Ludi circenses
• z etruských sportovně-náboženských slavností
• boxerská a vozatajská střetnutí
• běžecká a zápasnická
– krátce
– od 2. st.
• Livius
– Tarquinius Priscus
– oslava vítězství nad Latiny a dobytí města Apiol
uspořádal
• 549 – poslední hry v Circu Maximu (Gót Totila)
• oblíbenost reflektují nummi bigati (2. století př.
Kr.) i mince s čtyřspřežím + 66 dní v roce (4. stol
po Kr.)
Circus• eliptická stavba pro závody vozů
• X ἱππόδρομος
• název od jména kouzelnice Kirké, Circa
– uspoř. první závody k poctě jejího otce, boha Sola (sol = slunce)
• spina:
– spina, ae, f., páteř
– nízká zeď uprostřed arény
– 340 metrů
– součástí v CM obelisk Ramesse II.
• metae
– 3 kuželové sloupy na obou koncích (meta, hranice, cíl, konec)
– otáčení spřežení
• oppidum/ carcer (-es)
– startovní brána (X hysplex)
– 12
• vejce (ova) a delfíni
– určení závodu
– 7 vajec z pozlaceného bronzu
• Dioskúrové Castor a Pollux
– narodili se z vejce labutě proměněného Iova …
– 7 bronzových delfínů
• Neptun
• pompé
A diváci
B startovní brána (carcer)
C metae
D spina
E vejce (ova)
• uvnitř možnost zakoupit
– pečivo
– víno
– ovoce
– zeleninu
– maso
– suvenýry – sošky a obrázky slavných vozatajů
v barvách své stáje
• Kolem (i stadionu, amfiteátru a divadla):
– mnoho prostitutek
circi x ἱππόδρομοι
• C:
– menší
– méně spřežení
• 4–12 vs. až 40
– opratě
– oblečení
– nebezpečí
– oblastní vymezení
• Řím-Řecko-Konstantinopol …
– způsob startu
– přímá přístupnost k závodům (ale podobnost, chápeme-li
řeckou aristokracii – majitele spřežení, jako stáj)
– organizace závodů (organizátoři panhelénských her x
kněz, konsul, kvestor či prétor, někdy sám císař)
– víno a nákupy x pýthijské hry
Circy
• Řím
– Circus Maximus
• největší a nejstarší circus
• pojmul až 250 000 či 385 000 diváků (+)
• měl 600 x 190 metrů
• vymezeno místo pro jezdce a otce, tzv. fori, čestné řady (senátor
Marcus Valerius Maximus – 498 BC) x Colosseum
• sedadlo:
– š 40 cm
– h 50 cm
– v 33 cm
– 35 m mezi nejvyšší a nejnižší lavicí
• základ – etruský král Tarquinius Priscus
– 650 metrů dlouhé a 100 metrů široké údolí
– mezi Aventinem a Palatinem
– v 8. století př. Kr.
• Plovdiv
• Soluň
• Korint
• Tarragona
• Alicante
• Córdoba
• Toledo
• Coimbra
• Lyon
• Arles
• Colchester
• Kartágo
• Alexandrie
• Antiochie
• Tyros
• Istanbul
- Circus Flaminius (221 BC)
- Circus Maxentius (poč. 4. st.)
- Circus Varianus (Caracalla, Eliogabalus)
- Circus Gaia (Caliguly) a Nerona
- + Domitiánův στάδιον na Martově poli
ars desultoria
• skupinové jezdecké hry
• jezdecká akrobacie
• ars desultoria:
– přeskoky z jednoho koně na druhého během jejich klusu
– voltiž
• ἀποβάτην, desultorius
„Non mihi mille placent, non sum desultor amoris:
Tu mihi, siqua fides, cura perennis eris“ (Ov., Am. 1.3.15-16).
„Netoužím tisíc mít dívek a neumím přelétat v lásce,
je-li kde věrnost, pak budu navždy já tebe mít rád“ (překlad R.
Mertlík, 1990).
- „desultorem bellorum civilium“(Sen., Suas. 1.7) – ozn. Quinta
Dellia
- desultores při závodech vozů ?
„ὡς δ᾽ ὅτ᾽ ἀνὴρ ἵπποισι κελητίζειν ἐῢ εἰδώς,
ὅς τ᾽ ἐπεὶ ἐκ πολέων πίσυρας συναείρεται ἵππους,
σεύας ἐκ πεδίοιο μέγα προτὶ ἄστυ δίηται
λαοφόρον καθ᾽ ὁδόν: πολέες τέ ἑ θηήσαντο
ἀνέρες ἠδὲ γυναῖκες: ὃ δ᾽ ἔμπεδον ἀσφαλὲς αἰεὶ
θρῴσκων ἄλλοτ᾽ ἐπ᾽ ἄλλον ἀμείβεται, οἳ δὲ πέτονται“ (Hom., Il.
