vzdělávání 28 425 797 2,8 3 045 10,7 6 416 22,6 18 167 63,9 zdravotní a sociální péče 24 217 1 375 5,7 4 238 17,5 12 134 50,1 6 470 26,7 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3 490 131 3,8 674 19,3 1 648 47,2 1 037 29,7 ostatní činnosti 1 651 67 4,1 311 18,8 616 37,3 657 39,8 celkem 217 364 11 071 5,1 67 256 30,9 80 731 37,1 58 306 26,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 37 Obr. 16: Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ I. sektor střední bez maturity 61,2% základní 6,6% VŠ 8,9% střední s maturitou 23,3% II. sektor střední s maturitou 33,6% VŠ 12,8% základní 6,8% střední bez maturity 46,8% III. sektor střední s maturitou 39,9% VŠ 36,3% základní 4,0% střední bez maturity 19,8% Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 4.4. Struktura zaměstnanosti podle kategorií zaměstnání (CZ-ISCO) Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí a odborní pracovníci (3. třída ISCO), kteří tvořili na konci roku 2013téměř pětinu všech zaměstnanců (18,6 %), což je o něco více než odpovídá průměru v ČR (17,5 %). Vysokým zastoupením těchto profesí se prezentovalo město Brno (22,2 %), zatímco v ostatních okresech se jejich podíl pohyboval mezi 13,7 % (Brno-venkov) a 16,1 % (Blansko). Jedinečnost Brna je způsobena především vlivem přítomnosti velkého počtu zdravotnického personálu ve zde lokalizovaných nemocnicích. Vysoká kvalifikovanost pracovní síly v Brně ovlivňuje i nadprůměrné zastoupení 2. třídy ISCO (specialisté) v Jihomoravském kraji. Do této třídy na konci roku 2013 dle šetření spadalo 17,6 % (ČR 14,7 %), v Brně 24,7 %. Z ostatních okresů byl podíl „specialistů“ na celkové zaměstnanosti nejvyšší v okrese Znojmo (12,0 %) a nejnižší v okrese Břeclav (8,9 %). Podobně Brno výrazně dominuje nad zbytkem kraje i nad republikovým průměrem (5,3 %) v případě 1. třídy ISCO – zákonodárci a řídící pracovníci (5,6 %). 38 Tab. 21: Struktura zaměstnanosti podle hlavních tříd ISCO v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ KZAM-R Počet pracovníků celkem muži ženy abs. % abs. % abs. % 1. Zákonodárci a řídící pracovníci 11 156 5,1 7 581 6,7 3 575 3,4 2. Specialisté 38 240 17,6 18 598 16,4 19 642 18,9 3. Techničtí a odborní pracovníci 40 441 18,6 18 020 15,9 22 421 21,6 4. Úředníci 22 914 10,5 5 926 5,2 16 988 16,4 5. Pracovníci ve službách a prodeji 28 413 13,1 12 073 10,6 16 340 15,7 6. Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 2 856 1,3 1 848 1,6 1 008 1,0 7. Řemeslníci a opraváři 24 111 11,1 19 546 17,2 4 565 4,4 8. Obsluha strojů a zařízení, montéři 37 378 17,2 25 236 22,2 12 142 11,7 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 11 855 5,5 4 696 4,1 7 159 6,9 Celkem 217 364 100,0 113 524 100,0 103 840 100,0 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Významnější než v průměru celé republiky je v Jihomoravském kraji také postavení 8. třídy ISCO, kam na konci roku 2013 spadalo 17,2 % pracujících zabývajících se obsluhou strojů a zařízení (v ČR 12,9 %). Zde jsou meziokresní rozdíly velmi výrazné, neboť v Brně se jednalo pouze o 8,8 % zaměstnanců, zatímco v okrese Vyškov, Brno-venkov, Břeclav a Hodonín o více než 25 % pracovníků. Šlo především o dělníky montážních firem, ve kterých není nutná řemeslná, ale pouze manuální zručnost a schopnost obsluhovat montážní linku. Je možné upozornit, že zatímco dle průzkumu je v Jihomoravském kraji 8. třída zastoupena mnohem výrazněji než třída 7., dle výsledků VŠPS je to naopak, a to i na úrovni celé ČR. Řemeslníci a opraváři tvořili dle průzkumu v kraji pouze 11,1 % (v ČR 17,5 %) a více než desetinou byla zastoupena ještě 5. třída – pracovníci ve službách a prodeji (v ČR 15,3 %) a 4. třída – úředníci (v ČR 9,5 %). Obdobné hodnoty vykázal kraji i ČR v případě 9. třídy ISCO – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (5,5 %, ČR 5,7 %). Vzhledem k přírodním podmínkám Jihomoravského kraje vhodným pro zemědělství by bylo možné očekávat ve srovnání s ČR výraznější zastoupení profesí spadajících do 6. třídy ISCO (kvalifikovaní dělníci v zemědělství). Na konci loňského roku sem však patřilo pouze 1,3 % zaměstnanců z šetřených organizací, což je podíl totožný s hodnotou pro ČR. Podle výsledků průzkumu podíl zemědělských dělníků na zaměstnanosti v okrese Znojmo dosáhl dokonce 4,7 % a i okresy Blansko, Brno-venkov a Hodonín dosahovaly nadprůměrných hodnot oproti ČR. Analýza podle hlavních tříd ISCO a podle pohlaví pracovníků ukázala, že v tzv. technickohospodářských profesích (3. – 5. třída) výrazně převažovaly ženy, a to především mezi úředníky ve 4. třídě, kde byl jejich podíl tříčtvrtinový (74,1 %). Téměř 60 % z pracovníků řazených do 5. třídy tvořily rovněž ženy (provozní pracovnice v maloobchodních prodejnách velkých nadnárodních obchodních řetězců, ve školách a v nemocnicích). Z dělnických profesí dominovaly ženy pouze v případě 9. třídy ISCO (60,4 %, uklízečky, pomocné pracovnice v průmyslu). Takřka vyrovnaný podíl žen a mužů byl ve 3. třídě (55,4 %, zdravotní sestry, pedagogický personál) a ve 2. třídě (51,4 %, muži byli obsazováni hlavně do profesí odborných pedagogických pracovníků na vysokých školách, lékařů, odborných technických pracovníků ve výzkumu a vývoji, ženská pracovní síla naopak převažovala na středních a základních školách, ve finančních ústavech a orgánech veřejné správy). 39 Mužská pracovní síla převažovala nejvýrazněji v 7. a 8. třídě ISCO (průmyslové, stavební a dopravní podniky), ale rovněž mezi vedoucími pracovníky v 1. třídě ISCO (68,0 %). Více mužů bylo i mezi kvalifikovanými pracovníky v zemědělství (6. třída, 64,7 %). Obr. 17: Struktura zaměstnanosti podle hlavních tříd ISCO a podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ 0% 20% 40% 60% 80% 100% 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Muži Ženy Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 4.5. Struktura zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů Dotazníkového šetření poskytovalo jedinečnou příležitost analyzovat situaci mezi zaměstnavateli v Jihomoravském kraji také z hlediska jejich vlastnictví. Soukromé firmy v ryze českém vlastnictví tvořily nadpoloviční většinu všech šetřených společností (53,8 %), ale na úhrnné zaměstnanosti se podílely jen třetinou (33,2 %). Druhou nejsilnější skupinou subjektů byly s velkým odstupem organizace ve vlastnictví obcí (komunální, 14,7 %), v nichž bylo koncentrováno pouze 12,9 % všech pracujících a třetím nejčastějším druhem vlastnictví se ukázaly být firmy s výhradně zahraniční účastí (12,2 % všech respondentů, 21,3 % všech pracovníků). Téměř 200 společností patřilo do vlastnictví státu - tvořily sice jen 7,0 % celého souboru subjektů, ale v úhrnu zaměstnávaly 19,2 % všech pracovníků podchycených dotazníkovým šetřením. Podíl státního sektoru na úhrnné zaměstnanosti je v Jihomoravském kraji vysoký zejména z toho důvodu, že v krajském městě Brně jsou výrazně zastoupena ta odvětví terciární sféry, v nichž podíl státu je a po dlouhou dobu i zůstane dominantní (soudnictví, obrana, vysoké školství, zdravotnictví). Více než sto subjektů spadalo do vlastnictví Jihomoravského kraje (školy, domovy pro seniory, zdravotnická zařízení apod.). Celkem organizace zřízené krajem zaměstnávaly 14,3 tis. osob, tj. 6,6 % z celého šetřeného souboru. Ostatní druhy vlastnictví již byly zastoupeny méně než sto subjekty a menším než pětiprocentním podílem zaměstnaných osob. V soukromém sektoru a také ve společnostech vlastněných plně či částečně zahraničním majitelem pracovali mnohem častěji muži než ženy. Naopak je tomu u ostatních typů v čele s organizacemi ve vlastnictví kraje, kde z celkového počtu pracujících tvořily ženy 72,1 % (školy, zdravotnické organizace, sociální služby). Výrazná převaha žen je i v subjektech vlastněných obcemi či městy (komunální vlastnictví – 66,7 %, např. městské a obecní úřady, 40 základní školy), a též družstvy (65,2 %). Relativně vyrovnaný pak je poměr mužů a žen ve státních organizacích (53,6 % žen) i v několika málo organizacích ve smíšeném vlastnictví. Tab. 22: Struktura zaměstnanosti podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Druh vlastnictví Počet firem Počet pracovníků celkem muži ženy abs. % abs. % abs. % soukromé 1 531 72 113 33,2 46 566 64,6 25 547 35,4 družstevní 71 4 354 2,0 1 516 34,8 2 838 65,2 státní 198 41 826 19,2 19 411 46,4 22 415 53,6 krajské 141 14 271 6,6 3 977 27,9 10 294 72,1 komunální 418 27 958 12,9 9 307 33,3 18 651 66,7 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 1 632 0,8 662 40,6 970 59,4 zahraniční 348 46 249 21,3 27 061 58,5 19 188 41,5 mezinárodní 85 7 979 3,7 4 544 56,9 3 435 43,1 smíšené 12 982 0,5 480 48,9 502 51,1 celkem 2 845 217 364 100,0 113 524 52,2 103 840 47,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Nejkvalifikovanější pracovní sílu v Jihomoravském kraji vykázaly organizace ve státním sektoru; pracovníků nejméně s maturitou zde bylo zjištěno 87,7 % (z toho 39,1 % středoškoláků a 48,6 % vysokoškoláků). Vysoký podíl takto vzdělané pracovní síly mají i organizace ve vlastnictví obcí (82,0 %), sdružení, církví a politických stran (73,6 %) a kraje (72,4 %). Tab. 23: Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Druh vlastnictví celkem Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským abs. % abs. % abs. % abs. % soukromé 72 113 4 277 5,9 31 504 43,7 25 708 35,6 10 624 14,7 družstevní 4 354 314 7,2 2 573 59,1 1 272 29,2 195 4,5 státní 41 826 986 2,4 4 154 9,9 16 339 39,1 20 347 48,6 krajské 14 271 760 5,3 2 802 19,6 5 469 38,3 5 240 36,7 komunální 27 958 1 424 5,1 6 293 22,5 10 326 36,9 9 915 35,5 vlast. sdružení, polit. stran a církví 1 632 72 4,4 221 13,5 467 28,6 872 53,4 zahraniční 46 249 2 860 6,2 16 561 35,8 17 409 37,6 9 419 20,4 mezinárodní 7 979 373 4,7 2 894 36,3 3 224 40,4 1 488 18,6 smíšené 982 5 0,5 254 25,9 517 52,6 206 21,0 celkem 217 364 11 071 5,1 67 256 30,9 80 731 37,1 58 306 26,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Více než polovinu všech pracovníků tvořili středoškoláci bez maturity pouze v družstevním sektoru (59,1 %), více než 40 % jich vykázal soukromý sektor (43,7 %). Největší podíl osob s pouze základním vzděláním byl pak tradičně v družstevním sektoru (7,2 %), ale více než 5 % jich vykázaly také firmy ve vlastnictví zahraničního subjektu (6,2 %), soukromé firmy (5,9 %) a také organizace zřízené krajem (5,3 %) i obcemi (5,1 %). 41 4.6. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů Dle počtu svých pracovníků v okrese k 31. 12. 2013 byli respondenti kategorizováni do 7 velikostních skupin. Ve 12 podnicích s 1000 a více zaměstnanci v jednom okrese pracovalo na konci roku 2013 dle dotazníkového průzkumu více než 33 tis. osob, tj. 15,2 % všech zjištěných pracovníků. Více než desetina ze sledovaného souboru pracujících byla koncentrována také do subjektů s 500–999 zaměstnanci – ve 41 subjektech pracovalo 26,4 tis. osob. Nejvíce pracovníků bylo soustředěno ve společnostech s 200–499 zaměstnanci (přesně pětina) a téměř rovnoměrně byli pracovníci rozloženi ve firmách s 20–49, 50–99 a 100–199 zaměstnanci (15–17 %). Do kategorie 20–49 pracovníků spadalo zároveň nejvíce subjektů, a to 1 041 (36,6 %). Podíl podniků s méně než 20 pracovníky na celkovém úhrnu zaměstnanosti byl vzhledem k ostatním kategoriím velmi nízký (pouze 3,9 %). Tab. 24: Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Velikostní kategorie (počet pracovníků v okresech) Počet firem Počet pracovníků celkem muži ženy abs. % abs. % abs. % nad 1 000 12 33 082 15,2 14 911 45,1 18 171 54,9 500–999 41 26 354 12,1 12 241 46,4 14 113 53,6 200–499 140 43 525 20,0 25 404 58,4 18 121 41,6 100–199 270 36 637 16,9 21 033 57,4 15 604 42,6 50–99 532 36 174 16,6 17 789 49,2 18 385 50,8 20–49 1 041 33 132 15,2 17 789 53,7 15 343 46,3 méně než 20 809 8 460 3,9 4 357 51,5 4 103 48,5 celkem 2 845 217 364 100,0 113 524 52,2 103 840 47,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Ženy nad muži převažovaly ve dvou nejvyšších velikostních kategoriích a mírně také v kategorii 50-99 zaměstnanců. Vysoké procento žen ve velkých organizacích je způsobeno především osazenstvem nemocnic (zdravotní sestry) a orgánů veřejné správy (administrativní pracovnice). Pro mužskou složku pracovní síly je charakteristické zastoupení ve středně velkých firmách (100–499 zaměstnanců). Ve společnostech s méně než sty pracovníky nejsou rozdíly mezi zastoupením mužné a ženské složky tak zřetelné. Tab. 25: Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji podle stupně vzdělání pracovníků a velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Velikostní kategorie (počet pracovníků v okresech) Pracovníci s nejvyšším dosaženým stupněm vzdělání celkem základním SŠ bez maturity SŠ s maturitou vysokoškolským abs. % abs. % abs. % abs. % nad 1 000 33 082 1 302 3,9 5 286 16,0 12 602 38,1 13 892 42,0 500–999 26 354 1 717 6,5 7 499 28,5 10 440 39,6 6 698 25,4 200–499 43 525 2 470 5,7 15 358 35,3 16 060 36,9 9 637 22,1 100–199 36 637 2 020 5,5 13 163 35,9 13 045 35,6 8 409 23,0 50–99 36 174 1 951 5,4 11 764 32,5 13 278 36,7 9 181 25,4 20–49 33 132 1 283 3,9 11 213 33,8 12 072 36,4 8 564 25,8 méně než 20 8 460 328 3,9 2 973 35,1 3 234 38,2 1 925 22,8 celkem 217 364 11 071 5,1 67 256 30,9 80 731 37,1 58 306 26,8 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 42 V Jihomoravském kraji se velmi vysokým podílem osob alespoň s maturitou vyznačovaly především organizace s více než 1 tis. pracovníků (80,1 %), což bylo opět dáno jejich charakterem (vysoké školy, nemocnice atd.). Také kategorie 500-999 zaměstnanců měla nadprůměrný podíl kvalifikovaných pracovníků (65,0 %). S odstupem je následovaly ostatní kategorie, mezi nimiž již velké rozdíly nebyly, neboť všechny vykázaly podíl mezi 58,6 % a 62,2 %. Obr. 18: Struktura zaměstnanosti podle stupně vzdělání pracovníků a velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ 0% 20% 40% 60% 80% 100% nad 1000 500 - 999 200 - 499 100 - 199 50 - 99 20 - 49 méně než 20 Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 4.7. Struktura zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti Z celkového počtu 2 845 firem, které se zúčastnily dotazníkového šetření k 31. 