Filozofické uvažování o viru II Actor-network theory (ANT) •teorie, která vznikla na poli Science and Technology Studies (STS) •tvůrci – Bruno Latour, Michel Callon, John Law •Vymezení vůči klasické sociologii – Émile Durkheim •Navrhuje objektivní výzkum sociálních faktů, které existují mimo jedince, utlačují ho a determinují jeho jednání (sociální třída, skupina, řád) •Latour kritizuje toto pojetí sociologie •Existuje zde síť aktérů, kteří se dostávají do vzájemných vztahů •Tuto síť musíme zkoumat: jakým způsobem se vyvíjí, její dynamiku, role aktérů •Každému aktérovi je dán prostor k vyjádření •Není zde rozdíl mezi fyzickým a abstraktním •empirická metafyzika Základní pojmy •Punktualizace •Translace •Povinný průchozí bod (Obligatory passage point) •Heterogenní inženýrství Základní vlastnosti sítě aktérů •sémiotika vztahů • •heterogenita • •materialita • •procesuálnost a nejistota Michael Callon – Sociology of Translation •Callon se zaměřuje na definování pojmu translace • •Předkládá čtyři fáze translace, kterými prichází každý aktér, který vstupuje do sítě • •Podrobný popis vzniku a vývoje sítě Sociology of Translation •Konkrétní příklad ilustruje na problému s lovem hřebenatek, do jehož řešení bylo zapojeno několik aktérů – vědci, rybáři, technologie, hřebenatky, odborné studie • 4 fáze •1. Identifikace aktérů, stanovení povinného průchozího bodu, definice cílů jednotlivých aktérů. Cíle jednotlivých aktérů •2. Aktéři, jež byli identifikováni, jsou přesvědčováni, aby přijali své role •3. Testování rolí. Mobilizace aktérů. Výběr mluvčích. • •4. Spory mezi aktéry a zrady jednotlivých aktérů. • •Udržení sítě závisí na ochotě aktérů přijmout a hrát své role. Když odmítnou, síť se rozpadá. • ANT a její využití k výzkumu technologie (softwaru) •technologie se podílí na naší konstrukci světa •do technologického objektu vpisujeme určitý význam, záměr •funkce a vlastnosti určité technologie se však mohou proměňovat v závislosti na tom, s jakými aktéry přichází do styku •Technologie jsou aktivní objekty, které transformují, narušují a modifikují sociální vztahy Praktický příklad analýzy – Windows Vista - GUI •Otázka proč systém nebyl úspěšný •Zaměření na grafické uživatelské rozhraní Aero - https://www.youtube.com/watch?v=sBbqG •mY9FIIWindows vista součástí sítě rozmanitých aktérů – prodejci softwaru, procesory, grafické karty, uživatelé apod. •Operační systém se měl stát symbolem budoucnosti, vylepšit interakci mezi člověkem a počítačem – příslib nového světa •Vytvoření a udržení tohoto světa však bylo závislé na spolupráci ostatních aktérů • •Vynoření problémů při testování rolí – problematičtí aktéři - Intel a obchodníci •Oba aktéři hájili své zájmy a muselo dojít ke kompromisu • • •Selhání sítě však nakonec způsobil jiný aktér - zákazník Moderní, postmoderní a nemoderní myšlení •Antropolog Claud Lévi-Strauss hlavní zdroj inspirace pro Latoura •Kniha Myšlení přírodních národů. Praha, Dauphin 1996. •myšlení přírodních národů není myšlením divochů, ani primitivního nebo archaického lidstva, ale je myšlením v „divokém stavu • Rozdíly mezi divokým myšlením a moderním •Divoké myšlení •vychází z poznatků, které nám poskytují naše smysly •používá určité aspekty naší vnímatelné skutečnosti (objekty, krajinu, zvíře), aby jejich prostřednictvím vysvětlilo fungování světa, jeho vznik nebo definovalo identitu kmene •Nerozlišuje mezi pozorováním (sběr faktů, které vede k poznání) a interpretací (symbol) •Moderní myšlení •vědecké myšlení ověřuje platnost svých hypotéz prostřednictvím pozorování a přesně definovaných experimentů •Odstup pozorovatele od vnímané skutečnosti – rozlišuje pozorování a interpretaci • Bruno Latour - Moderní myšlení a kvaziobjekt •Otázka, kdy jsme se stali moderními •Počátek moderního projektu od 17. st.- dochází k postupné separaci dvou kategorií, které byly dříve vnímány jako spojené či vzájemně se podmiňující •společenské vědy – abstraktní sociální kategorie jsou aplikovány na jedince a společnost •přírodní vědy – zaměření na hmotu, fyzikální zákony, měřitelné jevy, empirický výzkum, • •Ve společenských vědách existuje jen subjekt a v přírodních jen objekt •Nové rozčlenění zaštítila ústava zavedením praxe očišťování spočívající v jasné klasifikaci jsoucen, která buď náleží do sféry přírody, nebo společnosti •ve skutečnosti probíhá neustálé prostupování těchto oblastí - produkujeme stále více hybridů, které nelze jednoznačně zařadit ani do přírodních ani do společenských věd •chybí zde termín, který by označoval hybridní objekty, které v sobě mísí přírodu i kulturu •Latour definuje kvaziobjekt - objekt, který v sobě směšuje různé oblasti skutečnosti •Např. sprej - technologický objekt, ekonomická záležitost, ničení životního prostředí, chemické látky, reakce ochránců životního prostředí Postmoderní způsob myšlení •zachoval rozštěpení přírodního a kulturního řádu • •zaměřil svou pozornost na analýzu diskurzu • •K dosavadním dvěma sférám skutečnosti přibyla třetí – jazyk • Nemoderní způsob myšlení •Všechny přírody-kultury jsou stejné v tom, že konstruují lidská, božská i nelidská jsoucna, žádná společnost nežije jen v imateriálním světě znaků nebo jen ve světě věcí •Archaické společnosti svět vnímají jako nerozdělitelný celek, jehož aktéři, ať už jsou přírodního či společenského původu, materiální či abstraktní, vedou společnou existenci a proměňují jeden druhého. •To stejné konáme i my - sféry přírody, společnosti i jazyka se naší civilizaci navzájem prostupují a společně konstruují realitu, kterou obýváme • •Rozdělení přírody a společnosti bylo pouhou iluzí, nikdy nefungovalo Řešení – parlament věcí •Nová ústava, která nezakrývá tvorbu hybridů •Když se bude hovořit o nějakém kvaziobjektu, měla by se sejít kompletní skupina jeho reprezentantů •V tomto novém parlamentu se všichni vyjadřují o stejné věci o tomto kvaziobjektu, který společnými silami vytvořili