15.679-684).
„Jako když po koních skákat zná výborně obratný jezdec,
který si z množství koní jen vybere čtyři a spřáhne,
z pláně je pobídne v klus a žene je k velkému městu
po hlučné cestě a přitom se přemnoho na něho dívá
mužů i žen a on jen pořád pevně a jistě
z koně na koně skáče a střídá je, když oni letí“ (překlad R. Mertlík, 1980).
„Desultores nominati, quod olim, prout quisque ad finem cursus
venerat, desiliebat et currebat; sive quod de equo in equum
transiliebat“ (Isid., Orig. 18.39).
„Krasojezdci jsou nazýváni desultores proto, že kdysi, jakmile dospěli
do cíle závodu, seskakovali (desilire) a dávali se do běhu, anebo proto,
že přeskakovali z koně na koně“ (překlad D. Korte, 2002).
ludus Troiae
• jezdecké a vozatajské závody plnoprávných aristokratických
mladíků s akrobacií a přeskoky na jiné koně
• předstírání souboje dvou skupin – starší a mladší
• podle pověsti hry zavedl syn Aenea Ascanius (Suetonius;
Tacitus)
• mladíci měli ovinutý věnec kolem přilby, v pravé ruce po
dvou oštěpech, na plecích toul a řetízek ze zlatých kroužků
• popis závodu ludus Troiae nám zanechal římský básník
Augustovy doby Vergilius
• Vergilius poznamenává, že se proti sobě postavily tři jízdní
čety o 12 chlapcích a 1 vůdci. V jeho reportáži o tom, jak
konkrétně vypadala tato hra, čteme:
„… syn Épytův výkřikem z dálky
chlapcům znamení dává a zároveň zapráskne bičem:
stejně se rozjedou chlapci a rozvednou všechny tři čety
do stejných polovin dvou, pak na povel, od vůdců daný,
kpředu se obrátí čelem a útočí na sebe dřevci.
Jiný počnou pak rej, hned dopředu, hned zase nazpět,
řadou projíždí řada a do kruhů vplétají kruhy
střídavě, budí tak dojem, že opravdu bojují zbraní.
Brzy se na útěk dají a brzy zas obrátí dřevce
k boji, pak jakoby v míru si v párech vyjedou družně“
Závody vozů
• Vozatajové:
– auriga
– agitator
– opratě (Etruskové)
– nůž, přilba, holenice, krátká tunika, pás z kožených řemínku kolem hrudi
– vrstva
• obdoba gladiátora
X bohatství
• otroci, propuštěnci, Římané nižších vrstev, cizinci
• i mladící z nobility, císaři (Caracalla za M)
– trénink
– 1–4 za stáj
– úmrtnost vozatajů + koní
• Factiones, stabulum:
– Zelení – Prasini
– Modří – Veneti
– Bílí – Albati
– červení – Russi
– zlatí a purpuroví (Domitián)
– spolupráce a pohlcení
• zelení bílé + modří červené
„Tyto čtyři strany brzy zaujaly místo ve veřejném životě a
k vysvětlení barev posloužily různé přírodní jevy ve čtyřech
ročních obdobích: červená ‚psí‘ hvězda Sirius v létě, sníh v zimě,
temné stíny podzimu a svěží zeleň jara. Jiný výklad dával před
ročními obdobími přednost přírodním živlům a dovozoval, že boj
mezi zelenými a modrými znázorňuje vádu mezi zemí a mořem.
Vítězství těch či oněch ohlašovalo buď bohatou sklizeň, nebo
úspěšnou mořeplavbu; ale řevnivost mezi rolníky a námořníky
byla o něco méně nesmyslná než slepá náruživost římského lidu,
ochotného obětovat životy i majetek pro barvu, které držely
palce“ (Gibbon, 2005, 202).
+ Tertullianus (De spect. 9.5) :
- červená se spojovala s Martem a létem
- bílá se Zefyry a zimou
- zelená s Matkou Zemí a jarem
- modrá s nebem či mořem a podzimem
• Vzdálenost:
– denně 24 disciplín
• nejdříve 12
• za Claudia a Nerona 24 (symbolika počtu hodin v každém dni)
• za Vespasiána, Tita a Domitiána 30
• po Domitiánově smrti 24
• ale např. Caligula nechal na své narozeniny uspořádat 40 závodu
– 7 kol
– proti směru hodinových ručiček
– délka:
• spina 340 m – tam a zpět = 680 m + asi 2x 10 m na každé točení (2 metae) + 160
m od startu k první meta
• Tedy: 7x (2x 340 + 2x 10) + 160 = 5060 metrů
– vítěz:
• jel pravděpodobně 9 – 10 minut
• rychlostí 70 km/h se snižováním na 30 km/h
• Typ závodů:
– bigae
– quadrigae
– i tridae, šesti, osmi a desetispřeží, spřežení slonů, velbloudů …
• Pravidla:
– dovoleno i nečestné jednání
• natlačit vůz a koně soupeře na spinu
• co nejdál od spiny
• bránit v předjetí
• útočit na koně
x
• vozatajové
• Průběh:
– Obdoba triumfů
– Zahájení: pompa v čele s pořadatel závodu v oděvu vojevůdce
– Začátek závodu: vhození bílého šátku (mappa) na trať (pořadatel či
císař) a zatroubení na trubku.