12. 2013, jich 740 (26,0 %) uvedlo, že na konci roku 2013 měly v pracovním poměru cizí státní příslušníky. Celkem bylo šetřením podchyceno 6 870 cizinců, z toho 5 469 zahraničních pracovníků pocházejících z některé ze zemí Evropské unie a dalších 1 401 cizinců z ostatních zemí. Z občanů EU byli nejčetněji zastoupeni občané Slovenska, kterých ve firmách vykazujících cizince pracovalo 3,7 tis. Cizinci se na celkové zaměstnanosti podíleli 3,1 %, z toho Slováci 1,7 %, ostatní občané EU 0,8 % a ostatní cizinci 0,6 %. Z hlediska jednotlivých sektorů ekonomiky spadalo nejvíce subjektů zaměstnávajících cizí státní příslušníky do terciéru. Jednalo se o 410 firem (23,1 % všech šetřených subjektů terciéru). V rámci sekundéru využívalo zahraniční pracovní síly celkem 317 subjektů (33,5 % všech šetřených subjektů z terciéru), z toho z průmyslu 266 (36,2 %) a ze stavebnictví 51 (24,2 %). V primárním sektoru zaměstnávalo cizince jen 13 společností (10,7 %). Nejčastějšími zaměstnavateli cizinců byly v rámci zpracovatelského průmyslu strojírenské společnosti (57 subjektů, tedy 52,3 %) a firmy papírenského a polygrafického (14subjektů, 46,7 %) a chemického (35 subjektů, 45,5 %) průmyslu. Nejméně byli zahraniční pracovníci využiti v dřevozpracujícím a ostatním zpracovatelském průmyslu a dále také při výrobě a rozvodu energií (14,3 %). Méně bylo i stavebních firem, které uvedly, že zaměstnávají cizince 43 (24,2 %). Zde může být důvodem zvýšený podíl nelegálně zaměstnaných cizinců, k nimž se firmy nepřiznají, nebo spolupráce se zahraničními družstvy, které šetřením postihnuty nebyly. Tab. 26: Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ v jednotlivých odvětvích a sektorech NH Sektory a odvětví NH Počet firem Počet pracovníků celkem s cizinci celkem z toho SR občané EU ostatní cizinci abs. % abs. % abs. % I. sektor 121 13 5 293 11 0,2 0 0,0 18 0,3 II. sektor 946 317 81 295 1 395 1,7 266 0,3 731 0,9 průmysl 735 266 72 094 1 154 1,6 239 0,3 658 0,9 těžební 4 2 342 26 7,6 5 1,5 2 0,6 potravinářský 75 19 6 220 89 1,4 31 0,5 64 1,0 textilní, oděvní a kožedělný 42 15 4 524 50 1,1 23 0,5 127 2,8 dřevozpracující 18 4 795 3 0,4 1 0,1 1 0,1 papírenský a polygrafický 30 14 1 600 38 2,4 2 0,1 5 0,3 chemický 77 35 7 687 100 1,3 17 0,2 14 0,2 sklářský a stavebních hmot 44 15 4 080 22 0,5 10 0,2 12 0,3 hutnický a kovozpracující 142 53 10 836 203 1,9 50 0,5 30 0,3 strojírenský 109 57 14 650 247 1,7 47 0,3 311 2,1 elektrotechnický 68 23 12 278 304 2,5 32 0,3 79 0,6 ostatní zpracovatelský 49 11 3 003 29 1,0 4 0,1 5 0,2 opravy a instalace strojů a zařízení 13 5 1 227 25 2,0 5 0,4 6 0,5 výroba a rozvod energií 14 2 847 0 0,0 6 0,7 0 0,0 zásobování vodou, odpady 50 11 4 005 18 0,4 6 0,1 2 0,0 stavebnictví 211 51 9 201 241 2,6 27 0,3 73 0,8 III. sektor 1 778 410 130 776 2 327 1,8 1 470 1,1 652 0,5 velkoobchod a maloobchod 384 78 15 384 164 1,1 26 0,2 25 0,2 doprava a skladování 96 27 12 524 108 0,9 15 0,1 24 0,2 ubytování, stravování a pohostinství 121 25 3 468 27 0,8 7 0,2 66 1,9 informační a komunikační činnosti 83 40 6 468 436 6,7 559 8,6 113 1,7 peněžnictví a pojišťovnictví 26 5 1 929 26 1,3 2 0,1 3 0,2 činnosti v oblasti nemovitostí 38 2 1 178 2 0,2 4 0,3 1 0,1 profesní, vědecké a technické činnosti 156 56 8 085 334 4,1 49 0,6 27 0,3 administrativní a podpůrné činnosti 101 22 3 441 83 2,4 190 5,5 149 4,3 veřejná správa a obrana 167 22 20 516 53 0,3 13 0,1 7 0,0 vzdělávání 390 62 28 425 509 1,8 228 0,8 182 0,6 zdravotní a sociální péče 129 46 24 217 473 2,0 330 1,4 31 0,1 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 16 3 490 45 1,3 29 0,8 17 0,5 ostatní činnosti 24 9 1 651 67 4,1 18 1,1 7 0,4 celkem 2 845 740 217 364 3 733 1,7 1 736 0,8 1 401 0,6 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Z odvětví terciéru byli cizinci zastoupeni především v informačních a komunikačních činnostech (48,2 %), profesních, vědeckých a technických činnostech (35,9 %) a ve zdravotnictví (35,7 %), nejméně pak při činnostech v oblasti nemovitostí (2 subjekty, 5,3 %) a v organizacích patřících do odvětví veřejné správy a obrany (13,2 %). Ty však mají nábor cizinců omezen ze zákona, a proto této pracovní síly příliš nevyužívají. 44 Obr. 19: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ dle hlavní sektorů ekonomiky I. sektor Firmy zaměstnávající cizince 10,7% Firmy nezaměstnávající cizince 89,3% II. sektor Firmy nezaměstnávající cizince 66,5%Firmy zaměstnávající cizince 33,5% III. sektor Firmy nezaměstnávající cizince 76,9% Firmy zaměstnávající cizince 23,1% Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Jak v sekundéru, tak v terciéru tvořili nejvyšší podíl cizinců občané SR, avšak zatímco ve službách mezi zbývajícími cizinci převažovali ti ze zemí EU, v sekundéru to byli občané ostatních zemí mimo EU. Vyšším podílem cizinců ze zemí EU vynikal v rámci sekundéru především těžební průmysl (9,1 %) následovaný elektrotechnickým a papírenským a polygrafickým průmyslem (2,8 a 2,5 %). Více než 2 % představovali pracovníci z EU také 45 v odvětví hutnického a kovozpracujícího průmyslu (2,4 %) a strojírenského průmyslu (2,0 %). Ostatní cizinci pracovali nejčastěji v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu (2,8 %) a ve strojírenském průmyslu (2,1 %), což bylo zásluhou především brněnské textilky Nová Mosilana a.s. a firmy APOS-AUTO, s.r.o., které zaměstnávají dlouhodobě především velké množství občanů Ukrajiny a Mongolska. Obr. 20: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ v průmyslu a ve službách Průmysl 0% 20% 40% 60% 80% 100% potravinářský textilní,oděvnía kožedělný dřevozpracující papírenskýa polygrafický chemický sklářskýa stavebních hmot hutnickýa kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský opravya instalacestrojů azařízení Firmy zaměstnávající cizince Firmy nezaměstnávající cizince Služby 0% 20% 40% 60% 80% 100% velkoobchoda maloobchod dopravaa skladování ubytování, stravovánía informačnía komunikační peněžnictvía pojišťovnictví činnosti voblasti profesní, vědeckéa administrativní apodpůrné veřejnáspráva aobrana vzdělávání zdravotnía sociálnípéče kulturní, zábavnía ostatní činnosti Firmy zaměstnávající cizince Firmy nezaměstnávající cizince Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 V rámci terciéru vykázaly nadprůměrný podíl cizinců z EU v pracovním poměru organizace zaměřené na informační a komunikační činnosti (15,3 % zaměstnanců). Na této situaci se významně podílela společnost Infosys BPO, s. r. o. působící v Brně, která zaměstnávala přes 500 pracovníků, z nichž zhruba polovina pocházela ze států EU mimo ČR. Se značným odstupem za nimi je odvětví administrativní a podpůrné činnosti s celkem 7,9 % cizinců z EU a odvětví profesní, vědecké a technické činnosti s 4,7 % pracujících z EU. Administrativní a podpůrné činnosti jsou odvětvím, které zároveň zaměstnává nejvyšší podíl cizinců z ostatních 46 zemí mimo EU, a to 4,3 %. Ostatní odvětví terciéru vykázala nižší než 2% podíl cizinců z ostatních zemí mezi svými pracovníky. Tab. 27: Struktura zaměstnanosti cizinců v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ podle druhu vlastnictví Druh vlastnictví Počet firem Počet pracovníků celkem s cizinci celkem z toho SR občané EU ostatní cizinci abs. % abs. % abs. % soukromé 1 531 374 72 113 1 006 1,4 181 0,3 667 0,9 družstevní 71 9 4 354 5 0,1 5 0,1 27 0,6 státní 198 60 41 826 746 1,8 545 1,3 186 0,4 krajské 141 29 14 271 251 1,8 20 0,1 22 0,2 komunální 418 61 27 958 125 0,4 50 0,2 36 0,1 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 13 1 632 26 1,6 19 1,2 1 0,1 zahraniční 348 160 46 249 1 472 3,2 774 1,7 372 0,8 mezinárodní 85 32 7 979 99 1,2 142 1,8 90 1,1 smíšené 12 2 982 3 0,3 0 0,0 0 0,0 celkem 2 845 740 217 364 3 733 1,7 1 736 0,8 1 401 0,6 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Obr. 21: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ dle druhu vlastnictví 0% 20% 40% 60% 80% 100% soukromé družstevní státní krajské komunální sdružení, církvía polit.stran zahraniční mezinárodní smíšené Firmy zaměstnávající cizince Firmy nezaměstnávající cizince Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Struktura cizinců se dá sledovat také z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů. S výjimkou firem ve vlastnictví sdružení, církví a politických stran a firem se smíšeným vlastnictvím, kde jsou cizinci zaměstnáváni v řádu jednotlivců, využívaly zahraniční pracovní sílu především subjekty se zahraniční majetkovou účastí (5,7 %) a v mezinárodním vlastnictví (4,1 %). V případě soukromých společností cizinci tvořili celkem 2,6 % všech pracovníků, což bylo méně než v případě státních organizací, kde byl podíl cizinců na celkové pracovní síle 3,5 %, a to především vlivem fakultních nemocnic a vysokých škol. Nízký podíl firem zaměstnávajících cizince byl především v družstevním a v komunálním sektoru. 47 Dotazníkové šetření prokázalo, že zahraniční pracovní síly využívají především velké organizace. Zatímco z 12 subjektů s počtem pracovníků vyšším než tisíc jich 11 zaměstnávalo cizince, u organizací menších než 20 pracovníků to bylo pouze 9,1 %. Největší podíl představovali cizinci pocházející ze zemí Evropské unie opět v největších společnostech (3,7 % v organizacích nad 1000 pracovníků a 4,9 % v těch s 500-999 zaměstnanci). Struktura zaměstnanosti cizinců podle velikostních kategorií subjektů podchycených dotazníkovým šetřením k 31. 12. 2013 je uvedena v následující tabulce. Tab. 28. Struktura zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Velikostní kategorie (počet pracovníků v okresech) Počet firem Počet pracovníků celkem s cizinci celkem z toho SR občané EU ostatní cizinci abs. % abs. % abs. % nad 1 000 12 11 33 082 719 2,2 489 1,5 189 0,6 500–999 41 35 26 354 828 3,1 463 1,8 271 1,0 200–499 140 106 43 525 947 2,2 362 0,8 483 1,1 100–199 270 152 36 637 535 1,5 231 0,6 132 0,4 50–99 532 157 36 174 276 0,8 90 0,2 180 0,5 20–49 1 041 205 33 132 356 1,1 85 0,3 106 0,3 méně než 20 809 74 8 460 72 0,9 16 0,2 40 0,5 celkem 2 845 740 217 364 3 733 1,7 1 736 0,8 1 401 0,6 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Obr. 22: Podíl firem zaměstnávajících cizince v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ dle velikostních kategorií 0% 20% 40% 60% 80% 100% nad 1000 500 – 999 200 – 499 100 – 199 50 – 99 20 – 49 méně než 20 Firmy zaměstnávající cizince Firmy nezaměstnávající cizince Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Oslovené ekonomické subjekty měly do dotazníku uvést rovněž nejčetnější státní příslušnost, kterou mají cizinci z ostatních zemí mimo EU. Pouze u poloviny z celkového počtu 1,4 tis. cizinců z ostatních zemí se podařilo identifikovat státní příslušnost. Mezi nimi dominovali především Ukrajinci (297 osob) a Mongolové (224). S velkým odstupem za nimi následují Vietnam (39) a Rusko (31). 