Řecká architektura 8 Kykladské ostrovy Chronologie SDC11082.jpg Mapa - Paleolit - Neolit.jpg Neolit na kykladských ostrovech -o neolitu na ostrovech je známo málo -dělena do dvou fází Kultura Saliagos (5 000 - 4 500 př. Kr.) -podrobně je známa pouze osada na malém ostrůvku (0,7 ha) u ostrova Antiparos Saliagos -3 archeologické vrstvy -osada rybářů a farmářů – nalezeny pozůstatky po obvodové zdi a „bastionu“ -nalezeny kamenné základy staveb; horní část stěn pravděpodobně sušené cihly, nebo vystavěna technikou pisé (lepenice) -stopy po osídlení vedou i do moře -> předpokládá se, že osada byla původně větší -budovy o několika pravoúhlých místnostech -v poslední fázi jeden velký komplex - 15 x více něž 17 m -počet obyvatel se odhaduje na 70 - 150 -radiokarbonová data naznačují dobu osídlení asi na 200 - 400 let Kultura Kefala (Kephala) -pojmenována podle naleziště Kefala na ostrově Keos -sídliště bylo malé (pro asi 50 lidí) a krátkodobé (asi 1 století) - skládalo se z několika malých domů o jedné nebo více místnostech postavených těsně vedle sebe -sídlištní architektura velmi špatně dochována -stěny rovné - konstrukce sestávala z malých nebo středně velkých kamenů – pojidlo, stejně jako použití sušených cihel není doloženo – síla stěn kolem 0,5 – 0,7 m (dochovány do výšky max. cca 0,5 m) -konstrukce střechy z netrvanlivých materiálů -> nalezeny možné doklady po kůlových jamách -stavitelé využívali přirozeného terénu – domy v několika úrovních -u některých domů doloženo několik stavebních fázích -v jednom případě doložen vydlážděný dvůr, dále takénezastřešené uzavřené prostory - -největší je dům Y – vnitřní délka 6,7 m -dochováno jedno z nejstarších pohřebišť v egejské oblasti -40 hrobů pro 65 osob -35 hrobů bylo vystavěno z malých kamenů - pravoúhlý, oválný nebo kruhový půdorys -velikost hrobů - 0,46 - 1,58 m na délku / výška interiéru od 0,15 - 0,85 m -hroby byly zastřešeny velkými břidlicovými deskami Mapa - Předpalácové období.jpg Doba bronzová Kultura Grotta-Pelos / EC I - asi 3 400 - 3 000 př. Kr. -kultura známá z mnoha ostrovů; např. Melos, Paros, Antiparos, Naxos … -z tohoto období není známa žádná výrazná architektura - - Kultura Kampos / přechodné období EC I - EC II - asi 3 000 - 2 800 př. Kr. -sídliště Markiani na Amorgu - Kultura Keros-Syros / EC IIA - asi 2 800 - 2 300 př. Kr. -hlavními sídlišti pro poznání jsou Ayia Irini na ostrově Keos a Skarkos z Ios Markiani na Amorgu -opevněné sídliště -nález zdi o tloušťce 1,1 – 2,1 m -v jedné odkryté části nalezeny pozůstatky struktury ve tvaru podkovy identifikované jako bastion, druhý identifikován na západní straně -vnitřní zástavba známa pouze částečně -poškozena erozí -nekompletně vykopána - -několik pozůstatků zdí pod moderními stavbami -hlavní komplex – sestávající z několika částí -tři pravoúhlé místnosti -drenážní systém -vydlážděný průchod -nezastřešené prostory -budovy postaveny z kamenů střední velikosti – vápenec, břidlice -střecha zakryta břidlicí a vrstvou jílu Skarkos -sídliště je uspořádáno kruhově podél dvou hlavních ulic o šířce cca 2 m -> doklady organizované výstavby -ulice propojuje menší nebo větší prostranství -odkryto 35 domů -pravoúhlé -soustředěné do bloků -zachovány až do výše 3-4 m -> budovy měly druhé podlaží -některé stavební prvky -kameny dlážděné podlahy -vestavěné ostění dveří -k výstavbě použita břidlice spojovaná jílem -síla zdí – 0,7-0,85 m ve spodní části -> kolem 0,45 v horní části -různá velikost domů ukazuje na sociální hierarchii -součástí sídliště byl i drenážní a odpadní systém Skupina Kastri - Kultura Lefkandi / EC II-III - asi 2 500 - 2 200 př. Kr. Kastri na Syru - -malá opevněná citadela -opevnění - zeď s 6 vystupujícími