„‚Už ho pustil!‛ křičí a navzájem si sdělují to, co právě všichni
viděli. Tady je důkaz jejich zaslepenosti: nevidí, co prétor
skutečně ‚pustil‛; myslí si, že to byl startovací šátek, ale je to
ztělesnění ďábla padajícího z výšin“ (Tertullianus, 2004, 159-161)
• Fanouškovství:
– kluby
– negativní tendence
– podoba se současností
– Caracalla, Caligula,
Nero, Vitellius, Verus,
Commodus, Elagabalus
• Koně:
– klisny (k oji)
– hřebci (na vnější strany)
– nejdůležitější:
• levý krajní kůň
Trénink koní a vozatajů
• Řecko (málo zpráv)
• Pausaniás (6.24):
– v Élidě došlo k proměně agory v ἱππόδρομος, kam
místní obyvatelé chodili cvičit koně.
• můžeme předpokládat, že bylo velmi podobné
výcviku koní pro římské cirky.
• stáje:
– koně, otroci, veterináři, kováři, cvičitelé, trenéři vozatajů,
agitatores a aurigae
• koně:
– do stájí přijímáni nejdříve ve 2 letech
– minimálně do 5 let nezávodili
– před závoděním museli absolvovat několikaletý trénink
– mohli závodit 10 – 15 let (když se nezranili)
– měli šanci získat mnohá vítězství, a tak i čestná jména;
svou slávou se poté rovnat dokonce i agitatores
• jména podle vlastností, schopností, mytologie, jiných zvířat
– Achilles, Ajax, Aquila, Argo, Callidromus, Candidus, Castor, Catta,
Crinitus, Cursor, Daedalus, Gemmula, Leo, Maculosus, Palmatus,
Passer, Pegasus, Pollux, Polyneices, Pugio, Rapax, Sagitta, Victor (Harris,
1972; Meijer, 2010).
speciální trénink vozatajů
• vozatajové i jejich koně
• vozatajové měli cvičit především:
– soustředění
– ohebnost
– vytrvalost
– sílu
• museli držet diety (hmotnost)
speciální trénink koní
• náročný výcvik
• intenzivní tréninkem především pro mladé hřebce
– prvně si museli zvyknout na 6 m linii
– na ní s nimi chodil cvičitel v kruzích a učil je poslouchat
příkazy a přecházet do chůze, klusu či cvalu.
– poté posouzení, na kterou pozici ve spřežení se nejvíce hodí
• na střed u jha
• na kraj
• nejlepší kůň se dával na levý kraj (zatáčení, určování stopy)
– prvně zapřáhnout samotného
– poté se k němu přidal další (bigae)
– nakonec čtyřčlenný tým (quadrigae)
• probíhal především vytrvalostní, intervalový a
rychlostní trénink
• hodně pozornosti věnováno tréninku startů a otáčení u
metae, jelikož zde se dalo nabýt největších výhod.
• při tréninků i veterináři
– často hrozilo jejich přetížení, opotřebení kloubů a šlach
(především při zatáčkách) a na tvrdém povrchu také
poškození kopyt
• podle tréninku se též předepisoval odpočinek
• trénink nebyl pro všechny koně stejný
• koně uvnitř spřežení:
– trénink změn tempa a těsného zatáčení
• koně u jha:
– udržování dobré rychlosti
• krajní koně:
– učeni v zatáčkách pokrýt větší plochu
Kikkuli + Xenofón
• 214 dní
• fartlek, interval, opakování
• Peršané důležitost tr. + kalos kai agathos
• Vítězství a úspěšnost:
– věnec
– oděv
– velké množství peněz
• často 24 000 sesterciů
• rozmezí 15 000 – 60 000 s.
• druzí polovinu
– oblíbenost u prostého lidu, nobility a vládnoucí vrstvy,
– zlepšení sociálního statusu
– miliarius (-ii)
– někdy i svoboda pro otroky
– smrt
Úspěšní agitatores
• Gaius Appuleis Diocles (4257 závodů, 1462x zvítězil,
své stáji vydělal 35 863 120 sestertiů)
• Publius Aelius Gutta Calurnianus
• Crescens z Mauretánie
• Scorpus
• Pompeius Musclosus (3559 výher)
• Marcus Aurelius Polyneices
• Epaphroditus
• Marcus Aurelius Mollicius Tatianus