48 4.8. Struktura zaměstnanosti pracovníků zaměstnaných na zkrácený pracovní úvazek V průzkumu zaměstnanosti ke konci roku 2013 byla do dotazníkového šetření zařazena již popáté otázka týkající se počtu osob zaměstnaných v daném ekonomickém subjektu na zkrácený pracovní úvazek a zároveň byla zjišťována i struktura pracovníků se zkráceným úvazkem podle pohlaví. Důvodem začlenění této charakteristiky zaměstnanosti do dotazníku byla zejména snaha o získání informací, nakolik zaměstnavatelé této formy pracovních úvazků využívají. Obecně lze na základě jiných celorepublikových průzkumů v ČR konstatovat, že tuto formu zaměstnání zatím využívají hlavně nadnárodní a velké firmy. Z celkového počtu firem šetřených v rámci průzkumu jich téměř dvě třetiny zaměstnávaly alespoň některé své pracovníky na zkrácený pracovní úvazek (64,6 %, tj. o 3,5 p. b. více než v předchozím roce). V případě počtu pracovníků šlo o 26,2 tis. oproti 23 tis. osob v roce 2012, tedy 12,1 % všech osob účastnících se dotazníkového šetření. Tento údaj je také podstatně vyšší než činil průměr celé ČR (6,6 %2 ). V terciárním sektoru byla práce na zkrácený úvazek častějším jevem (18,4 %) než v případě sektoru sekundárního (2,4 %), což lze předpokládat i z toho důvodu, že v terciéru převažovaly mezi všemi zaměstnanci ženy, pro které je tento způsob zaměstnání přijatelnější. Z celkového počtu pracovníků se zkráceným úvazkem tvořily ženy v terciárním sektoru 78,4 %, zatímco v priméru pouze 59,4 % a v sekundéru 66,8 %. Tab. 30: Struktura zaměstnanosti na zkrácený úvazek podle odvětví NH k 31. 12. 2013 Sektory a odvětví NH Počet firem Počet pracovníků celkem využívající zkrácených úvazků celkem se zkráceným úvazkem celkem z toho ženy abs. % abs. % I. sektor 121 67 5 293 212 4,0 126 2,4 II. sektor 946 543 81 295 1 954 2,4 1 305 1,6 průmysl 735 447 72 094 1 761 2,4 1 157 1,6 těžební 4 1 342 4 1,2 2 0,6 potravinářský 75 44 6 220 120 1,9 101 1,6 textilní, oděvní a kožedělný 42 27 4 524 148 3,3 118 2,6 dřevozpracující 18 7 795 14 1,8 10 1,3 papírenský a polygrafický 30 16 1 600 112 7,0 62 3,9 chemický 77 50 7 687 217 2,8 177 2,3 sklářský a stavebních hmot 44 23 4 080 106 2,6 48 1,2 hutnický a kovozpracující 142 78 10 836 240 2,2 87 0,8 strojírenský 109 75 14 650 207 1,4 141 1,0 elektrotechnický 68 51 12 278 173 1,4 135 1,1 ostatní zpracovatelský 49 27 3 003 110 3,7 138 4,6 opravy a instalace strojů a zařízení 13 8 1 227 16 1,3 10 0,8 výroba a rozvod energií 14 6 847 18 2,1 13 1,5 zásobování vodou, odpady 50 34 4 005 276 6,9 115 2,9 stavebnictví 211 96 9 201 193 2,1 148 1,6 III. sektor 1 778 1 227 130 776 24 060 18,4 18 858 14,4 velkoobchod a maloobchod 384 210 15 384 7 270 47,3 7 133 46,4 doprava a skladování 96 42 12 524 167 1,3 101 0,8 ubytování, stravování a pohostinství 121 68 3 468 362 10,4 298 8,6 informační a komunikační činnosti 83 53 6 468 237 3,7 120 1,9 2 Údaj z VŠPS za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ Praha, 2013 49 Sektory a odvětví NH Počet firem Počet pracovníků celkem využívající zkrácených úvazků celkem se zkráceným úvazkem celkem z toho ženy abs. % abs. % peněžnictví a pojišťovnictví 26 11 1 929 19 1,0 69 3,6 činnosti v oblasti nemovitostí 38 27 1 178 80 6,8 57 4,8 profesní, vědecké a technické činnosti 156 118 8 085 1 382 17,1 805 10,0 administrativní a podpůrné činnosti 101 58 3 441 888 25,8 486 14,1 veřejná správa a obrana 167 99 20 516 647 3,2 542 2,6 vzdělávání 390 374 28 425 8 606 30,3 5 567 19,6 zdravotní a sociální péče 129 110 24 217 3 627 15,0 3 087 12,7 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 39 3 490 414 11,9 327 9,4 ostatní činnosti 24 18 1 651 361 21,9 266 16,1 celkem 2 845 1 837 217 364 26 226 12,1 20 289 9,3 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Z jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu vykázal největší podíl pracujících na zkrácený úvazek stejně jako v předchozích letech papírenský a polygrafický průmysl (7,0 %), dále firmy spadající do odvětví ostatního zpracovatelského průmyslu (3,7 %) a textilní, oděvní a kožedělný průmysl (3,3 %). Vysoký byl podíl zkrácených úvazků také v odvětví „zásobování vodou, odpady“. V případě odvětví terciéru vynikalo vysokou zaměstnaností na zkrácený úvazek především odvětví obchodu (47,3 %), vzdělávání (30,3 %), administrativní a podpůrné činnosti (25,8 %)a nad 20 % se dostalo také odvětví ostatních činností (21,9 %). Dotazníkové šetření ukázalo, že v případě organizací v krajském či komunálním vlastnictví využívalo zkrácených úvazků zhruba 90 % organizací. Naopak nejnižší podíl zkrácených úvazků vykázaly soukromé firmy a firmy se zahraničním kapitálem (méně než 60 % z nich využívalo zkrácených úvazků). Z hlediska počtu zaměstnanců však nejvyšší podíl vykázaly společnosti ve vlastnictví sdružení, církví a politických stran (téměř třetina všech zaměstnanců v nich pracovala na částečný úvazek), dále družstva a státní organizace (pětina). Ve firmách v soukromém a mezinárodním vlastnictví pak na zkrácený úvazek pracovala méně než desetina všech pracujících. Ženy se zkráceným úvazkem výrazně dominovaly ve všech sektorech. Tab. 31: Struktura zaměstnanosti na zkrácený úvazek dle druhu vlastnictví ekonomických subjektů k 31. 12. 2013 Druh vlastnictví Počet firem Počet pracovníků celkem využívající zkrácených úvazků celkem se zkráceným úvazkem celkem z toho ženy abs. % abs. % soukromé 1 531 867 72 113 4 842 6,7 3 438 4,8 družstevní 71 50 4 354 905 20,8 781 17,9 státní 198 122 41 826 8 353 20,0 4 953 11,8 krajské 141 127 14 271 1 643 11,5 1 415 9,9 komunální 418 370 27 958 3 338 11,9 3 028 10,8 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 35 1 632 537 32,9 378 23,2 zahraniční 348 207 46 249 6 258 13,5 6 067 13,1 mezinárodní 85 51 7 979 221 2,8 195 2,4 smíšené 12 8 982 129 13,1 34 3,5 celkem 2 845 1 837 217 364 26 226 12,1 20 289 9,3 50 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Zkrácené úvazky jsou charakteristické především pro velké společnosti a s klesajícím počtem zaměstnanců klesal dle průzkumu také podíl firem využívajících tuto možnost zaměstnávání. Zatímco téměř všechny společnosti o velikosti 500 a více zaměstnanců měly zaveden systém zkrácených úvazků, v případě firem s méně než 20 pracovníky ho využívala pouze necelá polovina (45,9 %). V malých firmách však dle průzkumu pracoval na druhé straně velmi výrazný podíl osob na zkrácený úvazek (téměř dvě třetiny), kdežto v případě společností spadajících do velikostních kategorií mezi 100-999 zaměstnanci šlo vždy o méně než desetinu z celkového počtu pracovníků. U společností s více než tisícem zaměstnanců pak o necelou pětinu všech pracovníků. Česká republika patří v EU stále k zemím s nízkým podílem pracovníkůzaměstnaných na částečný úvazek. Průměrný podíl 27 členských států Evropské unie činí zhruba pětinu všech zaměstnanců na zkrácený úvazek, zatímco Česká republika vykázala jen výše zmíněných 6,6 %. Nižší podíl zaznamenaly už pouze Slovensko (4,0 %) a Bulharsko (2,2 %). Naopak v Nizozemsku využívá možnosti zaměstnání na zkrácený úvazek 49,2 % pracovníků a v dalších sedmi státech (Velká Británie, Německo, Švédsko, Rakousko, Dánsko, Belgie a Irsko) pak kolem 25,0 % zaměstnanců (Eurostat 2013). Tab. 32: Struktura zaměstnanosti na zkrácený úvazek podle velikostních kategorií firem k 31. 12. 2013 Velikostní kategorie (počet pracovníků v okresech) Počet firem Počet pracovníků celkem využívající zkrácených úvazků celkem se zkráceným úvazkem celkem z toho ženy abs. % abs. % nad 1 000 12 12 33 082 6 178 18,7 3 617 10,9 500–999 41 38 26 354 1 950 7,4 1 438 5,5 200–499 140 112 43 525 1 721 4,0 1 421 3,3 100–199 270 219 36 637 1 891 5,2 1 317 3,6 50–99 532 404 36 174 5 076 14,0 4 326 12,0 20–49 1 041 681 33 132 3 831 11,6 3 099 9,4 méně než 20 809 371 8 460 5 579 65,9 5 071 59,9 celkem 2 845 1 837 217 364 26 226 12,1 20 289 9,3 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 4.9. Vývoj struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2013 Získaná data z dotazníkového šetření uskutečněného k 31. 12. 2013 umožňují posoudit, nakolik přijímání a uvolňování pracovníků v roce 2013 změnilo v Jihomoravském kraji strukturu zaměstnanosti podle sektorů a odvětví národního hospodářství, podle druhu vlastnictví ekonomických subjektů a jejich velikosti. 51 Tab. 34: Struktura zaměstnanosti v roce 2012 a 2013 podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Sektory a odvětví NH Počet firem 2012 2013 Rozdíl abs. % abs. % I. sektor 121 5 301 2,5 5 293 2,4 -8 II. sektor 946 81 091 37,5 81 295 37,4 204 průmysl 735 71 417 33,1 72 094 33,2 677 těžební 4 322 0,1 342 0,2 20 potravinářský 75 5 948 2,8 6 220 2,9 272 textilní, oděvní a kožedělný 42 4 536 2,1 4 524 2,1 -12 dřevozpracující 18 782 0,4 795 0,4 13 papírenský a polygrafický 30 1 681 0,8 1 600 0,7 -81 chemický 77 7 609 3,5 7 687 3,5 78 sklářský a stavebních hmot 44 4 060 1,9 4 080 1,9 20 hutnický a kovozpracující 142 10 663 4,9 10 836 5,0 173 strojírenský 109 14 456 6,7 14 650 6,7 194 elektrotechnický 68 12 119 5,6 12 278 5,6 159 ostatní zpracovatelský 49 3 000 1,4 3 003 1,4 3 opravy a instalace strojů a zařízení 13 1 293 0,6 1 227 0,6 -66 výroba a rozvod energií 14 931 0,4 847 0,4 -84 zásobování vodou, odpady 50 4 017 1,9 4 005 1,8 -12 stavebnictví 211 9 674 4,5 9 201 4,2 -473 III. sektor 1 778 129 602 60,0 130 776 60,2 1 174 velkoobchod a maloobchod 384 15 340 7,1 15 384 7,1 44 doprava a skladování 96 12 455 5,8 12 524 5,8 69 ubytování, stravování a pohostinství 121 3 473 1,6 3 468 1,6 -5 informační a komunikační činnosti 83 6 116 2,8 6 468 3,0 352 peněžnictví a pojišťovnictví 26 1 926 0,9 1 929 0,9 3 činnosti v oblasti nemovitostí 38 1 313 0,6 1 178 0,5 -135 profesní, vědecké a technické činnosti 156 7 961 3,7 8 085 3,7 124 administrativní a podpůrné činnosti 101 3 586 1,7 3 441 1,6 -145 veřejná správa a obrana 167 20 182 9,3 20 516 9,4 334 vzdělávání 390 28 091 13,0 28 425 13,1 334 zdravotní a sociální péče 129 24 061 11,1 24 217 11,1 156 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 3 471 1,6 3 490 1,6 19 ostatní činnosti 24 1 627 0,8 1 651 0,8 24 celkem 2 845 215 994 100,0 217 364 100,0 1 370 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Ke konci roku 2012 zaměstnavatelé účastnící se dotazníkového šetření měli ve stavu 215 994 a o rok později 217 364 osob (nárůst o 1 370 osob, tj. 0,6 %). Zatímco primární sektor zaznamenal v úhrnu v Jihomoravském kraji dle dotazníkového šetření během roku 2013 stagnaci počtu zaměstnanců (pokles o 8 osob), v sekundéru a terciéru došlo ke zvýšení jejich počtu (v sekundéru o 204 osob, tj. o 0,3 % a v terciéru o 1 174 osob, tj. o 0,9 %). Význam jednotlivých sektorů pro ekonomiku kraje se meziročně tedy téměř nezměnil. Na úrovni celé ČR byly změny dynamičtější – podíl pracujících v priméru klesl z 3,2 % na 2,6 %, v sekundéru vzrostl z 37,5 % na 37,8 % a v terciéru z 58,9 % na 61,6 % (dle VŠPS). Je však třeba rovněž upozornit, že některé změny v počtu zaměstnanců nemusí striktně znamenat tvorbu nových pracovních míst či naopak propouštění. Často dochází 52 k organizačním změnám, které vedou k vytvoření nových subjektů, kam jsou převedeni zaměstnanci původní společnosti. Tyto změny lze však v rámci průzkumu těžko odhalit, neboť absolutní většina firem významné změny v počtech svých pracovníků nevysvětluje. Snahou zpracovatele však bylo eliminovat vliv tohoto typu přírůstků a úbytků na změny počtu pracovníků jak meziročně, tak v případě odhadu vývoje v roce 2014. Údaje za tyto firmy byly opraveny tak, aby neovlivnily vývoj dle sektorů, odvětví, druhu vlastnictví či velikostních kategorií. V rámci sekundéru vykázal průmysl přírůstek a stavebnictví úbytek počtu pracovníků. Nárůst v průmyslu způsobily především organizace z odvětví potravinářského průmyslu (o 272 osob), strojírenského, hutnického a kovozpracujícího a také elektrotechnického průmyslu (přírůstek o 150 až 200 pracovníků). Ostatní odvětví zaznamenala změny v řádu několika desítek zaměstnanců. Pokles počtu pracovníků byl zaznamenán pouze ve 4 odvětvích průmyslu, a to v papírenském a polygrafickém průmyslu, ve výrobě a rozvodu energií, v odvětví „opravy a instalace strojů a zařízení“ a v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu, kde však byly změny minimální. Také v terciéru vynikala některá odvětví, která během roku 2013 zvýšila počet svých pracovníků. Jednalo se především o informační a komunikační činnosti, kde činil přírůstek 352 pracující, dále o veřejnou správu a obranu a také o vzdělávání (334 osob). Na růstu počtu pracovníků v odvětví vzdělávání se v roce 2013 podílela především Masarykova univerzita a VUT v Brně (nárůst u obou přes 100 zaměstnanců – fyzických osob). V případě veřejné správy šlo o zvýšení počtu pracovníků finančního úřadu (Generální finanční ředitelství). Pokles počtu pracovníků vykázala pouze tři odvětví terciéru, a to administrativní a podpůrné činnosti, činnosti v oblasti nemovitostí a ubytování, stravování a pohostinství, kde však byl pokles zanedbatelný. Vývoj zaměstnanosti v podnikatelských subjektech účastnících se průzkumu lze sledovat i z hlediska druhu vlastnictví. Jak plyne z následující tabulky, absolutní pokles počtu pracovníků vykázaly v úhrnu především subjekty v českém soukromém vlastnictví (o 653 osob), kdežto zahraniční společnosti zaznamenaly velmi výrazný přírůstek počtu pracovníků (o 1,1 tis.). Kladnou bilanci měly také státní organizace (nárůst o 633 osob), komunální i mezinárodní společnosti (obě skupiny přes 100 zaměstnanců). V ostatních sektorech byly změny pouze v řádu jednotek či desítek zaměstnanců. Tab. 35: Struktura zaměstnanosti v roce 2012 a 2013 podle druhu vlastnictví ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Druh vlastnictví Počet firem 2012 2013 Rozdíl abs. % abs. % soukromé 1 531 72 766 33,7 72 113 33,2 -653 družstevní 71 4 396 2,0 4 354 2,0 -42 státní 198 41 193 19,1 41 826 19,2 633 krajské 141 14 308 6,6 14 271 6,6 -37 komunální 418 27 721 12,8 27 958 12,9 237 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 1 673 0,8 1 632 0,8 -41 zahraniční 348 45 131 20,9 46 249 21,3 1 118 mezinárodní 85 7 828 3,6 7 979 3,7 151 smíšené 12 978 0,5 982 0,5 4 53 celkem 2 845 215 994 100,0 217 364 100,0 1 370 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Tab. 36: Změny ve struktuře zaměstnanosti podle velikostních kategorií ekonomických subjektů účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Velikostní kategorie (počet pracovníků v okrese) k 31. 