5. Dvorská milostná píseň německého středověku


5.1 Prameny a literatura (stav bádání)

      5.1.1 Prameny (viz Příloha č. 5.01)

      5.2.2 Edice  (viz Příloha č. 5.02)

5.2 Charakteristika problému

      5.2.1  Minnesang - vymezení pojmu

       5.2.2  Vznik a vývojové fáze minnesangu (viz Příloha  č.5.03)

       5.2.3  Formální podoba minnesangu a její proměny

       5.2.4  Žánrové typy minnesangu (viz Příloha č. 5.04)

5.3 Vývojové fáze a jejich představitelé

      5.3.1 Raný podunajský minnesang

                5.3.1.1 Dietmar von Eist

                5.3.1.2 Der von Kürenberg

                5.3.1.3 Kaiser Heinrich (Heinrich VI. Štaufský)

                5.3.1.4 Burggraf von Regensburg

         5.3.2 Románské vlivy (Der neue Sang)

                5.3.2.1 Heinrich von Veldeke

                5.3.2.2 Friedrich von Hausen

                5.3.2.3 Heinrich von Rugge

                5.3.2.4 Hrabě Rudolf II. von Fenisneuenburg

         5.3.3 Vrcholný minnesang

                 5.3.3.1 Reinmar von Hagenau

                 5.3.3.2 Hartmann von Aue

                 5.3.3.3 Heinrich von Morungen

                 5.3.3.4 Neidhart von Reuenthal

                 5.3.3.5 Walter von der Vogelweide

         5.3.4 Pozdní minnesang

                 5.3.4.1 Tannhäuser

                 5.3.4.2 Konrad von Würzburg

                 5.3.4.3 Český král Václav II.

                 5.3.4.4 Heinrich von Meissen – Frauenlob

                 5.3.4.5 Wizlaw III. von Rügen

                 5.3.4.6 Salcburský mnich

                 5.3.4.7 Hugo von Montfort

                 5.3.4.8 Oswald von Wolkenstein


5.4    Terminologie:

Grosse (Kleine) Heidelberger Liederhandschrift, Carmina burana, Mondsee – Wiener Liederhandschrift,
Der neue Sang, Spruch, Sangspruch, barová forma, středohornoněmecký, Klagelieder, Kreuzlieder,
Dörperdichtung, Meistersang, Hohe Minne, Ebene Minne, Niedere Minne, Totenklage, Frauenleich,
Kreuzleich, Tagelied, Aufgesang, Abgesang, Werbelied,Wechsellied, Tagelied, Mädchenlied,
Pastourelle, Kreuzlied, Naturlied, Leich, Winterlied, Sommerlied, Mailied


5.5  Literatura

        Uvedené tituly se týkají historické a teoretické problematiky spojené s minnesangem.
Specializovaná

        literatura k jednotlivým pramenům a osobnostem je uvedena na webových stránkách (viz
přehledy č. 1 a 2.)


         Fromm, Hans: Der deutsche Minnesang: Aufsätze zu seiner Erforschung, 2 sv., Darmstadt
1961,^21985

         Gennrich, Friedrich: Grundriss einer Formenlehre des mittelalterlichen Liedes als
Grundlage einer

                                           musikalischen Formenlehre des Liedes, Max Niemeyer
Verlag, Halle (Saale) 1932

         Kippenberg, Burkhard: Der Rhytmus im Minnesang, Verlag C.H.Beck, München  1962

         Liebertz-Grün, Ursula: Zur Soziologie  des „amour courtois“, Heildelberg 1977

         Räkel, Hans – Herbert, S.: Der deutsche Minnesang, Verlag Beck, München 1986

         Sayce,Olive: The Medieval German Lyrics 1150 – 1300, Oxford University Press, Oxford
1982

         Tervooren, Helmut: Bibliographie zum Mínnesang und zu den Dichtern aus „Des Minnesngs

                                         Frühling“,Erich Schmidt Verlag, Berlin 1969

         Touber, Anthonius Hendrikus: Deutsche Strophenformen des Mitelalters, Verlag Metzler,
Stuttgart 1975

5.5    Diskografie

Minnesänger-Troubadors-Trouveres, Ensemble Perceval, Arte Nova Classic, 74321 58968 2

Trobadors-Trouveres-Minnesänger. Songs and Dances of the Middle Ages, Ensemble für frühe Musik
Augsburg,

                                                           Christophorus, CHR 74519

Mönch von Salzburg, Paul Hofhaimer Consort Salzburg, Arte Nova Classic, 74321 37316 2

Monastic Song, 12th Century Monophonic Chant, Theatre of Voices, Harmonia mundi, HMU 907209


Poznámka:

Hudební ukázky z díla všech autorů uvedených v tomto sylabu lze dohledat na severu YouTube