zoom
Skrz naskrz
Případ metafyzického hladu
,Je to film o nenasyceném metafyzickém hladu," jravil o svém debutu Skrz naskrz Grzegorz Króli-riewicz. Za námět si zvolil krakovskou soudní <auzu z roku 1933: manželé Maliszovi si pronajali pokoj, vlákali do něj listonoše, zamordovali ho, oloupili a při té příležitosti zabili i staré nemohoucí obyvatele bytu. Byli odsouzeni k smrti; Ma-lisz oběšen, žena omilostněna. Królikiewiczovi nešlo o rekonstrukci policejního případu. „Upřímně řečeno, je to do značné míry kamufláž," přiznal v rozhovoru se Stanislawem Janickým /Kino 1975, č. 4/. Inspiroval se prý lidmi, kteří ho zaujali v dětství: „Bydlel jsem poblíž traťových závor; tam se zbavovali života lidé, napůl pijáci, napůl hlupáci, všemi zrazeni a opuštění." Druhým přiznaným východiskem byl autorův duševní stav na konci šedesátých let: „Sám jsem neměl daleko k nějakému zoufalému kroku do neznáma." „Reakce na Skrz naskrz byla bouřlivá. „Je to film spasmatický, agresivní, provokativně se odklání od mnoha zvyklostí diváka, dokonce - jak se zdá - neslouží ani nejlépe tvůrčím záměrům autora," napsal Jerzy Plazewski /Film a doba 1974, č. 31. „Umělecký patronát nad Królikiewiczovým filmem měl Fjodor Dostojevskij," pochvaloval si Andrzej Werner /Kino 1973, č. 41. „Tento film dělá hanbu polské kinematografii," běsnil na Letní filmové škole v Písku 1977 jeden z tehdejších normalizačních dohližitelů. Alicja Helman věnovala filmu studii o jeho zvukové složce /Sonorystyka filmu Na wylot. Kino 1973, č. 9/. Polemické stanovisko zaujal Tadeusz Sobolewski: „Téměř každá postava, na niž se soustředí Królikiewiczova kamera, je zkompromitována. Je to zvláštní druh kompromi-tace, neboť jí chybi odsouzení. /.../ Zaostalý, ko-mediantský Malisz - lehá si na koleje, modlí se v kostele. Nikdy nepochopím, za co a ke komu se modlí. Ale musím se na to dívat." /Nie rozumiem „Wiecznych pretensji", Film na swiecie 1976, č. 1/. Jerzy Uszyňski se ještě po čtvrtstoletí /Kwar-talnik filmowy 1997, č. 18/ přiznal k oslepující fascinaci, šoku a hlubokému studu, jaký v něm snímek Skrz naskrz zanechal. _Grzegorz Królikiewicz svým analytikům napověděl tím, že krátce před premiérou publikoval teoretickou studii Filmový prostor mimo záběr /Kino 1972, č. 11/, datovanou květnem 1968. Kamera nemůže registrovat mimozábérový prostor, ale neztrácí možnost tento prostor interpretovat, soudí Królikiewicz. Podle toho, kolik svobody dostane divák, lze rozlišit inscenaci apodiktickou a demokratickou. Mimozábérový prostor nepřestává být prodloužením reálného prostoru, ale je zároveň psychologickou kategorii; je to současně prostor fyzický i mentální. Divák si o něm buduje vlastní hypotézu; pokud ji další obrazy potvrdí, nastává harmonie, ale končí drama a s nim i uměni. Proto je třeba divákův klid narušovat překvapením, jež otřese logikou příčin a následků; divák je donucen vytvořit si novou hypotézu, a tak dále, až do dalšího překvapeni. „Królikiewicz se této koncepce držel i v další tvorbě. S kamerou nakládá jako s autonomním, svéhlavým, leckdy až šíleným subjektem, jenž si sám vybírá záběrové úhly, vzdálenosti, optickou techniku, délky a dokonce i rychlost záběrů, včetně zpětného chodu, jaksi bez ohledu na předváděný děj. Děje-li se to nejdůležitější na posteli, kamera
krouží pod postelí; děje-li se vražda, vidíme z ní jen pád zkrva vené sekyry ITančki jestřábi; děje-li se tvrdá sexuální scéna, spatříme ji na podpra-hově krátký mžik IVěčné nárokyl; odehrávaji-li se déjinotvorné události, hledíme na ně přes koňskou nohu IKIenot svědomí/', pošlou-li hrdinové po potoce balík s rozporcovanou tetičkou, připluje vzápětí po proudu spousta podobných balíků (Zabití tetičkyl. Do sféry kreativní svévole je vtažen také střih, když je vyprávění komentováno záběry z vědeckého filmu IFort 13!. Mikrofon se chová podobně jako kamera. Dolby Stereo otevřelo mimozáběrovému prostoru další možnosti IPřípad Pekosiňskéhol.