12. 2013 Počet firem 2012 2013 Rozdíl abs. % abs. % nad 1 000 12 31 979 14,8 33 082 15,2 1 103 500–999 41 26 000 12,0 26 354 12,1 354 200–499 140 42 988 19,9 43 525 20,0 537 100–199 270 36 442 16,9 36 637 16,9 195 50–99 532 35 947 16,6 36 174 16,6 227 20–49 1 041 33 428 15,5 33 132 15,2 -296 méně než 20 809 9 210 4,3 8 460 3,9 -750 celkem 2 845 215 994 100,0 217 364 100,0 1 370 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Následující tabulka zachycuje společnosti, které během roku 2013 zvýšily počet svých zaměstnanců o více než 50 (celkem 22 firem). Nejvíce z nich mělo svůj provoz v Brně (10 subjektů), po dvou v Kuřimi, Ivanovicích na Hané a v Hrušovanech nad Jevišovkou. Po třech zástupcích mělo odvětví doprava a skladování, informační a komunikační činnosti a elektrotechnický průmysl, po dvou potravinářský a chemický průmysl a také vzdělávání. 4.10. Požadavky zaměstnavatelů v Jihomoravském kraji na absolventy škol V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda hodlají přijímat i čerstvé absolventy škol, tedy osoby, které v posledních dvou letech ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 2 845 subjektů jich kladně odpovědělo pouze 388, záporně 348, celkem 1 088 si není se svým přístupem k absolventům zcela jisto a zbývajících 1 021 se k této otázce nevyjádřilo. V dotazníkových šetřeních ke konci roku 2006 a 2007 převažoval počet kladných odpovědí nad těmi zápornými, v letech 2011 a 2012 se už ochota přijímat absolventy snížila a převažovaly negativní odpovědi. V roce 2013 tedy opět mírně převažoval pozitivní přístup zaměstnavatelů k absolventům, i když ochotu je přijímat deklarovalo pouze 52,7 % zaměstnavatelů, kteří měli v přístupu k přijímání absolventů jasno (tj. odpověděli kladně či záporně). Analýza odpovědí prokázala, že existují rozdíly mezi jednotlivými odvětvími ekonomiky v přístupu k absolventům. Mezi sektory takové rozdíly nebyly - v primárním sektoru ve sledovaném období vykazovalo zájem přijímat absolventy škol 11,6 % oslovených subjektů, v sekundéru to bylo 14,1 % a v terciárním sektoru 13,6 % firem. Tab. 40: Zájem o absolventy podle odvětví NH v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 Sektory a odvětví NH Počet firem celkem Počet firem se zájmem o absolventy Počet absolventů abs. % Celkem úroveň vzdělání vyučení SŠ VŠ I. sektor 121 14 11,6 26 12 12 2 II. sektor 946 133 14,1 544 199 189 156 54 Sektory a odvětví NH Počet firem celkem Počet firem se zájmem o absolventy Počet absolventů abs. % Celkem úroveň vzdělání vyučení SŠ VŠ průmysl 735 114 15,5 468 150 167 151 těžební 4 0,0 0 0 0 0 potravinářský 75 5 6,7 7 0 3 4 textilní, oděvní a kožedělný 42 8 19,0 25 17 7 1 dřevozpracující 18 5 27,8 9 8 1 0 papírenský a polygrafický 30 3 10,0 3 0 2 1 chemický 77 11 14,3 35 13 9 13 sklářský a stavebních hmot 44 4 9,1 13 1 7 5 hutnický a kovozpracující 142 27 19,0 70 36 25 9 strojírenský 109 30 27,5 165 65 52 48 elektrotechnický 68 8 11,8 100 5 32 63 ostatní zpracovatelský 49 5 10,2 8 4 3 1 opravy a instalace strojů a zařízení 13 2 15,4 31 0 26 5 výroba a rozvod energií 14 1 7,1 1 0 0 1 zásobování vodou, odpady 50 5 10,0 1 1 0 0 stavebnictví 211 19 9,0 76 49 22 5 III. sektor 1 778 241 13,6 700 134 241 325 velkoobchod a maloobchod 384 43 11,2 65 27 18 20 doprava a skladování 96 0,0 0 0 0 0 ubytování, stravování a pohostinství 121 14 11,6 51 25 24 2 informační a komunikační činnosti 83 24 28,9 169 0 55 114 peněžnictví a pojišťovnictví 26 2 7,7 5 0 5 0 činnosti v oblasti nemovitostí 38 1 2,6 1 0 1 0 profesní, vědecké a technické činnosti 156 29 18,6 97 2 18 77 administrativní a podpůrné činnosti 101 6 5,9 29 0 25 4 veřejná správa a obrana 167 22 13,2 31 1 13 17 vzdělávání 390 68 17,4 91 2 15 74 zdravotní a sociální péče 129 21 16,3 32 0 20 12 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 7 11,1 24 4 16 4 ostatní činnosti 24 4 16,7 105 73 31 1 celkem 2 845 388 13,6 1 270 345 442 483 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Z odvětví sekundéru vykazovaly ve sledovaném období zvýšený zájem o absolventy především firmy z dřevozpracujícího a strojírenského průmyslu (obě odvětví: 27,5 % firem řeklo ano). Naopak nízký zájem projevily podniky z potravinářství, průmyslu skla a stavebních hmot a z odvětví výroby a rozvodu energií. V terciárním sektoru se kladným přístupem k absolventům prezentovalo především odvětví informačních a komunikačních činností (28,9 % oslovených podniků se vyjádřilo kladně). Přístup k absolventům podle vlastnické struktury ekonomických subjektů je nejpozitivnější u zahraničních firem (18,7 %), organizací zřízených krajem (17,0 %) a mezinárodních firem (16,5 %). Přitom právě zahraniční firmy jsou schopné absorbovat nejvyšší počet absolventů (586). Průměrný zájem o „nezkušené“ pracovníky vykázaly subjekty ve státním (15,7 %) a 55 komunálním (13,9 %) vlastnictví a soukromé firmy (12,1 %). U ostatních typů vlastnictví byl zájem ještě nižší. Žádný subjekt ve smíšeném vlastnictví neuvažuje o přijímání absolventů. Tab. 41: Zájem o absolventy dle druhu vlastnictví ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 Druh vlastnictví Počet firem celkem z toho se zájmem o absolventy Počet absolventů celkemabsolutně % soukromé 1 531 185 12,1 417 družstevní 71 7 9,9 22 státní 198 31 15,7 82 krajské 141 24 17,0 27 komunální 418 58 13,9 64 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 4 9,8 6 zahraniční 348 65 18,7 586 mezinárodní 85 14 16,5 66 smíšené 12 0 0,0 0 celkem 2 845 388 13,6 1 270 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Poznatkem analýzy dotazníkového šetření je rovněž skutečnost, že s klesajícím počtem zaměstnanců ve firmách klesá i zájem o absolventy. V případě společností v kategorii 500 až 999 pracovníků odpověděla kladně téměř polovina dotázaných firem (46,3 %), u největších společností pak 41,7 %. U podniků o velikosti 200 až 499 osob to bylo už jen 25,7 %, v případě velikosti 100 až 199 osob pak 17,4 %. Tab. 42: Zájem o absolventy podle velikostních kategorií ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 Velikostní kategorie (počet pracovníků v okrese) Počet firem celkem z toho se zájmem o absolventy Počet absolventů celkemabsolutně % nad 1 000 12 5 41,7 105 500 – 999 41 19 46,3 200 200 – 499 140 36 25,7 314 100 – 199 270 47 17,4 158 50 – 99 532 82 15,4 181 20 – 49 1 041 125 12,0 186 méně než 20 809 74 9,1 126 celkem 2 845 388 13,6 1 270 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Celkový počet míst, která byli zaměstnavatelé ochotni obsadit absolventy škol, byl při posledním šetření zhruba 1,3 tis., což je o 0,4 tis. méně, než kolik jich zaměstnavatelé uvedli při šetření ke konci roku 2012. Při velmi povrchním srovnání je možno upozornit, že v evidenci úřadů práce Jihomoravského kraje bylo na konci roku 2013 evidováno 5,1 tis. absolventů a mladistvých. Nabídka volných míst pro absolventy tedy s velkou pravděpodobností v roce 2014 stále nebude stačit k uspokojení poptávky mladých lidí po zaměstnání. To pochopitelně dokazuje už vývoj jejich počtu v evidenci úřadů práce v prvních měsících roku 2014. Tab. 43: Nejčastěji uváděné profese absolventů, u nichž zaměstnavatelé avizovali případný zájem alespoň o 20 osob 56 Úroveň vzdělání Profese (ISCO) Počet absolventů Vyučení Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 160 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) - ISCO 71 97 Obsluha strojů a zařízení, montážní dělníci - 8 70 Zpracovatelé potravin, dřeva, textilu a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 75 27 Pracovníci v oblasti prodeje – ISCO 52 26 S maturitou Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky – ISCO 31 107 Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 48 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií – ISCO 35 42 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií – ISCO 25 42 Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky – ISCO 74 46 Všeobecní administrativní pracovníci – ISCO 41 26 Vysokoškolské Specialisté v oblasti vědy a techniky – ISCO 21 199 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky – ISCO 31 92 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií – ISCO 25 75 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání – ISCO 23 72 Specialisté v oblasti právní, sociální, kulturní a v příbuzných oblastech – ISCO 26 65 Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií – ISCO 35 60 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Ze vzdělanostních kategorií byli nejžádanější skupinou absolventi s vysokoškolským vzděláním (483 osob, tj. 38,0 % všech „poptávaných absolventů“). Následovali je absolventi se středoškolským vzděláním s maturitou (442 osob, tj. 34,8 %) a vyučení absolventi (345 osob, tj. 27,2 %). Zájem o mladé osoby s pouze základním vzděláním mezi zaměstnavateli nebyl. Vůbec nejžádanějšími se stali absolventi, kteří jsou v klasifikaci CZ-ISCO řazeni jako specialisté v oblasti vědy a techniky (199 osob). Následovali vyučení kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech, kterých by se u respondentů uplatnilo 160 (především zámečníci, obráběči, svářeči). Více než sto bylo také požadavků na středoškoláky s maturitou v technických oborech, především na elektrotechniky. Podrobnější výčet nejpožadovanějších oborů, resp. profesí uvádí předchozí tabulka. 4.11. Spolupráce ekonomických subjektů se středními školami a veřejnými výzkumnými institucemi (vč. vysokých škol) Do dotazníkového šetření byla rovněž zařazena otázka, zda zaměstnavatelé spolupracují s některou střední školou. Kladnou odpověď uvedlo 667 firem (tj. 23,4 % všech subjektů), což bylo o 250 více než při předchozím šetření. Nejintenzivnější byla spolupráce se středními školami ze strany komunálních organizací (30,4 % z nich spolupracuje s některou střední školou v regionu) a relativně vysoká byla i v případě mezinárodních společností (25,6 %). Soukromé i zahraniční firmy vykázaly z jedné pětiny spolupráci se školami. Stejně jako zájem o absolventy, také spolupráce se školami klesá s velikostí firem – zatímco více než dvě pětiny společností s více než tisícem zaměstnanců spolupracuje s některou střední školou (5 subjektů), v případě firem o velikosti 200-499 zaměstnanců jde pouze o pětinu (29 subjektů) a u firem menších než 20 zaměstnanců pak o necelou desetinu (26 firem). 