bastiony - postaveno z malých nebo středně velkých kamenů -síla zdi kolem 2 m -před touto zdí je ještě jedna hradba nebo předprseň - tloušťka kolem 1 m -vstup dovnitř opevnění je skrze jeden z bastionů - -vnitřek sídliště se skládá z natěsnaných malých, z kamene postavených místností oddělených od sebe úzkými uličkami a malými otevřenými prostory -některé z místností přiléhají k opevnění -místnosti byly pravoúhlého nebo apsidálního tvaru -ve třech místnostech byla nalezena ohniště Kastri na Syru - plán.jpg Panormos na Naxu (36.961288, 25.534703) -pouze 24 x 20,5 m velká pevnost -hradby jsou nepravidelné - opatřeny polokruhovými bastiony - jediný vchod na východě -síla zdí mezi 1-2 m -k výstavbě použity velké opracované kameny kladené v pravidelných řadách -vchod široký pouze 0,8 m byl přístupný skrze koridor o stejné šířce a kamenným schodištěm -uvnitř 19 místností tvoří 15 budov spojených navzájem úzkými koridory – 0,5-0,6 m -stěny domů vystavěny z malých kamenů spojených jílem -síla zdí kolem 0,6 m -tvar většiny místností je nepravidelný-> kopírují tvar hradeb – výjimky ve středu zástavby -místnosti jsou většinou malé – 5 – 6 m2 - Hora Kynthos na Délu -malá pevnost s několika bastiony -Několik stavebních fází -uvnitř několik místností nepravidelného tvaru a nejméně 3 apsidální domy -asi 3 stavební fáze -> první dům ψ, druhá dům χ a třetí dům φ -domy jsou postaveny kolem centrálního vrcholu kopce -vstup do sídliště skrze úzký koridor (vstup θ; ulička μ) -jako bastion určeny místnosti η a ζ - obě byly vyplněny kameny a zeminou; také nebyly nalezeny stopy obývání Kultura Fylakopi I / EC III - asi 2 200 - 1 900 př. Kr. Fylakopi na Mélu -město bylo vystavěno na kopci nedaleko pobřeží -v první fázi výstavby nebylo opevněno -architektura je vyspělejší –> domy jsou uspořádány do bloků -sestávají se z několika místností -jsou uspořádány podél úzkých ulic Základní stavební charakteristika EC -domy jsou většinou stavěny z kamene nebo ze sušených cihel na kamenné podezdívce -domy jsou pravidelného nebo apsidového tvaru, stojící samostatně nebo sloučené do bloků -způsob dělení místností v domech se liší podle regionů i doby MC - LC -během střední doby kykladské (MC) se ostrovy dostávají pod velmi silný kulturní vliv Kréty - přesto na ostrovech zůstávají prvky, které nejsou pro minojskou Krétu typické - -postupný vliv Kréty lze pozorovat na několika nalezištích - změny se týkají převážně oblasti umění, přesto lze některé minojské prvky nalézt i v architektuře - -po LM IB se ostrovy dostávají pod vliv mykénské kultury a ztrácí kulturní samostatnost Fylakopi na Mélu -Fylakopi II - datována do MC -odkryto hustě obydlené sídliště - bez opevnění -jednotlivé bloky domů jsou rozděleny sítí ulic, které jsou orientovány dle světových stran -Fylakopi III - současné s LM IA a IB - -sídliště obehnáno zdí - použito velkých hrubě osekaných kvádrů - ve dvou místnostech bylo použito kvádrového zdiva k výstavbě podpěrných pilířů -v jedné místnosti odkryta velmi realistická freska s rybami -nedaleko odtud se nacházel velký dům - pravděpodobně administrativní centrum města (nalezeny destičky s lineárním písmem A) -v LM IB je sídliště částečně zničeno požárem -v LH IIIA1 bylo na místě dřívějšího velkého domu vybudováno mykénské megaron - patrně vládce města -domácí architektura je však stejná Fylakopi na Mélu - plán.jpg Ayia Irini na Kou -sídliště ležící na nízkém poloostrově -doklady o kontaktu s Krétou od MM IB -fáze osídlení značeny I-VIII -> IV a V - MBA; VI-VII - LBA -po opuštění sídliště na konci EBA bylo v MBA znovu obnoveno -ve fázi IV bylo vybudováno první opevnění s minimálně jednou podkovitou věží, změnil se způsob zdění a celkově