František Graus

Život

·         narozen 14. 12. 1921 v Brně do německy mluvící židovské rodiny

·         studoval německé gymnázium od roku 1932

·         přestoupil na Spolkové židovské reformní gymnázium

·         již v mládí měl jazykové nadání

·         jako žid byl v roce 1941 transportován do Terezína

·         v Terezíně se díky jazykové vybavenosti uchytil u třídění židovské literatury

·         v jeho knihovně v Terezíně nechyběly ani marxistické spisy

·         v Terezíně potkává bývalého učitele z gymnázia Bruna Zwickera a pod jeho vlivem vstupuje
do ilegální terezínské Komunistické strany Československa

·         po válce se vrací do Prahy a studuje moderní dějiny na filozofické fakultě UK

·         v roce 1948 obhajuje disertační práci

·         po studiu je zaměstnán ve Státním historickém ústavu

·         po založení Československé akademie věd v ní vedl různá oddělení a stal se šéfredaktorem
Československého časopisu historického

·         1967 řádným profesorem v oboru českých dějin, vedoucím katedry československých dějin na
FF UK

·         v šedesátých letech se od marxizmu postupně odvrací

·          invazi 21. 8. 1968 odsuzuje ve zvláštním vydání  ČsČH

·         V listopadu odjíždí do Giessenu jako hostující profesor, kde dostává čestný doktorát

·         Po návratu do vlasti brzy emigruje i se svou rodinou (září 1969)

·         Stává se profesorem na univerzitě v Giessenu a v roce 1972 je profesorem na univerzitě
pro středověké dějiny v Bazileji

·         1983 členem redakce německého historického časopisu Historische Zeitschrift

·         umírá 1. 5. 1989

Dílo

·        1953 – Dějiny venkovského lidu v době předhusitské I.

o   Monografie pojednávající o venkovském hospodářství, výrobě, středověké kolonizaci, feudální
rentě a sociální diferenciaci (odkaz na Marxův třídní boj)

o   1957 vyšlo pokračování, ve kterém se Graus zabývá obdobnými otázkami, ale i rozvojem měst a
jejich vliv na venkovské obyvatelstvo

·         Názory a závěry Františka Grause

o   Polní hospodářství bylo v raném feudalismu na vyšším stupni vývoje, než se předpokládá

o   Feudální společnost v Čechách se vyvinula z rozkládající se rodové společnosti

o   Postavení venkovského lidu se v průběhu středověku zhoršovalo

·         Grausovo dílo muselo být schváleno.

o   Kniha byla posouzena Josefem Mackem, který ji chválil

o   Knihy byly hodnoceny ve dvou vlnách

§  Recenzent Zdeněk Fiala vyčítal Grausovu dílu pojetí národnostní otázky, Václav Vojtíšek
kritizuje Grausovo snížení významu německé kolonizace. Graus kritiku z většiny odmítá

§  tzv. Spor s právníky byl sporem s recenzenty Jiřím Kejřem a Vladimírem Procházkou, který byl
pokračováním sporu s Vojtíškem a jednalo se i o neshody v terminologii.

Grausova bibliografie

·         Chudina městská v době předhusitské. Disertační práce. FF UK Praha. Praha 1948.

·         Chudina městská v době předhusitské – Český obchod se suknem ve 14. a počátkem 15.
století: K otázce významu středověkého obchodu. Praha 1949.

·         Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl I. Dějiny venkovského lidu od
10. do první poloviny 13. stol.. Praha1953.

·         Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Díl II. Dějiny venkovského lidu od
poloviny 13. stol do roku 1419. Praha 1957.

·         Volk, Herrscher und Heiliger im Reichder Merowinger: StudienzurHagiographie der
Merowingerzeit. Praha 1965.

·         Lebendige Vergangenheit: Überlieferung im Miterlalter und in den Vorstellungen vom
Mitterlalter. Köln 1975.

·         Die nationenbildung der Westslawen im Mitterlalter. Simaringen 1980.

·         Pest – Geissler – Judenmorde: Das 14. Jahrhundert als Krisenzeit. Göttingen 1988.

·         Ausgewählte Aufsätze (1959-1989). Moraw, Petr – Schwinges, Rainer Christoph – Gilomen,
Hans – Jorg (eds.). Stuttgart 2002.

František Graus – člověk a historik

§  Františka Grause lze vnímat jako nejvýznamnějšího medievistu druhé poloviny 20. Století

§  Josef Macek v nekrologu pro ČČH zmiňuje především o jeho preciznosti ve studiu pramenů

§  Můžeme se setkat i s hodnocením jeho díla jakožto snahy o didakticko-materialistické dílo,
nikoliv jako díla pojednávajícího o vrcholném středověku (Naděžda Morávková)

§  František Graus se jako jeden z prvních zajímal o středověkou spodinu

§  Zavedl nové chápání pojmu minulost (vše, co se událo), dějiny = ta část minulosti, kterou je
možné poznat

§  V pramenech se skrývá „živá minulost“ – je nutné je dále zkoumat a hledat v nich skryté významy

§  Definoval krizi feudalismu, kterou později přeformuloval na krizi středověku, až ji
přeformuloval po druhé na několik izolovaných krizových fenoménů, které provázely středověkou
společnost

Prameny a literatura

·         Čechura, Jaroslav: František Graus jako vítěz. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době
předhusitské II. In: Beneš, Zdeněk – Jiroušek, Bohumil – Kontlán, Antonín (eds.): František Graus –
člověk a historik. Sborník z pracovního semináře Výzkumného centra pro dějiny vědy konaného 10.
prosince 2002 (=Práce z dějin vědy 8). Praha 2004, s. 69-82.

·         Graus, František: Současná krize našeho historického vědomí. Československý časopis
historický 88, 1968, s. 485.

·         Macek, Josef: † František Graus (14. 12. 1921 – 1.5. 1989). Český časopis historický 88,
1990, s. 201-208.

·         Morávková, Naděžda: František Graus a československá poválečná historiografie (=Edice
Paměť 61). Praha 2013.

·         Nodl, Martin: František Graus – Proměny Grausova pojetí pozdně středověké krize. In:
Beneš, Zdeněk – Jiroušek, Bohumil – Kostlán, Antonín (eds.): František Graus – člověk a historik.
Sborník z pracovního semináře Výzkumného centra pro dějiny vědy konaného 10. prosince 2002 (=Práce
z dějin vědy 8). Praha 2004, s. 99-118.

·         Wihoda, Martin: František Graus. Zamyšlený poutník mezi živou a mrtvou minulostí. In:
Hanuš, Jiří – Vlček, Radomír (eds.): Historik v proměnách doby a prostředí 20. století (=Edice Země
a kultura ve střední Evropě 11). Brno 2009, s. 251-261.