57 Logicky se jednalo především o střední školy lokalizované v místě působiště dané firmy a oborově zaměřené na obdobnou činnost, jako vykonávala daná společnost, alespoň tedy v případě průmyslových firem. Nejčastěji šlo o střední odborné školy spojené s učilišti, dále o střední průmyslové školy a samostatná učiliště. Menší spolupráce byla zaznamenána s gymnázii a obchodními akademiemi. S těmi spolupracovaly subjekty z oblasti vzdělávání, sociální péče či veřejné správy. Ze strany více firem byla jako spolupracující uvedena Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno (Nová Mosilana, Penam, Pramen – Brněnka, Makro, Datart a další), Střední škola technická a gastronomická Blansko (základní školy v okrese Blansko) či Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Znojmo, s.r.o. (menší firmy). Poprvé byla do dotazníkového šetření zahrnuta otázka na počet zaměstnanců zapojených do výzkumu a vývoje s důrazem na počet vysokoškoláků. Pracovníky ve výzkumu a vývoji vykázalo pouze 242 subjektů, tzn. 8,5 % všech účastníků průzkumu. Celkem dané subjekty zaměstnávaly ve výzkumu a vývoji 7 132 osob, z toho 5 964 vysokoškoláků (83,6 %). Výzkum a vývoj je aplikován především ve velkých firmách, což je logické vzhledem k jejich odvětvové činnosti (vysoké školy, fakultní nemocnice). Třetina společností s počtem zaměstnanců nad tisíc uvedla, že zaměstnává své pracovníky ve výzkumu a vývoji. V případě firem o velikosti 200-499 a 500-999 to byla více než čtvrtina, ve velikostní kategorii 100-199 zaměstnanců 17,0 % a u ostatních méně než desetina firem s výzkumnými pracovníky. Z hlediska vlastnictví dominují státní organizace (17,2 % z nich zaměstnávalo své pracovníky i ve výzkumu a vývoji), ale zhruba 15 % všech firem v zahraničním i mezinárodním vlastnictví má rovněž některé zaměstnance vyčleněné pro výzkum a vývoj. U českých soukromých firem jde pouze o 9,1 % subjektů. Celkem 129 průmyslových firem (17,6 %) vykázalo pracovníky ve výzkumu a vývoji, a to v celkovém počtu 1 091, z toho 715 bylo vysokoškoláků. Největší počet pracovníků ve výzkumu a vývoji však pracovalo ve společnostech z odvětví vzdělávání, z nichž pouze sedm (1,8 %) uvedlo, že výzkum a vývoj patří mezi její činnosti. Jednalo se o 2 631 pracovníků, z nich 2 281 bylo vysokoškolsky vzdělaných. Patří mezi ně samozřejmě všechny brněnské vysoké školy. Téměř 2 tis. pracovníků ve výzkumu a vývoji vykázalo 38 organizací řazených do odvětví profesní, vědecké a technické činnosti a více než 500 pak také 26 firem z odvětví informačních a komunikačních činností a šest zdravotnických organizací. Spolupráci s veřejnými výzkumnými institucemi včetně vysokých škol vykázalo pouze 132 subjektů (4,6 %). Absolutní většina podniků (103) spolupracovala s některou institucí lokalizovanou v Brně, dalších 18 se subjekty se sídlem v Praze. Jednalo se především o vysoké školy (115 subjektů), z toho nejčastěji spolupracovali zaměstnavatelé s Vysokým učením technickým v Brně (62 subjektů), Masarykovou univerzitou (34) a Mendelovou univerzitou v Brně (11). Z mimobrněnských vysokých škol šlo především o Univerzitu Karlovu, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Z dalších institucí mimo vysoké školy spolupracovali jihomoravské subjekty např. s ústavy Akademie věd ČR, Výzkumným ústavem rostlinné výroby, v.v.i., Strojírenským zkušebním ústavem, s.p. apod. Spolupráci s některou výzkumnou institucí či vysokou školou uvedly především české soukromé společnosti (74 subjektů, tj. 4,8 % všech českých soukromých společností), dále zahraniční firmy (24, tj. 6,9 %) a státní organizace (18, tj. 9,1 %). Z hlediska odvětvové struktury vykázalo spolupráci s výzkumnými institucemi nejvíce společností ze sektoru služeb, konkrétně z odvětví profesní, vědecké a technické činnosti (27 subjektů, tj. 17,3 %), dále informační a komunikační činnosti (18, tj. 21,7 %) a vzdělávání (10, avšak pouze 2,6 % všech subjektů v odvětví vzdělávání), ale také ze strojírenského průmyslu (19, tj. 17,4 %). Z 58 ostatních odvětví mělo určitý kontakt s výzkumnými institucemi vždy méně než deset subjektů. Z hlediska velikostních kategorií firem se jednalo v absolutním počtu spíše o menší firmy - celkem 34 firem o velikosti 20-49 zaměstnanců a 33 subjektů z kategorie 50-99 zaměstnanců vykázalo spolupráci s výzkumnými institucemi, nicméně v relativním vyjádření se se zmenšujícím se počtem zaměstnanců vůle ke spolupráci s výzkumnými institucemi snižovala (u velkých firem nad 1000 zaměstnanců se týkala spolupráce čtvrtiny firem, u kategorie 20-49 zaměstnanců pouze 3,3 %). 4.12. Očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2014 Z celkového počtu 2 845 subjektů, které se zúčastnily dotazníkového šetření, jich 756 uvedlo, že bude počet svých zaměstnanců zvyšovat, 333 snižovat a zbylých 1 756 organizací uvedlo, že počet svých zaměstnanců v průběhu roku 2014 měnit nemíní. Z podrobnější analýzy očekávaných změn stavu pracovníků vyplynulo, že 526 firem během roku 2014 pravděpodobně zvýší stav svých pracovníků minimálně (1–5 pracovníků), ve 102 firmách se předpokládá nárůst o 6–10 pracovníků, v 78 firmách o 11–20 pracovníků, ve 37 firmách o 21– 50 pracovníků a ve 13 případech o více než 50 pracovníků, z toho v 7 společnostech o více než 100 osob. Tab. 44: Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2014 podle odvětví NH v subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Odvětví NH Počet firem Počet pracovníků Rozdíl 2013 2014 zemědělství, lesnictví a rybolov 121 5 293 5309 16 průmysl 735 72 094 74 504 2 410 stavebnictví 211 9 201 9277 76 velkoobchod a maloobchod 384 15 384 15423 39 doprava a skladování 96 12 524 12569 45 ubytování, stravování a pohostinství 121 3 468 3479 11 informační a komunikační činnosti 83 6 468 6825 357 peněžnictví a pojišťovnictví 26 1 929 1990 61 činnosti v oblasti nemovitostí 38 1 178 1165 -13 profesní, vědecké a technické činnosti 156 8 085 8495 410 administrativní a podpůrné činnosti 101 3 441 3481 40 veřejná správa a obrana 167 20 516 20717 201 vzdělávání 390 28 425 28439 14 zdravotní a sociální péče 129 24 217 24431 214 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 63 3 490 3519 29 ostatní činnosti 24 1 651 1744 93 celkem 2 845 217 364 221367 4003 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Na druhé straně 267 firem počítalo pouze s minimálním poklesem o 1–5 pracovníků, 41 firem s redukcí o 6–10 pracovníků, 13 firem se snížením o 11–20 pracovníků, 6 firem očekává propouštění v rozsahu 21–50 pracovníků a rovněž 6 firem počítá se snížením počtu pracovníků o více než 50 pracovníků (z toho žádná s poklesem větším než 100 pracovníků). V úhrnu soubor šetřených firem očekává nárůst počtu pracovníků o 4 003 (tj. 1,8 %). Největší relativní pokles pracovníků a vlastně jediný, je očekáván v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí, nicméně je téměř zanedbatelný (13 osob). Ve všech zbývajících odvětvích NH je 59 očekáván nárůst. Na rozdíl od loňského roku je největší absolutní nárůst očekáván v průmyslu (2,4 tis., tj. 3,3 %,). Dále porostou zejména odvětví zabývající se profesními, vědeckými a technickými činnostmi (o 5,1 %, 410 osob), informačními a komunikačními činnostmi (o 5,5 %, tj. o 357 osob) a více než 200 pracovníků by mělo v úhrnu přibýt také ve firmách z odvětví veřejné správy a zdravotní a sociální péče. Největší relativní nárůst vykázalo odvětví „ostatní činnosti“ (5,6 %), ale nejde ani o 100 osob. Při pohledu na očekávaný pohyb pracovníků podle druhu vlastnictví dané organizace je zřejmé, že největšího absolutního přírůstku počtu zaměstnanců by měly dosáhnout firmy ve vlastnictví zahraničním (o 2,2 tis. osob, tj. 4,8 %) a o více než tisíc hodlají zvýšit stavy svých pracovníků také české firmy (o 1,2 tis., tj. 1,7 %). Druhý největší relativní přírůstek vykázaly firmy v mezinárodním vlastnictví (o 2,8 %). Celkem čtyři skupiny subjektů dle vlastnictví předpokládaly mírný úbytek zaměstnanosti, a to družstva, organizace zřízené krajem, ty ve vlastnictví sdružení, církví a politických stran a ve smíšeném vlastnictví. Úbytky jsou však minimální. Tab. 45: Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2014 podle druhu vlastnictví v ekonomických subjektech účastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Druh vlastnictví Počet firem Počet pracovníků Rozdíl 2013 2014 soukromé 1 531 72 113 73 317 1 204 družstevní 71 4 354 4 339 -15 státní 198 41 826 42 218 392 krajské 141 14 271 14 233 -38 komunální 418 27 958 28 004 46 vlast. sdružení, polit. stran a církví 41 1 632 1 621 -11 zahraniční 348 46 249 48 459 2 210 mezinárodní 85 7 979 8 202 223 smíšené 12 982 974 -8 celkem 2 845 217 364 221 367 4 003 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Očekávaný pohyb pracovníků podle velikostní kategorie zachycuje následující tabulka. Všechny velikostní kategorie pak předpokládají nárůst počtu pracovníků, přičemž největšího absolutního nárůstu by měly dosáhnout společnosti s počtem pracovníků 200 až 499 (o více než tisíc, tj. 2,4 %). Největší relativní nárůst očekávají firmy o velikosti 500-999 zaměstnanců (o 2,6 %) a o více než 2 % by měla zaměstnanost vzrůst také v největších společnostech. 60 Tab. 46: Očekávaný pohyb pracovníků v roce 2014 podle velikostních kategorií ekonomických subjektůúčastnících se „Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013“ Velikostní kategorie k 31. 12. 2013 (počet pracovníků v okrese) Počet firem Počet pracovníků Rozdíl 2013 2014 nad 1000 12 33 082 33 826 744 500 – 999 41 26 354 27 037 683 200 - 499 140 43 525 44 572 1 047 100 - 199 270 36 637 37 244 607 50 - 99 532 36 174 36 636 462 20 - 49 1 041 33 132 33 461 329 méně než 20 809 8 460 8 591 131 celkem 2 845 217 364 221 367 4 003 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Nadpoloviční většinu z dynamicky se vyvíjejících firem tvoří průmyslové podniky, a to především ze strojírenského a elektrotechnického průmyslu. Po dvou zástupcích má zdravotnictví, neboť se zvyšováním počtu pracovníků počítají obě brněnské fakultní nemocnice, a informační a komunikační činnosti. V rámci dotazníkového šetření měli zaměstnavatelé možnost vyjádřit, ve kterých profesích hodlají v roce 2014 nejvíce snižovat či zvyšovat počty svých pracovníků. Celkem dokázali identifikovat profesi, kterou chtějí přijímat, v případě 3 054 osob, u snižování u 688 osob. Tab. 49: TOP 10 profesí, u kterých zaměstnavatelé při Průzkumu zaměstnanosti k 31. 12. 2013 avizovali snižování počtu pracovníků Profese - ISCO počet osob Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě - ISCO 33 101 Specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání - ISCO 23 77 Všeobecní administrativní pracovníci – ISCO 41 75 Obsluha stacionárních strojů a zařízení - ISCO 81 65 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení – ISCO 83 64 Pomocní pracovníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby, dopravy a v příbuzných oborech ISCO 93 37 Pracovníci v oblasti prodeje - ISCO 52 37 Pracovníci v oblasti osobních služeb – ISCO 51 36 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) - ISCO 71 33 Uklízeči a pomocníci - ISCO 91 33 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Při kategorizaci na podtřídy ISCO dominovali mezi profesemi propouštěnými odborní pracovníci v obchodní sféře a ve veřejné správě, jichž by mělo být propuštěno během roku 2014 sto. Druhou skupinou, která vykázala v úhrnu pokles o 77 pracovníků, jsou učitelé na středních a základních školách (zhruba 15 škol hodlá propouštět pedagogické pracovníky a k tomu 16 osob také Institut mezioborového vzdělávání). Třetí nejčetnější skupinou jsou všeobecní administrativní pracovníci. Po profesích spadajících do obsluhy stacionárních strojů a zařízení je dlouhodobě sice vysoká poptávka, ale existují společnosti, které hodlají manipulační pracovníky rovněž propouštět. Propouštění čeká i řidiče některých firem (celkem 64 osob). 61 Poptávka ze strany zaměstnavatelů směřuje nejvýrazněji mezi kovodělníky, strojírenské dělníky a pracovníky v příbuzných oborech – více než 300 požadavků. Tab. 50: TOP 10 profesí, u kterých zaměstnavatelé při Průzkumu zaměstnanosti k 31. 12. 2013 avizovali zvyšování počtu pracovníků Profese - ISCO počet osob Kovodělníci, strojírenští dělníci a pracovníci v příbuzných oborech - ISCO 72 329 Obsluha stacionárních strojů a zařízení - ISCO 81 275 Montážní dělníci výrobků a zařízení – ISCO 82 240 Řidiči a obsluha pojízdných zařízení - ISCO 83 202 Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií - ISCO 25 176 Specialisté v oblasti vědy a techniky - ISCO 21 175 Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy – ISCO 54 115 Uklízeči a pomocníci - ISCO 91 107 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (kromě elektrikářů) - ISCO 71 101 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky - ISCO 31 83 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 S očekávaným náborem pracovníků však mnohdy souvisí i to, že některé profese jsou dlouhodobě na trhu práce nedostupné. K této problematice rovněž směřovala jedna z otázek v dotazníkovém šetření (vyjádřilo se 351 subjektů) a z jejího vyhodnocení vyplynulo, že právě kovodělníci a strojírenští dělníci nefigurují často mezi volnou pracovní silou. Celkem 81 ekonomických subjektů uvedlo, že dlouhodobě postrádá právě pracovníky spadající do podtřídy CZ-ISCO 72. Šlo především o seřizovače a obsluhu obráběcích strojů a o svářeče. Dlouhodobě nedostatkové profese také spadají do podtřídy ISCO 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách, konkrétně jde nejvíce o instalatéry, stavební zámečníky a stavební klempíře. Některé firmy také dlouhodobě postrádají profese řazené do podtřídy 31 Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky a 21 Specialisté v oblasti vědy a techniky. 