wénrén 文人

kategorie wén a wuˇ  文武

„tři dokonalá umění“ sānjué 三绝

„starobylá próza“ gǔwén 古文

osm [esejistů z doby] tangské a songké: Tang Song ba jia 唐宋八家

Ouyang Xiu 欧阳修《 歐陽修 (1007-72)

Su Shi 蘇轼, Su Dongpo 苏东坡 (1037-1101)

doplňující četba:  Průšek – Palát, Středověká Čína, Oficiální písemnictví, str. 190-195


písňová forma cí 詞 ; nápěv cípái 詞牌 /závazný prozodický vzorec/

Li Yu 李煜 (937-978), poslední panovník Jižních Tangů

Li Qingzhao李清照 (1084-1151?)

Xin Qiji  辛弃疾 (1140-1207)

forma zhūgōngdiào 諸宮調


české překlady:

Jara a podzimy: devět básníků ze staré Číny. Překlad Jan Vladislav a Zlata Černá. 1. vydání Praha:
Mladá fronta 1961, 2. vydání B/Bart 2002.

Melancholie : básně dynastie sungské 960-1279 po Kristu. Překlad  Vladimír Holan. 1. vydání Praha :
Fr. Borový, 1948, 2. vydání Praha:  Odeon, 1990.

LI Čching-čao. Květy skořicovníku. Praha: Mladá fronta 1992. Překlad Ferdinand Stočes.

LI Čching-čao. Jizvy rosy. Překlad Jan Vladislav a Zlata Černá. Protis, Praha 2003.