KREATIVNÍ PRÁCE
S INFORMACEMI
Po nastudování byste měli:
»» chápat výhody myšlenkových map,
»» znát a aplikovat principy tvorby myšlenkových map,
»» vědět, kde všude můžete myšlenkové mapy uplatnit.
TÉMA 5
Myšlenkové mapy
Proč jsme toto téma zařadili a k čemu slouží
Myšlenkové mapy jsou nástrojem, který dokáže utřídit vaše myšlení. Mnoha
lidem mapy pomohly v organizování, učení, kreativním i kritickém myšlení,
plánování i v jiných záležitostech. Mapy umožňují získat celkový přehled
o tématu a soustředit na jedno místo velké množství údajů. To vše potřebujete pro svůj studijní,
pracovní i soukromý život. Pokud začnete používat mapy pravidelně, zjistíte, že se vám pracuje
a přemýšlí lépe. Díky mapám vzniká velmi efektivní zápis myšlenek či faktů.
2
Teorie
I když se o myšlenkových mapách mluví až v posledních několika letech či desetiletích, princip,
na kterém je jejich zápis postavený, znali už velikání jako T. A. Edison, I. Newton, L. da VInci,
Ch. Darwin, W. Churchill i např. zapisovatelé starověké čínské medicíny.
Myšlenkové mapy jako technika jsou připisovány novoplatónskému filozofovi Porfýriovi,
který pochopil, že si díky jinému způsobu zápisu může urovnat myšlenky a může snázeji učit
ostatní. Samotný pojem myšlenková mapa začal hojně používat Tony Buzan v 60. letech 20.
stoeltí. Propracoval koncept tvorby tohoto nástroje, který se proslavil jako kvalitní pomůcka pro
přemýšlení.
Myšlenkové mapy nejsou jen nástrojem pomáhající
přemýšlet, jsou nástrojem pro zápis různých údajů
(myšlenek, nápadů, faktů, zanlostí, dovednosti
atd.), pomáhají organizovat a plánovat. Na rozdíl
od klasických lineárních poznámek jsou však u
myšlenkových map zápisy prováděny kolem
centrálního pojmu/obrázku. Myšlenkové mapy
můžete používat ve chvíli, kdy potřebujete jasněji
myslet a lépe chápat problém.
Klasické poznámky a tvorba seznamů jsou spolehlivým zabijákem kreativity, škodí novým
nápadům, brání volnému proudění myšlenek. Tento klasický způsob odděluje jednu myšlenku od
druhé. Navíc nás nutí zůstat u poslední poznámky, z které ale nepřicházejí nové nápady. Mapy
jsou naopak paprskovité, rostou do stran a jsou v souladu s tím, jak plynou naše myšlenky.
Podívejte se na rozdíl mezi klasickými zápisky a zápisem v myšlenkové mapě:
Mapy jsou efektivní mj. díky svému tvaru – mapa s liniemi, barvami, slovy a obrazy je přirozená.
Mapa napodobuje synapse. Je také podobná přírodním strukturám, např. žilkování na listech
stromu, větvení stromu, oběhová soustava atd.
Klasické lineární zápisy mají několik nevýhod:
»» ukrývají klíčová slova – důležité myšlenky se špatně hledají,
»» hůře se takové zápisy pamatují – lineární text je pro mozek monotónní, těžko se na něj
soustředí,
»» plýtvají časem – zápis trvá dlouhou dobu, čtení textu trvá také déle, než je nutné (často se
myšlenka zbytečně opakuje, ale především bývá v textu balast),
»» nestimulují mozek – lineární zápis brání v tvorbě asociací, tedy i v možnosti plného rozvinutí
kreativity a paměti.
To však neznamená, že lineární zápisy jsou vždy špatné (přece jen i Tony Buzan, autor mnoha
knih o myšlenkových mapách, napsal své knihy z větší části lineárně). Je však důležité, abyste se
naučili rozeznávat, kdy je potřebné zvolit lineární zápis (články, referáty, knihy, příběhy…) a kdy
se hodí tvořit myšlenkovou mapu.
