Motivace II. Flow fenomen Mihaly Csikszentmihalyi
 ( ˈmiːhaɪ ˌtʃiːksɛntmәˈhaɪ.iː/ mee-hy cheek-sent-mә-hy-ee ) 1934 Přednáška TED:
 http://www.ted.com/talks/ mihaly_csikszentmihalyi_on_flow.html CSIKSZENTMIHALYI, Mihály. Flow. O štěstí a smyslu života. Překlad: Eva Hauserová. Portál 2015, 328 s. Flow fenomen vrcholový zážitek tok optimálního až extatického prožívání pohroužení se do příjemného zaujetí příjemný prožitek při hladce a optimálně uskutečňované či realizované aktivitě lépe než “plynutí” jde o pojmy: zaujetí, pohroužení do činnosti, stržení činností, unesení činností. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz Při výzkumu nacházel Csikszentmihalyi šest (10) komponent: 1. Požadavky na jednání a následná zpětná vazba jsou prožívány jako jasné a bez interpretace. Jedinec ví jak dál správně postupovat. 2. Člověk se cítí optimálně zatížen a má průběh činnosti pod kontrolou. 3. Průběh dění je prožíván jako plynulý. Jednotlivé kroky přecházejí do následných fází, jako by dění bylo řízeno (plynulo) vnitřní logikou. 4. Koncentrace přichází sama od sebe. Dochází k vytěsnění všech kognic, které nejsou bezprostředně namířeny na současnou regulaci provádění. 5. Je značně ovlivněno subjektivní prožívání času. 6. Člověk se plně noří do vlastní aktivity (jde o splynutí „já“ s prováděnou činností). Dochází ke ztrátě reflexivity a uvědomění. 1. Úkol má jasně stanovené cíle, jedná se o úkol, který máme šanci úspěšně dokončit 2. Jsme schopni vysoce se soustředit na to, co děláme 3. Ztráta pocitu vědomí sebe sama 4. Zkreslené vnímání času 5. Přímá a bezprostřední zpětná vazba, možnost okamžité korekce 6. Rovnováha mezi schopnostmi a náročností úkolu 7. Pocit osobní absolutní kontroly nad situací 8. Odměna vlastní činností /činnost mě odměňuje 9. Nedostatečné povědomí o tělesných potřebách 10. Absorpce do činnosti, úkol je vykonáván s hlubokým zaujetím, ale není cítit žádná zvláštní námaha Mechanizmus FLOW Dle Mihalyho je schopen člověk pojmout 128 bitů informací za sekundu. (pro srovnání rozhovor zabere asi 40 bitů). Člověk je schopen z větší části vybrat kam pozornost zaměří (vyjma základních tělesných pocitů /hlad, žízeň ...). V případě přechodu do FLOW je veškerá kapacita pozornosti spotřebována na probíhající činnost. Už není nic co by se mohlo distribuovat ... Tři nezbytné podmínky pro dosažení FLOW Zapojení do činnosti s jasnými cíli. Tím je stanoven směr a struktura činnosti. Člověk musí dobře vnímat rovnováhu mezi náročností úkolu a vlastními schopnostmi. Musí o sobě vědět, že úkol zvládne. Musí být jasná a bezprostřední zpětná vazba. Toto umožňuje upravovat výkon k udržení ve flow. Prožitek Flow není kulturně vázaný. Pokud je činnost příliš jednoduchá, nudíme se. Je-li naopak náročná, vzbuzuje v nás spíše úzkost. Stav proudění vzniká někde v oblasti mezi nudou a úzkostí. nuda úzkost náročnostúkolu dovednosti malé velké nízkávysoká pásmo flow vzrůstajícínáročnost vzrůstající dovednosti vzrůstající dovednosti vzrůstajícínáročnost dovednosti malé velké náročnostúkolu nízkávysoká Arousal vzrušení Flow Control ovládání Relaxation uvolnění Boredom nuda Apathy apatie Worry obavy Anxiety úzkost Přežití jednotlivce a druhu hlad a sex (chléb a hry) Sebezáchovné motivy motivy zajišťující přežití jednotlivce hlad a žízeň motivy zajišťující přežití druhu sexuální motivy rodičovská péče Hlad Hlad člověka podněcuje k alimentárnímu chování apetenční fáze - pocity hladu, chuti - iniciace vyhledání potravy konzumace - potravy, obvykle příjemné, končí pocitem nasycení Regulace příjmu potravy Předpoklad: pocit hladu vyvolávají stahy prázdného žaludku Experiment: subjekt (A.L.Washburn) spolkl malý nafukovací balónek Další studie vedli k závěru, že stahy zvyšují pocit hladu, ale nejsou podmínkou Walter Cannon
 (1871-1945) Funkce hypotalamu Vodítkem byla pozorování A.Frolicha, že lidé s nádory v oblasti hypotalamu jsou obézní Laterální hypotalamus 
