Proto-baltština •Obecné úvahy ke koncepci „prajazyků“: • a) Silné a slabé stránky konceptu „prajazyka“. • b) Alternativní pohledy na vývoj jazyků (společné izoglosy; alternativní vysvětlení vývoje evropských jazyků). • •Obecný pohled na otázku původní (jednotné) baltštiny: • - původ ze skupiny severních IE dialektů? • - původní baltština jako jednotný jazyk nebo skupina dialektů? Geografický rozsah baltských jazyků (1) Geografický rozsah baltských jazyků (2) Dněperští Baltové Pomeranští Baltové Třídění baltských jazyků (1): maximální rozsah •Proto-baltština • •Pomeranské Západo- Východo- Dněperské • baltské baltské baltské baltské • ? ? Třídění baltských jazyků (2): minimální rozsah •Proto-baltština • •Západo- Východo- • baltské baltské Hypotetická chronologie vývoje Girdenis, Mažiulis, Urbutis, Dini, Bojtar Začátek štěpení dialektní zóny proto-baltského areálu 2000 – 1000 př. n. l. Rozpad na západobaltskou a východobaltskou skupinu: 500-400 př. n. l. Hypotetická chronologie vývoje Girdenis, Mažiulis, Urbutis, Dini, Bojtar Rozpad západobaltské skupiny na pruštinu, [jotvinštinu a kuronštinu]: na začátku našeho letopočtu Rozpad východobaltské skupiny na litevštinu, lotyštinu, [sélštinu, semgalštinu]: přelom 6.-7. století n. l. Proto-baltština: některé společné rysy •● Substantiva měly střední rod •● Pohyblivý přízvuk •● IE *ŏ, *ă > baltské *ă: • lit. avìs (ovce), lot. avis, srov. lat. ovis • lit. ašìs (osa), lot. ass, srov. lat. axis •● Nerozlišování sg. a pl. u sloves v 3. osobě: • lit. jis eina – jie eina (on jde – oni jdou) • lot. viņa dzer – viņas dzer (ona pije – ony pijí) •● Préterit sloves tvořen formanty *-ā- nebo *-ē- : • prus. weddē (on nesl), kūra (on stavěl) • lit. vedė (on vedl) kūrė (on tvořil) Příklady společných baltských lexémů •lit. ąžuolas, lot. ozols, prus. ansonis - dub •lit. langas, lot. logs, prus. lanxto - okno •lit. lokys, lot. lācis, prus. clokis - medvěd Západo- a východobaltské jazyky (1) •Proto-baltština • •Západo- Východo- • baltské baltské • baltské *ei → ei ie/ei • • prus. deiw(a)s lit. dievas / deivė • lot. dievs Západo- a východobaltské jazyky (2) •Proto-baltština • •Západo- Východo- • baltské baltské • • Posesivní zájmena mais (můj) mano • twais (tvůj) tavo • swais (svůj) savo • • Préterit bēi, bē buv- • •Střední rod subst.: + - • Východobaltské jazyky: litevština a lotyština •Východo-baltština • •Litevština Lotyština • • Přízvuk pohyblivý pevný (na 1. slabice) • •Původní k', g': k', g' → c, dz • kelti (zvedat) celt • gerti (pít) dzert • •Krácení koncovek: NE ANO • vyras (muž) vīrs • eglė (smrk) egle • aš darau (já dělám) es daru • Východobaltské jazyky: litevština a lotyština •Východo-baltština • •Litevština Lotyština • •Posesivní konstrukce: Aš turiu brolį Man ir brālis • (Já mám bratra) (Mně je bratr) • •Debitiv: [Není] Man ir jāiet mājās • (Mně je jít domů, tzn. musím jít domů) • Baltské jazyky v systému IE jazyků •Myšlenka balto-slovano-germásnké jazykové jednoty: předpokládaný kontakt těchto jazykových skupin cca 3000 př. n. l. Nikoli však společný protojazyk. Příklady (přebírám z Dini, 2014): •Lith. liáudis (people), OCS l’udьje, OHG liuti • •Lith. sidãbras (silver), OCS sьrebro, Goth. silubr • •nominal endings of the dat.