3
Lineární klasické zápisky Myšlenkové mapy
Omezující Plodné
Zašlapávají nové nápady Pomáhají připojovat nové myšlenky
Blokují kreativní myšlení Nekonečné možnosti
4
Využití myšlenkových map
K čemu můžete mapy využít? Podívejte se na nejčastější využití:
Získání celkového pohledu na věc
Zápis svých rychlých myšlenek
Zápis brainstormingu
Utřídění myšlenek, jejich organizace, odstranění
mentálního nepořádku
Psaní poznámek
Seznam úkolů, time management
Technika učení, příprava na státnice a jiné zkoušky
Prezentování
Obhajoba myšlenek
Příprava obchodního plánu
Kontrola plnění cílů
Databáze nápadů a myšlenek
Vize a smysl
Učení se, zapamatovávání si
Koncentrace
Příprava zprávy
Plánování diplomové, seminární či jiné oborové
práce
Plánování schůzek
Plánování osobních záležitostí (svatba, dovolená,
stěhování, stavba domu, zařizování bytu)
Příprava a vedení projektu
Řízení pracovního jednání
Přehled o domácím rozpočtu
Příprava na přijímací pohovor
Řešení problémů
Nejčastěji lidé mapy využívají pro plánování (času, projektů, úkolů…) a pro organizování. Velmi
vhodné jsou jako pomůcka pro učení (učivo máte pohromadě, strukturované a přehledné, snaději
si jej pamatujete). Pro lepší orientaci v možnosti využití myšlenkových map si nastudujte příklady
různých map.
Jak mapu vytvořit
Ve zdrojích můžete najít několik pravidel, která vám říkají, jak kreslit myšlenkové mapy. Vězte, že
tato pravidla není nutné dodržovat. Pro funkční myšlenkovou mapu stačí, když budete dodržovat
body 1 - 4. Ostatní body berte jako tipy, které ukazují principy, jenž se osvědčily a efektivně
pomáhají.
1.	 Mapu vždy začněte tvořit uprostřed na šířku položeného čistého papíru. Neomezujte své nápady
předem tím, že ústřední myšlenku umístíte do rohu. Umístěním doprostřed vytvoříte
volné pole pro myšlení. Doprostřed napište
nebo namalujte téma vaší mapy.
2.	 Než začnete mapu tvořit, určete si, jaký je váš
cíl. Proč mapu kreslíte? Co vám má mapa přinést?
Co od ní čekáte? Co potřebujete?
3.	 Začněte kreslit větve. Větve nejblíže středu
vyjadřují kategorie či nejdůležitější myšlenky.
Můžete nejdříve nakreslit všechny hlavní větve,
které vás napadají, příp. začít jen jednou či
dvěma a postupně přidávat.
4.	 K hlavním větvím připojujte vedlejší větve.
5
Rozvětvujte každou větev a podvětve podle potřeby. Myslete však stále na to, aby pro vás
zůstávala mapa přehledná. Mnoho větvení nebo velký počet větví může značit široké téma.
Pak je vhodné téma rozdělit a na každé podtéma vytvořit zvlášt mapu.
5.	 Na každou větev umístěte myšlenku či informaci v podobě jednoho, max. dvou slov. Rozhodně
nepište věty, způsobilo vy to nepřehlednost a navíc byste se odřízli od proudu asociací. K
jednomu slovu/pojmu se daleko snadněji přidávají další asociace nebo informace. Nenuťte
se do přesné struktury. Není nutné, aby na větví stejné úrovně byly i stejné kategorie. Pokud
vás napadá něco, co zdánlivě nesouvisí s ostatními větvemi, nebojte se to zapsat.
6.	 Větve zkuste krestlit jako křivky, netvořte rovné čáry. Uvolněte ruku, uvolníte tak i proud
myšlenek.
7.	 Zvykněte si, že existují jednobarevné mapy, ale i mapy plné barev. Každá má svůj účel. Postupným
tréninkem sledujte, kdy vám vyhovuje kreslit jednou barvou a kdy vám vyhovuje
používat barvy.