4.13. Stav a očekávaný vývoj počtu agenturních zaměstnanců Z výsledků posledních pěti dotazníkových šetření lze na trhu práce sledovat vývoj počtu tzv. agenturních zaměstnanců, tedy prvku, který nebyl v Jihomoravském kraji v minulém desetiletí ještě příliš rozšířen. V období 2002–2004, kdy došlo k nárůstu nezaměstnanosti, vznikaly spíše personální agentury, které pomáhaly hledat práci nezaměstnaným. Zaměstnavatelé hledající pracovníky však jejich služeb využívali pouze sporadicky. V souvislosti s ekonomickým růstem a rozvojem strategických služeb v regionu, které jsou často zaměřeny na outsourcing pro klienty z různých evropských i mimoevropských zemí, však začal na trhu lidských zdrojů vzrůstat také vliv personálních agentur, které pro jiné společnosti hledají zaměstnance „na míru“, a to i občany cizích zemí. Pro analýzu trhu práce jsou personální agentury spíše problémem, a to např. proto, že při dotazníkovém šetření nespolupracují nebo si nevedou o svých zaměstnancích údaje potřebné pro analýzu struktury zaměstnanosti (struktura podle vzdělání, CZ-ISCO), ale také proto, že jde o společnosti, které nepůsobí na trhu práce dlouhodobě nebo výrazně mění počty svých zaměstnanců. Během 62 posledního šetření např. tři agentury oznámily pro rok 2014 svůj konec na trhu práce v Jihomoravském kraji (viz výše). Tab. 51: Vývoj počtu agenturních zaměstnanců v Jihomoravském kraji v roce 2013 a odhad pro rok 2014 Měsíc/rok 6/2013 12/2013 06/2014 Počet agenturních zaměstnanců 3 073 3 062 3 438 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 V současné době, i přes trvající hospodářskou recesi, hrají agenturní zaměstnanci na trhu práce v kraji svou roli, a to možná ještě větší než v případě stabilního ekonomického prostředí, neboť zaměstnavatelé možnosti operativně přijímat a propouštět tyto zaměstnance rádi využívají, a to především v případě výroby úzce vázané na aktuální vývoj poptávky. Je potřeba upozornit, že otázky v dotazníkovém šetření byly koncipovány tak, aby agenturní zaměstnanci nebyli počítáni do stavu zaměstnanců (stěžejní otázky o počtu a struktuře zaměstnanců se vztahují jen na kmenové zaměstnance), ale byli uvedeni zvlášť. Nelze však zaručit, že všechny firmy tento požadavek pochopily. Ke konci roku 2013 bylo nejvíce agenturních pracovníků zaměstnáno ve II. sektoru, a to téměř 72,5 %. Většinu agenturních zaměstnanců tvořili manuální pracovníci ve výrobě (strojírenský a elektrotechnický průmysl kumuloval zhruba po 20 % všech vykázaných agenturních zaměstnanců), kteří se většinou nabírají a propouštějí podle potřeby. Ve třetím sektoru byla zaměstnána přibližně čtvrtina všech sečtených agenturních zaměstnanců, nejvíce v oblasti obchodu, vzdělávání a dopravy a skladování (vždy méně než 10 %). Pouze minimum agenturních zaměstnanců pracovalo dle průzkumu v I. sektoru. Sezónní nábory pracovníků neřeší pravděpodobně zemědělské podniky prostřednictvím personálních agentur. Následující tabulka obsahuje členění agenturních zaměstnanců podle odvětví národního hospodářství. 63 Tab. 52: Agenturní zaměstnanci v Jihomoravském kraji v roce 2013 podle odvětví NH Sektory a odvětví NH PZ celkem 31. 12. 2013 30. 6. 2013 31. 12. 2013 abs. % abs. % I. sektor 5 293 39 1,3 22 0,7 II. sektor 81 295 2 228 72,5 2 204 72,0 průmysl 72 094 2 096 68,2 2 076 67,8 těžební 342 0 0,0 0 0,0 potravinářský 6 220 152 4,9 151 4,9 textilní, oděvní a kožedělný 4 524 41 1,3 45 1,5 dřevozpracující 795 0 0,0 0 0,0 papírenský a polygrafický 1 600 66 2,1 70 2,3 chemický 7 687 268 8,7 297 9,7 sklářský a stavebních hmot 4 080 54 1,8 56 1,8 hutnický a kovozpracující 10 836 240 7,8 222 7,3 strojírenský 14 650 612 19,9 493 16,1 elektrotechnický 12 278 609 19,8 663 21,7 ostatní zpracovatelský 3 003 12 0,4 32 1,0 opravy a instalace strojů a zařízení 1 227 7 0,2 8 0,3 výroba a rozvod energií 847 10 0,3 11 0,4 zásobování vodou, odpady 4 005 25 0,8 28 0,9 stavebnictví 9 201 132 4,3 128 4,2 III. sektor 130 776 806 26,2 836 27,3 velkoobchod a maloobchod 15 384 231 7,5 233 7,6 doprava a skladování 12 524 131 4,3 148 4,8 ubytování, stravování a pohostinství 3 468 1 0,0 1 0,0 informační a komunikační činnosti 6 468 56 1,8 59 1,9 peněžnictví a pojišťovnictví 1 929 0 0,0 0 0,0 činnosti v oblasti nemovitostí 1 178 0 0,0 0 0,0 profesní, vědecké a technické činnosti 8 085 11 0,4 12 0,4 administrativní a podpůrné činnosti 3 441 118 3,8 93 3,0 veřejná správa a obrana 20 516 8 0,3 8 0,3 vzdělávání 28 425 188 6,1 192 6,3 zdravotní a sociální péče 24 217 62 2,0 67 2,2 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3 490 0 0,0 23 0,8 ostatní činnosti 1 651 0 0,0 0 0,0 celkem 217 364 3 073 100,0 3 062 100,0 Pramen: Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Vývoj naznačuje, že budou požadavky na počet agenturních zaměstnanců v budoucnu pravděpodobně narůstat. Situaci ovlivní zřejmě i fakt, že řada firem se bude snažit některé své činnosti "outsourcovat", zajišťovat externě, případně je pokrýt nějakým efektivním, flexibilním způsobem, a tak snižovat své náklady. 64 5. Zhodnocení změn na trhu práce v Jihomoravském kraji v letech 2008 až 2013 V roce 2007 začalo ve světě období globální hospodářské krize, jejíž důsledky (např. pokles zakázek či zvyšování nezaměstnanost) se v České republice naplno projevily na sklonku roku 2008. Nejhoršího stavu, zejména z pohledu vývoje HDP, bylo dosaženo během roku 2009 a na začátku roku 2010. Je nutno ale podotknout, že Česká republika nevstupovala do krize v nejlepší kondici, neboť některé ukazatele začaly klesat již 1–2 roky před krizí. V druhé polovině roku 2010 začali již někteří odborníci hovořit o odeznění krize, což dokládaly i některé statistické ukazatele (růst HDP a indexu nových objednávek v některých sektorech hospodářství a pomalý pokles nezaměstnanosti). Tento stav přetrvával i v první polovině roku 2011, kdy diskuze o ekonomické recesi téměř ustaly, avšak ve druhé polovině roku 2011 se naplno projevily dlouhodobé problémy Eurozóny (vysoké zadlužení a nezaměstnanost některých států) a na ní vázaný útlum výroby, pokles růstu HDP, nutnost vysokých finančních intervencí a tím i negativní vývoj celé ekonomiky a situace na trhu práce. V roce 2012 tyto tendence pokračovaly. Došlo k poklesu HDP, a to jak na úrovni EU, tak i v České republice, kde byl navíc v posledním čtvrtletí zaznamenán největší pokles HDP za poslední čtyři roky (meziročně o -1,7 %). Za celý rok 2012 došlo k poklesu HDP o 1,2 %. Ekonomická recese se tak pozvolna opět prohlubovala. Hlavní příčinou nepříznivého vývoje byla dle ČSÚ klesající tuzemská poptávka jak domácností po zboží a službách pro konečnou spotřebu, tak investorů po fixním kapitálu. Zahraniční obchod již nebyl schopen, přes zvyšující se aktivní saldo, vývoj domácí poptávky kompenzovat. Na poklesu domácí poptávky se podílely především výdaje domácností. Značně poklesl zájem zejména o předměty dlouhodobé spotřeby (osobní automobily, nábytek), snížily se však i výdaje za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, prostředky na údržbu a opravu bytů, pojištění a další zboží a služby. Jedinou složkou poptávky, která měla po celý rok pozitivní vliv na vývoj HDP, byl zahraniční obchod. Další výrazný pokles, meziročně o 6,3 %, zaznamenalo stavebnictví, které se obtížně vyrovnávalo s nedostatkem zakázek soukromého i veřejného sektoru. Zpracovatelský průmysl rostl až do 4. čtvrtletí, kdy se negativně projevil útlum výroby dopravních prostředků a pokles zahraniční poptávky. Dle L. Niedermayera (2013) byla recese v roce 2012 hlubší, než se očekávalo a probíhala po celý rok i navzdory dobré vnější poptávce. Kromě obecného rizika nestabilních očekávání plynoucích z domácí i vnější situace byla tehdy specifikem ČR nestabilita politického systému, což mohlo mít i dopad na vývoj ekonomiky. Možnosti růstu české ekonomiky autor nevidí ve formě zahraničních investic do zpracovatelského průmyslu ani ve zlepšení v oblasti služeb, jejichž růst by mohl narazit na slabou příjmovou situaci domácností. Ke zlepšení situace by mohla přispět kromě příznivého vývoje v EU kombinace „malých věcí“ (opravy chyb, zásadní zlepšení ve veřejném sektoru, důraz na malou regulaci ekonomiky). Hospodářský vývoj v roce 2013 rovněž nebyl příliš příznivý - v 1. čtvrtletí se pokles HDP meziročně prohloubil o 2,3 %; k meziročnímu zvýšení HDP došlo až ve 4. čtvrtletí (o 1,2 %) a celkem za rok 2013 HDP kleslo o dalších 0,9 %. K oživení ekonomiky ve 2. pololetí přispěl dle ČSÚ především zpracovatelský průmysl, a to odvětví výroba motorových vozidel, výroba strojů a zařízení, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a výroba pryžových a plastových výrobků. K tvorbě poptávky přispěl ve 2. pololetí (po stagnaci v první polovině roku) nárůst výdajů domácností i vládních institucí na konečnou spotřebu. Pro následující období lze dle L. Niedermayera očekávat následující:  Budoucí růst v ČR bude zřejmě výrazně pod úrovní růstu v minulé dekádě. Proti některým zemím západní Evropy ČR zaostává a nemusí se to rychle změnit, a to i přesto, že řada 65 sektorů či podniků dokládá vysokou konkurenceschopnost ekonomiky, ale ta se může projevit jen při dostatečné zahraniční poptávce.  Strukturální reformy mohou zlepšit vývoj zaměstnanosti, ale růst příjmů bude pomalejší než dříve. Z hlediska finančního je ekonomika stabilní a její „agenti“ jsou obezřetní. Vývoj v podnikové sféře bude diferencovaný, udržení ziskovosti v některých oblastech bude nesnadné.  Vývoj vně české ekonomiky nemusí být jediným faktorem jejího růstu, i když je velmi podstatný. Bude záležet na domácích politikách. Stejně tak může mít české ekonomika podíl na zlepšení či zhoršení pozice EU. Navázání na příznivý vývoj soukromého sektoru a pozitivní zkušenosti jiných zemí s reformami může podstatně pomoci. Situaci v Jihomoravském kraji lze sledovat v kontextu projevů ekonomické recese v celé České republice, případně EU. Od roku 2008 do roku 2012 (za rok 2013 nejsou dosud výsledky zveřejněny) v Jihomoravském kraji klesl HDP na obyvatele o 0,5 %, což bylo méně než na úrovni celé ČR (-0,8 %). Pokles nastal v dalších pěti krajích včetně Hlavního města Prahy (o 4,3 %) a Středočeského kraje (o 4,6 %). Rovněž Karlovarský a Pardubický kraj vykázaly snížení HDP na obyvatele a v Ústeckém kraji se během uvedených pěti let situace téměř nezměnila (-0,1 %). Nárůst o více než 3 % nastal v Kraji Vysočina, Plzeňském a Olomouckém kraji. Vývoj HDP v Jihomoravském kraji byl obdobný jako v ČR - postavení kraje se během sledovaného období téměř nezměnilo a v roce 2012 činil poměr HDP na obyvatele kraje a HDP na obyvatele celé ČR 94,5 % (v roce 2008 to bylo 94,2 %). Dle analýzy ČSÚ v roce 2013 vykázaly velké průmyslové a stavební podniky v Jihomoravském kraji obdobně jako v roce 2012 meziroční propad výkonových ukazatelů. U stavebních podniků byl propad vyšší, objem základní stavební výroby poklesl proti roku 2012 o 3,7 %. V průmyslových podnicích byl propad nižší, tržby z prodeje vlastních výrobků se snížily pouze o 0,1 %. Průměrná hrubá měsíční mzda dle údajů ČSÚ činila v roce 2013 v Jihomoravském kraji 24 186 Kč, což bylo o 3 423 Kč více než v roce 2008 (nárůst o 16,5 %). V ČR představovala za rok 2013 nominální mzda 26 637 Kč, tedy o 4 045 Kč více než v roce 2008 (o 17,9 %). Rozdíl mezi průměrnou mzdou v ČR a v Jihomoravském kraji se tedy za posledních pět let mírně zvýšil. Dopady ekonomické krize na zaměstnanost a nezaměstnanost v Jihomoravském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR lze sledovat pomocí ukazatelů uvedených v následující tabulce. Z důvodu srovnatelnosti jsou údaje prezentovány pomocí indexů změny jednotlivých ukazatelů mezi koncem roku 2008 a 2013. Počet všech registrovaných uchazečů o zaměstnání se během pěti sledovaných let zvýšil v Jihomoravském kraji zhruba o dvě třetiny – mezi kraji se jednalo o průměrný údaj – o sedmou nejhorší pozici. Úbytek počtu hlášených volných pracovních míst byl ve všech krajích velmi výrazný (nárůst nastal pouze v Libereckém kraji), ale v Jihomoravském kraji byl ještě zřetelnější, neboť kles zhruba na čtvrtinu stavu z konce roku 2008, což byl druhý nejvyšší propad po Moravskoslezském kraji. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl za dané období v kraji o 75 %, což představuje rovněž sedmou nejhorší pozici (k největšímu nárůstu u obou ukazatelů došlo v Praze, kde byly hodnoty před krizí velmi nízké, a tak i menší nárůst je v relativním měřítku velmi znatelný). 