orientace domů -domy byly v MBA byly jednoduché, pravděpodobně bez druhého podlaží -omítnutí stěn nebylo běžné, stejně tak i jejich výzdoba -ve fázi V jsou zvětšeny a rozšířeny hradby - šířka dosahuje 1,2 - 2 m -postaveny byly z dvou paralelních zdí z lámaného vápence; prostor mezi nimi byl vyplněn zeminou a malými kameny -součástí hradeb byly věž a přilehlý vchod -> později byla fortifikace doplněna dalšími věžemi - věže byly pravoúhlé -pozůstatky zbývající architektury nejsou dobře známy - poškozena při následné výstavbě - -fáze VI (přibližně současná s LM IA) - postaveno několik velkých domů, které jsou v následující fázi VII přebudovány do velkých „rezidencí“ Ayia Irini - hlavní brána Ayia Irini - fortifikace - v domech jsou již patrné minojské stavební vzory -> kvádrové zdivo - i když zde stavitelé neměli dostatek vhodného kamene -nejpatrnější jsou vlivy minojské Kréty na dvou budovách 1)Chrám (The Temple) - dlouhá úzká budova ležící nalevo od hlavní brány -nález více než 50 terakotových sošek žen v minojském oblečení 1)Dům A (House A) - obytný dům - 2 stavební fáze -ve své konečné podobě zabíral celý blok a byl obklopený ulicemi -pod dlažbou byly drenáže odvádějící dešťovou vodu od budovy -vchod/východ vedl na malé prostranství -z výklenku v hlavním vchodě vedlo schodiště do obytného patra -v konečné fázi výstavby přidány některé minojské prvky - sloupová hala, dlážděná koupelna a světlík -některé místnosti byly vyzdobeny freskami -jedno ze schodišť vedlo dolů do kuchyně a skladišť Akrotiri na Théře -odkryta pouze malá část sídliště - zde nalezeno několik domů a „rezidencí“ - většina ležících podél dlouhé severojižní ulice - - mnoho budov je postaveno z kvádrového zdiva, které bylo vytvořeno z místního měkkého vulkanického kamene; ostatní stěny byly postaveny z neopracovaného kamene a jílu, vyztužené horizontálními a vertikálními trámy; u horních pater byly použity sušené cihly - -domy měly dvě nebo tři podlaží s vnitřním schodištěm akrotiri.jpg -střechy byly ploché a některé z nich byly uvnitř podpírány dřevěným sloupem na kamenné patce - -některé místnosti byly stavěny podle minojského stylu - tzv. polythyron - -interiér byl členěn do několika větších nebo menších jednotek spojených otevřenými nebo uzavíratelnými dveřmi - -místnosti byly v mnoha případech zdobeny freskami Akrotiri - Entrances to Rooms Delta 2 (R) and 9 (L) - foto.jpg Akrotiri - cesta - foto.jpg Akrotiri - Delta 6 - foto.jpg -zcela novým prvkem v architektuře jsou na Théře „rezidence“, které připomínají krétské vily z LM I -Západní dům - na severozápadním rohu odkryté oblasti -před vchodem tzv. trojúhelníkové náměstí (Triangle square) -sestával se ze dvou podlaží; třetí bylo minimálně na východním konci -v průčelí bylo několik oken o různé velikosti a různém umístění -vnitřní schodiště vedla do druhého patra -místnosti zdobeny freskami - např. místnost 5 - tzv. Ship Fresco Akrotiri - West House - průčelí.jpg Akrotiri - West House - horní patro - Freska - plán.jpg - Xeste 3 - jihozápadní roh Akrotiri -nazván podle použitého zdiva - xestai - velké, pečlivě opracované bloky kamene postavené na výšku -z kvádrového zdiva zde bylo vystavěna celá východní a východní část severní zdi -budova měla tři podlaží - třetí doloženo v západní části -místnost 3 je rozdělena do 3 částí pomocí polythyra - v severovýchodním rohu místnosti se nacházel „bazén“ - lustral basin - neznámé funkce -typický prvek minojských paláců -součástí interiérů bylo i fresková výzdoba -pravděpodobně veřejná budova (podobně jako dům Xeste 4) Akrotiri - Xeste 3 - plán.jpg Akrotiri - Xeste 3 - bazén.jpg Akrotiri - Xeste 3 - severní stěna - foto.jpg Akrotiri - Xeste 3 - bazén - freska.jpg