„Królikiewicz zmiňuje dva postupy, které použil s kameramanem Bogdanem Dziworským a které černobílému Skrz naskrz dodaly specifickou atmosféru. Tím prvním je napodobení světla ze třicátých let: „Rozhodli jsme se, že využijeme vysoké citlivosti dnešního filmového pásu, ale zároveň mu odebereme jeho valérové zkreslení a vrátíme se například k převedení červené barvy na černý va-lér." Tím druhým postupem je „swingováni" kamery: neopakovat jen, co život přináší, ale rozložit obsah záběru podle určitého rytmu. Królikiewicz uplatnil klasický zákon kontrastu: v ostrých protikladech se střídají scény hnusné /orgie, holub, vražda/ i nadpozemsky vznešené /svatba, zvoněni, Annin závěrečný protest/; výsledkem je komplexní estetizace, ba spiritualizace i toho nejodpornější-ho, co je tu divákovi dáno zahlédnout. _Skrz naskrz se člení do čtrnácti sekvencí, každá je v jiném stylu. Poslední, nejdelší část, ukazuje střídavé výpovědi Maliszových před soudem. Jiné účastníky soudního líčení přitom nevidíme, otázky neslyšíme. „Miluji svůj zločin, protože to je moje věc," říká Malisz. „Poprvé v životě jsem mohl mít něco svého. Protože jsem byl neustále ponižován. Můj původ i to, jak vypadám, i ti lidi, ti měšťáci..., chyběla mi prostě metoda na takový život." Se-
kvence údajně vznikala improvizovaně; otáz kladl sám Królikiewicz. Jindy režisér herce zám ně provokoval, využíval jejich konfliktů a šp ných nálad, při natáčení některých scén ani nel přítomen. Výsledkem je efekt tajemství: post; jednají nepředvídatelně, jejich motivace zůstá záhadou. Katarze přichází se závěrečným obra: vě-zvukovým akordem: hlas komentátora oznái že Malisz byl oběšen, ale jeho ženě se dost prezidentské milosti; v tu chvili začne Anna kol sebe plivat.
_Skrz naskrz patří k „upířím" filmům, které vpíjejí do divákova svědomí. Vypadá jako rozp cované úmrtní oznámení; optimismu je v něm lik, co v protokolu o euthanasii. Vynucuje si < patii k událostem, které si nezaslouží sou Zločin je tu přítomen jako fenomenologický f; který kromě pachatelovy pýchy nemá vysvětli V době uvedeni působilo překvapivě, že autor ponoval spíše psychologickou a dokonce biolo kou, nikoli sociální motivaci zločinu /případ se : za velké hospodářské krize, o níž není ve fil zmínka/. Co tedy znamená metafyzický hlad? f ze-li získat milost cestou poslušnosti, lze ji do: nout hříchem. Někdo zkrátka vidí nebe nad seb jiný spatři hvězdy jen jako odraz v kalužině, do se předtím vyzvracel. Hvězdy však přitom nez tily svůj třpyt a ani on nepřestal být tvorem či vadem božím.
JAROMÍR BLAZEJOVSI
SKRZ MAS K H Z /NA WVLOT. POLSKO 1973/.
scénář o razie Grzegorz Królikiewicz
kamera Bogden D.-iworrki
výprava Jaroslaw ŠwitOtiiak
hudba HuMryk Ku.-ni.ik. Janusz HajtJun
hraji Fťanciszok Trzeciak, Anna Nieborowska,
Irnna Liidosdwna, Lucyna Winnicka, Jarzy Stuhr aj.
73 minut
CIIUEPURI