66 Tab. 54: Změny v nezaměstnanosti a v zaměstnanosti v krajích ČR v letech 2008–2013 Území Relativní změny ve vybraných charakteristikách v letech 2008–2013 počet uchazečů počet volných míst PNO zaměstnanost celkem zaměstnanost v průmyslu Praha 257,7 29,2 284,1 99,5 98,7 Středočeský kraj 197,6 35,4 202,2 103,7 87,9 Jihočeský kraj 180,2 55,8 193,8 95,1 92,9 Plzeňský kraj 153,4 34,1 161,5 101,2 107,5 Karlovarský kraj 145,9 61,1 158,7 95,2 90,4 Ústecký kraj 144,2 52,3 155,7 99,4 96,6 Liberecký kraj 156,0 111,8 167,5 97,7 86,3 Královéhradecký kraj 187,9 32,1 200,3 95,6 84,2 Pardubický kraj 155,1 65,5 164,7 98,1 90,3 Vysočina 158,4 49,8 169,8 96,0 104,5 Jihomoravský kraj 167,1 27,4 175,6 103,1 90,3 Olomoucký kraj 184,8 40,2 198,9 92,5 95,9 Zlínský kraj 169,5 51,9 182,9 97,9 97,2 Moravskoslezský kraj 156,6 25,9 170,8 94,6 84,4 Celkem ČR 169,4 38,6 180,9 98,5 92,4 Pramen: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa, SSZ MPSV ČR, 2008–2013, SSZ MPSV ČR, 2009- 2013, Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil za 4. čtvrtletí 2008, 2013 ČSÚ Praha, 2009, 2014, vlastní výpočty Na druhé straně z výsledků výběrových šetření pracovních sil vyplynulo, že v Jihomoravském kraji v daném období přibylo po Středočeském kraji nejvíce zaměstnanců, a to 3,1 %, kdežto většina ostatních krajů (ještě s výjimkou Plzeňského) vykázala pokles zaměstnanosti (v ČR v průměru o 1,5 %). Nadále však ubýval počet osob zaměstnaných v průmyslu (o téměř desetinu) - hůře na tom byly už jen 4 kraje. Lze tedy shrnout, že ekonomická recese má v Jihomoravském kraji zhruba obdobný dopad na trh práce jako na úrovni celé ČR s výjimkou celkové zaměstnanosti, která dle výsledků VŠPS za posledních pět let vzrostla. Posílen byl především sektor služeb, kdežto význam průmyslu pro zaměstnanost v kraji klesl. Vzhledem k tomu, že v Jihomoravském kraji nejsou v takové míře lokalizovány průmyslové podniky spadající do nejvíce postižených odvětví zpracovatelského průmyslu, jako je průmysl automobilový, který byl ekonomickou krizí zasažen zřejmě nejdříve a nejintenzivněji, a tím, že má Jihomoravský kraj diverzifikovanou strukturu zaměstnanosti (s vysokým podílem služeb), nedošlo zde k tak závažným dopadům ekonomické krize jako v jiných částech ČR. Nicméně vykázané a většinou průměrné hodnoty nemusí být s ohledem na potenciál kraje a lokalizaci druhého největšího města v ČR hodnoceny vysloveně pozitivně. Zřetelnější oživení je ekonomickými odborníky očekáváno až v roce 2014, kdy zahraniční poptávka přidá na tempu a vládní politika bude méně restriktivní (oproti roku 2013 nedošlo např. k dalšímu zvyšování DPH). Postupně se měl obnovit růst spotřeby domácností a investic. Prognózy rovněž předpokládaly pozvolné zvyšování zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti v souvislosti s ekonomickým oživením. Vývoj v prvních 4 měsících roku 2014 tomu však příliš nenasvědčoval, neboť jak na úrovni celé ČR, tak v Jihomoravském kraji byly překročeny všechny dosavadní hodnoty v počtu uchazečů o zaměstnání. V lednu 67 bylo v ČR evidováno téměř 630 tis. nezaměstnaných, a přestože se v únoru a v březnu jejich počet mírně snížil, pod hranici 600 tis. neklesl. K tomu došlo až v dubnu 2014 (574,9 tis.). Podíl nezaměstnaných osob byl o půl procentního bodu vyšší než před rokem (v dubnu se rozdíl snížil na 0,2 p.b.). Počet hlášených volných pracovních míst v dubnu jen mírně překročil hodnotu 44 tis., takže na jedno volné místo připadalo 13 uchazečů. V Jihomoravském kraji byla v lednu 2014 poprvé přesažena hranice 75 tis. nezaměstnaných, čemuž odpovídala hodnota PNO ve výši 9,4 %. Lednový nárůst počtu uchazečů o zaměstnání byl však přesto o něco nižší (4,7 %) než na úrovni celé ČR (5,7 %). V březnu bylo v evidenci Úřadu práce ČR celkem 73,2 tis. osob z Jihomoravského kraje (PNO činila 9,1 %) a až v dubnu klesl jejich počet pod 70 tis. (i přesto byl o 2,6 tis. vyšší než před rokem). Počet volných pracovních míst vzrostl v dubnu na 3,9 tis., takže na jedno místo připadalo téměř 17 uchazečů. Situace z tohoto hlediska tedy zůstala i na počátku roku 2014 horší než v ČR, proto lze konstatovat, že investice do tvorby nových pracovních míst by v Jihomoravském kraji měly být vítány. Jak ukázala analýza nezaměstnanosti, největší skupiny uchazečů o zaměstnání na konci roku 2013 tvořili nekvalifikovaní uchazeči, zároveň nezaměstnaných s nejvýše základním vzděláním bylo v kraji téměř 17 tis., kdežto volných pracovních míst pro ně pouze 760. Tyto ukazatele jsou argumentem i pro tvorbu takových pracovních míst, jaké hodlal vytvořit v současnosti často skloňovaný Amazon, který při investici 2,7 mld. Kč do logistického centra v Brně na Černovické terase sliboval 1,5 tis. stálých pracovních míst především pro méně kvalifikované pracovníky. 68 6. Závěr Od roku 2000 vykazuje zaměstnanost podle sektorů v Jihomoravském kraji relativně stabilní průběh. Pouze v souvislosti s příchodem ekonomické krize se mírně snížil podíl druhého sektoru a o odpovídající část vzrostl podíl terciéru. I tento výkyv se však s tím, jak krize postupně odeznívá, vrací k dlouhodobému stavu. V zemědělství, lesnictví a rybolovu pracovalo v roce 2013 v Jihomoravském kraji 16,1 tis. osob (tj. 2,9 %), v průmyslu a stavebnictví 196,6 tis. osob (tj. 35,3 %) a ve službách 343,7 tis. osob (tj. 61,8 %). Oproti roku 2009 se zvýšila zaměstnanost především v některých odvětvích služeb - informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví. Více než 3 tis. zaměstnanců mělo na konci roku 2013 v Jihomoravském kraji celkem osm ekonomických subjektů. Jednalo se o dvě zdravotnická zařízení (Fakultní nemocnice Brno a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně), dvě univerzity (Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně), orgány veřejné správy (Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje a Statutární město Brno), společnost IBM a více než 3 tis. měla pravděpodobně také stále ještě Česká pošta, s.p. Více než 1 000 osob zaměstnávají na území Jihomoravského kraje čtyři průmyslové podniky. Situace na trhu práce se v Jihomoravském kraji v roce 2013 meziročně opět mírně zhoršila, zejména ve druhém pololetí. Podíl nezaměstnaných osob vzrostl oproti roku 2012 o 0,8 procentního bodu na 8,9 %. Stejně tak se o 5,5 tis. osob zvýšil i počet uchazečů o práci na 71 970 osob. Naopak počet volných pracovních míst se téměř nezměnil (2,3 tis.). V tomto případě je však třeba zdůraznit novelu zákona o zaměstnanosti, která od začátku roku 2012 zrušila povinnost zaměstnavatelů hlásit Úřadu práce ČR volná pracovní místa, takže tento ukazatel neodráží zcela reálnou situaci. V průběhu roku 2013 se nezaměstnanost projevovala svým klasickým cyklickým průběhem. Vyšších hodnot dosahovala od ledna do března 2013 (maxima bylo dosaženo v únoru) a až do června 2013 pak následoval pokles počtu uchazečů i podílu nezaměstnaných osob (PNO). Druhá polovina roku znamenala opětovný růst a PNO se opět vrátil nad hranici 8 %. Podobně nepříznivě se vyvíjely i další ukazatele trhu práce. I v roce 2013 převažovali mezi uchazeči o zaměstnání muži, a to až do června. V prvním pololetí roku byla rovněž vyšší i jejich PNO. Ve druhé polovině roku se situace obrátila a v evidenci úřadů práce převažovaly ženy, a to až do konce listopadu. Průměrný věk registrovaných nezaměstnaných se mírně zvýšil na 39,1 let. Hlavní skupiny uchazečů o zaměstnání tvořily osoby ve věku 20 až 29 let (25,3 %), což však neodpovídá věkové struktuře všech obyvatel a ukazuje to na obtíže při uplatnění mladých lidí na trhu práce. Také v roce 2013 se potvrdilo, že se zvyšujícím se stupněm dosaženého vzdělání rostou možnosti uplatnění na trhu práce, i když ve srovnání s rokem 2012 mírně narostl podíl uchazečů, kteří dosáhli středního vzdělání s maturitou či vysokoškolského vzdělání. Se zhoršující se situací na trhu práce se prodlužuje i celková doba setrvání uchazeče o zaměstnání v evidenci Úřadu práce ČR. Průměrná délka evidence vzrostla z 514 dnů na 561 dnů. Dlouhodobě nezaměstnaní tvořili opět více než pětinu všech nezaměstnaných, což bylo nejvíce od roku 2007. Na základě klasifikace zaměstnání CZ-ISCO představovali největší část registrovaných nezaměstnaných stále pomocníci a nekvalifikovaní pracovníci (jejich podíl se ale v posledních letech mírně snížil), pracovníci ve službách a prodeji (tato skupina naopak vykázala nárůst) a řemeslníci a opraváři. 69 Příznivý vývoj byl zaznamenán v případě uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením od roku 2007 klesl jejich počet o 681, tj. o 7,9 % a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti z téměř jedné pětiny (19,6 %) na desetinu (11,1 %). Počet absolventů a mladistvých se naopak od roku 2007 podstatně zvýšil, a to o 2,2 tis. osob, tj. 76,0 %. Jejich podíl vzrostl z 6,6 % na 7,2 %. V rámci mezikrajového srovnání lze konstatovat, že Jihomoravský kraj se mezi všemi kraji České republiky pohybuje dlouhodobě přibližně na pátém nejhorším místě ve výši podílu nezaměstnaných osob, počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo, průměrné délky evidence uchazečů o zaměstnání i míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Horší situaci vykázaly už jen kraje Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký a Karlovarský. Největší počty uchazečů o zaměstnání tak byly na konci roku 2013 evidovány v okresech Brno-město a Hodonín, kde byl i nejvyšší PNO. Více než desetina osob ve věku 15-64 let byla bez práce rovněž v okrese Znojmo. Nejnižší PNO vykázal okres Brno-venkov. Více než 500 volných pracovních míst nebylo na konci roku 2013 evidováno již v žádném okrese. Největší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo připadal na okresy Brno-město a Hodonín - více než 50. Naopak nejmenší na okres Blansko a Vyškov - oba pod 20, nicméně i tyto hodnoty byly vyšší než celorepublikový průměr. Z analýzy jednotlivých SO ORP vyplynuly nejproblémovější mikroregiony a na druhé straně ty, které dle současného stavu základních charakteristik trhu práce nevykazují zásadní problémy. Do první skupiny patří obvody Hodonín, Kyjov, Moravský Krumlov a Veselí nad Moravou, do druhé skupiny především obvody v zázemí města Brna - Kuřim, Šlapanice, Židlochovice, Slavkov u Brna, Vyškov a Blansko. Průzkumem zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2013 bylo shromážděno celkem 2 845 záznamů o ekonomických subjektech. Šetřené subjekty zaměstnávaly celkem 217,4 tis. osob. V rámci šetření vykázal Jihomoravský kraj zaměstnanost v prvním sektoru hospodářství ve výši 2,4 %. V případě okresů nejvyšších hodnot dosáhly zejména Znojemsko a Blanensko. Průmysl a stavebnictví zaměstnávaly 37,4 % pracovníků (hodnota 60 % byla překročena v okrese Brno-venkov). Naopak ve službách suverénně dominovalo město Brno (76,6 %), které tak překročilo jihomoravský průměr 60,2 % (ze zbylých okresů kraje překročilo hranici 50 % už jen Znojmo - 51,4 %). Koncentrace jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu dle SO ORP byla následující:  Největší podíl osob zaměstnaných v potravinářském průmyslu byl koncentrován do SO ORP Hodonín (10,3 % všech osob podchycených dotazníkovým šetřením bylo zaměstnaných v potravinářském průmyslu) a Bučovice (10,1 %).  Mnohem větší nerovnoměrnost zaznamenalo agregované odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Nejvyšší zaměstnanost připadla na SO ORP Veselí nad Moravou (20,2 %, textilní a oděvní průmysl) a Slavkov u Brna (23,9 %). Kožedělný průmysl není v Jihomoravském kraji téměř zastoupen.  Chemický průmysl v sobě zahrnuje i plastikářskou, gumárenskou a farmaceutickou výrobu. Jasnou specializaci lze identifikovat u SO ORP Slavkov u Brna (17,1 %), Kyjov (16,2 %) a také téměř 15 % všech zaměstnaných v SO ORP Hustopeče pracovalo v některém z těchto odvětví.  Značnou heterogenitu vykazuje sklářský průmysl a průmysl stavebních hmot. Na jedné straně stojí SO ORP Kyjov s podílem 11,5 % osob pracujících v tomto odvětví z celkové 70 zaměstnanosti v území, a Boskovice (9,0 %), na druhé straně pak 4 správních obvody, v nichž se dotazníkového šetření nezúčastnil ani jeden subjekt z tohoto odvětví.  Také hutnický a kovozpracující průmysl signalizoval nerovnoměrné rozložení - v rámci SO ORP Hustopeče dosáhla zaměstnanost v tomto odvětví 26,1 %, s velkým odstupem pak v SO ORP Pohořelice to bylo 15,3 %, u ostatních území již méně.  V šesti SO ORP z 21 se průzkumu zaměstnanosti nezúčastnil ani jeden subjekt náležející do elektrotechnického průmyslu. Nejvyšší hodnoty tak byly zaznamenány v SO ORP Kuřim (36,5 %), Mikulov (37,5 %) a Tišnov (31,2 %).  