 iniciace příjmu potravy Ventromediální hypotalamus příjem potravy zastavuje Regulace příjmu potravy Glukostatická hypotéza - mozek vychází z informací o hladině cukru v krvi Lipostatická hypotéza - mozek vychází z informací o hladině lipidů (tuků) v krvi U obou teorií jde homeostatickou regulaci optimální hladiny (teorie základního nastavení - každý člověk má svou přirozenou váhu, která je automaticky udržována) příkladem: preference jídel v průběhu socializace, společenské restrikce příjmu potravy, vliv náboženství Kulturní modifikace alimentárního chování Výzkum - hladovění Výzkum Minnesota university (1944-45) 36 můžu, 3(4) fáze, 1 470 Kcal, 25% hmotnosti 3 měs. normalizace, 6 měs. hladovění, 3 měs. rehabilitace přísný dohled, systematické pozorování, psychologické a fyziologické testování Výsledky: zvýšená dráždivost, nervozita, 
 emoční labilita, depresivita, poruchy pozornosti, 
 zúžení zájmů, pokles sexuality, projevy “podivínství”, ztráta humoru, snížení inteligence, obsedantní představy, myšlenky pouze na jídlo http://en.wikipedia.org/wiki/Minnesota_Starvation_Experiment Žízeň W. Cannon - hlavní příčina vzniku žízně je vysychání sliznice Pití a močení je regulováno z hypotalamu Také u pití jsou u člověka uplatňovány kulturní faktory a návyky přežití druhu sexuální a rodičovské motivy Přežití druhu Sexuální pohnutky směřují k rozmnožení, tedy k reprodukci členů druhu. Sexuální i rodičovské motivy mají výrazný biologický základ. Sexuální a rodičovské motivy se na mentální úrovni projevují poměrně naléhavými tužbami. Přežití druhu Mnozí myslitelé (A. Schopenhauer, Ch. Darwin) předpokládali, že hlavní funkcí pohlavních tužeb je přežití druhu - námitky: Freud upozorňuje, že libost a plození nejsou úplně totožné cíle (potvrzují to četné lidské sex. deviace) Sexuální vzrušení se zkušeností zpředmětňuje v sexuální apetenci, tj. v touhu po určitých sexuální objektech a s nimi spojených aktivitách. M. Nakonečný
 Přežití druhu Sexuální chování lze (stejně jako alimentární chování) rozdělit na fázi: apetence - na mentální úrovni - tužby, fantazie, vzruchy konzumace - vlastní sexuální aktivity směřující k dosažení orgasmu a uvolnění od sexuálního napětí Vliv kulturních faktorů na sexuální chování Ve všech kulturách je lidské sexuální chování regulováno a omezováno psanými i nepsanými normami “incestní tabu”, věková hranice, “cudnost”, ipsace, předmanželský i manželský pohlavní styk, nevěry ... v 60. letech sexuální revoluce (patrně objev hormonální antikoncepce) v 80. letech revoluce částečně odezněla (patrně objev AIDS) Vliv psychických faktorů na sexuální chování Etické normy jsou dětem předávány v rámci rodinných vztahů. Důležité je “nastavení rodiny” - katolíci odpor k antikoncepci a interrupci. Aktuální /i dlouhodobý/ psych. stav má nesporný vliv na sexuální aktivity. Biologické determinanty Problematika hormonální regulace, strukturální rozdíly ženských a mužských mozků. Podle některých autorů mění hormonální vlivy mozek způsobem, který se později projevuje rozdílným mužským a ženským chováním. Mnozí se však domnívají, že veškeré mentální rozdíly mezi muži a ženami jsou výsledkem rozdílných socializačních praktik, kterým jsou děvčata a chlapci vystaveni. Rodičovská péče Vrozené nebo získané? u lidí přispívají k pečovatelským projevům některé biologické determinanty (charakteristické rysy malých dětí) První sociální úsměv (4 - 6 týden) - /dvou až tříměsíční děti reagují na tvarovou konfiguraci obličeje (en face)/ špatná /nebo dobrá/ rodičovská péče se přenáší mezi generacemi U žen vzniká mentální stav D. Winnicottem pojmenovaný jako primární mateřské zaujetí - přizpůsobují své pohyby, rytmy a celou existenci potřebám a přáním dítěte. Harry Harlow 1905 - 1981 http://psychclassics.yorku.ca/Harlow/love.htm Přilnutí - attachment http://www.youtube.com/watch?v=OrNBEhzjg8I&feature=related