8.	 Začněte kreslit mapu obyčejnou tužkou, až později si vezměte pastelky, fixy či propisky. Střídání
psacích potřeb vás nebude brzdit od rychlého psaní. Naopak, pokud tvoříte mapu pomalu
a dlouho přemýšlíte, můžete v procesu přemýšlení malovat barevně.
9.	 Barvy používejte zejména tehdy, když chcete stimulovat mozek v přemýšlení, když si chcete
zpřehlednit nebo když si budete potřebovat zapamatovat infromace v ní obsažené.
10.	Pokud se to v daném místě hodí, zkuste myšlenku zakreslit pomocí obrázku či symbolu, příp.
obrázek/symbol připojte ke slovu. Mozek to může inspirovat a pomáháte si také k tomu, že
si pak mapu snadněji vybavíte z paměti. Jak praví staré přísloví, jeden obrázek vydá za tisíc
slov.
Tipy a triky
»» V průběhu kreslení budete docházet ke zjištění, že je potřeba přesouvat různé větve, slova…
Zkrátka celkově měnit strukturu mapy. Je to jedině dobře, protože to znamená, že nad problémem
uvažujete a myšlení se vyvíjí. Pokud kreslíte rukou (ne v aplikaci) a nechce se vám mapu
přepisovat, použijte nejdříve obyčejnou tužku a gumu.
»» Pokud mapu používáte k utřídění myšlenek, slova si nekroužkujte, nedávejte do obláčků, . Obláčky
způsobí, že se vám mohou uzavřít volné asociace.
»» Mapy si archivujte. Budete je mít v budoucnu kdykoliv k dispozici.
»» Pokud jste v tvorbě uvízli a nevíte, jak dál, nezoufejte. Zápis odložte na jiný čas nebo místo psaní
mapu vybarvujte nebo zkuste začít kreslit mapu novou, kterou pojměte jiným způsobem. Pokud
si např. plánujete týden a rozkreslíte si do hlavních větví jednotlivé dny, můžete zjistit, že vám to
nevyhovuje. Zkuste mapu nakreslit třeba tak, že v hlavních větvích budou nejdůležitější činnosti
(např. práce, škola, domácnost, zábava a lidé, koníčky atd.).
»» Pokud se ukáže, že spolu nějaké pojmy souvisí, neváhejte si to vyznačit. Spojte je např. čarou, šipkou,
barevně označte. Hledání souvislostí v mapě vám pomáhá hlouběji nad problémem přemýšlet.
»» Může se vám stát, že se vám některý pojem vyskytne v mapě vícekrát (např. čtyřikrát). Všímejte si
toho, mapa vám nejspíš říká, že je tento pojem důležitý.
»» Přečtěte si alespoň knihu Myšlenkové mapy pro studenyt od Michala Černého a Dagmar Chytkové
a kreslete, kreslete a kreslete. Jedině tak své mapy a techniku zdokonalíte.
Zdroje
Literatura
1.	 BUZAN, Tony. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život.
Brno: Computer Press, 2011.
2.	 ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Myšlenkové mapy pro studenty. 1. vyd. Brno:
BizBooks, 2014. 168 s. ISBN 978-80-265-0267-8
3.	 ŽÁK, Petr. Kreativita a její rozvoj. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004.
Nástroje
Myšlenkové mapy můžete tvořit ručně na papír nebo použít vybraný nástroj.
Můžete využít nástroj online, desktopové nebo aplikace do vašich dotykových
zařízení.
Přehled aplikací a desktopových nástrojů hledejte v tomto odkazu v tabluce od
Michala Černého a Dagmar Chytkové: http://bit.ly/1xIbgp6.
Vyzkoušejte si
Vytvořte několik myšlenkových map z různých oblastí, např. na téma:
»» obsah diplomové práce,
»» plánování dovolené,
»» time managementu na týden,
»» shrnutí učiva jednoho předmětu,
»» zápisky z četby.
6