Tahoun české i jihomoravské ekonomiky, strojírenství, dosáhlo v devíti správních obvodech dvouciferných hodnot. Jedná se zejména o SO ORP Rosice (20,1 %) a Blansko (15,2 %). V analyzovaných subjektech na konci roku 2013 pracovalo více mužů než žen (52,2 % vs. 47,8 %). V priméru a sekundéru dominovali muži (tvořili zhruba dvě třetiny), naopak v terciéru zase ženy (podíl 56,8 %). Nejvíce žen pracovalo tradičně v odvětví zdravotní a sociální péče a v peněžnictví a pojišťovnictví, naopak nejvíce mužů ve stavebnictví a ze zpracovatelského průmyslu v odvětví hutnictví a kovozpracující průmysl. Ve firmách, které se zúčastnily dotazníkového šetření, má nejvíce zaměstnanců střední vzdělání s maturitou (37,1 %). Střední vzdělání bez maturity mělo 30,9 %, vysokoškolské vzdělání 26,8 % a ukončené či neukončené základní vzdělání 5,1 %. Nejvíce vysokoškoláků pracovalo ve službách (36,3 %), konkrétně v odvětví vzdělávání (63,9 %) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (59,7 %). Naopak více než 60 % pracovníků se středním vzděláním bez maturity vázal dřevozpracující průmysl a také zemědělství a lesnictví. Nejvíce zaměstnanců podchycených dotazníkovým šetřením bylo zaznamenáno v českých soukromých společnostech (33,2 %), následovaly je zahraniční (21,3 %) a státní (19,2 %) subjekty. Muži byli mnohem častěji zaměstnáni v českých soukromých firmách, zatímco ženy více inklinovaly ke krajským a komunálním subjektům. Státní a krajské subjekty pak vykázaly největší počty zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou či s vysokoškolským vzděláním. V rámci velikostních kategorií pracovala na konci roku 2013 pětina všech zaměstnanců v podnicích o velikosti 200-499 zaměstnanců. Zásadní odchylky se dle velikostních kategorií firem neprojevovaly ani v členění podle nejvyššího dosaženého vzdělání zaměstnanců, snad pouze v případě subjektů s 1 000 a více pracovníky (do této kategorie totiž náleží několik vysokých škol, nemocničních zařízení a orgánů státní správy a samosprávy), které měly 80 % zaměstnanců minimálně s maturitou. Dotazníkové šetření zachytilo ve sledovaných firmách celkem 6,8 tis. cizinců (tj. 3,1 % všech pracovníků), přitom 3,7 tis. osob připadalo na Slováky, 1,7 tis. osob na zbývající občany Evropské unie a 1,4 tis. osob na příslušníky ostatních států. Nejvíce cizinců pracovalo na konci roku 2013 ve službách, konkrétně v odvětví vzdělávání, zdravotní a sociální péče a komunikačních a informačních činností. Vysokých hodnot dosáhl také elektrotechnický a strojírenský průmysl. V případě členění podle druhu vlastnictví ekonomických subjektů připadá nejvíce cizinců na zahraniční společnosti a dle velikostní kategorie na podniky nad 200 zaměstnanců. Zkrácených pracovních úvazků využívalo 1 837 firem, při přepočtu na zaměstnance se jednalo o 26,2 tis. osob (tj. 12,1 %). Zkrácené pracovní úvazky se výrazně týkají služeb 71 (jedinou výjimkou je papírenský a polygrafický průmysl a také odvětví zásobování vodou, odpady). Téměř polovina všech zaměstnanců pracovala na zkrácený pracovní úvazek v odvětví obchodu, vysokých hodnot dosahovalo také vzdělávání. V Jihomoravském kraji se k 31. 12. 2013 nacházelo 12 firem, které zaměstnávaly více než 100 pracovníků a minimálně třetinu z nich na zkrácený pracovní úvazek. Oproti roku 2012 zaměstnávaly analyzované společnosti o 1 370 osob více. Za nárůstem stály především služby (nejvíce informační a komunikační služby, veřejná správa a vzdělávání) a částečně i průmysl. V případě druhu vlastnictví se nárůst odehrál u zahraničních subjektů a hlavně u velkých firem. V průběhu roku 2013 zaznamenalo 19 společností snížení počtu pracovníků o více než 50 osob (13 z nich působí v Brně), naopak 22 subjektů hlásilo nárůst počtu pracovníků o více než 50 osob (10 z nich provádí svou činnost na území města Brna). Na konci roku 2013 deklarovalo 388 subjektů (tj. 13,6 %) zájem přijímat absolventy. Nejčastěji se jednalo o podniky z průmyslu a stavebnictví (strojírenský průmysl, hutnický a kovozpracující průmysl a textilní, oděvní a kožedělný průmysl), největší počet absolventů však jsou ochotny přijmout firmy ze sektoru služeb (informační a komunikační činnosti). Z hlediska druhu vlastnictví lze zařadit nejvíce firem s kladným postojem k absolventům mezi české soukromé subjekty a dle velikosti mezi velké firmy nad 500 zaměstnanců. Požadováni jsou především specialisté v oblasti vědy a techniky, vyučení kovodělníci a strojírenští dělníci a techničtí odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky se středním vzděláním s maturitou. V průběhu roku 2014 očekávají subjekty, které se zúčastnily šetření, celkový nárůst počtu pracovníků o 4,0 tis. osob, z toho nejvíce v průmyslu (2,4 tis.) a v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti. Zároveň se to týká nejvíce zahraničních a českých soukromých společností a těch o velikosti 200 až 499 pracovníků. Snížení počtu pracovníků o více než 50 osob odhaduje 6 společností, zatímco na nárůst o více než 50 osob se připravuje 16 firem (z toho 11 subjektů působí na území města Brna). Největší propouštění avizovali zaměstnavatelé odborných pracovníků v obchodní sféře a veřejné správě, naopak největší zvyšování u kovodělníků a strojírenských dělníků. Počet agenturních zaměstnanců se v šetřených firmách pohyboval v průběhu roku 2013 okolo 3,0 tis. osob a ani v roce 2014 neočekávají zaměstnavatelé zásadní změny, pouze mírný nárůst jejich počtu. Téměř tři čtvrtiny agenturních zaměstnanců připadají na druhý sektor národního hospodářství (po 20 % strojírenský a elektrotechnický průmysl), zbývající čtvrtina pak na služby (zejména na odvětví obchodu). Na konci roku 2013 se v Jihomoravském kraji nacházelo 10 společností, z nichž každá zaměstnávala na konci roku 2013 více než 50 agenturních pracovníků. Oproti roku 2003, kdy proběhl průzkum zaměstnanosti poprvé, se zvýšil celkový počet analyzovaných firem z 2 315 na 2 845 a zároveň i počet pracovníků z 207,0 tis. na 217,4 tis. osob. Primární sektor a sekundární sektor jako celek zaznamenaly pokles, a to jak absolutního, tak relativního počtu zaměstnanců - v případě priméru se podstatně snížil počet respondentů, kdežto v sekundéru počet firem účastnících se průzkumu vzrostl. Naopak firem spadajících do terciéru vzrostl a nárůst byl zaznamenán i v případě počtu zaměstnanců pracujících ve službách a také jejich podílu na celkové zaměstnanosti v kraji. Z odvětví zpracovatelského průmyslu se výrazněji zvýšil význam elektrotechnického a chemického průmyslu. V případě odvětví služeb znesnadňuje porovnání přechod z klasifikace 72 OKEČ na novou klasifikaci CZ-NACE. Přesto lze konstatovat, že až na odvětví dopravy a skladování zaměstnanost i v jednotlivých odvětvích služeb vzrostla. Tab. 55: Změna ve struktuře zaměstnanosti podle odvětví v ekonomických subjektech účastnících se dotazníkového šetření k 31. 12. 2003 a 31. 12. 2013 Sektory a odvětví NH Počet firem Počet pracovníků 31. 12. 2003 31. 12. 2013 2003 2013 abs. % abs. % I. sektor 174 121 11 926 5,8 5 293 2,4 II. sektor 883 946 85 327 41,2 81 295 37,4 průmysl 678 735 73 184 35,4 72 094 33,2 těžební 8 4 1 025 0,5 342 0,2 potravinářský 101 75 8 088 3,9 6 220 2,9 textilní, oděvní a kožedělný 54 42 6 085 2,9 4 524 2,1 dřevozpracující 37 18 2 649 1,3 795 0,4 papírenský a polygrafický 31 30 1 996 1,0 1 600 0,7 chemický 53 77 6 074 2,9 7 687 3,5 sklářský a stavebních hmot 28 44 3 438 1,7 4 080 1,9 hutnický a kovozpracující 124 142 11 049 5,3 10 836 5,0 strojírenský 110 109 14 110 6,8 14 650 6,7 elektrotechnický 64 68 9 853 4,8 12 278 5,6 ostatní zpracovatelský 48 49 4 751 2,3 3 003 1,4 opravy a instalace strojů a zařízení * 13 * * 1 227 0,6 výroba energií 20 14 4 066 2,0 847 0,4 zásobování vodou, odpady 50 4 005 1,8 stavebnictví 205 211 12 143 5,9 9 201 4,2 III. sektor 1 258 1 778 109 708 53,0 130 776 60,2 velkoobchod a maloobchod 242 384 13 976 6,8 15 384 7,1 doprava a skladování 78 96 16 520 8,0 12 524 5,8 ubytování, stravování a pohostinství 47 121 2 503 1,2 3 468 1,6 informační a komunikační činnosti ** 83 ** ** 6 468 3,0 peněžnictví a pojišťovnictví 31 26 2 391 1,2 1 929 0,9 činnosti v oblasti nemovitostí 247** 38 12 614** 6,1** 1 178 0,5 profesní, vědecké a technické činnosti 156 8 085 3,7 administrativní a podpůrné činnosti 101 3 441 1,6 veřejná správa a obrana 87 167 12 918 6,2 20 516 9,4 vzdělávání 348 390 25 221 12,1 28 425 13,1 zdravotní a sociální péče 93 129 17 020 8,2 24 217 11,1 kulturní, zábavní a rekreační činnosti 85 63 6 545 3,2 3 490 1,6 ostatní činnosti 24 1 651 0,8 celkem 2 315 2 845 206 961 100,0 217 364 100,0 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 * odvětví opravy instalace strojů a zařízení bylo vyčleněno ze strojírenského a elektrotechnického průmyslu ** v roce 2003 se používala klasifikace OKEČ, v roce 2012 už klasifikace CZ-NACE; odvětví „služby pro podniky“ bylo rozděleno do několika nových odvětví (informační a komunikační činnosti; činnosti v oblasti nemovitostí; profesní, vědecké a technické činnosti a administrativní a podpůrné činnosti), jedná se však o přibližné srovnání odvětví OKEČ a CZ-NACE Hlavní změnou ve struktuře zaměstnanosti podle druhů vlastnictví ekonomických subjektů byl od roku 2003 nárůst počtu zahraničních firem a také subjektů spadajících do komunálního 73 vlastnictví, které se začlenily do průzkumu. Významnější nárůst počtu šetřených subjektů vykázal i soukromý sektor, avšak počet zaměstnanců v nich se výrazně snížil. Tab. 56: Změna ve struktuře zaměstnanosti podle vlastnictví ekonomických subjektů účastnících se dotazníkového šetření k 31. 12. 2003 a 31. 12. 2013 Druh vlastnictví Počet firem Počet pracovníků 31. 12. 2003 31. 12. 2013 2003 2013 abs. % abs. % soukromé 1 311 1 531 88 854 42,9 72 113 33,2 družstevní 79 71 7 352 3,6 4 354 2,0 státní* 380 339 50 785 24,5 56 097 25,8 komunální 217 418 18 072 8,7 27 958 12,9 sdružení, církví a polit. stran 12 41 647 0,3 1 632 0,8 zahraniční 191 348 25 290 12,2 46 249 21,3 mezinárodní 110 85 14 029 6,8 7 979 3,7 smíšené 15 12 1 932 0,9 982 0,5 celkem 2 315 2 845 206 961 100,0 217 364 100,0 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 *krajské vlastnictví spojeno se státním Členění zúčastněných firem podle velikostní kategorie podniku se v průběhu let 2003 až 2013 příliš nezměnilo. Výraznější změnu tak lze zaznamenat jen podniků do 20 zaměstnanců. V roce 2003 se jich do šetření zapojilo 252, na konci roku 2013 pak už 809 takovýchto společností. Počet pracovníků se tak zvýšil o 5,1 tis, osob, resp. o 2,3 procentní body. Tab. 57: Změna ve struktuře zaměstnanosti podle velikosti ekonomických subjektů účastnících se dotazníkového šetření k 31. 12. 2003 a 31. 12. 2013 Velikostní kategorie (počet zaměstnanců v okrese) Počet firem Počet pracovníků 31. 12. 2003 31. 12. 2013 2003 2013 abs. % abs. % nad 1 000 14 12 30 151 14,6 33 082 15,2 500 – 999 37 41 25 356 12,3 26 354 12,1 200 – 499 135 140 40 575 19,6 43 525 20,0 100 – 199 253 270 35 073 16,9 36 637 16,9 50 – 99 569 532 38 632 18,7 36 174 16,6 20 – 49 1 055 1 041 33 813 16,3 33 132 15,2 méně než 20 252 809 3 361 1,6 8 460 3,9 celkem 2 315 2 845 206 961 100,0 217 364 100,0 Pramen: Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2004, Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji, Jihomoravský kraj, Brno, 2014 Následující vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji lze vidět v podstatě spíše pozitivně, stejně jako vývoj v celé ČR. Ekonomické oživení v EU i v ČR však bude mít na trh práce příznivý dopad zhruba s ročním zpožděním, takže lze očekávat, že vysoké hodnoty počtu uchazečů o zaměstnání z počátku roku 2014 se již nebudou v roce 2015 opakovat. Na druhé straně lze jen těžko předpokládat, že by se v mezikrajovém srovnání výrazně zlepšila pozice Jihomoravského kraje z hlediska dříve analyzovaných ukazatelů (podíl nezaměstnaných osob, počet uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo apod.). 74 O oživení ekonomické situace v ČR svědčí i informace agentury na podporu investic CzechInvest. V roce 2013 evidovala agentura v ČR celkem 329 projektů, z nichž v Jihomoravském kraji jich mělo být realizováno 55. Ještě více projektů bylo plánováno v roce 2012 (350, z toho 79 v Jihomoravském kraji). Jde o hodnoty podstatně vyšší než v období 2008-2011 (méně než 250 projektů). Z 55 projektů pouze u 7 byly uvedeny počty nových pracovních míst, jichž bylo v úhrnu 707. Ve 13 případech šlo o stavby na zelené louce v oblasti výroby (např. ABB, s.r.o., The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o., POCLAIN HYDRAULICS, s.r.o.), v šesti případech o investice v oblasti strategických služeb (např. firma Y Soft Corporation, a.s. zaměřená na tisková řešení) a ve zbývajících 36 o technologická centra (např. ZKL Brno, a.s., Honeywell, spol. s r.o., mimo Brno pak STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. a další). Šlo většinou o projekty firem, které v ČR nebo v regionu již působí, a spíše výjimečně o investice spojené s vytvořením nových firem. Např. v červnu loňského roku otevřel v Brně švýcarský výrobce průmyslových snímačů skupina Baumer - nové výzkumně vývojové centrum, ve kterém by mělo do dvou let vzniknout 30 pracovních míst pro softwarové a testovací inženýry. Celkem v deseti případech šlo o projekt zahraniční firmy, nejčastěji švýcarské (4 projekty). Z celkového počtu 55 projektů jich 25 směřovalo do Brna, zbývajících 30 do jiných lokalit v Jihomoravském kraji, nejčastěji do okresu Brno-venkov. Přestože je tedy Brno stále "tahounem" nových investic, také společnosti lokalizované v jeho zázemí evidentně ožívají natolik, aby mohli uvolnit finanční prostředky na svůj další rozvoj, a to nejen na oblast výrobní, ale také na výzkum a vývoj.