-instr. plur. cases in –m with -bh- in other IE languages, cf. Lith. vilkáms ‘to the wolves’, OCS vlьkomъ, Goth. wulf-am Baltské jazyky v systému IE jazyků •Výpůjčky z germánských jazyků v baltských: pár desítek lexémů, např.: •Borrowings common for the entire Baltic territory: OPr. alu ‘mead’, Lith. alùs, Latv. alus ← OIcel. ǫl ‘beer’, OEngl. ealu id. •Borrowings common to Lithuanian and Old Prussian: OPr. sarwis, Lith. šárvas ‘armor’ ← Goth. sarwa ‘weapons’ •Borrowings appearing only in Lithuanian e.g. Lith. midùs ← Goth. *midu ‘mead’, cf. OHG metu, meto. •Závěr: velmi včasný jazykový kontakt Germánů a Baltů, až v druhé fázi – Germánů a Slovanů. Baltské a slovanské jazyky •Nejčastěji uváděné systémové paralely mezi baltskými a slovanskými jazyky: • •Fonologie: •correspondences in the accentual paradigms, e.g. Lith. nom. sing. rankà, acc. sing. rañką, Russ. nom. sing. рукá, acc. sing. pýку. • •IE *eu > Baltic *iau, Slavic *iu, e.g. IE *leudh- ~ Lith. liáudis and liaudžià ‘people’, Latv. ļàudis, OCS l’udьje, OHG liut (iu < *eu) Baltské a slovanské jazyky •Nejčastěji uváděné systémové paralely mezi baltskými a slovanskými jazyky: •Morfologie: •The Lithuanian, Latvian and Slavic languages have an identical ending for the gen. sing. of stems in *-ŏ, e.g. Lith. vilko ‘of the wolf’ (-o < *-ā), Latv. vilka (-a < *-ā), OCS vlьka, Russ. волка • •the formation of definite adjectives which are formed in Baltic and Slavic similarly by means of a pronoun (e.g. Lith. masc. geràsis ‘good’ (~ jis ‘he’), fem. geróji ‘good’ (~ ji ‘she’), Latv. masc. labais, fem. labā (< *labaji), OPr. masc. pirmois, fem. pirmoi ‘first’, OCS novъjь, novaja, novъje ‘new’, Russ. новый, новая, новое Baltské a slovanské jazyky •Nejčastěji uváděné systémové paralely mezi baltskými a slovanskými jazyky: •Syntax: •Double negation, e.g. Lith. jis nieko nežino ‘he knows nothing’, Latv. viņš nekā nezin id., Russ. он ничего не знает •The use of the genitive in place of the accusative to express the direct object after negation, e.g. Lith. jis skaito knygą ~ jis neskaito knygos, Russ. он читает книгу ~ он не читает книги ‘he reads the book (acc.) ~ he does not read the book (gen.)’ •The instrumental predicate to indicate a non-permanent condition of the subject, e.g. Lith. jis buvo mokytoju ‘he was a teacher’, Russ. он был учителем Baltské a slovanské jazyky •Nejčastěji uváděné systémové paralely mezi baltskými a slovanskými jazyky: •Společné lexikum (několik příkladů) •‘head’ – Baltic: Lith. galvà, Latv. galva, OPr. galwo ≈Slavic: OCS glava, Russ. голова, Pol. głowa, Bulg. глава. •‘hand & arm’ – Baltic: Lith. rankà, Latv. roka, OPr. rancko ≈ Slavic: OCS rǫka, Russ. рука, Pol. ręka, Bulg. pъка. •‘hand, palm of the hand’ – Baltic: Lith. délnas, Latv. delna ≈ Slavic: OCS dlanь, Russ. ладонь (< *dolonь), Blruss. далонь, Ukr. далоня, Pol. dłoń, Bulg. длан. •‘finger’ – Baltic: Lith. pirštas, Latv. pirksts and pirsts, OPr. pirſten ≈ Slavic: OCS prьstъ, Russ. перст, Ukr. перст; Pol. parst, Cz. and Slovak prst, Upper Sor. porst; S-Cr. prst, Slov. pȓst, Bulg. пръст. Baltské a slovanské jazyky